Pivo a zdraví

 

Je mnoho studií, které dokládají pozitivní vliv pití piva na zdraví člověka. Všeobecně ale platí, že vždy záleží hlavně na množství jeho požití. Oblíbený zlatavý mok totiž obsahuje mnoho vitaminů a dalších látek, které při střídmé a odpovědné konzumaci působí na lidský organismus velmi příznivě. Dokonce i prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., ohodnotil pivo, včetně nealko pivaza nejlepší nápoje, které kdy lidstvo vynalezlo. Hodnotí je jako nejlepší iontové nápoje, zejména po sportovních výkonech.

 „Pojem zodpovědná konzumace v praxi představuje ideálně dva půllitry piva za den pro muže a maximálně dvě třetinky pro ženu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Tato dávka pokrývá stoprocentní doporučenou denní dávku vitamínu B1, navíc obsahuje antioxidanty a přirozenou kombinaci minerálů, zejména draslíku a hořčíku. Pivo je přirozeně prokvašený nápoj bez chemie a s vhodným obsahem iontů. Energetická hodnota piva je přibližně poloviční v porovnání se stejným objemem vína a lze ho pít i v podobě nealkoholického nápoje.

Umírněné popíjení piva má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Přispívá ke zvyšování hladiny „hodného“ cholesterolu o vysoké hustotě (HDL) a snižování hladiny „zlého“ cholesterolu o nízké hustotě (LDL). Snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění a vysoký krevní tlak. Pivo obsahuje 400 až 500 kilokalorií  na litr, a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo cola. Obsahuje také antioxidanty, látky, které snižují riziko rakoviny a zvyšují celkovou tělesnou odolnost. Pro přítomnost značného množství iontů draslíku, hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků se stává iontovým nápojem. Obsahkvalitní vody (až 92%) zabraňuje dehydrataci organismu.

Jeden litr piva obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Toto množství pokryje zhruba:

  • 3 % denní potřeby vitaminu B1 – thiaminu, který štěpí sacharidy, čímž dodává tělu energii, mimo to má také význam pro růst, trávení a nervovou aktivitu
  • 20 % vitaminu B2 – riboflavinu, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání a také má vliv na kvalitu pokožky a zraku
  • 35 % vitaminu B6 – pyridoxinu, který hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů, pomáhá správné funkci nervového systému a tvorbě červených krvinek.
  • 45 % denní potřeby Niacinu, který působí při uvolňování energie z tuků a sacharidů a při hromadění tělesné energie. Je součástí dvou koenzymů, pomáhá syntetizovat tělesný tuk a cholesterol
  • 52 % denní potřeby kyseliny listové, jenž je základním vitaminem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle

Z minerálů pivo především obsahuje vápník a hořčík, zinek, železo, fluor a další. Také funguje jako prevence osteoporózy (7 % denní potřeby vápníku a 40 % hořčíku v 1 litru piva) a Alzheimerovy nemoci.

Tým lékařů a zdravotníků  v čele s prof. MUDr. Milanem Šamánkem a DrSc., doc. MUDr. Zuzanou Urbanovou, CSc., vyhodnotila a porovnala tři evropské zdravotnické studie zaměřené právě na pití malého množství piva a jeho prospěšnosti na lidské zdraví.

Pivo je doporučováno při výskytu a tvorbě ledvinových kamenů, díky hořkým látkám, kyselině uhličité a tříslovinám přidávaným do piva z chmele, povzbuzuje chuť k jídlu. Látky v pivu obsažené zapříčiňují vyšší produkci slin a fermentů v ústech a napomáhají sekreci žaludečních šťáv, urychlují štěpení tuků a bílkovin, díky kterým se zlepšuje trávení. Hořké látky mají také antibakteriální a baktericidní účinky. V britské studii provedené u 7 735 mužů snížilo pravidelné pití malého množství piva ve srovnání s nepijáky celkovou úmrtnost o 16 %.

O chmelu je známo, že patří mezi 300 rostlin, tzv. léků „zelené medicíny, které mohou být zdrojem přírodních látek s estrogenním účinkem nebo s účinkem hormonům podobným (studie VŠCHT).
Je možné, že aktuální trend hledání různých druhů alternativní léčby, a zároveň všechny další pozitivní účinky umírněné konzumace piva, zavedou současnou medicínu právě až k chmelu
a tím i k pivu.

– Americká asociace pro rozvoj vědy AAAS – https://www.independent.co.uk/life-style/health-and-families/alcohol-small-amounts-live-over-90-study-health-university-of-california-wine-beer-a8217521.html

– Tribuna lékařů a zdravotníků – https://www.tribune.cz/clanek/40757-je-piti-maleho-mnozstvi-piva-stejne-zdravi-prospesne-jako-u-vina

– 8 různých studií – https://coolmaterial.com/feature/8-scientific-studies-that-prove-beer-is-good-for-you/

– US National Library of Medicine – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27118108

Dle TV

www.ceske-pivo.cz

www.nativepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Jihočeský kraj zve na třetí ročník Seniorských hrátek. Návštěvníci se mohou opět těšit na Josefa Laufera

 

obrázkový předěl

pozvánka (17.23 KB)Ani v letošním roce nebudou chybět Seniorské hrátky. Pro zájemce je opět připraveno informačně-kulturní odpoledne v 7 městech Jihočeského kraje s bohatým doprovodným programem. Vstup na akci, která startuje v úterý 28. srpna v Českém Krumlově, je zdarma.

