Novela zákona o ochraně veřejného zdraví centralizuje krajské hygienické stanice (KHS) pod Státní hygienickou službu. Bude moci například zavřít školy, obchody či zakázat akce podobně, jako jsou zakázané v současné době díky nouzovému stavu a nařízením vlády. Nově by měla mít možnost vyžádat si od mobilních operátorů lokalizační data o nakaženém až tři týdny zpět. Služba bude podléhat hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví, vyplývá ze zveřejněné novely, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Norma by měla platit od července příštího roku. Krajské hygienické stanice měly dosud pravomoci formulované obecněji a vztahovaly se jen na jejich region.
Cílem návrhu změny zákona je podle materiálu reagovat na šířením covidu-19 a přijatá opatření. „Podstatou návrhu je – na pokyn pana předsedy vlády – provést centralizaci systému hygienické služby. Nově vzniklá Státní hygienická služba však bude, podobně jako stávající krajské hygienické stanice a jejich zaměstnanci, zařazena do režimu státní služby,“ uvádí dokument. Bude také jmenován ústřední ředitel Státní hygienické služby.
Návrh podle důvodové zprávy reflektuje potřebu větší efektivity a koordinace hygienické služby. Současná forma čtrnácti krajských hygienických stanic pouze metodicky řízených ministerstvem není dostatečně flexibilní. Docházelo také k různému přístupu v různých regionech, konečné rozhodnutí bylo na řediteli KHS. „V případě zvládání epidemie šíření viru SARS-CoV-2 se ani po několika měsících efektivně nedaří sjednotit postupy na jednotnou úroveň, zejména z hlediska používání shodných IT nástrojů a schémat postupů tak, aby bylo možné efektivně hodnotit a koordinovat postupy krajských hygienických stanic,“ uvádí dále materiál.
Ke změnám bude docházet postupně. Do konce března by měla být předložená nová systemizace služebních míst, poté bude vypsané výběrové řízení na ústředního ředitele a ředitele územních pracovišť v krajích. Náklady na platy po změnách budou asi 14 milionů korun navíc.
Centralizovaná hygienická služba bude mít pravomoc omezit či zakázat cestování, omezit setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, provozovny, obchody, obchodní centra, vybrané služby, jako jsou například kadeřnictví, manikúry, služby masérů, tetovací salóny, solária, sauny nebo koupaliště.
Návrh počítá také s tím, že by mohla zakázat veřejné či soukromé akce, kde se kumulují lidé, nebo stanovit podmínky pro jejich fungování včetně stanovení maximálního počtu účastníků. Zákaz by se nevztahoval na právo shromažďovací a schůze orgánů veřejné moci a soudy.
Poskytovatelům zdravotních služeb bude moci přikázat vyčlenění lůžek, zakázat návštěvy nebo omezit provoz, podobně jako zařízením sociálních služeb. Státním institucím, obcím či krajům může nařídit vyčlenění objektů i izolaci nebo karanténě osob. Může také nakázat používání dezinfekčních prostředků, podání léků nebo mimořádné očkování.
„Je-li mimořádné opatření nařizováno jako opatření obecné povahy, v jeho odůvodnění se zohlední aktuální epidemiologická situace na základě hodnocení rizik,“ píše se v dokumentu. Právě kvůli nedostatečnému odůvodnění letos soudy několikrát zrušily vydaná opatření, například ministerstva zdravotnictví o nošení roušek nebo pražské hygienické stanice o uzavření vysokých škol.
Zákon také slučuje Zdravotní ústav v Ostravě a Zdravotní ústav v Ústí nad Labem do jedné instituce se sídlem v Ostravě. Mění také zákon o elektronických komunikacích, který umožní Státní hygienické službě vyžádat si data o pohybu osoby prokazatelně nakažené infekční chorobou. Může jít o lokalizační data až tři týdny zpět, kde osoba pobývala alespoň 20 minut. Sám operátor bude mít také povinnost na mobil odeslat zprávu, že data o jeho pohybu hygienikům předat. Zákon také umožní některé činnosti související s epidemickým šetřením převést na externí subjekty, například nasmlouvaná call centra.
Ministerstvo si v novele také ukládá povinnost zveřejňovat informace o výskytu epidemie. Kromě přijatých mimořádných opatřeních má publikovat také aktuální analýzu epidemiologické situace onemocnění a odhad jejího vývoje a data ve strojovně čitelném otevřeném formátu.
Blatný: Ve Sněmovně byl zájem o opatření bez nouzového stavu
Návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který zavádí státní hygienickou službu, je podle ministra Jana Blatného (za ANO) potřebný. Po možnosti plošných opatření bez nutnosti nouzového stavu podle něj volala i Sněmovna, řekl dnes novinářům po jednání vlády. Kabinet dnes podle něj návrh odeslal do zkráceného meziresortního připomínkového řízení. Podle kritiků ale dává hlavnímu hygienikovi, který má hygienickou službu řídit, příliš mnoho pravomocí. Nelíbí se jim také možnost vyžádat si data o pohybu nakaženého od mobilního operátora.
„Je naším záměrem, aby (návrh) pokud možno mohl být schválený formou legislativní nouze. Nikoliv proto, že by byla snaha urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku. Naopak, je to něco, po čem všichni voláme,“ řekl Blatný. Jako hlavní důvod pro předložení novely je v materiálu pro jednání vlády uvedena neefektivita a obtížné řízení 14 jednotlivých krajských hygienických stanic, kde mají poslední slovo jejich ředitelé.
O novele, která by umožnila zavádět plošná protiepidemická opatření bez nouzového stavu, chce ministr mluvit tento týden i ve Sněmovně, když bude odůvodňovat nutnost jeho prodloužení po 12. prosinci. „Mým vnímáním z debaty ve sněmovně při jeho posledním projednávání bylo to, že potřebujeme takový zákon,“ dodal.
Pravomoc vydávat plošná protiepidemická opatření omezující setkávání lidí, podnikání nebo provoz škol, má v současné době jen vláda. Kritici z iniciativy Rekonstrukce státu i opozičních stran namítají, že novela ji přesunula na úředníky, náměstka ministra zdravotnictví ve funkci hlavního hygienika na ústředního ředitel státní hygienické služby.
Kritiku si vysloužila i možnost hygienické služby vyžádat si od mobilního operátora lokalizační data o pohybu nakaženého až tři týdny nazpět ohledně míst, kde pobýval alespoň 20 minut. „Respektuje ochranu osobních případů, GDPR a další nařízení. Věřím, že je připravený tak, že je v pořádku a je bezpečný,“ řekl k tomu Blatný.
Podle něj návrh také zakomponovává do legislativy Chytrou karanténu nebo možnost požádat o součinnost armádu. Z návrhu také vyplývá, že bude možné, aby část epidemiologického šetření prováděli pracovníci externích call center.
Zdroj: ceskenoviny.cz
Stanovisko SZÚ k vakcinaci proti covid-19