Rubriky
Aktuality

Mezinárodní den celiakie

V loňském roce 2021 přispěla Všeobecná zdravotní pojišťovna nemocným celiakií téměř 40 milionů korun na speciální bezlepkové potraviny nebo na bezlepkové obědy ve školní jídelně. Příspěvek ve výši 6 000 Kč je určen dětem do 18 let a studentům do 26 let, kteří mají status nezaopatřeného dítěte. Počet vyplacených příspěvků meziročně roste, častěji o něj žádají děti do 18 let. Data vydává VZP u příležitosti Mezinárodního dne celiakie.

Podle Národního registru hrazených zdravotních služeb o vykázaných diagnózách bylo v České republice v roce 2019 identifikováno 25 379 celiaků, tedy těch, kteří se svými obtížemi navštívili svého lékaře. Dle odborníků může být ale postižených touto nemocí mnohonásobně více Čechů. Tato nemoc bývá obtížně diagnostikována, často není odhalena vůbec.

Celiakie je neléčitelné onemocnění a jediný způsob, jak ji „léčit“, je dodržovat trvale přísnou dietu. VZP proto již řadu let nabízí svým klientům mezi benefity souvisejícími s péčí o zdraví mimo jiné i příspěvek 6 000 Kč ročně na bezlepkové potraviny, který je vyplácen ve dvou dávkách. tj. ve výši 3 000 Kč na každé pololetí. Podmínkou je pouze doložení potvrzení o diagnóze celiakie. Všeobecná zdravotní pojišťovna taktéž nabízí příspěvek 10 000 Kč dětem do 18 let a studentům do 26 let na speciální dietu, která je určená pro vzácné vrozené metabolické vady, např. pacienty trpící fenylketonurií.

Dle TZ

www.vzp.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Loono získalo prestižní ocenění

Loono převzalo v Bruselu prestižní ocenění EU Health Award 2021 za 3. místo v kategorii neziskových organizací, které se zabývají prevencí rakoviny u dětí a mladých lidí. Do letošního ročníku bylo zařazeno 110 projektů z 15 různých zemí EU.

„Je neskutečné, že Loono dokázalo obstát v tak velké konkurenci úžasných projektů. Tuto cenu by si totiž zasloužil úplně každý z nich,“ říká zakladatelka Loono. Je to velká motivace. EU Health Award ukazuje, že se Loono dokáže prosadit i na mezinárodní scéně na univerzální téma, které nedefinují  hranice jednotlivých států.

EU Health Award 2021 ocenila neziskové organizace i vzdělávací společnosti, které podporují zlepšování zdravotní gramotnosti v oblasti rakoviny u dětí a mladých lidí od 6 do 24 let, i iniciativy, které se zabývají zmírňováním dopadů koronavirové pandemie na duševní zdraví. Loono porotu přesvědčilo svou kampaní Sahám si na ně každý měsíc – #prsakoule (v angličtině I touch them every month – Boobs and balls). Ocenění zástupkyním Loono předala hlavní poradkyně Evropské komise pro zdraví a krizový management Isabel De la Mata.

Porotu při vybírání vítězů zajímal přínos ke zlepšení gramotnosti v oblasti prevence rakoviny u mladých lidí, přenositelnost iniciativy do jiných prostředí a komunit včetně jiných členských států EU, dlouhodobá udržitelnost iniciativy a inovativní a kreativní přístup s ohledem na cílovou skupinu.

Další ocenění, kterým se může Loono v posledních týdnech pochlubit  Kateřina Vacková, jeho zakladatelka. V tomto roce obdržela titul EY: Společensky prospěšný podnikatel roku 2021 a kampaň #prsakoule získala cenu československého LinkedInu LiFT v kategorii marketingový počin roku.

Loono je týmem mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se neměli pacienti pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. V minulosti odstartovalo kampaň za prevenci onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem) i reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro). Během 7 let své existence Loono zrealizovalo více než 2 500 workshopů, na kterých vyškolilo více než 120 tisíc lidí. Veškeré další informace na www.loono.cz, sociálních sítích @Loonocz.  Dle TZ

www.loono.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce

 

Jak ovlivní válka na Ukrajině a růst životních nákladů v Česku rozvoj nemocí srdce? O tomto a dalších tématech debatovalo 2 500 členů České kardiologické společnosti (ČKS) na svém 30. výročním sjezdu, v neděli od 8. do 10. března 2022 v Brně. Horkým tématem  byl m.j. nárůst srdečních selhání i podceňování prvních známek infarktu ze strany pacientů. Prostor dostal také COVID-19, který pacienty může trápit i po roce od nákazy.

