Světový den proti rakovině.

Nekuřte! Vybízí Liga proti rakovině českou veřejnost a startuje debatou odborníků
„Máte rakovinu plic…“ – tuto větu si v Česku ročně vyslechne téměř
6 782 lidí. Onemocnění pak za rok připraví o život 5 555 pacientů. Patří jí tak smutné
prvenství mezi všemi nádory vůbec – přichází se na něj totiž v drtivé většině případů
pozdě, ve stadiích, kdy jej nelze vyléčit. Proto Liga proti rakovině Praha zasvětila letošní
rok právě karcinomu plic. A ve Světový den proti rakovině, jenž připadá na 4. února,
pořádá sympozium, kde budou mluvit experti z řad onkologů, pneumologů, chirurgů a
radioterapeutů o nových možnostech léčby plicní rakoviny.
„Až 90 % nádorů plic má na svědomí kouření, aktivní či pasivní. Kouří 20 % světové
populace, 800 milionů mužů, 200 milionů žen, dalších 50 milionů je vystaveno pasivnímu
kouření, z toho 75 % žen a dětí. Česká republika tyto poměry kopíruje. Nejúčinnější cestou, jak mortalitu a výskyt smrtelného onemocnění snížit, je nekouřit a k tomu budeme po celý rok 2019 vybízet českou veřejnost,“ říká MUDr. Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině Praha.

Nepodceňujme prevenci a adherenci u srdečního selhání

 

Foto: Shutterstock
Chronické srdeční selhání (CHSS), jehož výskyt i v souvislosti s demografickým vývojem celosvětově narůstá, je v současné době označováno za epidemii 21. století.

Zároveň v ČR představuje nejčastější příčinu hospitalizace u lidí starších 65 let. Toto onemocnění postihuje kolem 230 000 Čechů a předpokládá se, že u dalších dvou set tisíc není nemoc diagnostikována. Během života se podle odborníků nemoc rozvine u každého pátého člověka staršího 40 let. Její prognóza je přitom horší než u některých běžných onkologických onemocnění.

Podle Národního registru hospitalizovaných bylo v roce 2013 do nemocnice přijato přes 41 000 lidí se srdečním selháním jako primární diagnózou a více než 76 000 se srdečním selháním jako primární či sekundární diagnózou. Celých 83 procent pacientů je v důsledku tohoto onemocnění hospitalizováno alespoň jednou. Nejméně čtyřmi hospitalizacemi pak projde více než 43 procent z nich. Navíc nemocných s CHSS přibývá, podle odhadů jich do roku 2030 bude o 25 procent víc než nyní. Nyní jen v Evropě trpí touto chorobou přes 15 milionů dospělých.

Přesto je povědomí o tomto závažném onemocnění stále velice nízké a jeho příznaky nejsou běžně v povědomí veřejnosti. „Srdeční selhání je pojmem pro řadu klinických stavů a situací a je velmi důležité, aby o něm věděla jak veřejnost laická, tak samozřejmě i lékaři z jiných oborů, než je kardiologie,“ říká doc. MUDr. Jan Bělohlávek z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, podle něhož k odhalení nemoci mnohdy vede až první hospitalizace v důsledku akutních potíží. Přitom i zde platí, že včasná diagnostika může nejen prodloužit životy pacientů, ale hlavně jejich životy zkvalitnit.

A to i díky tomu, že právě kardiologie prošla v posledních třiceti letech enormním rozvojem, který lze připodobnit snad jen rozmachu komunikačních technologií. „V době, kdy jsem zde před 17 lety začínal, pro nás byla většina toho, co je dnes zcela běžnou rutinní praxí, science fiction. Dnes prakticky neexistuje metoda, kterou by čeští lékaři nebyli schopni poskytnout. Stejně tak je dnes běžné, že řada pacientů složitá onemocnění přežije. Bohužel i nadále ale platí, že značné procento jich toto onemocnění nepřežije, a to z celé řady důvodů,“ říká doc. Bělohlávek. Jak dodává, tím nejpodstatnějším je nedostatečná informovanost.

Přínos vysoce specializovaných pracovišť

„Pacientů, kteří přežili dobu srdeční zástavy, již jsme dříve považovali za neslučitelnou se životem, stále přibývá,“ potvrzuje i přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., který připomíná význam fungování komplexního kardiovaskulárního centra, jež je integrovaným pracovištěm II. interní kliniky a poskytuje široké spektrum kardiovaskulární péče z oblasti kardiologie, angiologie, kardiochirurgie, cévní chirurgie a anesteziologie. Jeho součástí je např. centrum věnující se plicní hypertenzi, kde dnes vzhledem k celorepublikové působnosti představuje právě toto pracoviště okolo 20 procent aktivit kliniky. Funguje zde i centrum pro pacienty trpící vzácnými chorobami, např. centrum pro pacienty s Fabryho chorobou je jediným centrem v ČR a z hlediska počtu pacientů patří i k největším centrům na světě. Jak prof. Linhart připomněl, patří sem i centrum pro srdeční selhání, které je jedním z největších v republice a dalo vznik i ambulanci pro srdeční selhání. Díky specializaci a centralizaci péče a nejmodernějším léčebným postupům, kam patří vedle nových léků i moderní revaskularizační přístupy, ablační metody u arytmií, korekce chlopenních vad či rozšiřující se indikace přístrojové léčby, jsou výsledky léčby stále lepší.

