člen NÁRODNÍ SÍTĚ PODPORY ZDRAVÍ – Jihočeský kraj
Zveme vás na Den zdraví se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ve čtvrtek 14. března 2019.
Místo: České Budějovice, Dům služeb, Senovážné náměstí 9, v přízemí (dámské oděvy)
Čas: 14 – 17 hodin
Měření celkového cholesterolu, krevního tlaku, BMI a %tělesného tuku
Vzájemné působení léků, které pacienti užívají, je podle odborníků podceňované téma. Z průzkumu lékáren BENU například vyplynulo, že 40 % z respondentů si neuvědomuje, že předepsané léky od různých specialistů a jejich vzájemné působení nikdo z lékařů systematicky nekontroluje.
Přibližně u 85 procent kombinací léků nehrozí žádné komplikace, zbylých 15 procent ale může způsobit nejen problémy, ale dokonce i ohrozit pacienta na životě. „Učebnicovým příkladem závažné interakce je kombinace dvou zcela běžně užívaných léků, a to antibiotika klaritromycinu a statinů, které se používají na snížení hladiny cholesterolu v krvi. Může totiž dojít k výraznému zvýšení koncentrace léku na cholesterol, což může skončit až poškozením funkčnosti svalových buněk, tzv. myopatií. Ta se projevuje bolestí svalů, slabostí a špatnými svalovými reflexy,“ popisuje PharmDr. Michala Belasová, vedoucí odborných projektů lékáren BENU. A právě v této síti lékáren nabízejí několik možností, jak si ověřit, zda v lékárničce vaší nebo vašich blízkých neleží některá z nebezpečných kombinací.
Odhalit vzájemné nežádoucí účinky léků může například váš lékař, využít můžete i konzultací s proškoleným odborníkem v některé z lékáren sítě BENU. „Nabízíme bezplatné individuální lékové poradenství. Naši certifikovaní lékárníci pacientům poradí s užíváním léků a zkontrolují jejich případné interakce. Pokud zákazníci potřebují kromě běžně užívaných léků protřídit a popsat celou lékárničku, mohou ji přinést s sebou, lékárník léky označí, ověří, zda v ní nejsou léky s různými názvy, ale stejnou účinnou látkou, tedy duplicity, a vysvětlí, kdy a jak je užívat,“ vysvětluje Michala Belasová. Další možností pak je zkontrolovat si interakce online. Na https://www.benu.cz/lekove-interakce-zadani do formuláře zadáte seznam svých léků a systém následně vyhodnotí stupeň interakce a upozorní na možná rizika. Ale pozor, určitě není vhodné měnit medikaci jen na základě tohoto online výstupu, vždy je třeba poradit se s lékařem nebo s lékárníkem.
Na léky mohou působit i potraviny, nápoje a bylinky
Snížit či zvýšit účinky léků mohou i potraviny, třeba citrusové plody jako je grapefruit nebo pomelo. Ty totiž přispívají k blokování odbourávání daného léku v organismu, ten se pak v těle pacienta kumuluje a má vyšší účinek. „Například kombinace grepu a léku na cholesterol s účinnými látkami atorvastatin a simvastatin je typickou ukázkou problematického spojení. Citrusy ale interagují i s léky na léčbu vysokého krevního tlaku, problematické jsou například ty s účinnými látkami amlodipin a amiodaron. Citrusové plody negativně ovlivňují také působení léků na ředění krve, zpozornět by měli pacienti, kteří užívají léky s účinnou látkou clopidogrel,“ doplňuje Michala Belasová. Léky tedy rozhodně není vhodné zapíjet džusy nebo ovocnými šťávami, ideální je naopak čistá voda.
Pacienti by si měli dávat pozor také na bylinky. Například třezalka, která je oblíbená pro své uklidňující účinky, ovlivňuje celou řadu přípravků, například ty na ředění krve, antidepresiva nebo antikoncepci.
Autor: MK
Zdroj: doktorka.cz
Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice. Vést by k tomu měla reforma, která by měla v příštích osmi až deseti letech proměnit primární péči o děti i dospělé. Novinářům to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.
„Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů,“ popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.
Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.
Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. „Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.
Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.
Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.
Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.
Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. „Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech,“ dodal ministr.
Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. „Čekáme na poslaneckou iniciativu,“ vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.
Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. „Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít,“ dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.
Vzhledem k teplému počasí je možné očekávat první výskyt klíšťat, řekla primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocní Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Loni se od klíšťat nakazilo encefalitidou 712 lidí, za tři roky se počet nakažených zdvojnásobil.
„Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné klíšťata vzhledem k aktuálnímu počasí očekávat už nyní,“ řekla primářka. Klíšťata mají podle ní v oblibě především vlhké prostředí smíšených lesů a trav. Mohou se tak vyskytovat i na okrajích měst či v zástavbě, kde jsou parky a zeleň.
Za tři roky se počet nakažených klíšťovou encefalitidou zdvojnásobil. V roce 2015 jich bylo 251, loni už 712. Očkovaná je asi čtvrtina populace, hlavně děti. Nejvíc lidí se loni nakazilo v Jihomoravském a Olomouckém kraji
Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. „V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných zvýšeným zájmem o očkování,“ dodala Roháčová. V Německo je očkovaných asi 43 procent lidí, v Rakousku 85 procent.
Z dat největší české zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), vyplývá, že meziročně počty očkovaných v ČR rostou. V roce 2017 se nechalo očkovat 103.000 jejích klientů, loni více než 114.000. V roce 2013 to bylo 13.000 lidí a v roce 2011 jen 3300. Pojišťovna přispívá asi 500 korun, celkem to loni bylo přes 57 milionů korun.
„Náklady na léčbu jednoho nemocného s klíšťovou encefalitidou se u VZP pohybují kolem 17.000 korun ročně, zdaleka ne vždy se však podaří vyléčit pacienta tak, aby byl zcela bez zdravotních problémů,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Klíšťata přenášejí dvě nebezpečná onemocnění. Lymeská borelióza se léčí pomocí antibiotik, proti viry způsobené klíšťové encefalitidě neexistuje léčba, jen očkování. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny.
Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc obvykle ustoupí do dvou až sedmi dní. Jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.
Nemocní s boreliózou jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
Ochrana před boreliózou, bakteriálním onemocněním, zatím neexistuje, dá se ale léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky. Očkování není hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny na něj ale přispívají řádově stovky korun za rok. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Přeočkování je nutné po třech, později po pěti letech.
Onemocnění spalničkami považuje řada lidí za onemocnění, které patří do historie a je dávno zvládnuté. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme dokonce v řadě evropských zemí. Nezvyklou situaci ukazují vzrůstající počty onemocnění také v České republice. Světová zdravotnická organizace v roce 2018 zaznamenala nárůst počtu nahlášených onemocnění celosvětově o 30 %. Jen za první pololetí roku 2018 zemřelo v Evropě na nákazu spalničkami 37 lidí. A to přesto, že se nám v minulosti díky očkování vakcínou podařilo onemocnění téměř vymýtit.
Spalničky mohou být velice nebezpečné, navíc jsou vysoce nakažlivé. Onemocnění se projeví asi 10-12 dní po nákaze zvýšenou teplotou, rýmou, kašlem, slzením očí – a po dalších asi 3-7 dnech i následnou červenou vyrážkou, která přetrvává asi týden. Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami může být celkem banální onemocnění, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve 30 % případů. Představují infekce ucha, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. Zejména jsou v ohrožení děti do 5 let a dospělí nad 20 let,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Šíření onemocnění napomáhá odmítání a odkládání povinného očkování částí naší populace a vymizení ochranných protilátek po více než 20 letech u řady lidí očkovaných v dětství. Dospělí, kteří byli před řadou let očkováni, a došlo u nich k vymizení protilátek, tvoří významnou část současných případů onemocnění.
Přitom lze snadno zjistit, zda je každý z nás proti onemocnění chráněn rychlým laboratorním vyšetřením protilátek proti spalničkám třídy IgG z krve. Výsledky bohužel ukazují častý nedostatek nebo pokles hladiny ochranných IgG protilátek v populaci. Zjistit, zda máme dostatečnou ochranu IgG protilátek proti onemocnění spalničkami je dnes možné nejen na doporučení lékaře, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu!
