Letošní téma Světového dne bezpečnosti potravin je „Bezpečnost potravin – záležitost každého z nás“

 

Světový den bezpečnosti potravin byl vyhlášen organizací OSN za podpory FAO a WHO.

Dne 7. června 2020 budeme slavit druhý ročník Světového dne bezpečnosti potravin (World Food Safety Day – WFSD), jehož cílem je upozornit a inspirovat k dalším činnostem v oblasti prevence, detekce a zvládání rizik z potravin, které přispívají k bezpečnosti potravin, zdraví lidí, ekonomické prosperitě, výkonnému zemědělství, přístupu na trhy, cestovnímu ruchu a udržitelnému rozvoji.

Stejně jako první ročník Světového dne bezpečnosti potravin v roce 2019, tak i letošní ročník vyzývá k dalšímu zvýšení bezpečnosti potravin a omezení světového nárůstu nemocí z potravin. Při této příležitosti se organizace, které se zabývají bezpečností potravin, snaží zlepšit celkové povědomí veřejnosti o bezpečnosti potravin; a upozornit na to, že každý, kdo je zapojen do výroby potravin, má také zodpovědnost a svou roli v zajištění bezpečnosti potravin. Letošním tématem je: „Bezpečnost potravin – záležitost každého z nás“ (Food safety, everyone´s business).

Bezpečnost potravin je záležitostí každého z nás

Každý má právo na dostatek bezpečných a výživných potravin. Zvláště v chudých a rozvojových zemích platí, že bezpečné potraviny jsou rozhodující pro udržení zdraví a ukončení hladu, což jsou současně dva ze 17 cílů Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu Organizace spojených národů (OSN) v roce 2015 a její Cíle udržitelného rozvoje poté vstoupily v platnost 1. ledna 2016. Jedná se o dlouhodobý a ambiciózní program v mnoha oblastech lidských činností. K naplňování Agendy 2030 a Cílů udržitelného rozvoje se zavázala i vláda České republiky.

Pokud potraviny nejsou bezpečné, pak ani není možné zajistit zásobování potravinami. Ve světě, kde je potravinový dodavatelský řetězec velmi složitý, má jakýkoliv incident v oblasti bezpečnosti potravin negativní dopad na veřejné zdraví, obchod a hospodářství. Bezpečnost potravin je považována za samozřejmost a je často přehlížena, dokud nedojde k otravě jídlem. Nebezpečné potraviny (obsahující škodlivé bakterie, viry, parazity nebo chemické látky) způsobují více než 200 různých chorob (od průjmu až po rakovinu).

Odpovědnost za bezpečnost potravin spočívá na vládě, výrobcích, ale i spotřebitelích. Každý má svou roli při zajišťování bezpečných potravin určených ke konzumaci.

Vyhlášení Světového dne bezpečnosti potravin

Komise Codex Alimentarius na svém 39. zasedání v roce 2016 jednomyslně odsouhlasila návrh na vyhlášení Světového dne bezpečnosti potravin v rámci Organizace spojených národů (OSN). Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přijala na svém 40. zasedání v červenci 2017 usnesení na podporu Světového dne bezpečnosti potravin a Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjádřila svou
podporu v prosinci 2017. Návrh na ustanovení Světového dne bezpečnosti potravin byl projednán Ekonomickým a finančním výborem (tzv. Second Committee) na 73. zasedání Valného shromáždění OSN. Po diskusi v říjnu a listopadu 2018 byl návrh schválen a předán ke konečnému schválení Valným shromážděním. Dne 20. prosince 2018 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 73/250 vyhlašující Světový den bezpečnosti potravin. Od roku 2019 je tak 7. červen časem oslav výhod bezpečných potravin.

Oslavy Světového dne bezpečnosti potravin a informační kampaně

Během oslav druhého ročníku Světového dne bezpečnosti potravin jsou všechny zúčastněné strany vyzvány, aby zvyšovaly povědomí o bezpečnosti potravin a zdůraznily, že každý, kdo se účastní potravinového systému, má dobře plnit svou roli. Tento mezinárodní den je příležitostí k úsilí o zajištění toho, aby potraviny, které jíme, byly bezpečné. Na osvětové kampani se bude podílet řada institucí a organizací, vedle FAO a WHO, také např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authoriry – EFSA) sídlící v italské Parmě. Úřad EFSA byl založen v roce 2002 v souvislosti s nově přijatým potravinovým právem, podle kterého musí být rozhodování v oblasti potravinového řetězce založeno na výsledku vědeckého hodnocení rizik.

Další podrobnosti o vědecké činnosti úřadu EFSA se lze dočíst na webových stránkách:
https://www.efsa.europa.eu/

Klíčové informace kampaně

  • Bez bezpečnosti potravin neexistuje žádné zabezpečení potravinami
    Potravinového zabezpečení je dosaženo, pokud všichni lidé mají vždy fyzicky a ekonomicky možný přístup k potravinám, které vyhovují jejich stravovacím potřebám pro aktivní a zdravý život. Pokud potravina není bezpečná, není to potravina!
  • Nebezpečné potraviny si vybírají značnou daň na lidském zdraví a v ekonomice
    WHO odhaduje, že více než 600 milionů lidí onemocní a 420.000 zemře každý rok na konzumaci potravin kontaminovaných bakteriemi, viry, parazity, toxiny nebo chemikáliemi. Dle Světové banky stojí nebezpečné potraviny (pouze ekonomiky s nízkými a středními příjmy) asi 95 miliard USD ročně na ztrátě produktivity.
  • Bezpečnost potravin je sdílenou odpovědností od výroby až po spotřebu
    Bezpečnost potravin je odpovědností každého člověka a proto i záležitostí každého člověka. Dnes jsou potraviny zpracovávány ve větších objemech a distribuovány na větší vzdálenosti než kdykoliv předtím. Pro bezpečnost potravin je nezbytná široká spolupráce a přispění všech aktérů v potravinovém dodavatelském řetězci, jakož i dobrá správa a regulace.
  • Investice do udržitelných potravinových systémů se vyplácí
    Bezpečná výroba potravin zlepšuje udržitelnost tím, že umožňuje přístup na trh, zlepšuje produktivitu, zvyšuje ekonomický rozvoj a tím zmírňuje chudobu, zejména ve venkovských oblastech
    rozvojových zemí.
  • Zavedení přístupu „Jedno zdraví“ zvyšuje bezpečnost potravin
    Zdraví lidí je spojeno se zdravím zvířat a životním prostředím. Patogeny přenosné ze zvířat na člověka přímým kontaktem nebo potravou, vodou a životním prostředím mají dopad na veřejné zdraví a rovněž sociálně-ekonomické dopady.
  • FAO a WHO podporují celosvětové úsilí o propagaci bezpečných potravin
    FAO pomáhá členským státům předcházet rizikům v potravinovém řetězci, řídit je a reagovat na ně, zatímco WHO usnadňuje celosvětovou prevenci, detekci a reakci na ohrožení veřejného zdraví spojené s nebezpečnými potravinami.
  • Potravinové normy Codex Alimentarius pomáhají chránit zdraví a usnadňují obchod
    Komise Codex Alimentarius, řízená FAO a WHO, stanovuje vědecké potravinové standardy, pokyny a kodexy správné praxe, které zajišťují bezpečnost a kvalitu potravin se zaměřením na kontaminanty, hygienické postupy, označování, doplňkové látky, kontrolu a certifikaci, výživu a rezidua veterinárních léčiv a pesticidů.

