„Lidé mají na portálu najít skutečně validní informace, které prošly garancí odborných společností a na které se mohou spolehnout. Zároveň jsou velmi srozumitelné. V současnosti je na něm zhruba tisíc příspěvků, na kterých pracovalo sto lidí. Portál se bude dál rozvíjet, bude to živý organismus. Přáli bychom si, aby do budoucna šli občané vždy na tento portál, když budou potřebovat jakékoli informace o zdravotnictví,“ uvedl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. „Součástí je mapa poskytovatelů včetně kontaktů na ně. Do budoucna by tu mohla být i informace, zda přijímají nové pacienty. Když jsme si při přípravě portálu dělali průzkum, zjistili jsme, že je velká poptávka po určité mapě dostupných zdravotních služeb,“ dodal.
Technický vývoj portálu zajistil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Odborně portál zaštítila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, spolupracuje na něm i Státní zdravotní ústav. Vznik portálu financovalo ministerstvo ze svého rozpočtu, a to zhruba pěti miliony korun, jak na dotaz MT uvedla náměstkyně ministra MUDr. Alena Šteflová, Ph.D, MPH. Ústav zdravotnických informací a statistiky s těmito náklady vybudoval jak technickou stránku, tak design portálu, v sumě jsou zahrnuty i honoráře autorům textů. Jak popsal koordinátor projektu RNDr. Martin Komenda, projektu NZIP se na ÚZIS soustavně věnovali po dobu dvou let zhruba tři pracovníci.
„Je pozitivní, že to je projekt vybudovaný našimi vnitřními silami. Snažili jsme se vyhnout drahým externím IT firmám,“ uvedl ministr Vojtěch. „Považuji za extrémně důležitý krok, že byl vývoj portálu svěřen internímu vývojovému týmu. Žádná velká výběrová řízení, která se prodražují, žádný outsourcing, na požadavky jsme schopni reagovat velmi rychle,“ řekl rovněž Komenda.
Aby měl portál svůj dopad, musí jej veřejnost přijmout a navštěvovat. K tomu má přispět i marketing, který ministerstvo spustí. Mimo jiné chce propagovat NZIP ve veřejných prostorách svých přímo řízených organizací. „Neděláme si ambice, že budeme mít hned statisíce návštěvníků denně. Bude to mít postupný náběh. Portály v zahraničí získají svou pozici teprve po dvou třech letech. Desítky tisíc návštěvníků denně by v tuto chvíli byly pro nás úspěch. Jsme v očekávání, jak na to bude společnost reagovat. Bude pro nás důležitá zpětná vazba čtenářů,“ uvedl Vojtěch.
Náměstkyně Šteflová, pro kterou byl projekt portálu jednou z priorit na úřadu, také bude sledovat zpočátku spíš trend návštěvnosti než absolutní čísla. „Počítáme s tím, že nárůst návštěvnosti bude zpočátku pozvolný. Úspěchem by bylo, kdyby se křivka návštěvnosti portálu zvyšovala. Věřím, že k tomu přispěje současná doba, kdy lidé hledají ověřené informace o onemocnění COVID‑19. Dlouhodobě sledujeme, že lidé jsou ochotni podléhat mýtům a názorům neodborníků, kteří ale umějí své názory srozumitelně podat. Při tvorbě portálu pro nás byla proto srozumitelnost nejdůležitější. Odborný obsah poskytnout umíme už dlouho. Pro veřejnost je ale neatraktivní, zdlouhavý a nerozumí mu,“ popsala Šteflová. „Pokud uvidíme, že návštěvnost poroste a že lidé na portálu najdou, co hledají, bude to dobře,“ uzavřela.
Část obsahu byla převzata a revidována z podobně zaměřených zahraničních webů, některé kapitoly psali autoři zcela nově. „Každý článek prošel přes odborníky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně nebo lidi ze Státního zdravotního ústavu. Garance odbornosti je nejvyšší přidanou hodnotou portálu. Co lidé čtou na tomto portálu, je odborně dobře a lidé se na to mohou spolehnout,“ uvedl Vojtěch.
