Klinika pracovního lékařství v Praze slaví 70 let

Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK v Praze již 70 let zajišťuje pracovně-lékařské služby, posuzování a hodnocení klinického stavu sledovaných chronicky nemocných s profesionálními chorobami a podílí se na hlášení nových nemocí z povolání. Úkolem pracovního lékařství je upozorňovat na nová rizika vznikající kvůli inovaci technologií, aktualizovat Seznamy nemocí z povolání nebo učinit rozhodnutí o odškodnění pacientů. Díky preventivním opatřením na pracovištích i včasnému odhalování počátečních forem poškození se podařilo v posledních letech počet nemocí z povolání snížit.

Pracovní lékařství, zahrnující diagnostiku a léčení nemocí z povolání, je relativně mladým oborem. První ambulantní zařízení v Československé republice vzniklo v roce 1932 při II. interní klinice vedené profesorem Pelnářem na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tuto poradnu pro nemoci z povolání založil profesor MUDr. Jaroslav Teisinger, DrSc., který se 15. ledna 1947 stal přednostou první Kliniky nemocí z povolání v Československé republice a později dosáhl světového věhlasu zejména v oboru průmyslové toxikologie. Klinika v roce 2009 změnila název na Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK.

Dnes je součástí kliniky Toxikologické informační centrum, Centrum pracovního lékařství, Laboratoř funkčního vyšetřování plic a také Toxikologická laboratoř. Klinika zajištuje výuku mediků a probíhá zde vědecká činnost aktuálně orientovaná především na zdravotní účinky nanočástic a metanolu.

Díky tomu, že se v posledních desetiletích daří snižovat pracovní rizika, zejména prašnost a expozici toxickým látkám technickými opatřeními, ale také biologická rizika především očkováním, došlo  k poklesu v počtu nemocí z povolání. Změnila se také jejich struktura. Nejpočetnějšími nemocemi z povolání jsou v současné době onemocnění periferních nervů (na prvním místě je syndrom karpálního tunelu), cév a pohybového systému, způsobená přetěžováním končetin a vibracemi, která sice znepříjemňují, avšak neohrožují život pacienta.

„Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, který se zabývá studiem vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav pracovníků. Zároveň se věnuje prevenci, diagnostice, léčbě a posudkovým aspektům nemocí způsobených nebo zhoršovaných pracovními podmínkami. Zasahuje téměř do všech oblastí medicíny a vyžaduje až encyklopedické znalosti odborníků pro pracovní lékařství,“ uvádí prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT, přednostka Kliniky pracovního lékařství VFN a 1. LF UK. Pole působnosti oboru se stále rozšiřuje, neboť technický pokrok přináší nové pracovní postupy a s nimi i dříve neznámá pracovní rizika, která mohou zasáhnout nejrůznější orgány lidského těla.

Jedním z důležitých úkolů pracovního lékařství je včas upozorňovat na nová rizika plynoucí z inovací a nových průmyslových technologií (např. v souvislosti se sprejováním barev na textil, výrobou popkornu nebo při výrobě „sametového“ povrchu papíru nebo textilu z drobně sekaných syntetických mikrovláken). Účinky průmyslově vyráběných nanočástic v současnosti můžeme jen odhadovat. Zkušenosti ukazují, že nikdy nelze vyloučit nepříjemná překvapení, která se mohou vymstít i několika generacím, jak jsme tomu svědky u azbestu. Následky práce s azbestem se bohužel i po desetiletích odstupu stále objevují v podobě nádorových onemocnění, mezi něž patří mezoteliom pohrudnice a pobřišnice, karcinom plic a hrtanu nebo vaječníků.

Další důležitou činností kliniky je proto aktualizace Seznamů nemocí z povolání a zařazování nově se objevivších nemocí. A to nejen kvůli možnosti odškodnění postižených osob, uvedení nové diagnózy na Seznam nemocí z povolání má současně preventivní význam, neboť se rychleji rozšíří informace o novém riziku. Vedle toho je třeba upozorňovat i na onemocnění, která sice nejsou neznámá, ale u nás je zatím uznat a odškodnit nelze. Týká se to například syndromu vyhoření, posttraumatického syndromu nebo onemocnění páteře z expozice vibracím.

Nelze očekávat, že nemoci, vyvolané prací někdy zcela zmizí. Důležité je tato onemocnění rychle detekovat a připravit preventivní kroky, jak jim předejít. Existují proto elektronické systémy, kde lze konzultovat nová rizika i nové symptomy nemocí, jako například MODERNET (Monitoring trends in Occupational Diseases and tracing new and Emerging Risks in a NETwork) http://modernet.org/, jehož byla Česká republika jedním ze zakládajících členů.

Hranice znalostí je třeba stále posunovat dál, protože jen díky kvalitním vědeckým informacím lze zajišťovat takové pracovní podmínky, které mohou snížit pravděpodobnost vzniku nemocí z povolání na minimum. Stále je třeba mít na mysli, že jde o nemoci, které vznikají zbytečně! Dle TZ.

www.vfn.cz

www.lf1.cuni.cz

www.amic.cz

Nutrivigilance – za řadu obtíží po konzumaci potravin si spotřebitelé mohou sami

 

Nutrivigilance – za řadu obtíží po konzumaci potravin si spotřebitelé mohou sami

Bischofová, S. – Hortová, K. – Ruprich, J. Centrum zdraví, výživy a potravin (CZVP) – SZÚ, Palackého tř. 3a, Brno bischofova@chpr.szu.cz

Za uplynulé 2 roky existence systému Nutrivigilance, který sbírá a analyzuje hlášení týkající se výskytu zdravotních potíží (primárně neinfekčního charakteru) po konzumaci vybraných druhů potravin a doplňků stravy, bylo zaznamenáno více jak 40 hlášených případů. Při bližším zkoumání se ukázalo, že za některé obtíže, které po vyřazení potraviny vymizely, si spotřebitelé mohou sami. V čem dělají spotřebitelé nejčastější chyby, se můžete dočíst v textu níže.

1. Konzumace prošlých potravin, nedodržení doporučených podmínek skladování

Do této skupiny lze na základě hlášení v systému Nutrivigilance a na základě zkušeností pracovníků hygienických stanic, zapojených v činnosti systému, zařadit hned několik případů. Např. konzumaci doma připravené pomazánky, do které spotřebitelka přidala mj. i žluklý olej. Primárně však byla hlášena jako viník zdravotních obtíží (nevolnost, průjem a závrať) sezamová pasta, která vzhledem k negativním mikrobiologickým aj. testům, potíže vyvolat nemohla. Jako další příklady lze uvést konzumaci potravin, které nebyly skladovány dle doporučení výrobců a byly konzumovány po vypršení doby min. trvanlivosti (výskyt průjmu po vypití zelné šťávy; přítomnost křečí v žaludku, průjmu, brnění a zčernání jazyka po konzumaci tatarské omáčky). Ve všech případech lze konstatovat, že příčinná souvislost mezi vzniklými obtížemi a udávanými potravinami je nepravděpodobná.

