Do systému pro očkování se dnes připojilo 4000 ordinací lékařů

Do registračního systému pro očkování proti covidu-19 se dnes připojilo 4000 ordinací praktických lékařů z celkových asi 5500. Některé ordinace už dnes dostaly od krajů také vakcíny, aby mohly začít své pacienty očkovat. ČTK to řekl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Pokud se lidé chtějí nechat očkovat u svého lékaře, musí kontaktovat přímo jeho. Lékař je do systému zapíše.

Sdružení praktických lékařů podle Šonky předalo na konci minulého týdne Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) seznam 4000 ordinací, které se chtějí do očkování zapojit. Ode dneška jsou do systému připojeny a mohou do něj zapisovat své pacienty. Další lékaři se podle Šonky hlásí. „Během týdnů nebo měsíců se dostaneme do stavu, že budou očkovat prakticky všichni praktici,“ řekl ČTK Šonka. Některé nově zapojené ordinace, zejména v Moravskoslezském kraji, podle Šonky už dnes dostaly od kraje vakcíny.

Centrální registrační systém ale nefunguje tak, že by si zájemci o očkování u praktických lékařů mohli v systému vybrat termín přímo u svého lékaře. Pokud se lidé do systému zaregistrují, budou naočkováni v očkovacím centru. „Bohužel systém dnes nahrává očkovacím centrům a lidem to nikdo férově neřekl,“ poznamenal Šonka.

Pokud chtějí být lidé očkováni u praktika, musí kontaktovat přímo jeho. Ten pak zájemce do systému zapíše. Kraj potom bude mít přehled o tom, kolik lidí čeká na očkování v konkrétní ordinaci a podle toho poskytne lékaři vakcínu.

Lékaři nyní v systému podle Šonky vidí, kdo z jejich pacientů už je někde zapsán k očkování. Může pak sám kontaktovat ty, kteří ještě žádnou registraci nemají. Není ale možné, aby si praktik někoho už registrovaného „stáhl“ k očkování do své ordinace. Praktici chtějí, aby to v budoucnu možné bylo. V současnosti je to možné pouze tak, že pacient zruší svoji rezervaci v systému telefonicky přes centrální linku, což je podle praktiků poměrně složité.

Dnes se otevřela možnost registrovat se k očkování proti covidu-19 pro lidi starší 70 let. K poledni se jich zaregistrovalo asi 124.000. Sedmdesátníků je v Česku zhruba milion. Od 15. ledna se mohou zapisovat k očkování lidé nad 80 let, kterých je zhruba 440.000. Od února přibyla možnost registrace také pro zdravotníky a od soboty pro učitele. Učitelů se přihlásilo na 130.000. Celkem se podle Chytré karantény ke dnešku registrovalo 390.195 lidí, z toho 204.056 lidí má rezervaci termínu.

Zdroj: ceskenoviny.cz

  

Den vzácných onemocnění – 28. únor

 

Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední únorový den.Více než 8 000 vzácných onemocnění si proto letos připomínáme 28. února s cílem přiblížit laické i odborné veřejnosti, jak tyto diagnózy mohou zásadně ovlivnit život pacientů. V České republice trpí málo známými nemocemi více než 600 tisíc lidí, což můžeme přirovnat k počtu obyvatel Jihočeského kraje.

Přestože medicína neustále vyvíjí terapie na vzácná onemocnění, vstup nových, moderních léků na český trh bývá složitý a pomalý. Úhradový systém zatím neumožňuje pro tyto léky vstup, a k pacientům se tak často dostávají složitě až po individuálním schválení léčby zdravotní pojišťovnou. To se však může brzy změnit díky novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou již poslanci schválili v prvním čtení a dosud tak existuje možnost, že zákon bude přijat ještě tento rok 2021.

Velký milník ohledně úhrady léků pro vzácná onemocnění se týká např. i diagnózy hereditárního angioedému (HAE). Daná nemoc je život ohrožující a projevuje se bolestivými a opakujícími se otoky na různých částech těla, které dokážou změnit člověka k nepoznání.  