„Na Seniorských hrátkách 2018 se naši dříve narození spoluobčané mohou seznámit s kontaktními centry Senior Point, která poskytují sociální poradenství, pomohou s ovládáním moderních technologií, pořádají kroužky rukodělných prací nebo nabízejí možnost společenského setkávání,“ nastínila hejtmanka Ivana Stráská a doplnila, že na programu bude i navazující projekt Senior Pas, který nabízí držitelům slevy a různé další výhody. „Hlavně však chceme dát všem účastníkům Seniorských hrátek najevo, že jsou pro nás důležitou součástí společnosti, že si jich vážíme a chceme jim pomoci překonávat nástrahy každodenního života,“ zdůraznila hejtmanka.

Své místo v programu má i informační a osvětová činnost v oblasti zdravého životního stylu, zaměřená na význam prevence u civilizačních chorob, důležitost aktivního pohybu, měření tlaku krve, cukru v krvi či cholesterolu. Vyvrcholením celé akce bude bezesporu vystoupení šarmantního a nestárnoucí baviče i zpěváka Josefa Laufera. 

 

Čtyřicátníci mají nejvíce pracovních úrazů

 

Pracovní úrazy se v ČR nejčastěji stávají čtyřicátníkům, další nejohroženější skupinou jsou dvacetiletí zaměstnanci. Nejrizikovější den je pondělí a čas kolem desáté dopoledne. Upozorňují na to odborníci na bezpečnost práce s odvoláním na statistiky Státního úřadu inspekce práce. Zatímco dvacetileté pracovníky ohrožuje především nezkušenost, pro čtyřicátníky je nebezpečná hlavně profesní slepota a rutinérství. Za rok se ve firmách v Česku stane více než 47 tisíc úrazů, k čemuž přispívají neúčelně investované peníze do ochrany zaměstnanců i špatně nastavený systém bezpečnosti práce.

 „Čtyřicátníci patří ve fabrikách, na stavbách i průmyslových provozech ke zkušeným rutinérům. Dostali se do věku, kdy je nejvíc ohrožuje profesní slepota, klesá jim soustředěnost při práci a naopak roste pocit mazáctví. Nejzrádnější jsou pro ně rutinní a stále se opakující pracovní úkony například na montážních linkách. Tito zaměstnanci jsou z populačně silných ročníků, a proto je u nich statisticky nejvyšší počet pracovních úrazů. Reálně jsou ale nejrizikovější skupinou dvacátníci. Muže nejvíc ohrožuje „macho“ styl, frajeřina, zbrklost a ženy zase slabá znalost rizik při práci,“ upozorňuje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, poradce pro bezpečnost práce v průmyslu.

Podle školitele bezpečnosti práce z inspekční společnosti Bureau Veritas se lidem stane nejvíc úrazů v prvních dvou letech od nástupu do zaměstnání. Z poloviny případů se to týká nováčků a mladých lidí.

V Česku se každoročně stanou desítky tisíc úrazů. Velkou měrou se na nich podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce. Řada firem utrácí značné částky v rámci povinných nákladů na ochranu zaměstnanců, ale při snižování úrazovosti dosahují smíšených výsledků. Vývoj ochranných pracovních prostředků šel v posledních letech dopředu a bezpečností technici se na tomto trhu přestávají orientovat.

Mnoho firem vypisuje tendry, kde je rozhodujícím parametrem pouze nejnižší cena. To vede k snižování kvality a životnosti ochranných pracovních prostředků, k horšímu komfortu a menší ochraně zaměstnanců. Dále to přispívá ke zvyšování nákladů na nemocenské dávky, větší zátěži na logistiku a odpadové hospodářství. Místo úspor firmy prodělávají, protože k nejnižší ceně si nevědomky přikupují opakované výdaje. Dle TZ.

www.ardonsafety.cz

Zdroj: medicina.cz

Prosím, nenabízejte nám ovoce a zeleninu s mnoha pesticidy. Ničíte nám zdraví!

 

Před několika dny se v médiích objevila zpráva SZPI o záchytu „jedovatých jablek z Polska“(1). Tato situace nastala už popáté. Při překročení maximálního limitu reziduí pesticidu se takový případ dostává na stůl CZVP SZÚ, které posoudí, zda mohla tato potravina poškodit zdraví nebo „jen“ nebyla vhodná pro lidskou spotřebu. Je to poměrně složitá činnost, které říkáme „hodnocení zdravotního rizika“. Tento týden CZVP SZÚ uvedlo do praxe novou metodiku hodnocení  účinků směsí pesticidů na nervový systém a aplikovalo ji na vzorek kontaminovaných jablek.


SZÚ v posledních letech opakovaně apeluje na výrobce, dodavatele, ale i prodejce, aby podobně jako třeba v zahraničí (Německo), začali dbát na kvalitu dodávaného zboží a sledovali množství typů pesticidů, které se na plodinu použily. Nezřídka SZPI zachytí potraviny, ve kterých je až přes 20 různých zbytků pesticidů. Dosud se hodnotilo zdravotní riziko každého z nich samostatně. Pokud v potravině nebyly překročeny povolené limity jednotlivých pesticidů, pak takováto potravina vyhověla existujícím předpisům. Je ale jasné, že koktejl mnoha druhů pesticidů, byť v malém množství, nebude pro naše zdraví přínosem. Takové ovoce a zelenina nám můžou spíše škodit. Nejčastěji se zmiňuje vliv na nervový a endokrinní systém.

