Mezinárodní den epilepsie. Správná pomoc při epileptickém záchvatu je snadná, může přitom zachránit život

 

Asi 80 000 pacientů trpí v České republice aktivní epilepsií. To znamená, že měli alespoň
jeden epileptický záchvat v průběhu posledních pěti let. Ročně přibude asi 5000 nových
pacientů. Správná první pomoc, která může zachránit život pacienta, je tématem
Mezinárodního dne epilepsie, který si připomínáme v pondělí 11. února.
Epileptické záchvaty, jimiž se toto nejčastější chronické onemocnění mozku projevuje,
mohou být spojeny s nenápadnými projevy, jako je záraz v činnosti či porucha vědomí. Na
druhou stranu existují i záchvaty dramatické, kdy nemocný spadne a je postižen velkými
křečemi. „Se správnou první pomocí při záchvatu je bohužel stále spojena celá řada mýtů. Zavádějící je například představa, že je potřeba nemocného zalehnout nebo mu vložit do úst klacík.
Opravdu život zachraňující je odstranit předměty, o které by se mohl poranit, podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku a nijak neomezovat,“ říká Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který se výzkumem epilepsie, příčin vzniku nemoci i mechanismů vzniku záchvatů zabývá.
„Klíčový je samozřejmě i intenzivní výzkum a rychlý přenos poznatků do klinické péče, který se ve spolupráci s Akademií věd ČR uskutečňuje například v nedávno otevřeném výzkumném centru EPIREC při FN v Motole,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Mezinárodní den epilepsie je důležitým momentem pro vzdělávání a osvětu v problematice
epilepsie. Akademie věd ČR proto v tomto směru úzce spolupracuje také s pacientskými
organizacemi Epistop z.s. a Společnost E, která připravila edukativní videa na téma první
pomoci při záchvatu: https://www.youtube.com/watch?v=cjlAdEqG_X4.
Rádi zodpovíme Vaše dotazy:
Ing. Jan Martinek, Kancelář AV ČR, e-mail: martinek@kav.cas.cz, tel.: 777 110 109
MUDr. Irena Doležalová, EpiStop, e-mail: irena.dolezalova@fnusa.cz, tel.: 777 017 840
Alena Červenková, Společnost E, e-mail: alena.cervenkova@spolecnost-e.cz, tel.: 607 859 301

Zdroj: epistop.cz

SZÚ: Jak předejít šíření infekce chřipky – dodržujte tyto rady

Pokud chcete snížit riziko přenosu chřipky a dalších respiračních onemocnění při styku s lidmi, měli byste dodržovat následující preventivní hygienická opatření:

  1. Vyhněte se kontaktu s nemocnými lidmi.
  2. Nechoďte na místa s velkou koncentrací lidí.
  3. Myjte si často a opakovaně ruce: mytím rukou mýdlem pod teplou tekoucí vodou se snižuje pravděpodobnost onemocnění; pokud není voda a mýdlo k dispozici, doporučuje se použít desinfekční gely na ruce na alkoholové bázi
  4. Při kašli a kýchání si kapesníkem zakrývejte nos a ústa. Po použití kapesník vyhoďte do koše.
  5. Nedotýkejte se rukama obličeje, nemněte si oči – snížíte tím riziko přenosu viru prostřednictví rukou z kontaminovaných předmětů.
  6. Nepůjčujte si mobilní telefony, sklenice, příbory, u dětí hračky apod.
  7. Při zdravení se vyhněte podávání rukou, objímání a líbání.
  8. Zvyšujte svojí individuální odolnost správnou životosprávou, zejména: jezte pestrou stravu, zvyšte přísun přirozených vitamínů – ovoce, zelenina, otužujte se dodržujte přiměřenou fyzickou aktivitu, choďte pravidelně na procházky na čerstvém vzduchu často větrejte místnosti, kde pobýváte, dbejte na kvalitní a dostatečný spánek
  9. Pokud onemocníte, je nutná i vzájemná ohleduplnost k ostatním – zůstaňte doma a nešiřte tak onemocnění dále!

