Péče o zdraví na pracovišti se pro podniky i zaměstnance často stává tématem číslo jedna, konzultační dny nabízejí pomoc

 

Jde pravděpodobně o jeden z mála dopadů pandemie COVID-19, který můžeme označit za pozitivní. Kolektiv Státního zdravotního ústavu, který se dlouhodobě věnuje spolupráci s firmami na soutěži Podnik podporující zdraví (PPZ), dostává silnou zpětnou vazbu, která potvrzuje trend důrazu péče o zdraví na straně podniků i zaměstnanců. Podniky cílí na fakt, že zdravý zaměstnanec rovná se zdravá firma. Zvláště mladí lidé si pak vybírají zaměstnavatele podle toho, jak se o ně stará, jakou má firemní kulturu včetně podpory zdraví na pracovišti a jak se staví ke společenské odpovědnosti. Certifikát získaný v soutěži Podnik podporující zdraví, kterou už od roku 2005 každoročně vyhlašuje Hlavní hygienik ČR a realizuje Státní zdravotní ústav, se přitom stává mezi firmami uznávaným vysvědčením, kterým prokazují úspěchy na poli péče o své kolektivy.


„Soutěž Podnik podporující zdraví mimo jiné pozitivně přispívá k osvětě veřejného zdraví. To velmi podporuji a jsem rád, že stále častěji vidíme trend, kdy se firmy spolupodílí na zdravotním sektoru a přímo ovlivňují to, že se zaměstnancům ve společnosti daří lépe. A že lidé stále častěji při výběru zaměstnání chtějí pracovat právě u takovýchto zaměstnavatelů. To je skvělá zpráva,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„V době inflace se ukazuje, že zdravý zaměstnanec rovná se zdravá konkurenceschopná firma. Dávno už neplatí, že se podniky mezi sebou trumfují, kolik benefitů pro své zaměstnance mají. Situace je taková, že benefity se staly standardem. Každý podnik je jedinečný, má specifickou firemní kulturu a složení pracovní populace. V každém podniku je třeba zvolit specifický přístup,“ sděluje zkušenosti z konzultačních dnů s firmami MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Ale jak pečovat o zdraví zaměstnanců dobře? Kde se to naučit? Jednou z možností je sdílení dobré praxe. Na konzultačních dnech v rámci dlouhodobého projektu i soutěže Podnik podporující zdraví právě takové sdílení dobré praxe firmy vyhledávají a SZÚ se snaží jim v získávání zkušeností co nejvíce pomoci.

„Podniky, kterým se třeba i opakovaně podařilo obhájit certifikát a ocenění Podnik podporující zdraví, jsou těmi, kteří svou úrovní péče o zaměstnance ukazují cestu dalším a rády sdílejí své zkušenosti.  Na konzultačních dnech referují o svých postupech a vzájemně se inspirují. Vzniká tak významná a silná komunita firem, které považují péči o zdraví na všech úrovních za jednu z priorit a nastavují tak trendy v oboru HR co se týká péče o zaměstnance,“ popisuje efekty dlouhodobého programu PPZ MUDr. Vladimíra Lipšová.

Představitelé jednoho z úspěšných podniků například aktuálně řeší velikou různorodost zaměstnanců a inkluzi. Pracuje zde až 90 různých národností, někteří lidé mají diagnostikovanou ADHD nebo různé formy autismu. „I přes nejrůznější formy zdravotního znevýhodnění jsou tito lidé velmi kvalitními zaměstnanci. Ukázalo se, že pomoci načerpat jim nové síly v průběhu pracovní doby pomáhá speciální místnost, kterou jsme jim připravili, aby mohli opustit na chvíli velký otevřený pracovní prostor, takzvaný open space. Právě lidem trpícím některými formami autismu či ADHD dělají velké místnosti plné kolegů často potíže, vyčerpávají jejich psychické síly a ztěžují soustředění,“ popisuje příklad dobré praxe manager jedné z firem  Adi Smajic.

V další z firem se vydali cestou ambasadorů zdraví – proškolených osob z řad zaměstnanců, kteří jednak v pracovním, ale i ve svém volném čase zajišťují  pořádání různých akcí, které přispívají k posilování fyzického ale i duševního zdraví. Jde například o sportovní soutěže,  kurzy zdravého stravování či podpůrné skupiny pro odvykání kouření.

„Velký ohlas u zaměstnanců mají u nás takzvané Dny společenské odpovědnosti. Máme vyčleněn vždy jeden pracovní den, který zaměstnanci věnují na zvelebení prostor například nemocniční zahrady či dětského hřiště,“ vysvětluje další cestu podpory psychické pohody na pracovišti HR manažerka podniku, který se účastní soutěže PPZ, Gabriela Hlaváčková.

V další ze spolupracujících a oceněných firem zjistili, že k nejvíce úrazům dochází na schodišti, a tak na společné platformě sdíleli konkrétní příběhy, jak k úrazům došlo. „Díky předávání zkušeností takovou formou se nám podařilo úrazy ve firmě rapidně snížit,“ pochvaluje si další z firemních managerů Tomáš Kozílek

Hlavní oblastí zaměření projektů PPZ je zdravý životní styl – vyvážená racionální strava, přiměřená fyzická aktivita, nekouření a management stresu. Neméně důležitou oblastí je prevence poškození zdraví vyplývající z náplně práce a rizik, které se vyskytují na daném pracovišti a rehabilitace již vzniklých problémů.

V poslední době se projekty zaměřují také na zvládání psychosociálních rizik, která jsou na vzestupu a na sladění pracovního a rodinného života. Statistiky nám v tuto chvíli říkají, že:

  • Cvičení na pracovišti umožňuje svým zaměstnancům 31 % oceněných podniků; Do většiny realizovaných aktivit jsou zapojováni také rodinní příslušníci, čímž je propojován pracovní a rodinný život;
  • Nárazová či jednodenní školení zaměřená na problematiku stresu nabízí 92 % oceněných podniků;
  • V krizových případech mají zaměstnanci k dispozici telefonní linku pomoci (46 % oceněných podniků) nebo možnost osobní psychologické konzultace přímo na pracovišti (19 % oceněných podniků). Tyto služby v řadě společností mohou využívat nejen kmenoví a agenturní zaměstnanci, ale také jejich rodinní příslušníci.
  • Velmi oblíbené je poskytování různých typů preventivních očkování zdarma nebo za zvýhodněnou cenu (proti chřipce – 92 % oceněných podniků, hepatitidě – 31 %, klíšťové encefalitidě – 31 %);

„Máme radost, že Podnik podporující zdraví se stává impulsem pro stále více firem starat se o své kolektivy ve všech ohledech podporující zdravé prostředí i psychickou pohodu na pracovištích. Věřím, že péče o zdraví se v oboru HR stává jakousi novou a velmi pozitivní módou. Odborníci Státního zdravotního ústavy jsou připraveni firmám pomoci najít cestu jak pečovat, tuto péči zacílit a zapojit se do úspěšné komunity Podniků podporujících zdraví i sebe navzájem v hledání stále nových a zajímavých cest péče o své kolegyně a kolegy. Pokud i u Vás na pracovišti máte chuť přidat se mezi takové firmy, neváhejte a kontaktujte nás, nabízíme nejen účast v soutěži, ale i možnost navštěvovat naše konzultační dny,“ uzavírá ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

Zdroj: szu.cz

Očkování proti chřipce je stále aktuální

 

Vzhledem k rostoucímu počtu případů chřipky a počtu hospitalizovaných lze i nadále doporučit očkování proti chřipce, které by mohlo zvýšit ochranu populace před chřipkou a jejími komplikacemi. Farmaceutická společnost upozorňuje na dostupnost své vakcíny proti chřipce v České republice.

