Rubriky
Aktuality

Lékaři varují před krizí dětské obezity

Každé čtvrté dítě v ČR trpí nadváhou. Rok s nemocí COVIDu-19 situaci ještě zhoršil a některé děti během pandemie přibraly desítky kilogramů. Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale i změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Odborníci se obávají, že si následky ponesou léta.Česká republika je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) sedmou nejobéznější zemí Evropy, s touto diagnózou se setká dokonce každý 4. z nás. Uzavření škol a omezení volného pohybu i volnočasových aktivit mělo na děti a dospívající významný vliv. Narušilo jejich stravovací zvyklosti, fyzické aktivity, psychickou pohodu i spánkový režim. Podle výsledků četných zahraničních studií došlo v souvislosti s pandemií ve vyspělých zemích za poslední rok k dalšímu zvyšování hmotnosti u dětí a dospívajících.

Chybí pravidelné stravování, které zajišťovala školní jídelna. MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti (ČOS) upozorňuje, že jsou děti, které přibraly dvacet, třicet i čtyřicet kilogramů v průběhu jednoho roku i nezávisle na pandemii. Aktuální čísla zatím nejsou k dispozici. Podle zkušeností lékařů se však v ordinacích potkávají s dětmi s nadváhou čím dál častěji.

Školní stravování podléhá přísným standardům, zatímco domácí jídelníček se odvíjí od zvyklostí v rodině. Z průzkumu vyplývá, že (nejen) u dětí a dospívajících ve vyspělých zemích se během lockdownu zvýšila spotřeba slaných pochutin a slazených nápojů. V některých případech vzrostla konzumace smažených jídel a sladkostí dokonce o 20 %,.

Pokud u zdravých dětí dojde krátkodobě ke zvýšení příjmu energie, aktivují se regulační mechanismy bránící růstu hmotnosti. Jsou-li ale děti a dospívající náchylnější ke vzniku obezity dědičně, regulační mechanismy mohou být narušené. V případě, že dochází k vyššímu příjmu bez kompenzace vyšší fyzickou aktivitou rok, jako je tomu nyní, nadváha a obezita se může objevit i u těch, kteří genetické predispozice nemají. Důvodem vyššího energetického příjmu v průběhu posledního roku přitom nebylo pouze vyšší množství konzumovaných potravin, ale také větší zastoupení tučných jídel a slazených nápojů.

Primární funkcí jídla je dodat tělu dostatek energie a zahnat hlad. V některých případech se ale jídlo stává způsobem, jak řešit emoční vypětí.„Stres vyvolává v těle fyziologické změny, jako je zrychlení srdečního tepu nebo svalové napětí. Pokud se najíme, dojde ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což vyvolá tvorbu endorfinu, hormonu způsobujícího zlepšení nálady a uvolnění,“ vysvětluje psycholožka PhDr. Veronika Koch Ondrová, členka výboru Psychologické sekce České obezitologické společnosti.

Studie ukázaly, že zvyšování hmotnosti v průběhu pandemie COVIDu-19 často souviselo právě se stresem. Mezi nejčastější příčiny vyvolávající stres u dětí a dospívajících patřila nutnost zůstat doma. Z tohoto kontextu vyplýval i zákaz osobních sociálních kontaktů s kamarády a absence mnoha zájmových aktivit, což pro mnohé děti znamenalo četné frustrace a pocity bezmoci. Jako specifický druh zátěže se pak pro některé ukázala i distanční výuka, která vytvořila vysoké nároky na organizační, a především seberegulační schopnosti zejména u dospívajících, kteří zůstávali doma bez podpory rodičů. Neméně stresující byly pro děti též narůstající obavy dospělých z důsledků pandemie, tedy vlastní strachy rodičů, a to např. včetně obav z možného nedostatku finančních prostředků v rodině.

Pro úspěšný návrat dětí a dospívajících k aktivním volnočasovým aktivitám je důležitá vzájemná spolupráce rodičů, pedagogů i praktických lékařů pro děti a dorost. V případě, že hmotnost dítěte dosáhne v percentilovém grafu hranice nadváhy, tedy 90. percentil, je vhodné vyhledat pomoc odborníků (obezitologa i psychologa).

Česká obezitologická společnost shrnuje nejdůležitější závěry zahraničních studií ve světě :Francie :U více než poloviny dospívajících došlo během pandemie covidu-19 ke zvýšení energetického příjmu. Itálie: Během lockdownu došlo ke zvýšení konzumace bramborových lupínků, červeného masa a slazených nápojů, také se zvýšil počet konzumovaných jídel v průběhu dne.Vzrostl nejen čas strávený sledováním digitálních zařízení, ale také věnovaný spánku. Polsko:Nárůst hmotnosti byl zaznamenán u 30 % dospívajících, důvodem byla nižší konzumace zeleniny, ovoce a luštěnin. USA: Hmotnost dětí roste přímo úměrně délce zavření škol. Špatná finanční situace souvisí s vyšším růstem hmotnosti, mimo jiné vyšší stresovou zátěží. Prevalence obezity dětí se zvýšila o 15 %, přičemž míra se lišila v závislosti na pohlaví a dalších socio-demografických ukazatelích. Čína: Během pandemie došlo k nárůstu prevalence nadváhy a obezity, v některých skupinách téměř o 30 %.

Zdroj: Obesity in Children and Adolescentsduring COVID-19 Pandemic. Children. Dle TZ

www.focus-age.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Týden idiopatické plicní fibrózy začíná 13. září

Alespoň jednu jizvu na těle má snad každý člověk, obvykle jej nijak netrápí, snad jen špatnými vzpomínkami na to, jak vznikla. Jsou však jizvy, které na první ani na druhý pohled vidět nejsou, přesto mohou zabíjet. Jsou to jizvy na plicích. Typickou nemocí, při níž jizvení probíhá neviditelně, ale pomalu ubírá plochu k dýchání a plíce postupně „tuhnou“, je idiopatická plicní fibróza (IPF), kterou zjistí obvykle specialista – pneumolog.

 Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek.

Fibróz je však celá řada, nejenom idiopatická, a v Česku jimi trpí tisíce lidí. Postup nemoci, která v posledních fázích pacienty stojí život, lze výrazně zpomalit moderní antifibrotickou léčbou. Tu ale s výjimkou IPF nehradí zdravotní pojišťovny, a pokud si ji pacienti s jiným, v čase postupujícím typem plicního jizvení nezaplatí sami, nemohou ji lékaři nasadit. Cena se pohybuje v řádu desítek tisíců korun na měsíc. Na možnosti, jak situaci zlepšit, upozorňují lékaři u příležitosti Týdne IPF, který startuje 13. září.

„Máme k dispozici antifibrotické léky, které pacientům pomáhají, potýkáme se však s tím, že se jedná o léky nehrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny v tuto chvíli nemají povinnost léčbu platit, a v některých případech ji nehradí. To je třeba změnit, léčba by se měla dostat bez větších průtahů k tomu, kdo ji potřebuje. Další podmínkou pro zlepšení současné situace je, aby pacient doputoval do některého ze 17 center pro intersticiální plicní procesy, kde mohou lékaři moderní léčbu v indikovaných případech nasadit,“ vysvětluje předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Pokud si pacient nechce nebo nemůže léčbu financovat ze svých zdrojů, lze žádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu a odvolat se lze na paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Paragraf ale pojišťovně neukládá povinnost léčbu uhradit. Pouze umožňuje úhradu léčivého přípravku v případech, které sama shledá výjimečnými. Kritéria výjimečnosti však v zákoně uvedena nejsou. Bohužel je řada pacientů, kterým pojišťovna úhradu odmítla, přestože by z ní jednoznačně profitovali.

Podle plicního lékaře MUDr. Ladislava Laciny z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie FN Bulovka panuje v předepisování a schvalování antifibrotik chaos. Úhradový systém zaveden není a jedinou cestou, pomine-li se samoplatba pacientem, je žádost o mimořádnou úhradu. Kladně vyřízených žádostí je hluboko pod 50 %. Nutno podotknout, že i kladné žádosti bývají leckdy až po odvoláních, urgencích a po značné době. Pokud se pojišťovna přece jenom rozhodne pacientovi léčbu uhradit, musí o úhradu žádat opět za další tři měsíce. Pokud by terapie získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, nebudou o ni pacienti muset každé tři měsíce znovu žádat.

Dalším problémem je, že se řada pacientů nedostane do specializovaného centra, kde by se jim dostalo přesné diagnostiky a léčby. Stává se celkem běžně, že lidé přijdou pozdě, v pokročilé fázi onemocnění. Týká se to nejenom těch s IPF, ale i s dalšími fibrózami, které vznikají jako důsledek jiných onemocnění, například revmatických. O nových možnostech léčby a nutnosti posílat pacienty na specializované pracoviště se pneumologové stále snaží, neustále informují praktické lékaře, kardiology a revmatology, kteří ve své péči takové pacienty mohou mí. Obecně lze říct, že screening plicního postižení se zatím do podvědomí části revmatologů ještě nedostal. Bohužel to platí i pro některé pneumologické ambulance, které váhají s odesláním nemocných s IPF nebo s jiným fibrotizujícím intersticiálním plicním procesem.

MUDr. Lacina upozorňuje, že například revmatologičtí pacienti se k plicním lékařům většinou dostávají jaksi mimochodem, bez koordinace s jejich ošetřujícím lékařem. Napříč odbornostmi se také naráží na nešvar, kdy je pacientovi provedeno CT hrudníku či břicha, tam je jako vedlejší nález popsána plicní fibróza, ovšem ošetřující lékař na tento „vedlejší“ nález již nijak nereaguje.

Počet lidí, kteří by mohli mít z antifibrotické léčby užitek, se počítá na stovky. Podle MUDr. Laciny jde jen u IPF o přibližně 700 nemocných. U dalších typů plicních fibróz tak přesná evidenci není, ale velmi zhruba lze odhadnout, že se jedná o téměř 1500 lidí. U některých je nemoc dlouhodobě bez aktivity, u jiných se ji daří zvládat jinými druhy terapie. Odhadem by antifibrotické léky pomohly 300–500 z nich.

Čím dříve pacienti s plicním postižením léčbu dostanou, tím větší naději na snížení míry poškození plicní tkáně mají. Nemoc se projevuje zprvu nenápadně, většinou dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům, a i v klidu se nemohou nadechnout. V posledních fázích onemocnění už pacientům nestačí nadechnutý vzduch k okysličení těla. Bez léčby zbývají nemocnému přibližně tři roky života. Dle TZ

www.plicnifibroza.cz

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

MEZINÁRODNÍ DEN ČOKOLÁDY – JAK MŮŽE ČOKOLÁDA PROSPĚT NAŠEMU ZDRAVÍ?

 

Milovníci čokolády mají každoročně 13. září důvod k oslavě – právě tento den totiž připadá na Mezinárodní den čokolády, jejíž historie sahá až do 18. století. Sladkou pochoutku má většina lidí spojenou s nezdravým životním stylem, nemusí to být ale zdaleka pravda. Kvalitní čokoláda v přiměřeném množství totiž nejen že nevede k nadváze, ale dokonce má naopak plejádu pozitivních účinků na celý organismus.

