Je mnoho studií, které dokládají pozitivní vliv pití piva na zdraví člověka. Všeobecně ale platí, že vždy záleží hlavně na množství jeho požití. Oblíbený zlatavý mok totiž obsahuje mnoho vitaminů a dalších látek, které při střídmé a odpovědné konzumaci působí na lidský organismus velmi příznivě. Dokonce i prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., ohodnotil pivo, včetně nealko pivaza nejlepší nápoje, které kdy lidstvo vynalezlo. Hodnotí je jako nejlepší iontové nápoje, zejména po sportovních výkonech.

 „Pojem zodpovědná konzumace v praxi představuje ideálně dva půllitry piva za den pro muže a maximálně dvě třetinky pro ženu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Tato dávka pokrývá stoprocentní doporučenou denní dávku vitamínu B1, navíc obsahuje antioxidanty a přirozenou kombinaci minerálů, zejména draslíku a hořčíku. Pivo je přirozeně prokvašený nápoj bez chemie a s vhodným obsahem iontů. Energetická hodnota piva je přibližně poloviční v porovnání se stejným objemem vína a lze ho pít i v podobě nealkoholického nápoje.

Umírněné popíjení piva má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Přispívá ke zvyšování hladiny „hodného“ cholesterolu o vysoké hustotě (HDL) a snižování hladiny „zlého“ cholesterolu o nízké hustotě (LDL). Snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění a vysoký krevní tlak. Pivo obsahuje 400 až 500 kilokalorií  na litr, a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo cola. Obsahuje také antioxidanty, látky, které snižují riziko rakoviny a zvyšují celkovou tělesnou odolnost. Pro přítomnost značného množství iontů draslíku, hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků se stává iontovým nápojem. Obsahkvalitní vody (až 92%) zabraňuje dehydrataci organismu.

Jeden litr piva obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Toto množství pokryje zhruba:

• 3 % denní potřeby vitaminu B1 – thiaminu, který štěpí sacharidy, čímž dodává tělu energii, mimo to má také význam pro růst, trávení a nervovou aktivitu
• 20 % vitaminu B2 – riboflavinu, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání a také má vliv na kvalitu pokožky a zraku
• 35 % vitaminu B6 – pyridoxinu, který hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů, pomáhá správné funkci nervového systému a tvorbě červených krvinek.
• 45 % denní potřeby Niacinu, který působí při uvolňování energie z tuků a sacharidů a při hromadění tělesné energie. Je součástí dvou koenzymů, pomáhá syntetizovat tělesný tuk a cholesterol
• 52 % denní potřeby kyseliny listové, jenž je základním vitaminem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle

Z minerálů pivo především obsahuje vápník a hořčík, zinek, železo, fluor a další. Také funguje jako prevence osteoporózy (7 % denní potřeby vápníku a 40 % hořčíku v 1 litru piva) a Alzheimerovy nemoci.

Tým lékařů a zdravotníků  v čele s prof. MUDr. Milanem Šamánkem a DrSc., doc. MUDr. Zuzanou Urbanovou, CSc., vyhodnotila a porovnala tři evropské zdravotnické studie zaměřené právě na pití malého množství piva a jeho prospěšnosti na lidské zdraví.

Pivo je doporučováno při výskytu a tvorbě ledvinových kamenů, díky hořkým látkám, kyselině uhličité a tříslovinám přidávaným do piva z chmele, povzbuzuje chuť k jídlu. Látky v pivu obsažené zapříčiňují vyšší produkci slin a fermentů v ústech a napomáhají sekreci žaludečních šťáv, urychlují štěpení tuků a bílkovin, díky kterým se zlepšuje trávení. Hořké látky mají také antibakteriální a baktericidní účinky. V britské studii provedené u 7 735 mužů snížilo pravidelné pití malého množství piva ve srovnání s nepijáky celkovou úmrtnost o 16 %.

O chmelu je známo, že patří mezi 300 rostlin, tzv. léků „zelené medicíny, které mohou být zdrojem přírodních látek s estrogenním účinkem nebo s účinkem hormonům podobným (studie VŠCHT).
Je možné, že aktuální trend hledání různých druhů alternativní léčby, a zároveň všechny další pozitivní účinky umírněné konzumace piva, zavedou současnou medicínu právě až k chmelu
a tím i k pivu.

