Index prosperity České republiky

 

Česká republika obsadila třetí příčku v eurounijním srovnání, které se zaměřilo na úroveň zdraví a bezpečnosti. Nad ostatní státy EU nás posouvá 5. nejlepší dostupnost zdravotní péče, vyšší počet nemocničních lůžek či jedno z celosvětově nejlepších zabezpečení proti kyberútokům. Z hlediska obezity a nadváhy dokonce patříme k nejslabším státům. Vyplývá to z desátého pilíře Indexu prosperity Česka. V desátém pilíři Indexu prosperity se Česko poprvé umístilo na pomyslných stupních vítězů. Třetí příčka nám patří v oblasti zdraví a bezpečnosti, a to i přesto, že jsme v každém z jedenácti indikátorů skončili nejlépe na páté pozici. První pozici obsadilo Německo a druhou poměrně překvapivě Litva, která exceluje v kyberbezpečnosti. Vůbec nejhoršího výsledku pak dosáhlo Irsko.

Ačkoliv do zdravotnictví investujeme průměrně a v EU nám v tomto ohledu náleží 13. příčka, dostupnost tuzemské péče je v porovnání se zahraničím 5. nejlepší. Zdravotní péči si u nás nemůže dovolit jen 0,3 % obyvatelstva. Celková dostupnost zahrnuje finance, vzdálenost i čekací dobu. Vůbec nejlépe česká zdravotní péče dopadla z hlediska financí. „Český zdravotní systém zajišťuje občanům relativně širokou škálu preventivních prohlídek či vyšetření, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To i v rámci zemí EU není tak úplně běžné. Přesto nejsou tyto možnosti českými pacienty dostatečně využívány,“ vysvětluje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Podstatně horší situace ve zdravotnictví panuje ve fyzické dostupnost. Vzhledem k velké vzdálenosti nenavštěvuje svého lékaře v případě potřeby až 5,1 % Čechů, což odpovídá 5. nejhoršímu výsledku v EU. Problém může v tomto případě spočívat v tom, že lékaři jednoduše chybí v menších obcích, a lidé tak musí dojíždět neúměrně velké vzdálenosti. VZP dostupnost péče sleduje dlouhodobě, z jejích dat vyplývá, že problémy se týkají skutečně zejména menších obcí či příhraničních oblastí. Největším problémem dostupnosti napříč Unií je čekací lhůta, kvůli které v Česku lékařskou péči nevyhledává přes 14 % populace. Ve srovnání se zbytkem Evropy jde při tom jen o lehce nadprůměrný stav.

Lepší umístění ČR ve srovnání rozvoje zdraví a bezpečnosti zajišťuje i dostatek nemocničních lůžek. Na 100 tisíc obyvatel připadá 658 lůžek v nemocnicích, což je 6. nejvyšší poměr. V posledním Švédsku je tento výsledek třetinový. Páté nejlepší umístění Česko získává i v jinak smutné statistice kojenecké úmrtnosti, která se u nás v roce 2020 zastavila na 2,3 ‰ (tedy dvě úmrtí na tisíc živě narozených), což je opět 5. nejlepší výsledek napříč Unií.

Česko však má paradoxně velký prostor ke zlepšení v samotném zdraví a péči o něj. V naději na dožití ve zdraví se propadá k evropskému průměru. Než se dostaví závažnější zdravotní komplikace, prožije se průměrně 62 let života. Lidé nevnímají zdraví jako kapitál, který dostávají a je o něj třeba pečovat. Český zdravotnický systém nijak významně nemotivuje a neodměňuje chování vedoucí k prevenci nemocí. A přitom je právě počet let strávených ve zdraví pro kvalitu lidského života mnohem významnější než absolutní délka dosaženého života, jejíž poslední pětina probíhá v Česku v trvalé nepohodě – duševní, fyzické a často v kombinaci,“ dokresluje problematiku MUDr. Tomáš Šebek, chirurg a zakladatel platformy Ministr Zdraví.

Dalším závažným dlouhodobým problémem je obezita. BMI v hodnotě přes 30 kg/m3 má v Česku více než 19,3 % Čechů, což je 18. nejvyšší výsledek v rámci EU. Na 23. příčku se propadáme, když se zaměříme i na stádium těsně před obezitou a až 25. místo nám přísluší při sledování nadváhy, kterou u nás trpí až 58 % obyvatel. S tím se pojí další řada zdravotních komplikací jako metabolická, srdeční a cévní onemocnění, vyšší riziko nádorů, psychické poruchy či přetížení pohybového aparátu.