„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií se ví, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně vede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce. Data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 například potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání apod. o více než 10 %,“ upozornil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).

S nárůstem infarktů, srdečních selhání a dalších chorob srdce již kardiologové počítali v souvislosti s pandemií koronaviru, která sužovala poslední dva roky celý svět. Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky. To, co pandemie koronaviru rozjela, v současnosti umocnila Putinova agrese na Ukrajině, která v lidech budí úzkost.

Epidemii nemocí srdce se kardiologové snaží zabránit všemi dostupnými způsoby. Apelují především na dodržování prevence – hlídat hladinu cholesterolu, chodit na pravidelné kontroly, užívat správně léky, nekouřit, pravidelně se hýbat a zdravě jíst.

Proti srdečním selháním, kterým ročně onemocní 60 tisíc pacientů, pomáhá nyní kardiologům moderní léčba – tzv. glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Do té doby na léčení přispívaly pouze diabetikům. Lék výrazně zmírňují dušnost i otoky. (Dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání.)

Čeští kardiologové musí také řešit ošetřování uprchlíků, kteří do tuzemska přicházejí z Ukrajiny sužované válkou. Počty těchto pacientů zatím nejsou příliš velké, ale do budoucna se počítá s jejich nárůstem. U příchozích pacientů se zjišťují jisté nesrovnalosti. V porovnání se standardy v ČR je u některých z nich léčba nedostatečná, v některých případech naopak nadbytečná. Týká se např. léčby vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, arytmií, chlopenních vad, ale i hyperlipidemie. „Kardiologové se snaží o úpravu tak, aby léčba odpovídala platným doporučením,“ popisuje MUDr. Ivan Karel, předseda České asociace ambulantních kardiologů České kardiologické společnosti (ČKS). Kapacita kardiologických ambulancí je zatím dostačující, ale do budoucna bude vše záležet na počtech pacientů, kteří péči kardiologů vyhledají.

Na výročním sjezdu zazněla i další témata týkající se onemocnění srdce; jak přimět pacienty, kteří dostali infarkt, aby co nejrychleji volali sanitu pro hospitalizaci (každá minuta totiž v tomto případě rozhoduje o životě, nebo smrti), nebo postcovidové kardiální potíže pacientů přetrvávající i rok po prodělání původní nemoci. Americká studie potvrzuje, že lidé, kteří prodělali COVID-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu.
Dle TZ

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

SPRÁVNÉ TUKY POMÁHAJÍ HUBNUTÍ

Mnoho lidí, kteří se snaží zhubnout, dělá chybu, když se snaží tuky ze své stravy zcela vyloučit. Přitom právě tuky mohou být při redukční dietě prospěšné, jen je třeba vědět, po kterých sáhnout.

Na konci 90. let minulého století byly velmi populární nízkotučné diety. Tehdy převládal názor, že tuky ve stravě je třeba maximálně omezovat, protože právě ony jsou hlavním důvodem vzniku mnoha civilizačních nemocí. Veškerý tuk ve stravě byl nepřítelem číslo 1 a kdo si tehdy namazal chleba máslem nebo sádlem, byl pokládán přinejmenším za podivína.

„Od té doby se pohled na tuky ve stravě hodně změnil. Stále platí, že přemíra nevhodných tuků může být spouštěčem některých civilizačních onemocnění, především těch kardiovaskulárních, ale zříkat se proto veškerých tuků, by byl nesmysl. Tuky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Dodávají tělu esenciální mastné kyseliny (které si organismus sám neumí vytvořit) a mají řadu důležitých funkcí. Jsou nutné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), tvorbu hormonů, metabolismus vápníku, mají vliv na imunitu, ale také na růst svalové hmoty nebo hubnutí. Ale není tuk jako tuk. Proto se dnes odborníci hlavně zamýšlejí nad tím, které tuky jsou pro nás přínosné, a na jaké bychom si naopak měli dávat pozor,“ říká Andrea Zpěváková Dostálová ze společnosti České ghíčko ve Vysokém Mýtě, která se už osmým rokem spolu se svým týmem věnuje výrobě přepuštěného másla. Právě ghí, jak pojmenovala přepuštěné máslo starověká indická medicína ajurvéda, je považováno za jeden z nejvhodnějších tuků pro lidský organismus. A dobře se dá využít i při hubnutí.

Chcete-li tedy nějaké to kilo shodit, určitě tuky ze stravy nevynechávejte. V kombinaci s bílkovinami dokážou nejlépe zasytit a také – když bude vaše tělo dostávat tuk z potravy, ochotněji ho pak uvolní ze svých zásob. Jen si pečlivě pohlídejte, jaký tuk svému tělu dodáte,“ doporučuje Andrea Zpěváková Dostálová.