Kvalitní čokoláda obsahuje především kakao, které patří mezi superpotraviny. Čokoláda, která obsahuje více než 70 % kakaa, pak vyniká obsahem mikronutrientů jako je mangan, měď, hořčík, fosfor, draslík,  vápník, a obsahuje i nezanedbatelné množství vlákniny. Tyto minerální látky jsou důležité pro náš organismus a mají pozitivní vliv na naše zdraví. Kakao také obsahuje antioxidanty, což jsou látky, které neutralizují škodlivé volné radikály, které způsobují stárnutí a vznik různých druhů rakovin,“ vysvětluje Jolana Kajzarová, DiS., vedoucí stravovacího provozu Nemocnice AGEL Český Těšín.

Čokoláda s vysokým podílem kakaa pak příznivě ovlivňuje metabolismus cukrů v těle, udržuje v kondici cévní systém, snižuje krevní tlak, působí proti depresi i Alzheimerově chorobě. „Mimo to je čokoláda také palivo pro sportovní výkonTuristé by měli mít tabulku čokolády vždy v batohu, pro případ pomoci při vyčerpání, radí Jolana Kajzarová.

Aby byla ale čokoláda zdraví prospěšná, musí mít obsah kakaa nad 70 %, přičemž toto kakao také musí být správně zpracováno„Důležité je, aby byly kakaové boby zpracovány šetrně. i nešetrném pražení kakaových bobů vzniká nebezpečná látka akrylamid, což je karcinogen. Problematický v čokoládě je pak také cukr, tuky, mléko, stabilizátory nebo jiná dochucovadla, která se do čokolád občas přidávají. Čím méně jich v čokoládě je, tím lépe, radí Jolana Kajzarová s tím, že právě nezdravé čokolády bývají často součástí jídelníčku klientů, kteří přicházejí do českotěšínské nutriční poradny s cílem redukovat váhu.

Klientům, kteří holdují nezdravým čokoládám a obecně sladkým pochutinám, doporučuji je doma vůbec nemít a nahradit je právě zdravou variantou. I tu je ale potřeba konzumovat s rozumem. Čtvrtina tabulky čokolády obsahuje zhruba 570 kilojoulů, což už je hodnota celé svačinky, prozrazuje nutriční specialistka s tím, že ani zdravou čokoládu není ideální jíst denně.

Zdroj: doktorka.cz

Rubriky
Aktuality

Září měsíc biopotravin ve znamení novinek: výstava v Národním zemědělském muzeu a nový web Ministerstva zemědělství

Začal 17. ročník kampaně Září měsíc biopotravin. Letošní ročník má moto „Bio dává smysl – nám i přírodě“. Ministerstvo zemědělství (MZe) spustilo nový web věnovaný biopotravinám a kampani na jejich propagaci, připravilo ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství a Národním zemědělským muzeem výstavu o ekologickém zemědělství, lidé mohou navštívit ekofarmy na různých místech ČR v rámci projektu Poznej svého farmáře.

Cílem kampaně Září měsíc biopotravin je ukázat lidem, proč je dobré kupovat biopotraviny, pokud možno lokálního původu, a podporovat tím ekologické zemědělství v ČR. MZe spustilo nové webové stránky www.mesicbiopotravin.cz. Lidé zde najdou například recepty, kalendář akcí nebo aktuální informace o ekologickém zemědělství a biopotravinách. Na stejnojmenné facebookové stránce www.facebook.com/mesic.biopotravin se může veřejnost zapojit do různých spotřebitelských soutěží organizovaných ve spolupráci s partnery letošního ročníku.

V září se konají i další akce spojené s eko a bio oblastí. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců i letos pořádal soutěž biopotravina roku 2021. Porota vybrala jako celkového vítěze BIO tvaroh z Ekofarmy Javorník. Do soutěže bylo letos přihlášeno 123 produktů.

V září rovněž pokračuje projekt Poznej svého farmáře. Ten je tentokrát zaměřený na šetrné hospodaření s respektem ke krajině a životnímu prostředí. Lidé tak mohou v září navštívit čtyři ekofarmy, které nabídnou ochutnávku bioproduktů a návštěvníky zábavnou formou seznámí s chodem ekologické farmy.

MZe ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství a Národním zemědělským muzeem připravilo na střeše muzea na pražské Letné výstavu „Ekologické zemědělství – zodpovědná volba“. Seznamuje návštěvníky s historií a rozvojem ekologického zemědělství, jeho základními principy, výhodami a nevýhodami, které představuje produkce biopotravin, informuje o výzkumu pro zvýšení konkurenceschopnosti ekologického zemědělství.

Český trh s biopotravinami dynamicky roste. Celkový obrat včetně vývozu dosáhl v roce 2019 přibližně 8,26 miliardy korun. Z toho celková spotřeba biopotravin (včetně dovozu) činila 5,26 miliardy korun, (v porovnání s rokem 2018 to je nárůst o 19 %) a vývoz biopotravin vzrostl na 3 miliardy. V průměru spotřebuje ročně každý obyvatel ČR biopotraviny za 492 korun a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů byl na úrovni 1,52 %. Výměra ekologicky obhospodařovaných ploch i počet ekofarem narůstá. Aktuálně v ČR ekologicky hospodaří 4 791 farem na výměře 521 779 hektarů.  Za posledních pět let vzrostl počet ekofarem o 21 %.  V režimu ekologického zemědělství se v ČR hospodaří na 3 % ploch orné půdy.