Podobně dobře jako v kvalitě zdravotnictví si Češi stojí i v bezpečnosti. Podle žebříčku Global Peace Index je ČR osmým nejmírumilovnějším národem na světě a předběhla tak například i Japonsko, Švýcarsko nebo Kanadu. „Bezpečnostní situace u nás je poměrně stabilní, možná i proto bývá Česká republika označována za devátou nejbezpečnější zemi na světě,“ vysvětluje Martin Vondrášek, prezident Policie ČR. Zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště nahlásilo policii podle Eurostatu zhruba 6 % Čechů, a ještě lépe se nám daří v ohledu vážných trestných činů, jako je vražda, loupežné přepadení či sexuální napadení. Na 100 tisíc Čechů totiž připadá celkem 29 případů z této kategorie, což je 7. nejnižší výsledek v celé EU. Například v poslednímu Švédsku je závažná trestná činnost ve srovnání s Českem téměř desetinásobná (284,5 trestných činů na 100 tisíc obyvatel).

„Kategorií trestných činů, ve které se Česko řadí k horší polovině zemí EU, jsou krádeže motorových vozidel. Na sto tisíc obyvatel připadalo v roce 2019 celkem 63 krádeží vozidel, což byl 9. nejvyšší počet v EU,“ vysvětluje analytička České spořitelny, která ale zároveň doplňuje: „Počet krádeží vozidel v Česku se nicméně v posledních letech velmi výrazně snížil. Ještě v roce 2015 jsme totiž s počtem 288 krádeží na tisíc obyvatel suverénně obsazovali první příčku.”

Podle srovnání National Cyber Security Index si Česko vede dobře i v oblasti kyberbezpečnosti. Na základě 46 různých metrik se české online prostředí stalo 5. nejbezpečnějším nejen v Evropě, ale i celosvětově. V kontextu probíhajících krizí ale podle policejního prezidenta kyberkriminalita sílí. „Zaznamenáváme nárůst závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti a zejména její přesun do kyberprostoru. Důvody mohou být různé, patří mezi ně i pokles životní úrovně některých skupin obyvatel vlivem vysoké inflace a s tím související zvyšující se míra nejistoty,“ popisuje současné trendy Martin Vondrášek.

Závažnost útoků potvrzuje i Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen, která zastřešuje značky Avast, AVG, Norton a další. „V Česku blokujeme přes 100 milionů unikátních útoků ročně. Stále více na české uživatele útočí hrozby především typu phishing a scam.“ Zároveň upozorňuje, že kromě útoků na běžné uživatele se hackeři často zaměřují i na české státní instituce, jejichž kyberochrana by mohla být na výrazně lepší úrovni.

O poznání hůř jsme na tom podle Eurobarometru v online bankovních podvodech a podvodech s platebními kartami, se kterými se v minulosti setkalo 6 % Čechů, což nás v EU řadí k průměru. „V posledním roce jsme mezi různými formami phishingu zaznamenali výrazný nárůst podvodných telefonátů, který se v meziročním srovnání zvýšil šestinásobně. Celkový počet podvodných útoků se pak ve srovnání s předchozím rokem dramaticky nezvýšil, ale například počet útoků pomocí elektronické komunikace se zdvojnásobil,“ vysvětluje šéf bezpečnosti České spořitelny.

Nejslabším článkem obrany proti phishingu a dalším kyberútokům je lidská důvěřivost. Neustále se vylepšují naše systémy a hledají se cesty, jak podvodům zabránit a klienta včas varovat. Pořád ale platí, že ať budeme mít sebelepší technologie, které zaručí bezpečnost klientů, nejslabším článkem zůstává lidský faktor. Čechům tak pomáhá prevence, osvěta a informační kampaně v oblasti kyberbezpečnosti, aby se v online světě chovali bezpečněji. Dle TZ

Více na www.Indexprosperity.cz.

www.dfmg.cz

Zdroj: medicina.cz

 

Výherci říjnové výzvy 10 000 kroků si odnesli svá ocenění

Výzvu 10 000 kroků pořádá od dubna 2021 nezisková organizace Partnerství pro městskou mobilitu, jíž jsou České Budějovice členem. Cílem projektu je motivovat k pravidelnému pohybu i nesportovce, osoby s vyšším BMI, seniory, rodiny a děti.