Před kterými tuky se mít na pozoru…

Vyhýbat bychom se měli především trans-nasyceným mastným kyselinám, které se nacházejí ve většině průmyslově zpracovaných potravin (patří sem nepříliš kvalitní čokolády, cukrovinky, slané i sladké trvanlivé pečivo, chipsy, sušenky, ale i některá müsli nebo výrobky označované jako „fitness“. Nepříliš vhodné jsou i tuky s vysokým poměrem omega-6 mastných kyselin, jako např. slunečnicový, sójový olej nebo kukuřičný olej a také průmyslově vyrobené náhražky. A nelze doporučit ani časté stravování se v bistrech a fast-foodech, kde se většinou používají ke smažení levné oleje s vysokým poměrem omega-6 a nízkým bodem zakouření (bod zakouření nebo také kouřový bod označuje teplotu, kdy se tuk začíná přepalovat a vzniká kouř).

Dopřejte si tučné ryby, olivový olej i ghí

Za nejlepší zdroje tuků jsou pokládány ty s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin. Rozhodně lze doporučit konzumaci tučných ryb, jako je losos, pstruh, makrela, sleď nebo tuňák. Přičemž platí, že nejkvalitnější rybí olej mají právě lososi a další ryby pocházející ze studených severských moří.

Při přípravě zeleninových salátů pak dejte přednost extra panenskému olivovému oleji nebo lněnému, řepkovému či sezamovému. Pozor ale – za studena jsou tyto oleje skvělé, pro tepelnou přípravu jídla se však nehodí, protože mají nízký kouřový bod (rychle se přepalují).

Ve stravě bychom také neměli zapomínat na mléčné výrobky – kvalitní jogurty, tvaroh, ovčí, kozí i kravské sýry a samozřejmě ghí – přepuštěné máslo, které je pokládáno nejen za dobrý zdroj omega-3, ale má ještě spoustu prospěšných vlastností pro lidské zdraví. 

Zdroj: doktorka.cz

Rubriky
Aktuality

Projekt Profesionalizace činnosti CEREBRA, z.s.

 

Konference, realizována sdružením za přítomnosti odborníků počátkem května 2022, upozornila na roztříštěnost současného systému akutní i dlouhodobé rehabilitační péče, stejně jako péče sociální o postižené a jejich rodiny. V ČR neexistuje zákon o rehabilitaci, který by adekvátní péči definoval. Do budoucna se jako důležitá jeví i spolupráce se zaměstnavateli, aby se pro své zaměstnance po získaném poškození mozku pokusili vytvářet vhodná pracovní místa a umožnili jim návrat do profesního života. Projekt „Profesionalizace činnosti CEREBRA“, který je realizován s podporou Norských fondů, má v příštích dvou letech zlepšit edukaci laické i odborné veřejnosti a zvýšit úroveň péče o osoby po získaném poškození mozku.

 

Jako získané se označuje poškození mozku, které není dědičné, vrozené nebo degenerativní a které může z různých příčin vzniknout v průběhu celého života. Nejčastěji v důsledku cévní mozkové příhody (CMP), úrazu hlavy (traumatické poškození mozku) či z jiných důvodů (např. mozkové nádory, zhoršené zásobení kyslíkem, otrava, infekce).

Fyzické následky poškození mozku mohou být fatální. Často vedou přímo k úmrtí, celkovému ochrnutí nebo parézám (částečným ochrnutím). Podle rozsahu poškození mozkové tkáně dochází k různým stupňům omezení hybnosti příslušné poloviny těla, afázii (narušení komunikační schopnosti), dysartrii (poruchám artikulace), změnám zorného pole, prostorové orientace a vizuální nebo verbální paměti, poruchám rovnováhy, rozvoji epilepsie, přecitlivělosti na zvuky či světlo, únavě, bolesti hlavy, tinnitu (ušnímu šelestu) a v neposlední řadě hrozí i postižení mentálních funkcí.

„Každý pacient po získaném poškození mozku, bez ohledu na závažnost jeho poruchy, by měl dostat šanci na intenzivní rehabilitaci,“ říká doc. MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. V praxi se setkává s řadou nemocných, kterým bylo v akutní fázi péče řečeno, že jejich poranění není slučitelné s alespoň minimální kvalitou života, a přesto se u nich po roce či dvou podařilo právě díky intenzivnímu rehabilitačnímu programu dosáhnout značného pokroku a stále se zlepšují.