Jsou dvě metody, jak situaci řešit. Buď dobrovolně omezit kombinaci použitých pesticidů, např. na maximálně 5 druhů na plodinu, jak to dělají některé prodejní řetězce, které chtějí certifikát ke zboží, což je jistý způsob samoregulace v úctě ke zdraví zákazníka, nebo rozsáhle kontrolovat obsah pesticidů s tvrdými postihy. To je ale velmi nákladné pro všechny. Navíc věda zatím neměla dostatek technologií k tomu, aby podala nezvratné důkazy o škodlivosti těchto chemických koktejlů pro kontrolu. Ale časy se mění. Konečně.

Přichází nové metody hodnocení škodlivosti pro zdraví

Teď přichází věda s novými, přesnějšími metodami, které pomáhají odhalit škodlivost různých chemických koktejlů, v tomto případě pesticidů. CZVP SZÚ tento týden poprvé použilo návrh harmonizovaného přístupu založeného na metodice (2) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který sestavil postup pro hodnocení kumulativních dávek pesticidů na nervový systém člověka. Ne že by se principy neznaly již dříve, ale nyní to má praktickou a jednotnou podobu pro všechny země EU. Je to, jak se říká, první krůček odborníků v reálné praxi, ale velký krok k omezení nebezpečných praktik používáníí pesticidů u potravin. Myslíme, že si to všichni spotřebitelé zaslouží.

Jak to vlastně funguje

Abychom vám proces přiblížili, použijme případ výše uvedených jablek.

Vzorek jablek obsahoval dle analýz SZPI nepřípustné množství pesticidu bifenthrinu. Používá se k ničení hmyzu. Působí na jeho nervový systém. Vzorek ale obsahoval ještě další pesticidy: acetamiprid, boscalid, captan, carbendazim a benomyl, flonicamid, pyraclostrobin, pyrimethanil. Všechny ničí hmyz nebo brání rozvoji houbových chorob. Takový koktejl sice zajistí pěkný vzhled jablka (vypadá „zdravě“), ale za cenu „dopingu“ a „léčby“. Se zdravím člověka se to moc nesnoubí. Zbytky pesticidů totiž mohou ovlivnit zejména nervový systém a štítnou žlázu. Představte si, že by něco takového bylo napsáno na balení jablek. Tak si je nekoupíte. Maximálně se u některých druhů zboží dozvíte názvy použitých pesticidů. Ale to je spíše informace pro chemika a toxikologa, ne pro obyčejného spotřebitele. Vždy samozřejmě jde o množství zbytků pesticidů v potravině. K rozhodování slouží legislativa, která říká, jak velké množství jednotlivých pesticidů by zdraví ještě nemělo škodit. Už ale neříká, že některé z těchto pesticidů mohou působit na stejný orgán nebo systém v našem těle. Takže se tato malá množství pak mohou sčítat a ve svém konečném důsledku našemu zdraví uškodit. Někdy můžeme pozorovat účinek hned (akutní efekt), jindy nic nepozorujeme, ale nějaké zdravotní problémy máme až za čas – třeba se štítnou žlázou (chronický efekt).

Jakmile SZPI zjistilo překročení legislativních limitů u vzorku jablek, požádalo SZÚ o zhodnocení zdravotního rizika.

Jak CZVP SZÚ hodnotí škodlivost pro zdraví pro jednotlivé pesticidy

SZÚ používá k hodnocení metody, které jsou dnes harmonizovány (nebo doporučeny) na úrovni EU. Velkým krokem vpřed bylo zavedení výpočetního modelu „PRIMO 3“, který obsahuje databázi údajů o spotřebě jednotlivých druhů potravin v různých zemích EU, včetně ČR. Dále obsahuje spoustu informací pomocných a algoritmus výpočtů pro zdravotní efekty při jednorázové nebo opakované konzumaci kontaminované potraviny. Odborníci vloží do programu další konkrétní hodnoty definující případ a systém vypočte, jak velké množství kontaminované potraviny by mohla konzumovat jakákoli skupina spotřebitelů podle věku, pohlaví a země (hodnocení expoziční dávky). Tyto hodnoty se pak srovnají s tzv. toxikologickými referenčními hodnotami, které říkají, jak velké množství zkonzumovaného pesticidu již může pravděpodobně škodit zdraví. Pokud je pravděpodobné, že nějaká skupina populace v EU může být zdravotně ohrožena, je potravina označena jako „škodlivá pro lidské zdraví“. Toto je klasický postup, samozřejmě zjednodušeně popsaný. Jak se ale dá hodnotit směs různých pesticidů, které jsme s jablkem snědli?

Hodnocení směsí pesticidů – kumulativní působení na zdraví

Abychom vzali v úvahu přítomnost více pesticidů, musíme je roztřídit podle jejich mechanizmu účinku na zdraví, resp. na jednotlivé orgánové systémy v těle. Abychom „nesčítali jablka a hrušky“ dohromady. Je to práce pro toxikologa a pro nový expertní systém. Ten postup byl nyní aplikován právě pro pesticidy a efekt na nervový systém.