Vakcíny proti spalničkám jsou dnes sice na vysoké úrovni. Pro zajištění kolektivní imunity je však podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad 95 %, pak se nemoc již nešíří a chráněni jsou tak i lidé neočkovaní. V ČR je v současnosti podíl očkovaných již pod 90 % a čísla nadále klesají.
Světová zdravotnická organizace nyní zařadila právě odmítání očkování mezi deset největších hrozeb pro zdraví populace v roce 2019. Riziko lokálního výskytu spalniček v České republice včetně velmi častých komplikací onemocnění zatím nejen trvá, ale i roste. Dle TZ.
Zdroj: medicina.cz
Asi 80 000 pacientů trpí v České republice aktivní epilepsií. To znamená, že měli alespoň
jeden epileptický záchvat v průběhu posledních pěti let. Ročně přibude asi 5000 nových
pacientů. Správná první pomoc, která může zachránit život pacienta, je tématem
Mezinárodního dne epilepsie, který si připomínáme v pondělí 11. února.
Epileptické záchvaty, jimiž se toto nejčastější chronické onemocnění mozku projevuje,
mohou být spojeny s nenápadnými projevy, jako je záraz v činnosti či porucha vědomí. Na
druhou stranu existují i záchvaty dramatické, kdy nemocný spadne a je postižen velkými
křečemi. „Se správnou první pomocí při záchvatu je bohužel stále spojena celá řada mýtů. Zavádějící je například představa, že je potřeba nemocného zalehnout nebo mu vložit do úst klacík.
Opravdu život zachraňující je odstranit předměty, o které by se mohl poranit, podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku a nijak neomezovat,“ říká Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který se výzkumem epilepsie, příčin vzniku nemoci i mechanismů vzniku záchvatů zabývá.
„Klíčový je samozřejmě i intenzivní výzkum a rychlý přenos poznatků do klinické péče, který se ve spolupráci s Akademií věd ČR uskutečňuje například v nedávno otevřeném výzkumném centru EPIREC při FN v Motole,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Mezinárodní den epilepsie je důležitým momentem pro vzdělávání a osvětu v problematice
epilepsie. Akademie věd ČR proto v tomto směru úzce spolupracuje také s pacientskými
organizacemi Epistop z.s. a Společnost E, která připravila edukativní videa na téma první
pomoci při záchvatu: https://www.youtube.com/watch?v=cjlAdEqG_X4.
Rádi zodpovíme Vaše dotazy:
Ing. Jan Martinek, Kancelář AV ČR, e-mail: martinek@kav.cas.cz, tel.: 777 110 109
MUDr. Irena Doležalová, EpiStop, e-mail: irena.dolezalova@fnusa.cz, tel.: 777 017 840
Alena Červenková, Společnost E, e-mail: alena.cervenkova@spolecnost-e.cz, tel.: 607 859 301
Zdroj: epistop.cz
Pokud chcete snížit riziko přenosu chřipky a dalších respiračních onemocnění při styku s lidmi, měli byste dodržovat následující preventivní hygienická opatření:
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Dne 6. února 2019 uplyne 100 let od založení Československého červeného kříže – přímého předchůdce současného ČČK. Tento den před jedním stoletím vyslovil prezident republiky T. G. Masaryk souhlas se založením národní společnosti Červeného kříže v nové republice a současně do funkce předsedkyně ČSČK jmenoval Alici Masarykovou.
Ačkoli Červený kříž působí na našem území již od roku 1868 [+], teprve vznik republiky Československé jako suverénního státu umožnil vznik ČSČK jako samostatné národní společnosti. ČSČK tak byl chápán jako jeden z atributů československé státnosti. Těšil se proto široké podpoře československé veřejnosti, pro kterou realizoval široký sociální a zdravotní program. Spolu s Československem zažíval ČSČK nejen vzestupy, ale také pády.
Více k výročí ustavení ČSČK: Úvodník Novin ČČK č.1/2019.