Důležité je vždy sledovat dynamiku funkčního stavu pacienta a jeho spolupráci. Pokud dochází k dlouhodobému zlepšování, pak je nepochybně vhodné v rehabilitaci pokračovat třeba i řadu dalších let. V opačném případě, pokud už nedochází k žádným změnám, je nutné smířit se s tím, že další intenzivní rehabilitační léčba velký efekt nepřinese. Psychika má na průběh náročné léčby podstatný vliv. Mnohdy dojde k výrazné změně osobnosti, emoční nestabilitě, apatii, fobiím a závažným depresivním stavům. Pro velkou část pacientů se užívání vhodných antidepresiv proto stává nedílnou součásti jejich medikace.

Napomoci zlepšení tohoto stavu by mohly pacientské organizace, jakou je i sdružení Cerebrum. Jejich smyslem by ve spolupráci se zdravotnickými profesionály bylo upozorňovat na nenaplněné potřeby a mezery v péči o pacienty se získaným poškozením mozku – ať už na úrovni odborných společností, plátců zdravotní péče nebo zákonodárců. Pacientské organizace by zároveň měly působit osvětově a motivačně a měly by edukovat pacienty i jejich rodinné příslušníky. V této souvislosti je třeba podotknout, že v ČR doposud neexistuje zákon o rehabilitaci, který by adekvátní rehabilitační péči definoval.

Současný systém dlouhodobé péče o osoby po poškození mozku je roztříštěný. Navíc pokud se rodina rozhodne o svého postiženého člena pečovat sama, poskytnutá podpora nebo asistence je téměř nulová, a postupně tak dochází k naprostému vyčerpání a mnohdy i rozpadu rodiny. Odhaduje se, že ročně může být takto (přímo i nepřímo) zasaženo až 120 000 osob – pokud se vychází z počtu 30 000 osob se získaným poškozením mozku ročně násobeného 3–4 členy jejich nejbližší rodiny.

CEREBRUM – Asociace osob po získaném poškození mozku, z. s., je  poskytovatelem služeb a pomoci osobám po získaném poškození mozku a jejich rodinám. „Smyslem aktivit je samotná podpora osob s poraněním mozku v podobě rehabilitací, ergoterapie, fyzioterapie aj., dále také pomoc v rámci rozvoje kognitivních funkcí, logopedické konzultace a v případě potřeby i psychologické intervence,“ upozorňuje ředitel asociace. V letošním roce se  podařilo získat podporu z Fondů EHP – Norské fondy na aktivitu (projetku MP3. Tedy ‚Mozek: prevence – pomoc – péče‘).

Klíčovou pro další osud pacientů se získaným poškozením mozku, pro zachování jejich soběstačnosti, sebeobslužnosti a mnohdy i práceschopnosti, je přitom časná rehabilitace a dostupnost dalších komplexních zdravotních služeb. Často je nezbytné zajištění i adekvátních sociálních služeb a finanční podpory. Dle TZ

www.cerebrum700.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Kuřáků přibylo, kouří ale méně často

Kouření v naší společnosti stále zůstává závažným fenoménem, napřímo se týká třetiny populace.

Ve srovnání s výsledky šetření z roku 2016 se do roku 2020 mírně zvýšila prevalence kuřáctví v posledních 30 dnech z 29,1 % na 33,6 %. Zároveň ale klesla míra denního kouření z 25,3 % na 23,9 % denních či téměř denních kuřáků. K výraznému snížení denního kuřáctví došlo v nejmladší věkové skupině 15–24 let, a sice z 22,5 % na 14,8 %, a naopak ke zvýšení mezi respondenty ve věku 55–64 let.

Zkušenost s e-cigaretami zůstává v obecné populaci na přibližně stejné úrovni, potvrdilo ji 18,3 % respondentů v roce 2012, 19,2 % v roce 2016 a 18,3 % v roce 2020. Významně ovšem vzrostlo užívání e-cigaret mezi nejmladší věkovou skupinou. Respondenti v nejmladších věkových skupinách také uvádějí relativně časté zkušenosti se zahřívanými tabákovými výrobky, míra jejich denního užívání však zůstává na nižší úrovni než užívání e-cigaret.

Kouření v posledních 30 dnech (%)

Krabička na den většinou stačí

Kouření tabáku ve formě cigaret, doutníků nebo pomocí dýmky či vodní dýmky alespoň jednou v životě uvedlo 62,4 % respondentů, v posledních 30 dnech kouřilo 33,6 % dotázaných. Denně nebo téměř denně (5–7krát týdně) kouřilo 23,9 % dotázaných, pravidelné denní kouření uvedlo 22,3 % respondentů (30,6 % mužů a 14,3 % žen). Míra denního kouření je relativně vyrovnaná ve věkových skupinách 25–64 let a výrazně nižší mezi respondenty ve věku 15–24 let a 65 a více let.

