Pro léčbu vysoké hladiny cholesterolu v krvi byla vyvinuta nová biologická léčba. Je určena pacientům, u nichž není možné snížit hladinu cholesterolu dietou či běžnou léčbou. Jedná se o tzv. inhibitory PCSK9. Chcete se o nich dozvědět víc? Čtěte dál!

Alirocumab, nový lék na vysokou hladinu cholesterolu, účinkuje jinak než v současné době běžně používané přípravky – statiny. Jedná se o monoklonální protilátku, která cílí na protein zvaný PCSK9. Tento protein hraje důležitou roli ve využití cholesterolu v těle.

LDL cholesterol, tzv. zlý cholesterol, je rizikový proto, že se při vysokých hladinách může hromadit ve stěnách cév a zvyšovat tak riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. Běžná funkce proteinu PCSK9 tkví v tom, že snižuje množství receptorů v játrech, které se podílejí na snížení hladiny LDL cholesterolu.

Inhibitory PCSK9 tento protein zbavují aktivity a tím brání jeho funkci. Výsledkem je vyšší nabídka receptorů v játrech, a tedy rychlejší zbavování se LDL cholesterolu a snížení jeho hladiny. Statiny naproti tomu brzdí samotnou tvorbu cholesterolu v játrech.

Komu prospějí nové léky

Inhibitory PCSK9 jsou určeny zejména pacientům, u kterých není možné snížit hladinu cholesterolu běžnou léčbou. Alirocumab je jim podáván injekčně, a to každé 2 týdny nebo jednou za 4 týdny.

Užší skupině nemocných jsou nové léky určeny i proto, že se zatím přesně neví, jak dlouho bude trvat jejich účinek. Prokázáno není ani to, že snižují riziko srdečního infarktu – což je pro pacienty s vysokou hladinou cholesterolu zásadní. Studie ale ukazují, že dokážou snížit hladinu cholesterolu, v některých případech až dramaticky.

Alirocumab byl schválen po několika studiích, kterých se účastnili muži i ženy s vysokou hladinou cholesterolu. Všichni trpěli dědičnou chorobou – familiární hypercholesterolemií – a již předtím užívali statiny. Po užívání inhibitorů PCSK9 se hladiny cholesterolu u těchto pacientů značně snížily – až o 62 % více než u pacientů užívajících léky bez účinné látky.

Nežádoucí účinky jsou jen mírné

Jako všechny léky i inhibitory PCSK9 mohou mít nežádoucí účinky. Mezi časté patří například:

• kožní vyrážka,
• svědění, pálení nebo otok kůže v místě vpichu,
• alergické reakce.

Je nutné podotknout, že lékaři dosud nevědí o všech nežádoucích účincích této nové léčby. Dobrou zprávou však je, že výzkumy zatím neukazují na nežádoucí vzájemné ovlivňování s jinými léky a určitě ne se statiny.

(cean)

Zdroj:
www.everydayhealth.com

Rodiče by dle Čechů měli mít nejlépe dva potomky – vyplynulo to ze závěrů průzkumu* veřejného mínění agentury STEM/MARK prováděného pro internetový obchod Špuntík.cz. Pro dvě děti v rodině se vyjádřilo téměř 73 % respondentů. Jedno dítě je dostačující pro pouhých 6,9 % a tři děti považuje za ideální 13,9 % dotázaných. Ve městech je patrná větší zdrženlivost. V Praze preferuje jediného potomka 14,5 % lidí. To, že se ve věkové skupině mezi 26. a 35. rokem života setkáváme v 7,7 % s názorem, dle kterého je ideální nemít děti vůbec, lze považovat za alarmující trend do budoucna.

Od roku 1990 každoročně vzrůstá věková hranice, při jejímž dosažení Češi zakládají rodinu. V průměru se dnes pohybuje okolo 28. roku u žen i mužů, za ideální však ženy považují 25. a muži 30. rok života. Mezi 18. a 25. rokem má tendenci odkládat početí na neurčito více než polovina (55 %) lidí, po překročení této věkové hranice již tak výrazně odkládá těhotenství jen jeden z pěti dotázaných. Že však i nadále převládá poměrně rozvážný přístup k rodičovství, dokládá, že i v pozdějším věku lidé plánují rodičovství spíše v tříletém horizontu (ve věkové skupině od 26 do 34 let až v polovině případů) než v blízké době. Až 70 % Čechů si však zároveň je vědoma rizikovosti pozdního těhotenství pro matku i samotný plod.