2. Špatné dávkování, konzumace potravin z neoriginálního balení

I v této skupině se vyskytlo několik případů, kdy by zdravotní potíže šly připsat na vrub spíše spotřebiteli, než samotné potravině. Jako příklad lze uvést konzumaci 1000 ml energetického nápoje, přestože výrobce doporučuje nepřekročit hranici 500 ml, a výskytu bolesti hlavy, bolesti za hrudní kostí a bušení srdce. Za doplňky stravy pak lze jako příklad uvést užívání tablet obsahující výtažek houby reishi (Ganoderma lucidum), které u spotřebitelky vyvolaly kolikovité bolesti v oblasti jater, sleziny, bolest žaludku, svalů, štítné žlázy. Šetření hygienické stanice laboratorními analýzami neprokázalo žádné nedostatky. Z anamnézy ovšem vyplynulo, že spotřebitelka konzumovala 3 tablety denně namísto doporučené jedné tablety. Konzumace doplňku stravy s obsahem mletého kořene vilcacory (Uncaria tomentosa, kočičí dráp, česky řemdihák plstnatý) vyvolala pálení v žaludku u spotřebitelky, která si koupila rozvažovanou formu produktu. Chemické a mikrobiologické šetření pracovníků hygienické stanice neprokázaly žádné nedostatky. Při užívání tohoto produktu postupovala spotřebitelka dle zkušeností a doporučeného dávkování od jiného výrobce, od kterého doplněk stravy odebírala v minulosti v originálním balení a žádné obtíže po něm nevykazovala. Přestože zahraniční zdroje uvádějí, že se při užívání této rostliny mohou ojediněle mj. gastrointestinální obtíže jako je žaludeční diskomfort, případně nevolnost a zvracení objevit , mělo by být dodrženo doporučené dávkování a doporučený postup přípravy, který se může u jednotlivých výrobců např. vlivem kvality vstupní suroviny, přítomností dalších složek apod. lišit.

3. Konzumace doplňků stravy bez konzultace s odborníkem

Ve specifických případech je vhodné konzultovat užívání doplňku stravy i se svým ošetřujícím lékařem/lékárníkem, který může v případě kontraindikací (těhotné ženy, děti, lidé chronicky nemocní, užívající léky na snížení srážlivosti krve, či jiné léky…) poučit spotřebitele o nevhodnosti jejich užívání. Tato situace mohla nastat i u spotřebitele, který užíval doplněk stravy na klouby, šlachy a vazy, jež u něj vyvolával krvácení z nosu. Při analýze jednotlivých složek doplňku se zaměřením na nežádoucí účinek „krvácení“ se ukázalo, že u některých z nich je popisováno, že může existovat zvýšené riziko krvácení, a to u osob s poruchami srážení krve, či u osob užívajících léky, či doplňky stravy, které riziko krvácení samy o sobě mohou zvyšovat (kys. acetylsalicylová, heparin, warfarin, ginko biloba, třezalka…) . Vzhledem ke skutečnosti, že hlášení o tomto případu se do systému Nutrivigilance dostalo přes krajskou hygienickou stanici a spotřebitel zůstal v anonymitě, nebylo možné doplnit chybějící údaje (zda např. neužívá nějaké léky, či jiné doplňky stravy apod.). Příčinná souvislost byla v tomto případě vyhodnocena jako sporná.

3.1 Potraviny a doplňky stravy pro sportovce V systému Nutrivigilance byl zaznamenán 1 případ v souvislosti s konzumací nápoje určeného osobám na podporu fyzického výkonu. Jednalo se o nápoj s obsahem kofeinu, taurinu a L-karnitinu. Spotřebitelka udávala jako hlavní nežádoucí účinek po konzumaci nápoje pocit pálení, poleptání v hrdle. Šetření krajské hygienické stanice neprokázala při analýzách žádný nedostatek. Na základě dalšího šetření pracovníků CZVP a lékařské zprávy, byla příčinná souvislost u této kauzy vyhodnocena jako sporná. S problematikou zdravotních potíží po užívání doplňků stravy určených sportovcům mají více zkušenosti odborníci z Francouzského úřadu pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES). V rámci francouzského systému nutrivigilance, kde jsou informace sbírány od odborné veřejnosti na základě legislativní povinnosti (u nás tato povinnost není), bylo zaznamenáno 49 hlášení nežádoucích účinků (tachykardie, arytmie, mrtvice, úzkost, poruchy nálad), které pravděpodobně souvisely právě s konzumací doplňků stravy určených k budování svalové hmoty, či k redukci tukových zásob. ANSES na základě vědeckého posouzení vydal doporučení, v němž varuje před konzumací doplňků stravy podporující rozvoj svalové hmoty, či snížování množství tělesného tuku, a to především u osob se srdečními onemocněními, poruchou funkce jater nebo ledvin, nebo s neuropsychiatrickými poruchami, u dětí a mladistvých, u těhotných a kojících žen. Spotřebitelům dále doporučuje, aby se před a během sportovní činnosti vyhýbali konzumaci doplňků stravy s obsahem kofeinu (u nás se stále tato doporučení opakují, např. pro turistickou cyklistiku), nekonzumovali více doplňků stravy najednou nebo je užívali v kombinaci s léčivými přípravky. Důvod konzumace by měli spotřebitelé ideálně konzultovat s odborníkem. Spotřebitelé by si měli dávat pozor na složení produktu a měli by užívat pouze výrobky, které splňují zákonné předpisy, jejichž výroba a distribuce je dohledatelná a výrobce je jasně identifikován. U profesionálních sportovců, ale nejen u nich, by nutnost užívání doplňků mělo být záležitostí multidisciplinárního  posouzení (lékaři, trenéři…

4. Nedostatečná znalost principů výživy

V několika případech nežádoucích účinků po konzumaci potravin byla viníkem potíží nedostatečná znalost spotřebitelů v oblasti výživy. Na základě zkušeností a šetření pracovníků hygienických stanic, které byly konzultovány v rámci skupiny nutrivigilance na semináři v listopadu 2016 na CZVP v Brně, lze v rámci této kategorie jako příklady uvést zdravotní reakce po konzumaci fazolové polévky u dětí na letním táboře. Šetřením byly vyloučeny všechny infekční, hygienické aj. příčiny. Reakci (nevolnost, zvracení, prudké bolesti břicha, průjmem) patrně vyvolaly přítomné lektiny v nedostatečně tepelně upravených fazolích, které byly součástí polévky. Obdobný efekt se vyskytl v minulosti u osob konzumujících nedostatečně tepelně upravené „zdravé těstoviny“ obsahující fazolovou mouku. Dalším příkladem v této kategorii byly gastrointestinální potíže (průjem, žlutooranžová stolice) po konzumaci máslové ryby (butter fish) v restauraci. Ta je známá obsahem některých toxických látek, vyvolávajících uvedenou reakci při vyšší konzumaci.

4.1. Lektiny v luštěninách

Lektiny jsou látky bílkovinné povahy, které jsou přirozenou součástí mnoha plodin, které běžně konzumujeme (luštěniny, zelenina, ovoce, obiloviny, rýže…). Konzumace většího množství lektinů a jejich nedostatečná kulinární úprava může vést k k toxického efektu. Nejbohatším zdrojem lektinů v běžné dietě jsou fazole. Akutní obtíže se obvykle dostaví 1 – 3 hodiny po konzumaci syrových, nedostatečně tepelně upravených semen, či výrobků z nich (např. fazolí v polévce, těstovin vyrobených z nekvalitní fazolové mouky…), a to v podobě gastroenteritidy (zánětu žaludku a střeva), bolesti břicha, zvracení, průjmu. Zotavení je obvykle rychlé a bez následků. Ke snížení možného nežádoucího účinku lektinů přispívá namočení fazolí ve vodě po dobu alespoň 5 hodin, přičemž vodu je nutné poté slít a při následném vaření použít vodu čerstvou. Takto předem namočené fazole se musí vařit při teplotě blízké 100C 10-15 minut, aby byly lektiny znehodnoceny7 . Teplota nižší (probublávání, vaření na malém plameni) nemusí být k inaktivaci dostatečná. Vaříme-li fazole v tlakovém hrnci, doba inaktivace lektinů je ještě o něco kratší (7,5 min.). Vůči suchému teplu jsou lektiny odolnější, proto např. sójový olej, či potraviny se sójovou mouku mohou lektiny obsahovat a u konzumentů se tak při dostatečně velké dávce těchto lektinů mohou zdravotní potíže také projevit8 . Ke vzniku příznaků postačuje dávka lektinu ze 2-3 velkých fazolí, často např. jen ze zeleninového předkrmu.

