“Obrovské klíště” Hyalomma Marginatum – výskyt v Evropě

Hyalomma marginatum je klíště, které se běžně vyskytuje v jižní a jihovýchodní Evropě. Ojedinělý výskyt je hlášen kromě Německa i z Maďarska, Rakouska, Finska, Nizozemska nebo Velké Británie. Jelikož je toto klíště běžným ektoparazitem ptáků a hospodářských zvířat, za nejpravděpodobnější způsob zavlečení do uvedených států je považován přelet či transport klíštěte spolu s těmito hostiteli.

Na rozdíl od našeho nejrozšířenějšího klíštěte, Ixodes ricinus, je Hyalomma marginatum větší, po nasátí může dospělá samice dosáhnout délky až 2,5 cm, má pouze dvouhostitelský vývojový cyklus, kdy je prvním hostitelem malý savec (nejčastěji z čeledi ježkovití a zajícovití) či pták a druhým velký savec nejčastěji kopytník.

H. marginatum nevyhledává místa s vysokou vlhkostí, naopak jeho typickým biotopem jsou stepi a savany, tedy lokality s nižší vlhkostí a vyšší teplotou.

Co se týče epidemiologie, je klíště H. marginatum považováno za vektor přenosu krymsko-konžské hemoragické horečky či rickettsióz. Výskyt tohoto klíštěte na nových územích však ještě neznamená i výskyt daných patogenů. K tomu, aby se na novém území šířil i nový virus či bakterie, je nutná přítomnost rezervoárových hostitelů a splnění dalších podmínek pro koloběh patogenu mezi přenašeči a hostiteli.

V České republice doposud neexistuje záznam, který by výskyt tohoto klíštěte potvrdil. Navíc, díky nízkým zimním teplotám a absenci preferovaných míst výskytu je usídlení tohoto druhu v současnosti považováno za nepravděpodobné. Na druhou stranu, vzhledem k opakovaným suchým teplým létům, mírným zimám a opakovaným náhodným výskytům těchto klíšťat v Německu, je třeba situaci sledovat a monitorovat, zda se nevytvořila jejich stabilní populace.

Hyalomma_marginatum_H.jpg

Zdroj: ECDC, https://ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/facts/tick-factsheets/hyalomma-marginatum

Hyalomma_marginatum_January_2019.jpg

Výskyt Hyalomma marginatum v Evropě, leden 2019 (ECDC, EFSA)

Zdroj: szu.cz

Škodí klimatizace zdraví nebo ne?

 

Spory o zapnutí či pořízení klimatizace jsou v plném proudu na mnohém pracovišti či domácnosti. Přináší sice kýžený chládek, ale řada lidí jí připisuje i své zdravotní potíže. A někomu je prostě nepříjemná.

Použití klimatizace při vysokých teplotách doporučuje Hygienická stanice hlavního města Prahy ve svých tipech, jak zvládat vedro. Klimatizace pomůže navodit snesitelnou teplotu, a tím nás uchrání nejen před nepříjemným pocením, ale i možnými zdravotními komplikacemi. Musí jít ovšem o klimatizaci správně nastavenou, tato podmínka je zásadní.
Pozor na rozdíly teplot

Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) na svých internetových stránkách uvádí, že správně navržená a provozovaná klimatizace nezpůsobí žádné zdravotní problémy. Pokud je však klimatizace nastavena tak, že je rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou více než 5–6 stupňů, může tento teplotní rozdíl při přechodu z jednotlivých prostředí u citlivých jedinců způsobit nachlazení.

Jaké jsou tedy požadavky na klimatizované prostory? „V letním období je třeba, aby i klimatizace reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby klimatizace při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teploty třeba na 22 °C (obvykle je celoročně nastavena na 22 ± 2°C). Je to velký rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou a organismus má problémy se rychle vyrovnávat s těmito teplotními rozdíly při přechodech zvenku dovnitř, a naopak. Rozdíl obou teplot by neměl překročit 5, max. 6 °C,“ uvádí MZ ČR.

Nesedět v „průvanu“

Podle ministerstva zdravotnictví se musí rovněž dát pozor, aby pracovní místo nebo místo pobytu nebylo přímo v proudu přiváděného vzduchu, který pak působí jako „průvan“, člověka obtěžuje i nadměrně ochlazuje odpařováním potu.