– Americká asociace pro rozvoj vědy AAAS – https://www.independent.co.uk/life-style/health-and-families/alcohol-small-amounts-live-over-90-study-health-university-of-california-wine-beer-a8217521.html

– Tribuna lékařů a zdravotníků – https://www.tribune.cz/clanek/40757-je-piti-maleho-mnozstvi-piva-stejne-zdravi-prospesne-jako-u-vina

– 8 různých studií – https://coolmaterial.com/feature/8-scientific-studies-that-prove-beer-is-good-for-you/

– US National Library of Medicine – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27118108

Dle TV

www.ceske-pivo.cz

www.nativepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Pracovní úrazy se v ČR nejčastěji stávají čtyřicátníkům, další nejohroženější skupinou jsou dvacetiletí zaměstnanci. Nejrizikovější den je pondělí a čas kolem desáté dopoledne. Upozorňují na to odborníci na bezpečnost práce s odvoláním na statistiky Státního úřadu inspekce práce. Zatímco dvacetileté pracovníky ohrožuje především nezkušenost, pro čtyřicátníky je nebezpečná hlavně profesní slepota a rutinérství. Za rok se ve firmách v Česku stane více než 47 tisíc úrazů, k čemuž přispívají neúčelně investované peníze do ochrany zaměstnanců i špatně nastavený systém bezpečnosti práce.

 „Čtyřicátníci patří ve fabrikách, na stavbách i průmyslových provozech ke zkušeným rutinérům. Dostali se do věku, kdy je nejvíc ohrožuje profesní slepota, klesá jim soustředěnost při práci a naopak roste pocit mazáctví. Nejzrádnější jsou pro ně rutinní a stále se opakující pracovní úkony například na montážních linkách. Tito zaměstnanci jsou z populačně silných ročníků, a proto je u nich statisticky nejvyšší počet pracovních úrazů. Reálně jsou ale nejrizikovější skupinou dvacátníci. Muže nejvíc ohrožuje „macho“ styl, frajeřina, zbrklost a ženy zase slabá znalost rizik při práci,“ upozorňuje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, poradce pro bezpečnost práce v průmyslu.

Podle školitele bezpečnosti práce z inspekční společnosti Bureau Veritas se lidem stane nejvíc úrazů v prvních dvou letech od nástupu do zaměstnání. Z poloviny případů se to týká nováčků a mladých lidí.

V Česku se každoročně stanou desítky tisíc úrazů. Velkou měrou se na nich podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce. Řada firem utrácí značné částky v rámci povinných nákladů na ochranu zaměstnanců, ale při snižování úrazovosti dosahují smíšených výsledků. Vývoj ochranných pracovních prostředků šel v posledních letech dopředu a bezpečností technici se na tomto trhu přestávají orientovat.

Mnoho firem vypisuje tendry, kde je rozhodujícím parametrem pouze nejnižší cena. To vede k snižování kvality a životnosti ochranných pracovních prostředků, k horšímu komfortu a menší ochraně zaměstnanců. Dále to přispívá ke zvyšování nákladů na nemocenské dávky, větší zátěži na logistiku a odpadové hospodářství. Místo úspor firmy prodělávají, protože k nejnižší ceně si nevědomky přikupují opakované výdaje. Dle TZ.

www.ardonsafety.cz

Zdroj: medicina.cz

Pro léčbu vysoké hladiny cholesterolu v krvi byla vyvinuta nová biologická léčba. Je určena pacientům, u nichž není možné snížit hladinu cholesterolu dietou či běžnou léčbou. Jedná se o tzv. inhibitory PCSK9. Chcete se o nich dozvědět víc? Čtěte dál!

Alirocumab, nový lék na vysokou hladinu cholesterolu, účinkuje jinak než v současné době běžně používané přípravky – statiny. Jedná se o monoklonální protilátku, která cílí na protein zvaný PCSK9. Tento protein hraje důležitou roli ve využití cholesterolu v těle.

LDL cholesterol, tzv. zlý cholesterol, je rizikový proto, že se při vysokých hladinách může hromadit ve stěnách cév a zvyšovat tak riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. Běžná funkce proteinu PCSK9 tkví v tom, že snižuje množství receptorů v játrech, které se podílejí na snížení hladiny LDL cholesterolu.