4.2 Máslová ryba (Butterfish, Oilfish)

Pod pojmem „máslová ryba“ se mohou skrývat 3 druhy ryb – Modrohlav, Pamakrela temná a Pamakrela olejnatá. V mase těchto ryb se nachází látky tukové povahy (konkrétně tzv. gempylotoxin), které jsou nevstřebatelné a vyvolávají zrychlenou pasáž střevním traktem. Zdravotní obtíže v podobě průjmu (žlutooranžová olejovitá stolice), který může být doprovázený i žaludečními křečemi, nevolností, bolestmi hlavy, břicha a zvracením, se mohou objevit od 30 do 36 hodin po konzumaci a mohou trvat i několik dní (obvykle 24 -48 hodin). Potíže se většinou vyskytují jen u citlivých jedinců se zvýšenou vnímavostí. U běžné populace se při dodržení maximální denní dávky (130g – 170 g masa u dospělých a 100 g u dětí) a vhodném způsobu úpravy (kulinární příprava bez přídavku tuku, např. na grilu, aby nebyly zvyšovány projímavé účinky) zdravotní komplikace obvykle nevyskytují. Přesto by měl být každý zákazník, ať už v prodejně (povinná informace od výrobce na obalu), či restauraci (informace od personálu) předem informován, že produkty rybolovu čeledi Gempylidae, zejména Ruvettus pretiosus a Lepidocybium flavobrunneum, mohou obsahovat látky s nežádoucími gastrointestinálními účinky .

Doporučení pro spotřebitele vyplývající z uvedených příkladů

Potraviny s prošlou dobou použitelnosti (na etiketě definováno jako „Spotřebujte do…“) nejsou považovány za bezpečné a neměly by být do oběhu uváděny. Patří sem ty, které podléhají rychlé zkáze a musí být rychle spotřebovány (ryby, chlazená drůbež, lahůdkové výrobky…). Potíže mohou nastat, když takovýto výrobek „projde“ v době, kdy ho spotřebitel má již doma, a je pak věcí volby, zda ho zkonzumuje. Za riziko vzniku případných potíží nese odpovědnost samotný spotřebitel 10 . Potraviny s prošlou dobou min. trvanlivosti (na etiketě definováno jako „minimální trvanlivost do…“) se sice do oběhu uvádět mohou, ale za předpokladu, že jsou zdravotně nezávadné (odpovědnost je v době prodeje na prodejci), musí být označeny jako prošlé a v obchodech umístěny odděleně. Patří sem potraviny, které nepodléhají zkáze tak rychle (konzervy, čokoláda, těstoviny…). Po ukončení data minimální trvanlivosti nelze však zaručit stejnou chuť, ani nutriční aj. kvalitu výrobku

Proto volba konzumace a případných následků zůstává opět na spotřebiteli.Je důležité si uvědomit, že roli hraje také dodržování doporučených skladovacích podmínek a např. i to, zda načatou potravinu konzument dojí hned, nebo až za nějakou dobu. Měli bychom proto uchovávat a skladovat potraviny v domácím prostředí dle doporučení výrobců a otevřený výrobek spotřebovat v rozumném časovém intervalu. V případě užívání doplňků stravy by spotřebitelé měli produkty kupovat od výrobce, který je schopen zřetelně deklarovat kvalitu výrobku na štítku či v příbalovém letáku (úplné složení, původ suroviny, výsledky analýzy svědčící o bezpečnosti…), a měli by dodržovat doporučené dávkování a způsob přípravy. Ve specifických případech (těhotné ženy, děti, mladiství, starší osoby, lidé užívající léky, lidé chronicky nemocní …) je vhodné konzultovat užívání doplňku stravy i se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem, který může v případě kontraindikací poučit spotřebitele o nevhodnosti užívání. Před a během sportovního výkonu není dle odborníku z ANSES doporučeno užívat doplňky stravy s obsahem kofeinu, dále není doporučeno konzumovat více doplňků stravy najednou nebo je užívat v kombinaci s léčivými přípravky. Doplňkům podporujícím rozvoj svalové hmoty, či snižování množství tělesného tuku by se měly vyhnout osoby se srdečním onemocněním, poruchou funkce jater nebo ledvin, osoby s neuropsychiatrickými poruchami, děti a mladiství, těhotné a kojící ženy. Objeví-li se během konzumace jakýchkoliv doplňků stravy nezvyklé obtíže, CZVP doporučuje obrátit se neprodleně na svého ošetřujícího lékaře, který by měl doporučit vhodný způsob řešení zdravotních obtíží. Základní znalosti týkající se výživy, by si měl osvojit každý člověk při povinném vzdělávání ve škole. Hlubší znalosti již vyžadují trvalé samostudium v podobě aktivního vyhledávání informací o potravinách, čtení etiket a doporučených návodů, v případě nejasností pak konzultace s odborníky vzdělanými ve zdravotnickém, nutričním, potravinářském, hygienickém směru.

Zdroj + odkazy na www.szu.cz

IKEM: Náhlá smrt hrozí každému desátému mladému sportovci

foto: Shutterstock.com
Zdroj: MT
Autor: kol
Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny v rámci pilotního projektu testovali 100 mladých sportovců. Dospěli k alarmujícímu zjištění, že u každého desátého byl odhalen vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale i život mladého sportovce.
 Na onemocnění srdce a cév ročně umírá v Česku 45 procent nemocných. Navíc v roce 2015 se po mnoha letech počet úmrtí na KVO oproti předchozím rokům zvýšil. Kardiovaskulární problémy ale ohrožují stále mladší ročníky, a proto se moderní medicína snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt. Právě ta ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc nemyslí.

“Největší podíl na náhlé smrti má kardiální příčina, která se projevuje typicky stenokardií, dušností a následnou ztrátou vědomí. Tyto příznaky mohou trvat jen pár minut. V současné době se náhlá smrt čím dál častěji vyskytuje ve spojitosti se sportovními výkony. Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, CSc.

Náhlá smrt (NS) může vzniknout při nadměrné tělesné námaze, psychické zátěži, následkem opakovného neléčení či nedoléčení např. infekce dýchacích cest, silného podchlazení či přehřátí organismu. Jde o úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží, které mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. V celých 60 – 80procentech jsou příčinou NS právě kardiovaskulární choroby, nejčastěji pak o infarkt myokardu.

Výsledky projektu šokovaly

Odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM se zaměřili právě na ohroženou skupinu osob a spustili pilotní projekt, jehož součástí bylo klinické vyšetření, echokardiografie, zátěžové vyšetření srdce, laboratorní paramentry a genetické vyšetření stovky mladých sportovců. Šlo v 99 procentech o muže, výhradně profesionální sportovce (hráče rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou), ve věku 18 – 37 let.