Jak uvádí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, severní polokoule zažívá neobvyklou cirkulaci chřipky, která je charakterizována dřívějším začátkem chřipkové sezóny 2022–2023 a rychlým nárůstem počtu případů. Odborníci varují, že sezónní chřipka společně s dalšími virovými infekcemi, jako jsou RSV a COVID-19, budou mít velký dopad na zdravotnické služby a populaci. To vše zdůrazňuje důležitost očkování proti chřipce a onemocnění COVID-19 zejména u zranitelných osob kdykoli v průběhu sezóny, aby každý jedinec chránil sebe i ostatní před těmito infekčními nemocemi.

Po očkování trvá obvykle 10 až 14 dní, než dojde k plnému rozvoji imunitní odpovědi a ochrany. Většina zemí proto zahajuje imunizaci začátkem podzimu. Období chřipkové epidemie začíná jen výjimečně před polovinou listopadu a chřipková sezóna může trvat až do konce května následujícího roku.

Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu upozorňuje, že chřipková sezóna letos vykazuje neobvyklý časový průběh a souběh výskytu několika respiračních onemocnění, s největší pravděpodobností v důsledku snížené expozice obyvatelstva virům a zvýšených protiepidemických opatření během pandemie COVID-19. Nárůst počtu případů je zcela zjevný a patrně bude vysoký výskyt chřipky pokračovat i v následujících týdnech. V tomto období je také přítomno zvýšené riziko koinfekce v souvislosti s intenzivní cirkulací dalších viróz. Z toho vyplývá, že na očkování proti chřipce ještě není pozdě. Vzhledem k tomu, že chřipková sezóna ještě nekončí, lze i nadále doporučit očkování proti chřipce.

Je prokázáno, že očkování představuje nejúčinnější prostředek k ochraně obyvatel před chřipkou a jejími komplikacemi, proto je zapotřebí zvyšovat proočkovanost populace, zejména osob v rizikových skupinách. Vakcína proti chřipce poskytuje ochranu před nákazou, a zároveň chrání především zranitelnější část populace před závažnými komplikacemi.

Současný epidemiologický vývoj chřipky v ČR a v sousedních regionech je charakterizován intenzivní cirkulací chřipkových virů, která má za následek zvýšený výskyt u většiny věkových skupin. Celkem 16 z 32 zemí a oblastí hlásících intenzitu chřipkové aktivity uvádí vysokou nebo velmi vysokou intenzitu a 22 zemí a oblastí hlásících geografické šíření chřipkových virů popisuje rozšířenou aktivitu naznačující vysokou sezónní cirkulaci chřipky v celém regionu.

Od začátku stávající chřipkové sezóny bylo v České republice hlášeno již 136 klinicky závažných případů chřipky vyžadujících intenzivní péči, z nichž v 35 případech došlo k úmrtí. Ve srovnání s předpandemickou sezónou 2019–2020 došlo v aktuální sezóně k nárůstu počtu klinických případů přibližně o 5 týdnů dříve.

Generální ředitel Vaccines, Sanofi CZ  upozorňuje: „Jsme si vědomi, že dvě chřipkové sezóny nejsou nikdy stejné, proto usilujeme o to, abychom byli připraveni i na neočekávané eventuality. V současné době jsme svědky rychlého nárůstu případů chřipky a počtu hospitalizovaných. Společnost Sanofi v České republice chce proto oznámit, že pro chřipkovou sezónu 2022-2023 je v České republice stále k dispozici vakcína proti chřipce VaxigripTetra® a také nová vakcína Efluelda® určená pro lepší ochranu starší populace. Naše vakcíny proti chřipce jsou dostupné u distributorů pro objednání do ordinací praktických lékařů a lékařských center a mohou být používány k ochraně lidí před chřipkou a jejími potenciálními komplikacemi.“

Chřipka představuje závažnou hrozbu po celém světě a způsobuje celosvětově 3 až 5 milionů případů závažných onemocnění a 290 000 až 650 000 případů úmrtí na respirační onemocnění ročně. WHO doporučuje očkování proti chřipce zejména u vysoce rizikových skupin populace. Mezi tyto skupiny patří osoby starší 65 let, osoby s chronickými onemocněními, děti od 6 měsíců do 5 let veku, těhotné ženy, veřejně činné osoby a zdravotničtí pracovníci. Dle TZ

www.sanofi.com

Zdroj: medicina.cz

Pracovnělékařské prohlídky po novele vyhlášky od ledna 2023

 

K 1. lednu 2023 byla novelizovaná vyhláška o pracovnělékařských službách č. 79/2013 Sb. Přinesla do oblasti pracovnělékařských služeb významné změny. Především do oblasti prohlídek.

Pracovnělékařskými prohlídkami jsou vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, dále výstupní prohlídka a lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (tzv. následná prohlídka).

Vstupní prohlídka

Účelem vstupní prohlídky je zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách se známou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Provádí se i při zařazení zaměstnance na jinou práci, pokud se jedná o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla zdravotní způsobilost zaměstnance posouzena. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů minimálně o jeden, bez ohledu na to, zda změna podmínek povede ke změně výsledné kategorie práce.

Zaměstnavatel zajistí vstupní prohlídku před vznikem:

  1. pracovního poměru (zde je prohlídka povinná vždy),
  2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jestliže má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní prohlídku vyžadovat též, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
  3. vztahu obdobném vztahu pracovněprávnímu (platí např. pro služební poměry, soudce, úředníky atd.).

Návrh novely vyhlášky původně kalkuloval se vstupními lékařskými prohlídkami u kategorie první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví pouze na základě dobrovolnosti (vyžádané uchazečem o zaměstnání či zaměstnavatelem). Navržená úprava však byla zkritizována v rámci připomínkového řízení. Důvodů bylo hned několik. Zákon o specifických zdravotních službách stanoví zaměstnavateli povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku. Prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o pracovnělékařských službách, nemůže jako právní předpis nižší právní síly zaměstnavatele této povinnosti zprostit. Takový postup by byl protiústavní. V případě pracovního poměru musí být prohlídka provedena vždy a vyhláška na tom nemůže nic změnit. Proto se z navrhovaných změn v oblasti vstupních prohlídek upustilo, a to minimálně do doby provedení novelizace zákona o specifických zdravotních službách.