Ve středu 16. listopadu převzali z rukou primátorky Dagmar Škodové Parmové diplomy a ceny výherci za ORP České Budějovice. Martina Žáčková, která je s ušlými 1209 km 5. nejlepší ženou v ČR, Marek Springle za muže a paní Marie Ticháková, jako neúspěšnější v kategorii nad 55 let.

V rámci republiky se České Budějovice umístily na krásném 18. místě, o což se zasloužilo 123 aktivních účastníků. Těší mě, že u nás máme tak zapálené běžce a chodce, pro které je několik kilometrů pěšky do práce běžnou součástí dne. Paní Ticháková při svých cestách objevuje a fotí pozapomenuté památky v Budějovicích, navíc sběrem nalezených plechovek a jejich prodejem přispívá na útulek pro kočky. Motivace je u každého jiná a chůze se dá spojit i s ušlechtilými cíli,“ řekla primátorka s tím, že dubnovou výzvu podpoří a zřejmě se do ní i zapojí.

Zdroj: c-budejovice.cz

Mýtů o antibioticích je stále dost, proto Státní zdravotní ústav spouští další vlnu edukační kampaně Antibiotickarezistence.cz

 

„Antibiotika patří do domácí lékárničky“. „Třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by jinak trvaly týdny“. Tyto dvě nepravdy patří mezi nejčastější mýty o antibioticích. I proto antibiotika přestávají fungovat, bakterie se stávají vůči nim imunní. Je potřeba, aby lidé znali pravdu. Posílit znalosti veřejnosti je jedním z hlavních cílů projektu Antibiotickarezistence.cz. Kampaň Státního zdravotního ústavu startuje 18. 11. 2022. Proč právě v tento den? Protože právě 18. listopadu se koná Evropský antibiotický den.


Protože se antibiotická rezistence týká celého světa (na následky komplikací spojených s rezistentními bakteriemi v roce 2019 zemřelo odhadem 1,27 milionu lidí), v listopadu na ni tradičně upozorňují 2 iniciativy. Jedná se o Světový antibiotický týden (18.-24. listopad) a také o Evropský antibiotický den (18. listopadu). Ústředním tématem Světového antibiotického týdne je letos „Společná prevence bakteriální rezistence“.

„Na možnou ztrátu účinků antibiotik upozorňoval už jejich objevitel, Alexander Fleming. Jeho obavy se bohužel naplnily a celý svět již několik let řeší situace, kdy antibiotika nejsou v léčbě efektivní. V ČR zemře dokonce více pacientů na důsledky antibiotické rezistence než na autonehody[1]. Jednou z příčin je fakt, že s nimi zacházíme neuvážlivě. Cesta ke zlepšení spočívá i v edukaci společnosti. Je důležité, aby lidé věděli, že antibiotika ztrácí sílu, ale každý z nás může pomoci tuto nepříznivou situaci zvrátit,“ objasňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ, přednostka Ústavu mikrobiologie 3. LF UK, FNKV a SZÚ, a odborná garantka kampaně Antibiotickarezistence.cz.

Tématem Evropského antibiotického dne budou mýty o antibioticích. Prostřednictvím 5 videí upozorní na hlavní rozšířené omyly o antibiotické rezistenci a o antibioticích, jako jsou např. následující: Jsou antibiotika účinná proti COVID-19, chřipce nebo běžnému nachlazení? Stávají se lidé nebo zvířata vůči antibiotikům rezistentní? Odpověď na obojí samozřejmě zní ne!

„V ordinaci se setkávám s řadou mýtů, které o antibioticích kolují. Mezi ně například patří, „že je třeba je dobrat, když už jednou byla léčba zahájena”, i když třeba pozdější vývoj poukáže spíše na virovou infekci, na kterou principiálně nefungují. Dále se mezi ně řadí, „že je třeba se jimi preventivně vybavit do domácí lékárničky”, „že kašel trvající druhý týden už je na antibiotika”, „že když minule pomohla, pomohou nyní také” (i když se jedná o jinou infekci) a „že třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by se jinak táhly týdny“. Mýtů je mnoho a povídání si o nich je naším denním chlebem,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z Prahy 6.

Budoucnost antibiotik může zčásti ovlivnit každý z nás. Je ovšem potřeba mít o nich správné informace. S osvětou pomáhá už druhým rokem projekt Státního zdravotního ústavu nazvaný Prevence antibiotické rezistence. V rámci něj bude od listopadu 2022 do konce ledna 2023 realizovaná kampaň varující před nevhodným užíváním a nadužíváním antibiotik.