Alarmující je, že u každého desátého byl odhalen vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale v krajním případě může způsobit i smrt. „Doufala jsem, že nebudeme mít žádný patologický nález, že všichni sportovci vědí o svém zdraví, ale byla jsem zklamaná. Sportovci vůbec nejsou tak zdraví, jak jsme se domnívali. Kompletně jsme sledovali a hodnotili 98 jedinců a výsledky byly více než alarmující. Ačkoli šlo o mladé lidi, kteří procházejí pravidelnými kontrolami, cítí se dobře, podstupují vrcholové tréninky s velkými dávkami zátěže, po echokardiografickém vyšetření jsme odhalili výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 procent z nich. Ta by u člověka, který by nesportoval, vedla v páté dekádě života k potřebě výměny chlopně, ale u těchto sportovců se vzhledem k velké zátěži nutnost takového zásahu posouvá zhruba o 20 let dříve,” vysvětluje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

U třinácti procent sledovaných pak byla zjištěna porucha převodního systému srdečníku, kterou je nutno kontrolovat a představuje již určité omezení pro svého nositele. Běžně nemusí způsobovat vůbec žádné obtíže a bývá zjištěna až po zkolabování pacienta. “U dalších deseti procent sportovců pak byla odhalena závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí, z toho dvakrát diabetes, o němž jsem si myslela, že dnes člověk nemůže nevědět,“ upozorňuje lékařka s tím, že několika sportovcům bylo doporučeno vrcholového sportu zanechat. I proto by podle odborníků bylo potřeba vymyslet a zajistit kontinuální sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezily.

“Mezi často bagatelizované příčiny náhlé smrti u sportovců patří komoce srdce (následkem prodkého nárazu do hrudníku) člověk nemá modřinu, neteče krev, zdá se, že mu nic není a přitom na následky otřesu srdce může zemřít,” vysvětluje prof. Adámková s tím, že z 24 případů komoce srdce po úderu do hrudi, který je u sportů jako basebal, hokej, rugby či softbal hodnocen jako běžný, dvanáct lidí i přes resuscitaci zemřelo.

Příčinou NS ale může být i neznámá, dosud podceňovaná vrozená srdeční vada nebo akutní zánět srdeční svaloviny, který se řadí obecně k nejtěžším diagnózám interní medicíny, protože nemá žádný jasný doklad v laboratoři ani ve změnách EKG.

Velká Británie – příčiny NS u 357 případů (1994 – 2014)

* Náhlá smrt na podkladě arytmie – 42 %

* Nemoci mykardu – 40 %

* Arytmogenní kardiomyopathie – 13 %

USA – příčiny NS sportovců do 35let

* Kardiomyopathie – 22 %

* Komoce srdce – 19 %

* Vada chlopní – 10 %

* Zánět srdečního svalu – 6 %

V Itálii bylo vyšetřeno 3200 sportovců, přičemž u 22 byla zjištěna kardiomyopathie a ukázalo se, že v některých případech šlo o genetickou zátěž. Lidé o onemocnění věděli, ale protože neměli žádné problémy a sport je lákal, nález bagatelizovali.

Jak těmto úmrtím předcházet je podle odborníků velmi obtížné, navíc stále ještě neexistují souhrnná česká ani evropská data. Lékaři ale poukazují na nutnost systémového řešení, na němž se pracuje již od roku 2005. Dosud se všechny mezinárodní odborné společnosti však neshodly na ničem jiném než na potřebě kvalitní anamnézy, fyzického vyšetření a 12svodové EKG, což podle prof. Adámkové nestačí a i proto bylo přistoupeno k pilotnímu projektu.

Jak totiž zdůrazňuje, relativní riziko vzniku závažné zdravotní komplikace pro sportovce do 35let je 2,5krát vyšší než v běžné populaci. Na vznik kardiovaskulárních onemocnění má vliv nejen životní styl, jako jsou stravovací návyky, nedostatek pohybu a užívání návykových látek, ale i genetika. U sportovců by pak v rámci prevence měl být samozřejmostí základní screening prováděný tělovýchovným lékařem týmu, na což byly vyvinuty speciální programy, a při jakémkoli podezření by měl být sportovec ihned poslán ke kardiologovi.

kol

 

Suchej únor – kampaň na podporu mužského zdraví

V únoru proběhne již pátý ročník úspěšné kampaně na podporu mužského zdraví – Suchej únor. Pravidla jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku. Akce je primárně určena pro muže.

Nadměrná konzumace alkoholu totiž patří k jednomu z největších rizik ohrožujících kvalitu jejich života. Zapojit se ovšem mohou i ženy.

Čeští muži jsou ve spotřebě alkoholu na světové špici. Ročně vypijí téměř trojnásobek světového průměru. Podle statistik Státního zdravotního ústavu je závislostí na alkoholu ohroženo až 26 % z nich. To je více než 1 milion.

„Suchej únor je tu proto, abychom si na jeden měsíc dali od alkoholu odstup. Díky tomu máme možnost poznat, jak na tom s pitím vlastně jsme. Smyslem akce je naučit se konzumaci alkoholu vědomě regulovat,“ říká psycholog Martin Jára z Ligy otevřených mužů (LOM), která kampaň organizuje ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Státním zdravotním ústavem.

„Pití alkoholu není jen tolerovanou neřestí. Jde spíše o společenskou normu a součást identity českého muže. Přes 19 % mužů pije každý den nebo téměř každý den. Suchej únor je skvělá příležitost, jak zviditelnit toto téma a dostat jej do veřejné diskuse. Na osobní rovině pak vede k reflexi vlastního vztahu s alkoholem,“ popisuje prof. Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie.

„Za velmi alarmující považuji skutečnost, že u nás existuje extrémně vysoká zkušenost s alkoholem u mladistvých. Podle OECD vzrostl v ČR od roku 2002 počet patnáctiletých, kteří již mají zkušenosti s alkoholem, ze 70 na 94 %. Situaci bohužel příliš nenahrávají ani současné veřejné elity,“ pokračuje Miovský.

Suchej únor může podniknout každý. Stačí najít odhodlání přijmout neobvyklou výzvu. Není třeba se nikde registrovat. Je ale možné se přihlásit k akci na Facebooku nebo založit tým, který bude během února vybírat finanční prostředky na projekt Patron podporující dospívající kluky z dětských domovů na jejich cestě k vlastní nezávislosti.

V  roce 2016 se do akce Suchej únor zapojilo přes 2000 účastníků. Za všechny dva ohlasy: „Tahle akce je skvělá tím, že funguje na kolektivním a dobrovolném základě: člověk ví, že v tom není sám, a nikdo nad ním nedrží bič. Vím o lidech, kterým změnila život, a myslím, že se k nim pomalu můžu taky přiřadit,“ zmiňuje svou zkušenost Ondřej Hanuš. Jinou perspektivu nabízí další z loňských účastníků, Martin Říha: „Uvědomil jsem si, že se dokážu výborně bavit i bez alkoholu, mám dobrou náladu, lépe se mi spí a zároveň i probouzí. Kruhy pod očima zmizely stejně jako přebytečná kila, která jsem nabíral pravidelným pitím.“

Zdroj: marketingovenoviny.cz

V obezitologii se čas nezastavil – představení nového bezpečného léku . Mysimba.

Spektrum schválených léků, které nemocným prokazatelně pomáhají hmotnost redukovat, je však velmi omezené – a v České republice to platí obzvlášť. Každý nový lék ze skupiny antiobezitik má tedy mimořádný význam, což platí i o fixní kombinaci naltrexonu a bupropionu, která na český trh přichází pod názvem Mysimba.