Periodická prohlídka

Jde o zjištění včasné změny zdravotního stavu v souvislosti s náročností práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce vedl k poškození zdraví. Provádí se v následujících intervalech podle zařazení zaměstnanců do kategorií:

  • v kategorii první (pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují) nejdéle jednou za 6 let, ovšem po dovršení 50 let věku nejdéle jednou za 4 roky,
  • v kategorii druhé (pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují) nejdéle jednou za 4 roky, po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky,
  • v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí jednou za 2 roky,
  • v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je profesní riziko, pokud není výše stanovena kratší lhůta, se provádí jednou za 4 roky, po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky. Jestliže je jiným právním předpisem nebo v příloze k vyhlášce stanoveno jinak, výše uvedené intervaly se nepoužijí. V příloze k vyhlášce je takto stanovena například frekvence prohlídek zaměstnanců pravidelně pracujících v noci, a to jednou za dva roky.

Periodické prohlídky se provádějí i v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Největší změnou je právě provádění periodických prohlídek „na bázi dobrovolnosti“ v případě „čisté“ kategorie první a druhé. Pravidla pro jejich provedení je vhodné u zaměstnavatele ošetřit interním předpisem. Jestliže bude periodická prohlídka provedena na žádost zaměstnance, uvede zaměstnavatel tuto skutečnost do žádosti o provedení prohlídky (jde o důvod k provedení periodické prohlídky).

Mimořádná prohlídka

Prohlídka se uskuteční za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek (může se provést také na podnět lékaře, zaměstnavatele nebo zaměstnance).

Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

  • a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
  • b) to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
  • c) došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
  • d) bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
  • e) byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
  • f) byl výkon práce přerušen za1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů (s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví) a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak, za 2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo za 3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců (nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené – doplněno aktuální novelou vyhlášky). 

Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce. Podle výše uvedeného písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo na základě žádosti zaměstnance či podnětu zaměstnavatele se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (dále jen „mimořádná prohlídka v úplném rozsahu“).

Novelou vyhlášky se přesněji rozlišují mimořádné prohlídky v úplném rozsahu (mají stejné důsledky jako periodické prohlídky a stanoví se nová lhůta pro její další provedení) a prohlídky v neúplném rozsahu. V případě písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo prohlídky na žádost zaměstnavatele či z podnětu zaměstnance se jedná o provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu.

Výstupní prohlídka

Prohlídkou se zjišťuje zdravotní stav zaměstnance po ukončení práce s důrazem na zjištění takových změn, u kterých lze předpokládat souvislost s vykonávanou prací. Nevydává se posudek, ale pouze potvrzení zaměstnavateli o provedení výstupní prohlídky.

Výstupní lékařská prohlídka se provede při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, dále jestliže u zaměstnance byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění. Dále před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis. Provede se také na žádost zaměstnavatele.

Drobné změny v provádění výstupní prohlídky jsou zvýrazněny tučně.

Zdroj: podnikatel.cz

účto únor klímová

Následná prohlídka

Při následné prohlídce po skončení rizikové práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví se jedná o zjištění důsledků, které se mohou projevit s časovým odstupem po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek. Provádí se podle přílohy k vyhlášce nebo pokud tak stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví či jiný právní předpis.

U následné prohlídky se od roku 2023 nic nemění.

Noční myopie ohrožuje zrak řidičů

 

Všichni, kdo usedají pravidelně za volant, by měli být zvláště v zimních měsících obzvlášť opatrní. Snížená viditelnost způsobená mlhou, zešeřením, tmou nebo mokrou vozovkou se může projevit dočasnou oční vadou, tzv. noční myopií.

Noční myopie, známá i jako tzv. noční krátkozrakost, je dočasně vznikla refrakční vada, ke které dochází právě za zhoršených světelných podmínek, zejména za šera nebo večer, a dokonce i v málo osvětlených místnostech. Oči se s úbytkem světla snaží vypořádat rozšířením zornic, čímž paprsky v oku získají větší rozptyl na sítnici a tím následně způsobí rozostřené vidění.

„U noční myopie jde v podstatě o to, že oko během večera reaguje na málo světla rozšířením zornic a mírným posunutím ohniska před místo nejostřejšího vidění. Vznikne tzv. čtvrteční krátkozrakost. A to i u člověka, který žádnou refrakční vadu nemá,” vysvětluje odborný oční garant FOKUS optik.

Je to způsobeno jednak okrajovými paprsky dopadajícími do oka, dále Purkyňovým jevem, na jehož základě oko ztrácí schopnost rozlišovat barvy a jeho citlivost se posouvá k modré části barevného spektra. Nepříjemné pocity pak zvyšuje i snaha za tmy více zaostřovat zrak pomocí mhouření očních víček a tím neostré vidění kompenzovat.

Ještě rizikovější ale může být noční krátkozrakost v případě, pokud jedinec již nějakou oční vadu má. Vnější podmínky zhoršují zrak všem lidem bez rozdílu, více však u těch, kteří již trpí krátkozrakostí, dalekozrakostí nebo astigmatismem. Tím, jak klesá dobrá viditelnost, snižuje se i ostrost jejich vidění a následná reakce. Například řidiči se šedým zákalem hůře vnímají oslnění reflektory protijedoucích aut, takže určitou dobu nic nevidí.

Je známo, že krátkozrací lidé vidí v noci hůře. Zatímco zdravé oko zpozoruje chodce ze vzdálenosti okolo 200 metrů, krátkozraké s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, a s vadou -2 dioptrie už je to jen 20 metrů. Pokud je špatně zvolená korekční pomůcka (brýle nebo kontaktní čočky), ostré vidění je jen při dobrém osvětlení a zúžené zornici, může být výsledná vzdálenost ještě menší.

Pokud se za jízdy v šeru nebo ve snížené viditelnosti „zhorší zrak“, je patrná únava oči nebo rozostřený obraz, je nutno navštívit očního lékaře nebo optometristu pro optimální úpravu zraku. Bude-li to nutné dá odpovídající korekci, ať už ve formě dioptrických brýlí či kontaktních čoček. Vhodné je také investovat do povrchové úpravy skel se speciálně tónovanými filtry, nejlépe s antireflexní úpravou.

Optimalizovaný design těchto skel pro řidiče přihlíží k tomu, že zornice jsou ve tmě a v nepříznivých světelných podmínkách přirozeně rozšířené. Tento typ úpravy přitom zvyšuje kontrast, zlepšuje vidění a omezuje možné zkreslení v periferních oblastech čoček.

Další variantou je nošení kontaktních čoček. Za předpokladu, že má člověk správné hodnoty dioptrií, průzkumy potvrzují, že čočky s asférickými plochami mohou zlepšovat kvalitu vidění i v horších světelných podmínkách.  Dle TZ

www.media-list.cz

Zdroj: medicina.cz

Onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – od 1.1.2023

 

Od 1. ledna 2023 bude možné odškodňovat pacienty se závažným poškozením bederní páteře v důsledku přetěžování těžkou fyzickou prací. Vědecké studie prokázaly, že zvýšené riziko vzniku poškození bederní  páteře je zejména u pracovníků, u nichž je výkon práce spojen s opakovanou ruční manipulací s břemeny nebo  s opakovaným zaujímáním nepřijatelných pracovních poloh trupu, především pak při souběžném výskytu obou jmenovaných nepříznivých faktorů. Týká se to např. některých typů práce ve stavebnictví, při dobývání surovin, ale také ve zdravotnictví, pokud dochází k pravidelnému zvedání pacientů a k vysoké zátěži páteře. Studie naproti tomu nezjistily významné poškození při sedavé práci.