Denní kuřáci uváděli nejčastěji kouření 11–20 cigaret denně (55,8 %), 22,1 % denních kuřáků kouřilo více než 20 cigaret denně. Mezi silnějšími kuřáky bylo více mužů, k nejsilnějším kuřákům s více než 30 cigaretami denně patřili především respondenti ve věku 45–54 a 35–44 let. Denní kuřáci si svou první cigaretu nejčastěji zapálí do 30 minut po probuzení (61,9 %), přitom 15,6 % vykouří první cigaretu dokonce do 5 minut od probuzení (častěji muži a respondenti ve věku 35–44 let).

Věk první zkušenosti s kouřením a počátek denního užívání cigaret (% kumulativně)

Důvody pro alternativy

Zkušenost s e-cigaretami v životě uvedlo celkem 18,3 % respondentů (22,4 % mužů a 14,3 % žen), jejich užívání v současnosti, tj. v posledních 30 dnech, uvedlo celkem 4,7 %.

Zahřívané tabákové výrobky typu IQOS nebo GLO zkusilo alespoň jednou v životě 7,1 % respondentů (9,2 % mužů a 5,1 % žen), v posledních 30 dnech je užila 2,3 % respondentů. Užívání e-cigaret i zahřívaných tabákových výrobků v posledních 30 dnech uváděli o něco častěji muži (i když rozdíl není tak výrazný jako u kouření běžných cigaret) a respondenti v mladších věkových skupinách (15–24 a 25–34 let). Míra užívání e-cigaret nebo zahřívaných tabákových výrobků zůstává ve srovnání s denním kouřením běžných tabákových výrobků na velmi nízké úrovni.

Více než polovina osob (60,5 %) patřila v době první zkušenosti s e-cigaretami k pravidelným kuřákům běžných cigaret, 31,1 % kouřilo příležitostně. Obdobně to platí i pro zahřívané tabákové výrobky. Jen 8,4 % osob, které zkusily e-cigarety, nikdy předtím běžné cigarety nekouřilo, ovšem ve věkové skupině 15–24 let to bylo 20,5 % dotázaných.

Celkem 30,1 % současných uživatelů e-cigaret je užilo poprvé proto, že jsou okolím více tolerovány a mohou je užívat i tam, kde jinak není dovoleno kouřit. Dalších 22,3 % je vnímalo jako nový trend a chtěli je vyzkoušet, 21,7 % je zkusilo proto, že je považují za méně škodlivé ve srovnání s běžným tabákem. Obdobné důvody k užití uváděli i současní uživatelé zahřívaného tabáku: 30,5 % ho užilo kvůli tomu, že jde o nový trend, který chtěli vyzkoušet, 26,8 % proto, že považují zahřívané tabákové výrobky za méně škodlivé než běžný tabák, 20,7 % z důvodu, že je užívání těchto výrobků více tolerováno, a shodně 20,7 % chtělo přestat s kouřením běžného tabáku.

Vnímání škodlivosti jednotlivých typů tabákových výrobků s obsahem nikotinu (1 = nejméně škodlivé, 6 = nejvíce škodlivé)

Přestat zvládla jen třetina

V populaci bylo celkem 5,3 % dotázaných, kteří s kouřením úspěšně přestali v posledních 12 měsících, dalších 11,9 % zkoušelo přestat, ale neúspěšně (14,6 % mužů a 9,3 % žen). S kouřením se častěji podařilo přestat respondentům ve věku 25–34 let, nejvyšší podíl neúspěšných pokusů byl ve věkové skupině 45–54 let.

Co je dobré vědět

Nikotin

Látka, která způsobuje fyzickou závislost na kouření. Po dobu spánku se většinou z krve vyloučí, a proto bývá silné nutkání zapálit si zejména po ránu. Zdraví ale poškozují jiné látky, především ty vznikající při spalování, tedy obsažené v kouři.

Závislost na nikotinu se odvíjí od velikosti dávky a rychlosti vstřebání – čím víc a čím rychleji se nikotin vstřebá, tím silnější závislost způsobuje. Velmi rychle se vstřebává z klasických cigaret (po potažení z cigarety dorazí do mozku za pouhých 6–10 vteřin), ze zahřívaného tabáku i z některých elektronických cigaret.

Jedna klasická cigareta obsahuje zhruba 15 mg nikotinu, z něhož při kouření většina shoří. Do organismu se obvykle vstřebají 1 až 3 mg.

Vodní dýmky

V klasické vodní dýmce se zapaluje uhlík na tabákové placce, kouř se vdechuje přes vodu. Tam se bohužel nepročistí, jen ochladí, a proto se snáze vdechne. Vzhledem k nízké teplotě hoření je kouř velmi koncentrovaný, obsahuje zejména mnoho dehtových látek a oxidu uhelnatého. I při měněném náustku se mezi uživateli snadno šíří infekce.