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

 

Rubriky
Aktuality

Díky Jihočeskému kraji dostane 450 jihočeských škol moderní podklady pro výuku první pomoci

Na začátku školního roku 2021/2022 obdrží 450 jihočeských škol aktualizované metodické sady pro výuku první pomoci (obsahem sady je publikace První pomoc pro školy a metodická příručka pro výuku žáků včetně filmové přílohy). Publikaci vydává nezisková organizace Ve škole i mimo ni v rámci vzdělávací aktivity První pomoc prožitkem. Tato aktivita vznikla na základě poptávky pedagogů, zdravotníků i široké veřejnosti po kvalitní a systematické výuce první pomoci na všech stupních škol. Od začátku realizace vzdělávacích aktivit jsou do vzdělávání první pomoci prožitkem, zapojeni pedagogové Gymnázia Pierra de Coubertina Tábor, Střední zdravotnické školy Tábor, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. 

Spolek ve spolupráci s odborným garantem a partnerem Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje, realizoval v letech 2011–2014 dva úspěšné evropské vzdělávací projekty zaměřené na vzdělávání pedagogů a žáků jihočeských škol. Výstupem bylo i první vydání metodických a výukových materiálů pro školy zapojené do projektů (v nákladu 250 ks) a také více než 500 pracovníků jihočeských škol proškolených v poskytování první pomoci. Spolupráce spolku a ZZS JčK od roku 2015 ve vzdělávání pedagogů pokračuje i po skončení evropských projektů.

Materiály vydává nezisková organizace Ve škole i mimo ni, z.s. právě u příležitosti 10. výročí partnerství se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje.

V roce 2021, kdy vstupují v platnost nové mezinárodní doporučené postupy pro resuscitaci a první pomoc – Guidelines 2021, se s podporou Jihočeského kraje, osobní podporou hejtmana MUDr. Martina Kuby, radního pro školství Mgr. Pavla Klímy a ředitele ZZS JčK MUDr. Marka Slabého, MBA, LL.M. a dále také několika soukromých dárců podařilo aktualizovat vzdělávací materiály v souladu s nejnovějšími doporučenými postupy a vyrobit celkem více než 1500 sad vzdělávacích materiálů pro školy, z nichž 450 zamíří v prvním zářijovém týdnu do jihočeských škol.

Ostatní sady vyrobené díky příspěvkům soukromých dárců pak obdrží školy a knihovny v dalších krajích ČR.

Zdroj: kraj-jihocesky.cz

Rubriky
Nezařazené

S návratem žáků do škol dejte pozor na jejich stravovací režim, včetně odpoledne

České děti často nesnídají, šidí školní svačiny, některé pohrdnou i obědy ze školní jídelny. Dostávají pak velký hlad až odpoledne a po výuce jdou často do obchodů pro sladká a tučná jídla i slazené nápoje. Obezita školních dětí se stále zvyšuje. Prázdné kalorie z nezdravého jídla jsou spojeny s nedostatkem vitamínů a minerálních látek. Dbejte na stravování dětí, může zásadně ovlivnit jejich vývoj a zdraví.


„Z hlediska příjmu energie víme, že snídani děti často zanedbávají. Měla by představovat asi 18 % denní energie, v průměru však žáci přijímají o třetinu energie méně, než se obecně doporučuje. Energetický deficit se projevuje i u přesnídávky, nebo chcete-li svačiny. Průměrně se doporučuje asi 15 % energie na svačinu. Problém je často u dívek na druhém stupni, kdy už řeší své tělo. A pokračuje to i s obědem, který místo 35 % denní energie představuje v průměru u školních dětí 30 % energie, pokud si na něj vůbec do jídelny dojdou s jídlo snědí. Situaci nepomáhají ani stres ve škole, emoce či přísně vymezený čas na konzumaci jídla,“ popisuje stav prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu.

Tělesný výdej energie dětí přitom vzrůstá od rána a vrcholí zhruba v době odpolední svačiny. Po obědě tak vznikne u mnoha dětí v těle energetický deficit. V té době jsou však často už mimo školu. A probudí se hlad. SZÚ ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi v roce 2019 popsali situaci z hlediska výživových parametrů a navrhli zdravotní korekce. Pandemie sice vše zbrzdila, ale je třeba oživit snahy stravování dětí zlepšovat. Klíčové je, aby se zapojili rodiče a uvědomili si důležitost zdravé stravy pro vývoj dětí. Ideálně by sami měli jít dětem příkladem, což by ve výsledku podpořilo zdraví celé rodiny.

„Odpolední svačina by měla obsahovat asi 10 % energie. V průměru ale vidíme, že u takového jídla odpoledne děti přijímají více energie, a to především 2-3x více přidaných cukrů. Je to pochopitelné, uspokojí svůj hlad rychlými cukry, u chlapců často dominují uzeniny. Mozek dětí je rychle uspokojen. A pokračuje to i večeří a druhou večeří, kdy děti večer konzumují více energie před spaním. Z takového stravovacího režimu se nesmí stát zvyk, protože následky na zdraví dětí jsou pak téměř nevyhnutelné,“ varuje profesor Ruprich.

SZÚ se dlouhodobě věnuje monitorování zdravotního stavu dětí a nadváha až obezita těch školních se v posledních letech stále zvyšuje. U třetiny českých dětí je pouhým okem jasně patrná, a to ještě nevidíme klinické nutriční parametry. Prázdné kalorie jsou spojeny s nedostatkem vitamínů a minerálních látek. To znamená nejen špatný poměr tuků a svalové hmoty, ale může to už v dětském věku přispět k rozvoji diabetu, nežádoucímu zatížení rostoucího těla, deformaci kloubů, zanášení cév a podobně.

Lidé většinou znají zásady zdravé výživy, ale nemají vůli si pozitivně nastavit svůj životní styl. Pochopí to snad jen tehdy, kdy přijdou s akutními problémy k lékaři, někdy tam jdou už jejich děti. Jediná cesta je opravdu v hlavách rodičů a vštěpování zásad zdravého života dětem,“ shrnuje poznatky z praxe profesor Jiří Ruprich.