Inhibitory PCSK9 tento protein zbavují aktivity a tím brání jeho funkci. Výsledkem je vyšší nabídka receptorů v játrech, a tedy rychlejší zbavování se LDL cholesterolu a snížení jeho hladiny. Statiny naproti tomu brzdí samotnou tvorbu cholesterolu v játrech.

Komu prospějí nové léky

Inhibitory PCSK9 jsou určeny zejména pacientům, u kterých není možné snížit hladinu cholesterolu běžnou léčbou. Alirocumab je jim podáván injekčně, a to každé 2 týdny nebo jednou za 4 týdny.

Užší skupině nemocných jsou nové léky určeny i proto, že se zatím přesně neví, jak dlouho bude trvat jejich účinek. Prokázáno není ani to, že snižují riziko srdečního infarktu – což je pro pacienty s vysokou hladinou cholesterolu zásadní. Studie ale ukazují, že dokážou snížit hladinu cholesterolu, v některých případech až dramaticky.

Alirocumab byl schválen po několika studiích, kterých se účastnili muži i ženy s vysokou hladinou cholesterolu. Všichni trpěli dědičnou chorobou – familiární hypercholesterolemií – a již předtím užívali statiny. Po užívání inhibitorů PCSK9 se hladiny cholesterolu u těchto pacientů značně snížily – až o 62 % více než u pacientů užívajících léky bez účinné látky.

Nežádoucí účinky jsou jen mírné

Jako všechny léky i inhibitory PCSK9 mohou mít nežádoucí účinky. Mezi časté patří například:

• kožní vyrážka,
• svědění, pálení nebo otok kůže v místě vpichu,
• alergické reakce.

Je nutné podotknout, že lékaři dosud nevědí o všech nežádoucích účincích této nové léčby. Dobrou zprávou však je, že výzkumy zatím neukazují na nežádoucí vzájemné ovlivňování s jinými léky a určitě ne se statiny.

(cean)

Zdroj:
www.everydayhealth.com

Rodiče by dle Čechů měli mít nejlépe dva potomky – vyplynulo to ze závěrů průzkumu* veřejného mínění agentury STEM/MARK prováděného pro internetový obchod Špuntík.cz. Pro dvě děti v rodině se vyjádřilo téměř 73 % respondentů. Jedno dítě je dostačující pro pouhých 6,9 % a tři děti považuje za ideální 13,9 % dotázaných. Ve městech je patrná větší zdrženlivost. V Praze preferuje jediného potomka 14,5 % lidí. To, že se ve věkové skupině mezi 26. a 35. rokem života setkáváme v 7,7 % s názorem, dle kterého je ideální nemít děti vůbec, lze považovat za alarmující trend do budoucna.

Od roku 1990 každoročně vzrůstá věková hranice, při jejímž dosažení Češi zakládají rodinu. V průměru se dnes pohybuje okolo 28. roku u žen i mužů, za ideální však ženy považují 25. a muži 30. rok života. Mezi 18. a 25. rokem má tendenci odkládat početí na neurčito více než polovina (55 %) lidí, po překročení této věkové hranice již tak výrazně odkládá těhotenství jen jeden z pěti dotázaných. Že však i nadále převládá poměrně rozvážný přístup k rodičovství, dokládá, že i v pozdějším věku lidé plánují rodičovství spíše v tříletém horizontu (ve věkové skupině od 26 do 34 let až v polovině případů) než v blízké době. Až 70 % Čechů si však zároveň je vědoma rizikovosti pozdního těhotenství pro matku i samotný plod.

Podle více než 72 % respondentů je nejvhodnější věkový rozdíl mezi sourozenci dva až tři roky. Alespoň jedno dítě chtějí během života počít 4 z 5 účastníků průzkumu. Poté ale touha po dalším početí výrazně klesá až na 36,5 %. Přes 43 % možnost dalšího dítěte ani nezvažuje a 15,5 % je na vážkách. Obecně platí, že další dítě chtějí spíše muži, kteří pro vícečlennou rodinu hlasují ve 40 % případů. U žen se přání dalšího potomka objevuje méně často, konkrétně v necelých 34 % případů.