Koho se týká bezpečnost potravin
Bezpečné potraviny umožňují vhodný příjem živin a podporují dlouhodobé fyzické zdraví každého člověka. Letos, při druhé oslavě Světového dne bezpečnosti potravin, máme všichni možnost ocenit ty, kteří pomáhají udržovat naše potraviny bezpečné. Letošní kampaň poukazuje na to, že ať už pěstujete, zpracováváte, přepravujete, skladujete, distribuujete, prodáváte, připravujete, podáváte nebo konzumujete potraviny, máte vždy nezastupitelnou roli při zajištění bezpečnosti potravin.

Vlády
Vlády jsou rozhodující pro zajištění bezpečných a výživných potravin pro všechny. Zajišťují podporu udržitelného zemědělství, vhodných potravinových systémů, posilování mezioborové spolupráce, řízení rizik bezpečnosti potravin, přijetí mezinárodních norem stanovených Komisí Codex Alimentarius apod. Ujistěte se, že jsou potraviny bezpečné!

Zemědělci a výrobci potravin přijímají osvědčené postupy
Zemědělci musí pečlivě zvažovat optimální chovatelské a pěstitelské postupy a způsoby řešení potenciálních rizik, aby se zajistilo, že potraviny budou skutečně bezpečné. Na zemědělcích leží odpovědnost za bezpečný chov zvířat a bezpečné pěstování zemědělských rostlin.

Provozovatelé potravinářských podniků (PPP) musí zajistit, aby vyráběné potraviny byly bezpečné
To zahrnuje např. preventivní kontroly, soulad s programy jako je HACCP, správné zpracování, skladování či konzervaci potravin. Úkolem PPP je udržovat potraviny bezpečné při zpracování, skladování i dopravě.

Všichni spotřebitelé mají právo na bezpečné, zdravé a výživné potraviny
Spotřebitelé mají nárok na přístup k včasným, jasným a spolehlivým informacím o nutričních a zdravotních rizicích spojených s výběrem potravin. Spotřebitelé se mají aktivně zajímat o informace o potravinách a vybírat si pouze bezpečné potraviny.

Bezpečnost potravin je sdílenou odpovědností
Různorodé skupiny, které sdílí odpovědnost za bezpečnost potravin – vlády, regionální hospodářské subjekty, agentury, obchodní organizace, skupiny spotřebitelů a producentů, akademické a výzkumné instituce a subjekty soukromého sektoru – musí spolupracovat na otázkách, které se týkají bezpečnosti potravin. Spolupráce je nutná na všech úrovních. Spojte se pro bezpečnost potravin!

 

    • Světový den bezpečnosti potravin vyzývá všechny, aby ve svém okolí zvýšili povědomí o bezpečnosti potravin.
    • Zapojte se do oslav Světového dne bezpečnosti potravin.

 

Další informace se můžete dočíst na webových stránkách FAO a WHO:

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Organizace volají po povinném zavedení nutričního štítku NUTRI-SCORE na potravinách v EU

Informace Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ

28. dubna 2020 téměř 40 různých organizací z celého spektra – včetně skupin spotřebitelů, tvůrců politik, akademiků, potravinářských společností a maloobchodníků – požaduje, aby se nutriční štítek Nutri-Score stal v EU povinným. Tento barevně označený nutriční štítek na přední straně balení slouží k podpoře spotřebitelů při zdravějším výběru potravin, uvádí ve své zprávě Evropská organizace spotřebitelů BEUC. Poslali společný dopis Evropské komisi, v níž žádají legislativní návrh na zavedení Nutri-Score v celé EU. I v ČR o systému diskutujeme. Z hlediska zdravotního se jeví krokem kupředu.

Tato široká výzva přichází před tím, než Evropská komise zveřejní svou strategii „Farm to Fork“, jejímž cílem je zajistit udržitelnost potravinového systému. Vzhledem k tomu, že cílem strategie je také podpora zdravých potravin pro všechny, očekávají, že exekutiva EU navrhne nutriční označení na přední straně balení v celé EU. V době krize pandemie COVID-19 je zdraví občanů EU důležitější než kdy jindy. Přestože je nezbytné bojovat proti bezprostředním hrozbám, které tento virus představuje, musí se tvůrci politik EU zabývat také dlouhodobými zdravotními riziky spojenými s nevyváženou stravou a podvýživou.

Situace v EU

S nadváhou nebo obezitou bojuje jeden ze dvou evropských dospělých – zvyšující se pravděpodobnost srdečně-cévních chorob, cukrovky a rakoviny – je nezbytně nutný silnější tlak, který pomůže zastavit tuto krizi v oblasti veřejného zdraví. Národní vlády i mezinárodní odborníci na zdraví označili nutriční označování za jeden z klíčových politických nástrojů, které mohou být použity pro podporu spotřebitelů při rozhodování o zdravějším výběru potravin, a to na první pohled. Výzkum provedený v několika zemích ukazuje, že značení Nutri-Score je v současné době nejlépe fungujícím systémem. Pomáhá spotřebitelům porovnávat nutriční kvalitu potravin napříč sortimentem a zdravější výběr v supermarketu.

Komentáře spotřebitelů

Monique Goyens, generální ředitelka Evropské spotřebitelské organizace (BEUC): „Jelikož míra nadváhy a obezity zůstává v EU znepokojivě vysoká, je nezbytné, abychom spotřebitele lépe vybavili nástroji, jako je Nutri-Score, které jim pomohou porovnat potraviny a umožnit tak zdravější rozhodnutí v supermarketu.“

Ivo Mechels, generální ředitel Euroconsumers (test Achats (BE), Altroconsumo (IT), Deco Proteste (PT) a OCU (ES)): „Důkazy z výzkumu provedeného v několika zemích ukazují, že Nutri-Score je nejsnadnější značkou, kterou je třeba pochopit, a systém s nejlepšími výsledky, který spotřebitelům pomáhá porovnávat nutriční hodnotu potravin v celé řadě potravin. Výsledky jsou konkrétní: skutečně to vede ke zdravějším nákupům spotřebitelů! Proto potřebujeme Nutri-Score u všech potravin v EU.“

Alain Bazot, prezident UFC-Que Choisir (FR): „Ačkoli Francie vydláždila cestu pro přijetí Nutri-Score, v supermarketech zůstává dobrovolná a není dostatečně viditelná. S cílem pomoci spotřebitelům při výběru zdravějších potravin požadujeme povinné nutriční skóre na úrovni EU.“