Více informací v přiložených souborech:

Onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání (od 1.1. 2023) Onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání (od 1.1. 2023)

Zkrácený návod k posuzování profesionality chronického onemocnění bederní páteře způsobeného těžkou fyzickou prací - určeno pro lékaře Zkrácený návod k posuzování profesionality chronického onemocnění bederní páteře způsobeného těžkou fyzickou prací – určeno pro lékaře

Tabulka kritérií pro uznání nemoci z povolání Tabulka kritérií pro uznání nemoci z povolání

Zdroj: szu.cz

Reakce populace na chladné počasí (průzkum)

Češi, stejně jako ostatní Evropané, si zvykají na chladnější počasí. S kratšími a chladnějšími dny přichází stále častěji nachlazení, které je většinou doprovázené rýmou a kašlem. Podle zprávy STADA Health Report 2022 se zejména po dvou letech COVIDu-19 mnoho Evropanů necítí komfortně při představě, že by se při nachlazení měli pohybovat na veřejnosti.

Až 43 % dotázaných uvádí, že se obává, aby se na ně ostatní nedívali poněkud divně, když by kýchali nebo kašlali. Tato obava je obzvláště výrazná mezi Rakušany (55 %), Portugalci (53 %) a Srby (52 %). V České republice tento názor sdílí 39 % respondentů, stejně jako v Německu.  Na druhé straně Španělé (30 %) nepřikládají výraznou váhu k tomu, co si o jejich kašlání a kýchání myslí ostatní. Celkově se téměř každý třetí respondent u vybraných evropských zemí, včetně Čechů (26 %), cítí nepříjemně při odchodu z domova při probíhající infekci. Pouze 16 % Čechů uvádí, že oproti minulým rokům jsou více ochotni kvůli rýmě nebo kašli v práci nahlásit nemoc.

Samozřejmě je nejlepší se vůbec nenakazit, koronavirová pandemie poskytla Evropanům hned několik návodů, jak zvýšit své šance, že neonemocní. 46 % si plánuje i nadále důkladněji mýt ruce, aby se vyhnuli šíření virů. Nejvíce se s tímto postupem ztotožňují obyvatelé Rumunska (56 %) a Itálie (52 %), Češi v o něco menším měřítku, a to ve 35 %. Dalších 44 % evropských respondentů chce také pokračovat v pravidelném používání dezinfekce rukou – v České republice se to týká jen o něco více než každé třetí osoby (35 %), podobně jako v Nizozemsku a Srbsku (po 36 %). Ze všech zemí, které se zúčastnily průzkumu, jsou Portugalci nejvíce oddáni oběma strategiím vyhýbání se virům.

Vitamínové a minerální doplňky jsou nejoblíbenější ve východní Evropě. Při pravidelném užívání a doporučeném dávkování mohou být vhodným způsobem podpory imunitního systému, to je také nejčastějším důvodem (49 %), proč dotazovaní Evropané doplňky užívají. V České republice jsou vitamínové a minerální doplňky na podporu imunity užívány ještě ve větší míře, a to v 66 % případů, 49 % Čechů se jimi zásobí více než dříve.

Dalším důvodem je snaha o zvýšení celkové hladiny energie a vitality (40 %) a podpora dobrého spánku (30 %). Každý čtvrtý Evropan spoléhá na doplňky stravy kvůli udržení „krásy, zdravých vlasů a pleti“ a také „zdravých kostí a zubů“. Doplňky stravy na podporu imunitního systému volí častěji ženy (54 %) než muži (44 %). Necelá pětina (18 %) dospělých Evropanů neužívá žádný typ doplňků stravy, v České republice je to 13 %.

Z hlediska národních rozdílů jsou východoevropské země nejhorlivějšími, zejména pro podporu imunity: v Srbsku (69 %), České republice (66 %), Rumunsku (64 %) a Polsku (59 %). V Německu a Francii (po 26 %), Nizozemsku (24 %), Belgii a Velké Británii (po 23 %) a Rakousku (22 %).

Respirátory a roušky jsou stále žádané u 1 ze 3 osob pokud jde o prevenci nachlazení i když na většině míst již nejsou povinné. Španělsko (52 %), Portugalsko (44 %) a Itálie (41 %) patří k zemím, kde většina lidí plánuje i nadále nosit obličejové masky v naději, že tak předejde nachlazení, oproti tomu v České republice je to pouze 18 % obyvatel. Na přírodní prostředky a bylinky se při prevenci infekce spoléhá jen o něco více než čtvrtina evropských respondentů (26 %), v České republice 35 %. Nejhorlivější uživatele přírodních prostředků je v Rumunsku (45 %) a Srbsku (41 %), a to i přes jejich nadšení pro vitamínové a minerální doplňky stravy.

STADA Health Report* jsou výsledky mezinárodní studie roku 2022, reprezentativního výzkumu, kterého se zúčastnilo přibližně 30 000 respondentů z 15 vybraných evropských zemí. Z pověření společnosti STADA Arzneimittel AG provedl institut pro výzkum trhu InSites Consulting průzkum mezi přibližně 2 000 osobami ve věku 18 až 99 let v každé z následujících zemí: Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Kazachstán, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Srbsko, Spojené království, Španělsko a Švýcarsko, na téma „Je Evropa na pokraji zdravotního kolapsu?“. Zpráva se zabývá tématy: Duševní zdraví, stres; Důvěra a zdravotnictví budoucnosti; Léčba na dálku a zdravotní aplikace; Preventivní zdraví. Dle TZ

www.bestcg.com
www.stada-pharma.cz

Zdroj: medicina.cz

 

Vyšší škodlivost kouření marihuany oproti tabáku (průzkum)

 

Je již obecně známým faktem, že největším problémem kouření jsou zplodiny hoření bez ohledu na spalovanou substanci. Přesto se již dlouhá desetiletí diskutuje, zda má pravidelné kouření marihuany závažnější dopady na plíce než stejné užívání tabáku. Jak uvedl MUDr. Libor Havel z Fakultní Thomayerovy nemocnice, rozdíl mezi škodlivostí cigaret a marihuany se dá výstižně popsat jako rozdíl mezi pádem z desátého či patnáctého patra:

„Kuřáci konopí mohou argumentovat tím, že skutečně jen málokdo z nich vykouří dvacet jointů denně, což je běžná dávka kuřáka cigaret. Na druhou stranu jointy jsou poněkud objemnější než slim cigareta a to, jakým způsobem se z marihuany uvolňují škodliviny, je vidět velice dobře na cigaretovém papírku. Doslova jím prostupuje mastnota, jak se v něm při kouření kumuluje olejovitá látka THC obsažená v marihuanovém kouři,“ popisuje přední český pneumoonkolog pro vzdělávací platformu Plice.online.

