Poradna podpory zdraví – Marie Ticháková

Jak se chránit?
Důležité je postupovat tak, jak při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období:

Pro ty, kdo cestují:

Ke konci října 2019 se v České republice nakazilo klíšťovou encefalitidou o 5 % obyvatel více než v roce 2018 ve stejném období. Už v loňském roce u nás bylo přitom zaznamenáno nejvíce případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie. Nejnovější data naznačují, že situace se nezmění ani letos. Následky klíšťové encefalitidy mohou být celoživotní a lidé na tuto virovou nákazu dokonce umírají. Preventivní očkování přesto využívá pouze 25 % z nás.

„V České republice je dlouhodobě evidován vysoký počet onemocnění klíšťovou encefalitidou. Ani letošní rok v tomto směru není výjimkou. Do konce října bylo hlášeno již 665 případů onemocnění. K onemocnění klíšťovou encefalitidou na našem území dochází ve všech krajích, přičemž aktuálně více než 50% meziroční nárůst je v Pardubickém, Libereckém a Karlovarském kraji,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.V loňském roce onemocnělo klíšťovou encefalitidou do konce října 633 lidí, letos se jednalo o 32 případů více. Je tedy pravděpodobné, že celkový počet nakažených přesáhne číslo 712 z loňského roku.

„Pokud si myslíme, že růst o 5 % je málo, musíme si uvědomit, že jde o více než 30 životů, u kterých hrozí vážné dlouhodobé, i trvalé následky např. ochrnutí nebo porucha sluchu. Je běžné, že se poté, co pacient onemocní klíšťovou encefalitidou a má trvalé následky, nechá očkovat celá rodina. Pro pacienta je už ale pozdě,“ říká MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z Fakultní nemocnice Ostrava. Důvodem, proč očkování odkládáme, přitom většinou nejsou finance ani obava vakcinace, ale přesvědčení, že se nás tato nemoc netýká. Klíšťata se ale vyskytují v posledních letech nejen v lese, ale zcela běžně také v městských parcích a hřištích.

Repelent, ať již přírodní nebo kupovaný, dlouhé nohavice ani prohlídku po příchodu domů není možné považovat za 100% ochranu. Zatímco proti nákaze lymeskou borreliózou neexistuje očkování, v případě klíšťové encefalitidy se lze očkovat.

Základní očkování proti klíšťové encefalitidě probíhá ve třech dávkách. U běžného schématu je čas na druhou dávku 1 až 3 měsíce po dávce první. Ochranu je možné očekávat 14 dní po druhé dávce. Poslední očkování vás pak bude čekat za dalších 5 až 12 měsíců. Právě proto je podzim vhodným obdobím k tomu s očkováním začít. Využít můžete i příspěvky pojišťoven, které v rámci preventivních programů spoluhradí i náklady na očkování. Může se přitom jednat až o 1 500 Kč, které se čerpají jak na základní očkování, tak na přeočkování po 3–5 letech.

Klíšťová encefalitida. Původ: virus, specifická prevence: očkování.Léčba: antibiotika, vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, nemají žádný efekt. Lékaři jsou odkázáni výhradně na tlumení projevů nemoci (horečka, bolest, zvracení, zmírnění otoku mozku).  Může dojít k dlouhotrvající obrně hlavových nervů (vedoucí k obrně končetin), k postižení nervů či poruše sluchu; až několik měsíců po ukončení léčby pociťuje 10 % nemocných poruchy koncentrace, paměti, nespavost/spavost a úzkost; následkem může být i smrt.

Lymeská borelióza. Původ: bakterie, specifická prevence: není, pouze prevence nespecifická, tedy nepřichycení klíštěte. Léčba: užívání antibiotik.  Při včasné léčbě zůstávají pacienti zcela bez následků

Dle TZ

www.focus-age.cz

Zdroj: medicina.cz

Mamocentrum EUC Kliniky v Českých Budějovicích nabízí ženám od ledna 2020 možnost vyšetření v nových moderních prostorách. Mamocentrum vzniklo sloučením dvou pracovišť a nově jej budou moci pacientky najít na EUC Klinice v ulici Matice školské (poliklinika Jih). Ženám v Jihočeském kraji chce poskytnout příjemné prostředí se všemi atributy komplexní špičkové zdravotní péče na jednom místě.

Sloučením dvou pracovišť vznikne akreditované pracoviště pro screening a diagnostiku rakoviny prsu, které bude počtem vyšetření patřit k největším v České republice. Sjednotí se objednávání pacientek na vyšetření, zefektivní se celý proces práce, dojde k lepší zastupitelnosti jednotlivých pracovníků mamocentra. Pacientky čeká prostorné klimatizované pracoviště s otevřenou příjmovou recepcí a pohodlnou čekárnou.