Komentáře potravinářských společnosti

Thomas Gauthier-Lafaye, ředitel pro evropské záležitosti, Danone: „V Danone aktivně propagujeme zdravější stravovací návyky. Žádný systém není dokonalý, ale vidíme, že Nutri-Score je dnes nejlepším schématem pro lidi, jak porovnat nutriční kvalitu produktů na první pohled, a to i v rámci dané kategorie. Podporujeme proto výzvu, aby byl tento barevně označený nutriční štítek na přední straně balení povinný v celé EU.“

Bart Vandewaetere, vedoucí korporátních komunikací a vládních vztahů pro Nestlé Zone EMENA: „Před 20 lety jsme zahájili naši reformní cestu, aby naše produkty byly zdravější. Nutri-Score nyní nabízí jasný standard, který pomáhá pohybovat se při výběru ještě rychleji. Například 16% našich snídaňových cereálií ve Francii získalo v roce 2019 Nutri-score „A“ nebo „B“. Naší ambicí je, aby více než 50% našich snídaňových cereálií ve Francii mělo Nutri-score „A“ nebo „B“ do konce roku 2021.“

Více informací

  • Společný dopis Evropské komisi, 27.04.2020. Francouzská verze zde.
    Joint letter to the European Commission, 27.04.2020. French version here.
  • Informační přehled „Pět mýrů Nutri-Score“, BEUC, 2019.
    Five Nutri-Score myths busted‘ factsheet, BEUC, 2019.
  • Informační přehled Nutri-Score, BEUC, 2019. Francouzská verze zde.
    Nutri-Score factsheet, BEUC, 2019. French version here.

 

Poznámky

1. Existují-li důkazy podporující, že to funguje nejlépe v národním kontextu, měla by být zachována flexibilita pro další systém, který bude používán kromě povinného Nutri-Score.

Where there is evidence to support that this works best in a national context, flexibility should be maintained for another scheme to be used in addition to the mandatory Nutri-Score.

2 M. Egnell a kol., Objektivní porozumění nutričním štítkům na předním obalu: Mezinárodní srovnávací experimentální studie ve 12 zemích, živiny, říjen 2018, 10 (10): 1542.

M. Egnell et al., Objective Understanding of Front-of-Package Nutrition Labels: An International Comparative Experimental Study across 12 Countries, Nutrients, October 2018, 10 (10): 1542.

 

prof. J. Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 1. 6. 2020
Ze zdroje: http://www.beuc.eu/press-media/news-events/cross-sector-call-nutri-score-all-foods-eu

Zdroj článku: SZÚ

szu.cz

 

Úmrtím na rakovinu tlustého střeva se dá předcházet. Další samoodběrové sady v pondělí doputují do schránek

 

Ministerstvo zdravotnictví s Národním screeningovým centrem ÚZIS za podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny pokračuje v pilotnímu projektu, který má za cíl oslovit ty, kteří dlouhodobě nereagují na pozvánky a nechodí na preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva. Pojištěnci VZP dostanou speciální balíčky, aby se mohli vyšetřit doma sami. V pondělí v rámci další vlny doputuje samoodběrová sada ke třem tisícovkám lidí, a to k mužům i k ženám ve věku od 50 do 70 let. V lednu a v únoru už obdrželo samoodběrovou sadu 7 tisíc vybraných pojištěnců VZP.

Každý den u nás zemře zhruba deset lidí na tzv. kolorektální karcinom čili rakovinu tlustého střeva a konečníku. Zákeřnost tohoto závažného o onemocnění spočívá mj. v tom, že je na začátku zcela bez příznaků, a proto bývá objeveno příliš pozdě. Díky včasnému nálezu je však možné vzniku pokročilé rakoviny předejít, a zachránit tak život pacienta. Proto jsou velice důležité screeningové programy. Ti, kteří se jich neúčastní, jsou zváni zdravotními pojišťovnami, ale i přesto mnoho lidí této možnosti nevyužije. Unikátní pilotní projekt samoodběrových sad má za cíl zvýšit záchyt rakoviny tlustého střeva, který patří mezi nejčastější zhoubné nádory. Národním screeningovým centrem ve spolupráci s VZP postupně oslovuje 10 tisíc pojištěnců, kteří v posledních letech nevyužili možnosti screeningu se zúčastnit. Každý z nich dostává dopis, jehož součástí je samoodběrová sada na odběr vzorku stolice na vyšetření skrytého krvácení. V Česku je každým rokem diagnostikováno přibližně 7 500 nových případů kolorektální karcinomu a téměř 3 500 lidí na něj umírá.

„Pokud se nádory tlustého střeva odhalí včas, je skutečně možné zabránit vzniku rakoviny a zachránit danému člověku život. Kromě toho se pacient vyhne velmi náročné a bolestivé léčbě. Navíc právě tento projekt, který jsme spouštěli v lednu, je další formou, jak se preventivně samovyšetřit z pohodlí svého domova. V tuto chvíli, kdy je vývoj epidemie koronaviru v ČR stabilní, je potřeba, aby se lidé v co největší míře vrátili k běžné péči a preventivním vyšetřením a péči nezanedbávali. Apelujeme proto průběžně jak na lékaře, tak i na občany, aby tak učinili,“ zdůraznil význam pilotního projektu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle návodu, který je přiložen v poštovní zásilce, si v pohodlí domova odeberete vzorek stolice a pak jej bezplatně spolu s několika podepsanými dokumenty pošlete v přiložené obálce do specializované laboratoře, která vzorek vyhodnotí a přibližně do jednoho měsíce vám pošle výsledek, vysvětlil vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS Karel Hejduk. Před koronavirovou krizí v lednu a v únoru už obdrželo samoodběrovou sadu 7 tisíc vybraných pojištěnců VZP, další 3 tisíce tuto výzvu obdrží v pondělí 1. 6. 2020.

„Před pandemií, na začátku roku, měly desítky účastníků prvních dvou vln pilotního projektu pozitivní výsledek na skryté krvácení do stolice. Proto jsme jim doporučili návštěvu praktického lékaře pro konzultaci dalšího postupu. Nicméně je důležité zdůraznit, že pokud je vám zjištěna přítomnost krve v odebraném vzorku stolice, tak to ještě nutně neznamená, že máte rakovinu, nebo že ji dostanete. Tento výsledek však upozorňuje na její možné riziko a je třeba situaci nepodcenit, doplnil Ondřej Májek, vědecký vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS ČR.

Epidemie koronaviru je v této chvíli pod kontrolou a je velice dobře, že tato příznivá situace umožňuje věnovat plnou pozornost ostatním onemocněním. Právě nádorová onemocnění a nemoci oběhové soustavy bohužel představují nejčastější příčinu úmrtí českých mužů a žen,“ upřesňuje i ředitel ÚZIS ČR Ladislav Dušek.