Dle TZ

www.havaspr.cz

Zdroje:

Rare disease day. What is rare disesase day? [online]. https://www.rarediseaseday.org/article/what-is-rare-disease-day

Česká asociace pro vzácná onemocnění. Co je vzácné onemocnění [online].  http://vzacna-onemocneni.cz/vzacna-onemocneni/co-je-vzacne-onemocneni.html

1. Lékařská fakulta UK. Vzácná onemocnění [online]. https://www.lf1.cuni.cz/vzacna-onemocneni-v-cechach

MZCR. Novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění [online]. https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/07/Novela_48_shrnut%C3%AD.pdf

KADEŘÁVKOVÁ, Lenka. Léčba vzácných onemocnění by měla být dostupnější, do sněmovny míří novela zákona č. 48/1997 Sb. Prolekare.cz [online]. https://www.prolekare.cz/novinky/lecba-vzacnych-onemocneni-by-mela-byt-dostupnejsi-do-snemovny-miri-novela-zakona-c-48-1997-sb-115144

 

Zdroj: medicina.cz

Počet případů reinfekcí covid-19 v ČR mírně vzrostl

Z průběžné analýzy dat vyplývá, že máme v ČR nyní s jistotou evidováno celkem 158 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění covid-19. To je zhruba o stovku více než před měsícem. Více případů reinfekcí je u žen.


 Vzhledem k neexistující jednotné definici je, podobně jako v zahraničí, za reinfekci považováno opakované, potvrzené, symptomatické onemocnění covid-19, kde mezi první a druhou epizodou onemocnění uběhlo 90 nebo více dnů. 

 Za období od 1. 3. 2020 do 31. 1. 2021 bylo do ISIN nahlášeno celkem více než 982 tisíc případů covid-19. Z tohoto počtu bylo zatím identifikováno 158 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění covid-19, z toho 102 u žen a 56 u mužů. „Věkové rozpětí u osob, které prodělaly reinfekci onemocnění covid-19 je 1 až 94 let, medián 44 let. Interval mezi první a druhou epizodou onemocnění byl v rozmezí 92 až 320 dní,“ upřesnil RNDr. Marek Malý, CSc., vedoucí Oddělení biostatistiky.

U dalších 57 případů validace nadále probíhá. Kromě tohoto počtu bylo identifikováno ještě 363 případů možných reinfekcí covid-19, u nichž však minimálně jedna z epizod onemocnění proběhla bezpříznakově. Nadále platí, že většina osob s reinfekcí měla v obou epizodách mírný průběh.

Vzhledem k evidovaným případům reinfekcí u řady osob společně s nejasnostmi ohledně vytvoření, přetrvávání a protektivity imunitní odpovědi, stále platí doporučení očkovat proti covid-19 i osoby, které v minulosti tuto infekci již prokazatelně prodělaly.

 „Onemocnění covid-19 se s velkou pravděpodobností již stalo součástí našeho života a je třeba si zvyknout na skutečnost, že virus SARS-CoV-2 bude v lidské populaci trvale přítomen, a musíme se s ním naučit žít, podobně jako s jinými hromadně se vyskytujícími respiračními onemocněními.,“ uzavřel MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí.

Zdroj: szu.cz

Antigenní testy pro samotestování laickou veřejností

 

Dne 24.2.2021 Ministerstvo zdravotnictví ČR povolilo testům korejské společnosti Humasis použití pro laickou veřejnost. tzv samotestování. Po výtěru pouze z nosu a ne z nosohltanu je to další krok k tomu, aby se antigenní testy rozšířily a zpřístupnily všem. Zároveň je to potvrzení, že výtěr z nosu a realizace testu není nikterak náročný a je naprosto bezpečný.

Nyní je úkolem, aby po dlouhé době omezení testování na odborníky, se stal antigenní test Humasis přístupný každému. Již nyní je test využíván ve velké míře laboratořemi a zdravotnickými zařízeními. Důležitá je dostupnost zejména pro zaměstnance firem, maloobchodní řetězce a veřejnost.