Každý nalezený pesticid se musí zařadit do skupiny látek s charakteristickým efektem. Například „způsobuje ovlivnění motorických činností těla působením na centra v mozku“. Každý pesticid ve skupině se musí také zhodnotit z hlediska jeho síly účinku. Ze skupiny se vybere jeden typický pesticid (Index Compound, IC) a přiřadí se mu síla účinku „1,0“. Další pesticidy pak toxikologové na základě testování indexují. Např. pesticid s poloviční silou účinku dostane index „0,5“. To umožní přepočítat působení všech pesticidů ve skupině na dávku (účinek) typického pesticidu (IC).  Pak se již použije hodnocení jako pro jednotlivé pesticidy. Samozřejmě je možné takto hodnotit nejen pesticidy, ale jakoukoli směs chemických látek. To ale vyžaduje ohromné množství toxikologických údajů a těch je zatím málo. Světová komunita na této problematice společně vytrvale pracuje. V dalších letech bude přibývat technologií, které viditelně změní použití směsí chemických látek v naší praxi.

V případě zmiňovaných kontaminovaných jablek vyšel v hodnocení nejhůře vliv pesticidů na motorickou činnost řízenou mozkem (hypoaktivita/hyperaktivita, třes, slabost, oslabení rovnováhy, atd.). Tento efekt vykazovaly přítomné pesticidy bifenthrin a acetamiprid. Nedošlo ale k překročení toxikologické referenční hodnoty jejich kumulativní dávky pro indexovou sloučeninu (IC), kterou je emamectin benzoát. Tentokrát tedy hodnocení nedeklarovalo „škodlivost pro zdraví“, pokud se hodnotil pouze neurotoxický efekt. Ještě ale neumíme oficiálně hodnotit další efekty – třeba na štítnou žlázu. A navíc těchto pesticidů bylo v jablkách také více než jeden.

Závěrem

Popisovaná jablka budou jistě z trhu stažena, protože překročila maximální limit reziduí. Nejsou vhodná pro lidskou spotřebu. Neoznačili jsme je ale tentokrát, na základě hodnocení zdravotních rizik, jako „škodlivá pro zdraví“.

Možná si kladete otázku, proč tento text vznikl. Dáváme tím najevo, že CZVP SZÚ má k dispozici další inteligentní nástroj pro ochranu lidského zdraví a hodlá ho využívat ve prospěch nás všech. Také tím ale apelujeme na producenty, zpracovatele a snad nejvíce na prodejce – nesete zásadní spoluodpovědnost za ochranu zdraví spotřebitele. Ten se sám bránit nemůže. Je na čase se k užívání pesticidů u některých druhů ovoce a zeleniny vrátit a iniciativně přispět k zlepšení kvality potravin. Když to jde třeba v Německu …

Literatura

  1. Aktuálně.cz, 14.8.2018; Inspektoři opět našli jedovatá jablka z Polska. Letos je to už popáté, co Češi utráceli za pesticidy. https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/inspektori-opet-nasli-jedovata-jablka-z-polska-baleni-obsaho/r~305c717c9fc911e899900cc47ab5f122/?redirected=1534399628
  2. European Food Safety Authority (EFSA); Establishment of cumulative assessment groups of pesticides for their effects on the nervous systém. EFSA Scientific Report, doi:10.2903/j.efsa.20YY.NNNN

J.Ruprich, CZVP SZÚ, 16.8.2018

Šetřete v horku svůj mozek a složitá rozhodnutí raději odložte na později

Jestliže horko narušuje koncentraci a ovlivňuje rozhodování, nemusí být snaha tlačit i v tropickém vedru práci za každou cenu kupředu tou nejlepší strategií.

Co třeba si odpočinout, osprchovat se, dát si siestu a komplexní rozhodnutí raději odložit na později? Profitovat z toho zřejmě může nejen tělo, ale i byznys.
Při zachování teploty není myšlení priorita

I když v to filozofové a lékaři občas v historii lidského poznání doufali, a někdy má někdo sklon se tak chovat i teď, člověk není stroj, který funguje stále stejně bez ohledu na okolnosti. Na to, jak horko ovlivňuje každého jednotlivce a jeho pracovní nasazení, je nejlepší zaměřit se u sebe vlastním pozorováním. To, jak je kdo na počasí citlivý a jak moc ho počasí ovlivňuje, třeba z hlediska momentální nálady, a jaké počasí konkrétně, je pochopitelně individuální. Někdo není na počasí citlivý vůbec, jiný nadměrně. Při tom, jak komfortní nebo problematické je pro někoho konkrétně horko, může záležet i na jeho věku, konstituci, fyzickém a psychickém zdraví.

Fakt ale je, že běžně má zdravé lidské tělo teplotu kolem 35,8 až 37 °C. Jeho termostatem je hypotalamus propojený s tepelnými senzory na kůži. V horku se člověk ochlazuje potem, víc se namáhá kardiovaskulární systém. A zjednodušeně řečeno, pokud je v horku pro tělo primární, aby si udrželo více méně stálou teplotu a důležitá je pro něj proto hlavně termoregulace, mozek je trochu na druhé koleji. Pomalejší přemýšlení, horší rozhodování nebo snadnější rozčilení se pak jeví jako poměrně logické důsledky, s nimiž je nejlepší předem počítat. O myšlení čtěte také článek Jak myslet? Zdánlivě jednoduchá otázka, která ovlivní vývoj vašeho byznysu.

Rozhodování podle počasí

Každopádně otázka, jak horko na lidi v mnoha ohledech přesně působí, je také předmětem vědeckého zájmu. A ukazuje se třeba právě to, jak horko ovlivňuje rozhodování. V horku se lidé rozhodují složitěji, když stojí před komplexním rozhodnutím. V chladnějším počasí, kdy tělo nestojí tolik energie regulovat teplotu, je pravděpodobně snazší zvážit různé varianty řešení a po potřebném uvážení jednu zvolit. Zatímco ve vedru je větší pravděpodobnost, že dotyčný při rozhodování skočí po tom řešení, které se nejjednodušeji nabízí a vyžaduje nejméně mentální práce. Ukazuje se také to, že horko narušuje koncentraci i produktivitu.