Obecně lze doporučení pro stravu školní děti pojmenovat v těchto bodech:

– Jíst pravidelně, ideálně 5-6x denně, nevynechávat denní příjem zeleniny a ovoce

– Omezovat příjem tuků, preferovat rostlinné před živočišnými

– Dodržovat pitný režim, omezit slazené nápoje i nadměrnou konzumaci potravin s vysokým obsahem cukrů

– Nezapomínat na zdroje vápníku, tedy tradiční mléčné výrobky

– Nezapomínat na kvalitní zdroje bílkovin (libové maso, luštěniny, tvaroh, aj.). Patří k nim i pravidelná konzumace    ryb, které jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, především v tučných rybách

Základním doporučením pro zdravou výživu je věnován celý oddíl webu Státního zdravotního ústavu a tyto informace mohou každému pomoci začít zdravěji jíst.

Přehledně jsou doporučení pro zdravou stravu dětí zpracována také zde, v přiloženém materiálu.

Škola volááá Škola volááá

Zdroj: szu.cz

Rubriky
Aktuality

Křečové žíly nelze vyléčit

Křečové žíly a metličky má každý druhý člověk. I proto se o nich celkem běžně mluví a jak už to bývá, vzniká kolem nich spousta mýtů a polopravd, které se šíří. Chronické žilní onemocnění nelze brát na lehkou váhu a informace o nich je vhodné uvést na pravou míru.

Křečové žíly a metličky projevem chronického žilního onemocnění, které má 6 stadií. První stadium je subjektivní pocit těžkých nohou a občasné křeče. V dalších stadiích se postupně objevují metličky, křečové žíly, přidávají se otoky nohou a změny na kůži. Vrcholem je otevřený a velmi bolestivý bércový vřed. „Jen“ malé metličky lze oděvem schovat, ale projevy se časem stupňují. Přechod z jednoho stadia do dalšího je nenápadný a plíživý, o to však nebezpečnější.

Jeden z častých mylných názorů je, že operací žil vše končí. Žel není tomu tak, bez ohledu na operační metodu. „Pokud má pacient chronické žilní onemocnění, stávají se s lékařem doživotními partnery. Ti mohou onemocnění přibrzdit, zpomalit progresi, ale trvale vyléčit nemoho,“upozorňuje angioložka MUDr. Petra Zimolová z Kardiologické kliniky 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze. Je nutno po operaci dbát na životní styl, a dostatek  pravidelného pohybu.

Krev, která se od nohou vrací žilami zpět k srdci, teče proti směru gravitace. To znamená, že žilní chlopně, které krev pohání nahoru, musí pracovat perfektně. Pokud se tak neděje, krev se hromadí v nohách a tlačí na žilní stěny. První projevy pak na sebe obvykle nenechají dlouho čekat a je dobré okamžitě vyhledat pomoc u praktického lékaře. Může doporučit dodržování režimových opatření při žilním onemocnění, předepsat vhodná venofarmaka na posílení žilní stěny, které zlepšují návrat krve v žilách a poslat nemocného na angiologii.

Chronické žilní onemocnění je z velké části dědičné. Pokud mají oba pacientovi rodiče chronické žilní onemocnění, je téměř 79 % jistoty, že je bude mít potomek. Jeden rodič znamená pravděpodobnost dědičnosti asi 40 %, a pokud nikdo v rodině obtíže dosud nemá, tak je riziko zhruba 20 %. Rizikové jsou obezita nebo typ zaměstnání (dlouhé sezení nebo stání). Při podezření nebo nálezu změn na nohách je dobré navštívit lékaře, který bude tyto změny diagnostikovat (například otoky projevem žilní nedostatečnosti, nebo lymfatický či jiný problém).

Chronické žilní onemocnění se spojuje s ženami a lidmi nad 50 let, což je omyl.  Onemocnění lze diagnostikovat kolem 20. až 30. roku. Už u adolescentů a pubescentů se mohou projevit drobné křečové žíly nebo jiné příznaky.

Pozitivní dopad pohybu na psychické a fyzické zdraví člověka není třeba rozebírat. Fyzická aktivita má ale vliv i na žilní onemocnění. Žíly probíhají mezi svaly, a tedy v okamžiku, kdy sval pracuje, masíruje žílu a tím pomáhá návratu krve zpět do srdce. To je velmi důležité pro správný tok krve a pro správnou rychlost průtoku krve. Pokud se jen sedí nebo stojí, krev se hromadí v dolních partiích. Mezi nejvhodnější aktivity patří obyčejná chůze, procházky, lehké plavání, cyklistika, běhání při dodržení techniky a v zimě běžky. Nevhodné jsou silové sporty, vzpírání, box, squash nebo surfing. Dle TZ

Užitečné rady a tipy odborníků na www.zilniporadna.cz

www.focus-age.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Historie kardiopulmonální resuscitace (KPR) a záchranných postupů

 

Záchranný postup s umělým dýcháním cituje již Bible. Kardiopulmonální resuscitace se ale v době moderní a současné medicíny zahájila až ve 20. století mnoha laboratorními, výzkumnými metodami i klinickým prosazováním úspěšných postupů a rozvojem technických možností. Přehled dokumentuje historie i ti, kteří se na ní aktivně podíleli. Jejich myšlenky, postupy, doporučení se stále rozvíjejí, učí a celosvětově šíří v medicíně i v lidské populaci. Mezi neznámější a nejaktivnější zastánce i propagátory nových metod patří Max Harry Weil a Peter Safar. Nejsou sice již mezi námi, ale jejich jména jsou stále uváděná na světových odborných akcích.