Jsme velice rádi, že se můžeme podílet na tomto pilotním projektu screeningu kolorektálního karcinomu. Čím dříve se podaří nemoc odhalit, tím větší je šance na vyléčení. Absolvování screeningu mimo jiné také šetří peníze z veřejného zdravotního pojištění, které by při pozdějším odhalení diagnózy pojišťovna vynakládala na nákladnou léčbu pacienta. Jen v roce 2018 se léčilo s diagnózou karcinomu střeva 44 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, která za jejich léčbu zaplatila přes 2 miliardy korun, připojil David Šmehlík, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR pro zdravotní péči.

Věřím, že pilotní projekt ověří připravenost české populace na tento způsob vyšetření a zároveň zvýší obecné povědomí o důležitosti prevence nádorů tlustého střeva a konečníku. Protože právě díky testování stolice na skryté krvácení a kolonoskopickému vyšetření můžeme tomuto zhoubnému nádoru efektivně zabránit, je přesvědčen Štěpán Suchánek, vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ÚVN Praha.

Současnou situaci popsal také koordinátor praktických lékařů zapojených do projektu MUDr. Norbert Král: „Každé další projekty, které se v rámci screeningu dělají, jsou důležité, protože účast na preventivních vyšetřeních stále není dostatečná, i když se v současné době nepatrně zvyšuje. Stále však hledáme nové cesty a alternativy, jak tuto účast zvýšit. Důležité je, aby rostlo i všeobecné povědomí o screeningu, abychom lidi motivovali k tomu si své zdraví chránit.“

V ČR je od roku 2000 zaveden Národní program screeningu kolorektálního karcinomu pro osoby starší 50 let. V současnosti se při screeningu využívá test na okultní krvácení do stolice, který detekuje i malé množství krve ve stolici. Osobám bez příznaků onemocnění má odběrovou sadu pro test předat jejich registrující praktický lékař, v případě žen i gynekolog, a následně je má také informovat o výsledku vyšetření. Existuje i možnost podstoupit tzv. screeningovou kolonoskopii bez předchozího testu na okultní krvácení. U osob, které se této prevence neúčastní, probíhá tzv. adresné zvaní občanů. V praxi to znamená, že zdravotní pojišťovny posílají poštou dopis s pozvánkou svým pojištěncům, aby se screeningu zúčastnili. Pokud pojištěnec nereaguje, jsou pozvánky posílány opakovaně. Adresné zvaní do screeningu bylo zahájeno v lednu 2014 a realizují ho všechny zdravotní pojišťovny. Na první pozvánku reaguje více než pětina pozvaných, ale s opakovaným zvaním účast klesá, popsal průběh současného adresného zvaní Karel Hejduk.

O Národním screeningovém centru ÚZIS
Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo v rámci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se kromě prevence nádorových onemocnění také prevence předčasných porodů, diabetické retinopatie, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) atd. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

Webové stránky projektu: https://nsc.uzis.cz/fit/

Návod k odběru stolice: https://nsc.uzis.cz/fit/res/file/krk—navod-na-pouziti-2.pdf

Zdroj: mzcr.cz

Diabetik v době pandemie COVID-19

Současné poznatky o tom, jak se starat o diabetiky v situaci možné infekce koronavirem i jak zvládat COVID-19 u pacienta s diabetem, shrnuje prim. MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., zástupce přednosty II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny, Brno.

Jsou pacienti s diabetem více ohroženi infekcí SARS-CoV-2 a těžším průběhem COVID-19? Diabetes mellitus je obecně prozánětlivé onemocnění. Na poškození humorální i protilátkové imunity se u diabetika významně podílejí právě hyperglykemie a inzulinopenie. Z postupně publikovaných dat vyplývá, že dobře kompenzovaný diabetik na tom z hlediska míry rizika nákazy SARS-CoV-2 či závažnějšího průběhu COVID-19 pravděpodobně není hůře než ostatní věkově srovnatelná populace. Pro pacienty s dekompenzovaným diabetem to ale neplatí – z minulosti je např. známo, že pro všechny typy plicních infekcí mají nekompenzovaní diabetici riziko o 50–60 % vyšší.

Léčba koronavirové infekce – v obecné populaci ani u diabetiků – zatím není založena na zásadách evidence-based medicine. Při podávání experimentální léčby je třeba brát ohled především na možné nežádoucí účinky. Například kombinace hydroxychlorochinu s azithromycinem, jejíž podávání je v experimentu doporučováno u hospitalizovaných pacientů se středně závažným průběhem COVID-19, vyžaduje pečlivý monitoring zejména iontogramu, krevního obrazu, jaterních testů ale i EKG s ohledem na riziko prodloužení intervalu QT. U pacientů s diabetem je pak u této kombinace nutno myslet specificky na další z jejích nežádoucích účinků, kterým je riziko hypoglykémie.

Dobře a bezpečně lze léčit diabetes i v době pandemie. U dobře kompenzovaného diabetika není třeba s ohledem na riziko infekce SARS-CoV-2 provádět jakékoli změny v léčbě. Neexistuje antidiabetikum, o kterém by bylo známo, že je z tohoto hlediska nebezpečné. Platí to např. i pro glifloziny, jejichž podávání je spojeno se zvýšeným rizikem urogenitálních infekcí v důsledku glykosurie.

V žádném případě to však neznamená, že by glifloziny systémově snižovaly pacientovu imunitu. Předmětem výzkumu naopak je, zda by právě glifloziny nebo inkretinová léčba nemohly mít v této době pro pacienty vyšší benefit, protože nepůsobí na úrovni buněk pankreatu, které mohou být koronavirem rovněž napadeny.

Teprve v případě těžkého průběhu COVID-19 mohou být některá antidiabetika riziková a je vhodné je vysadit – týká se to např. metforminu u respirační nedostatečnosti nebo glitazonu u hemodynamické nestability pacienta.
(Odkazy na video: https://vimeo.com/421066436)

Dle TZ

www.carecomm.cz

Zdroj: medicina.cz

Světový den roztroušené sklerózy – 30. květen

 

Lidé s roztroušenou sklerózou (RS) mají v době koronavirové pandemie určitou výhodu. Vzhledem k tomu, že užívají dlouhodobě léky potlačující nebo ovlivňující imunitu, jsou zvyklí se chovat zodpovědně, odpočívat a vyhýbat se místům, kde hrozí riziko infekce. Také pravidelně užívají vitamin D, který pomáhá nejen v boji s jejich nemocí, ale zlepšuje funkce imunitního systému a tím případnou infekci zvládají snáze a rychleji. Vzhledem k atakám choroby umí lépe reagovat na náhlé změny a přizpůsobit se jim. V dotazníkovém systému zadalo všech patnáct RS center na konci dubna 2020 data od dvanácti pacientů s RS, kteří prodělali koronavirovou infekci. U všech měla nemoc mírný nebo středně těžký průběh, i když jsou mezi nimi i starší lidé.