Když například Amar Cheema a Vanessa M. Patrick zkoumali vliv teploty v místnosti na chování spotřebitelů (svou studii Influence of Warm versus Cool Temperatures on Consumer Choice: A Resource Depletion Account publikovali v roce 2012 v Journal of Marketing Research), jeden z jejich pokusů se zaměřil na schopnost provést korekturu textu. Účastníky rozdělili do dvou místností, v jedné bylo 77 a ve druhé 67 stupňů Fahrenheita (tedy v přepočtu 25 a necelých 19,5 stupně Celsia). Ti, co čelili většímu teplu, nenašli skoro polovinu chyb v textu, oproti čtvrtině chyb u těch, co byli v chladnější místnosti. Tyto výsledky naznačují, že dokonce i jednoduché kognitivní úkoly mohou být nepříznivě ovlivněny nadměrným teplem okolí, tvrdí výzkumníci.

Ve větším teplu se lidé v jejich pokusech také mimo jiné s větší pravděpodobností rozhodli pro tradiční produkt, když si měli vybrat mezi ním a produktem inovativním. A také se častěji rozhodli pro sice na první pohled atraktivní tarif mobilního telefonu, ale ekonomicky méně výhodný, což v tu chvíli nevyhodnotili.

Nabízí se tedy preventivní doporučení dát si pozor na teplotu prostředí a s tím spojenou individuální pohodu. A to v situaci, kdy je třeba učinit závažnější pracovní rozhodnutí. Anebo při nákupech.

A i další výzkumy se zaměřují na to, jak horko ovlivňuje lidské chování v různých kontextech. Například v gastronomii se spojuje třeba se snížením chuti na hodně kořeněné, pikantní (zahřívací) jídlo. A také se zkoumá spojitost mezi vedrem a vyšší agresí.

Možnosti, jak se přizpůsobit

Ačkoliv se v uzavřených místnostech s umělým osvětlením a klimatizací nebo naopak vytápěním zdá, že na přírodních podmínkách už v práci (nejde-li o zemědělství) tolik nezáleží, není tomu tak. Vzít do hry počasí a pokusit se upravit své pracovní tempo nebo rozvržení konkrétní práce se pořád vyplatí. Stejně jako vzít do úvahy své spánkové potřeby nebo vlastní biorytmus. O tom čtete více v článku Jste firma pro skřivany, nebo sovy? Přizpůsobit pracovní dobu lidem se vyplatí.

Protože třeba i taková pravidla bezpečnosti práce a závazné předpisy, například pro poskytnutí nápojů na pracovišti, jsou sice jedna věc, ale druhá věc je to, jak je možné horku v práci čelit, i když to zrovna nenařizují zákony. Jen proto, aby nebyla práce momentálním utrpením a produktivita byla i ve vedru únosná. Pro podnikatelky a podnikatele to může být jednodušší, pokud jsou těmi, kdo si sami určují svou pracovní dobu a své aktuální pracovní nasazení.

Podle doporučení lékařky Heleny Kazmarové, jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami a zmírnit účinky extrémního horka, která vypracovala pro Státní zdravotní ústav (který vede), se v práci vyplatí zvolnit, celkově zpomalit a také se vyhýbat vypjatým situacím. Pokud to jde, není od věci omezit namáhavé činnosti a pochůzky venku nebo zvážit jejich přesunutí na ráno, což je nejchladnější část dne. S náročnějšími činnostmi je také podle ní lepší začínat zvolna, zvyšovat tempo postupně, při únavě si odpočinout a venku se pohybovat pomaleji. Doporučuje ostatně také polední a časně odpolední siestu a obecně i častější zařazování přestávek.

Mezi její tipy patří i klimatizace (jak se doporučuje, správně nastavená je tehdy, když se rozdíl teplot mezi venkovní teplotou a klimatizovanou místností pohybuje do 7 stupňů), užívání žaluzií a častější studené či chladné sprchy. A také rada přizpůsobit horku nejen pitný režim, ale také odlehčit stravu.

Zdroj: podnikatel.cz

 

MÁTE VYSOKÝ CHOLESTEROL? NOVÁ LÉČBA JE NA OBZORU!

Pro léčbu vysoké hladiny cholesterolu v krvi byla vyvinuta nová biologická léčba. Je určena pacientům, u nichž není možné snížit hladinu cholesterolu dietou či běžnou léčbou. Jedná se o tzv. inhibitory PCSK9. Chcete se o nich dozvědět víc? Čtěte dál!

Máte vysoký cholesterol? Nová léčba je na obzoru!

Alirocumab, nový lék na vysokou hladinu cholesterolu, účinkuje jinak než v současné době běžně používané přípravky – statiny. Jedná se o monoklonální protilátku, která cílí na protein zvaný PCSK9. Tento protein hraje důležitou roli ve využití cholesterolu v těle.

LDL cholesterol, tzv. zlý cholesterol, je rizikový proto, že se při vysokých hladinách může hromadit ve stěnách cév a zvyšovat tak riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. Běžná funkce proteinu PCSK9 tkví v tom, že snižuje množství receptorů v játrech, které se podílejí na snížení hladiny LDL cholesterolu.