V poslední době se stále intenzivněji prosazuje nový pohled na obezitu, která přestává být vnímána jako estetická vada, ale je považována za nemoc, již je nutné léčit. Spektrum schválených léků, které nemocným prokazatelně pomáhají hmotnost redukovat, je však velmi omezené – a v České republice to platí obzvlášť. Každý nový lék ze skupiny antiobezitik má tedy mimořádný význam, což platí i o fixní kombinaci naltrexonu a bupropionu, která na český trh přichází pod názvem Mysimba. Centrálně působící farmakoterapie obezity se stala středem zájmu odborného sympozia společnosti PharmaSwiss, které se konalo v prosinci loňského roku v Praze. Sympozium bylo součástí celorepublikového cyklu, který přivedl do sálů téměř tisíc účastníků, lékařů se zájmem o terapii obezity. Účastníci mohli posoudit, zda je nový koncept léčby v souladu s očekáváním lékařů a především jejich pacientů usilujících o redukci hmotnosti.

Obezita není stav těla, ale nemoc

Jako první přednášející vystoupila doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., z Ústavu hygieny a preventivní medicíny Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Upozornila na fakt, že obezita není stav těla a mysli, ale nemoc se všemi zdravotními riziky. V současnosti je obezita podle WHO největším globálním chronickým zdravotním problémem dospělých, na jejíž rostoucí prevalenci se podílí celá řada faktorů. „Jeden z nich představují nové technologie sloužící k výrobě senzoricky atraktivních potravin nenáročných na přípravu. Ty mají vysokou energetickou denzitu danou cukry a tuky, zároveň jsou však nutričně chudé. Tato strava mimo jiné potlačuje mechanismus smyslově specifické sytosti, což vede k nadměrné konzumaci tzv. prázdných kalorií,“ uvedla doc. Müllerová. Podceňován je také vliv stresových a emočních faktorů. Přejídání se až příliš často stává lékem na stres, osamělost a nepochopení, protože oslabuje emoční tenzi.

Z medicínského hlediska je obezita odborníky klasifikována jako nemoc, která se podílí na rozvoji celé řady mnohdy velmi závažných onemocnění – komorbidit. Velmi dobře je popsán vztah mezi obezitou a nemocemi srdce a cév. „Na každé navýšení BMI o 5 kg/m2 narůstá kardiovaskulární riziko o 40 procent. Spojené nádoby tvoří obezita a diabetes 2. typu, jeho prevalence je u pacientů se závažnou obezitou třikrát až sedmkrát vyšší. Méně se hovoří o tom, že obezita je významným rizikovým faktorem rozvoje onkologických onemocnění. Například kolorektální karcinom, karcinom ledviny, prsu nebo dělohy patří mezi nádory asociované s obezitou. Riziko úmrtí na malignitu je u obézních mužů vyšší o 14 procent, u žen dokonce o 20 procent,“ konstatovala docentka Müllerová. Komplexní vztah je pak mezi obezitou a depresí, kdy někdy není snadné určit, co je příčina a co důsledek. Obézní lidé mají o 55 procent vyšší riziko rozvoje deprese, naopak osoby s depresí mají o 58 procent vyšší riziko rozvoje obezity. To vše si vybírá daň v podobě předčasných úmrtí. Obezita prvního stupně zkracuje střední délku života o tři roky, obezita třetího stupně (tedy BMI nad 40 kg/m2) o osm až deset let.

Je však třeba vzít v úvahu, že vztahy platí i v opačném směru. Každý kilogram, o který se pacientovi podaří redukovat hmotnost, má pozitivní vliv na jeho celkové zdraví. V této souvislosti doc. Müllerová zmínila výsledky studie LOOK AHEAD. Redukce pouhých dvou až pěti procent výchozí hmotnosti významně zlepšila glykemickou kontrolu v následném roce. Studie DPP (Diabetes Prevention Program) zase dokumentovala šestnáctiprocentní snížení rizika diabetu s každými 3,3 kg hmotnostní redukce.

Samotné ovlivnění životního stylu na změnu osudu nemocných nestačí

Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., z Centra pro diagnostiku a léčbu obezity Endokrinologického ústavu v Praze se již soustředil na nový „centrálně působící“ koncept v léčbě obezity, fixní kombinaci naltrexon/bupropion. Připomněl, že současná léčba obezity má své limity. Pouhá intervence životního stylu je účinná pouze tehdy, je‑li aplikována intenzivně a kontinuálně u vysoce motivovaných jedinců, ale ovlivněním životního stylu lze dosáhnout dlouhodobé redukce hmotnosti kolem pěti procent. Taková redukce je obvykle spojena se snížením kardiometabolických rizik. Nicméně z již zmiňované studie LOOK AHEAD vyplývá, že intenzivní intervence trvající 9,6 roku u diabetiků 2. typu nesnížila výskytnefatálních IM, iktů a úmrtí na KV choroby u pacientů s nadváhou a obezitou.

Farmakoterapie obezity zlepšuje adherenci k redukčnímu režimu a zlepšuje jeho úspěšnost jak s ohledem na hmotnostní redukci, tak s ohledem na snížení kardiometabolických rizik. V léčbě obezity lze využít látky s různým mechanismem účinku, ale v klinické praxi je jich nedostatek. Navíc celá řada již schválených antiobezitik byla z trhu stažena kvůli závažným nežádoucím účinkům. Na lék proti obezitě je přitom podle doc. Hainera kladena celá řada požadavků. Cílem farmakoterapie obezity je korigovat regulační či metabolické poruchy podílející se na patogenezi obezity. Působení antiobezitik by mělo směřovat ke snížení zdravotních rizik spojených s obezitou, avšak za minimálních nežádoucích účinků i při dlouhodobém podávání. Výhodná je perorální aplikace a v neposlední řadě i finanční dostupnost. Vysoká cena je mnohdy pro pacienty nepřekonatelnou překážkou. Naplnění těchto požadavků se nyní přiblížila nová fixní kombinace naltrexon/bupropion, která byla v EU schválena v září 2014 a na podzim 2016 se dostala i na český trh.

Dvě účinné látky aneb ve dvou se to lépe táhne

Spojení dvou komponent v přípravku Mysimba docílilo aditivního účinku s ohledem na příjem potravy a redukci tělesné hmotnosti. Nová fixní kombinace obsahuje antidepresivum bupropion používané i v léčbě závislosti na tabáku. Snižuje příjem potravy tím, že inhibuje zpětné vychytávání dopaminu a noradrenalinu a aktivuje hypotalamickou proopiomelanokortinovou anorexigenní osu (POMS). Druhou komponentou nového přípravku je naltrexon. Tento opioidní antagonista je využíván při léčbě závislosti na opioidech a alkoholu. Inhibuje opioidní neurony tlumící hypotalamickou melanokortinovou anorexigenní osu, zasahuje také do „odměňovacího“ systému v CNS a potlačuje nezvládnutelné nutkání jíst („craving“). Při použití těchto dvou látek dochází k ovlivnění různých mechanismů regulace energetické rovnováhy. To umožňuje docílení většího účinku jak na redukci hmotnosti, tak na redukci zdravotních rizik a zároveň použití menší dávky jednotlivých komponent, a tím omezení nežádoucích účinků. Přípravek je indikován jako doplněk k dietě se sníženými obsahem energie a při zvýšené fyzické aktivitě v rámci redukčního režimu u dospělých pacientů s počátečním indexem tělesné hmotnosti (BMI) ≥ 30 kg/m2 nebo v rozmezí 27–30 kg/m2 za přítomnosti jedné nebo více přidružených chorob souvisejících s hmotností (např. diabetes mellitus 2. typu, dyslipidémie nebo léčbou dobře kontrolovaná hypertenze). Léčba tímto přípravkem by měla být přerušena po 16 týdnech, pokud pacient neztratil alespoň pět procent své původní tělesné hmotnosti. U diabetiků považujeme za přiměřenou odpověď hmotnostní redukci větší než tři procenta během čtyř měsíců léčby. „Naším cílem je nalézt způsob, jak dostat ten pravý lék do rukou edukovaného lékaře, který ho předepíše jen správně indikovaným pacientům,“ zdůraznil v závěru své prezentace doc. Hainer.