Avšak paradoxně, přestože jsme špičkoví v řadě výkonů a složitých intervencí, primární prevence, která z řady důvodů není příliš atraktivní, stále poněkud zaostává. Lidé chodí se svými problémy pozdě, příznaky podceňují a k lékařské pomoci se nedostávají včas, což generuje zejména komplikované pacienty, často již v pokročilém stadiu onemocnění. „Některé signály člověk může považovat za běžně spojené třeba s narůstajícím věkem, sedavým způsobem života nebo nezdravým životním stylem. Ale často tomu tak být nemusí. Češi mnohdy neinformují lékaře o všem, co je skutečně trápí, zejména nepovažují za důležité informovat o obtížích, které si spojují s věkem,“ varuje doc. Bělohlávek s tím, že právě mezi ty často patří i příznaky chronického srdečního selhání. Pacientům se proto včas nedostává účinné péče a léčby, které by mohly zabránit hospitalizacím a pomoci i nadále vést velmi aktivní život.

Nemocných s CHSS přibývá

Počet nemocných s CHSS, kteří jsou léčeni s aktivním srdečním selháním, se v ČR pohybuje kolem 230 000. Jak však doc. Bělohlávek zdůraznil, minimálně dalších 200 000 pacientů má formy rozvíjející se nemoci, ale ještě u nich nebyly diagnostikovány. Tito nemocní průměrně stráví v nemocnici pět až deset dní, přičemž náklady na hospitalizaci jednoho pacienta se pohybují kolem 85 000 Kč. Odhadované celkové náklady na jejich hospitalizaci se tedy mohou vyšplhat až na 8 miliard korun ročně. Přitom tento závažný zdravotně‑ekonomický fenomén lze příznivě ovlivnit právě včasnou návštěvou lékaře a moderní léčbou, čímž se dá snížit i jeho celospolečenský dopad.

S nárůstem počtu nemocných rostou i problémy spojené zejména s nedostatkem personálu a financí. Důležitá je proto podpora jakéhokoli faktoru, který by potřebu hospitalizace snížil. Přijde‑li nemocný včas, je možno zhoršení stavu předejít i bez nutnosti hospitalizace. Počet hospitalizovaných s CHSS je dnes desetinásobně vyšší než počet hospitalizovaných s infarktem myokardu. „Z hlediska každodenního provozu je to zásadní problém, který ovlivňuje dostupnost lékařské péče… Jeden ze čtyř přijatých pacientů je rehospitalizován do 30dnů, polovina z nich pak do půl roku,“ vysvětluje doc. Bělohlávek.

Při chronickém srdečním selhávání srdce nezvládá plnit svou funkci životně důležité pumpy v těle. Výsledkem je nedostatečné prokrvení např. mozku, ledvin či svalů, a naopak hromadění krve v plicích, orgánech dutiny břišní a v dolních končetinách, což vede ke vzniku dušnosti, otoků, únavy a vyčerpání. Život se srdečním selháním včetně hospitalizace představuje zátěž nejen pro zdravotní systém, ale hlavně pro samotného pacienta a jeho nejbližší okolí. Nemoci kardiovaskulárního systému se stále častěji objevují i v mladším věku. V době, kdy je běžné, že člověk zakládá rodinu ve věku blížícím se čtyřicítce, kdy je na vrcholu svých sil, pak může být takováto nemoc naprosto devastující. Pacient kvůli velké únavě pociťuje omezení i při naprosto běžných každodenních činnostech. I proto mají velký vliv na zvládání onemocnění osoby, které sdílejí domácnost s pacientem. Pomoc blízkého člověka je při postupném rozvoji nemoci stále důležitější. Přitom nedávný průzkum mezi pečujícími osobami ukázal, že polovina z nich se necítila připravena na svou podpůrnou roli a 13 procent z nich se muselo vzdát svého zaměstnání, aby mohli poskytovat péči svému blízkému s tímto onemocněním.

Primární péče a prevence

Důvodem pozdní diagnostiky je skutečnost, že nemoc provází řada příznaků, které se srdcem zdánlivě nesouvisejí a laik je nerozpozná. Jde zejména o dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst hmotnosti, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce či časté nutkání k močení, zejména v noci. Častý je plíživý rozvoj příznaků, na něž si organismus časem přivyká, a nemocný se tak do rukou lékaře dostává až ve velmi pokročilém stadiu nemoci. Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční, v jejímž důsledku dochází k infarktu myokardu, častá je i kardiomyopatie, zánět srdečního svalu, chlopenní vady či neléčená hypertenze.

Zásadní roli i u tohoto onemocnění sehrává primární péče a prevence. „V ČR je systém preventivních prohlídek nastaven velmi dobře a velkoryse. Problém je v tom, že jich využívá jen relativně nevelká část populace. Přitom jejich smysl je značný, právě zde může lékař odhalit příznaky onemocnění, které jsou značně nespecifické a mohou být způsobeny i řadou dalších jiných chorob. Je tedy potřeba přesvědčit populaci, aby jich více využívala,“ je přesvědčen prof. Linhart. Součástí prohlídky je např. měření krevního tlaku, který patří mezi důležité rizikové veličiny podílející se na rozvoji CHSS. Lékař zjišťuje i to, zda pacient má, či nemá vysoký cholesterol či diabetes. Právě ten je spojen s obrovským rizikem vzniku srdečního selhání. Dnes se ukazuje, že diabetici mnohem častěji doputují do nemocnice ne kvůli infarktu myokardu, ale právě kvůli srdečnímu selhání.