Pracoviště bude disponovat třemi mamografickými a dvěma ultrazvukovými vyšetřovnami. V průběhu roku 2020 se vybavení mamocentra rozšíří o mamografický přístroj se stereotaxí. Ten umožní odběr vzorků tkáně právě pod navigací mamografickým přístrojem, což je důležité tam, kde nejsou vidět podezřelé změny na ultrazvuku, a tedy není možné provést odběr za ultrazvukové navigace. Pacientkám tak odpadne cestování za tímto výkonem do Prahy.

Vyšetření na mamografu je účinnou formou prevence rakoviny prsu. Díky mamografu se dají nalézt i velmi malé nádory v počátečním stadiu, kdy jsou snadno léčitelné, s minimálními následky odstranitelné a pro pacientku neznamenají ohrožení zdraví či života.

Na mamografické vyšetření se ženy objednávají buď v rámci preventivní mamografie nebo diagnostické mamografie. Preventivní mamografii absolvují ženy, které nemají žádné obtíže a měly by dodržovat dvouletý interval vyšetření. To se týká žen ve věku od 45 let výše, kterým mamografické vyšetření hradí zdravotní pojišťovna. K tomuto vyšetření je potřeba doporučení od gynekologa či praktického lékaře.

Dle doporučení KOMD (Komise odborníků mamární diagnostiky) je vhodné začít s prevencí u žen bez pozitivní rodinné anamnézy již ve 40. roce věku, kdy je provedena vstupní mamografie, a dle typu žlázy pak odborník stanoví další formu a typ sledování. Doporučení od gynekologa či praktika v tomto případě není potřeba, ale vyšetření si žena hradí sama. Na diagnostickou mamografii se objednávají ženy (někdy i muži), které mají obtíže a zde samozřejmě na časovém intervalu nezáleží.

Za loňský rok bylo provedeno na obou mamografických pracovištích dohromady více než 35 tisíc mamografických vyšetření, přes tři a půl tisíce ultrazvukových vyšetření a téměř 300 biopsií.

Mamocentrum bude od ledna 2020 na adrese: EUC Klinika České Budějovice, Matice školské 1786/17, 1. patro. Objednání možné on-line přes webové stránky www.euc/mamo, nebo telefonicky: 389 109 909.

Dle TZ

www.euc.cz

Zdroj: medicina.cz

Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí v pražské Nemocnici Na Bulovce získala na konci roku 2019 oficiální statut Centra specializované péče pro izolaci pacientů s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. V civilním sektoru jde o jediné specializované pracoviště tohoto typu v České republice. Hlavním úkolem specializovaného centra je ochrana občanů ČR před vysoce nakažlivými nemocemi. Může jít například o MERS (blízkovýchodní respirační syndrom), plicní formu moru, případně o krvácivou horečku typu ebola nebo lassa, což jsou závažná nakažlivá onemocnění vyskytující se v Africe.

Nemoci jsou do Evropy importovány několikrát do roka z důvodu stále dostupnějšího cestování do exotických destinací. Pokud tedy například někdo přicestuje z oblastí, kde se vyskytuje potenciálně nebezpečná nákaza a zjevně trpí příznaky vysoce nakažlivé nemoci, musí být v co nejkratším čase hospitalizován právě ve specializovaném centru na Bulovce. Jedině tak lze předejít riziku šíření nákazy na území ČR.

Vždy musí být velmi pečlivě a správně zvážena všechna rizika. Pokud má lékař podezření na vysoce nakažlivou nemoc, musí okamžitě kontaktovat orgány na ochranu veřejného zdraví, což je epidemiolog a následně naše specializované centrum. S takovým pacientem se pochopitelně zachází ve zcela specifickém režimu. Musí být chráněno okolí pacienta – ostatní pacienti, personál nemocnice i převozová služba. Zásadní je, aby se pacient co nejrychleji ocitnul ve speciálním bioboxu – uzavřeném prostoru, ze kterého je znemožněn únik choroboplodných zárodků.

Centrum je vybaveno ochrannými pomůckami, obleky s filtro-ventilační jednotkou i vlastním přístrojem pro základní laboratorní vyšetření. Provoz zajišťuje speciálně vyškolený tým 25 zdravotníků, který sestává z lékařů a středního zdravotnického personálu. Jakmile je hlášeno podezření na vysoce nebezpečnou nákazu, tým je schopen centrum aktivovat do jedné hodiny. Připraveny jsou tři bioboxy s kapacitou až čtyř pacientů, přičemž v jednom z nich může být například matka s dítětem. V případech, kdy je u pacienta potvrzena vysoce nakažlivá nemoc, dochází také k aktivaci speciální vojenské biologické nemocnice v Těchoníně, která se kapacitně zvládne postarat i o lidi, kteří byli s nakaženým pacientem v kontaktu.