 

Zdroj: Státní zdravotní ústav

 

 

1919 – 2019: Sto let Československého a Českého červeného kříže

 

Dne 6. února 2019 uplyne 100 let od založení Československého červeného kříže – přímého předchůdce současného ČČK. Tento den před jedním stoletím vyslovil prezident republiky T. G. Masaryk souhlas se založením národní společnosti Červeného kříže v nové republice a současně do funkce předsedkyně ČSČK jmenoval Alici Masarykovou.

Ačkoli Červený kříž působí na našem území již od roku 1868 [+], teprve vznik republiky Československé jako suverénního státu umožnil vznik ČSČK jako samostatné národní společnosti. ČSČK tak byl chápán jako jeden z atributů československé státnosti. Těšil se proto široké podpoře československé veřejnosti, pro kterou realizoval široký sociální a zdravotní program. Spolu s Československem zažíval ČSČK nejen vzestupy, ale také pády.

Více k výročí ustavení ČSČK: Úvodník Novin ČČK č.1/2019.

Připomínkou tohoto významného výročí historie Červeného kříže i československého a českého státu je například:

  • ».Reprezentační ples ČČK – 8. února 2019 v Praze na Žofíně;
  • ».Slavnostní shromáždění ke 100.výročí ČSČK – 7. května 2019 v Praze na Žofíně – v předvečer Světového dne ČK&ČP;
  • ».představení publikace Století s Červeným křížem – 7. května 2019 v Praze na Žofíně (obálka);
  • ».pamětní stříbrná mince vydaná ČNB.
  • Zdroj: cervenykriz.eu

Přeplavme svůj La Manche v Českých Budějovicích

Místo: Plavecký stadion

Vážení přátelé, milí plavci i neplavci, 

v pátek 1. 2. 13:00 hod. vás zveme do budějovického bazénu na slavnostní zahájení celorepublikové akce 5. ročníku štafetového plavání vyhlášeného Nadací Charty 77/SenSen  “Přeplavme svůj La Manche 2019”

Podle letošních pravidel může plavat každý občan města ČB starší 60-ti let.
Díky významné finanční podpoře Statutárního města České Budějovice,
je i letos vstupné pro plavce starší 60-ti let sníženo na 10 ,- Kč/75 min.

Plavat budeme po celý měsíc únor, t.j. až do 28. 2. v této době:
Pondělí: 10:00 – 14 hod.
Úterý – pátek : 7:00 – 14 hod.

Pro zlevněný vstup do bazénu je nutno předem se přihlásit pomocí přihlášky níže nebo na email.

Slevu na vstupném lze využít pouze, pokud jste zapsáni do seznamu účastníků akce a po prokázání vaší totožnosti dokladem totožnosti (OP nebo pas) v pokladně na Plaveckém stadionu .

Po plavání je důležité zapsat počet Vašich uplavaných metrů do celkové tabulky, která bude připravena u stanoviště plavčíků.
Pokud zapomenete, tak dodatečně počet nahlaste paní Aleně Fukové nebo Marii Veselé.
Na paní Alenu Fukovou se také obracejte s případnými dotazy. e-mail: fukovi@raz-dva.cz, tel.: 774 826 943

Na Marii Veselou se obracejte s případnými dotazy na e-mail:kadlecovazliv@seznam.cz tel.: 731 453 070

Po vyhodnocení soutěže Klub Aktiv odmění nejlepšího plavce a plavkyni dárkovým poukazem a nejlepší 3 plavci a 3 plavkyně obdrží klubová trička.
V roce 2018 jsme štafetově společně v počtu 209 plavců uplavali 1 239 670 metrů a stali se tak podruhé nejlepším seniorským plaveckým týmem v ČR.
V letošním ročníku chceme naše loňské prvenství opět obhájit.

Pusťte se s námi do boje o kilometry i vy a pomozte svým výkonem českobudějovickému týmu v plavbě přes pomyslný La Manche.

Prosíme Vás – každý metr se počítá, přijďte si za 10,- Kč zaplavat a přidejte do naší českobudějovické štafety co nejvíce metrů.