Rovněž výsledky nové studie publikované v listopadovém vydání r. 2022 odborného časopisu Radiology přinášejí důležité upozornění: spotřebitelé by neměli podlehnout domněnce, že je marihuana pouze neškodnou bylinkou. K tomu může svádět poměrně rychlý postup legalizace konopí k rekreačnímu využití po celém světě. Podle prvotních zjištění týmu univerzity v kanadské Ottawě je kouření marihuany rozhodně určujícím faktorem pro poškození plic, včetně rizika vzniku nádorového onemocnění. Uživatelé marihuany v této studii byli řadou zdravotních komplikací postiženi výrazně častěji nejen ve srovnání s nekuřáky, ale i narozdíl od kuřáků konzumujících výhradně tabákový kouř. „Zatím pouze víme, že kouření marihuany může představovat vyšší riziko, než si spotřebitelé připouštějí,“ shrnuje pilotní výsledky profesorka Giselle Revah pro zpravodajský server U. S. News a dodává: „Ještě jsme na úplném začátku, ale je potřeba, aby si uživatelé byli vědomi možnosti potíží.“

Revah připomíná, že dle tisíců snímků evidovaných v radiologických databázích je jasné, že plíce těžkého nebo dlouhodobého kuřáka cigaret jsou na CT snímku rozeznatelné na první pohled. Vzhledem k absenci potřebných údajů o pacientech, kteří sice nekouří tabák, ale jsou kuřáky marihuany – tedy druhé nejčastěji kouřené substance po tabáku, se rozhodla zjistit, zda podobné výsledky zobrazovací metody počítačové tomografie vykazují také jejich plíce. Tým proto porovnával výsledky hrudních CT vyšetření 56 kuřáků marihuany, z nichž někteří kouřili i tabák, se 33 čistými nikotinisty a 57 nekuřáky.

Bylo zjištěno, že téměř tři čtvrtiny uživatelů konopí trpěly emfyzémem, rozedmou plic, chronickým onemocněním, které je způsobeno trvalým poškozením či úplným zánikem přepážek uvnitř plicních sklípků (alveolů). U kuřáků tabáku se jednalo o 67 % a z nekuřáků postihl plicní emfyzém pouhých 5 %. Nejčastěji byla u příznivců marihuany identifikována paraseptální plicní rozedma. Ta je důsledkem destrukce buněk přenášejících potřebné sekrety mezi plicními sklípky a CT ji zobrazuje jako oblast snížené hustoty plic. Kuřáky konopí také častěji postihovaly plicní záněty.

Zajímavý vedlejší efekt se projevil u některých mužských konzumentů konopí – skoro u 40 % z nich se objevilo zvětšení prsou. To samé potkalo jen 11 % kuřáků tabáku a 16 % nekuřáků. Mezi oběma skupinami kuřáků nezjistili výzkumníci žádné rozdíly v průchodnosti hlavních srdečních tepen. Přesto označují celkové výsledky svého výzkumu za alarmující. Toxiny, usazující se ve sklípcích plic postižených rozedmou, tyto životně důležité útvary poškozují a způsobují nezvratné prohlubeniny. Plicní sklípky mají přitom nezastupitelnou funkci, protože zajišťují přenos kyslíku do krve.

Problém je, že neexistuje normální způsob, jak by se plicní tkáň mohla na poškozených místech zahojit, což zásadně znehodnocuje potřebnou výměnu plynů mezi organismem a okolním prostředím. Z počátku nemusí pacient pociťovat žádné obtíže, ale postupující rozedma se obvykle ohlašuje kašlem, sípáním a dušností. Zatímco většina pacientů s rozedmou plic někdy v životě kouřila, zdaleka ne všichni kuřáci jsou jí postiženi. Riziko však roste s množstvím vykouřeného tabáku.

To samé platí pro rakovinu plic, jejíž riziko roste u kuřáků přímo úměrně s délkou provozování kuřáckého návyku a celkovým počtem vykouřených cigaret. Oproti nekuřákovi má člověk kouřící balíček cigaret po dobu dvaceti let celkem dvacetinásobně zvýšené riziko, že se u něj rozvine zhoubný nádor na plicích. Proto také byl v ČR spuštěn program časného záchytu rakoviny plic zaměřený právě na kuřáky s uvedenou náloží, a to i bývalé. Mnozí odborníci však opakovaně apelují na kohokoliv, kdo kouří, aby možnost vstupu do tohoto programu konzultoval s ošetřujícím lékařem – což by s ohledem na škodlivost konopného kouře měli zvážit také kuřáci marihuany.

Jedná se o základní prohlídku u pneumologa, který doporučí, zda je na místě provést také bezbolestné CT vyšetření, v současnosti jediná možnost, jak plicní karcinom odhalit v počáteční fázi, což je naprosto zásadní. Plné vyléčení je možné pouze u pacientů v počáteční fázi nemoci. Viz:  www.prevenceproplice.cz

I když je jakékoliv kouření smrtelně nebezpečné, tabákové cigarety jsou obvykle vybaveny filtrem zachytávajícím alespoň část škodlivin. U vlastnoručně ubaleného jointu používají kuřáci marihuany častěji pouze do ruličky smotaný kousek silnějšího papíru. Vinou nulové filtrace se tak mohou dostat do plic další nečistoty. Kuřáci marihuany si také obvykle dopřávají vydatnější potažení a snaží se kouř déle udržet v plicích za účelem vstřebání většího množství účinné látky THC. Výsledkem mohou být miniaturní trhliny na dýchacích cestách.

Potvrdit vliv kouření konopí na počty případů plicních chorob bude podle autorů studie vyžadovat výzkum pracující s rozsáhlým vzorkem populace. Panuje obecný dojem, že marihuana je bezpečná, dokonce bezpečnější než cigarety, ale podle dosavadních zjištění to není pravda, může být dokonce škodlivější. Pochybnosti jsou také o marihuanových pokrmech, které sice nemohou poškodit plíce, ale jejich vliv na ostatní části těla nebyl  také ještě  dostatečně sledován.

Zástupce lékařů sdružených v americké plicní asociaci Albert Rizzo, ačkoliv se na studii nepodílel, označil studii za potvrzení panujících podezření o škodlivém vlivu marihuany na celé dýchací cesty. Ví se, že marihuanový kouř obsahuje stejné karcinogeny, jedy i dehet jako cigarety. Bohužel chybí dlouhodobé studie, jakými disponuje tabákový průmysl. Většina dotázaných kouření nelegální marihuany nepřiznala, navíc kouřili oboje. Pak je těžké dokazovat, co způsobila která látka. A i když některé státy zlegalizují marihuanu pro osobní potřebu, dost lidí si ji bude stále obstarávat na černém trhu. To znamená zvýšené riziko jejího znečištění, protože výrobní a distribuční řetězec zcela postrádá přísnou regulaci jakosti, které podléhají tabákové firmy.

Dle TZ

www.addicts.cz

Zdroj: medicina.cz

Chceme, aby všechny děti ve školních jídelnách jedly kvalitní a zdravé jídlo. Proto rozvíjíme projekt „Máme to na talíři a není nám to jedno“.

 

Snahy o reformu školního stravování jsou tu stejně dlouho jako školní stravování samo. Přesto se děti v tuto chvíli stále stravují podle 40 let starého spotřebního koše a podle norem, které vycházely z tehdejších znalostí o vlivu stravy na lidské zdraví. Státní zdravotní ústav proto, jako odborná příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví, přijal výzvu tohoto resortu a úlohu odborného koordinátora při snaze zmodernizovat školní stravování tak, aby odpovídalo požadavkům na zdravé stravování ve 21. století. Nejde o nic menšího, než o kvalitu jídla pro naše děti. Proto jsme hrdými nositeli projektu Máme to na talíři a není nám to jedno. Aby uspěl, vyžaduje multioborovou i meziresortní spolupráci. Výsledkem bude komplexní program a popsaný systém odpovídající na otázku – jak dosáhnout celkové pozitivní změny ve prospěch jídla servírovaného našim dětem.