Podle více než 72 % respondentů je nejvhodnější věkový rozdíl mezi sourozenci dva až tři roky. Alespoň jedno dítě chtějí během života počít 4 z 5 účastníků průzkumu. Poté ale touha po dalším početí výrazně klesá až na 36,5 %. Přes 43 % možnost dalšího dítěte ani nezvažuje a 15,5 % je na vážkách. Obecně platí, že další dítě chtějí spíše muži, kteří pro vícečlennou rodinu hlasují ve 40 % případů. U žen se přání dalšího potomka objevuje méně často, konkrétně v necelých 34 % případů.

Po 35. narozeninách se již téměř 3/4 cítí být na dítě příliš staří, zatímco do 25 let se zase polovina cítí příliš mladá. K plození dětí je tedy nejvíce otevřena generace ve věku od 26 do 34 let. Hlavní důvody, proč se dnes páry zdráhají založit rodinu, se hledají ve společenském prostředí. Každý řeší existenční otázky typu vlastního finančního zajištění i možnosti přijatelného bydlení. Je jasné, že pečovat o dítě je závazek, kvůli kterému se cítí větší zodpovědnost a zároveň nutí se těmito otázkami zabývat.

Časté jsou i motivy psychologického či sociopolitického charakteru, mezi kterými vyčnívají nedůvěra ve vlastní schopnost zajištění odpovídající životní úrovně pro dítě (z toho má obavu 55 % dotázaných) a také získaný dojem, že svět je nehostinné místo pro život příštích generací, který se nějakým způsobem projevuje ve 42 % případů.

* Průzkumu se formou online dotazování zúčastnilo 510 respondentů, přičemž v tomto reprezentativním vzorku byli paritně zastoupeni zástupci obou pohlaví ve věkovém rozmezí 18 – 45 let. Mezi ně byli zařazeni jak jedinci s maturitou i bez maturity, tak absolventi vysokých škol. Dle TZ

www.media-list.cz

Před dovolenou si  také připravte cestovní lékárničku. Když je správně vybavená, může se stát pokladem. Před náročnější cestou mimo civilizaci konzultujte praktického lékaře. Můžete potřebovat léky, které jsou dostupné jen na recept. Platí to například o antibioticích, antibiotických mastech i o některých lécích na spaní.

Záleží na individuálních potížích, cestovním týmu, destinaci i chystaných aktivitách. Jinou lékárničku si pořídí sportovec do hor, jinou rodina s dětmi k moři, jinou lidé jezdící na kolech po Čechách. Jednoduché osnovy se ale může držet každý.

Pravidelně užívané léky jsou prvními na řadě. Také přibalte léky, které často užíváte (opary, zácpa nevolnost po nezvyklých jídlech). V cestovní lékárničce nesmí chybět léky na alergii, jak gely na kůži, tak tablety nebo sirupy pro vnitřní užívání. Podle odborníků alergik musí mít všechny léky, které bere dlouhodobě, i ty pro dočasné obtíže. To obvykle bývají úlevový inhalátor a oční nebo nosní kapky. Ale doporučuje se, aby každý i nealergický člověk měl na dovolené volně prodejné antihistaminikum v tabletách, oční kapky i krém na alergické kožní projevy.

Tradiční léky na teplotu a bolest jsou asi tím prvním, po čem při balení cestovní lékárničky sáhneme. Lépe je mít při ruce jak ty s obsahem paracetamolu, tak s ibuprofenem. Pro děti nezapomeňte přibalit dětské varianty analgetik. I na dovolené dovedou potrápit rýma, kašel a bolest v krku. Způsobují je hlavně přechody mezi interiérem s klimatizací a venkovním vedrem.

Kinedryl je po generace záchranný prostředek všech rodičů, jimž děti zvrací v autě. Pro dospělé jsou také dostupné  žvýkačky proti nevolnosti. Obě varianty jsou osvědčené. Jsou účinné při cestování autem, letadlem i lodí. Pro případ zažívacích potíží je dobré mít v zavazadle tradiční živočišné uhlí, je však potřeba počítat s tím, že sníží účinnost dalších zároveň užívaných léků. Zkušený lékárník poradí.