Roztroušenou sklerózou má v Česku odhadem 22 000 lidí, a jejich počet pozvolna stoupá, každoročně přibližně o 700. Nemoc většinou propuká brzy, kolem 31. roku věku. K příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy již tradičně zveřejňuje Nadační fond IMPULS nejnovější data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS).

Registr, do něhož přispívá daty všech patnáct center vysoce specializované péče o pacienty s RS se v budoucnu chce ještě více zaměřit na bezpečnost podávaných léků pacientům. Bude se sledovat i jejich případný vliv na jejich děti. Léků, které přicházejí do Česka k pacientům s RS, přibývá. Zatímco v roce 2013 měli neurologové k dispozici 9 léků, loni už mohli při léčbě volit ze 17 možných preparátů. V různých pokročilejších fázích vývoje je již 27 nových látek.

„Data z dlouhodobě vedených bezpečnostních registrů ukázala, které léky je například možné podávat maminkám hned po porodu, a snížit tak riziko atak nemoci, které je u čerstvých rodiček bohužel časté. Data o bezpečnosti léků a možnosti jejich užití při kojení jsou také důležitá pro rozhodování mladých pacientek, zda dítě počít,“ říká prof. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Registr ReMuS nyní sleduje více než 16 000 pacientů, z toho 71,5 % žen a 28,5 % mužů. V registru je nyní 37 pacientů mladších 18 let a z nich je deseti méně než 15 let. Nejvíce pacientů se léčí ve věku 40–50 let. Více než polovina pacientů léčených biologickou léčbou do 65 let pracuje na plný úvazek (60,9 % tj. 6983 osob), dalších 16,6 % pacientů pracuje na úvazek částečný, tedy 1904 osob. Celkem 57,3 % pacientů nepobírá žádné sociální dávky. V roce 2019 se pacientkám v registru narodilo 212 miminek.

Z uvedených skutečností je bezpečnost léčby nyní největší téma. Vzhledem k tomu, že nemoc propuká v poměrně mladém věku, užívají pacienti léky celá desetiletí. Léky jim bezesporu pomáhají, ale mohou mít pozdější nežádoucí účinky. V roce 2019 lékaři zaznamenali 18 podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek v souvislosti s léčbou RS.

Epidemie koronaviru odhalila nejen silné ale i slabé stránky v oblasti péče o pacienty s RS. Řadu věcí jsme s pacienty dokázali vyřešit telefonem nebo online skvěle. Rádi bychom praktikovali telemedicínu i v budoucnu. Díky elektronickým receptům a možnosti být s lidmi v kontaktu virtuálně, bychom se nejenom vyhnuli riziku jejich možného nakažení v nemocnici, ale především uspořili čas. Naopak slabinou se ukázaly dlouhodobě neřešené prostorové problémy. Například v centru při současném počtu pacientů, kdy denně projde 60-100 z nich, nelze zajistit hygienická doporučení pro rozestupy mezi pacienty. Zcela kritická je oblast podávání infuzí, kde rozestup mezi infuzními křesly činí přibližně 10 cm a běžně v jedné místnosti dostává infuze osm pacientů najednou, což je nyní velký problém. Dle TZ

www.mavepr.cz

www.multiplesclerosis.cz.

Zdroj: medicina.cz

Výsledky národního výzkumu SZÚ o užívání tabáku v ČR potvrdily, že českých kuřáků ubývá, povědomí o zdravotních rizicích kouření se zvýšilo

 

Státní zdravotní ústav realizoval již tradiční výzkum, který mapuje spotřebu tabáku a alkoholu u dospělé populace v ČR v roce 2019. Výzkum zachycuje českou populaci ve věku nad 15 let z hlediska věku, pohlaví a regionální příslušnosti. V roce 2019 byly respondentům pokládány i otázky, které monitorují užívání výrobků zahřívajících tabák. Pozitivní zjištění se vztahuje k dlouhodobému kouření v populaci, kdy je možné v letech 2012-2019 pozorovat trend snižování. Dalším příznivým vývojem je snižování počtu kuřáků ve věkové skupině 15-24 let. Výzkum potvrdil, že téměř polovina kuřáků schvaluje opatření vyplývající z tzv. protikuřáckého zákona (48,1 %).

Z údajů uvedených respondenty vyplývá, že v roce 2019 bylo v populaci České republiky celkem 24,9 % kuřáků (denních i příležitostných) starších 15 let. V porovnání s rokem 2018 (28,5 %) zaznamenáváme pokles o 3,6 p. b. Ze současných kuřáků téměř tři čtvrtiny představovali denní kuřáci. Denně v ČR kouří 21,1 % mužů a 15,2 % žen.

Průzkum potvrdil trend snižování kouření také u nejnižší věkové skupiny 15-24 let, který započal v roce 2018 (26,9 % kuřáků v roce 2018, 23 % v roce 2019 a pro připomenutí více než 35 % v roce 2017).

„Vítám, že dochází ke snižování kouření u kategorie nejmladších uživatelů tabáku. Je však třeba věnovat větší pozornost i trendu užívání tzv. alternativ tabákových výrobků mezi mladými lidmi, k čemuž přispívá i reklama a propagace těchto nových výrobků. Je důležité udělat maximum pro to, aby nevznikla závislost již v mladém věku. Kouření má totiž vliv na délku a kvalitu života, a to nejen u samotných uživatelů, ale i u blízkých osob, které jsou kouření vystaveny pasivně. Kromě toho nám všem tento návyk přináší vysoké celospolečenské náklady ze zdravotního hlediska či z hlediska produktivity práce,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

V porovnání s rokem 2018 (18,7 %) došlo v roce 2019 k poklesu množství osob, které jsou ve svých domovech vystaveny tabákovému kouři – celkem 14,1 % (pokles o 4,6 p. b.), u nekuřáků je to přibližně polovina osob (7,7 %). Nejvíce pasivních kuřáků v domácím prostředí je v nejmladší věkové skupině 15-24 let. Dále je třeba zdůraznit, že vysoké procento osob je vystaveno tabákovému kouři na pracovišti, a to i přes zákonem stanovenou ochranu. Celkem se to týká 16,2 % zaměstnanců, mezi nekuřáky je to 13,5 %.

Z hlediska typu užívaných tabákových výrobků kouří česká populace převážně klasické cigarety. Podíl jiných výrobků určených ke kouření je malý. Muži i ženy kouří nejčastěji 10-14 cigaret denně. Současní denní kuřáci vykouřili v roce 2019 průměrně 11,2 kusů cigaret za den, což představuje ve srovnání s rokem 2018 statisticky nevýznamný pokles (12,1 kusů). Přejdeme-li k alternativním možnostem, v roce 2019 užívalo elektronické cigarety 4,9 % osob. V porovnání s rokem 2018 (4,6 %) došlo k nárůstu u žen, tak u mužů; ve věkové skupině 15-24 let došlo k nárůstu uživatelů ze 7,5 % v roce 2018 na 10,7 % v roce 2019. Téměř polovina (45,7 %) uživatelů elektronických cigaret pak kouří současně i klasické cigarety, více než třetina (37,0 %) jsou bývalí uživatelé klasických cigaret a 17,3 % uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo.