E-cigarety

Zařízení, v nichž se zahřívá hydrofilní tekutina (roztok) na teplotu kolem 100 ℃ za vzniku aerosolu. Neprodukují žádný kouř, proto se nekouří, ale vapují. Představují významně menší zdravotní riziko v porovnání s kouřením.

Vapování

Vdechování výparů zahřívaných substancí. Může se jednat o elektronické cigarety, ale např. i o vapování olejnatých látek s výtažky marihuany.

Nikotinové sáčky

Vkládají se do úst a neobsahují tabák. Jejich zdravotní riziko je malé, mohou ale způsobovat, udržovat či prohlubovat závislost na nikotinu.

Zahřívaný tabák

Tyto výrobky (např. IQOS, GLO, PLOOM a další) na rozdíl od elektronických cigaret obsahují tabák a významně se tak podobají klasickému kouření. Vysoká je i míra zdravotního rizika. Tyčinky s tabákem podobné cigaretě se vkládají do pouzdra, v němž se zahřejí na teplotu kolem 350 ℃, tedy těsně pod teplotu hoření. Vznikající výpary obsahují víc toxických látek než aerosol z e-cigaret.

statistikaamy.cz
Rubriky
Aktuality

Časný záchyt rakoviny plic

CT vyšetření prováděné v rámci programu časného záchytu rakoviny plic odstartovalo počátkem roku 2022. Na nízkodávkové CT posílají vytipované pacienty plicní lékaři. Pilotním programem by mohly v pěti letech projít statisíce lidí mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Cílem programu je zachytit nádor plic včas, tak aby jej šlo operovat a zcela odstranit. Podle pneumologů by program včasného záchytu mohl zvýšit podíl těch, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.

Každý rok v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 400 na karcinom plic zemře. „Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím ‚tichém‘ postupu, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky k nám přicházejí pozdě. V 85 % případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Situaci zhoršila pandemie COVIDu-19, kdy někteří pacienti zaměňovali příznaky rakoviny plic právě za tuto infekci.

Do časné detekce rakoviny plic se zapojili také praktičtí lékaři – mezi svými pacienty vyhledávají ty, pro něž by byl program vhodný, a posílají je k plicnímu lékaři. Vyšetření pomocí zobrazovací metody CT pak provádí akreditovaná radiologická pracoviště, která výsledky posílají zpět pneumologovi, a ten stanoví další postup. Pokud vyšetření objeví nádor v časném stadiu, jde pacient na operaci a má šanci se zcela uzdravit. Co přesně čeká ty, kteří se zařadí do programu, ukazují plicní lékaři ve videu. https://prevenceproplice.cz.

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz.

Dle TZ

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Trpíte únavou a chybí vám energie? Střevní bakterie ovlivňují každodenní život.

 

Nový výzkum poskytuje důkazy o tom, že duševní energie a únava, fyzická energie a únava, mohou mít souvislost s profily střevních bakterií. Bakterie, které nejčastěji korelují s pocitem energie, vykonávají metabolické funkce, zatímco bakterie, které nejčastěji korelují s pocitem únavy, jsou spojeny se zánětem. Výsledky publikoval známý časopis „ Nutriens “ na počátku roku 2022.


Únava je v lékařské péči podceňována

Studie asi 45 % americké populace trpí zvýšenou a přetrvávající únavou. Je to častý, nákladný a málo pochopený problém. Odhaduje se, že únava stojí zaměstnavatele ročně více než 136 miliard dolarů v důsledku ztráty produktivity. Tyto odhady však nezohledňují únavou způsobené dopravní a jiné nehody, špatné zdravotní výsledky, absence ve škole a zhoršení školních výsledků a negativní zdravotní výsledky. Únava je v lékařské péči podceňována a souvisí s mnoha nemocemi a poruchami. Navzdory vysokým finančním a společenským nákladům, které únava způsobuje, je tento problém málo známý. Neexistuje bohužel shoda, jak únavu nejlépe měřit.

Veřejné zdraví souvisí s výživou a zdravím

Studie se zabývá únavou koncepčním vztahem mezi „únavou a energií“. Zjištění posilují souvislosti s veřejným zdravím, které souvisí s výživou a zdravím.  Střevní mikrobiom může mít vliv na to, jací jste. A nejen i v budoucnu. Zjištění naznačují pochopení, co může zdraví střev způsobit a jak se lidé cítí.