„Školní stravování je velice komplexní systém. V současnosti nejsou jasná pravidla, jak hodnotit jeho kvalitu. Není stanoveno, jak má kvalita přesně vypadat. Z toho důvodu je i rozpětí úrovně kvality této služby velice široké. Děti sice mají nárok na školní stravování, ale ne na stejnou míru kvality,“ potvrzuje hlavní řešitelka projektu Máme to na talíři Mgr. Alexandra Košťálová, která se problematice školního stravování a kvality výživy odborně věnuje už řadu let.

Cílem projektu Máme to na talíři je:

  1. přesné pojmenování cílů školního stravování,
  2. popsání indikátorů, které pomohou k naplnění cílů,
  3. vytvoření konkrétních metodik či nástrojů, které by pomohly cíle naplnit,
  4. ověření fungování navržených nástrojů a metodik

„Nástroje budou sloužit pro personál školních jídelen, jejichž práce si nesmírně vážíme a uvědomujeme si, že současné fungování systému, je pouze díky jejich obětavé práci. Rádi bychom jim vytvořenými nástroji a metodikami práci usnadnili, zefektivnili, a proto je potřeba každý postup pilotně otestovat. Tím ověříme, zda jsou srozumitelné a využitelné ve všech školních jídelnách a zda jejich použitím plní školní stravování funkci, kterou očekáváme. Rozhodně trváme na tom, aby systém byl pro jídelny dobře realizovatelný, pochopitelný a pro všechny jasný ve všech ohledech. Bude proto potřeba i proškolit a samozřejmě i lépe zaplatit personál školních jídelen, který si za svou práci pro děti jistě zaslouží odpovídající ohodnocení. Ani to se teď mnohde neděje, to z praxe víme,“ říká Mgr. Alexandra Košťálová.

 „Abychom pochopili, proč je to právě Státní zdravotní ústav, kdo dostal za úkol od ministerstva zdravotnictví ujmout se role odborného garanta a proč přibírá ke spolupráci další subjekty a odborníky, kteří chtějí pomoci a přidat své zkušenosti, a to včetně školních jídelen, zřizovatelů, soukromníků, nutričních specialistů a mnoha dalších, je dobré si připomenout postavení SZÚ v systému,“ vysvětluje ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.

Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví. K jeho poslání patří například:

  1. Příprava podkladů pro národní zdravotní politiku v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,
  2. metodická a referenční činnost v úseku ochrany a podpory veřejného zdraví a v oblasti předcházení infekčním nemocem,
  3. vědecká a výzkumná činnost,
  4. monitorování a výzkum vztahu životních podmínek a zdraví,
  5. sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva,
  6. kontrola kvality poskytovaných služeb v ochraně a podpoře veřejného zdraví.

Právě z těchto kompetencí je zřejmý i důvod svěření projektu Máme to na talíři a není nám to jedno právě pod garanci SZÚ. Hlavním úkolem je navrhnout a následně pilotně v praxi ověřit metodiky a nástroje, které pomohou systém školního stravování dovést k jednotné a jednoznačné kvalitě. Snahou je, aby našim dětem vařil odborně vzdělaný personál, který dostane od státu jasné pokyny a normy z čeho a jak dětem vařit. Tak, aby měli rodiče jistotu, že děti jedí kvalitně v kterékoli školní jídelně a aby tato jistota byla podložená jasně stanovenými požadavky na nutriční kvalitu jídla i surovin. Když to řeknu zjednodušeně, také by asi nikdo nechtěl, aby jeho dítě léčil lékař podle poznatků starých 40 let. Podle stejně starých vědomostí o výživě by se tedy dítě nemělo ani stravovat. Dnes už víme přesně, že strava má na zdravý vývoj dětí zásadní vliv,“ přibližuje dále stav věcí MUDr. Barbora Macková.

A jaké by mělo školního stravování být?

  1. Sytící              Lákavé, chutné, atraktivní, nutričně vyvážené pokrmy.
  2. Preventivní     Jídla jsou vyvážená, minimalizující potenciálně problematické nutrienty,naopak obsahující protektivní složky.
  3. Výchovné       Školní jídelna je praktickou učebnou, kde dítě vědomě své znalosti prakticky zažívá.
  4. Udržitelné       Systém využívá lokální, sezónní, bio suroviny. Zohledňuje welfare, je energeticky udržitelný, poskytuje práci v regionu, podporuje českou ekonomiku.
  5. Rovné            Nárok na školní stravování mají všechny děti (zdravotní omezení…), férové Odběratelsko-dodavatelské vztahy, zodpovědné zadávání zakázek.

Od počátku projektu jsou vždy jednotliví aktéři ve školním stravování vyzýváni ke spolupráci. A tak je tomu nadále. Projekt je živý organismus, utváří se na základě odborných znalostí a zkušeností z praxe. Projekt vyžaduje zapojení širokého portfolia odborníků. Vše o projektu, včetně partnerů a kontaktů, naleznete na samostatném webu projektu: https://www.mametonataliri.cz/

Záměry projektu, které jsou v souladu s programovým prohlášením vlády, byly v roce 2022 prezentovány více resortům (MŠMT, MZe, MZd, MPSV). Na cílech a principech projektu panuje mezioborová shoda. To, zda budou navržené a ověřené metodiky součástí doporučení, případně se stanou součástí legislativy,  bude následně v kompetenci jednotlivých ministerstev. Proto od začátku roku 2023 začne pracovat Strategické meziresortní skupina pro otázku školního stravování, jejímž gestorem je po dohodě vlády Ministerstvo zdravotnictví ČR a tato skupina bude řízena Státním zdravotním ústavem.

Zdroj: szu.cz

4 nových Regionálních center podpory zdraví a 70 intervenčních programů podpory zdraví. Projekt SZÚ ukázal cestu ke zdraví lidem ohroženým chudobou a sociálním vyloučením

 

31. 12. 2022 končí 5 letý projekt Státního zdravotního ústavu „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“, jehož cílem byla realizace intervenčních programů primární prevence nemocí u lidí se ztíženým přístupem ke zdraví. Finance se podařilo získat z Evropského sociálního fondu, Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Formou terénních intervencí projekt podporoval schopnost rozhodování ve prospěch zdraví u osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, tedy zvyšoval jejich zdravotní gramotnost. Podařilo se otevřít 14 Regionálních center Podpory zdraví a opakovaně realizovat 70 intervenčních programů napříč hlavními riziky životního stylu. V pomoci svému okolí jsme proškolili přes 100 000 lidí.


„Cílovou skupinou projektu byli lidé ohrožení chudobou a sociálním vyloučením se ztíženým přístupem ke zdraví. Do nabízených programů se zapojovali například v azylových domech, komunitních centrech, nízkoprahových zařízeních, věznicích i v sociálně vyloučených lokalitách. Podporu jsme nabídli také lidem se zdravotními hendikepy, například neslyšícím, které jsme oslovili prostřednictvím České unie pro neslyšící,“ popisuje hlavní řešitelka projektu a vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ MUDr. Marie Nejedlá.