Již mezi lety 1981–1991 Peter Safar, MD., zdůrazňuje u kardiopulmonální resuscitace zásadu i zachování funkcí mozku a zavádí pojem léčby poresuscitačního syndromu pro zlepšení neurologických výsledků. Roku 1985 VA-ECMO (Extrakorporální membránová oxydace, známá též jako mimotělní podpora života ECLS) se zavádí pro kardiální indikace v pediatrii a roku 1990 se ECMO stává dostupnou terapií ve většině novorozeneckých odděleních intenzivní péče.

Dr. del Nido a Dr. Dalton popisují VA-ECMO kanylaci v průběhu KPR roku 1992. Téhož roku Dr. Max Weil zdůrazňuje a zavádí mimotělní technické metody, jak měřit a hodnotit účinnost KPR včetně monitorace CO2 i měření účinnosti mechanických metod apod. V roce 2000 E-CPR (test zachycující zánětlivý proces) je metodou prohlášenou jako postup zachraňující život pro vybrané, indikované pacienty (děti.)

Ztráta krve stále zůstává nejvíce refrakterní vůči konvenční KPR, proto se stále ověřují nové možnosti postupu pro záchranu kvalitního přežití; prověřuje se zejména v traumatologii a ve válečné medicíně, kde se v letech 2002– 2005 věnuje pozornost tělesné teplotě u přežívajících.

Roku 2006 jsou popsány časné varovné známky před náhlou srdeční zástavou, vzniklou v nemocnici (IHCA – in hospital cardiac arrest) a velmi důrazně se podporuje jejich prevence a nutnost neodkladných opatření. Od roku 2013 se po stálém hodnocení zlepšily výsledky přežití náhlé srdeční zástavy při zahájení a provádění KPR a při péči o pozástavový syndrom u dospělých z 15 % na 22 % úspěšnosti a u dětí ze 14 % na 43 % úspěšnosti.

Rok 2015 zůstává ve znamení pozástavové péče a soustředění se na diagnostiku a na léčebná opatření srdeční zástavy; doporučené postupy jsou zaměřeny na specifické resuscitační podmínky, na úpravu hemodynamiky, parametrů dýchání – umělé plicní ventilace a na další účinné neuroprotektivní strategie.

Metody a záchranné postupy se neustále rozšiřují a technicky zdokonalují. AHA (American Heart Association Scientific Session) od roku 2018 ve svých metodických doporučeních hodnotí stále vysoce účinnost KPR a přesvědčivě podporuje její další rozvoj.

Z referátového výběru doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc.

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Škola za dveřmi – chcete zlepšit koncentraci vašich dětí?

Mozek je tělesný orgán, stejně jako srdce, játra, ledviny a plíce. Potřebuje ke správné činnosti omega-3 mastné kyseliny.


Zdravý mozek vyžaduje hodně omega-3 mastných kyselin

Pokud jde o živiny podporující dobrou koncentraci a další kognitivní funkce (učení, paměť…), včetně celkového chování dětí, omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v tučných rybách, jako je losos, tuňák a makrela, v řasách, patří mezi nejlépe prozkoumané – a to z dobrého důvodu (1). Věda nyní potvrzuje, že se naši předkové nemýlili, když tvrdili, že ryby jsou potravou pro mozek. Suchá hmota mozku je tvořena z 60 % tukem a jedna z omega-3 mastných kyselin – kyselina dokosahexaenová (DHA) s dlouhým řetězcem je v mozku koncentrována více než kdekoli jinde v těle.

Pro funkci mozku jsou důležité také omega-6 mastné kyseliny. V naší stravě je jich obvykle příliš mnoho, a to v různých zpracovaných potravinách. Je velmi důležité udržovat tyto omega-6 a omega-3 tuky v rovnováze. Studie zjistily, že většina dětí nepřijímá dostatek DHA a EPA (kyselina eikosapentaenová), další významné omega-3 kyselině. Vzhledem k jejich omezené tvorbě v lidském organismu je lze považovat za esenciálních omega-3 (2,3) a musíme je přijímat ze stravy.

Nedostatek omega-3 mastných kyselin u dětí

Přehled evropských studií z roku 2017 zjistil, že pouze čtvrtina populace konzumuje doporučenou denní dávku dvou důležitých mastných kyselin s dlouhým řetězcem EPA a DHA, přičemž u dětí je tento podíl ještě nižší (2). Ačkoli si tělo může tyto omega-3 vytvořit z jiné mastné kyseliny (α-linolenové) obsažené v rostlinných potravinách (ořechy, semena, tmavá listová zelenina), nejlepším zdrojem jsou však přímo ryby nebo řasy. Mnoho výzkumů prokázalo nízké hladiny omega-3 u dětí, které mají problémy s nepozorností a hyperaktivitou, ve srovnání se zdravými dětmi. Řada klinických studií zjistila zlepšení pozornosti, hyperaktivity a impulzivity po doplnění potravy o omega-3 zdroje ve srovnání s jinými potravinami a s placebem.

Studie zjištěná v praxi u dětí

V placebu kontrolované studii provedené v roce 2005 v Durhamu ve Velké Británii s dětmi, které trpěly dyspraxií (vývojovou poruchou koordinace), vědci zjistili, že po zařazení rybího oleje, došlo u žáků ke zlepšení v oblasti poznávání a chování, včetně hyperaktivity, nepozornosti a impulzivity (4). Ještě výraznější zlepšení bylo dosaženo v oblasti čtení a pravopisu. Na začátku studie byly děti v průměru asi o rok pozadu za svou věkovou úrovní. Po třech měsících se u dětí užívajících rybí tuk zlepšila úroveň čtení o 9,5 měsíce oproti očekávaným 3,3 měsíce u skupiny užívající placebo. Hláskování se po rybím tuku zlepšilo o 6,6 měsíce ve srovnání se 1,2 měsíce u placeba.