Informace o testu: Jedná se o POCT test založený na imunochromatografickém principu. Je určen pro kvalitativní detekci antigenů SARS-CoV-2 ve vzorku z nasopharyngeálního stěru.

Dle posledního doporučení WHO v reálném světě antigenní rapid testy dobře fungují u pacientů s vysokou virovou náloží (Ct hodnoty ≤25 >106 genomických virových kopií/mL) což je obvyklé u  presymptomatických pacientů (1-3 dny před nástupem symptomů) a u časně symptomatických pacientů tedy první 5-7 dní nemoci. Test postihuje nejvíce infekční pacienty.

Nabízený test na rozdíl od většiny ostatních antigenních testů obsahuje 2 protilátky:

Monoklonální protilátka proti SARS-CoV-2 nukleokapsidě

Monoklonální protilátka proti SARS-CoV-2 Spike proteinu RBD

Protilátky vyrábí bio farmaceutická společnost Celltrion

Takto test dosahuje vysoké sensitivity 92% a specificity 100%.

Vlastní testování je velmi jednoduché. Provádí se ve 3 krocích výtěrem z nosu, vložení vzorku do testovacích médií s následným odečtem výsledku na testovací destičce. Výsledky jsou zřejmé do 15 minut. Skladování testu při pokojové teplotě. Doba expirace 18 měsíců.

Společnosti Humasis byla založena v roce 2000 a je to IVD výrobce, který se specializuje na produkci rapid testů a kvantitativní imunoassay POCT, své produkty vyváží do více než 50 zemí, na korejském trhu spolupracuje s farmaceutickými společnostmi jako je Celltrion.

Výhradním distributorem testu Humasis COVID-19 Ag pro ČR je společnost Novatin s.r.o. a obchodním partnerem společnost Care Comm Pharm s.r.o. (vsenacovid.cz). Společnost Novatin byla založena v roce 2007 na českém trhu distribuuje zdravotní prostředky a léčivé přípravky zejména v oblasti diabetologie a lipidologie, Společnost spolupracuje se zahraničními společnostmi z Koreje, Japonska, Indie a Číny.  Dle TZ

 

www.vsenacovid.cz

Zdroj: medicina.cz

Dopad pandemie COVID-19 na společnost (průzkum)

 

Po téměř roce protikovidových opatření se rozhodla personální agentura Předvýběr.CZ zmapovat dopady na zaměstnance pomocí průzkumu, který uskutečnila firma STEM/MARK. O práci už přišlo osm procent dotázaných a na další desetinu čeká výpověď. Dalších pět procent lidí uvedlo, že v reakci na situaci zaměstnání sami změnili. Ačkoliv před vypuknutím epidemie byl na pracovním trhu nedostatek volných míst, ani s mírně rostoucí nezaměstnaností není situace o moc lepší. Ti, kdo o práci přicházejí, nejsou vhodnými kandidáty na volná místa.

Dvaadvacet procent pracujících kvůli koronaviru bere méně ‒ o více než polovinu platu přišlo šest procent lidí, zhruba stejně velká je skupina se ztrátou 20-50 % a stejně velký je počet lidí, kteří mají o desetinu až pětinu méně. Naopak téměř osm procent lidí si platově polepšilo; naprosté většiny pracujících se úsporná opatření nedotkla. Čtvrtina lidí si stěžuje na váznoucí spolupráci s kolegy, ale naopak čtrnáct procent si pochvaluje, že si v týmu více rozumí. Jen zlomek respondentů (4 %) uvedl, že „si lezou na nervy“.

Dobrá zpráva je, že si lidé zase začínají vážit práce. V průzkumu to potvrdilo jednadvacet procent účastníků. Mezi přínosy lidé mimo jiného uváděli i více času na rodinu (38 %), větší využívání technologií (19 %), využití času, který dříve padl na cestu do práce (17 %), efektivnější práci z domova (10 %) a více času na online vzdělávání (10 %). Pokud by lidem nabídl zaměstnavatel možnost očkování, využilo by toho 48 procent dotázaných, čtyři desetiny by vakcinaci odmítly a zbývajících dvanáct procent se neumělo rozhodnout.