„Podzim a zima jsou spojené s vyšším výskytem infekcí virového původu, které antibiotika nikdy nevyléčí. Rádi bychom lidi poměrně hravou, ale intenzivní formou upozorňovali na mýty o antibioticích a také na skutečnost, že mají věřit svému lékaři, když rozhodne, že nejsou antibiotika v jejich léčbě potřeba,“ zmiňuje David Palivec.

Kampaň poběží v TV, rádiích, v online i tištěných médiích a na CLV v celé ČR včetně menších měst a hlavních silničních tahů. Jedním ze stěžejních nástrojů je animovaný spot a píseň Antibiotika, kterou složil Jan Pokorný a nahrál Jiří Burian.

https://www.youtube.com/watch?v=ouQ_VzgJKrg

V rámci osvěty v boji proti antibiotické rezistenci probíhá u nás od 14. listopadu do 20. listopadu tzv. Antibiotický týden, do něhož se zapojily lékárny. Tematicky se zaměřují převážně na antibiotika lokální, která jsou obvykle ve formě mastí, zásypů nebo roztoků.

Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz

Nová metoda diagnostiky Parkinsonovy choroby

 

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature* (Studie Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson’s disease)  v září 2022.

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat. 

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné mluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí. Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení.

Od samého počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mimo videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu.

U Parkinsonovy choroby je typickým projevem ztuhnutí svalstva, který se začne projevovat v monotónní, hůře artikulované až zcela nesrozumitelné řeči. Výzkum pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Následuje klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který byl zahájen v roce 2021. Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací k   běžným telefonním hovorům. Po dvouletém intervalu se vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči (méně intonace, nepřesnější artikulace). Pokud se potvrdí hypotéza vědců, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení záchytů vhodných pacientů pro klinické studie.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry. Nyní se soustředí na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. Kromě aplikace v různých jazycích se akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc. Dle TZ

www.fel.cvut.cz.

www.cvut.cz

www.lf1.cuni.cz

Zdroj: medicina.cz

VZP varuje před podvodnými emaily

Všeobecná zdravotní pojišťovna se v posledních dnech setkává s řadou dotazů na pochybné emaily, které klienty vyzývají k úhradě dluhu. VZP tímto způsobem na dluh nikdy neupozorňuje, klienti by měli takové výzvy ignorovat, v případě pochybností se obrátit na infolinku 952 222 222. Pojišťovna také varuje před zasíláním přístupových údajů ke svým účtům či jiných osobních údajů, které bývají v podvodných emailech požadovány. VZP od svých klientů takové údaje nevyžaduje, jedná se o podvodný phishing.

 Pokud VZP informuje klienta o vzniku dluhu na zdravotním pojištění, pak jej zpravidla oslovuje dopisem, který je zaslán poštou nebo datovou schránkou, případně mu zašle SMS (v případech, kdy tento způsob komunikace klient předem schválil). Každý klient VZP si také může stav plateb za zdravotní pojištění zkontrolovat sám, a to v aplikaci MojeVZP.

 S případy, se kterými se VZP setkává, se podvodníci snaží z uživatelů internetu vylákat přístupové údaje k účtům a zneužít je pro svoje obohacení. Takové emaily často na první pohled vypadají reálně a snaží se vyvolat dojem, že byly skutečně odeslány zdravotní pojišťovnou a přesvědčit tak adresáta, aby kliknul na uvedený odkaz. Tím se uživatel dostane se na podvodné stránky, kde jsou po něm požadovány přístupové údaje k účtům, platebním kartám nebo jiné důvěrné informace. Jejich vyplněním získají data podvodníci, kteří je následně využijí k vydírání oběti a zisku finančních prostředků nebo je později mohou prodat na černém trhu. V případě VZP se velmi často jedná o emaily upozorňující na nedoplatek na pojistném a nutnost uhradit dlužnou částku co nejrychleji, jinak vše bude předáno exekutorovi.

Tzv. emailový phishing klient pozná podle více parametrů: Doména neodpovídá oficiální adrese VZP. Pro komunikaci s klienty používá VZP tyto emailové adresy: info@vzp.cz nebo ekk@vzp.cz   Forma emailu nebývá taková, na jakou jsou klienti od VZP zvyklí. Text může být psán například lámanou češtinou s gramatickými chybami, může obsahovat cizí nepřeložená slova.  Email může obsahovat podezřelé odkazy na neznámé a nezabezpečené stránky, které budí dojem, že směřují na webové stránky VZP. Ve skutečnosti ale odkazují na jinou adresu s podvodnou stránkou.