Další studie, publikovaná v roce 2007, byla provedena u australských dětí, u nichž rodiče hodnotili příznaky spojené s ADHD (5). Zjistili snížení hyperaktivity, nepozornosti a impulzivity po rybím oleji ve srovnání s placebem po čtyřech měsících léčby, stejně jako zlepšení schopnosti přepínání a kontroly pozornosti a slovní zásoby v kognitivních testech.

Švédská studie z roku 2008 doplňovala omega-3 v potravě dětem s diagnózou ADHD a po rozdělení na podskupiny, bylo zjištěno zlepšení u skupiny dětí užívající omega-3, které měly potíže s pozorností, čtením a psaním (6). Při pohledu na celý soubor je třeba poznamenat, že výsledky mohou mít určité nejistoty.

Podrobné zkoumání však ukazuje, že je důležité vzít vždy v úvahu metodiku studie – včetně délky trvání studie, dávkování, způsobu, jakým se hodnotí výběrová kritéria, výsledná měřítka, a zda děti užívaly léky, či nikoliv (1).

Některé studie zjistily zlepšení u dětí, kterým bylo podáváno nejméně 750 mg DHA plus EPA denně po dobu nejméně tří měsíců. Zlepšení se obvykle objevuje a zvyšuje v průběhu času – australská studie zjistila, že zlepšení pozornosti a hyperaktivity se zvyšovalo až po šesti měsících užívání rybího oleje.

Omega-3 mastné kyseliny dětem pomohou, nejsou ale jedinou záchranou pro mozek

A přestože tyto studie měly v průměru pozitivní výsledky (7), některé děti reagují lépe než jiné – možná ty, které měly na začátku nízkou hladinu omega-3. Je také možné, že potřebují víc než jen omega-3, ale potřebují také další živiny a také jinou podporu, aby se mohly soustředit a zvládat své chování.

J.Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 25.8.2021

Literatura

  1. Gow R, Hibbeln JR, Parletta N (2015). Current evidence and future directions for research with omega-3 fatty acids and attention deficit hyperactivity disorder. Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care, 18(2):133-138.
  2. Sioen I, van Lieshout L, … Mensink RP (2017). Systematic review on n-3 and n-6 polyunsaturated fatty acid intake in European countries in light of the current recommendations – focus on specific population groups. Annals of Nutrition & Metabolism, 70(1):39-50.
  3. Meyer BJ, Kolanu N (2011). Australian children are not consuming enough long-chain omega-3 polyunsaturated fatty acids for optimal health. Nutrition, 27(11-12):1136-1140.
  4. Richardson A, Montgomery P (2005). The Oxford-Durham study: A randomised, controlled trial of dietary supplementation with fatty acids in children with developmental coordination disorder. Pediatrics, 115(5):1360-1366.
  5. Sinn N, Bryan J. (2007). Effect of supplementation with polyunsaturated fatty acids and micronutrients on learning and behaviour problems associated with child ADHD. Journal of Developmental and Behavioural Pediatrics, 28(2):82-91.
  6. Johnson M, Ostlund S, Fransson G, Kadesjo B, Gillberg C (2009). Omega-3/omega-6 fatty acids for attention deficit hyperactivity disorder: a randomised placebo-controlled trial in children and adolescents. Journal of Attention Disorders, 12(5):394-401.®
  7. Chang JP-C, Su K-P, Mondelli V, Pariante CM (2018). Omega-3 polyunsaturated fatty acids in youths with attention deficit hyperactivity disorder: a systematic review and meta-analysis of clinical trials and biological studies. Neuropsychopharmacology, 43:534-545.

S využitím zdroje: https://www.equazen.com/health-insights/learning-behaviour/improving-childrens-concentration-brain-health/

Zdroj: szu.cz

Rubriky
Aktuality

Klišťová encefalitida: 6 věcí, které byste měli vědět

Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, a které může vyústit v dlouhodobé zdravotní komplikace a případně i úmrtí. Základní vodítka, která by vás měla vést k podezření na klíšťovou encefalitidu, jsou dvě – měli jste klíště a máte zvýšenou teplotu nebo horečku.

1. Jak ji poznat?

První příznaky klíšťové encefalitidy jsou lehce  zaměnitelné s chřipkou. Typické jsou bolesti sval a kloub, slabost a zvýšená teplota. Po několika dnech, kdy se zdá, že je vše v pořádku, začnou silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení.

2. Kde hrozí nákaza?

Výskyt klíšťové encefalitidy na našem území je v poslední době prakticky plošný. Klíšťata se nevyskytují pouze v listnatých nebo smíšených lesích. Vhodné prostředí je pro ně i v okolí vodních toků a na loukách. Ráda mají husté, nízké listnaté porosty, ve kterých je dostatek větší zvěře, a kde zároveň roste tráva a jiná hustá vegetace. Ta vyhovuje pro změnu například hlodavcům a ptákům.

„Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky (včetně městských) nebo i horské oblasti,“ upozorňuje na změnu, která nastala ve výskytu klíšťat MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

3. Co s klíštětem?

Zásadní pravidlo je, že klíště je třeba odstranit co nejdříve. Rychlé a správné odstranění klíštěte je velmi důležité pro snížení rizika přenosu infekce, je-li klíště infikované.

Jak odstranit klíště?