Dvaačtyřicet procent lidí prozradilo, že se jejich psychická kondice zhoršila a skoro pět procent dokonce tvrdí, že situaci už nezvládají. Osm procent dotázaných se naopak cítí lépe než před COVIDEM-19. Většina lidí (47 %) je bez jakýchkoli duševních problémů.

Téměř stejný počet lidí (46 %) nepocítil dopady na rodinný rozpočet. Pětina jich dokonce ušetřila víc než jindy. Přesto dvaatřicet procent lidí hlásí, že se jejich úspory ztenčují: nejčastěji o desetinu až čtvrtinu (12 %), u osmi procent to je o čtvrtinu až polovinu, sedm procent hlásí ztrátu do deseti procent. Téměř dvě procenta lidí vyčerpala 50-75 % úspor a přes tři procenta jich zchudlo o víc než tři čtvrtiny. Dvě procenta lidí by situaci nezvládla bez finanční podpory. Nejvíc se utrácí za jídlo, které se vaří doma (40 %). Zhruba stejné výdaje (38 %) jsou za hygienické a ochranné prostředky. Jídlo ale z rozpočtů ukusuje často: 17 % lidí utrácí za jídlo dovážené z restaurací, jedenáct procent za víno, skoro šest procent za čokoládu nebo zmrzlinu.

Přísun kalorií se projevuje na tělesné kondici: 42 % respondentů ztloustlo. Nejčastěji o 2-5 kilogramů (17 %) nebo jedno až dvě kila (13 %). Každý druhý ale hlásí, že se jeho hmotnost nijak nezměnila díky pravidelnému pohybu. Devět procent lidí dokonce zhublo.

Lidé ale také utráceli za počítače, internet nebo jinou techniku kvůli práci nebo škole (12 %) a online vzdělávání (6 %). Techniku pro zábavu pořídilo devět procent dotázaných, desetina utrácela za knihy, pět procent za filmy, tři procenta za hudbu.

Posezení v restauraci nebo kavárně chybí nejvíce lidem (57 %), podobně jako cestování (55 %) a setkávání se s přáteli (54 %). Kino, divadlo nebo koncerty chybí 39 % a sportovní aktivity 38 % respondentů. Jedenácti procentům chybí kolegové z práce, osm procent lidí si stěžuje na nedostatek klidu domova.

Online průzkum Českého národního panelu proběhl na reprezentativním vzorku 379 účastníků pracující internetové populace ve věku od 18 do 64 let.

Předvýběr.cz je česká personální společnost, působící na trhu od roku 2008. Zaměřuje se na předvýběr vhodných kandidátů, oslovuje uchazeče přes online pracovní portály, online databáze, rozsáhlou interní databázi kontaktů a sociální sítě.  Dle TZ

www.predvyber.cz

www.evox.space

Zdroj: medicina.cz

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ PRO DOSPĚLÉ OBYVATELSTVO ČESKÉ REPUBLIKY

  1. Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI (18,5-25,0) kg/m2 a obvodem pasu
    nejvýše 94 cm u mužů a 80 cm u žen.
  2. Denně se pohybujte alespoň 30 minut např. rychlou chůzí nebo cvičením.
  3. Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 3-5 denních jídel, nevynechávejte snídani.
  4. Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 400 g (zeleniny 2x více než ovoce) rozděleně do více porcí; nezapomínejte konzumovat menší množství ořechů.
  5. Z obilovin preferujte celozrnné výrobky a nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1x týdně).
  6. Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně.
  7. Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané (např. jogurty, zakysané mléčné nápoje, kefíry); vybírejte si přednostně polotučné.
  8. Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky) a při přípravě pokrmů. Preferujte tuky s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin.
  9. Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, džemů, slazených mléčných výrobků a zmrzliny.
  10. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (slané uzeniny, rybí výrobky, sýry, chipsy, solené tyčinky a ořechy), nepřisolujte hotové pokrmy.
  11. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. Dbejte na pečlivé mytí rukou před jídlem.
  12. Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 l tekutin (voda, slabě až středně mineralizované neperlivé minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené nebo ředěné).
  13. Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu u mužů 20 g (200 ml vína, 0,5 1 piva, 50 ml lihoviny), u žen poloviční množství.