Aktuálně je nás přihlášených 121 plavců. Přidejte se k nám!

PŘIHLÁŠKA NA PLAVÁNÍ “PŘEPLAVME SVŮJ LA MANCHE 2019
klikněte na: https://goo.gl/2EShuR

Zdroj: kulturne.com

 

Světový den proti rakovině.

Nekuřte! Vybízí Liga proti rakovině českou veřejnost a startuje debatou odborníků
„Máte rakovinu plic…“ – tuto větu si v Česku ročně vyslechne téměř
6 782 lidí. Onemocnění pak za rok připraví o život 5 555 pacientů. Patří jí tak smutné
prvenství mezi všemi nádory vůbec – přichází se na něj totiž v drtivé většině případů
pozdě, ve stadiích, kdy jej nelze vyléčit. Proto Liga proti rakovině Praha zasvětila letošní
rok právě karcinomu plic. A ve Světový den proti rakovině, jenž připadá na 4. února,
pořádá sympozium, kde budou mluvit experti z řad onkologů, pneumologů, chirurgů a
radioterapeutů o nových možnostech léčby plicní rakoviny.
„Až 90 % nádorů plic má na svědomí kouření, aktivní či pasivní. Kouří 20 % světové
populace, 800 milionů mužů, 200 milionů žen, dalších 50 milionů je vystaveno pasivnímu
kouření, z toho 75 % žen a dětí. Česká republika tyto poměry kopíruje. Nejúčinnější cestou, jak mortalitu a výskyt smrtelného onemocnění snížit, je nekouřit a k tomu budeme po celý rok 2019 vybízet českou veřejnost,“ říká MUDr. Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině Praha.

Nepodceňujme prevenci a adherenci u srdečního selhání

 

Foto: Shutterstock
Chronické srdeční selhání (CHSS), jehož výskyt i v souvislosti s demografickým vývojem celosvětově narůstá, je v současné době označováno za epidemii 21. století.

Zároveň v ČR představuje nejčastější příčinu hospitalizace u lidí starších 65 let. Toto onemocnění postihuje kolem 230 000 Čechů a předpokládá se, že u dalších dvou set tisíc není nemoc diagnostikována. Během života se podle odborníků nemoc rozvine u každého pátého člověka staršího 40 let. Její prognóza je přitom horší než u některých běžných onkologických onemocnění.

Podle Národního registru hospitalizovaných bylo v roce 2013 do nemocnice přijato přes 41 000 lidí se srdečním selháním jako primární diagnózou a více než 76 000 se srdečním selháním jako primární či sekundární diagnózou. Celých 83 procent pacientů je v důsledku tohoto onemocnění hospitalizováno alespoň jednou. Nejméně čtyřmi hospitalizacemi pak projde více než 43 procent z nich. Navíc nemocných s CHSS přibývá, podle odhadů jich do roku 2030 bude o 25 procent víc než nyní. Nyní jen v Evropě trpí touto chorobou přes 15 milionů dospělých.

Přesto je povědomí o tomto závažném onemocnění stále velice nízké a jeho příznaky nejsou běžně v povědomí veřejnosti. „Srdeční selhání je pojmem pro řadu klinických stavů a situací a je velmi důležité, aby o něm věděla jak veřejnost laická, tak samozřejmě i lékaři z jiných oborů, než je kardiologie,“ říká doc. MUDr. Jan Bělohlávek z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, podle něhož k odhalení nemoci mnohdy vede až první hospitalizace v důsledku akutních potíží. Přitom i zde platí, že včasná diagnostika může nejen prodloužit životy pacientů, ale hlavně jejich životy zkvalitnit.

A to i díky tomu, že právě kardiologie prošla v posledních třiceti letech enormním rozvojem, který lze připodobnit snad jen rozmachu komunikačních technologií. „V době, kdy jsem zde před 17 lety začínal, pro nás byla většina toho, co je dnes zcela běžnou rutinní praxí, science fiction. Dnes prakticky neexistuje metoda, kterou by čeští lékaři nebyli schopni poskytnout. Stejně tak je dnes běžné, že řada pacientů složitá onemocnění přežije. Bohužel i nadále ale platí, že značné procento jich toto onemocnění nepřežije, a to z celé řady důvodů,“ říká doc. Bělohlávek. Jak dodává, tím nejpodstatnějším je nedostatečná informovanost.