Delší pobyt v proudu chladného vzduchu může přivodit zdravotní problémy, stejně jako jiná forma nevhodně používané klimatizace. „Bolesti pohybového aparátu vznikají velmi často z ofouknutí,“ varuje před nevhodným používáním klimatizace ortoped Július Kazimír a dodává, které partie jsou nejnáchylnější: „V největším ohrožení jsou šíje, krční páteř, kříž a ramenní klouby. Při foukání nepřirozeně studeného vzduchu z klimatizace na odkryté části těla vzniká podchlazení, na které následně organismus reaguje ztuhnutím, bolestí či zablokováním svalstva. Využívání klimatizace tak může být jedním ze spouštěcích momentů nejen nachlazení, ale i příčinou bolestí kloubů a svalů.“

„Suchý vzduch z klimatizace způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení imunitní bariéry sliznic, takže dochází k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích,“ upozorňuje také praktický lékař Michal HondlNepřiměřené použití klimatizace pak může mít za následek rýmu, bolest v krku, či dokonce angínu.

Někomu je klimatizace prostě nepříjemná

MZ ČR dále uvádí, že se mohou vyskytnout lidé, kteří se v klimatizovaném prostředí necítí dobře, aniž by byli schopni vysvětlit důvod těchto pocitů. To je situace, která je stále předmětem výzkumů a souvisí s takzvaným syndromem nemocných budov, kdy lidé pociťují v klimatizovaném prostředí i řadu nespecifikovaných zdravotních problémů (bolest hlavy, pálení očí, únava apod.), které odezní po opuštění klimatizovaného prostoru.

V závěru svého stanoviska ministerstvo zdravotnictví uvádí, že procento takto citlivých jedinců je ale velmi malé a vše souvisí s řadou dalších faktorů i z oblasti sociální a psychosociální.

Zásady pro zdravé používání klimatizace:
  • Udržujte max. rozdíl 6 °C mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostředí.
  • Proud studeného vzduchu nesmí směřovat přímo na vás.
  • Klimatizace by neměla být v činnosti déle než 4 hodiny denně.
  • Přechod z klimatizovaného prostředí do teplého by měl být pozvolný.
  • Klimatizaci v autě vypněte 15 min. před ukončením jízdy.
  • Prevencí je také vhodné cvičení, příjem vyvážené stravy a dostatku tekutin.
  • Klimatizace také vysušuje oči, pomůže častější mrkání či tzv. umělé slzy.
Jak chránit před horkem prostory bez klimatizace

Co dělat, když klimatizaci nemáme? Vliv sluneční radiace je třeba omezit stíněním prostorů, doporučuje MZ ČR: „Asi nejúčinnější jsou venkovní žaluzie, markýzy apod. Pomohou ale i vnitřní žaluzie, rolety i závěsy. Náš trh nabízí celou řadu stavebních stínicích prvků, lze použít i termální skla nebo fólie na skla. Příjemné a vzhledem k ochlazovacím účinkům proudícího vzduchu i účinné je instalování ventilátoru – stropního, stolního, podle potřeby.“ Nicméně i tady je třeba myslet na to, že při nadměrném ochlazování zpocené pokožky proudícím vzduchem může dojít k jejímu prochladnutí.

Větráním otevřenými okny přes den teplotu uvnitř místností jen zvyšujeme. Okna otevírejme naplno ráno a večer, případně přes noc, kdy je teplota venkovního vzduchu přece jen nižší, uzavírá doporučení MZ ČR.

Zdroj: vitalia.cz

 

Bezpečnost potravin? Týká se každého!

 

Každý má právo na dostatek bezpečných a výživných potravin. Přesto dnes téměř každý desátý člověk na světě onemocní po konzumaci kontaminovaných potravin. Pokud nejsou potraviny bezpečné, děti se nemohou učit, dospělí nemohou pracovat. Lidstvo se nemůže dále rozvíjet.

Dne 7. června 2019 slavíme vůbec první Světový den bezpečnosti potravin (World Food Safety Day – WFSD), abychom upozornili na význam prevence, detekce a zvládání rizik z potravin, přispívající k zabezpečení dostatku potravin, zdraví lidí, ekonomické prosperitě, zemědělství, přístupu na trhy, turistice a udržitelnému rozvoji.