Při cestách do letovisek typicky v Egyptě je jednodušší spolehnout se na zásoby místních lékárníků. Tamní směs patogenů je jiná než v České republice a když se dostaví cestovatelský průjem, poradí každý místní lékárník. Antimikrobiální preparát je tam volně prodejný a účinný.

Povinnou výbavou cestovních lékárniček bývají prostředky na ošetření ran – dezinfekce, náplasti, obvazy, nůžky a pinzeta. Na hory a pěší turistiku náplasti na puchýře. Chybět by nemělo pružné obinadlo na případný výron a masti na bolestivé svaly a otoky. K užitku může být také antibiotická mast.

K vodě je nutná kvalitní opalovací kosmetika – krémy s vysokým UV faktorem, mléka po opalování a pro jistotu ještě pěny s obsahem panthenolu. Podle destinace a pro lidi s citlivou pokožkou a děti jsou vhodné ochranné faktory kolem 50. Vždycky je nutný repelent proti komárům a klíšťatům a dezinfekční gel nebo dezinfekční ubrousky.

Cesta do Asie, Latinské Ameriky, Afriky nebo náročnější cestovatelské expedice budou vyžadovat pečlivější přípravu lékárničky. Při cestách s dlouhými lety se mohou hodit prášky na spaní. V lékárně bez předpisu jsou k dispozici jen slabší přírodní preparáty. Baťůžkáři a dobrodruzi si chodí před cestou pro antibiotika, což není  ideální, ale v některých případech je to asi jediná cesta.

Při cestách do rizikových oblastí s výskytem malárie si lze od lékaře dát předepsat antimalarika. Ordinující lékař by se měl při výběru léku řídit mapami, které vydává Světová zdravotnická organizace, protože ne všude fungují stejné preparáty. Lék si v tomto případě hradí kompletně pacient. Je možno také navštívit Centra cestovní medicíny. Dle TZ.

Zdroj: medicina.cz

Za uplynulé čtyři roky přibylo více než čtvrt milionu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, u nichž lékaři zjistili vysoký krevní tlak. Zatímco v roce 2014 vykázali pojišťovně přes 850 tisíc pacientů s tímto zdravotním problémem, v loňském roce jich bylo už přes 1,1 milionu. Ve skutečnosti má však v Česku vysoký tlak mnohem více lidí – podle České společnosti pro hypertenzi jde až o 40 % obyvatel, přičemž 25 % nemocných o své chorobě vůbec neví.

VZP zveřejňuje tato data v souvislosti se Světovým dnem hypertenze. Zároveň chce upozornit, že výdaje za léčbu přesáhly loni 2,84 miliardy korun. Uvedenému onemocnění mohou přitom lidé ve velké míře sami předcházet dodržováním zásad zdravého životního stylu. Přesto jak počty nemocných, tak náklady na péči o ně průběžně rostou.

Zmíněné 2,84 miliardy jsou přitom jen náklady přímo na tuto konkrétní diagnózu a nejsou v nich započteny výdaje na léčbu nemocí, které hypertenze může dále způsobovat. Neléčený vysoký krevní tlak je v přímé souvislosti například s vývojem aterosklerózy, cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a dalších. Jen infarkty myokardu stojí pojišťovnu ročně dalších 1,2 miliardy, výdaje za péči o klienty s cévními mozkovými příhodami se pohybují kolem 2 miliard atd.

VZP se snaží vzniku a rozvoji hypertenze u svých klientů předcházet například tím, že podporuje klienty, kteří jednají v zájmu svého zdraví. Poskytuje jim například příspěvky na snižování nadváhy, na pohybové aktivity nebo na odvykání kouření.

Pojišťovna také opakovaně zdůrazňuje význam pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů, jejichž součástí je právě i měření krevního tlaku. Na ty však pravidelně chodí jen kolem 30 % dospělých. Neléčená hypertenze totiž probíhá tak, že nemocný na sobě často nepozoruje žádné příznaky. O nemoci pak takový člověk vůbec neví, neabsolvuje žádnou léčbu a o to více hrozí, že se u něj rozvinou některé ze souvisejících velmi závažných poruch.