Účinnost fixní kombinace naltrexonu a bupropionu v klinických studiích

Blíže se na účinnost „centrálně působícího“ konceptu zaměřil doc. MUDr. David Karásek, Ph.D., z III. interní kliniky FN Olomouc, který informoval o tom, že fixní kombinace naltrexon/bupropion prochází poměrně rozsáhlým programem klinického hodnocení. Při indikaci přípravku je třeba vzít v úvahu SPC, z něhož vyplývá, že farmakoterapie je podmíněna kombinací s režimovými opatřeními, není určena k léčbě dětí a že možnosti použití přípravku jsou definovány hodnotami BMI, respektive přidruženými chorobami. Z klinických studií jsou k dispozici data za 56 týdnů užívání. Největšího poklesu hmotnosti je dosahováno v prvních 16. týdnech užívání. SPC obsahuje i pojistku pro ty nemocné, kteří na léčbu fixní kombinací v této době dostatečně nereagují, v podobě přerušení léčby. Další pokračování v léčbě po 16. týdnu přináší další snížení hmotnosti.

Základní klinická data o účinnosti fixní kombinace pocházejí ze čtyř multicentrických, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií fáze III (NB‑301, NB‑302, NB‑303 a NB‑304), kterých se účastnilo 4 536 subjektů randomizovaných do skupiny s kombinací naltrexon/bupropion nebo s placebem. Léčba byla zahájena obdobím zvyšování dávky. Tři z těchto studií měly primární cílový parametr v 56. týdnu, studie NB‑303 v 28. týdnu, ale s pokračováním do 56. týdne. Součástí studie NB‑301, NB‑303 a NB‑304 byly pravidelné pokyny pro snížení příjmu kalorií a zvýšení fyzické aktivity, zatímco studie NB‑302 zahrnovala intenzivní program behaviorální modifikace, skládající se ze skupinových poradenských sezení, předepsané přísné diety a cvičebního režimu. Primárním cílovým ukazatelem byl procentuální úbytek hmotnosti v 56. týdnu (u studie NB‑303 v 28. týdnu) vzhledem ke vstupní hodnotě a podíl jedinců, kteří dosáhli alespoň pětiprocentního snížení hmotnosti v 56. týdnu (respektive 28. týdnu). Sekundárním cílovým ukazatelem byl podíl jedinců, kteří dosáhli alespoň desetiprocentního snížení hmotnosti v 56. (či v 28.) týdnu, dále změny v hodnotách kardiometabolických parametrů (pas, TK, P, lipidy, glykémie, inzulin, HOMA, HbA1c, CRP) a změny v reportech pacientských dotazníků (IWQOL‑ ‑Lite, FCI, CoEQ, IDS‑SR).

Při hodnocení primárních cílových ukazatelů všech čtyř studií fáze III bylo ve srovnání s placebem dosaženo ve větvi s kombinací naltrexon/bupropion signifikantního snížení tělesné hmotnosti dle intenzity režimových opatření a výchozí tělesné hmotnosti a přítomnosti diabetu o 5,0 až 9,3 procenta (versus 1,8 až 5,1 procenta). Dále bylo ve větvi s fixní kombinací dosaženo většího podílu jedinců, kteří snížili hmotnost alespoň o pět procent, a to 45 až 66 procent (versus 19 až 43 procent).

Při hodnocení sekundárních cílových ukazatelů bylo ve všech zmiňovaných studiích ve srovnání s placebem dosaženo signifikantně vyššího podílu jedinců, kteří dosáhli alespoň desetiprocentního snížení hmotnosti, redukce v obvodu pasu a pozitivní úpravy hodnot triglyceridů a HDL cholesterolu. Ve studii NB‑304 T2DM bylo navíc patrné signifikantní snížení hodnoty HbA1c u obézních diabetiků o asi půl procenta vůči placebu.

Kombinace naltrexon/bupropion a bezpečnost léčby

Profesor MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z Centra diabetologie a Centra experimentální medicíny, IKEM, a Endokrinologického ústavu v Praze zmínil mementa v dějinách medicíny, kterými se staly léky účinné, avšak prokazatelně vedoucí ke vzniku fatálních nežádoucích účinků. Příkladem může být rosiglitazon, jenž byl spojován se signifikantním zvýšením rizika infarktu myokardu a s hraničně signifikantním zvýšením rizika úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Řada předchozích antiobezitik, jako rimonabant, sibutramin a fenfluramin, byla pro nežádoucí účinky z trhu stažena. Bezpečnost kombinace naltrexon/bupropion byla ověřována v pěti dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích u 4 754 pacientů s nadváhou nebo obezitou, z toho 1 515 pacientů na placebu, sledovaných po dobu až 56 týdnů. V klinických studiích ukončilo léčbu pro nežádoucí účinky 23,8 procenta pacientů léčených fixní kombinací a 11,9 procenta subjektů užívajících placebo. K nejčastějším nežádoucím účinkům při podávání kombinace naltrexon/ bupropion patřily nauzea, zácpa, zvracení, závratě a sucho v ústech. K přerušení léčby vedly nejčastěji nauzea, bolesti hlavy, závratě a zvracení. Dále byla prokázána kardiovaskulární bezpečnost kombinace naltrexon/bupropion, která ve srovnání s placebem nezvyšuje kardiovaskulární riziko, nemá vliv na krevní tlak ani tepovou frekvenci. V průběhu klinických studií nedošlo k žádné sebevraždě ani sebevražednému pokusu až do 56. týdne trvání studie. Sebevražedné myšlenky nebyly u subjektů léčených fixní kombinací hlášeny častěji než u osob užívajících placebo a vyskytovaly se řádově v desetinách procent. Rovněž incidence záchvatů křečí byla velmi nízká, řádově v setinách procent, a srovnatelná s vybranými centrálně působícími léčivy typu tricyklických antidepresiv, SSRI, SNRI, bupropionu a trazodonu.

Kombinace naltrexon/bupropion v praxi

Praktické aspekty využití fixní kombinace shrnul v poslední přednášce MUDr. RNDr. Tomáš Brychta, Ph.D., z Centra pro léčbu diabetu a obezity v Olomouci. V úvodu ukázal, že navzdory osvětě touží lidé především po jídlech, která nejsou pro redukci hmotnosti vhodná. První místo v internetovém vyhledávání zaujaly v minulém roce „dortíky“ a kromě sushi se v žebříčku deseti nejvyhledávanějších jídel neobjevilo žádné zdravé jídlo. Dobré zprávy nepřicházejí ani z restaurací, kde vede guláš před řízkem a českou klasikou, kterou je knedlo, vepřo, zelo.