Jak lékaři připomínají, nejde o jednorázové selhání, ale o chronické selhávání, které pacienta handicapuje na dlouhý čas. Statistiky ukazují, že prognóza těchto nemocných je prakticky pravidelně horší než u pacientů s onkologickými diagnózami a často se blíží řadě nádorových onemocnění, z nichž máme všichni panickou hrůzu. „Ze srdečního selhání ji zřejmě nemáme, protože prevence a zodpovědnost za vlastní zdraví nám trochu utíká. Při pohledu na naši populaci vidíme, že se nedaří ovlivňovat některé rizikové faktory, které právě k srdečnímu selhání přispívají, jako je diabetes, sedavý způsob života, narůstající počet obézních, ale i vysoký krevní tlak, který sice léčíme výrazně lépe a efektivněji, ale za cenu obrovské spotřeby léků na hypertenzi, kde patříme mezi světové šampiony,“ připomíná prof. Linhart a zdůrazňuje, že péče o pacienty není jen předepisování léků, ale týká se sociální i psychologické podpory či rehabilitace.

Problém adherence u české populace

K léčbě CHSS dnes existuje celá řada moderních farmakologických postupů i režimových opatření, zásadní však je, aby pacient příznaky nepodceňoval, byl k léčbě motivován a pravidelně s lékařem spolupracoval. „Můžeme dnes dělat cokoli, k dispozici máme řadu léků, které jsou v Česku mimořádně dobře dostupné. Léky však nemohou fungovat, pokud je pacient neužívá. Právě v tom máme obrovské rezervy. I vzhledem ke snadné dostupnosti léčby často u pacientů mizí pocit, že jsou tyto léky až tak důležité,“ upozorňuje prof. Linhart. To je zřejmé i z toho, že adherence k léčbě patří v ČR k nejhorším ve světě. Jednou z příčin toho, proč se pacienti vracejí do ordinací, je, že se jim začne dařit dobře, takže nevidí důvod k tomu, aby i nadále léky užívali. „Pro lékaře je nesmírně frustrující vidět opakovaně pacienta, který se přiznává, že ho na lécích obtěžovalo to či ono… Non‑adherence k léčbě souvisí s přístupem k vlastnímu zdraví a velmi nás trápí. Ohlédnu‑li se dozadu, mám ve své ordinaci řadu pacientů, kteří by zde již čistě prognosticky být neměli. Bez výjimky přitom jde o pacienty spolupracující, kteří brali léky, dodržovali doporučení, starali se o sebe, neztloustli, zůstali fyzicky aktivní… Je zřejmé, že léky fungují, avšak jen tehdy, když je pacienti užívají,“ dodává prof. Linhart.

To potvrzuje i doc. Bělohlávek, podle něhož je pacientům odpovědnost za své zdraví třeba stále zdůrazňovat. „Za své zdraví je zodpovědný každý sám za sebe, ne lékař nebo společnost. Rozvoj svobody se odráží i v tom, že lidé často nejsou schopni rozhodovat se a brát na sebe zodpovědnost… Věnujte patřičnou pozornost svému zdravotnímu stavu. Sledujte i nenápadné změny k horšímu a nestyďte se o nich mluvit se svým lékařem. Nezapomínejte ani na zdraví svých blízkých a mluvte o něm s nimi,“ radí. Vzorem by nám podle odborníků mohly být např. skandinávské země, z jejichž obyvatel bychom si mohli brát příklad. Již na první pohled se liší, jsou aktivnější, hodně cestují, více se o sebe starají, jsou zodpovědnější a mají i nižší výskyt rizikových faktorů.

Zdroj: tribune.cz

Banán – zdroj prospěšných látek

 

Banány dokáží snižovat cholesterol, příznivě ovlivňovat zažívání, zlepšovat krevní tlak, ale i bojovat proti nemocem srdce a cév. Jsou cenným zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek. Patří mezi ně: vitaminy B6, B7 a C, draslík, hořčík, mangan, měď a vláknina.

Pozitivní vliv na kardiovaskulární systém mají banány pro vysoký obsah draslíku, který napomáhá k udržení normálního krevního tlaku a úzce souvisí se správnou funkcí srdce a cév. Studie provedená na 40 000 amerických mužích prokázala, že při pravidelné konzumaci banánů a dalších potravin s obsahem draslíku se riziko mrtvice podstatně snižuje.

Nedostatek draslíku vyvolává rovněž riziko svalových křečí. Z tohoto důvodu jsou banány vhodné při sportovní činnosti. Průzkumy dokonce ukazují, že konzumace 1−2 banánů hodinu před sportovním výkonem pomáhá udržovat vyšší hladinu draslíku v krvi i po skončení aktivity.

Vláknina, jejíž téměř třetina obsažená v banánech, je rozpustná ve vodě.  Má pozitivní vliv na složení cholesterolu a na působení hormonu, který hraje důležitou roli v metabolismu glukózy. Uvádí se, že konzumace jednoho banánu denně zajistí až 10 % doporučeného denního množství vlákniny, jejíž příznivé účinky jsou také známé na zažívání a pozitivní vliv i na střevní mikroflóru.