Při této příležitosti organizace, které se zabývají bezpečností potravin, zvyšují globální povědomí o bezpečnosti potravin obecně a současně zdůrazňují, že každý, kdo je činný v oblasti potravin, má také svou roli při zajišťování jejich bezpečnosti.

1. Zajistit bezpečnost: vlády musí zajistit bezpečné a výživné potraviny pro všechny

Národní vlády jsou rozhodující pro garantování, že my všichni můžeme jíst bezpečné a výživné potraviny. Tvůrci politik mohou propagovat udržitelné systémy zemědělství a potravinářství, posilování multisektorální spolupráce mezi veřejným zdravím, zdravím zvířat, zemědělství a dalšími. Organizace pro bezpečnost potravin mohou ovládat rizika v oblasti bezpečnosti potravin v celém potravinovém řetězci, včetně mimořádných událostí. Země mohou splňovat mezinárodní standardy ustavené Codex Alimentarius.

2. Pěstovat bezpečně: zemědělci a výrobci potravin potřebují přijmout zásady správné praxe

Hospodaření na farmách musí zajistit globální dostatek bezpečných potravin pro dnešek, a současně přispívat ke zmírňování klimatických změn a minimalizaci dopadů na životní prostředí pro budoucnost. Jak se výrobní systémy mění, aby se přizpůsobily měnícím se podmínkám, farmáři musí obezřetně zvažovat optimálně reagovat na potenciální rizika ohrožující bezpečnost potravin.

3. Udržet je bezpečné: obchodníci si musí být jistí, že potraviny jsou bezpečné

Preventivní kontroly mohou vyřešit většinu problémů s bezpečností potravin. Každý, kdo je zapojen do operací s potravinami – od prvovýroby, až po maloobchod – musí postupovat ve shodě s programy jako je HACCP, systém, který umožňuje identifikovat, posoudit a ovládat nebezpečí, která jsou významná pro bezpečnost potravin od prvovýroby, po konečnou spotřebu. Dále, správné zpracování, skladování a ochrana pomáhají udržet nutriční hodnotu a bezpečnost potravin a snižovat posklizňové ztráty.

4. Kontrolovat, že jsou bezpečné: všichni spotřebitelé mají právo na bezpečné, zdravé a výživné potraviny

Spotřebitelé mají sílu vyvolávat změnu. Potřebují mít možnost se rozhodnout pro zdravé potraviny a podporovat udržitelné systémy produkce potravin. Vzhledem ke komplexnosti problematiky bezpečnosti potravin musí mít spotřebitelé přístup k včasným, jasným a spolehlivým informacím o výživových rizicích a onemocněních spojených s potravinami, které si zvolí. Nebezpečné potraviny a nezdravé stravovací návyky zvyšují globální zátěž, kterou nemoci představují.

5. Společně pro bezpečnost: bezpečnost potravin je sdílená odpovědnost

Různé skupiny, které sdílí odpovědnost za bezpečnost potravin – vlády, regionální ekonomické subjekty, organizace OSN, rozvojové agentury, obchodní organizace, akademická sféra, výzkumné instituce, obchodní subjekty, spotřebitelé a výrobci musí společně pracovat na problémech, které ovlivňují nás všechny, ať na globální, regionální či místní úrovni. Spolupráce je nezbytná na mnoha úrovních – napříč sektory ve vládě a napříč hranicemi v případě potlačování globálních epidemií onemocnění z potravin.

Poznámka
Valné shromáždění OSN vyhlásilo 7. červen 2019 prvním Světovým dnem bezpečnosti potravin svou rezolucí v prosinci 2018. Orgány OSN v oblasti potravin – Světová organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) a Kodex Alimentarius a Světová zdravotnická organizace (WHO) jsou globálními organizacemi upozorňujícími na témata bezpečnosti potravin, přispívající k naplňování cílů OSN.

Zdroj: EFSA

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Komu hrozí spalničky v EU/EEA?

 

Identifikace vnímavých skupin osob a eliminace spalniček. Stručně z RRA ECDC 28.5.2019.