„Dlouhodobý cíl projektu se v mnohém shodoval a shoduje s jedním ze základních poslání Státního zdravotního ústavu. Jde o snižování nerovností v přístupu ke zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti. Celkové  zlepšení zdraví v cílových skupinách a v návaznosti na to i zvýšení zaměstnanosti zdravých osob s následným snižováním národohospodářských ztrát z nemocí, je komplexní úkol, ke kterému projekt ukázal a otevřel cestu. Nepochybně je v této oblasti potřeba stále dál a usilovně pracovat,“ zdůraznila ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

Pro dostupnou péči o zdraví a zdravotní osvětu chyběla ve vybraných lokalitách především infrastruktura, tedy kontaktní místa, která by přinesla podporu zdravého životního stylu přímo k lidem. Proto vzniklo nově 14 Regionálních center podpory zdraví (dále jen RCPZ) jako odborná základna pro realizaci 70 nově vytvořených intervenčních programů podpory zdraví v 11 rizikových oblastech životního stylu.

Každé regionální centrum vede koordinátor, pracovník s vysokoškolským vzděláním, který má ve svém týmu terénní pracovníky, tzv. mediátory podpory zdraví.  Jejich počet je v jednotlivých krajích různý podle počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením a pohybuje se od 2 do 8 lidí v nejexponovanějších krajích, tedy Ústeckém a Moravskoslezském.

„Mediátoři podpory zdraví pocházejí ze sociálně vyloučených lokalit,  znají prostředí a mají v něm neformální autoritu. Z 90 % se jedná o Romy. Všichni absolvovali po svém nástupu nově vytvořený 80 hodinový kurz a byli proškoleni v metodice evidence klientů. Předchozí vzdělání zájemce nelimitovalo,  povinné byly 2 reference vztažené k přechozí činnosti,“ popisuje výběr mediátorů MUDr. Marie Nejedlá.

Každé Regionální centrum podpory zdraví si pak mělo za úkol zmapovat potřeby své cílové skupiny tak, aby následně vznikly na míru těmto potřebám intervenční preventivní programy. Centrum následně metodicky vedlo mediátory podpory zdraví, organizovalo a koordinovalo individuální intervence a kurzy zdravého životního stylu, kurzy pohybových aktivit a Dny zdraví. V průběhu projektu byly osloveny desítky organizací, které se staly klíčovými partnery  při realizaci programů pro vybrané skupiny populace.

Intervenční preventivní programy vznikaly ve spolupráci SZÚ a externích odborníků na základě odborných východisek, sociálního marketingu a zážitkové pedagogiky. Následně byli v metodikách programů proškoleni lektoři programů z řad pracovníků SZÚ i spolupracujících organizací.

Realizační formy programů: individuální intervence a skupinové intervence: 40 hodinové kurzy zdravého životního stylu, 40 hodinové kurzy pohybové aktivity a Dny zdraví aj.

Tematické celky intervenčních programů

  • I.            Osobní hygiena
  • II.           Zdravé bydlení
  • III.          Vyšetření základních tělesných a krevních parametrů
  • IV.          Výživa
  • V.            Prevence infekčních onemocnění
  • VI.           Prevence závislostí
  • VII.          Podpora zdraví prospěšné pohybové aktivity
  • VIII.         Duševní zdraví
  • IX.           Prevence nádorových onemocnění
  • X.           Prevence úrazů a dopravní výchova
  • XI          Reprodukční zdraví

 

„V rámci projektu jsme vyškolili 102 mediátorů podpory zdraví, přes 50 z nich v současné době pracuje  jako zaměstnanci Regionálních center podpory zdraví a zprostředkovávají  individuální intervence osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením.  Jejich činnost spočívá ve vyhledávání osob, které potřebují pomoc s registrací u ambulantních lékařů, v navigaci k řešení při zjištění závislostí, v podpoře klientů k pohybové aktivitě a správné výživě, ale také k účasti na preventivních prohlídkách a tak dále,“ přibližuje činnost mediátorů MUDr. Marie Nejedlá.

Výsledky projektu v číslech:

Počet proškolených mediátorů podpory zdraví v 80 hod. kurzu: 102
Počet proškolených lektorů v 67 hodinovém kurzu: 296
Počet hodin skupinové podpory (kurzů zdravého životního stylu, kurzů pohybových aktivit a Dnů zdraví přijatých podpořenými osobami): 75 702
Počet hodin individuální podpory: 56 518
Počet nových metodických manuálů intervenčních programů: 70
Počet účastníků projektu a podpořených osob: 103 964

V současné době se intervenční programy s využitím desítek modelů a pomůcek stále realizují a probíhá také sběr dotazníků  zdravotní gramotnosti podle metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyhodnotíme je po skončení všech aktivit.

„Co se týká budoucnosti, zachovat činnost 14 regionálních center v roce 2023 se podaří v redukovaném obsazení, plánuje se podpora intervenční činnosti koordinátorů z OPZ plus pro děti 3-15 let a jejich rodiče, a dále podpora 28 mediátorů podpory zdraví pro Romy z fondů UNICEF. Zároveň bude intervenční činnost dalších mediátorů podpory zdraví rozšířena pro ukrajinské uprchlíky, také s podporou UNICEF a je možné i další využití některých mediátorů v rámci dalších projektů,“ uzavírá hlavní koordinátorka celého 5 letého projektu MUDr. Marie Nejedlá. O práci mediátorů podpory zdraví pro intervence ohrožených skupin populace je ze strany mnoha institucí velký zájem.

Výběr ze spolupracujících organizací:

  • FN u svaté Anny Brno: projekt „Saste Roma“ rozvíjení zdraví Romů ve vyloučených lokalitách (Program Zdraví z fondů EHP (tzv. Norské fondy), spolupráce dána výzvou
  • FN Motol Praha: projekt „Zvýšení dostupnosti cílené prevence a včasné diagnostiky specifických přenosných a nepřenosných onemocnění ve vybraných sociálně vyloučených lokalitách s romskými komunitami“ (financování: Norské fondy), spolupráce dána výzvou
  • Česká unie neslyšících
  • ÚZIS, Národní screeningové centrum Brno: projekt „Optimalizace programu screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením detekce genomu lidského papilomaviru pomocí samoodběrových sad u žen dlouhodobě se neúčastnících stávajícího screeningu“ (ESF OPZ)
  • Praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, ambulantní specialisté
  • KHS, KÚ
  • NUDZ: projekt „Výzkum duševního zdraví romské populace“ (Program Zdraví z fondů EHP (tzv. Norské fondy)
  • Evropská komise: projekt „JAHEE“ (Joint Action Healt Equity Europe) s cílem dosažení větší rovnosti ve zdraví mezi různými skupinami obyvatel  ve všech zúčastněných zemích a mezi zeměmi navzájem,  zejména  pak pro migranty a další zranitelné skupiny obyvatel, které mohou být více ohroženi diskriminací,  horší dostupností zdravotní péče včetně preventivní  a  mají nižší úroveň zdravotní gramotnosti.  (EK, Zdravotní program EU)
  • EKO-KOM a.s.: program Zdravé bydlení a třídění odpadu
  • Univerzita Palackého v Olomouci: projekt „ Aplikovaný výzkum pro inovace politik v oblasti dostupnosti zdravotní péče u sociálně vyloučené romské populace“ (ROMZAVIP)“
  • Potravinová banka: síť Potravinových bank po celé ČR
  • Česká komora FITNESS: cvičení, pohybové aktivity klientů
  • ČSÚ: sčítání obyvatel ČR  2021
  • ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem, s OS D.R.A.K. z.s., s Bludiště z.s., EDUKUJ z.s., Everesta s.r.o., Univerzita Pardubice, Jihočeská univerzita, lektorské služby pro Kurzy zdravého životního stylu
  • 3. lékařská fakulta UK Praha, Vysoká škola zdravotnická Praha
  • Vězeňská správa, azylové domy, nízkoprahové kluby, školy v SVL