Nejbezpečnější je odstranění klíštěte pomocí speciální plastové karty či háčku se zářezy, kterým se klíště nejdříve podebere a pomalu a vytrvale táhne – popřípadě mírně viklá, aniž by se klíště rozmáčklo a vytlačilo obsah střeva do rány. Někdy se ale stane, že je klíště opravdu velmi malé. V takovém případě se vezme vatová štětička, navlhčí se a klíště se vyviklá. Vytáčení po směru či proti směru hodinových ručiček nemá faktické opodstatnění. Jakmile je klíště odstraněno, rána se pečlivě vyčistí pomocí běžné, nejlépe jódové dezinfekce. Během vytahování klíštěte je vhodné mít gumové rukavice. Riziko kontaminace a infekce hrozí i při odstraňování klíšťat ze zvířat.

Co se stane, když se nepodaří vyndat klíště i s kusadly?

Ze samotných kusadel v ráně by přenos infekce hrozit neměl. Tělo by je mělo, stejně jako u zadřené třísky, postupně odstranit (vydrolí se či vyhnisají). I tak je samozřejmě nutno ranku po kusadlech pečlivě vydezinfikovat. Pokud se na místě objeví zarudlá boulička, která se dále nezvětšuje, není to příznak infekce, ale jen lokální reakce.

Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití desinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte.

Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do záchodu.

Pokud k přisátí klíštěte dojde, vždy si poznamenejte datum do kalendáře, protože inkubační doba u obou zmíněných onemocnění je různě dlouhá a za několik měsíců si už nevzpomenete.

Kdy jít k lékaři?

Pokud se s odstupem několika (4-14) dnů od přisátí objeví příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest svalů, únava, malátnost), je vhodné vyhledat lékaře. Pokud se po přisátí objeví v průběhu 3-30 dnů zvětšující se zarudnutí v místě přisátí, které dosahuje velikosti minimálně 3cm, spíše více (desítky centimetrů), je nutné vyhledat okamžitě lékaře pro podezření na lymskou boreliózu.

4. Na klíšťovou encefalitidu antibiotika nepomohou

Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění, kterým se nejčastěji nakazíme od přisátého infikovaného klíštěte. Právě kvůli původci onemocnění antibiotika nepomáhají – ta jsou určena na bakteriální infekce. U klíšťové encefalitidy antibiotika žádný efekt nemají, terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci – pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku. U nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s dvoutýdenní hospitalizací, těžší průběh vyžaduje delší pobyt v nemocnici. Důvodem, proč se klíštěte a klíšťové encefalitidy obávat, jsou možné dlouhodobé následky.

5. Dlouhodobé následky se nevyhýbají ani mladým a zdravým

Klíšťová encefalitida je onemocněním, jehož závažnost a stupeň následků stoupá s věkem pacienta. Kvalita života pacienta, včetně jeho pracovních aktivit, může být po prožitém onemocnění značně zhoršena. Může se jednat o obrnu končetin, poruchy sluchu či dokonce úplnou hluchotu, poruchy řeči, koncentrace či paměti, bolesti hlavy. Vážné komplikace nejčastěji postihují starší osoby ve věku 60+, ovšem z popsané kazuistiky vyplývá, že se nevyhýbají ani mladým lidem.
„Je to nepředvídatelné, na začátku nikdy nevíme, jestli bude průběh onemocnění dobrý a pacient bude po 14 dnech bez potíží, anebo jestli se rozvine například do obrny,“ říká primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová s tím, že roli hraje jednak virulence infekce, jednak úroveň imunity konkrétní osoby.

6. Očkování se vyplatí

I když se podaří nemoc vyléčit, samotná léčba trvá velmi dlouhou dobu. Běžné jsou 3 měsíce léčení a 1 rok sledování. Takhle dlouhý výpadek ze školy nebo zaměstnání pak výrazně ovlivňuje život postiženého a návrat zpátky do běžného života. Není proto nic snazšího než těmto problémům předejít očkováním. Vakcinace může být zahájena v jakémkoliv ročním období a základní očkovací schéma tvoří 3 dávky. Dlouhodobou ochranu proti této závažné neuroinfekci zajistí pravidelné přeočkování. Dospělí i děti se mohou nechat očkovat u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 800 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny až do výše 1500 korun ročně.

6 užitečných tipů, jak se proti klíštěti bránit

Proti klíšťové encefalitidě máme dvě zbraně – zaprvé ochranu před klíštětem, zadruhé pak před samotnou nemocí.

  1. Kalhoty z hladkého a světlého materiálu – klíšťata jsou na světlém oblečení lépe vidět a po hladké látce se jim hůře leze.
  2. U repelentu sledujte množství účinné látky DEET – pro sebe vybírejte repelent s vysokým obsahem, pro děti s obsahem nižším. Dávejte pozor na to, že některé repelenty (konkrétně ty s účinnou látkou permethrin) jsou určené pouze na oblečení.
  3. Ať žije sušička – oblečení po příchodu z venku dejte minimálně na 15 minut do sušičky.
  4. Zrychlené očkování – účinnou obranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. V období, kdy jsou klíšťata už aktivní, mohou lékaři použít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje již po 2 týdnech. Dostatečnou ochranu proti klíšťové encefalitidě je přitom možné očekávat již 14 dní po druhé dávce. Na očkování i přeočkování po 3 až 5 letech přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
  5. Ochrana zahrady – v zahradě ponechte přechodové zóny bez vegetace. Kromě pravidelného sečení pak myslete také na použití insekticidů. Klíšťata se totiž běžně vyskytují již i v městské zeleni.
  6. Domovy domácích zvířat – speciální ochranu potřebují nejen zvířata, ale také jejich boudy a další přístřešky. Na ty je možné použít speciální druhy repelentů.    Zdroj: ordinace.cz