Složité vztahy mezi střevními bakteriemi

Studie zkoumala souvislost mezi duševní energií (ME), duševní únavou (MF), fyzickou energií (PE), fyzickou únavou (PF) a střevním mikrobiomem. Studie se zúčastnilo dvacet osob ve věku 31 let, které byly fyzicky aktivní a nebyly obézní. Bakteroidety (45 %) byly pouze negativně korelovány s fyzickou únavou. Druhý nejpřevažující phylém, Bakterie Firmicutes (43 %), měl členy, kteří korelovali s každým znakem. Bakterie Anaerostipes však pozitivně korelovala s duševní energií a negativně s duševní únavou a fyzickou energií.

Zpracované maso korelovalo s duševní a fyzickou únavou

Strava ovlivňuje složení střevní mikrobioty. Jedna skupina potravin, zpracované maso, korelovala se čtyřmi náladami: pozitivně s duševní a fyzickou únavou a negativně s duševní a fyzickou energií. Se zpracovaným masem koreloval pouze rod Firmicutes Holdemania. To, co jíte, určuje bakterie a mikrobiom ve střevech. Ve studii zjistili souvislost mezi mikrobiomem člověka a jeho náladou. Energii a únavu může ovlivňovat mnoho věcí, například to, co jíte, vaše fyzická aktivita, váš spánek, vaše chronická onemocnění nebo léky, které na tato onemocnění užíváte. Pochopení toho, jak výživa a podvýživa souvisí s únavou a energií. Chronická únava a nízká energie mohou snižovat zdraví a kvalitu života starších dospělých, kteří žijí s chronickými onemocněními.

Jídlo ovlivňuje život každý den

Studie je velmi zajímavá. Bude potřeba se podívat na některé z těchto vztahů. Být schopen lépe vidět tuto složitou souhru mikroorganizmů a člověka. Co jíte, může život člověka ovlivnit.“

prof. J.Ruprich, CZVP SZÚ, 11.4.2022

Zdroj: ALI BOOLANI a kol. 2022. Trait Energy and Fatigue May Be Connected to Gut Bacteria among Young Physically Active Adults [Energetické vlastnosti a únava mohou souviset se střevními bakteriemi u mladých fyzicky aktivních dospělých]: An Exploratory Study. Nutrients 14 (3): 466;

Zdroj: szu.cz

Rubriky
Aktuality

Díky prevenci lze předejít až 26 % předčasných úmrtí

Světový den zdraví se tento rok věnuje tématu „naše planeta, naše zdraví“. VoZP (Vojenská zdravotní pojišťovna) při této příležitosti upozorňuje na onemocnění, která mohou vznikat v důsledku klimatických podmínek, na civilizační choroby a na to, jak jim předcházet díky prevenci.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ekologické příčiny, kterým lze předcházet, odpovídají za 13 milionů úmrtí ročně. Mezi problémy, na které má vliv životní prostředí, patří například astma, různá nádorová onemocnění nebo srdeční choroby. Fatálním následkům těchto onemocnění přitom lze zabránit včasnými preventivními prohlídkami. Jako předčasné či preventabilní je v České republice klasifikováno až 26 % úmrtí.

„Pandemie již dlouhodobě dopadá na zdraví českých občanů. Spousta z nás zanedbávala preventivní prohlídky i menší plánované zákroky, ať už kvůli strachu z onemocnění ve zdravotním zařízení, nebo nedostatku kapacit na straně nemocnic, které se musely soustředit právě na pacienty s Covidem-19. Jen u rakoviny bylo odloženo až o 16 % klíčových prevencí,“ říká revizní lékařka Vojenské zdravotní pojišťovny.

Včasná diagnóza je klíčová i u některých onemocnění vyskytujících se ve starším věku. Převážnou část nemocí, které postihují starší osoby, je možné díky prevenci lépe zvládat, zmírnit či odložit. Většinou se jedná o tzv. civilizační nemoci, mezi které patří diabetes mellitus neboli cukrovka, hypertenze nebo infarkt myokardu. Tyto nemoci prostupují 80 % celého zdravotnictví.

Včasná prevence tak pomáhá snížit i ekonomickou zátěž systému. Podle studie WHO Česká republika přichází až o 700 miliard korun ročně kvůli nemocnosti a neschopnosti pracovat v důsledku kardiovaskulárních onemocnění, diabetu nebo problémů duševního zdraví. Značná část těchto nákladů by se přitom dala snížit, kdyby tyto nemoci byly odhaleny včas. VoZP přispívá na prevenci všem svým pojištěncům a konkrétním skupinám nabízí i speciální programy. Více  na vozp.cz/prispevky-na-prevenci. Dle TZ

www.vozp.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

ECMO pomáhá zachraňovat pacienty se zástavou srdce

 

Lékaři a vědci z II. interní kliniky – Kliniky kardiologie a angiologie ve spolupráci s klinikami Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Pražskou záchrannou službou zjistili, že napojení na mimotělní oběh (ECMO) zvyšuje šance na zotavení některých pacientů se srdeční zástavou. Průkopnickou studii publikovali v jednom ze tří světově nejdůležitějších medicínských časopisů. Podle hlavního autora prof. Jana Bělohlávka by mohly výsledky výzkumu v budoucnu ovlivnit způsob poskytování emergentní péče.