Po 35. narozeninách se již téměř 3/4 cítí být na dítě příliš staří, zatímco do 25 let se zase polovina cítí příliš mladá. K plození dětí je tedy nejvíce otevřena generace ve věku od 26 do 34 let. Hlavní důvody, proč se dnes páry zdráhají založit rodinu, se hledají ve společenském prostředí. Každý řeší existenční otázky typu vlastního finančního zajištění i možnosti přijatelného bydlení. Je jasné, že pečovat o dítě je závazek, kvůli kterému se cítí větší zodpovědnost a zároveň nutí se těmito otázkami zabývat.

Časté jsou i motivy psychologického či sociopolitického charakteru, mezi kterými vyčnívají nedůvěra ve vlastní schopnost zajištění odpovídající životní úrovně pro dítě (z toho má obavu 55 % dotázaných) a také získaný dojem, že svět je nehostinné místo pro život příštích generací, který se nějakým způsobem projevuje ve 42 % případů.

* Průzkumu se formou online dotazování zúčastnilo 510 respondentů, přičemž v tomto reprezentativním vzorku byli paritně zastoupeni zástupci obou pohlaví ve věkovém rozmezí 18 – 45 let. Mezi ně byli zařazeni jak jedinci s maturitou i bez maturity, tak absolventi vysokých škol. Dle TZ

www.media-list.cz

Před dovolenou si  také připravte cestovní lékárničku. Když je správně vybavená, může se stát pokladem. Před náročnější cestou mimo civilizaci konzultujte praktického lékaře. Můžete potřebovat léky, které jsou dostupné jen na recept. Platí to například o antibioticích, antibiotických mastech i o některých lécích na spaní.

Záleží na individuálních potížích, cestovním týmu, destinaci i chystaných aktivitách. Jinou lékárničku si pořídí sportovec do hor, jinou rodina s dětmi k moři, jinou lidé jezdící na kolech po Čechách. Jednoduché osnovy se ale může držet každý.

Pravidelně užívané léky jsou prvními na řadě. Také přibalte léky, které často užíváte (opary, zácpa nevolnost po nezvyklých jídlech). V cestovní lékárničce nesmí chybět léky na alergii, jak gely na kůži, tak tablety nebo sirupy pro vnitřní užívání. Podle odborníků alergik musí mít všechny léky, které bere dlouhodobě, i ty pro dočasné obtíže. To obvykle bývají úlevový inhalátor a oční nebo nosní kapky. Ale doporučuje se, aby každý i nealergický člověk měl na dovolené volně prodejné antihistaminikum v tabletách, oční kapky i krém na alergické kožní projevy.

Tradiční léky na teplotu a bolest jsou asi tím prvním, po čem při balení cestovní lékárničky sáhneme. Lépe je mít při ruce jak ty s obsahem paracetamolu, tak s ibuprofenem. Pro děti nezapomeňte přibalit dětské varianty analgetik. I na dovolené dovedou potrápit rýma, kašel a bolest v krku. Způsobují je hlavně přechody mezi interiérem s klimatizací a venkovním vedrem.

Kinedryl je po generace záchranný prostředek všech rodičů, jimž děti zvrací v autě. Pro dospělé jsou také dostupné  žvýkačky proti nevolnosti. Obě varianty jsou osvědčené. Jsou účinné při cestování autem, letadlem i lodí. Pro případ zažívacích potíží je dobré mít v zavazadle tradiční živočišné uhlí, je však potřeba počítat s tím, že sníží účinnost dalších zároveň užívaných léků. Zkušený lékárník poradí.

Při cestách do letovisek typicky v Egyptě je jednodušší spolehnout se na zásoby místních lékárníků. Tamní směs patogenů je jiná než v České republice a když se dostaví cestovatelský průjem, poradí každý místní lékárník. Antimikrobiální preparát je tam volně prodejný a účinný.

Povinnou výbavou cestovních lékárniček bývají prostředky na ošetření ran – dezinfekce, náplasti, obvazy, nůžky a pinzeta. Na hory a pěší turistiku náplasti na puchýře. Chybět by nemělo pružné obinadlo na případný výron a masti na bolestivé svaly a otoky. K užitku může být také antibiotická mast.