Podvodný email může obsahovat požadavek na úhradu dlužné částky, a to včetně čísla bankovního účtu, na který má být platba zaslána. VZP takové zprávy nikdy nerozesílá!

Dle TZ

www.vzp.cz

Zdroj: medicina.cz

Kampaň, která zve muže na preventivní prohlídky

 

Již pěknou řádku let si muži nechávají v listopadu narůst knír v rámci osvětové akce Movember. Toto hnutí založilo před více než 20 lety několik přátel u piva v australském Melbourne. Od té doby nápad s „kníratým“ měsícem, který má šířit povědomí o zdraví mužů, obletěl svět. V České republice proběhne v rámci letošního Movemberu kampaň s názvem „TO NEVOČŮRÁŠ!“. Chce motivovat české muže k zodpovědnějšímu přístupu ke svému zdraví.

Poněkud provokativní název je hlavním poselstvím kampaně, jejímž cílem je zvýšit povědomí o prevenci a určitým způsobem donutit muže  k pravidelným prohlídkám u urologů.  Toto onemocnění obejít zkrátka nelze. Partneři kampaně z Nadačního fondu Muži proti rakovině s Českou urologickou společností věří, že srozumitelný název kampaně osloví nejen muže, ale i jejich blízké.

Karcinom prostaty je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů v České republice – každoročně tato diagnóza změní život přibližně 8 000 mužů. Z nich 1 500 této nemoci podlehne. Výskyt karcinomu prostaty se za posledních třicet let ztrojnásobil, na čemž má kromě stárnutí populace velký podíl i lepší diagnostika. Základem je vyšetření prostaty přes konečník a krevní test ukazatele aktivity prostaty PSA, tzv. prostatický specifický antigen, který umožňuje odhalit karcinom deset i více let předtím, než se projeví, a zahájit tak léčbu včas. Nádory prostaty vznikají spontánně a doposud není znám jasný rizikový faktor

Kampaň upozorňuje také na karcinom varlat – nádor, který postihuje především dospívající chlapce a mladé muže ve věku 15 až 40 let.  Výskyt rakoviny varlat u nás také stoupá, ročně si tuto diagnózu vyslechne téměř 500 českých mužů.A jako v případě karcinomu prostaty i zde platí, že pro úspěšnou léčbu je zásadní včasné odhalení nemoci.

Riziko obou nemocí – prostaty i varlat se mohou vyvíjet bez příznaků, a pokud se neléčí, mohou metastázovat do jiných orgánů, například do lymfatických uzlin nebo kostí. Nádor prostaty se později může projevit i obtížemi při močení, ale jeho projevy jsou velmi individuální. S tím souvisí zákeřnost nemoci. Mezi příznaky rakoviny varlat patří změny ve velikosti, bulky nebo jiné nepravidelnosti a opět platí, že v počátečních stadiích obvykle nebolí.

Mužům se proto doporučuje nečekat až se objeví příznaky. Na prohlídky je třeba chodit preventivně, stejně jako ženy chodí ke gynekologovi. Pravidelné kontroly prostaty se doporučují po 50. roce věku, u mužů, u jejichž přímého příbuzného se vyskytla rakovina prostaty, dokonce i dříve. Prevence rakoviny varlat začíná u pravidelného samovyšetření, které by muži měli zařadit do své životní rutiny ideálně již v období dospívání po 15. roce věku.

Účinné domácí samovyšetření prostaty bohužel neexistuje. Je však třeba mít na paměti, že obavy z vyšetření u lékaře jsou zcela zbytečné. Letos bude možné využít i tzv. Movember prohlídky. Do nich se zapojili urologové z celé republiky. Zájemci o vyšetření si mohou na webových stránkách objednejse.muziprotirakovine.cz najít toho nejbližšího, domluvit si s ním termín a objednat se na vyšetření.

Kampaň proběhne v tištěných a online médiích, na sociálních sítích i v ambulancích lékařů – urologů. Bude upozorňovat nejen starší muže, ale i dospívající chlapce na varovné příznaky obou onemocnění. Zároveň chce zvýšit povědomí o tom, že není dobré čekat, až se objeví příznaky, ale naopak zdůraznit, že je nutné chodit na preventivní prohlídky k urologovi a nezanedbávat pravidelné samovyšetření.

