Poradna podpory zdraví – Marie Ticháková

Víte, na jaké všechny informace máte u lékaře nárok? Kdo má právo nahlížet do vaší zdravotnické dokumentace? Kdy si nelze svobodně zvolit poskytovatele zdravotních služeb? Vše zjistíte v brožuře Práva pacientů a jak se jich domoci, jíž symbolicky v Evropský den práv pacientů, vydává nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú.

„Práva pacientů jsou výdobytkem posledních dvou desetiletí, a přesto domoci se jich vždy a všude není lehké. Tato brožurka by měla pomoci pacientům a jejich blízkým orientovat se v těchto právech a poskytnout návod, jak je naplňovat, případně s pomocí koho lze počítat,“ uvádí ředitelka Průvodce pacienta, z.ú., PhDr. Ivana Plechatá.

Publikace ve formátu A5 přehledně popisuje na 24 stranách, jaká všechna práva mají čeští pacienti, resp. všichni pojištěnci, jako například právo na informace o zdravotním stavu, dříve vyslovené přání, second opinion (právo na druhý názor jiného lékaře) a řadu dalších.

Ale také radí, jak postupovat při podání žádosti, stížnosti či žaloby, vysvětluje, jaké jsou bariéry v dostupnosti léčby a jak se domoci léčby běžně ze zdravotního pojištění nehrazené na tzv. paragraf 16 včetně aktuální metodiky Všeobecná zdravotní pojišťovny pro postup dle tohoto ustanovení. Brožura rovněž vymezuje tenkou hranici mezi zákonnou normou a etikou ve zdravotnictví. Doplňuje přehled organizací, na něž se mohou potřební obrátit s žádostí o pomoc, a o odpovědi na často kladené dotazy.

„Ne všechny vztahy mezi pacientem a zdravotníkem mohou být upraveny zákony a také́ většina konfliktů, nedorozumění́, napětí́ či stresu není způsobena porušováním zákonů̊ nebo práv pacienta, ale neschopností vzájemně̌ komunikovat, neschopností pochopit postavení a situaci toho druhého či jen nedostatkem slušného chování.“

Na publikaci se vedle PhDr. Ivany Plechaté autorsky podílely Mgr. Šárka Slavíková z neziskové organizace Amelie, z.s., a Ing. Marcela Alföldi Šperkerová ze společnosti Chytrý pacient s.r.o. Krásnými ilustracemi brožuru ozdobila přední česká ilustrátorka Maria Makeeva.

Publikaci lze stáhnout na odkazu: https://www.pruvodcepacienta.cz/download/co-delame/timeline/brozura_prava-pacientu_61.pdf.

Veřejnosti bude k dispozici i v tištěné podobě.

Průvodce pacienta, z.ú., je zprostředkovatelem informací a průvodcem pacientů při zajišťování dostupné, včasné a efektivní zdravotní péče v České republice. Kromě pacientů mluví o dostupnosti léčby také s lékaři a dalšími zdravotníky, plátci (zdravotními pojišťovnami), státní správou, poskytovateli zdravotní péče, akademickou sférou a dalšími experty ve zdravotnictví.

K hlavním projektům organizace patří:

Senior (bezpečná a účelná farmakoterapie v domovech pro seniory).

Rychlé srdce (zvyšování povědomí o onemocnění fibrilace síní, zlepšení detekce a diagnostiky pacientů a lepší koordinace lékařských oborů zapojených do prevence mrtvic).

Hlas onkologických pacientů (platforma pacientských organizací, jejímž cílem je naplňovat komplexní potřeby nemocných s onkologickými a hematoonkologickými diagnózami).

Dle TZ.

Zdroj: medicina.cz

www.pruvodcepacienta.cz

Světový den zdraví, vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každoročně 7. dubna, se v letošním roce věnuje myšlence všeobecného zdravotního pokrytí. Na tiskové konferenci dnes téma uvedl ředitel české Kanceláře WHO Srđan Matić a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil konkrétní kroky ministerstva ke zvyšování dostupnosti zdravotní péče v ČR.