Fakta o vysokém tlaku*:

• Zdravý člověk by měl mít krevní tlak při měření u lékaře pod 140/90 a při měření doma pod 135/85.
• Pravděpodobnost hypertenze roste s věkem, ale např. i s onemocněním cukrovkou.
• Některé faktory způsobující hypertenzi nelze ovlivnit: věk a rodinnou zátěž.
• Jiné faktory ovlivnit lze: konzumaci nezdravých jídel, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, obezitu, chronický stres apod.
• Pokud máte tlak nad 140/90, hrozí vám cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, srdeční selhání, demence, poškození funkce ledvin, zhoršení zraku, poruchy erekce.

*Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi

Dle TZ

www.vzp.cz

Zdroj: medicina.cz

„Nemám čas”, „To se nedá stihnout”, věty, které v českých domácnostech zaznívají čím dál častěji. Rodiče těžko hledají čas pro své děti i pro sebe navzájem. Na tento stav upozorňuje Rodinný svaz ČR. Letošní motto tradičního Týdne pro rodinu, který startuje 12. května, proto zní Čas být spolu.

Mezinárodní srovnání ukazuje, že české matky dětí ve věku od 6 do 14 let pracují mnohem více, než matky v drtivé většině zemí OECD. Jedinou zemí, kde je situace horší, je Mexiko. „Svým pracovním vytížením matky v České republice o několik pracovních hodin denně hravě předčí Spojené státy, Švýcarsko či Velkou Británii. Radost z toho ale rozhodně nemají. Statistiky jasně prokazují, že více než polovina rodičů školáků v České republice není spokojena s množstvím času, které svým dětem věnuje. A jen třetina rodičů je spokojena s množstvím času, který věnuje svému partnerovi nebo partnerce. To se samozřejmě negativně promítá na jejich vzájemných vztazích. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2017, která zkoumala Rodiny ve střední fázi, dokonce téměř 30 % žen uvedlo, že se nevěnuje žádným společným aktivitám s partnerem.

Psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. říká, že společnost je nastavena antipopulačně. O rodině se pěkně mluví, ale skutečnost je zcela jiná.. Prakticky neexistují poloviční úvazky. Těhotné ženy nebo ženy po mateřské jsou pro firmy „malou tragédií“. Dvouleté děti pak ráno putují do školek, kde si je rodiče vyzvedávají po 17. Hodině. Kvalitní rodinné zázemí buduje přitom u dětí citovou stabilitu. Bohužel dětí, které si z rodiny odnáší stigma osamocení, je spousta. V současné době se rodina, i když se po práci a škole setká doma, rozpadá na solitéry. Hraje na počítači, brouzdá po sociálních sítích. Večer by se měli lidé věnovat rodině a tento čas by pro ně měl být posvátný.

Situaci by podle opakovaných šetření mezi matkami malých dětí značně prospěly zkrácené úvazky, které by ženám umožnily si čas pro rodinu a pro zaměstnavatele jasně naplánovat a oddělit. Největší zájem o tuto formu práce mají matky s vyšším vzděláním. „V nabídce práce na zkrácený úvazek však Česká republika za vyspělými zeměmi značně pokulhává. Zaměstnavatelé si stěžují na administrativní a ekonomickou zátěž, která nabídku částečných úvazků omezuje. Tady je příležitost pro opatření a podporu ze strany státu a jeho rodinné politiky. (Jednou z mála firem, která přeje zkráceným úvazkům, je např. výtahářská firma OTIS.) Takových firem je však podle odborníků na rodinou politiku jako šafránu.

Pokud spolu rodiny netráví čas, děti se nemají od koho učit. Nemohou odkoukat, jak na co rodiče reagují, jak se baví a chovají, necítí se v bezpečí, které jim přítomnost rodiče doma skýtá. Výchovu potomků nelze zhustit do hodiny denně. Čas dává prostor pro budování vztahů. Pokud tento čas není, hrozí velké nebezpečí, že se členové rodiny pořádně nejen nepoznají, ale i odcizí.