Dle TZ

www.insighters.cz

Zdroj: medicina.cz

Srdce máme jen jedno – nová kampaň

 

Společnost HARTMANN-RICO zahájila kampaň s cílem poukázat na zvýšený výskyt srdečních onemocnění a jejich nebezpečí. Ve spolupráci s lékařem ze záchranné služby  MUDr. Markem Dvořákem chce společnost především zvýšit povědomí o tom, jak by lidé měli o své srdce pečovat, aby těmto zdravotním problémům předcházeli. A právě na prevenci společnost zaměřila i šestitýdenní výzvu  #HARTMANNsrdcem, na Instagramu.

Této výzvy se může zúčastnit každý, kdo chce pro zdraví svého srdce něco udělat, a navíc vyhrát zajímavé ceny. Po šest týdnů mají lidé možnost vyzkoušet si jednotlivé kroky, které přispívají k prevenci onemocnění srdce a k tomu, aby se člověk cítil celkově zdravě a fit. Výzvy jsou zaměřené jak na sportovní aktivity, tak na zdravé stravování nebo i otužování. Do plnění úkolů se aktivně zapojí i MUDr. Dvořák, který doporučuje zvláště u vysokého krevního tlaku prevenci nepodceňovat.

„O hypertenzi mnoho lidí neví, protože nebolí, a přesto vás může časem významně poškodit nebo zabít. Poničí vám ledviny, oči, srdce, může se podílet na vzniku mrtvice. Je velmi snadno odhalitelná a léčitelná, přesto na to dost lidí kašle.  Přitom na zjištění hypertenze nemusíte chodit hned k doktorovi, stačí si pořídit kvalitní domácí tonometr, který měří stejně spolehlivě jako ty nemocniční.  Některé vám dokonce dokáží odhalit nejčastější srdeční arytmii – fibrilaci síní a tím, že vás přivedou k doktorovi k zahájení adekvátní léčby, zabránit právě vzniku mrtvice.“

Srdeční choroby patří mezi nejvážnější onemocnění, která jsou sice těžko rozpoznatelná, ale kterým lze včas předejít právě pravidelnou prevencí.  Nemusí se nutně týkat pouze starších lidí, nebo těch, kdo nedbají na správnou životosprávu, potrápit může i mladší ročníky. Určitou úlohu má genetika, stres i sedavé zaměstnání. Prevence však neznamená jen pravidelné návštěvy lékaře, ale celkový životní styl. Nedostatek pohybu, nezdravé stravování, obezita nebo kouření šanci na onemocnění srdce výrazně zvyšují.

„Vysoký krevní tlak zůstává celosvětově jednou z hlavních příčit úmrtí. Lidé ale velmi často vysoký krevní tlak podceňují a neuvědomují si, že se tím vystavují obrovskému zdravotnímu riziku. Věříme, že informační kampaně, kterým se věnujeme, pomohou zvýšit povědomí o důležitosti prevence. Díky prevenci by se totiž dalo zvrátit až 80 % akutních kardiovaskulárních příhod. Nejúčinnější zbraní v boji proti vysokému krevnímu tlaku je dodržování zásad zdravého životního stylu a pravidelné měření krevního tlaku,“ říká Senior Brand Manager společnosti.

Více nejen o tématu vysokého krevního tlaku, ale i o tom, co dělat u autonehody nebo jak mít vybavenou domácí lékárničku, bude na podcastu který vyjde 11. 11. 2022 na Spotify – Dva ve zdraví, nejen o otázkách na tělo. Dle TZ

www.grayling.com

www.hartmann.cz

Zdroj: medicina.cz

Výživa a duševní zdraví u pacientů s obezitou

 

Článek publikovaný ve Zpravodaji pro školní a dietní stravování – 5/2022

Článek  „Výživa a duševní zdraví u pacientů s obezitou“ publikovala Společnost pro výživu ve Zpravodaji pro školní a dietní stravování – 5/2022.

Autorka článku: Bc. Helena Vaclová, Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

 

Zdroj: Společnost pro výživu

Výrazně méně topíte a zároveň i méně větráte, aby neunikalo teplo? Pozor na možné množení plísní a bakterií!

Zdražování energií si vynucuje úspory. S nimi souvisí i  změna právních předpisů  ohledně minimálních vnitřních teplot pro různé provozy. Nejen tato úprava,  ale i obava z vysokých nákladů, nutí mnohé z nás zásadně měnit zvyklosti týkající se teplotního komfortu. Příliš radikální snížení vnitřní teploty a omezení větrání však pomáhají vzniku nežádoucích plísní. Stejně tak málo ohřátá teplá voda na potřeby sprchování či koupání nahrává množení nebezpečných bakterií. Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich tak může být značný.