Přínos vysoce specializovaných pracovišť

„Pacientů, kteří přežili dobu srdeční zástavy, již jsme dříve považovali za neslučitelnou se životem, stále přibývá,“ potvrzuje i přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., který připomíná význam fungování komplexního kardiovaskulárního centra, jež je integrovaným pracovištěm II. interní kliniky a poskytuje široké spektrum kardiovaskulární péče z oblasti kardiologie, angiologie, kardiochirurgie, cévní chirurgie a anesteziologie. Jeho součástí je např. centrum věnující se plicní hypertenzi, kde dnes vzhledem k celorepublikové působnosti představuje právě toto pracoviště okolo 20 procent aktivit kliniky. Funguje zde i centrum pro pacienty trpící vzácnými chorobami, např. centrum pro pacienty s Fabryho chorobou je jediným centrem v ČR a z hlediska počtu pacientů patří i k největším centrům na světě. Jak prof. Linhart připomněl, patří sem i centrum pro srdeční selhání, které je jedním z největších v republice a dalo vznik i ambulanci pro srdeční selhání. Díky specializaci a centralizaci péče a nejmodernějším léčebným postupům, kam patří vedle nových léků i moderní revaskularizační přístupy, ablační metody u arytmií, korekce chlopenních vad či rozšiřující se indikace přístrojové léčby, jsou výsledky léčby stále lepší.

Avšak paradoxně, přestože jsme špičkoví v řadě výkonů a složitých intervencí, primární prevence, která z řady důvodů není příliš atraktivní, stále poněkud zaostává. Lidé chodí se svými problémy pozdě, příznaky podceňují a k lékařské pomoci se nedostávají včas, což generuje zejména komplikované pacienty, často již v pokročilém stadiu onemocnění. „Některé signály člověk může považovat za běžně spojené třeba s narůstajícím věkem, sedavým způsobem života nebo nezdravým životním stylem. Ale často tomu tak být nemusí. Češi mnohdy neinformují lékaře o všem, co je skutečně trápí, zejména nepovažují za důležité informovat o obtížích, které si spojují s věkem,“ varuje doc. Bělohlávek s tím, že právě mezi ty často patří i příznaky chronického srdečního selhání. Pacientům se proto včas nedostává účinné péče a léčby, které by mohly zabránit hospitalizacím a pomoci i nadále vést velmi aktivní život.

Nemocných s CHSS přibývá

Počet nemocných s CHSS, kteří jsou léčeni s aktivním srdečním selháním, se v ČR pohybuje kolem 230 000. Jak však doc. Bělohlávek zdůraznil, minimálně dalších 200 000 pacientů má formy rozvíjející se nemoci, ale ještě u nich nebyly diagnostikovány. Tito nemocní průměrně stráví v nemocnici pět až deset dní, přičemž náklady na hospitalizaci jednoho pacienta se pohybují kolem 85 000 Kč. Odhadované celkové náklady na jejich hospitalizaci se tedy mohou vyšplhat až na 8 miliard korun ročně. Přitom tento závažný zdravotně‑ekonomický fenomén lze příznivě ovlivnit právě včasnou návštěvou lékaře a moderní léčbou, čímž se dá snížit i jeho celospolečenský dopad.

S nárůstem počtu nemocných rostou i problémy spojené zejména s nedostatkem personálu a financí. Důležitá je proto podpora jakéhokoli faktoru, který by potřebu hospitalizace snížil. Přijde‑li nemocný včas, je možno zhoršení stavu předejít i bez nutnosti hospitalizace. Počet hospitalizovaných s CHSS je dnes desetinásobně vyšší než počet hospitalizovaných s infarktem myokardu. „Z hlediska každodenního provozu je to zásadní problém, který ovlivňuje dostupnost lékařské péče… Jeden ze čtyř přijatých pacientů je rehospitalizován do 30dnů, polovina z nich pak do půl roku,“ vysvětluje doc. Bělohlávek.