Užívání bezdýmných tabákových výrobků (určených ke šňupání, žvýkání či sání) se ve sledovaném vzorku populace vyskytuje ve velmi omezené míře. Současní uživatelé představují 4,2 %, a denně tyto bezdýmné tabákové výrobky užívá necelé jedno procento (0,9 %).

Podle údajů respondentů, výrobky zahřívající tabák (např. typu IQOS nebo GLO) v současné době užívá 3,2 % dotázaných, přičemž 2,2 % tyto výrobky užívá denně. V zastoupení uživatelů podle pohlaví není rozdíl. Nejvíce uživatelů spadá do věkové kategorie 15-24 let, užívání s věkem postupně klesá.

„Užívání výrobků zahřívajících tabák bylo v roce 2019 zjišťováno poprvé, do budoucna se na základě získaných informací počítá s dalším rozvojem a úpravou metodiky výzkumu. V delším horizontu bude zajímavé zkoumat, zda a jakým způsobem se bude vyvíjet preference tohoto typu užívání tabáku oproti kouření. Případně, v jak velké míře bude docházet k přechodu kuřáků, kteří začínají nejprve s užíváním výrobků zahřívající tabák či elektronických cigaret směrem ke kouření klasických cigaret,“ uvádí vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.

Necelá třetina (28,7 %) současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusila přestat kouřit (muži 27,1 %, ženy 30,9 %). V roce 2018 to bylo 28,5 % mužů a 34,3 % žen. Největší procentuální zastoupení těch, kteří se pokusili přestat, bylo ve skupině nejmladších kuřáků (15–24 let), stejně jako v předchozím roce. Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním, s nižším vzděláním toto úsilí klesá.

Více než polovina dotázaných osob (58,5 %) si všimla během posledních 30 dní informací o zdravotních rizicích kouření či užívání tabáku nebo povzbuzujících informací k zanechání kouření v novinách, časopisech nebo v televizi. V roce 2018 jich bylo o něco méně (47,3 %).

Přístup kuřáků ke kouření v souvislosti s tzv. protikuřáckým zákonem (zákon č. 65/2017 Sb.) zůstává v 65,7 % beze změn; 26,5 % kuřáků kouří méně a pouze 2,2 % kuřáků přestalo kouřit. Téměř tři čtvrtiny dotázaných osob (74,4 %) pak souhlasí se zavedením tzv. protikuřáckého zákona. Souhlas se zavedením výše zmíněného zákona vyjádřilo 83,1 % nekuřáků, a téměř polovina kuřáků (48,1 %).

„Výsledky poukazují na zvyšující se povědomí o zdravotních rizicích kouření v populaci, a to i díky informacím z médií. Je důležité ubírat se touto cestou i nadále a pokračovat v informovanosti společnosti o následcích užívání tabáku. Ukazuje se, že i legislativní opatření, která byla prosazena v této oblasti, plní svůj účel. Ačkoli v návaznosti na tzv. protikuřácký zákon přestalo kouřit poměrně malé procento kuřáků, výrazná část kuřáků s kouřením alespoň polevila. S potěšením také vnímám, že velká část z řad kuřáků souhlasí s protikuřáckým zákonem, pomocí kterého bylo možné uvést některá účinná opatření v praxi,“ dodává Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky.

Zdroj: mzcr.cz

Radnice v Českých Budějovicích bude v červeném

Třetí květnovou neděli se českobudějovická radnice opět rozsvítí červenou barvou. Město České Budějovice se tak 17. května 2020 připojí k akci „Světlo pro AIDS 2020“, kterou v rámci celosvětové kampaně připravuje Česká společnost AIDS pomoc, z. s. Tato organizace pořádá v České republice již sedmým rokem různé tematicky zaměřené preventivní a osvětové akce, a právě projektem s nasvícením objektů chce symbolicky připomenout ty, kteří na AIDS zemřeli. Červená je barva stužky, která se stala symbolem podpory HIV pozitivních a AIDS nemocných.

„Nasvícením radnice na červeno se tuto neděli v půl deváté večer připojíme k řadě dalších objektů, které budou účastny projektu. Společně tak například s Petřínskou rozhlednou, Tančícím domem nebo ostravskou radniční věží uctíme památku těm, kteří nemoci podlehli a zároveň vyjádříme podporu lidem žijícím s HIV. Akce má rovněž být upozorněním na skutečnost, že toto onemocnění je stále velkým problémem dnešní společnosti,“ uvedl primátor Jiří Svoboda.

Zdroj: c-budejovice.cz

 

Manifest skupiny #vyprazdnitcekarny

Tváří v tvář současné světové krizi vstupuje zdravotnictví do nové éry, ve které se bude muset naučit přemýšlet a fungovat novým způsobem. Pandemické situace, jako je ta současná, se navíc budou pravděpodobně opakovat.
Pro přežití těch následujících se musíme maximálně poučit ze současné situace. Nejcennější lekcí, kterou právě dostáváme, je fakt o překvapivě vysoké zranitelnosti první linie zdravotníků – ambulantních lékařů, lékárníků a zdravotních sester.

Zdá se, že bychom se měli naučit lépe pracovat s pacienty. Přirozeným způsobem jim ukázat nové možnosti kontaktu s lékařem, a tím i změnit dlouhodobě zažité zvyklosti, např. plné čekárny a hodiny strávené tam. Ne každý pacient musí za každou cenu fyzicky k lékaři. Doba, kdy si nemocný prostě přijde ráno sednout před ordinaci a čeká, až na něj přijde řada, pomalu končí.

Proč? Protože systém pacienty v podstatě nutí, aby se ve chvíli strachu z nemoci vydali na jediné místo, kde se nemoci prokazatelně vyskytují, tedy do čekárny lékaře či do nemocnice. To nebylo správné ani před epidemií COVID‑19 a na základě nových zkušeností již není vhodné tuto praxi dále akceptovat.

Klíčové je dosáhnout co nejmenšího počtu pacientů v čekárnách, lékárnách, tedy na místech, kam jdeme ve chvílích zdravotních potíží pro pomoc. Sami lékaři tuto situaci vnímají citlivě, proto existuje řada ordinací, jež mají režim návštěv pro nemocné, kontroly a konzultace. Jenže jde stále o to samé. Přijít na místo, kde se s infekcí velmi pravděpodobně setkáme.

Naším cílem je vyprázdnit čekárny a toho se dá nejlépe dosáhnout pomocí kombinace nových procesů a moderních IT řešení. Například pomocí plánování objednávání a pohybu pacientů, které musí lékař skutečně fyzicky vyšetřit, a videokonzultací s těmi, kteří fyzické vyšetření nepotřebují.