Banány rovněž obsahují rostlinné tuky fytosteroly (sitosterolcampesterol a stigmasterol), které dokážou blokovat vstřebávání nezdravého cholesterolu ze stravy a udržovat tak jeho optimální hladinu v krvi.

Řadí se k potravinám s nízkým glykemickým indexem, což znamená, že uvolňují glukózu do krve pomaleji a způsobují tak menší kolísání hladiny cukru v krvi. Současně zvyšují citlivost buněk na inzulin. Proto mohou banány účinně pomáhat i při cukrovce 2. typu, při které je zvýšená inzulinová rezistence (buňky v těle jsou málo citlivé na inzulin). Důsledkem toho je nežádoucí zvýšená hladina cukru v krvi, protože tento cukr není ukládán do buněk. (Potraviny s nízkým glykemickým indexem zasytí na delší dobu, a proto jsou  vhodné při hubnutí.)

Vitamin B a hořčík mají pozitivní vliv na snížení pocitu únavy, správnou funkci nervového systému i kvalitu spánku.

Dle TZ

www.uLekare.cz

www.superbanan.cz

Zdroj: medicina.cz

Státní zdravotní ústav: V ČR je nastupující epidemie chřipky

 

Nastupující epidemie chřipky, hodnotí situaci v Česku na konci třetího kalendářního týdne letošního roku Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nemocných je asi 1158 na 100.000 obyvatel. Od začátku sezóny loni na podzim bylo 39 těžkých průběhů nemoci, které si vyžádaly hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče, sedm lidí zemřelo. Vyplývá to z informací na webu SZÚ. Epidemie se vyhlašuje při 1500 nemocných na 100.000. Přichází každoročně a většinou začíná v lednu.

Hlášená nemocnost akutními nemocemi dýchacích cest, která je tradičně nízká o vánočních svátcích, nyní proti druhému kalendářnímu týdnu stoupla asi o 5,6 procenta.

V loňské sezóně 2017/2018 s vážným průběhem chřipky skončilo v nemocnici přes 660 lidí, z toho zhruba 260 v souvislosti s chřipkou zemřelo. Podle odborníků ale všichni pacienti s chřipkou nejdou k lékaři, a ne všichni lékaři chřipku hlásí krajským hygienickým stanicím, čísla je tak třeba vynásobit až desetkrát, aby odpovídala realitě.

V Evropě hlásí epidemii chřipky nyní 16 zemí, za týden přibylo dalších šest. Kromě všech skandinávských zemí je mezi nimi kompletní jižní a jihozápadní pobřeží kontinentu, Slovinsko a pobaltské země.

Chřipkové viry se dělí na typy A, B a C a jejich podtypy. Proti nemoci je dostupné očkování, které lékaři doporučují na podzim zejména seniorům a chronickým pacientům. Odborníci očkovací vakcínu pro následující sezónu sestavují podle odhadů, jaké typy viru budou v sezóně kolovat.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, dále pravidelné mytí rukou vodou s mýdlem.

Zdroj: zdravi.euro.cz

SUCHEJ ÚNOR posedmé

 

Akce Suchej únor, jež prověřuje vztah k alkoholu a pomáhá změnit návyky, se letos koná posedmé. Za hranicí rizikového pití se v ČR podle výzkumů pohybuje přes milion lidí. Akci pořádá iniciativa Liga otevřených mužů (LOM). Odbornou záštitu jí poskytuje mimo jiné Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), informoval mluvčí ústavu Jan Červenka.

„Pravidla jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku alkoholu. V letošním roce ale přinášíme velkou řadu změn. Na webu www.suchejunor.cz provedou účastníci jednoduchou registraci, po které na ně čekají tipy na cvičení, suchý pití, trička a trenky, rady od psychologů a dobrý pocit ze sebe i z výtěžku, co už sedmým rokem putuje na realizaci ‚Sucháče‘ a dobročinné projekty,“ uvedl ředitel LOM Josef Petr.

ČR se dlouhodobě drží v první pětce zemí s největší spotřebou čistého lihu na hlavu. Akci podporuje i Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Suchej únor byl založen v roce 2012 na podporu mužského zdraví, protože muži v ČR patří ve spotřebě alkoholu ke světové špičce. „Letos ale naplno otevíráme akci také ženám, které vnímáme jako důležité hybatelky změn. Tímto krokem chceme lidi podpořit, aby sušili v párech nebo firemních týmech. Chceme zkrátka pohnout národem, který pije přes míru,“ doplnil Petr.

„Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě, za Litvu a Moldavsko. Průměrný Čech podle této studie vypije 14,4 litru čistého lihu za rok,“ řekl Ladislav Csémy z NUDZ. Podle něj je poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen. „Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 59 miliard korun ročně. Pokud někdo tvrdí, že nadměrné pití v ČR není problém, neví, co říká,“ doplnil Csémy.

Nadměrné pití alkoholu kromě závislosti způsobuje spolu s dalšími faktory například onkologická onemocnění nebo psychické poruchy. Podle zahraničních výzkumů až 60 procent lidí, kteří si vyzkouší měsíc bez alkoholu, po této zkušenosti zvolní s jeho pitím.