Na rok 2020 je dále naplánováno rozšíření centra o lůžko s možností poskytování intenzivní péče. „V současném bioboxu jsme schopni pacientovi poskytnout základní léčbu, nicméně nemůžeme zde provádět umělou plicní ventilaci a očišťovací metody – například dialýzu při selhání ledvin,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová, PhD., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v Nemocnici Na Bulovce.

Ministerstvo zdravotnictví již schválilo nezbytnou přestavbu části stávajících prostor na jednotce intenzivní péče. Po dokončení veškerých nutných úprav tak bude v Nemocnici Na Bulovce nově k dispozici tzv. intenzivní lůžko, u kterého bude možné nakaženému pacientovi poskytnout širší spektrum zdravotní péče.

Dle TZ

www.bulovka.cz

Zdroj: medicina.cz

Fokus Praha, největší nezisková organizace podporující lidi se zkušeností s  duševním onemocněním, vydává ve své edici Marco Cavallo knihu „Svoboda především“, český překlad významné nizozemské publikace Freedom First. Kniha analyzuje revoluční přístup k péči o duševní zdraví v italském Terstu a srovnává jej s praxí v Nizozemsku. Zahraniční inspirace je v českém vydání doplněna o kontext komunitních služeb v  České republice. Křest knihy proběhl symbolicky v  Den lidských práv, 10. 12. 2019 v Domě světla v pražském Karlíně. Vydání knihy, která je k dispozici v elektronické podobě zdarma, přijel podpořit i prezident evropské nevládní organizace Mental Health Europe Jan Berndsen.

Fokus Praha oslaví v příštím roce 30 let své existence. Pro lidi se zkušeností s duševním onemocněním v průběhu uplynulých tří dekád vytvářela orgnizace komplexní síť komunitní podpory, která tu po pádu totalitního režimu absolutně chyběla. Zároveň také během této doby usilovala o přeměnu celého systému a jeho výraznou deinstitucionalizaci.

Terst, kde v roce 1977 došlo k uzavření místní psychiatrické nemocnice a přenesení péče do sítě decentralizovaných služeb starajících se o to, aby lidé mohli důstojně bydlet, pracovat a být součástí komunity, je pro organizaci dodnes velkou inspirací. Kniha Freedom First velice dobře popisuje, proč je tak důležité dát lidem s  duševním onemocněním svobodu a neschovávat je za zdmi psychiatrických nemocnic a ústavů. Jedná se o morální imperativ, který musí být vtělen i do právě probíhající české reformy péče o duševní zdraví, na níž se aktivně podílí i Fokus Praha.

„Důraz na svobodu a autonomii jedince, kterou v Terstu převedli do praxe, představuje nové paradigma v oblasti péče o duševní zdraví. V našem systému bohužel stále uvažujeme jinak. Lidé s duševním onemocněním léčíme, pečujeme o ně, vychováváme je, aby byli vyléčení, resp. normální k našemu obrazu. Pokud to tak není, dále je hospitalizujeme, posíláme je do sociálních ústavů a tím prohlubujeme jejich izolaci a vyloučení ze společnosti. Izolaci, která brání jejich zotavení a naopak zvyšuje jejich stigmatizaci.

Proto je potřeba, aby se i naše reforma opírala o  takový přístup k  léčbě, který bude s lidmi se zkušeností s duševním onemocněním pracovat velmi individuálně a v úzkém kontaktu s jejich rodinami a nejbližším okolím. Pouze intenzivní komunitní a terénní podpora jim může pomoci žít smysluplný život a naplňovat jejich sociální role,“ uvádí spoluzakladatel a bývalý dlouholetý ředitel Fokusu Praha Pavel Novák, aktivně zapojený do reformy psychiatrické péče v  ČR a zároveň spoluautor kapitoly, která rozšiřuje knihu Freedom First o český kontext.

Rovněž podle prezidenta Mental Health Europe Jana Berndsena, který byl exkluzivním hostem slavnostního křtu českého vydání knihy, je zásadní, aby se při práci s duševně nemocnými důsledně dodržovala lidská práva. „Není to ale pouze o zavírání nemocnic. Mnohem důležitější je budovat systém dobré komunitní péče,“ říká Jan Berndsen a lapidárně dodává: „Neexistuje zdraví bez duševního zdraví!“

Publikaci Freedom First autorské dvojice Christien Muusse a Sonja van Rooijen vydal v roce 2015 Trimbos-instituut v Utrechtu. České rozšířené vydání finančně podpořil Magistrát hlavního města Prahy. Po knihách Za zdmi a Cesta k zotavení jde v pořadí již o třetí titul vydaný v edici Marco Cavallo. V té Fokus Praha přibližuje veřejnosti knižní tvorbu přinášející nový inspirativní pohled do problematiky psychiatrické péče a duševního zdraví. Všechny vydané tituly jsou ke stažení zdarma na webu Fokusu Praha. Dle TZ

www.fokus-praha.cz

Zdroj: medicina.cz