Poradna podpory zdraví – Marie Ticháková

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový metodický pokyn pro řešení stavů hrozícího nebo náhle vzniklého selhání základních životních funkcí. Každému poskytovateli akutní lůžkové péče a jednodenní péče se doporučuje zřídit tzv. resuscitační tým v přesně definovaném personálním složení a zajistit každoroční školení všech zdravotnických pracovníků včetně praktického nácviku řešení krizových situací. Pro přivolání resuscitačního týmu v nemocnicích bude v souladu s platným doporučením Evropské resuscitační rady nově zavedeno univerzální telefonní číslo 2222.

„Náhlé zhoršení zdravotního stavu pacienta mimo oddělení intenzivní akutní lůžkové péče nebo specializované ambulantní péče je předvídatelnou rizikovou situací, na jejíž řešení musí být poskytovatelé zdravotních služeb systémově připraveni. Pevně věřím, že nově stanovený postup zajistí, aby u poskytovatelů zdravotních služeb, kteří jsou zodpovědní za organizaci zdravotní péče, došlo k poskytnutí odpovídající pomoci mimo specializované pracoviště v co nejkratším čase,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na základě metodického pokynu se poskytovatelům doporučuje zřídit tzv. resuscitační tým. Resuscitační tým bude v rámci organizační struktury poskytovatele skupina zdravotnických pracovníků určená k poskytování neodkladné péče pacientům s hrozícím nebo náhle vzniklým selháním základních životních funkcí, dojde-li ke vzniku takové události mimo prostor, který je k jejímu řešení adekvátně personálně zabezpečen a technicky a věcně vybaven. Členem resuscitačního týmu musí být lékař a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu. Specializační kritéria jsou stanovena v metodickém pokynu. Resuscitační tým bude povolán voláním na pro tyto účely vyčleněnou telefonní linku. Metodický pokyn doporučuje používat pro jeho přivolání univerzální telefonní číslo 2222.

„Ve zdravotnických zařízeních, kde nebude možné zajistit dostupnost resuscitačního týmu v požadované době nebo kvalitě, může být resuscitační tým zajišťován na základě předchozí dohody s jiným poskytovatelem zdravotních služeb, například Zdravotnickou záchrannou službou,“ dodal ministr.

Ke vzniku metodického pokynu došlo na základě konsenzu Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof, České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny, České společnosti intenzívní medicíny a České resuscitační rady. Dokument určený pro poskytovatele akutní lůžkové péče a jednodenní péče mimo jiné stanovuje povinnost časné identifikace stavů předcházejících selhání vitálních funkcí, okamžitou identifikaci pacientů v přímém ohrožení života, povinnost zahájit odpovídající péči v co nejkratším čase přímo na místě události a zajištění dostupnosti následné intenzivní lůžkové péče, pokud bude nezbytná. Metodický pokyn bude zveřejněn ve Věstníku MZ do 29. 11. 2019.

Odbor komunikace s veřejností, zdroj: mzcr.cz

Pozvánka na Den otevřených dveří Státního zdravotního ústavu, který se bude konat 23. 11. 2019 od 10.00 – 15.00 hod. Poslední vstup je 30 minut před ukončením akce. Vstup z ulice Šrobárova 49/48, Praha 10. V areálu není možné parkování.

Nemocnice České Budějovice, a.s. se připojila ke kampani Policie ČR Desatero jak přežít na (JIHO)českých silnicích.

Klip naleznete zde: https://bit.ly/36EHqoI a také na LCD v nemocnici.

Zdroj: nemcb.cz

Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se ve čtvrtek 7. listopadu v Praze zúčastnili odborné konference Zdravotnictví 2020. Jejím tématem byly systémové změny ve zdravotnictví a podpora studií nelékařských profesí.

Premiér na konferenci zdůraznil, že objem peněz ve zdravotnictví je nyní na historické výši. Očekávané příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 činí částku 350 mld. Kč, tedy o 19 miliard víc než letos. Celkem, v rámci úhradové vyhlášky i ze zůstatků zdravotních pojišťoven, míří příští rok za pacienty 35 miliard korun.

„My chceme, aby všichni pacienti měli stejně dostupnou péči. Proto musíme investovat. Náš Národní investiční plán obsahuje investice do zdravotnictví ve výši 73 miliard korun. Dnes to řešíme hlavně v rámci nemocnic, které patří státu. Vláda připravuje sedm strategických investic ve výši cca 11,6 mld. Kč. Je to např. výstavba gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Brno za 2 mld. Kč, rekonstrukce a dostavba hlavní budovy FN Olomouc ve výši 1,5 mld. Kč či ve VFN Praha – výstavba nového sdruženého objektu za 1,5 mld. Kč. Tady se v minulosti zaspalo a teď to musíme dohnat,“ uvedl premiér.