K vodě je nutná kvalitní opalovací kosmetika – krémy s vysokým UV faktorem, mléka po opalování a pro jistotu ještě pěny s obsahem panthenolu. Podle destinace a pro lidi s citlivou pokožkou a děti jsou vhodné ochranné faktory kolem 50. Vždycky je nutný repelent proti komárům a klíšťatům a dezinfekční gel nebo dezinfekční ubrousky.

Cesta do Asie, Latinské Ameriky, Afriky nebo náročnější cestovatelské expedice budou vyžadovat pečlivější přípravu lékárničky. Při cestách s dlouhými lety se mohou hodit prášky na spaní. V lékárně bez předpisu jsou k dispozici jen slabší přírodní preparáty. Baťůžkáři a dobrodruzi si chodí před cestou pro antibiotika, což není  ideální, ale v některých případech je to asi jediná cesta.

Při cestách do rizikových oblastí s výskytem malárie si lze od lékaře dát předepsat antimalarika. Ordinující lékař by se měl při výběru léku řídit mapami, které vydává Světová zdravotnická organizace, protože ne všude fungují stejné preparáty. Lék si v tomto případě hradí kompletně pacient. Je možno také navštívit Centra cestovní medicíny. Dle TZ.

Zdroj: medicina.cz

Za uplynulé čtyři roky přibylo více než čtvrt milionu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, u nichž lékaři zjistili vysoký krevní tlak. Zatímco v roce 2014 vykázali pojišťovně přes 850 tisíc pacientů s tímto zdravotním problémem, v loňském roce jich bylo už přes 1,1 milionu. Ve skutečnosti má však v Česku vysoký tlak mnohem více lidí – podle České společnosti pro hypertenzi jde až o 40 % obyvatel, přičemž 25 % nemocných o své chorobě vůbec neví.

VZP zveřejňuje tato data v souvislosti se Světovým dnem hypertenze. Zároveň chce upozornit, že výdaje za léčbu přesáhly loni 2,84 miliardy korun. Uvedenému onemocnění mohou přitom lidé ve velké míře sami předcházet dodržováním zásad zdravého životního stylu. Přesto jak počty nemocných, tak náklady na péči o ně průběžně rostou.

Zmíněné 2,84 miliardy jsou přitom jen náklady přímo na tuto konkrétní diagnózu a nejsou v nich započteny výdaje na léčbu nemocí, které hypertenze může dále způsobovat. Neléčený vysoký krevní tlak je v přímé souvislosti například s vývojem aterosklerózy, cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a dalších. Jen infarkty myokardu stojí pojišťovnu ročně dalších 1,2 miliardy, výdaje za péči o klienty s cévními mozkovými příhodami se pohybují kolem 2 miliard atd.

VZP se snaží vzniku a rozvoji hypertenze u svých klientů předcházet například tím, že podporuje klienty, kteří jednají v zájmu svého zdraví. Poskytuje jim například příspěvky na snižování nadváhy, na pohybové aktivity nebo na odvykání kouření.

Pojišťovna také opakovaně zdůrazňuje význam pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů, jejichž součástí je právě i měření krevního tlaku. Na ty však pravidelně chodí jen kolem 30 % dospělých. Neléčená hypertenze totiž probíhá tak, že nemocný na sobě často nepozoruje žádné příznaky. O nemoci pak takový člověk vůbec neví, neabsolvuje žádnou léčbu a o to více hrozí, že se u něj rozvinou některé ze souvisejících velmi závažných poruch.

Fakta o vysokém tlaku*:

• Zdravý člověk by měl mít krevní tlak při měření u lékaře pod 140/90 a při měření doma pod 135/85.
• Pravděpodobnost hypertenze roste s věkem, ale např. i s onemocněním cukrovkou.
• Některé faktory způsobující hypertenzi nelze ovlivnit: věk a rodinnou zátěž.
• Jiné faktory ovlivnit lze: konzumaci nezdravých jídel, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, obezitu, chronický stres apod.
• Pokud máte tlak nad 140/90, hrozí vám cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, srdeční selhání, demence, poškození funkce ledvin, zhoršení zraku, poruchy erekce.

*Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi

Dle TZ

www.vzp.cz

Zdroj: medicina.cz