V posledních třech letech byly země EU/EEA postiženy významnými epidemiemi spalniček. Ze 30 členských států EU/EEA bylo do ECDC od 1. 1.  2016 do 31. 3. 2019 hlášeno 44 074 případů onemocnění, což je mimořádně vysoké číslo ve srovnání s lety 2012 – 2015.  Průměrná roční incidence onemocnění je v letech 2016 – 2019 26,1 na 1 milión obyvatel. Jednotlivé členské státy poskytly ECDC epidemiologická data včetně dat o proočkovanosti populace a odhadu počtu vnímavých osob.

Na základě epidemiologického odhadu ECDC je v blízké době vysoké riziko pokračujícího šíření spalniček v zemích EU/EEA, a to dokud bude přítomna existence nenaočkovaných osob a jejich nahromadění v určitých kolektivech, tzv. imunitní kapsy, a dokud nebude dostatečné vakcinační pokrytí dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám.

ECDC se zaměřuje na tři hlavní faktory zvyšující riziko šíření spalniček:

  • Přítomnost velké skupiny osob vnímavých ke spalničkám v zemích EU/EEA vzhledem k minulé i současné nízké proočkovanosti:

– Odhaduje se, že vnímavých je 4,5 miliónu dětí a teenagerů narozených v zemích EU/EEA za posledních 20 let.

– Celkový počet vnímavých osob významně narůstá o počet dětí, které již nejsou chráněny mateřskými protilátkami a ještě nedosáhly věku vhodného k očkování, a skupin vnímavých osob narozených před rokem 1999.

– Pouze 4 členské státy EU/EEA dosáhly v roce 2017 cíle WHO, kterým je 95 % vakcinačního pokrytí dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám, v roce 2007 tohoto cíle dosáhlo 14 zemí.

  • Výskyt onemocnění spalničkami je vysoký u kojenců a dospělých, tedy u skupin s nejvyšším rizikem komplikací:

– Za posledních deset let se medián věku nemocných zvýšil z 10 let (2009-2010) na 17 let (2018 – 2019).

– V letech 2016 – 2019 tvořili dospělí 35 % hlášených případů, v 19 zemích jsou nejpostiženější skupinou nemocných dospělí starší 20 let.

– V letech 2016 – 2019 byla průměrná roční incidence nejvyšší u kojenců, až 44násobně vyšší ve srovnání s jinými věkovými skupinami; 45 % všech úmrtí na spalničky bylo hlášeno u kojenců.

  • Možnost importu spalniček pokračuje, což může vést ke zhoršení průběhu současných epidemií nebo vést ke vzniku nových epidemií v komunitách, kde aktuálně spalničky necirkulují a kde přetrvávají imunitní kapsy.

– V letech 2016 – 2019 byla téměř polovina (43 %) importovaných případů získána v jiné zemi EU/EEA, zejména v zemích s endemickým přenosem a/nebo s rozsáhlými epidemiemi.

– Vzhledem k tomu, že v regionu pokračuje cirkulace spalniček, mohou spalničky ohrozit kteroukoliv zemi s imunitními kapsami, tj. s nedostatečně proočkovanou populací proti spalničkám.

Spalničky jsou v současné době v zemích EU/EEA závažnou přeshraniční hrozbou, a to i v těch zemích, které byly až dosud považovány za země s přerušeným endemickým přenosem spalniček. V případě, že vakcinační pokrytí bude suboptimální a budou přetrvávat imunitní kapsy neočkovaných osob, je opětovné šíření spalniček i v těchto zemích možné.

Zdroj:

https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/documents/RRA-Measles-EU-EEA-May-2019.pdf

Zdroj: szu.cz

Senioři by při cestách neměli podceňovat rizika

Počet Čechů, kteří vycestují do zahraničí, se každoročně zvyšuje. Zatímco v roce 2014 uskutečnilo dle Českého statistického úřadu čtyř – a vícedenní zahraniční cestu čtyři miliony Čechů, v roce 2017 to bylo již téměř 5 milionů. Roste i počet využití letecké dopravy na vícedenní pobyt. Více cestují i senioři, kteří cestují ve skupinách i individuálně. Jejich cestování má svá rizika, jejichž respektován přináší větší jistotu a bezpečí na cestách. Není stanovena žádná horní věková hranice pro bezpečné cestování, záleží na individuálním zdravotním stavu, fyzické a mentální kondici. Klíčový je charakter a vzdálenost cílové destinace.