V pražském IKEMu se připravuje výstavba budov G1 a G2, ve FN Plzeň pak výstavba pavilonu chirurgických oborů. FN Hradec Králové čeká investice do modernizace chirurgických oborů. V Thomayerově nemocnici v Praze vznikne nový centrální urgentní příjem.

Úhradová vyhláška pro rok 2020 počítá s rekordním nárůstem úhrad všech segmentů zdravotní péče. Na zdravotní péči se v rámci úhradové vyhlášky rozdělí téměř 29 miliard korun navíc. Kromě toho půjde na péči dalších 6 miliard korun nad rámec úhradové vyhlášky ze zůstatků zdravotních pojišťoven.

Ministerstvo zdravotnictví apeluje na zdravotní pojišťovny, aby prostředky systematicky směřovaly do zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Tento přístup tak pocítí pacienti formou kratších čekacích lhůt, variabilnější ordinační doby, modernějšího vybavení a dostupnějších terapií.

„Českému zdravotnictví se daří. V posledních dvou letech jsme narovnali podmínky pro tvorbu úhrad. Úhradová vyhláška je tvořena na základě konsenzu, který hledají poskytovatelé a zdravotní pojišťovny u společného stolu. Vytvořili jsme spravedlivé prostředí, ve kterém jsou důležité všechny segmenty, nejen nemocnice. A všechny segmenty se musí starat o pacienty, musí růst, plnit svoji roli a je třeba s nimi vést neustálý dialog. To děláme a díky tomu se nám daří úhrady skutečně nastavovat tak, aby měly přínos pro pacienty i pro terén. Od stolu bychom to takto dobře nikdy nedokázali. Úhradová vyhláška je pro příští rok velmi propacientská a  klade důraz na zajištění dostupnosti a kvality péče,“ dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Zdroj: mzcr.cz

Vliv sociální nerovnosti na zdraví lidí a zákony týkající se zdraví populace zkoumá socioložka Lucie Kalousová, jedna z mladých vědeckých nadějí, které ve středu v Praze převzaly ceny Neuron. Kalousová, která působí na Kalifornské univerzitě v Riverside, je také jedinou letošní laureátkou.

„Jedna z nejzásadnějších věcí, které bychom měli vědět, je, jak můžeme být zdravější. Nejen jak pomůžeme lidem, kteří už jsou nemocní, ale i jak si udržíme zdravou populaci. A myslím, že odpovědi k těmto otázkám jsou právě na pomezí sociálních věd, třeba právě sociologie, a veřejného zdraví,“ poznamenala.

Do Spojených států se přestěhovala, díky stipendiu, v roce 2005, vystudovala sociologii a antropologii a pak se rozhodla pro doktorát na Michiganské univerzitě. Téma, které ji během studia zaujalo, bylo právě jak sociální nerovnost dopadá na zdraví populace. „Jedním z nejzásadnějších důsledků sociální nerovnosti je to, že umíráme za jiných okolností a za druhé v úplně jiné části našeho života. Chudší lidé v Americe třeba umírají o deset let dříve, než bohatší lidé,“ uvedla Kalousová.

Už ve své disertační práci Kalousová zkoumala rozdíly v zákonech týkajících se kouření v různých státech, a to jak pomáhají kuřákům. Cigaret se týká i její nový projekt. „Mnohé, nejen americké státy zvažují, že zvýší věk, kdy si lidé budou moci koupit cigarety. Zabývám se tím, že počítám, jaký to bude mít pravděpodobně vliv na populační zdraví,“ popsala socioložka.

Ocenění Nadačního fondu Neuron ve středu převzalo osm vědců. Hlavní cenu, za celoživotní přínos vědě, získal rostlinný biolog Jiří Friml, ocenění za významný vědecký objev má matematik Jan Nekovář. Ve stejné kategorii jako Kalousová převzali ceny biolog Petr Kohout, matematik Vladimir Lotoreichik, astrofyzik Ondřej Pejcha, Martin Balko, který vyřešil s pomocí počítačů některé složité matematické problémy v kombinatorice a Michal Šimíček oceněný za výzkum v medicíně.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Moderní léčiva na devět nemocí za sedm let ušetřila podle studie zadané Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) státu téměř pět miliard korun na zdravotnictví a sociální péči. Snížila potřebu invalidních důchodů nebo délku pobytů v nemocnici. Studii Inovace pro život, která se zabývala náklady na léčbu například roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy nebo rakoviny prsu či diabetu, AIFP představila na tiskové konferenci. Moderní léky loni stály veřejné zdravotní pojištění téměř 17 miliard korun, celkem mělo zdravotnictví k dispozici asi 300 miliard.