Mezi pozitivní efekty měsíce bez alkoholu patří zlepšení jaterních funkcí, lepší nálada, spánek, pozornost, paměť, trávení a další.

„Pokud někdo nezvládne měsíc bez alkoholu, může to znamenat, že se pití pro takového člověka stalo a nebo někdy v budoucnu může stát závažným osobním problémem. Hranice mezi vědomě regulovaným pitím a závislostí je velmi tenká a je zcela na místě, pokud se člověk o své zkušenosti pobaví s odborníkem,“ zdůraznil Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty. Na webu www.suchejunor.cz najdou lidé také kontakty na adiktologické poradny a komplexní on-line test (ne)závislosti.

Zdroj: zdravi.euro.cz

CO VŠE MŮŽETE UDĚLAT, ABYSTE PŘEDEŠLI MRTVICI

 

Vyšší věk vás činí náchylnějšími k mrtvici, stejně jako mrtvice u blízkých příbuzných. Nemůžete zvrátit roky nebo změnit svou rodinnou anamnézu, ale existuje mnoho dalších rizikových faktorů mrtvice, které můžete ovládat.

 

Jak zabránit mrtvici
Předcházet mrtvici můžete začít dnes. Chraňte se a vyhněte se mrtvici, bez ohledu na věk nebo rodinnou anamnézu. Zde je šest faktorů, které mohou snížit riziko mrtvice:

1. Nižší krevní tlak

Vysoký krevní tlak je velký rizikový faktor, který zdvojnásobuje nebo dokonce čtyřnásobek rizika mrtvice, pokud není kontrolován.

Váš ideální cíl: udržovat krevní tlak nižší než 135/85. Pro některé je však vhodnější méně agresivní cíl (například 140/90). Poraďte se s lékařem.

Jak toho dosáhnout:

Snižte sůl ve své stravě na maximálně 1 500 miligramů denně (asi polovinu lžičky).

Vyhněte se  potravinám s vysokým obsahem cholesterolu jako jsou hamburgery, sýry….

Jezte denně 4 až 5 šálků ovoce a zeleniny, dvakrát až třikrát týdně porci ryby a několik denních porcí celozrnných výrobků.

Více cvičte – nejméně 30 minut aktivity denně a více, pokud je to možné.

Přestaňte kouřit, pokud kouříte.

V případě potřeby užívejte léky na krevní tlak.

2. Snižení váhy

Obezita, stejně jako komplikace spojené s ní (včetně vysokého krevního tlaku a diabetu), zvyšuje pravděpodobnost, že dostanete mrtvici. Pokud máte nadváhu, ztráta pouhých 5 kg může významně snížit riziko mrtvice.

Váš cíl: I když ideální index tělesné hmotnosti (BMI) je 25 nebo méně, nemusí být pro vás realistický. Spolupracujte se svým lékařem, abyste vytvořili osobní strategii hubnutí.

Jak toho dosáhnout:

Pokud máte velký příjem kalorií oproti výdeji, tak ho snižte.

Začněte se více hýbat.

Zredukujte příjem nezdravých průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů, cukru, bílého pečiva, uzenin a zařaďte do jídelníčku co nejvíce zeleniny, ovoce a nezpracovaných základních surovin.

Omezte alkohol a slazené nápoje.

Vyhledejte pomoc poradce, lékaře či zvyšte metabolismus pomocí vhodných doplňků stravy.

Nechte si zkontrolovat hormony štítné žlázy.

3. Více pohybu

Cvičení přispívá ke snížení hmotnosti i snižování krevního tlaku, ale  zároveň samo o sobě snižuje riziko mrtvice.

Váš cíl: Cvičit s mírnou intenzitou nejméně pět dní v týdnu.

Jak toho dosáhnout:

Projděte se ve vašem okolí každé ráno po snídani nebo jděte pěšky do práce.

Začněte s přáteli navštěvovat fitness klub či pohybové kurzy.

Když cvičíte, dosáhnete úrovně, ve které dýcháte rychleji, ale můžete stále mluvit.

Vyšlápněte si schody místo použití výtahu.

Pokud nemáte čas 30 minut v celku na cvičení, cvičte jen 10 až 15 minut  několikrát denně.

Pracujte na zahradě.

4. Omezení konzumace alkoholu

Pít malé množství alkoholu může snížit riziko mrtvice. Víc jak dva alkoholické nápoje denně, riziko mrtvice výrazně zvyšují.

Váš cíl: Nepijte alkohol a nebo pijte mírou.

Jak toho dosáhnout:

Nepijte více než jednu standardní dávku alkoholu denně.

Upřednostňujte červené víno, protože obsahuje resveratrol, který chrání srdce i mozek.

5. Léčba fibrilace síní

Fibrilace síní je formou nepravidelného srdečního tepu, který způsobuje tvorbu sraženin v srdci. Tyto sraženiny pak mohou cestovat do mozku a způsobit mrtvici. Fibrilace síní zvyšuje téměř pětinásobné riziko mozkové příhody.

Váš cíl: Pokud máte fibrilaci síní, začněte ji léčit.

Jak toho dosáhnout:

Pokud máte příznaky, jako je palpitace srdce nebo dušnost, vyhledejte lékaře, aby vás prohlédl a navrhl léčbu.

Možná budete muset užít antikoagulační lék (ředidlo krve), jako je warfarin nebo jeden z modernějších antikoagulancií, abyste snížili riziko mrtvice při fibrilaci síní.