Na další rozvoj portálu žádá ministerstvo o dotaci z evropského operačního programu Zaměstnanost, a to pro několik dalších let zhruba 50 milionů korun, určeny mají být na aktualizace obsahu včetně interaktivních videí, další interaktivní nástroje, podcasty, ale i na marketing portálu, aby se dostal do širokého povědomí. „Byli bychom rádi, aby lékaři svým chronicky nemocným pacientům NZIP doporučovali,“ uvedl Vojtěch.
Zlepší portál zdravotní gramotnost?
Se vznikem portálu počítala strategie Zdraví 2020. Podnětem byla kolísavá a mnohdy nízká kvalita zdravotních informací pro laiky na internetu a nízká zdravotní gramotnost českých občanů. O tom, že se u nás lidé v otázkách zdraví neorientují ideálně, svědčí výsledky průzkumu zdravotní gramotnosti z roku 2015. Téměř 60 procent lidí v Česku má nižší úroveň zdravotní gramotnosti, zatímco průměr byl přes 50 procent a v některých zemích bylo v kategorii nižší zdravotní gramotnosti jen 35 procent lidí, připomněla Šteflová.
Ta věří, že portál skutečně přispěje ke zlepšení zdravotní gramotnosti veřejnosti. „Chceme, aby se přístup naší populace zlepšil, hůř než u nás dopadly výsledky studie jen v Bulharsku,“ poznamenala Šteflová. „Zdravotní gramotnost stojí na tom, aby si lidé dokázali vyhledat správné zdroje a aby uměli vyhodnotit mediální zprávy,“ řekla Šteflová. Jako příklad, jak se dá zdravotní gramotnost zvyšovat, uvádí strategii Rakouska. To bylo ve studii na srovnatelné úrovni s Českou republikou, pak si ale zdravotní gramotnost vzalo tamní ministerstvo zdravotnictví jako svou politickou prioritu. A vytvořilo mimo jiné rakouský informační portál o zdraví Gesundheit.gv.at, který je dnes citován a využíván v celém německojazyčném světě. Ten byl jedním ze vzorů při vytváření českého projektu NZIP a zároveň jedním ze zdrojů obsahu pro něj.
Na podzim proběhne podle Šteflové v Česku nová studie zdravotní gramotnosti, opět přinese mezinárodní srovnání, protože vznikne ve zhruba dvou desítkách států. V Česku se na ní budou podílet zdravotní pojišťovny. Výsledky by měly být srovnatelné s předchozí studií. Poskytnou zároveň informaci o tom, jak jsme na tom se zdravotní gramotností nyní, při spuštění portálu NZIP. Dále bude možné obdobnou studii po několika letech zopakovat a výsledky porovnat. Vliv portálu na zdravotní gramotnost ale přesto nebude dobře měřitelný.
Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, věří, že spolupráce s ministerstvem na portálu může fungovat dlouhodobě. Je nastaven určitý ceník pro autory odborných článků a odborníci cítí potřebu, aby takový garantovaný portál v Česku existoval. Zejména pro oblast prevence, zdravého životního stylu a včasné diagnostiky by mohl být přínosný. „Pacienti často říkají, že by se chovali jinak, kdyby věděli, že jejich životní styl může vést k cukrovce nebo vysokému tlaku. Stále slýcháme údiv pacientů, kterým je diagnostikována cukrovka, jak je to možné, když nejedí sladké. Z hlediska cukrovky jsou lidé zcela nevzdělaní, než ji dostanou,“ uvádí Svačina.
Web může být také pomocníkem v zápase s nevědeckou medicínou a zdrojem ověřených informací v otázkách očkování, alergií a v dalších tématech opředených mýty, a to nejen pro pacienty, ale i pro novináře.