„Když centrové léky vstupovaly na trh, všichni se děsili, že rozbijí systém veřejného zdravotního pojištění. To se ale nestalo,“ řekl na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Některé léky stojí i miliony korun pro jednoho pacienta za rok, postupně ale jejich cena klesá. Zároveň ale zdravotní pojišťovny přísně kontrolují, jakým pacientům je lékaři předepisují. Často se k nim nemocní dostanou jen na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, takzvaný paragraf 16, o kterou musí lékař speciálně požádat. Musí pro něj být jedinou vhodnou léčbou.

Studie zkoumala dopady moderních léků u devíti nemocí – cukrovky druhého typu, nádoru prostaty, prsu, tlustého střeva a konečníku, chronické myeloidní leukémie, chronické obstrukční plicní nemoci, revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy nebo idiopatických střevních zánětů.

„Klesá nutnost hospitalizace i ambulantní péče. Téměř u všech diagnóz je zaznamenán nárůst počtu pobytů v nemocnici do jednoho týdne a skoro u všech diagnóz uvedená kategorie roste nad 50 procent hospitalizací,“ dodal Dušek. Lidé tak obvykle tráví v nemocnicích kratší dobu.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon, který by usnadnil vstup léků pro malé skupiny pacientů na český trh a snadněji by měli získat také úhradu z veřejného zdravotního pojištění. „Asi třetina léků, u nichž pacienti žádají o úhradu na paragraf 16, je na vzácná onemocnění,“ řekl v úvodním bloku odborné konference Zdraví 2020 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle výrobců inovativních léků je třeba nákladovou efektivitu léku posuzovat komplexně. „Klíčový je reálný pohled na celkové spektrum nákladů, a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale především v oblasti sociálního rozpočtu či důchodového pojištění,“ dodal Dvořáček.

Moderní léčiva mohou předepisovat většinou jen nemocnice, které mají statut vysoce specializovaného centra pro konkrétní nemoc. Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na ně každoročně rostou. V roce 2013 za ně pojišťovny zaplatily 9,4 miliardy korun, loni 16,4 miliardy. Užívalo je zhruba 64.000 lidí.

Úspory pro systém pojištění přinášejí takzvaná generická léčiva, tedy levnější náhrady léků, kterých skončila patentová ochrana. U biologické léčby, která se zaměřuje na opravení vlastní imunitní obrany organismu, může jít o stovky milionů korun. Tento druh léčiv se používá například u autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Statut centra péče o nemocné s roztroušenou sklerózou, kterou má zhruba 20.000 Čechů, získalo prvních 15 nemocnic. Pomůže jim předepisovat nejmodernější léčbu. Ministerstvo zdravotnictví o tom informovalo v tiskové zprávě.

„Centralizace péče do vysoce specializovaných center, ve kterých bude zajištěna trvalá přítomnost a dostatečná zkušenost členů multidisciplinárního týmu, povede k zajištění dostupnosti a nejlepší možné kvality a efektivity zdravotní péče,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Nemocnice, které se centrem staly, se péči o nemocné s roztroušenou sklerózou dlouhodobě věnují. V Praze statut získaly Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice (FN) v Motole, FN Královské Vinohrady a Thomayerova nemocnice. Mimo metropoli pak FN v Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Plzni, obě v Brně, a krajské nemocnice v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě, Zlíně a Nemocnice Pardubického kraje.

U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava a bolesti i deprese. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. Rizikovými faktory jsou kromě genetické dispozice také kouření, nedostatek vitaminu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí. Asi 70 procent nemocných jsou ženy, většinou se u nich nemoc projeví v mladém věku.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zaplatila loni za péči o svých zhruba 16.000 klientů s roztroušenou sklerózou 2,1 miliardy korun. Druhá největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR hradila za zhruba 1800 pacientů asi 440 milionů korun.

Ministerstvo vyhlašuje centra od vzniku zákona o zdravotních službách v roce 2011. Jsou zaměřena na 19 oborů, především na onkologii, traumatologii, péči o novorozence nebo o nemocné s problémy srdce a cév. Zpravidla nemocnice statut dostávají na pět let, poté ho musí obhájit.

Jedině centra mohou předepisovat nejmodernější léky. Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na ně každoročně rostou. V roce 2013 za ně pojišťovny zaplatily 9,4 miliardy korun, loni 16,4 miliardy.