Program konference Program konference

Zdroj: szu.cz

Výzkum názorů dvacetiletých

Spotřeba vody, hrozba jejího nedostatku v České republice a ve světě, digitalizace a vědecká řešení pro zdraví anebo rostoucí trend potřeby péče o starší členy rodiny jsou hlavními dotazy veřejného průzkumu společnosti Bayer mezi mladými lidmi v České republice.

Mladí lidé v České republice vnímají nedostatek vody jako závažný problém, uvědomují si ho, ale považují jej spíše za globální než domácí téma (87 % celosvětově, 66 % v České republice). Každý pátý se domnívá, že nedostatek vody v České republice se může stát realitou v blízké budoucnosti, polovina si myslí, že může nastat v dlouhodobém horizontu. Pokud jde o svět, dvacetiletí deklarují, že problémy s vodou nastanou v brzké době. Kromě obav ale mladí lidé současně přicházejí s opatřeními, jak celosvětový trend zlepšit – nejčastěji jde o omezení tekoucí vody v koupelnách nebo praní prádla.

Odpovědnost za nebezpečí spojená s nedostatkem vody přičítají mladí Češi především sami sobě a ostatním členům společnosti (59 %). Relativně často odpovědnost připisují průmyslu (34 %), těžebnímu průmyslu (29 %) a velkým korporacím (26 %). Více než třetina mladých Čechů přiznává, že neví, kolik vody je potřeba například na údržbu běžného firemního serveru (37 %) nebo na vytěžení tuny uhlí (34 %). Zajímavé je, že podle průzkumu jsou politici za tento nedostatek zodpovědní podle pouhých 19 % dvacetiletých. Na stranu druhou si ale celých 44 % z nich si myslí, že by to měli být právě politici, kdo by měl nedostatek řešit.

Velký problém s vodou vnímají mladí v zemědělském sektoru. Podle nich by měly tento stav řešit systémy na zadržování vody i v případě zmenšení obdělávaných ploch. Dále dvacetiletí doporučují pěstování rostlin, které se osvědčují v době nedostatku vody, nové pěstitelské technologie a zavlažovací systémy. Digitální technologie pro sledování vlhkosti na polích uvádí každý třetí mladý Čech (32 %). 60 % mladých Čechů souhlasí s tím, aby zemědělci při nedostatku vody zavlažovali pole. Pouze třetina (34 %) se do jisté míry domnívá, že to nemůže být správné. 41 % respondentů se domnívá, že zemědělci nyní volí řešení, která zadržují a uchovávají vodu. Každý třetí dvacátník si myslí, že zemědělci už používají nové odrůdy rostlin odolné vůči suchu nebo takové, které potřebují méně vody.  Dvě třetiny mladých Čechů je toho názoru, že by tuzemští zemědělci v případě skutečného nedostatku vody dali přednost zavlažování a vyšším výnosům před smířením se s podmínkami a setrváním u nižších výnosů.

Pokud jde o názory na mytí auta při nedostatku vody – 83 % dvacetiletých nějakým způsobem mytí odsuzuje. Pokud jde o jiné kapitoly výzkumu, téměř všichni zaznamenali zvýšení cen potravin (90 %) a tepla (83 %). Snížení hladiny vody v řekách, kanálech a potocích zaznamenalo 80 % dvacátníků. Další příznaky chřadnutí a vysušování jsou jim také docela dobře známy (56–67 % se s některými setkalo). Seznam uzavírá nedostatek balené vody v obchodech.

Druhá část výzkumu směřovala na digitalizaci zdravotnictví a péči o vlastní zdraví. Podle průzkumu je mezi českými dvacetiletými jednoznačná preference osobního setkání s lékařem (69 %). Je ale současně zajímavé, že Češi jsou zároveň ochotni přijmout radu na dálku v jednoduchých situacích, jako je vystavení receptu nebo základní zdravotní doporučení. Opravdu malé procento respondentů výslovně akceptuje online schůzky (4 %) a telekonzultace (4 %).

Více než dvě třetiny (69 %) dvacetiletých si do svého telefonu nainstalovaly aplikace týkající se zdraví, cvičení, stravy nebo měření kalorií. Ženy si výrazně častěji instalují aplikace související se sportovní aktivitou, zatímco muži s fyzickým zdravím. Zajímavé je, že ve skupině mladších dvacetiletých v České republice jsou výrazně vyšší aplikace týkající se duševního zdraví. Více než polovina (53 %) respondentů uvádí, že aplikace mají smysl i pro starší lidi.

Mezi aplikacemi do telefonů, jsou na prvních třech místech počítání kroků, počítání kalorií a kalkulačka spálených kalorií. Obecně nejoblíbenějšími oblastmi (30 % a více) jsou chůze/běhání a zpracování jídla/kalorií. Nejméně častá jsou měření ovzduší (znečištění, alergeny). Polovina oslovených informuje o online záznamech získaných z mobilních aplikací svého lékaře. Podle dvacetiletých budou preferovány především služby spojené s předepisováním léků (e-recepty 49 % a kódy 46 %).

Až dvě třetiny dvacetiletých Čechů se starají o zdraví starších lidí v rodině. Mezi nimi mírně převažují ti, kteří vědí, že jejich svěřenci používají nějaký měřicí zdravotnický přístroj. Znalost o tom deklaruje 53 % pečujících respondentů. Více než polovina respondentů uvádí, že aplikace mají smysl i pro starší lidi. Odůvodňují to potřebou připomínat chování podporující zdraví a motivovat starší lidi k fyzické aktivitě. Přibližně každý třetí Čech ve věku 20 let si myslí, že starší lidé mohou mít z aplikací prospěch, pokud jde o obecné připomenutí, že mají udělat něco, co souvisí se zdravím (vzít si léky, pohybovat se, pít). Téměř stejně populární (30 %) je mezi mladými přesvědčení, že starší lidé mohou díky aplikacím sledovat také změny ve výkonnosti.

Online dotazníkové šetření pro společnost Bayer realizovala výzkumná agentura Kantar. Výzkum byl realizován na vzorku 500 osob ve věkové skupině 20–30 let napříč celou Českou republikou, a je reprezentativní z hlediska genderu, vzdělání, zaměstnání, lokality, ale i zapojení v agrární oblasti. Dle TZ

www.mslgroup.com

Zdroj: medicina.cz

1 2 3 127