Týden pro rodinu vyhlásil Rodinný svaz po jedenácté, jeho součástí je Mezinárodní den rodiny, který připadá na 15. května. Jeho letošním úkolem je nabídnout rodinám příležitost se setkat. Do této chvíle se ve 29. místech České republiky odehrává 37 různých akcí. V Jihlavě například odstartuje Týden pro rodinu akce Senohraní či hledání Receptu na rodinné štěstí formou zábavné hry po městě. V Brně se lidé mohou podívat na výstavu Rodina v proměnách času, která obrazově ztvární změny v životě rodiny před 50 lety a nyní. V Hodoníně a v Mostě se chystají závody kočárků, na procházku centrem města s luštěním a hledáním historických zajímavostí se mohou těšit rodiny v Uherském Hradišti. Všechny akce jsou uvedeny na webu.

Rodinný svaz ČR (RSČR) je sdružení prorodinných organizací a dalších subjektů, které hájí zájmy rodiny v ČR. RSČR vyjadřuje podporu hodnotám, které jsou pro jeho členy významné, ochotu a připravenost pracovat a usilovat ve prospěch rodin, a nabízet podporu a porozumění těm, kdo chtějí spolupracovat. Jeho vizí je taková společnost, která si cení rodiny, a která vytváří prostředí, v němž rodina úspěšně naplňuje svoje funkce. Ideálem je rodina založená na manželství. Cení si každého lidského usilování, které vede k vytvoření stabilního a bezpečného zázemí pro růst, zrání i stárnutí.

Dle TZ

www.tydenprorodinu.cz

www.rodinnysvaz.cz

Zdroj: medicina.cz

Seniorů, kteří se odhodlají k rozvodu manželství, přibývá. Dle údajů Českého statistického úřadu se za čtyři roky zvýšil počet rozvedených osob nad 60 let o 15 %. Důvodem častějších rozvodů je změna životního stylu seniorů, větší informovanost i narůstající emancipace žen. Poklidnost rozvodových stání často narušují spory o majetek.

Nárůst počtu rozvodů osob starších padesáti let je dle National Center for Family and Marriage Research fungující v rámci Bowling Green State University v Ohiu od roku 1990 více než dvojnásobný. Také v tuzemsku počet rozvedených seniorů stále stoupá. Dle údajů Českého statistického úřadu dospělo v roce 2016 k rozvodu 2 633 osob starších 60 let, což je zhruba o 15 % více než v roce 2012. Nejpočetnější skupinu rozvedených lidí tak sice i nadále tvoří osoby ve středním věku 35 až 44 let, osoby starší 55 let však v roce 2016 tvořili již pětinu všech rozvedených. Vzhledem k postupnému stárnutí populace lze navíc dle odborníků nárůst rozvodů u starších lidí očekávat.

Důvodů k vyšší rozvodovosti vidí experti na práci se seniory hned několik. „Jedním z hlavních faktorů je měnící se životní styl seniorů. Ti jsou dnes aktivní, rádi si užívají života, věnují se svým koníčkům a přátelům. V manželství, které je v těchto aktivitách brzdí, tak často nechtějí setrvat,“ vysvětluje Vojtěch Šmarda ze společnosti Senior Safe, celostátní české služby pro lidi nad 50 let. Senioři se též stále častěji nebojí o problémech ve vztazích mluvit s odborníky.

Vysvětlením zvyšujícího se počtu rozvodů u seniorů může být také skutečnost, že velká část lidí staršího věku žije již ve druhém nebo několikátém svazku. National Center for Family and Marriage Research totiž uvádí, že pravděpodobnost rozvodu je u těchto párů až 2,5krát vyšší. Právě díky zvyšující se emancipaci žen jsou to právě ony, kdo častěji žádost o rozvod podá (až 60 % případů).

Mezi hlavními příčinami rozvodu seniorů vyjmenovávají odborníci především odcizení, komunikační problémy, ale i ztrátu zájmu o sexuální oblast. Ve svazku starších osob již nežijí děti, kvůli kterým mnohdy manželé jinak zůstávají spolu. Důvodem rozvodu manželství nebývá rozvrat manželství, ale například majetkové spory či obava z vytváření dluhů, které by spadaly do společného jmění manželů. Samotné rozvody seniorů jsou pak dle něj díky absenci rozhodování o péči o nezletilé dítě klidnější, rozvádějící manželé se ale často nejsou schopni dohodnout a rozvody probíhají v takzvaném sporném režimu. Dle TZ

www.lesensky.cz