Inhibitory PCSK9 tento protein zbavují aktivity a tím brání jeho funkci. Výsledkem je vyšší nabídka receptorů v játrech, a tedy rychlejší zbavování se LDL cholesterolu a snížení jeho hladiny. Statiny naproti tomu brzdí samotnou tvorbu cholesterolu v játrech.

Komu prospějí nové léky

Inhibitory PCSK9 jsou určeny zejména pacientům, u kterých není možné snížit hladinu cholesterolu běžnou léčbou. Alirocumab je jim podáván injekčně, a to každé 2 týdny nebo jednou za 4 týdny.

Užší skupině nemocných jsou nové léky určeny i proto, že se zatím přesně neví, jak dlouho bude trvat jejich účinek. Prokázáno není ani to, že snižují riziko srdečního infarktu – což je pro pacienty s vysokou hladinou cholesterolu zásadní. Studie ale ukazují, že dokážou snížit hladinu cholesterolu, v některých případech až dramaticky.

Alirocumab byl schválen po několika studiích, kterých se účastnili muži i ženy s vysokou hladinou cholesterolu. Všichni trpěli dědičnou chorobou – familiární hypercholesterolemií – a již předtím užívali statiny. Po užívání inhibitorů PCSK9 se hladiny cholesterolu u těchto pacientů značně snížily – až o 62 % více než u pacientů užívajících léky bez účinné látky.

Nežádoucí účinky jsou jen mírné

Jako všechny léky i inhibitory PCSK9 mohou mít nežádoucí účinky. Mezi časté patří například:

  • kožní vyrážka,
  • svědění, pálení nebo otok kůže v místě vpichu,
  • alergické reakce.

Je nutné podotknout, že lékaři dosud nevědí o všech nežádoucích účincích této nové léčby. Dobrou zprávou však je, že výzkumy zatím neukazují na nežádoucí vzájemné ovlivňování s jinými léky a určitě ne se statiny.

(cean)

Zdroj:
www.everydayhealth.com

Čechům stačí dvě děti (studie)

Rodiče by dle Čechů měli mít nejlépe dva potomky – vyplynulo to ze závěrů průzkumu* veřejného mínění agentury STEM/MARK prováděného pro internetový obchod Špuntík.cz. Pro dvě děti v rodině se vyjádřilo téměř 73 % respondentů. Jedno dítě je dostačující pro pouhých 6,9 % a tři děti považuje za ideální 13,9 % dotázaných. Ve městech je patrná větší zdrženlivost. V Praze preferuje jediného potomka 14,5 % lidí. To, že se ve věkové skupině mezi 26. a 35. rokem života setkáváme v 7,7 % s názorem, dle kterého je ideální nemít děti vůbec, lze považovat za alarmující trend do budoucna.

Od roku 1990 každoročně vzrůstá věková hranice, při jejímž dosažení Češi zakládají rodinu. V průměru se dnes pohybuje okolo 28. roku u žen i mužů, za ideální však ženy považují 25. a muži 30. rok života. Mezi 18. a 25. rokem má tendenci odkládat početí na neurčito více než polovina (55 %) lidí, po překročení této věkové hranice již tak výrazně odkládá těhotenství jen jeden z pěti dotázaných. Že však i nadále převládá poměrně rozvážný přístup k rodičovství, dokládá, že i v pozdějším věku lidé plánují rodičovství spíše v tříletém horizontu (ve věkové skupině od 26 do 34 let až v polovině případů) než v blízké době. Až 70 % Čechů si však zároveň je vědoma rizikovosti pozdního těhotenství pro matku i samotný plod.

Podle více než 72 % respondentů je nejvhodnější věkový rozdíl mezi sourozenci dva až tři roky. Alespoň jedno dítě chtějí během života počít 4 z 5 účastníků průzkumu. Poté ale touha po dalším početí výrazně klesá až na 36,5 %. Přes 43 % možnost dalšího dítěte ani nezvažuje a 15,5 % je na vážkách. Obecně platí, že další dítě chtějí spíše muži, kteří pro vícečlennou rodinu hlasují ve 40 % případů. U žen se přání dalšího potomka objevuje méně často, konkrétně v necelých 34 % případů.

Po 35. narozeninách se již téměř 3/4 cítí být na dítě příliš staří, zatímco do 25 let se zase polovina cítí příliš mladá. K plození dětí je tedy nejvíce otevřena generace ve věku od 26 do 34 let. Hlavní důvody, proč se dnes páry zdráhají založit rodinu, se hledají ve společenském prostředí. Každý řeší existenční otázky typu vlastního finančního zajištění i možnosti přijatelného bydlení. Je jasné, že pečovat o dítě je závazek, kvůli kterému se cítí větší zodpovědnost a zároveň nutí se těmito otázkami zabývat.

Časté jsou i motivy psychologického či sociopolitického charakteru, mezi kterými vyčnívají nedůvěra ve vlastní schopnost zajištění odpovídající životní úrovně pro dítě (z toho má obavu 55 % dotázaných) a také získaný dojem, že svět je nehostinné místo pro život příštích generací, který se nějakým způsobem projevuje ve 42 % případů.