Nový lék je určen obézním pacientům podle indikace v SPC, obecně by však pro ně mělo platit, že mají zájem zhubnout, již k tomu podnikli některé kroky a chtějí své hubnutí dotáhnout k cíli. Důležité je vědět, že fixní kombinace naltrexonu a bupropionu se dávkuje stupňovitě s hlavním jídlem, a to tak, že se v 1. týdnu začíná jednou tabletou ráno, ve 2. týdnu se přidává další tableta večer, ve 3. týdnu se k předcházejícím přidává druhá tableta ráno a ve 4. týdnu ještě druhá tableta večer. V případě, že je třeba léčbu přerušit a nejedná se o velmi závažný nežádoucí účinek, doporučuje se lék také stupňovitě vysazovat. Pro minimalizaci rizik terapie má předepisující lékař k dispozici tzv. kontrolní list, který společně s pacientem vyplní. Je to praktická pomůcka pro bezpečné a účinné uplatnění přípravku ve správné indikaci a připomínající kontraindikace, varování i tělesné stavy zvyšující riziko nežádoucích účinků. Obsahuje komorbidity, při kterých se lék nepředepisuje, například nedostatečně kompenzovaná hypertenze, epilepsie nebo těžká porucha jater, i situace, jež je nutné jako možné riziko zvážit. To se týká třeba deprese nebo mírně závažné poruchy jater. V praxi je třeba upozornit na nevhodnost současného používání s přípravky, které se metabolizují prostřednictvím izoenzymu CYP2B6 (např. karbamazepin, fenytoin, ritonavir, efavirenz), jelikož mohou klinickou účinnost kombinace naltrexon/bupropion snižovat. Pokud je pacient pro chronickou bolest léčen opioidy, nesmí mu být fixní kombinace naltrexon/bupropion podávána, je‑li však léčba opioidy občasná, měla by se léčba fixní kombinací dočasně přerušit.

Nový léčebný koncept je modelově vhodný např. pro ženy, které přibraly více kilogramů po porodu, ale v souvislosti se stresem a péčí o děti nezvládají změnu životního stylu ani překonání chuti na sladké. Dále pro přetížené dříve sportující manažery, kde je příčinou změny k nezdravému životnímu stylu pracovní vytížení a tomu odpovídající režim, pro ženy se sedavým zaměstnáním v počínající menopauze a omezenou fyzickou aktivitou a pro starší muže s abdominální obezitou a metabolickou komplikací. Situací vhodných pro uplatnění této nové farmakoterapie obezity bude jistě více, vždy však musejí být splněna indikační kritéria dle SPC. „Měsíční cena přípravku a hmotnostní úbytek je ve srovnání s jinými redukčními režimy bez role lékaře, jako krabičková dieta, fitness program či různé doplňky stravy, příznivější. Je tedy na nás, zda svým pacientům tento záchranný kruh hodíme a zachráníme je před nezvládnutelnou chutí a bažením po jídle,“ uzavřel své sdělení i celé sympozium dr. Tomáš Brychta.

Zdroj: tribune.cz

Třetí rok adresného zvaní: díky dopisům chodí na onkologickou prevenci o desítky tisíc lidí více

 

Projekt adresného zvaní na preventivní onkologická vyšetření zaznamenal v loňském roce vynikající výsledky.

*mamografie, rakovina prsu, onkologie

Zdroj: Shutterstock

A to i přes to, že fungoval už třetím rokem a nebyla na něj tudíž upřena pozornost veřejnosti v takové míře, jako v roce 2014, kdy odstartoval. Na onkologickou prevenci díky němu loni přišlo o desítky tisíc klientů VZP více, než kolik jich k lékařům přicházelo před jeho spuštěním. Pozvánky budou klientům největší zdravotní pojišťovny chodit do schránek i letos. Obesíláni budou i ti, kdo dopis dostali už dříve, ale k lékaři přesto nepřišli.

Účast na preventivních prohlídkách má zásadní význam pro úspěšnost léčby rakoviny. Včasné zjištění nádorového onemocnění totiž v naprosté většině případů zcela zásadně zvyšuje šanci pacienta na uzdravení. VZP na to upozorňuje mimo jiné v souvislosti se Světovým dnem boje proti rakovině, který připadá na tuto sobotu.

Největší nárůst v docházce na preventivní vyšetření, které může včas odhalit počínající nádor tlustého střeva a konečníku, zaznamenala VZP v Praze (+25,5 %) a v Karlovarském kraji (+22,2 %). Nad republikový průměr dosáhl i Středočeský kraj (+18,4 %), Liberecký kraj (+16,4 %), Kraj Vysočina (+14,7 %) a Ústecký kraj (+14,5 %).

I když absolutní údaje jsou zatím dostupné jen za prvních jedenáct měsíců loňského roku, při porovnání se stejným obdobím v roce 2013, kdy klienti pozvánky nedostávali, je patrný jednoznačný nárůst účasti na prevenci.

Porovnání účasti klientů VZP na kolorektálním screeningu Leden – listopad 2013 Leden – listopad 2016 Srovnání 2016/2013
Praha 30 647 38 448 125,5 %
Středočeský kraj 33 386 39 545 118,4 %
Jihočeský kraj 21 568 23 745 110,1 %
Plzeňský kraj 18 671 20 218 108,3 %
Karlovarský kraj 11 623 14 208 122,2 %
Ústecký kraj 34 703 39 735 114,5 %
Liberecký kraj 18 021 20 983 116,4 %
Královéhradecký kraj 19 647 21 134 107,6 %
Pardubický kraj 22 749 25 582 112,5 %
Kraj Vysočina 23 570 27 030 114,7 %
Jihomoravský kraj 40 576 45 483 112,1 %
Olomoucký kraj 23 133 23 941 103,5 %
Moravskoslezský kraj 27 925 29 292 104,9 %
Zlínský kraj 27 846 30 928 111,1 %
Celkem 354 065 400 272 113,1 %

V Pardubickém kraji pak VZP zaznamenala největší nárůst, co se týče srovnání docházky žen na mamografické vyšetření (+17,3 %). S jeho pomocí lékaři mohou zjistit, zda se ženě netvoří nádor v prsu. Druhý skončil Zlínský kraj (+12,7 %) a třetí byl Ústecký kraj (+11,2 %). Nad republikový průměr dosáhl také Středočeský kraj (+10,3 %), Jihočeský kraj (+8,9 %), a těsně Karlovarský kraj (+5,4 %).

Porovnání účasti klientek VZP na mamografickém screeningu Leden – listopad 2013 Leden – listopad 2016 Srovnání 2016/2013
Praha 35 497 36 406 102,6 %
Středočeský kraj 35 783 39 469 110,3 %
Jihočeský kraj 21 675 23 599 108,9 %
Plzeňský kraj 19 370 19 756 102,0 %
Karlovarský kraj 11 183 11 784 105,4 %
Ústecký kraj 29 461 32 761 111,2 %
Liberecký kraj 18 377 19 077 103,8 %
Královéhradecký kraj 18 453 18 805 101,9 %
Pardubický kraj 18 501 21 707 117,3 %
Kraj Vysočina 26 018 26 404 101,5 %
Jihomoravský kraj 40 538 41 212 101,7 %
Olomoucký kraj 18 169 18 130 99,8 %
Moravskoslezský kraj 26 467 24 672 93,2 %
Zlínský kraj 23 240 26 188 112,7 %
Celkem 342 732 359 970 105,0 %

U screeningu rakoviny děložního hrdla se čísla za loňský rok výrazněji neliší od srovnatelného období v předchozích letech. Počet prohlídek za prvních jedenáct měsíců se každoročně pohybuje nad hranicí jednoho milionu.