Letošní téma všeobecného zdravotního pokrytí znamená zajistit, aby všichni lidé měli přístup ke zdravotnickým službám, které potřebují, kdy je potřebují a kde je potřebují, tedy přímo v srdci komunity, aniž by utrpěli finanční potíže. „V letošním roce Kancelář WHO v Česku zaměřila svou kampaň na zlepšení pochopení všeobecného zdravotního pokrytí v kontextu českého prostředí a dále na význam silné integrované primární zdravotní péče, která je dostupná všem lidem a je páteří zdravotnického systému. Naším cílem je zajistit, aby všeobecné pokrytí zdravotními službami bylo realitou pro všechny, zejména pro ty skupiny a jednotlivce, kterým hrozí, že zůstanou opomenuty,“ říká Srdan Matić, představitel WHO v ČR.

„Světový den zdraví je vhodnou příležitostí upozornit na to, že u nás stále existují nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Ministerstvo má proto jako jednu z priorit reformu primární péče, která významně posiluje roli praktických lékařů v systému a zásadně tím zlepšuje organizaci péče o pacienta. Pacienti tak ve většině případů nebudou muset kvůli receptu dojíždět za specialistou do centra, ale budou moci zajít za svým praktikem v blízkosti bydliště. Péče bude dostupnější. Nerovnoměrné rozmístění ordinací praktických lékařů a zubařů pak řešíme dotačními programy, v rámci kterého podporujeme vznik nových praxí v oblastech, kde chybí,“ uvedl k tématu všeobecného zdravotního pokrytí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Mezi další kroky Ministerstva zdravotnictví ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče na straně poskytovatelů patří především práce na personální stabilizaci českého zdravotnictví. Směrem ke zvyšování komfortu pacientů je pak namířen například připravovaný Národní zdravotnický informační portál, dále intenzivní spolupráce ministerstva s pacientskými organizacemi při přípravě související legislativy, či nedávno spuštěný program Státního zdravotního ústavu na podporu zdravotní gramotnosti lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.

V roce 1948 vyzvalo první Světové zdravotnické shromáždění k vyhlášení Světového dne zdraví, který by připomínal založení WHO. Tento den má sloužit jako upozornění, že bychom měli neustále budovat a zlepšovat kvalitu svého života. Připomíná, že WHO se snaží o vymýcení různých nemocí a o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě, a to hlavně u sociálně slabších částí populace. Činnost této organizace je zaměřena zejména na prevenci. Od roku 1950 se Světový den zdraví slaví 7. dubna každoročně s jiným tématem, které odráží prioritní oblast současného zájmu WHO. Den zahajuje dlouhodobé programy prosazování, které pokračují i po 7. dubnu. Více informací o Světovém dni zdraví naleznete na webu WHO.

U příležitosti Světového dne zdraví pořádá organizace studentů medicíny IMFSA CZ v regionech doprovodné preventivní a edukační kampaně, na které je zvána široká veřejnost. Akce nazvané „Zdraví pod kontrolou – Světový den zdraví“ proběhnou od 10. do 14. 4. 2019 v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a v Plzni. Bližší informace na facebooku IFMSA Czech Republic.

Všeobecné informace WHO

Materiály pro komunikaci

Galerie videí

Kancelář WHO v České republice

Kancelář WHO byla zřízena v Praze v roce 1992, aby pomohla České republice při dosahování jejích hlavních priorit v oblasti veřejného zdraví a zároveň zapojení země do tvorby globálního veřejného zdraví. Kancelář úzce spolupracuje s dalšími agenturami OSN a multilaterálními institucemi, které mají své zastoupení v České republice. Úlohou Kanceláře je prosazovat agendu veřejného zdraví a reagovat na požadavky země v oblasti podpory tvorby politik pro udržitelný rozvoj zdraví, a to v souladu s holistickým přístupem k systému zdravotnictví. S pochopením globálního vedení a normativní role WHO bylo v roce 2018 zastoupení WHO v ČR povýšeno jmenováním mezinárodního zástupce WHO, a to v souladu s celosvětovou kampaní na posílení přítomnosti a spolupráce s členskými státy, včetně těch nejrozvinutějších.