Zdroj: vyzivaspol.cz

Jen správné otužování má smysl

Otužování ve smyslu celkového systematického zvyšování odolnosti organismu, které je vnímáno jako dlouhodobý proces, může zdraví skutečně velmi prospívat. Naopak neuvážlivý nebo zbrklý postup v něm může vyústit i v hazard se zdravím. Otužování znali již staří Římané. Velmi populární bylo v 19. století, kdy vznikly dnes známé metody pánů Kneippa nebo Priessnitze. V moderní době se o něm píše každý rok na podzim, kdy přicházejí respirační infekce. Letos je důsledkem koronavirové infekce, která zaplavila celý svět, ještě aktuálnější. Také proto, že otevřené vodní toky jsou vhodnou variantou v době, kdy jsou jiná sportoviště uzavřena. Otužováním lze pomoci k celkové odolnosti organismu, ale podle odborníků je potřeba provozovat ho správně.

Otužováním se nejčastěji myslí zvyšování odolnosti organismu vůči nízké teplotě a jeho účelem je upevnění zdraví, zejména pak posílení imunity vůči respiračním infekcím. Obvykle to je sprchování studenou vodou či plavání ve studené vodě, případně saunování. Ale může se jednat i o celoroční sportování ve volné přírodě a další praktiky, jako je spaní při otevřeném okně, „kneipování‘, tj. střídání tepla a chladu na ploskách nohou, a jiné. Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně potvrzuje, že otužování neznamená pouze zvyšování odolnosti proti chladu, ale celkově má mít příznivý vliv na schopnost se vyrovnat se také s jinými zátěžemi, třeba i neočekávanými.

Zda otužování prospívá, záleží na mnoha faktorech, kam patří i skutečnost, koho se vlastně týká. Rozhoduje zdravotní stav daného jednotlivce, jak otužování praktikuje a jak často jej provádí. Prospěšné je totiž pouze takové, které je prováděno pravidelně a přiměřeně v souladu s dalšími významnými součástmi zdravého životního stylu, jako je správná výživa, dostatek spánku, pravidelný pohyb, duševní pohoda a další. Pokud je pravidelné, postupné a přiměřené je prospěšné nejen imunitnímu systému, ale také systému srdečněcévnímu. Jedním z popisovaných mechanismů je zvýšení prokrvení dýchacích cest při vdechování studeného vzduchu a následné zvýšení produkce hlenu včetně slizničních protilátek.

Při otužování je zásadní pravidelnost a přiměřenost, extrémy jsou naopak škodlivé. Vzhledem k tomu, že definice otužování je poměrně široká, měl by si každý vybrat, co mu vyhovuje. V zásadě stačí, když se nebude přetápět v místnosti, spát při otevřeném okně – pokud nevede na rušnou křižovatku. Je dobré se občas se osprchovat studenou vodou a pravidelně se pohybovat na čerstvém vzduchu. Saunování, jako náročnější způsob otužování, není pro každého vhodné.

Otužovat se je tedy nutné systematicky a celoročně. Běžný způsob otužování by měl zahrnovat pravidelný pobyt a pohyb venku s přizpůsobením stylu oblečení plánované aktivitě. Součást otužování je využití studené vody, ať již ve formě studené sprchy, nebo ve formě koupele ve studené vodě. Kontakt se studenou vodou by měl být krátkodobý – v řádu desítek sekund až jednotek minut, a hlavně, aby jedinec celkově vnímal proceduru jako příjemnou. Nepříjemně vnímaná procedura totiž vede k uvolnění nadměrného množství hormonu nadledvin kortizolu, který může imunitu naopak oslabit. Koupání v ledové řece je nutno natrénovat ve venkovních nádržích či tocích od léta přes podzim až do zimních měsíců, aby se tělo postupně adaptovalo na snižující se teplotu.