Cestování lidí ve vyšším věku s sebou nese řadu rizik, především zdravotních, kterým však lze přípravou na zahraniční cestu předejít. V imunitním systému dochází během stárnutí ke změnám, tzv. imunosenescenci, která se mimo jiné projevuje sníženou schopností lidského organizmu bojovat s infekcemi.  Infekční nemoci mohou probíhat závažně i u do té doby zdravého seniora. Navíc u značné části z nich je organizmus oslabený chronickou nemocí (cukrovka, onkologické či autoimunitní onemocnění apod.) a/nebo její léčbou (kortikoidy, biologická léčba, nedávná chemoterapie atd.).

„Významný věkový nárůst se zaznamenal u chorob žil a srdečných arytmií, naopak výskyt astmatu a nemocí štítné žlázy přímo úměrně s věkem cestovatelů nestoupá. Infekční nemoci získané na cestách mají kromě přímého dopadu i významný nepřímý, a to tím, že zhoršují průběh již předtím přítomného chronického onemocnění, které se už nemusí nikdy podařit vrátit do normálních hodnot,“ jak upozorňuje docent MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí lékař sítě specializovaných center Avenier.

Nejvíc cestovatelů – seniorů zůstává v Evropě a právě tato skupina má tendenci hrozící rizika podceňovat. Zapomínat by neměli rozhodně na ochranu před nemocemi, které se vyskytují nejen u nás, ale i v dalších zemí našeho kontinentu, jako např. klíšťová encefalitida.

Cestující musí počítat se zvýšeným rizikem nákazy v letištních halách i během letů, obzvláště dálkových. Kapénkové infekce se šíří do vzdálenosti dvou metrů od nakaženého jedince, v letadlech jsou tedy nejvíce exponované nejbližší 2 řady sedadel. Infekce se ale může šířit i nepřímo nedostatečně udržovanou klimatizací.

Rychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu jsou delší výletní plavby. Plavba na těchto luxusních lodích přináší větší rizika než cestování letadlem. Zastávky v různých zemích a přístavech, tisíce cestujících a personálu (často z rozvojových zemí), delší doba pobytu na lodi a nezřídka i vysoký průměrný věk cestujících, přispívají k zvýšenému riziku šíření epidemií způsobených noroviry (gastroenteritidy), chřipky, ale i nebezpečí pneumokokové infekce. Očkování je přitom pro lidi nad 65 let věku zdarma.

Prvním krokem před cestou je komplexní vyhodnocení zdravotních rizik, zjistit si maximum informací o plánované cestě – klimatické podmínky, ubytování, možnosti stravování, náročnost programu, druh dopravy, časový posun, dostupnost a kvalitu zdravotní péče v místě pobytu. Nutné je rovněž vyhodnotit své fyzické schopnosti, zdravotní stav, zkonzultovat zdravotní omezení s ošetřujícím lékařem, konzultovat rizika a jejich prevenci s lékařem-specialistou na cestovní medicínu a očkován.

Při plánování zahraniční dovolené by senioři měli navštívit očkovací centrum alespoň 6-8 týdnů před odjezdem a zkonzultovat povinné i nepovinné očkování vhodné do dané destinace, vzít si příslušné lék dle zvolené destinace (antimalarika), do cestovní lékárničky: repelenty, tablety na filtraci vody.

Nezapomenout na dostatečnou zásobu léků do příručního zavazadla, ideálně všechny pravidelně užívané, potvrzení pro větší zásobu tekutých léků. Zajistit si kvalitní cestovní pojištění.

Během pobytu ve vysněné destinaci je nutné myslet na bezpečné chování: tj. omezit konzumaci těžkých kořeněných jídel a sycených nápojů, dbát na dostatečný příjem tekutin, pozor na interakce léků a potravin, pohyb na palubě letadel, využít přestávku autobusů – pro zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a případné embolizace. Nezapomínat na dezinfekci rukou, vyhýbat se nadměrným fyzickým výkonům, zejména v teple, vlhku, vysoké nadmořské výšce. V méně rozvinutých oblastech se nedoporučuje jíst nedostatečně tepelně upravené maso, plody moře, krémy, majonézy, listovou zeleninu či nepasterizované mléčné výrobky, vyhýbat se vodě z neznámých zdrojů, ovocným džusům připraveným na ulici a neprověřenému ledu do nápojů.