* Průzkumu se formou online dotazování zúčastnilo 510 respondentů, přičemž v tomto reprezentativním vzorku byli paritně zastoupeni zástupci obou pohlaví ve věkovém rozmezí 18 – 45 let. Mezi ně byli zařazeni jak jedinci s maturitou i bez maturity, tak absolventi vysokých škol. Dle TZ

www.media-list.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová
Zdroj: medicina.cz

Cestovní lékárnička na míru

 

Před dovolenou si  také připravte cestovní lékárničku. Když je správně vybavená, může se stát pokladem. Před náročnější cestou mimo civilizaci konzultujte praktického lékaře. Můžete potřebovat léky, které jsou dostupné jen na recept. Platí to například o antibioticích, antibiotických mastech i o některých lécích na spaní.

Záleží na individuálních potížích, cestovním týmu, destinaci i chystaných aktivitách. Jinou lékárničku si pořídí sportovec do hor, jinou rodina s dětmi k moři, jinou lidé jezdící na kolech po Čechách. Jednoduché osnovy se ale může držet každý.

Pravidelně užívané léky jsou prvními na řadě. Také přibalte léky, které často užíváte (opary, zácpa nevolnost po nezvyklých jídlech). V cestovní lékárničce nesmí chybět léky na alergii, jak gely na kůži, tak tablety nebo sirupy pro vnitřní užívání. Podle odborníků alergik musí mít všechny léky, které bere dlouhodobě, i ty pro dočasné obtíže. To obvykle bývají úlevový inhalátor a oční nebo nosní kapky. Ale doporučuje se, aby každý i nealergický člověk měl na dovolené volně prodejné antihistaminikum v tabletách, oční kapky i krém na alergické kožní projevy.

Tradiční léky na teplotu a bolest jsou asi tím prvním, po čem při balení cestovní lékárničky sáhneme. Lépe je mít při ruce jak ty s obsahem paracetamolu, tak s ibuprofenem. Pro děti nezapomeňte přibalit dětské varianty analgetik. I na dovolené dovedou potrápit rýma, kašel a bolest v krku. Způsobují je hlavně přechody mezi interiérem s klimatizací a venkovním vedrem.

Kinedryl je po generace záchranný prostředek všech rodičů, jimž děti zvrací v autě. Pro dospělé jsou také dostupné  žvýkačky proti nevolnosti. Obě varianty jsou osvědčené. Jsou účinné při cestování autem, letadlem i lodí. Pro případ zažívacích potíží je dobré mít v zavazadle tradiční živočišné uhlí, je však potřeba počítat s tím, že sníží účinnost dalších zároveň užívaných léků. Zkušený lékárník poradí.

Při cestách do letovisek typicky v Egyptě je jednodušší spolehnout se na zásoby místních lékárníků. Tamní směs patogenů je jiná než v České republice a když se dostaví cestovatelský průjem, poradí každý místní lékárník. Antimikrobiální preparát je tam volně prodejný a účinný.

Povinnou výbavou cestovních lékárniček bývají prostředky na ošetření ran – dezinfekce, náplasti, obvazy, nůžky a pinzeta. Na hory a pěší turistiku náplasti na puchýře. Chybět by nemělo pružné obinadlo na případný výron a masti na bolestivé svaly a otoky. K užitku může být také antibiotická mast.

K vodě je nutná kvalitní opalovací kosmetika – krémy s vysokým UV faktorem, mléka po opalování a pro jistotu ještě pěny s obsahem panthenolu. Podle destinace a pro lidi s citlivou pokožkou a děti jsou vhodné ochranné faktory kolem 50. Vždycky je nutný repelent proti komárům a klíšťatům a dezinfekční gel nebo dezinfekční ubrousky.

Cesta do Asie, Latinské Ameriky, Afriky nebo náročnější cestovatelské expedice budou vyžadovat pečlivější přípravu lékárničky. Při cestách s dlouhými lety se mohou hodit prášky na spaní. V lékárně bez předpisu jsou k dispozici jen slabší přírodní preparáty. Baťůžkáři a dobrodruzi si chodí před cestou pro antibiotika, což není  ideální, ale v některých případech je to asi jediná cesta.

Při cestách do rizikových oblastí s výskytem malárie si lze od lékaře dát předepsat antimalarika. Ordinující lékař by se měl při výběru léku řídit mapami, které vydává Světová zdravotnická organizace, protože ne všude fungují stejné preparáty. Lék si v tomto případě hradí kompletně pacient. Je možno také navštívit Centra cestovní medicíny. Dle TZ.

Zdroj: medicina.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová

Světový den bez tabáku 2018

Světová zdravotnická organizace (WHO) každoročně vyhlašuje 31.5. Světový den bez tabáku, přičemž zdůrazňuje zdravotní a další rizika související s užíváním tabáku a prosazuje účinnou politiku ke snížení spotřeby tabáku.

 

Zbavte se své závislosti, zdravotní pojišťovna vám přispěje na odvykání kouření.

V České republice žije okolo dvou milionů kuřáků. Podle posledních dat Českého statistického úřadu v roce 2016 utratili čeští kuřáci za tabák celkem 94 miliard korun.Kouření má přitom negativní dopad nejen na zdraví populace, ale působí rovněž značné ekonomické ztráty.Ty, jež se své závislosti na nikotinu chtějí zbavit, podporují i zdravotní pojišťovny.