Díky COVIDu-19 mají částečné povědomí o extrakorporální membránové oxygenaci (přístroji ECMO) zajišťujícím mimotělní oběh dnes už i lidé z řad široké veřejnosti. Lékaři z II. interní kliniky VFN a 1. LF UK se ve spolupráci se záchranáři z Pražské záchranné služby jako jedni z prvních na světě zaměřili na posouzení tohoto vysoce invazivního přístupu léčby u pacientů se srdeční zástavou. Cílem studie, která vyšla na konci února 2022 v časopise JAMA (jeden ze tří prestižních medicínských časopisů The Journal of the American Medical Association), bylo zjistit, nakolik napojení na ECMO zvyšuje šance na jejich záchranu a zotavení.

„Standardní postup první pomoci je okamžitá resuscitace na místě. Když se nepodaří bezprostředně obnovit krevní oběh, pacient umírá,“ říká prof. Jan Bělohlávek z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK a dodává, že ve výjimečných případech mohou někteří pacienti přežít. Pacienti, kteří splňují definované podmínky, jsou za probíhající resuscitace záchrankou převezeni do kardiocentra, kde se jim nahrazuje nefungující oběh přístrojem ECMO. Samozřejmě ani tehdy nepřežijí všichni, protože mohou mít zranění neslučitelná se životem. Kardiální příčiny zástavy, například infarkt myokardu, už ale dnes lékaři dokáží úspěšně řešit. Než se jim to podaří, je zásadní udržet pacienta při životě. ECMO v tom může pomoci.

Výzkum lékařů z VFN a 1. LF UK trval řadu let a zahrnul celosvětově dosud zdaleka největší soubor pacientů. Vyplývá z něj, že ECMO ve všech sledovaných kritériích a časových úsecích zvyšuje nejen šanci na přežití, ale i srdeční a neurologické uzdravení pacientů. Za průkazný výsledek považují autoři studie především neurologické zotavení po 30 dnech od zástavy srdce, kde byla úspěšnost terapie s využitím ECMO více než 30% – o 12 procent vyšší než bez využití ECMO, kde byla úspěšnost léčby zhruba 18procentní. Dobrý neurologický výsledek v tomto časovém úseku ukazuje bezprostřední efekt invazivního léčebného postupu.

Komplikací, která z využití ECMO plyne, je krvácení do mozku. Podle očekávání se projevila i ve sledovaném souboru – podle lékařů je to nevyhnutelné. Prioritní je proto snaha o maximální bezpečnost a snížení rizik negativního dpadu technologie.

Studie začala na II. Interní klinice VFN a 1. LF UK v roce 2013, kdy bylo využití ECMO u srdeční zástavy na úrovni sci-fi. Počet randomizovaných pacientů bylo 256. Dosud byla publikovaná jediná podobná studie z Minneapolisu se 30 pacienty.

Problematice ECMO u pacientů se zástavou srdce se na II. interní klinice VFN a 1. LF UK systematicky věnují od roku 2010. V té době patřila klinika mezi málo center v Evropě i na světě, které byly schopny přijmout pacienta za probíhající resuscitace a léčit ho pokročilými invazívními metodami. Déle, než dva roky trvala příprava týmu specialistů, než byla zahájena studie v letech 2013–2021. Převratná byla i v tom, že pacient k napojení na ECMO byli vybíráni během probíhající resuscitace už na místě zástavy, což doposud nikdo neudělal.

Lékaři velmi intenzivně spolupracovali s kolegy ze Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Péče o tuto kohortu pacientů je značně náročná, většina s ohledem na závažnost stavu přes maximální úsilí zemře. Primárně byli pacienti léčeni v terénu, kde záchranáři zhodnotili, zda je nemocný vhodný k intenzívnímu přístupu. V kladném případě byl zařazen do projektu a přivezen na II. interní kliniku, kde následovala další odborná léčba. Neodkladnost stavu vyžadovala jinou úroveň péče než při použití ECMO u pacientů s respiračním selháním. V tomto případě rozhodují minuty.  S použitím mimotělního oběhu zůstává relativně přijatelná šance na přežití, ale vždy jde o čas.
Dle TZ
www.lf1.cuni.cz

Zdroj: medicina.cz