Podle odborníků by si také děti na chlad měly zvykat už od malička. Otužování malých dětí lze dosáhnout od spánku v kočárku venku za každého počasí, nepřetápěním v domácnosti, pravidelným plaváním v létě v přírodních vodách a v zimě ve vnitřních bazénech. U miminek je důležitý pobyt a pohyb venku za každého počasí, samozřejmě s přiměřeným oblečením. Při návštěvách obchodních center v zimních měsících (neplatí pro současnou epidemickou situaci!) pochopitelně je nutno dítě vyjmout z kožešinového pytle. Také u dětí je otužování součást celkového zdravého způsobu života spolu se zdravou výživou, fyzickou aktivitou, dostatečným spánkem a duševní pohodou. Samotné otužování není samospásné.

Z redakčního článku Bc. Kateřiny Hájkové, který vznikl z rozhovoru s prof. MUDr. Jiřinou Bartůňkovou, DrSc., přednostkou Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol, a s prof. MUDr. Hanou Matějovskou Kubešovou, CSc., přednostkou Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

www.uLekare.cz

Zdroj: medicina.cz

Mezinárodní den epilepsie

Svět si 8. února 2021 připomíná Mezinárodní den epilepsie. S touto diagnózou žije 1 Čech ze 100. A ne vždy je pro něj jednoduché najít zaměstnání. Sociální květinářská dílna Aranžérie vznikla proto, aby nabídla lidem žijícím s epilepsií uplatnění.

“Naším cílem je vytvářet pestré pracovní prostředí,” říká Alena Červenková, ředitelka Společnosti E, která dílnu zřizuje. “Ukazujeme tak, že lidé s epilepsií mohou žít běžným způsobem života včetně života pracovního, pokud k tomu dostanou příležitost. V tom se nemusíme lišit od jiných firem.”

Práci v sociální květinářské dílně Aranžérii nacházejí lidé s onemocněním epilepsií a jejich blízcí, protože být zaměstnaný pro ně není vždy snadné. Někteří lidé s epilepsií pro svou práci potřebují specifické pracovní podmínky a je třeba se jim přizpůsobit, ale nemusí to mít oproti druhým žádné výhody ani nevýhody. Společnost se snaží lidi nezařazovat do škatulek, spolupracuje s lidmi s diagnózou i bez ní a díky různosti a pestrosti spoluvytváří otevřené a přístupné pracovní prostředí pro všechny.

Sociální firma se oproti běžným firmám liší tím, že v sociálním podniku negenerují významné zisky. Dílna může být efektivnější, ale protože vedle některých pracovníků či pracovnic stojí někdo další, kdo zaučuje, v práci provází, koordinuje, někdy asistuje – znamená to náklady navíc.

Nejdůležitější zakázky sociální květinářské dílny byly pravidelné objednávky divadel, firemní akce, recepce. Kvůli COVIDu-19 o ně přišli už skoro před rokem. Stále se plánuje, vymýšlí, ale ekonomické problémy zůstávají. A proto se do dílny nemohou vrátit všichni zaměstnanci, i když chtějí a práci potřebují, zvláště v této nepříznivé situaci.

Vznikl nápad posílat narozeninové kytice klientům v domovech seniorů. Nová kampaň „Kytka pro babi a dědu“ pod názvem Darujme.cz zahájila společnost v září 2020 a od té doby ji podpořilo téměř 90 dárců. Osamělým seniorům tak bylo předáno už 50 kytic. Teď se chystají kytičky pro seniory k Valentýnu, který je patronem nejen zamilovaných, ale také nemocných epilepsií.

“V lednu a únoru nám vždycky trochu teče do bot, ale letos je té zimní břečky až po kolena.” Poklesu objednávek se čelí stále novou a originální nabídkou. Od ledna 2021 jsou proto v prodeji dekorativní zimní kytice. Každá objednávka zaměstnancům nejen vykouzlí úsměv na tváři, ale zahřeje také ruce při práci. https://www.aranzerie.cz/zimni-kolekce/

Výzkum Společnosti E ukázal, že epilepsii před svým zaměstnavatelem tají zhruba 20 % lidí s touto diagnózou. Souvisí to s přetrvávajícími předsudky. Skutečná rizika jsou ve skutečnosti mnohem nižší, než si lidé představují.