Při chronickém srdečním selhávání srdce nezvládá plnit svou funkci životně důležité pumpy v těle. Výsledkem je nedostatečné prokrvení např. mozku, ledvin či svalů, a naopak hromadění krve v plicích, orgánech dutiny břišní a v dolních končetinách, což vede ke vzniku dušnosti, otoků, únavy a vyčerpání. Život se srdečním selháním včetně hospitalizace představuje zátěž nejen pro zdravotní systém, ale hlavně pro samotného pacienta a jeho nejbližší okolí. Nemoci kardiovaskulárního systému se stále častěji objevují i v mladším věku. V době, kdy je běžné, že člověk zakládá rodinu ve věku blížícím se čtyřicítce, kdy je na vrcholu svých sil, pak může být takováto nemoc naprosto devastující. Pacient kvůli velké únavě pociťuje omezení i při naprosto běžných každodenních činnostech. I proto mají velký vliv na zvládání onemocnění osoby, které sdílejí domácnost s pacientem. Pomoc blízkého člověka je při postupném rozvoji nemoci stále důležitější. Přitom nedávný průzkum mezi pečujícími osobami ukázal, že polovina z nich se necítila připravena na svou podpůrnou roli a 13 procent z nich se muselo vzdát svého zaměstnání, aby mohli poskytovat péči svému blízkému s tímto onemocněním.

Primární péče a prevence

Důvodem pozdní diagnostiky je skutečnost, že nemoc provází řada příznaků, které se srdcem zdánlivě nesouvisejí a laik je nerozpozná. Jde zejména o dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst hmotnosti, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce či časté nutkání k močení, zejména v noci. Častý je plíživý rozvoj příznaků, na něž si organismus časem přivyká, a nemocný se tak do rukou lékaře dostává až ve velmi pokročilém stadiu nemoci. Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční, v jejímž důsledku dochází k infarktu myokardu, častá je i kardiomyopatie, zánět srdečního svalu, chlopenní vady či neléčená hypertenze.

Zásadní roli i u tohoto onemocnění sehrává primární péče a prevence. „V ČR je systém preventivních prohlídek nastaven velmi dobře a velkoryse. Problém je v tom, že jich využívá jen relativně nevelká část populace. Přitom jejich smysl je značný, právě zde může lékař odhalit příznaky onemocnění, které jsou značně nespecifické a mohou být způsobeny i řadou dalších jiných chorob. Je tedy potřeba přesvědčit populaci, aby jich více využívala,“ je přesvědčen prof. Linhart. Součástí prohlídky je např. měření krevního tlaku, který patří mezi důležité rizikové veličiny podílející se na rozvoji CHSS. Lékař zjišťuje i to, zda pacient má, či nemá vysoký cholesterol či diabetes. Právě ten je spojen s obrovským rizikem vzniku srdečního selhání. Dnes se ukazuje, že diabetici mnohem častěji doputují do nemocnice ne kvůli infarktu myokardu, ale právě kvůli srdečnímu selhání.

Jak lékaři připomínají, nejde o jednorázové selhání, ale o chronické selhávání, které pacienta handicapuje na dlouhý čas. Statistiky ukazují, že prognóza těchto nemocných je prakticky pravidelně horší než u pacientů s onkologickými diagnózami a často se blíží řadě nádorových onemocnění, z nichž máme všichni panickou hrůzu. „Ze srdečního selhání ji zřejmě nemáme, protože prevence a zodpovědnost za vlastní zdraví nám trochu utíká. Při pohledu na naši populaci vidíme, že se nedaří ovlivňovat některé rizikové faktory, které právě k srdečnímu selhání přispívají, jako je diabetes, sedavý způsob života, narůstající počet obézních, ale i vysoký krevní tlak, který sice léčíme výrazně lépe a efektivněji, ale za cenu obrovské spotřeby léků na hypertenzi, kde patříme mezi světové šampiony,“ připomíná prof. Linhart a zdůrazňuje, že péče o pacienty není jen předepisování léků, ale týká se sociální i psychologické podpory či rehabilitace.