V současnosti se doporučuje omezení konzumace masa s cílem pozitivně ovlivnit zdraví a zmírnit ekologické dopady vysoké spotřeby živočišných zdrojů. Veganství a vegetariánství je stále populárnějším způsobem životního stylu, jedná se ale o velmi specifické způsoby stravování. Kampaň „Rostlinné pondělí“, která v různých podobách existuje již přes 100 let, neprosazuje vegetariánství nebo veganství jako takové, ale větší množství jídel z rostlinných zdrojů tak, aby byl jídelníček vyvážený. Pro začátek zařazením jednoho vege-dne.

Maso se stalo součástí jídelníčku až v 19. století díky průmyslové revoluci. Přesto byla na začátku 20. století průměrná spotřeba v České republice cca 16 kg na osobu za rok. Nyní je to 80 kg. Pokud se tedy zavede jeden „free“ den, je spotřeba masa o 11 kg za rok méně. Omezení konzumace masa a jeho nahrazení potravinami rostlinného původu má svůj zdravotní význam. Nadměrná konzumace červeného masa (především upraveného při vysokých teplotách a na nevhodném tuku) a tzv. sekundárně zpracovaného masa (uzeniny) souvisí se zvýšeným rizikem rakoviny, zejména pak kolorektálního karcinomu.

Zapojením do rostlinných pondělků lze více uvažovat o jídelníčku a tím se přiblížit zdravému životnímu stylu. Informace, jak začít s rostlinnými pondělky www.rostlinnepondeli.cz, kde jsou k dispozici nejen inspirativní jídelníčky na dubnová a květnová pondělí a informace o benefitech rostlinné stravy, ale také motivace k většímu zapojení rostlinné stravy do vašeho života – soutěž o pobyt na Srí Lance v hodnotě 100.000 Kč. Využít lze také zahraniční zdroje (např. www.meatlessmonday.com nebo web člena Beatles Paula McCartneyho www.meatfreemondays.com).

V rostlinných olejích převažují nenasycené mastné kyseliny, které by měly v jídelníčku tvořit většinu, protože pomáhají udržovat srdce zdravé. Některé z nich jsou navíc esenciální, tělo si je tedy neumí vytvořit samo. Do této skupiny patří i omega 3 a 6. Výsledkem zařazení „dobrých“ tuků bude nižší riziko srdečně-cévních

Rostlinná strava má při stejném objemu nižší kalorickou hodnotu (cca o 10–15 %), dalším benefitem tedy je při stejném množství jídla odlehčenější jídelníček a snížený příjem energie. Důležité je také zastoupení vlákniny v rostlinném dni. Jejím úkolem je regulovat proces trávení a předcházet zácpě, hemoroidům nebo karcinomu tlustého střeva a konečníku. Spolu s nižší kalorickou hodnotou pomáhá udržovat hmotnost. I přes edukační kampaně „alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny denně“ jí má mnoho Čechů nedostatek.

„V rostlinném jídelníčku nesmí chybět bílkoviny, jejichž zdrojem jsou především luštěniny a výrobky z nich (například tofu, tempeh), obilniny a výrobky z nich, ořechy, semena a popř. i proteinové doplňky (například mandlový či konopný protein). Důležitou složkou rostlinného jídelníčku jsou náhrady mléka a mléčných výrobků, přičemž mléku se nejvíce přibližují výrobky ze sóji.  Je důležité číst informace na obalech potravin a vybírat si produkty obohacené o rizikové nutriční látky. Příkladem jsou zmíněné rostlinné nápoje obohacené o vápník, margaríny obohacené o vitamin D nebo snídaňové cereálie fortifikované vitaminy B skupiny. Při sestavování čistě rostlinného jídelníčku tedy nestačí jen nejíst maso, vejce a mléčné výrobky, obzvlášť důležitá je pestrost ve výběru potravin a znalost, jak potřebné živiny získat.

Pondělí představuje první den cyklu, který umožňuje nový začátek.

Dle TZ

www.focus-age.cz