„Při významném snížení teploty vzduchu v místnosti může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Plísně přitom nemusí být jen dobře viditelné na stěnách, ale i skryté uvnitř souvrství stěn. Ze zdravotního hlediska proto doporučujeme udržovat takovou teplotu, aby na nejchladnějších površích v bytě nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 – 55 % a teplota vzduchu kolem 20 – 22°C,“ upřesňuje RNDr. Bohumil Kotlík, vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší.

„V prostorách, kde se koncentrují lidé, jako jsou školy, kanceláře a další, je třeba na pravidelné větrání myslet i z hlediska prevence šíření respiračních onemocnění. Častá výměna vzduchu je důležitou pomůckou při snaze omezit koncentraci virů šířících se kapénkami, což se týká samozřejmě i chřipky a covid-19,“ připomíná MUDr. Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Pravidelné rychlé a krátké větrání je zejména ve školách podstatné i proto, aby nedocházelo ke koncentraci různých škodlivin, které se ve vnitřním ovzduší mohou vyskytovat. Známým indikátorem nedostatečného větrání je oxid uhličitý, který všichni vydechujeme.  „Vnímáme, že ochota větrat klesá ruku v ruce s poklesem teploty v místnosti. Vzhledem k nízkému energetickému výdeji u dětí a mladistvých během vyučovacích hodin, doporučujeme udržovat teplotu vzduchu nad 20 °C, ideálně okolo 22 °C. V mateřských školách a jeslích je také dobře myslet na to, že se děti pohybují při aktivitách u země, kde bývá chladněji,“ vysvětluje odborná pracovnice Národní referenční laboratoře pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí, Ing. Lenka Prokšová Zuská, Ph.D.

Obecně platí, že požadavky na teploty uvnitř budov vychází z tepelné bilance organismu. Při podkročení minimálních stanovených hodnot se již může jednat o značný tepelný diskomfort, blížící se chladové zátěži. V podchlazeném prostředí může klesat pracovní výkonnost, zvyšuje se i riziko pracovní úrazovosti a nemocnosti.

Naopak, ze zkušeností víme, že běžné teploty na některých pracovištích i v bytech se v otopném období pohybují kolem 25 °C. Zde již můžeme hovořit o přetápění a tady je požadavek na nižší teploty oprávněný. Není tedy dobré ve jménu úspor ani výrazně podchlazovat místnosti pod stanovená minima, ani situaci ignorovat a přetápět. Pokud tedy snížíme teplotu v budově například z 25 °C na 21 °C, dochází tím k velké úspoře energií, ale zároveň tak i u osob s nízkým energetickým výdejem zajistíme přípustnou hodnotu teploty.

„Za pracovní lékařství vnímám jako hlavní faktor možný tepelný diskomfort, pokles pracovní výkonnosti a možné zvýšení pracovní úrazovosti či chybovosti v souvislosti s prochladnutím horních končetin při práci v prostorech vytápěných na úrovni nově povolených minimálních hodnot. U některých profesí klesla minimální povolená teplota až na 16 stupňů. Proto bych z lékařského hlediska zaměstnavatelům doporučovala udržovat teploty na pracovišti o několik stupňů výše, ovšem stále v rozmezí platných teplotních limitů pro danou práci, popřípadě organizačními opatřeními zajistit tepelnou pohodu u zaměstnance,“ shrnuje vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství MUDr.Vladimíra Lipšová.

Často se také jako jedna z rad pro energetické úspory uvádí snížení teplot vody v bojleru nebo ve výměníkové stanici v obytném domě. Pokud je však teplota teplé vody udržována pod 45 °C, ve vodě významně narůstá riziko množení bakterií druhu Legionella, které způsobují tzv. legionářskou nemoc. Teplota vody v jakémkoli typu zásobníku by se měla ideálně pohybovat kolem 50 až 60 °C, s možností přihřátí nad 70 °C, při které bakterie Legionelly hynou. Není vhodné příliš snižovat teplotu vody v bojleru, zvláště pokud není jasné, v jakém stavu jsou rozvody. Důležitá je totiž i mikrobiologická čistota potrubí.