Problém adherence u české populace

K léčbě CHSS dnes existuje celá řada moderních farmakologických postupů i režimových opatření, zásadní však je, aby pacient příznaky nepodceňoval, byl k léčbě motivován a pravidelně s lékařem spolupracoval. „Můžeme dnes dělat cokoli, k dispozici máme řadu léků, které jsou v Česku mimořádně dobře dostupné. Léky však nemohou fungovat, pokud je pacient neužívá. Právě v tom máme obrovské rezervy. I vzhledem ke snadné dostupnosti léčby často u pacientů mizí pocit, že jsou tyto léky až tak důležité,“ upozorňuje prof. Linhart. To je zřejmé i z toho, že adherence k léčbě patří v ČR k nejhorším ve světě. Jednou z příčin toho, proč se pacienti vracejí do ordinací, je, že se jim začne dařit dobře, takže nevidí důvod k tomu, aby i nadále léky užívali. „Pro lékaře je nesmírně frustrující vidět opakovaně pacienta, který se přiznává, že ho na lécích obtěžovalo to či ono… Non‑adherence k léčbě souvisí s přístupem k vlastnímu zdraví a velmi nás trápí. Ohlédnu‑li se dozadu, mám ve své ordinaci řadu pacientů, kteří by zde již čistě prognosticky být neměli. Bez výjimky přitom jde o pacienty spolupracující, kteří brali léky, dodržovali doporučení, starali se o sebe, neztloustli, zůstali fyzicky aktivní… Je zřejmé, že léky fungují, avšak jen tehdy, když je pacienti užívají,“ dodává prof. Linhart.

To potvrzuje i doc. Bělohlávek, podle něhož je pacientům odpovědnost za své zdraví třeba stále zdůrazňovat. „Za své zdraví je zodpovědný každý sám za sebe, ne lékař nebo společnost. Rozvoj svobody se odráží i v tom, že lidé často nejsou schopni rozhodovat se a brát na sebe zodpovědnost… Věnujte patřičnou pozornost svému zdravotnímu stavu. Sledujte i nenápadné změny k horšímu a nestyďte se o nich mluvit se svým lékařem. Nezapomínejte ani na zdraví svých blízkých a mluvte o něm s nimi,“ radí. Vzorem by nám podle odborníků mohly být např. skandinávské země, z jejichž obyvatel bychom si mohli brát příklad. Již na první pohled se liší, jsou aktivnější, hodně cestují, více se o sebe starají, jsou zodpovědnější a mají i nižší výskyt rizikových faktorů.

Zdroj: tribune.cz

Banán – zdroj prospěšných látek

 

Banány dokáží snižovat cholesterol, příznivě ovlivňovat zažívání, zlepšovat krevní tlak, ale i bojovat proti nemocem srdce a cév. Jsou cenným zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek. Patří mezi ně: vitaminy B6, B7 a C, draslík, hořčík, mangan, měď a vláknina.

Pozitivní vliv na kardiovaskulární systém mají banány pro vysoký obsah draslíku, který napomáhá k udržení normálního krevního tlaku a úzce souvisí se správnou funkcí srdce a cév. Studie provedená na 40 000 amerických mužích prokázala, že při pravidelné konzumaci banánů a dalších potravin s obsahem draslíku se riziko mrtvice podstatně snižuje.

Nedostatek draslíku vyvolává rovněž riziko svalových křečí. Z tohoto důvodu jsou banány vhodné při sportovní činnosti. Průzkumy dokonce ukazují, že konzumace 1−2 banánů hodinu před sportovním výkonem pomáhá udržovat vyšší hladinu draslíku v krvi i po skončení aktivity.