Sociálním poradenstvím, které Společnost E provozuje, prošli lidé, kteří kvůli epilepsii v práci na předsudky nenaráží, ale jsou také tací, v jejichž pracovních zkušenostech figuruje diskriminace a nepochopení. Někdy na to má vliv závažnost diagnózy, či frekvence a intenzita záchvatů. Častým prvkem však zůstává, že za strachem z epilepsie bývá nevědomost.

O epilepsii v práci je dobré mluvit a na začátku spolupráce nemít žádná očekávání či předsudky. Doporučuje se nového zaměstnance ptát, naslouchat mu, vést otevřený dialog a o konkrétních potřebách a podmínkách spolupráce vytvářet dohody. Pracovní prostředí pak podle konkrétní dohody připravit či přizpůsobit. Doporučuje se zvolit spíše otevřený přístup, ačkoliv někteří lidé nechtějí o své epilepsii v práci mluvit. Ale je nutno zhodnotit skutečná rizika než mít přehnaný strach. Díky tomu, že spolupracovníci i lidé v blízkosti o diagnóze vědí, mohou lépe pomoci, pokud by bylo potřeba. Dle TZ

www.spolecnost-e.cz

Zdroj: medicina.cz

O postcovidové pacienty budou pečovat plicní lékaři

Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se. Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s COVIDEM-19 neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat se očekává nejpozději v únoru 2021.

Podle profesorky MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP celá řada lidí, kteří prodělali COVID-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. Péče o tyto pacienty bude nyní zajištěna plicními lékaři. Péče také dostane oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde se budou shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři. Většina lidí, která plicního lékaře vyhledá ať už sama nebo na doporučení, si stěžuje na únavu. Příčinu zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce (rtg, spirometrie, funkční vyšetření plic apod.). Obdobné nálezy byly zjištěny na více pracovištích, zatím téměř u nikoho nebyla shledána závažná poškození plic. Jistá patologie –například snížená plicní difuze či ventilační porucha, která přetrvává u nízkého procenta pacientů se nadále sleduje, zda se porucha sama časem nezlepší nebo bude vyžadovat další terapii.

Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali COVID-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Právě tato fakultní nemocnice nově otevřela Centrum postcovidové péče.

Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Nejčastěji se jedná o poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. COVID-19 je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů.

Působení COVID-19 se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od COVIDU-19 nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. (Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii.) Z celé skupiny těch, kteří onemocněli COVID-19 má potíže více než 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky.

Postcovid- syndrom je soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních, při COVID pneumonii a syndromu akutní dechovou tíseň, zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního COVID a post-akutního COVID, přímým účinkem viru. Dle TZ

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz

 

Střevní mikrobiota ovlivňuje zdraví srdce i cholesterolu v krvi některých lidí

Zdá se, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom. Tato oblast výzkumu je vzrušující oblastí a možná i budoucí „léčby mikrobiomu“.


Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Zhruba 38 bilionů bakterií, které sídlí ve střevech, plní mnoho důležitých úkolů. Tyto mikroby, které jsou souhrnně označovány jako „střevní mikrobiota“, pomáhají trávit konzumované potraviny, metabolizují léky, ale také nás účinně chrání před infekčními organismy.

Střevní mikrobiota je jako další samostatný orgán v těle

Střevní mikrobiota, která váží celkem asi půl kila, je vlastně něco jako další samostatný orgán v těle. Stejně jako máme jedinečný genom, máme také jedinečný střevní mikrobiom. Skládá se z přibližně osmi milionů genů, které řídí mikrobiotu. Vědci se stále učí, jak složení a rozmanitost střevního mikrobiomu ovlivňuje zdraví kardiovaskulárního systému.