Kupříkladu Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) přispívá svým pojištěncům od ledna letošního roku 500 Kč z fondu prevence na přípravky podporující odvykání kouření. „Příspěvek je určen pojištěncům od 18 let na léčivé přípravky, jako jsou vareniclin, žvýkačky, náplasti, pastilky či spreje. Zájemce o příspěvek předloží potvrzení o léčbě z Centra pro závislé na tabáku, respektive z poradny pro odvykání kouření,“ upřesňuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Dopad na zdraví i ekonomiku

Kouření má nepříznivý vliv na nemocnost, pracovní neschopnost, invaliditu i úmrtí české populace.2 Je příčinou asi 30 % onkologických onemocnění, asi 15 % kardiovaskulárních onemocnění a přibližně 80 % chronických plicních nemocí. V Česku kouří okolo dvou milionů lidí, přičemž největší skupinu tvoří mladí lidé. Největší počet kuřáků (téměř třetina) je ve věkové kategorii 15 až 24 let, ve skupině 55 let a více let pak kouří 18 % osob.1Podíl kuřáků v populaci se u nás v posledních letech stabilně pohyboval mezi 28 až 32 %,2 od roku 2015 pak mírně klesl na 25 %.1

Kouření má však nejen zdravotní, ale i ekonomické důsledky. Nevyplácí se samotným kuřákům, ale ani státu, protože náklady spojené s kouřením, jsou mnohonásobně vyšší než výnos ze spotřební daně. Dle odhadů tvoří ekonomické ztráty způsobené kouřením v ČR 118 miliard korun ročně. Z toho asi 22 miliard korun tvoří zdravotní péče kvůli následkům kouření.3

Odborná pomoc je účinnější

Léčba odvykání kouření spočívá v psychobehaviorální intervenci (tj. dotazování pacienta, kdy nejčastěji kouří a v jakých situacích sahá po cigaretě) a ve farmakoterapii (tj. užívání léků k potlačení abstinenčních příznaků).1

Závislost na tabáku je možné u nás léčit ve 40 centrech specializovaných na tuto oblast, dalších zhruba 150 lékáren poskytuje poradenství, kuřákům je k dispozici více než 200 vyškolených ambulantních lékařů.1Statistiky ukazují, že intenzivní odborná léčba má daleko lepší výsledky. Zatímco pacienti, kteří užívají léky šest měsíců pod dohledem odborníků, mají až 70% šanci na úspěch, naproti tomu mezi kuřáky, kteří se snaží přestat kouřit bez pomoci, uspěje pouze čtyři až pět osob ze sta.1

Zdroje:

  1. http://www.statistikaamy.cz/2017/08/kuraci-ziji-o-10-let-mene/
  2. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/TabakAlko2004_2013.pdf
  3. https://zpravy.idnes.cz/senat-koureni-omezeni-seminar-deg-/domaci.aspx?c=A170613_115254_domaci_kop

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Kateřina Jíchová

Zdroj: ceskenovinky1.eu

Světový den hypertenze – 17. květen

 

Za uplynulé čtyři roky přibylo více než čtvrt milionu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, u nichž lékaři zjistili vysoký krevní tlak. Zatímco v roce 2014 vykázali pojišťovně přes 850 tisíc pacientů s tímto zdravotním problémem, v loňském roce jich bylo už přes 1,1 milionu. Ve skutečnosti má však v Česku vysoký tlak mnohem více lidí – podle České společnosti pro hypertenzi jde až o 40 % obyvatel, přičemž 25 % nemocných o své chorobě vůbec neví.

VZP zveřejňuje tato data v souvislosti se Světovým dnem hypertenze. Zároveň chce upozornit, že výdaje za léčbu přesáhly loni 2,84 miliardy korun. Uvedenému onemocnění mohou přitom lidé ve velké míře sami předcházet dodržováním zásad zdravého životního stylu. Přesto jak počty nemocných, tak náklady na péči o ně průběžně rostou.

Zmíněné 2,84 miliardy jsou přitom jen náklady přímo na tuto konkrétní diagnózu a nejsou v nich započteny výdaje na léčbu nemocí, které hypertenze může dále způsobovat. Neléčený vysoký krevní tlak je v přímé souvislosti například s vývojem aterosklerózy, cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a dalších. Jen infarkty myokardu stojí pojišťovnu ročně dalších 1,2 miliardy, výdaje za péči o klienty s cévními mozkovými příhodami se pohybují kolem 2 miliard atd.

VZP se snaží vzniku a rozvoji hypertenze u svých klientů předcházet například tím, že podporuje klienty, kteří jednají v zájmu svého zdraví. Poskytuje jim například příspěvky na snižování nadváhy, na pohybové aktivity nebo na odvykání kouření.

Pojišťovna také opakovaně zdůrazňuje význam pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů, jejichž součástí je právě i měření krevního tlaku. Na ty však pravidelně chodí jen kolem 30 % dospělých. Neléčená hypertenze totiž probíhá tak, že nemocný na sobě často nepozoruje žádné příznaky. O nemoci pak takový člověk vůbec neví, neabsolvuje žádnou léčbu a o to více hrozí, že se u něj rozvinou některé ze souvisejících velmi závažných poruch.

Fakta o vysokém tlaku*:

  • Zdravý člověk by měl mít krevní tlak při měření u lékaře pod 140/90 a při měření doma pod 135/85.
  • Pravděpodobnost hypertenze roste s věkem, ale např. i s onemocněním cukrovkou.
  • Některé faktory způsobující hypertenzi nelze ovlivnit: věk a rodinnou zátěž.
  • Jiné faktory ovlivnit lze: konzumaci nezdravých jídel, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, obezitu, chronický stres apod.
  • Pokud máte tlak nad 140/90, hrozí vám cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, srdeční selhání, demence, poškození funkce ledvin, zhoršení zraku, poruchy erekce.

*Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi

Dle TZ

www.vzp.cz

Zdroj: medicina.cz

1 2 3 82