6. Léčba cukrovky

Vysoká hladina cukru v krvi v průběhu času poškozuje krevní cévy, což způsobuje, že v krvi se mohou vytvářet sraženiny.

Váš cíl: udržujte cukr v krvi pod kontrolou.

Jak toho dosáhnout

Jak dosáhnout:

Sledujte hladinu cukru v krvi podle pokynů svého lékaře.

Využijte dietu, cvičení a léky, abyste udržovali hladinu cukru v krvi v doporučeném rozsahu.

7. Ukončení kouření

Kouření zrychluje tvorbu sraženin různými způsoby. Zahušťuje vaši krev a zvyšuje množství tvorby plaku v tepnách. Společně se zdravou výživou a pravidelným cvičením je odvykání kouření jednou z nejmocnějších změn v životním stylu, které vám pomohou výrazně snížit riziko mrtvice.

Váš cíl: Ukončete kouření.

Jak toho dosáhnout:

Požádejte svého lékaře o radu s nejvhodnějším způsobem léčby.

Používejte pomůcky k ukončení kouření, jako jsou pilulky nebo náplasti s obsahem nikotinu, poradenství nebo léky.

Buďte aktivní, aktivita vám pomůže překonat počáteční nepříjemné stavy a odvést vaše myšlenky od chuti na cigaretu.

Užívejte doplňky stravy pomáhající vypořádat se s abstinenčními příznaky.

Nevzdávejte se. Většina kuřáků potřebuje několik pokusů.

Autor: mk Zdroj: doktorka.cz

Děti milují mobily, ale zvládnou i praktické dovednosti

 

Nejoblíbenější věcí mezi dětmi je mobilní telefon. Desetina z nich tráví na internetu více než pět hodin denně, přesto jich prý polovina zvládne sama rozdělat oheň či zatlouct hřebík
a třetina umí přebalit miminko. Vyplývá to z výsledků projektu ČSÚ Minisčítání 2018.

Nejpopulárnější nadpřirozenou schopností je cestování časem a zastavení času (shodně 20 %), schopnost stát se nesmrtelnými si vybralo 13 % dětí. Přebalit miminko umí třetina žáků, poskytnout první pomoc 47 %, zatlouct hřebík 63 %, rozdělat oheň na ohništi 52 % a 49 % si dovede přišít knoflík.

„Minisčítání ukázalo, jak důležité jsou pro dnešní děti moderní informační technologie. Zajímavé přitom je, že se zároveň polovina z nich považuje za manuálně zručné. Dovedou zacházet s pracovními nástroji a třeba při pobytu v přírodě zvládnou samy rozdělat oheň na tábořišti,“ shrnuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček závěry projektu, který má rozšířit statistickou gramotnost mezi dětmi a upozornit na blížící se Sčítání lidu, domů a bytů 2021.
Nejoblíbenější věcí je mobil, který by si jako jediný předmět vybralo ze širšího seznamu plných 43 % dětí, 31 % by volilo počítač nebo notebook s internetem. Celkem 11 % dětí tráví denně více než 5 hodin na internetových stránkách nebo na mobilních aplikacích. Žádného blízkého kamaráda nebo kamarádku nemá 6 % dětí, naopak 33 % jich má více než čtyři. Navštívit Austrálii je přáním 9 % dětí, do Severní Ameriky by se rádo podívalo 23 %, po Evropě 17 % a 22 % by s nadšením vyrazilo do vesmíru. Čištění zubů je pro 73 % žáků činností, kterou provádějí dvakrát denně, ovšem 1 % z nich uvedlo, že dentální hygienu zcela zanedbávají.

Děti vědí, kolik stojí jídlo

Ukázalo se také, že děti mají poměrně dobrý přehled o cenách běžných potravin. Celkem 59 % z nich správně uvedlo, že litr polotučného mléka stojí 10 až 20 Kč. Při štědrovečerní večeři vede kuřecí řízek (44 %) nad kaprem (33 %), z toho nejrozšířenější je kuřecí řízek v Ústeckém kraji (65 %). Bezmasé jídlo 24. prosince večeří pouze 2 % dětí, nejvíce z nich ve Zlínském kraji.
„Dozvěděli jsme se, že 41 % dětí nikdy nevidělo dojení krav. Dalších 6 % prý nikdy neslyšelo kukačku a nevidělo včelí úl, a 2 % dětí dokonce nikdy v životě nebyla v lese,“ upozorňuje Helena Koláčková, vedoucí oddělení internetu v odboru vnější komunikace ČSÚ.
Celkem 47 % dětí chodí do školy pěšky, 28 % pak jezdí autobusem a 18 % vozí rodiče autem. Cesta do školy trvá většinou 5 až 15 minut. Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je zpěv, který by zrušila pětina dětí. Čeština se umístila na dalším místě, tento předmět by zrušilo 12 % z nich.
Do historicky čtvrtého Minisčítání se zapojilo celkem 26 014 dětí z 1 956 tříd z 386 základních škol a víceletých gymnázií. Přestože zachovává principy standardních statistických šetření, není vzhledem k dobrovolnosti reprezentativní. Vyplňování on-line dotazníku s 19 otázkami probíhalo letos od 1. října do 16. listopadu. Většina respondentů byla ve věku 10 až 15 let. Na webu zveřejněné výsledky umožňují srovnávat data mezi jednotlivými třídami, školami, městy či regiony. Učitelé s nimi mohou pracovat v hodinách prostřednictvím tabulek a grafů v různých formátech. Více ZDEZDE.