Připomínkou tohoto významného výročí historie Červeného kříže i československého a českého státu je například:
Místo: Plavecký stadion
v pátek 1. 2. 13:00 hod. vás zveme do budějovického bazénu na slavnostní zahájení celorepublikové akce 5. ročníku štafetového plavání vyhlášeného Nadací Charty 77/SenSen “Přeplavme svůj La Manche 2019”
Podle letošních pravidel může plavat každý občan města ČB starší 60-ti let.
Díky významné finanční podpoře Statutárního města České Budějovice,
je i letos vstupné pro plavce starší 60-ti let sníženo na 10 ,- Kč/75 min.
Plavat budeme po celý měsíc únor, t.j. až do 28. 2. v této době:
Pondělí: 10:00 – 14 hod.
Úterý – pátek : 7:00 – 14 hod.
Pro zlevněný vstup do bazénu je nutno předem se přihlásit pomocí přihlášky níže nebo na email.
Slevu na vstupném lze využít pouze, pokud jste zapsáni do seznamu účastníků akce a po prokázání vaší totožnosti dokladem totožnosti (OP nebo pas) v pokladně na Plaveckém stadionu .
Po plavání je důležité zapsat počet Vašich uplavaných metrů do celkové tabulky, která bude připravena u stanoviště plavčíků.
Pokud zapomenete, tak dodatečně počet nahlaste paní Aleně Fukové nebo Marii Veselé.
Na paní Alenu Fukovou se také obracejte s případnými dotazy. e-mail: fukovi@raz-dva.cz, tel.: 774 826 943
Na Marii Veselou se obracejte s případnými dotazy na e-mail:kadlecovazliv@seznam.cz tel.: 731 453 070
Po vyhodnocení soutěže Klub Aktiv odmění nejlepšího plavce a plavkyni dárkovým poukazem a nejlepší 3 plavci a 3 plavkyně obdrží klubová trička.
V roce 2018 jsme štafetově společně v počtu 209 plavců uplavali 1 239 670 metrů a stali se tak podruhé nejlepším seniorským plaveckým týmem v ČR.
V letošním ročníku chceme naše loňské prvenství opět obhájit.
Pusťte se s námi do boje o kilometry i vy a pomozte svým výkonem českobudějovickému týmu v plavbě přes pomyslný La Manche.
Prosíme Vás – každý metr se počítá, přijďte si za 10,- Kč zaplavat a přidejte do naší českobudějovické štafety co nejvíce metrů.
Aktuálně je nás přihlášených 121 plavců. Přidejte se k nám!
PŘIHLÁŠKA NA PLAVÁNÍ “PŘEPLAVME SVŮJ LA MANCHE 2019
klikněte na: https://goo.gl/2EShuR
Zdroj: kulturne.com
Nekuřte! Vybízí Liga proti rakovině českou veřejnost a startuje debatou odborníků
„Máte rakovinu plic…“ – tuto větu si v Česku ročně vyslechne téměř
6 782 lidí. Onemocnění pak za rok připraví o život 5 555 pacientů. Patří jí tak smutné
prvenství mezi všemi nádory vůbec – přichází se na něj totiž v drtivé většině případů
pozdě, ve stadiích, kdy jej nelze vyléčit. Proto Liga proti rakovině Praha zasvětila letošní
rok právě karcinomu plic. A ve Světový den proti rakovině, jenž připadá na 4. února,
pořádá sympozium, kde budou mluvit experti z řad onkologů, pneumologů, chirurgů a
radioterapeutů o nových možnostech léčby plicní rakoviny.
„Až 90 % nádorů plic má na svědomí kouření, aktivní či pasivní. Kouří 20 % světové
populace, 800 milionů mužů, 200 milionů žen, dalších 50 milionů je vystaveno pasivnímu
kouření, z toho 75 % žen a dětí. Česká republika tyto poměry kopíruje. Nejúčinnější cestou, jak mortalitu a výskyt smrtelného onemocnění snížit, je nekouřit a k tomu budeme po celý rok 2019 vybízet českou veřejnost,“ říká MUDr. Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině Praha.