Celkem za celý loňský rok rozeslala VZP klientům 1 011 919 zvacích dopisů na preventivní onkologické prohlídky. Pozvánky jsou adresovány těm klientům, kteří mají na vyšetření ze zákona nárok, ale už několik let se jich nezúčastnili. Cílovou skupinou v rámci projektu adresného zvaní jsou:
• u rakoviny tlustého střeva a konečníku muži i ženy od 50 do 70 let (loni pozváno 750 215 klientů VZP)
• u screeningu rakoviny prsu ženy od 45 do 70 let (loni pozváno 293 265 pojištěnek VZP)
• u rakoviny děložního hrdla ženy od 25 do 70 let (loni 324 981 pojištěnek VZP). Hranice 70 let je stanovena jen pro účely tohoto projektu – i nadále ale probíhají screeningová vyšetření bez omezení horní věkovou hranicí! Totéž se týká dolní věkové hranice u screeningu rakoviny děložního hrdla.

Zdroj: zdravi.euro.cz

VŠTE otevře studijní obory pro hygienu a epidemiologii

Českobudějovická Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE) otevře od příštího akademického roku obory postgraduálního specializačního vzdělávání určené pro hygienu a epidemiologii. Studenti budou kromě teorie získávat i znalosti při praxi v krajské hygienické stanici.
 Konkrétně jde o obory Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii a Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii.

„Oba obory jsou určeny pro postgraduální vzdělávání pracovníků hygienické služby, tedy především odborné pracovníky krajských hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu a jednotlivých zdravotních ústavů,“ uvedla ředitelka českobudějovické krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Absolventi podle rektora VŠTE Marka Vochozky uplatnění na trhu práce najdou. „Máme v krajské hygienické stanici velmi silného partnera. Zároveň si uvědomujeme, že tím pomáháme řešit nedobrou situaci v oblasti lidských zdrojů v hygienické službě,“ uvedl rektor.

Specializační vzdělávací program se stal součástí Celoživotního vzdělávání VŠTE a potrvá minimálně dva roky. Studenti jej zakončí atestační zkouškou.

Zdroj: ctk

V posledních desetiletích došlo k poklesu v počtu nemocí z povolání

 

Díky preventivním opatřením na pracovištích i včasnému odhalování počátečních forem poškození se podařilo v posledních letech počet nemocí z povolání snížit.

*úraz, zlomenina

Zdroj: Shutterstock

Klinika pracovního lékařství slaví 70 let

Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK již 70 let zajišťuje pracovně-lékařské služby, posuzování a hodnocení klinického stavu sledovaných chronicky nemocných s profesionálními chorobami a podílí se na hlášení nových nemocí z povolání. Úkolem pracovního lékařství je upozorňovat na nová rizika vznikající kvůli inovaci technologií, aktualizovat Seznamy nemocí z povolání nebo učinit rozhodnutí o odškodnění pacientů.

Pracovní lékařství, zahrnující diagnostiku a léčení nemocí z povolání, je relativně mladým oborem. První ambulantní zařízení v Československé republice vzniklo v roce 1932 při II. interní klinice vedené profesorem Pelnářem na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tuto poradnu pro nemoci z povolání založil profesor MUDr. Jaroslav Teisinger, DrSc., který se 15. ledna 1947 stal přednostou první Kliniky nemocí z povolání v Československé republice a později dosáhl světového věhlasu zejména v oboru průmyslové toxikologie. Klinika v roce 2009 změnila název na Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK.

Dnes je součástí kliniky Toxikologické informační centrum, Centrum pracovního lékařství, Laboratoř funkčního vyšetřování plic a také Toxikologická laboratoř. Klinika zajištuje výuku mediků a probíhá zde vědecká činnost aktuálně orientovaná především na zdravotní účinky nanočástic a metanolu.

Díky tomu, že se v posledních desetiletích daří snižovat pracovní rizika, zejména prašnost a expozici toxickým látkám technickými opatřeními, ale také biologická rizika především očkováním, došlo k poklesu v počtu nemocí z povolání. Změnila se také jejich struktura. Nejpočetnějšími nemocemi z povolání jsou v současné době onemocnění periferních nervů (na prvním místě je syndrom karpálního tunelu), cév a pohybového systému, způsobená přetěžováním končetin a vibracemi, která sice znepříjemňují, avšak neohrožují život pacienta.

„Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, který se zabývá studiem vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav pracovníků. Zároveň se věnuje prevenci, diagnostice, léčbě a posudkovým aspektům nemocí způsobených nebo zhoršovaných pracovními podmínkami. Zasahuje téměř do všech oblastí medicíny a vyžaduje až encyklopedické znalosti odborníků pro pracovní lékařství,“ uvádí prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT, přednostka Kliniky pracovního lékařství VFN a 1. LF UK. Pole působnosti oboru se stále rozšiřuje, neboť technický pokrok přináší nové pracovní postupy a s nimi i dříve neznámá pracovní rizika, která mohou zasáhnout nejrůznější orgány lidského těla.

Jedním z důležitých úkolů pracovního lékařství je včas upozorňovat na nová rizika plynoucí z inovací a nových průmyslových technologií (např. v souvislosti se sprejováním barev na textil, výrobou popkornu nebo při výrobě „sametového“ povrchu papíru nebo textilu z drobně sekaných syntetických mikrovláken). Účinky průmyslově vyráběných nanočástic v současnosti můžeme jen odhadovat. Zkušenosti ukazují, že nikdy nelze vyloučit nepříjemná překvapení, která se mohou vymstít i několika generacím, jak jsme tomu svědky u azbestu. Následky práce s azbestem se bohužel i po desetiletích odstupu stále objevují v podobě nádorových onemocnění, mezi něž patří mezoteliom pohrudnice a pobřišnice, karcinom plic a hrtanu nebo vaječníků.

Další důležitou činností kliniky je proto aktualizace Seznamů nemocí z povolání a zařazování nově se objevivších nemocí. A to nejen kvůli možnosti odškodnění postižených osob, uvedení nové diagnózy na Seznam nemocí z povolání má současně preventivní význam, neboť se rychleji rozšíří informace o novém riziku. Vedle toho je třeba upozorňovat i na onemocnění, která sice nejsou neznámá, ale u nás je zatím uznat a odškodnit nelze. Týká se to například syndromu vyhoření, posttraumatického syndromu nebo onemocnění páteře z expozice vibracím.

Nelze očekávat, že nemoci, vyvolané prací někdy zcela zmizí. Důležité je tato onemocnění rychle detekovat a připravit preventivní kroky, jak jim předejít. Existují proto elektronické systémy, kde lze konzultovat nová rizika i nové symptomy nemocí, jako například MODERNET (Monitoring trends in Occupational Diseases and tracing new and Emerging Risks in a NETwork) http://modernet.org/, jehož byla Česká republika jedním ze zakládajících členů.

„Hranice znalostí je třeba stále posunovat dál, protože jen díky kvalitním vědeckým informacím lze zajišťovat takové pracovní podmínky, které mohou snížit pravděpodobnost vzniku nemocí z povolání na minimum. Stále je třeba mít na mysli, že jde o nemoci, které vznikají zbytečně,“ uzavírá prof. Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

tisková zpráva

Zdroj: zdravi.euro.cz

1 2 3 70