Mikrobiom je spojen i s cholesterolem

Nedávný objev zahrnuje skupinu střevních bakterií, které mohou štěpit cholesterol ve střevech. Od počátku 20. století vědci věděli, že střevní bakterie mohou přeměňovat cholesterol na sloučeninu zvanou koprostanol, ale nevěděli, které druhy to dělají. Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 3079 lidí, aby charakterizovali jejich střevní mikrobiomy, a poté sekvenovali téměř šest milionů mikrobiálních genů.

Někteří lidé nemají problém s cholesterolem v krvi

Zjistili, že lidé s genem, který ve svém mikrobiomu nazvali IsmA, vylučovali ve svých výkalech až o 75% méně cholesterolu než lidé, kteří tento bakteriální gen nenesou. Přítomnost tohoto genu, který vytváří enzymy, které metabolizující cholesterol, byla také spojena s nižší hladinou cholesterolu v krvi účastníků. Zjištění zveřejněná minulý rok v časopise Cell Host and Microbe mohou pomoci vysvětlit, proč někteří lidé mohou konzumovat více cholesterolu ve své dietě, s relativně malým účinkem na hladinu cholesterolu v krvi. Úprava mikrobiomu může mít i terapeutický účinek, říká spoluautor studie Dr. Stanley Shaw, kardiolog v Brigham and Women’s Hospital a proděkan na Harvardské lékařské fakultě. Varuje však, že léčba srdečních chorob založená na mikrobiomu je stále ještě v plenkách.

Jak ovlivnit střevní mikrobiom

Teoreticky by to mohlo pomoci přímo zavést enzymy metabolizující cholesterol do střeva nebo zvýšit populaci těchto bakterií snižujících hladinu cholesterolu dietou, probiotiky nebo jinou metodou. Probiotika jsou prospěšné bakterie vyskytující se v některých potravinách, jako je třeba jogurt nebo kefír,  ale i doplňky stravy. Nejvhodnější přístup je ale stále ještě záhadou, protože nemůžeme spolehlivě předpovědět, zda nově zavedené bakterie skutečně kolonizují střeva.

Rozdíly v mikrobiotě ovlivňují srdce, ale i obezitu

Zdá se, že mikrobiom ovlivňuje další faktory spojené se zdravím srdce, včetně tělesné hmotnosti, krevního tlaku, cukrovky a zánětu. Například lidé, kteří jsou přirozeně hubení, mají jinou střevní mikroflóru než lidé s nadváhou, pravděpodobně proto, že některé bakterie získávají z některých potravin více energie než jiné bakterie. Podobně se zdá, že lidé s vysokým krevním tlakem mají méně různorodou mikrobiotu, tj. méně druhů, než lidé s normálním krevním tlakem.

Nevíme, jestli je rozdíl v mikrobiotě primární nebo sekundární – co třeba vláknina

Problém pozorování je starý hlavolam, co bylo dříve, „kuře nebo vejce“. Jsou rozdíly v mikrobiotě příčinou zdravotního problému nebo jsou to reakce nebo kompenzace těla na problém, říká doktor Shaw. Na mikrobiomu je zajímavé to, že se zdá, že slouží jako prostředník pro některé faktory životního stylu. Mají příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví. Například vláknina. Zdá se, že strava bohatá na vlákninu snižuje riziko srdečních onemocnění a mozkové mrtvice až o 30 %. Schopnosti vlákniny pomáhají eliminovat cholesterol z těla. Mohou však podobně fungovat i jiné faktory. Ve střevě se vláknina rozkládá bakteriemi v tlustém střevě a vytváří mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto sloučeniny interagují se specifickými receptory na buňkách, které regulují krevní tlak, ovlivňují hormony podílející se na diabetu a tlumí záněty – to vše ovlivňuje kardiovaskulární zdraví.

Rostlinná strava podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom

Bohužel neexistují žádné konkrétní rady týkající se prevence zdraví srdce ve vztahu k střevnímu mikrobiomu. Zdá se však, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom. Tato oblast výzkumu je vzrušující oblastí a možná i budoucí „léčby mikrobiomu“.

prof. J.Ruprich, CZVP SZÚ, 25.1.2021

Použit zdroj: Harvard Hearth Letter, Harvard Medical School, leden 2021

Zdroj: szu.cz

1 2 3 105