Vláknina, jejíž téměř třetina obsažená v banánech, je rozpustná ve vodě.  Má pozitivní vliv na složení cholesterolu a na působení hormonu, který hraje důležitou roli v metabolismu glukózy. Uvádí se, že konzumace jednoho banánu denně zajistí až 10 % doporučeného denního množství vlákniny, jejíž příznivé účinky jsou také známé na zažívání a pozitivní vliv i na střevní mikroflóru.

Banány rovněž obsahují rostlinné tuky fytosteroly (sitosterolcampesterol a stigmasterol), které dokážou blokovat vstřebávání nezdravého cholesterolu ze stravy a udržovat tak jeho optimální hladinu v krvi.

Řadí se k potravinám s nízkým glykemickým indexem, což znamená, že uvolňují glukózu do krve pomaleji a způsobují tak menší kolísání hladiny cukru v krvi. Současně zvyšují citlivost buněk na inzulin. Proto mohou banány účinně pomáhat i při cukrovce 2. typu, při které je zvýšená inzulinová rezistence (buňky v těle jsou málo citlivé na inzulin). Důsledkem toho je nežádoucí zvýšená hladina cukru v krvi, protože tento cukr není ukládán do buněk. (Potraviny s nízkým glykemickým indexem zasytí na delší dobu, a proto jsou  vhodné při hubnutí.)

Vitamin B a hořčík mají pozitivní vliv na snížení pocitu únavy, správnou funkci nervového systému i kvalitu spánku.

Dle TZ

www.uLekare.cz

www.superbanan.cz

Zdroj: medicina.cz

Odpor k očkování patří podle WHO k největším zdravotním hrozbám

Neochota k očkování patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Hrozí kvůli tomu, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít. Úřad OSN o tom informuje na svých internetových stránkách.

Očkování v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí. Důvody, proč se lidé rozhodnou se neočkovat, jsou podle WHO rozličné: jde o ledabylost, problémy s dostupností očkovacích látek a nedůvěru. Jako příklad onemocnění, které se znovu vrací, i když se proti němu očkuje, uvádí WHO spalničky. Předloni celosvětově přibylo oproti roku 2016 o 30 procent případů spalniček.

V Evropě v roce 2017 onemocnělo spalničkami 23.927 lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 5273 nemocných, uvádí agentura DPA s odvoláním na WHO. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu do začátku loňského prosince bylo v Česku zaznamenáno 182 případů spalniček, což bylo asi o čtvrtinu více než za celý rok 2017.

Mezi další závažná rizika pro lidské zdraví řadí WHO znečištěné ovzduší a změnu klimatu. „Devět z deseti lidí každý den dýchá znečištěný vzduch,“ uvádí WHO. Špatný vzduch si každý rok vyžádá daň v podobě sedmi milionů předčasných úmrtí. Devadesát procent z nich připadá na země s nízkými a středními příjmy, které vyprodukují velké množství emisí v průmyslu, dopravě, zemědělství, ale i neekologickým vytápěním. Globální změna klimatu si prý ročně v období 2030 až 2050 vyžádá 250.000 případů úmrtí způsobených podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a přehřátím.

Lidstvo se také podle WHO musí připravit na další pandemii chřipky. „Jedinou věcí, kterou nevíme, je, kdy udeří a jak silná bude,“ připouští zdravotnická organizace. Za další závažná rizika WHO považuje třeba odolnost vůči antibiotikům nebo virus HIV.

Zdroj: zdravi.euro.cz

 

Státní zdravotní ústav: V ČR je nastupující epidemie chřipky

 

Nastupující epidemie chřipky, hodnotí situaci v Česku na konci třetího kalendářního týdne letošního roku Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nemocných je asi 1158 na 100.000 obyvatel. Od začátku sezóny loni na podzim bylo 39 těžkých průběhů nemoci, které si vyžádaly hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče, sedm lidí zemřelo. Vyplývá to z informací na webu SZÚ. Epidemie se vyhlašuje při 1500 nemocných na 100.000. Přichází každoročně a většinou začíná v lednu.

Hlášená nemocnost akutními nemocemi dýchacích cest, která je tradičně nízká o vánočních svátcích, nyní proti druhému kalendářnímu týdnu stoupla asi o 5,6 procenta.