Zdroj: statistikaamy.cz
Autor: , tiskový mluvčí

Seminář STOB – workshop Všímavého jedení 19. 1. 2019

19. ledna 2019 pořádá společnost STOB (STop OBezitě) workshop Všímavého jedení – Mindful-eating. Workshop se koná v Thomayerově nemocnici. Lektorem je Tereza Hacová, která má bohaté zahraniční zkušenosti, se jako jedna z mála v České republice zabývá problematikou všímavého jedení. Workshop na téma mindful-eating vám přiblíží nový přístup k terapii nadváhy a obezity s velmi dobrými výsledky ve vztahu k udržení váhy. Využijte příležitost k účasti na tomto semináři s novou metodikou. V rámci dne probereme jak teoretickou část o všímavosti, myšlenkách, emocích a tělesných signálech o jedení, tak si prakticky vyzkoušíme mnoho cvičení, které můžete využívat sami nebo s vašimi klienty. Mindful-eating vám i vašim klientům pomůže stát se labužníkem, jíst to, co si žádá vaše tělo a duše a nebýt otrokem vnějšího prostředí, které vás provokuje k jídlu navíc. Dále vám pomůže si vybírat kvalitní potraviny a vychutnat přesně to množství, které přináší požitek, a nejíst jídlo navíc ze setrvačnosti. Pomocí nahrazování kritizování sebe sama za péči o sebe získáte svobodu od výčitek a strachu z jídla, váhy a vaší postavy.

Počet míst je omezen. Cena semináře je 1 490,- Kč. Více najdete na www.stob.cz/cs/seminare

Centrum v Motole propojuje výzkum epilepsie s klinickou praxí

Ve Fakultní nemocnici v pražském Motole funguje od ledna nové centrum EPIREC propojující výzkum epilepsie s klinickou praxí. V týmech pracují vedle lékařů vědci z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Na zpracování poznatků týmů se podílejí i odborníci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, sdělila v dnešní tiskové zprávě AV ČR.

Cílem centra jsou experimentální výzkum epilepsie v laboratořích, klinická diagnostika a léčba. S EPIREC spolupracují dvě desítky lékařů a vědců, součástí jsou experimentální a kliničtí epileptologové, radiologové, patologové, molekulární biologové, matematici, bioinženýři, biochemici, farmakologové a další profese.

„Tato spolupráce umožňuje efektivně zohlednit základní mechanismy epilepsie u konkrétního pacienta – včetně těch, u nichž záchvaty přes veškerou snahu při farmakologické léčbě přetrvávají. Naší vizí je kvalitní život bez záchvatů,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

S centrem se podle děkana 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vladimíra Komárka otevírá i možnost účastnit se mezinárodních konsorcií pro testování inovativních léčebných postupů. Členové EPIREC spolupracují například s Oxfordskou univerzitou, University College London či univerzitami v Miami, Curychu či Miláně.

Epilepsie je nejčastějším chronickým onemocněním mozku. Projevuje se různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s epilepsií, každý rok přibývá přibližně 5000 nových případů.

Zdroj: zdravi.euro.cz

 

Jak se preppeři chystají na globální konflikt

O přežití obyvatel v extrémních situacích se zajímá i česká armáda. Uvažuje se o návratu branné výchovy
 Není to náboženská sekta, která se snaží pohnout ostatní k pokání, než nastane soudný den. Ani neočekávají brzký konec světa. Připravují se ale na stav nouze, která vinou jakékoli katastrofy může nastat. Za několik let, příští měsíc nebo třeba zítra.

Když se s nimi dáte do řeči, téměř jistě nebudou mluvit o tom, že mají doma slušné zásoby potravin, že se trénují na přežití v divočině, že u nich v trezoru najdeme nějaké ty zbraně, nebo že si dokonce u domku či na chatě budují podzemní úkryt.

Prepper si musí položit otázku, jaké nebezpečí v oblasti, kde normálně žije, může hrozit.

Říkají si preppeři (podle anglického prepare – připravit) nebo survivalisté (survive – přežít) a dalo by se říci, že jejich činnost vlastně kombinuje oba výrazy. Připravují se totiž na to, aby mohli přežít. Co přežít? Válečný konflikt, globální hospodářskou krizi či rozsáhlý výpadek v dodávkách energie. To nikdo z nich zatím netuší, ale nechtějí, aby je cokoli zaskočilo.

ŠTĚSTÍ PŘIPRAVENÝCH

Pro všechny případy mají preppeři někde po ruce evakuační zavazadlo či spíše batoh, odolný a prostorný, v něm pak náhradní oblečení, nouzovou dávku potravin, lékárničku, základní nástroje a nářadí, lepicí pásku na opravy čehokoli, filtry na vodu, vařič i křesadlo a troud, svítilnu a rádio, pokud možno na nabíjení ručním dynamem, aby se nemuseli spoléhat na baterie, a spoustu dalších drobností, o jejichž užitečnosti pro přežití už vědí své, protože nějaký ten kurz na toto téma mají určitě za sebou.

prepper 2

Být připraven na všechno: To je hlavní heslo moderního preppera

To vše by mělo svému majiteli umožnit v poměrném komfortu vydržet dvaasedmdesát hodin. Bug-out bag, jak se takovému zavazadlu říká, musí pomoci dostat se třeba do budovaného podzemního úkrytu.