Zároveň je třeba změnit i fi losofi i samotné čekárny. Potřebujeme automatický odbavovací systém, který po příchodu do ordinace pacienty roztřídí a bude také fungovat pro pacienty, kteří do ordinace přijdou bez objednání. Tomu se totiž zabránit nedá, přesto však můžeme pacienty informovat o tom, kdy na ně přijde řada atd.

Vše, celý nový systém prázdných čekáren, se dá prakticky, rychle a efektivně zvládnout. Nevymýšlíme žádné sci‑fi scénáře, jen přejímáme modely, které jsou v některých zemích již běžné. Existující IT řešení upravujeme dle potřeb našeho zdravotnictví.

Nejde nám o žádnou revoluci. Chceme přirozený, ale zrychlený vývoj. A teď v období krize je nejlepší čas měnit věci k lepšímu! Klíčovými hodnotami jsou přitom rychlost a trvalá udržitelnost. Nelze zastavit zdravotnictví na celou dobu pandemie. Lidé mají také jiné zdravotní obtíže než koronavirus. Vše, co děláme, musí být použitelné i po pandemii. Měli bychom usilovat o trvalou, nikoli jen dočasnou změnu.

Spojujeme tři světy: pacienty, zdravotníky a instituce. I vás se toto téma týká. Přidejte se k nám. Podpořte nás na vyprazdnitcekarny.cz. Názorem, diskusí, sdílením. Společně totiž můžeme #vyprazdnitcekarny

Zdroj: tribune.cz

Centralizace jako odpověď na hledání efektivity v telemedicíně

Medical Tribune 07/2020

Telemedicínská služba z Brna MDT zpracovává EKG pro kardiology v Česku, na Slovensku, ale i ve Finsku nebo Francii. Šetří jim tak čas na pacienty. „Současná pandemie COVID‑19 ukazuje, že telemedicína může být i pro určité skupiny pacientů naprosto nezbytná a že není na co čekat,“ říká spolumajitelka MDT Veronika Bulková.
Množství dat, které může přinést telemedicína, dokáže jednotlivého lékaře naprosto zahltit. Tolik dat o stavu pacientů dříve nebylo možné získat. Měření EKG je jeden z příkladů. Dálková monitorace EKG trvající několik dní, nebo i týdny, přináší možnost zachytit poruchy, které se u pacienta neprojevují každý den. Jenže co je technicky jednoduché, nemusí být snadné i po organizační stránce. Probrat měsíční záznam pacienta trvá dlouhé hodiny.

Kardiologové si proto zvykli nechávat data z EKG zpracovat externě. Koncentrace této práce na jedno specializované pracoviště může být jednoduchá a efektivní. „Ukazuje se, například i na základě zkušeností z USA, že integrace či jistá centralizace telemedicíny umožňuje zajistit standardizaci péče a nastavit nezbytné interní procesy,“ říká Mgr. Veronika Bulková, Ph.D., spolumajitelka společnosti MDT‑Medical Data Transfer, Mezinárodní centrum pro telemedicínu, a výkonná ředitelka Centra kardiovaskulární péče brněnské Nemocnice Milosrdných bratří.

Společnost MDT sídlí v Brně, založena byla v roce 2008 a dalšími spolumajiteli jsou MUDr. Jana Gandalovičová, která vede klinické oddělení MDT, a Ing. Jiří Brada, který má na starosti technický tým. Za rok 2018 fi rma vykázala obrat 64 milionů korun, o dvanáct milionů více než v předchozím roce. Její tým stojí na více než čtyřiceti biomedicínských inženýrech, nepostradatelní jsou v něm kardiologové, mezi nimi arytmologové, ale také programátoři. „Provoz telemedicínského centra není spojen pouze s prací biomedicínských inženýrů a kardiologů, ale také s prací specializovaného týmu pro IT podporu, specialistů na GDPR nebo například lidí starajících se o vyzvedání zásilek apod. Tým MDT čítá v dnešní době více než 70 zaměstnanců, a jen proto můžeme ošetřit přes 20 000 pacientů za rok,“ uvádí Bulková.

V praxi obvykle vypadá průběh péče o pacienta tak, že pacient přijde ke svému kardiologovi, který rozhodne o monitoraci a provede online objednávku. MDT zašle pacientovi poštou přístroj, pacient se může obrátit na telemedicínské centrum MDT a řešit technické dotazy, případně může využít psychickou podporu. Po skončení monitoringu pacient zasílá zásilkovou společností nebo poštou přístroj zpátky do MDT a MDT posílá lékaři zpracovaný záznam.

„Online vyšetřování pacientů poskytuje MDT už od roku 2008. Specializujeme se především na dálkovou monitoraci EKG. Doba monitorace trvá řádově dny až týdny, což umožní zachytit poruchy srdečního rytmu, které se nevyskytují každý den. Za dobu činnosti jsme vyšetřili online více než 60 000 pacientů. Tuto službu využívají prakticky všechna kardiocentra v ČR,“ uvádí Bulková. Posílání přístroje poštou znamená optimální využití záznamníků. „A nejen to, v dnešní době pandemie COVID‑19 se ukazuje, že je to cesta, jak nepřestat vyšetřovat, a přitom chránit ohroženou skupinu seniorů a imunitně kompromitovaných pacientů,“ říká Bulková.

Vedle toho nabízí MDT také offl ine zpracování holterovských záznamů. Množství offl ine monitorací EKG, které od roku 2009 MDT centrum provedlo, se blíží sto padesáti tisícům. „Offl ine analýzu poskytujeme jako službu ambulantním kardiologům pro jejich pacienty. Používají ji také například menší nemocnice, které začínají trpět nedostatkem kardiologů. Díky této službě můžeme pomoci s nepopulárním ‚čištěním‘ holterovských záznamů a kardiolog nemocnice už jen nález zkontroluje, dá jej do kontextu se znalostí klinického stavu pacienta a využije jej k další léčbě. V principu fungujeme v podstatě stejně jako biochemická laboratoř. Naším úkolem je vyhodnotit EKG záznam a jeho interpretace a využití pro léčbu je na ošetřujícím kardiologovi, jenž ale ušetří čas, který může věnovat pacientům,“ popisuje Bulková.

Kromě kardiologických pacientů jsou další významnou vyšetřovanou skupinou pacienti po prodělané kryptogenní cévní mozkové příhodě. „U nich se pomocí dlouhodobé monitorace EKG pátrá po asymptomatické fi brilaci síní jakožto příčině tromboembolického iktu. Na tomto sledování spolupracujeme s Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti ČLS JEP a na koordinaci péče se podílí většina iktových center. Takto se nám daří vyšetřit přibližně dvě třetiny potřebných pacientů po kryptogenní CMP,“ dodává Bulková.