V loňské sezóně 2017/2018 s vážným průběhem chřipky skončilo v nemocnici přes 660 lidí, z toho zhruba 260 v souvislosti s chřipkou zemřelo. Podle odborníků ale všichni pacienti s chřipkou nejdou k lékaři, a ne všichni lékaři chřipku hlásí krajským hygienickým stanicím, čísla je tak třeba vynásobit až desetkrát, aby odpovídala realitě.

V Evropě hlásí epidemii chřipky nyní 16 zemí, za týden přibylo dalších šest. Kromě všech skandinávských zemí je mezi nimi kompletní jižní a jihozápadní pobřeží kontinentu, Slovinsko a pobaltské země.

Chřipkové viry se dělí na typy A, B a C a jejich podtypy. Proti nemoci je dostupné očkování, které lékaři doporučují na podzim zejména seniorům a chronickým pacientům. Odborníci očkovací vakcínu pro následující sezónu sestavují podle odhadů, jaké typy viru budou v sezóně kolovat.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, dále pravidelné mytí rukou vodou s mýdlem.

Zdroj: zdravi.euro.cz

SUCHEJ ÚNOR posedmé

 

Akce Suchej únor, jež prověřuje vztah k alkoholu a pomáhá změnit návyky, se letos koná posedmé. Za hranicí rizikového pití se v ČR podle výzkumů pohybuje přes milion lidí. Akci pořádá iniciativa Liga otevřených mužů (LOM). Odbornou záštitu jí poskytuje mimo jiné Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), informoval mluvčí ústavu Jan Červenka.

„Pravidla jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku alkoholu. V letošním roce ale přinášíme velkou řadu změn. Na webu www.suchejunor.cz provedou účastníci jednoduchou registraci, po které na ně čekají tipy na cvičení, suchý pití, trička a trenky, rady od psychologů a dobrý pocit ze sebe i z výtěžku, co už sedmým rokem putuje na realizaci ‚Sucháče‘ a dobročinné projekty,“ uvedl ředitel LOM Josef Petr.

ČR se dlouhodobě drží v první pětce zemí s největší spotřebou čistého lihu na hlavu. Akci podporuje i Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Suchej únor byl založen v roce 2012 na podporu mužského zdraví, protože muži v ČR patří ve spotřebě alkoholu ke světové špičce. „Letos ale naplno otevíráme akci také ženám, které vnímáme jako důležité hybatelky změn. Tímto krokem chceme lidi podpořit, aby sušili v párech nebo firemních týmech. Chceme zkrátka pohnout národem, který pije přes míru,“ doplnil Petr.

„Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě, za Litvu a Moldavsko. Průměrný Čech podle této studie vypije 14,4 litru čistého lihu za rok,“ řekl Ladislav Csémy z NUDZ. Podle něj je poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen. „Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 59 miliard korun ročně. Pokud někdo tvrdí, že nadměrné pití v ČR není problém, neví, co říká,“ doplnil Csémy.

Nadměrné pití alkoholu kromě závislosti způsobuje spolu s dalšími faktory například onkologická onemocnění nebo psychické poruchy. Podle zahraničních výzkumů až 60 procent lidí, kteří si vyzkouší měsíc bez alkoholu, po této zkušenosti zvolní s jeho pitím.

Mezi pozitivní efekty měsíce bez alkoholu patří zlepšení jaterních funkcí, lepší nálada, spánek, pozornost, paměť, trávení a další.

„Pokud někdo nezvládne měsíc bez alkoholu, může to znamenat, že se pití pro takového člověka stalo a nebo někdy v budoucnu může stát závažným osobním problémem. Hranice mezi vědomě regulovaným pitím a závislostí je velmi tenká a je zcela na místě, pokud se člověk o své zkušenosti pobaví s odborníkem,“ zdůraznil Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty. Na webu www.suchejunor.cz najdou lidé také kontakty na adiktologické poradny a komplexní on-line test (ne)závislosti.

Zdroj: zdravi.euro.cz
1 2 3 88