PRYČ Z MĚSTA

Kdo četl například Den trifidů Johna Wyndhama, Malevil Roberta Merleho nebo román  Tma  Ondřeje Neffa, určitě bude mít představu, s čím se lidstvo nebo třeba jen zbývající zástupci člověčenstva budou muset potýkat. Takový prepper si ovšem musí položit otázku, jaké nebezpečí v oblasti, kde normálně žije, může hrozit. Je to zemětřesení, ničivá bouře nebo záplavy? O tom by měla vypovídat historie místa. Nebo to bude teroristický útok, válečný konflikt či pád obřího meteoritu? Na to už se odpovídá hůř.

Potenciálně bezpečné místo může ležet ve směru, odkud nebezpečí přichází. Je tedy dobré mít nějaké záložní cíle, nejlépe na více světových stranách.

Dotyčný by měl také vědět, jaké jsou jeho slabiny. To zjistí například na kurzu přežití. Čím víc se toho na něm naučí, tím méně toho bude muset nosit s sebou. Umím rozdělat oheň kdekoli a kdykoli? Proč tedy tahat vařič? Dovedu dobře střílet z luku a vím, jaké rostliny se hodí k jídlu? Tak to se nemusím spoléhat na velké zásoby jídla. Prepper, žijící ve městě, ví, že ho bude v případě katastrofy muset opustit. Potraviny zde padnou v plen mezi prvními žádoucími potřebami a další si může opatřit především mimo zástavbu. Možná má někde připravený spolehlivý úkryt, ale má to jednu chybu – potenciálně bezpečné místo může ležet ve směru, odkud nebezpečí přichází. Je tedy dobré mít nějaké záložní cíle, nejlépe na více světových stranách.

KRYT JAKO ŘEŠENÍ

Dalším důležitým faktorem, který pomůže lépe se vypořádat s nástrahami, je tělesná kondice. Ta určí, jak rychle se budete na přesunu pohybovat, co unesete a jak dlouho to vydržíte. Pochopitelně že větší šance překonat překážky, či dokonce přežít má skupina lidí, kteří se navzájem znají a vědí o sobě, co dovedou a jak reagují ve stresu. V tom případě musíme počítat s tím, že rychlost pochodu se bude řídit tím nejpomalejším.

I u nás je hned několik  firem, které se stavbou útočišť zaobírají. A Česká republika se může dokonce pyšnit tou největší z nich.

Určitě také všichni členové takové skupiny znají místo a čas, kde se v případě nouze sejdou, aby nebylo nutné se sáhodlouze domlouvat telefonem, který ostatně nemusí mít spojení. Kde však bezpečí hledat? Ti, kteří se spoléhají na podzemní úkryt, si musí být vědomi, že je to řešení možná na několik měsíců, nikoli let. Jednou budou muset vyjít ven a v nebezpečném světě se o sebe a své blízké postarat.

I u nás je hned několik  firem, které se stavbou útočišť zaobírají. A Česká republika se může dokonce pyšnit tou největší z nich. Je známa pod názvem Oppidum a její cena se odhaduje na několik miliard korun.

NENÍ TO PARANOIA?

Zdá se vám to trochu paranoidní? Možná, ale slovy klasika to ještě neznamená, že nějaké nebezpečí nehrozí. Hnutí prepperů má vlastně svůj původ v USA, v době studené války, kdy se mnoho Američanů připravovalo na jaderný útok ze strany Sovětského svazu. Když se studená válka zdánlivě ztišila, mnoho lidí na svoje obavy zapomnělo, ale třeba útok z 11. září 2001 nebo řádění hurikánu Katrina možná nebezpečí opět připomněly. Dnes je prepperství v USA rozšířenější, než kdy jindy.

Zájem o připravenost obyvatel na nečekané situace už projevilo i ministerstvo obrany.

Mnozí prodají vše, co mají, a pak si stavějí někde v divočině opevněné farmy, kde s bohatým zbrojním arzenálem hodlají vydržet proti rabujícím tlupám, jiní, ti bohatší, kupují sídla na druhém konci světa. Mají připravený vrtulník s plnou nádrží a čekají. Takové přípravy nejsou nic neobvyklého a potvrzuje to třeba fakt, že když se někdo v Americe dozví, že kupujete jakousi nemovitost na Novém Zélandu, doprovází tuto získanou informaci vědoucím pokývnutím hlavy.

A CO BRANNÁ VÝCHOVA

Prepperství se podle odhadů už dnes věnuje na deset milionů Američanů a jejich počet rychle roste. Ostatně servery tamějších vládních úřadů poskytují informace o tom, jaké nebezpečí může kde hrozit a jak se s ním vypořádat.

I u nás však najdeme hned několik internetových serverů a diskusních fór, které se prepperství věnují. A zájem o připravenost obyvatel na nečekané situace už projevilo i ministerstvo obrany a branná výchova by se mohla jako samostatný povinný předmět stát znovu součástí výuky na základních školách.

foto: Profimedia, zdroj: The Independent, flowee.cz

 

1 2 3 4 5 87