Koncentrace dat na jedno místo vede podle Bulkové k větší efektivitě hned několika způsoby. „Integrovaný systém, kdy telemedicínské centrum poskytuje služby pro mnoho subjektů, může díky šíři svých služeb a své specializaci mnohem lépe individuálně poskytnout adekvátní typ, a zvýšit tak efektivitu záchytu arytmií už při prvním vyšetření. Kromě toho je pro poskytování telemedicíny zásadní, že její logistika se naprosto liší od běžných ambulantních vyšetření a že vybudovat ji je úkol na léta. Je také nesmyslné, aby do této logistiky investoval každý subjekt, který se oborem kardiologie nebo neurologie zabývá. A to nehovořím o pracovní síle, kterou by všechny tyto subjekty musely pro hodnocení telemedicínských služeb vyčlenit, a tím pádem odebrat od přímé péče o pacienty. Každý, kdo někdy zpracovával 24hodinový holterovský záznam, ví, že k tomu potřebuje zhruba 20 až 60 minut času. V MDT u každého pacienta pracujeme průměrně s 20denním záznamem. Díky umělé inteligenci a specializovanému soft waru, který vyvíjíme ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd, se nám sice daří zkrátit čas potřebný na analýzu, ale stále musíme každý den procházet jednotlivé záznamy a kontrolovat přijaté EKG křivky, abychom mohli reagovat na případné závažné nálezy,“ uvádí Bulková. „I když tato služba není koncipována jako nepřetržité sledování, přesto každý týden ještě v průběhu monitorace doporučíme na základě záchytu nebezpečné arytmie urgentní hospitalizaci asi pěti pacientů,“ dodává.

Z povahy vzdáleného vyhodnocování EKG vyplývá, že se tahle soutěž hraje na mezinárodní úrovni. MDT získalo v zahraničí několik zajímavých klientů a o další usiluje. „Spolupracujeme s velkou sítí kardiocenter ve Finsku, která využívají především offl ine analýzu 24hodinových holterovských monitorací. Online analýzu provádíme pomocí epizodních záznamníků pro kardiocentra ve Francii, Německu, USA a Kanadě. V těchto zemích ošetříme ročně asi tři tisíce pacientů,“ vypočítává Bulková. „Nejvíce zahraničních pacientů pak ošetříme na Slovensku, kde úzce spolupracujeme s kardiocentry. Ročně se jedná zhruba o čtyři a půl tisíce pacientů,“ doplňuje.

Svoje služby nabízejí i přímo pacientům včetně vzdáleného vyhodnocení záznamu z chytrých hodinek. Po dobu nouzového stavu kvůli epidemii COVID‑19 nabídla MDT online kardiologickou poradnu zdarma. Také ve spolupráci s pojišťovnou OZP umožnila vzdálené sledování EKG přes internet, aniž by pacienti museli osobně navštívit svého kardiologa. Možnost využily stovky klientů OZP.

Některé zdravotní pojišťovny na dlouhodobou online EKG monitoraci přispívají, jiné ji plně hradí. Offl ine hodnocení se hradí v rámci úhrady zdravotního výkonu holterovská monitorace. V případě, že si pacient platí dlouhodobou online monitoraci jako samoplátce, cena se pohybuje od 1 500 do 3 000 korun.

Další rozvoj takových telemedicínských služeb, jaké nabízí MDT, bude záviset podobně jako u jiných inovací na úhradě. Bariérou další implementace je zastaralá metodika výpočtu úhrad v sazebníku výkonů. Náklady telemedicínského centra rostou a potřebovalo by vytvoření nového výkonu v sazebníku. Zpracování měsíčního záznamu EKG zabere zhruba 8 hodin práce biomedicínského technika a následně asi půl hodiny na kontrolu a sepsání závěru atestovaným kardiologem, tvrdí MDT. Velmi významné jsou ovšem další náklady, které nesouvisejí s prací zdravotníků. „Úhradová vyhláška pracuje s metodikou z 90. let, která neumí vzít v úvahu náklady na nákupy specializovaných serverů, jejich nájmy v sítích, jednotlivé paušály na mobilní telefony, specializovaná pojištění, všechny náklady spojené s GDPR, implementace komunikace do nemocničních rozhraní a další. Doufáme, že se nám ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami podaří najít metodiku nutnou pro vznik těchto specializovaných výkonů,“ uvádí Bulková.

Brzda pochopitelně bývá i na straně zdravotních pojišťoven, které mají obavy z navyšování nákladů – telemedicínská řešení znamenají zvýšení kapacity systému, který tak dokáže poskytnout péči většímu množství pacientů.

Tak jako další osobnosti z oblasti e‑health i ředitelka Bulková doufá, že aktuální situace kolem epidemie COVID‑19 a protiepidemických opatření pomůže oboru ke skokovému posunu. „Současná pandemie COVID‑19 ukazuje, že telemedicína může být i pro určité skupiny pacientů naprosto nezbytná a že není na co čekat,“ říká Bulková.

Zdroj:tribune.cz

HealthCare Institute a AMI Digital – online komunikace s pacienty

Od začátku února 2020 realizuje HealthCare Institute již 15. ročník celostátního projektu „Nejlepší nemocnice ČR“, který sleduje bezpečnost a spokojenost pacientů a zaměstnanců v českých nemocnicích. Potřetí bude také vyhlášena i kategorie „Nejlepší online komunikace nemocnic“, jejímž garantem je digitální agentura AMI Digital a největší česká PR agentura AMI Communications. V loňském roce obsadila 1. místo Fakultní nemocnice Brno v kategorii fakultních nemocnic a 1. místo mezi ostatními zařízeními Stodská nemocnice. V kategorii zdravotních pojišťoven obsadila první místo Všeobecná zdravotní pojišťovna. Výsledky letošního hodnocení budou vyhlášeny na konci listopadu roku 2020.

Při hodnocení se specialisté na online komunikaci zaměřují na internetové stránky jednotlivých nemocnic dle různých parametrů. Jedná se především o jejich použitelnost, přívětivost a funkčnost pro návštěvníky. Stejně tak důležitými ukazateli jsou i obsah, aktuálnost informací nebo přívětivost webu k handicapovaným osobám. Bez kvalitních webových stránek dnes nemůže optimálně fungovat žádná organizace, natož nemocnice. Zvláště v této době současné epidemei koronaviru, se ukazuje, jak jsou informace z jednotlivých nemocnic pro pacienty důležité.

Do hodnocení bude zahrnuto 154 nemocnic po celé České republice. Výsledky budou vyhlášeny na 15. ročníku odborné konference „Efektivní nemocnice 2020 – Strategie zdravotních pojišťoven a nemocnic“, která se uskuteční 24. listopadu 2020 v Praze. Celostátní projekt „Nejlepší Nemocnice ČR“ každým rokem vyhlašuje nejlepší nemocnice ve čtyřech klíčových oblastech: Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů, Bezpečnost a spokojenost ambulantních pacientů, Bezpečnost a spokojenost zaměstnanců nemocnic a Finanční zdraví nemocnic.

Více o projektu Nejlepší nemocnice ČR a výsledky minulých ročníků: http://www.hc-institute.org/cz/. Dle TZ

www.amic.cz

Zdroj: medicina.cz

1 2 3 4 5 100