„Legionella způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic a v případě komplikací může dojít u pacienta až k respiračnímu selhání, neurologickým komplikacím, nebo k selhání ledvin. Ideální teplota vody pro množení bakterií druhu Legionella se pohybuje od 25 do 45°C. Teplota studené vody by se tedy měla pohybovat pod 25°C a teplota teplé vody ideálně nad 50°C. Existuje riziko, že ve snaze ušetřit na ohřevu vody si bakterie nevědomky ve svých vodovodech a zásobnících vody pomnoží především drobní uživatelé,“ upozorňuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

Podrobná vyjádření k problematice naleznete zde:

Snižování teplot uvnitř budov Snižování teplot uvnitř budov

Snižování teplot na pracovišti Snižování teplot na pracovišti

Zdroj: szu.cz

 

Jak pečovat o svůj zrak

Někteří lidé si během letních dní nasadí sluneční brýle a tím jejich péče o zrak končí. Tak jednoduché to není. V posledních letech navíc mnoho lidí podceňovalo a odkládalo preventivní prohlídky u očního lékaře, které by se neměly podceňovat. Jsou uvedena doporučení základní péče o zrak.

Práce nejen na počítačích, ale i tabletech a mobilech by měla být rozdělena přestávkami. Důvodem je zatížení zraku neustálým zaostřováním na blízkou vzdálenost a snižování frekvence mrkání. Dochází k větší únavě, bolestem hlavy, ale postupně může dojít i rozvinutí syndromu suchého oka.

Současnost vyžaduje u většiny populace práci na počítači. I zde je nutno zrak chránit, Nastupuje pravidlo 3 x 20. Při používání obrazovky každých 20 minut se dívat 20 sekund na něco vzdáleného 6 metrů (20 stop), předcházet tak únavě očí a bolestem hlavy.

Pobyt venku na čerstvém vzduchu je důležitý a zdravý nejen obecně, ale platí i pro oči. Venku oko pravidelně střídá pohled na kratší a delší vzdálenosti. Zvláště u dětí pobyt venku a omezení dlouhého trávení času pohledem do blízka snižuje výskyt a zhoršování krátkozrakosti.

Sluneční brýle by se neměly podceňovat. Především při pobytu v teplých oblastech s delším výskytem slunečního záření a pobytu na horách by se měly nosit brýle s vhodným UV filtrem. U dětí do tří let postačí v našich zeměpisných podmínkách stínění, jako je klobouček nebo kšiltovka.

Pokud byly předepsány dioptrické brýle, měly by se nosit. Zabrání se námaze očí a bolestem hlavy. Zvláště čtení při horších světelných podmínkách může způsobovat začervenání očí, jejich bolení a pálení.

Oblast očí a jejich okolí je velice citlivá oblast, která vyžaduje kontrolu kosmetických přípravků. U očí hrozí riziko podráždění, ale i různých infekcí a zánětů spojivek. Řasenky a oční stíny se ani nedoporučuji půjčovat dalším osobám.

Některá oční onemocnění souvisejí s jinými onemocněními. Např. cukrovka přináší zátěž pro celé tělo i oči. Při špatně kompenzované cukrovce hrozí tzv. diabetická retinopatie. Vysoká hladina cukru v krvi ucpává a poškozuje drobné cévy, a dochází tak k nedostatečnému prokrvení nebo otoku sítnice. V pokročilém stadiu se projeví zhoršeným viděním, které už nelze napravit, pouze zpomalit.

Zdravý životní styl, pohyb a vyvážená strava i jsou základem pro celé tělo a platí to i v oblasti zraku. Základem jsou vitaminy A a B2, z minerálních látek zinek a další látky, z nichž pro oči jsou nejvýznamnější lutein a zeaxantin. Je známo, že kouření má negativní dopady na lidské zdraví. Cigarety však také několikanásobně zvyšují riziko vzniku některých očních onemocnění, např. věkem podmíněnou makulární degeneraci. Cigaretový kouř obsahuje toxické chemikálie, které mohou dráždit a poškozovat oči.

Preventivní oční vyšetření dokáže odhalit oční onemocnění včas a předejít tak poškození zraku. Proto je odpovědné objednat se na preventivní vyšetření zraku i tehdy, kdy dosud nejsou patrné žádné problémy. Příkladem může být zelený zákal neboli glaukom, který bývá právem nazýván i jako tichý zloděj zraku. Důvodem je, že při zeleném zákalu sice dochází k postupné degeneraci a odumírání zrakového nervu, avšak pacient žádné příznaky nepociťuje. Největším a nejčastějším rizikovým faktorem vzniku glaukomu je vysoký nitrooční tlak. Proto jsou velice důležitá pravidelná oční vyšetření jednou za dva roky, zvláště pak u osob nad 40 let,“ popisuje lékařka z Očního centra Praha. Dle TZ

www.befreepr.cz

www.ocp.cz

Zdroj: medicina.cz

 

1 2 3 130