Doporučuje se omezit podávání rukou a vyvarovat se konzumace syrových či polosyrových potravin, kterých se dotýkaly ruce jiných osob. Nezdržovat se dlouho v blízkosti fontán a dalších vodních zdrojů vytvářejících vodní aerosol. Nepouštět vodu z kohoutku silným proudem. Vodu ze sprchy nejdříve nechat odtéct, nekoupat se ve stojaté sladké vodě!

Dle TZ

www.mhw.cz

Zdroj: medicina.cz

 

Ministerstvo zdravotnictví pořádá 2. ročník Dne zdraví. Praha dne 1. června 2019 Zítkovy sady

 

Po loňském mimořádně úspěšném Dni zdraví připravilo Ministerstvo zdravotnictví pro širokou veřejnost druhý ročník této akce. Uskuteční se v sobotu 1. června od 9 hodin v pražských Zítkových sadech a jeho hlavním heslem bude prevence. „Díky prevenci můžeme předejít zásadním, někdy až fatálním, zdravotním problémům. Proto je velice důležité občany podporovat v tom, aby se aktivně zajímali o své zdraví. A Den zdraví je ideální příležitost, jak začít! Všechny občany proto srdečně zvu v sobotu do Zítkových sadů. Čeká je tu nabitý program plný zdraví a zábavy,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který akci v 10 hodin zahájí.

Na všechny návštěvníky bude po celý den čekat pestrý program. K dispozici jim budou ke konzultacím a základnímu vyšetření odborníci a lékaři ze špičkových zdravotnických zařízení. Každý, kdo má zájem nechat si prověřit své zdraví, dostane na začátku kartu návštěvníka. S tou může postupně navštívit až jednadvacet stánků, ve kterých bude možné si nechat změřit tlak, cukr v krvi či tuk v těle, vyšetřit oči, zkontrolovat mateřská znaménka nebo také zjistit, jak předcházet mrtvici. Návštěvníci se naučí správnou techniku mytí rukou a čištění zubů. Stánky nabídnou také poradnu pro odvykání kouření, výživovou poradnu i rady ohledně očkování. V neposlední řadě návštěvníky čekají informace o lécích a možnost přihlásit se do registru dárců kostní dřeně. „Neustále řešíme otázku, jak lidi léčit, ale stejně důležité je také nemocím předcházet. Proto jsme se rozhodli každý rok pořádat osvětovou preventivní akci pro širokou veřejnost a nabídnout občanům základní vyšetření, odborné poradenství, informace o tom, jak o své zdraví správně pečovat, i o tom, kde hledat odbornou pomoc,“ doplnil ministr Vojtěch.

Po celý den bude možné nahlédnout do sanitky pražské záchranky, ve které se lidé naučí základy první pomoci. Sanitku doprovodí i další vozy integrovaného záchranného systému. Zajímavostí bude houpací destigmatizační lavička iniciativy Na rovinu, která je součástí projektu reformy psychiatrické péče a pracuje na zlepšení přístupu lidí k duševnímu zdraví.

Den zdraví nabídne bohatý doprovodný program. V 11 a 13 hodin návštěvníky rozesměje divadelní skupina IMPROvariace se scénkami na zdravotnická témata. Vrcholem odpoledního programu pak bude v 16 hodin koncert lékařské hudební skupiny B.LUES. Po celý den se návštěvníci mohou těšit i na zajímavé rozhovory a soutěže o ceny.

Spolupořadateli akce jsou Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice Na Homolce, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice Na Bulovce, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Masarykův onkologický ústav, Endokrinologický ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze, Státní zdravotní ústav, Revmatologický ústav, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Český národní registr dárců dřeně, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, Policie ČR, pacientské organizace a Městská část Praha 2.

Zdroj: mzcr.cz

Světový den bez tabáku 31. květen 2019

Světový den bez tabáku 2019

 

31. květen je každoročně vyhlášen Světovou zdravotnickou organizací (WHO) „Světovým dnem bez tabáku“.  V rámci této kampaně jsou zdůrazněna zdravotní a další rizika spojená s užíváním tabáku a tabákových výrobků.