Před 60 lety implantovali lékaři první kardiostimulátor

 

Třiačtyřicetiletý Švéd Arne Larsson se 8. října 1958 stal prvním člověkem na světě, kterému lékaři voperovali kardiostimulátor. Potíže se srdcem začaly tohoto inženýra pronásledovat po otravě z ústřice v roce 1955, kdy pracoval na Asuánské přehradě v Egyptě. Iniciativu při záchraně jeho života tehdy převzala Arneho manželka Else-Marie, která se doslechla o tom, že ve Stockholmu někdo pracuje na funkčním kardiostimulátoru.

Vědce vyhledala a přemluvila k operaci, i když švédské úřady v té době vynálezu ještě neudělily příslušné osvědčení. První kardiostimulátor fungoval v Arneho hrudi, ze které trčely dráty pro dobíjení baterie, jen šest hodin, než se nadobro rozbil. Larssonův život zachránila skutečnost, že ošetřující lékař měl doma ještě jeden exemplář. Doktor tedy nezaváhal, nasedl do taxíku a o něco později měl jeho pacient přístroj nový, ten už vydržel dva dny.

Během svého života vystřídal nakonec Arne Larsson 26 různých kardiostimulátorů – od prvního přístroje o průměru hokejového puku vážícího přes dva kilogramy až po moderní miniaturizovaný aparát měřící pár centimetrů a těžký pouhých pár desítek gramů. Všechny ovšem měly stejnou funkci – pomáhat elektrickými impulzy udržovat srdeční rytmus. Díky tomu se Larsson dožil požehnaného věku 86 let, zemřel v prosinci 2001 na komplikace vyvolané rakovinou kůže.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Za deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů

Zdroj: Shutterstock

Za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů, jsou nejčastější příčinou úmrtí. Loni na jejich následky zemřelo asi 49.000 lidí, o rok dřív to bylo 48.000 a v roce 2015 pak 51.000. V posledních letech má tato příčina úmrtí klesající tendenci. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Většímu riziku jsou vystaveni diabetici, obézní a lidé s vysokým tlakem či hladinou cholesterolu v krvi. V sobotu 29. září se připomínal Světový den srdce.

Nejčastějším srdečním onemocněním, jemuž Češi loni podlehli, byla ischemická choroba srdeční, kvůli které zemřelo přes 19.000 lidí. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev.

Srdečnímu selhání podlehlo přes 5000 lidí, infarktu kolem 4500. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. „Mezi nejčastější srdeční choroby patří hypertenze, neboli vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční,“ uvedla mluvčí druhé největší zdravotní pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZMPV), Hana Kadečková. ZPMV eviduje přes 260.000 klientů, kteří se s nemocemi srdce léčí, pojišťovna za ně vydala přes 2,4 miliardy korun.

Diabetiků se loni léčilo přes 936.000. Asi 80 procent jich mělo cukrovku druhého typu, která je získaná a souvisí s nezdravým životním stylem. Třikrát častěji než ostatní populaci jim hrozí infarkt a čtyřikrát častěji mrtvice. „Diabetes je onemocnění, u kterého je pro dlouhodobý úspěch léčby a prevenci chronických komplikací zcela zásadní aktivní zapojení pacienta a jeho motivace k dodržování dietních a režimových opatření,“ vysvětlil diabetolog Martin Haluzík z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Předcházet nemocem srdce diabetikům podle něj pomáhají i některé léky na cukrovku. Za loňský rok lékaři dali diabetes druhého typu do souvislosti s asi 2900 úmrtími a prvního typu asi se 730.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Největší problémy pacientů s Alzheimerovou chorobou

Dne 21. září si celý svět připomene Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jeho cílem je upozornit na problematiku tohoto onemocnění a informovat o možnostech prevence a léčby. U nás je však problém alzheimeriků širší. Diagnostikována je jich pravděpodobně pouze polovina, a to ještě v pozdních fázích nemoci. Tito pacienti jsou tak zcela odkázáni na systém sociálních a medicínských služeb, který už však praská ve švech. Na místo ve specializovaných zařízeních se běžně čeká třeba i celý rok. Plnohodnotnou domácí péči si přitom většina rodin nemůže dovolit, příspěvek na péči totiž pokryje sotva třetinu reálných nákladů.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější příčinou demence (62 %) a její výskyt násobně stoupá se zvyšujícím se věkem. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění cca 0,5–1,5 %, mezi 70. a 80. rokem života už je to přibližně 8 %. V období mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina. „Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje. V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let. Demence nastupuje pozvolna a často nepozorovatelně pro pacienta i pro jeho okolí. Včasná diagnóza a zahájení léčby přitom dávají mnohem větší šance na terapeutickou úspěšnost. Pacienti se ale většinou dostaví k lékaři až v pozdějších fázích onemocnění, kdy již potřebují spíše jen významnou podporu sociálních a medicínských služeb, nikoliv terapeutickou péči,“ říká specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče MUDr. Ivana Doleželová, MBA.

Alzheimerova choroba je onemocnění způsobující postupný pokles kognitivních funkcí. Je charakteristická pomalým začátkem s postupným zhoršováním krátkodobé paměti, přidávají se problémy s prováděním každodenních úkonů a s vyjadřováním, zhoršuje se také racionální úsudek a projevují se i časté změny nálad a chování. Nemoc častěji postihuje ženy než muže, a to téměř ve dvou třetinách případů. V České republice je zhruba 155 tisíc osob lékařem diagnostikovanou demencí. I v nejvyspělejších státech je však diagnostikováno jen asi 50 % osob, lze tudíž předpokládat, že reálný počet osob trpících demencí je i dvakrát vyšší, než udávají statistiky. Prognózy odhadují, že počet lidí s demencí se během dvaceti let zdvojnásobí.

Vedle vysokého nárůstu pacientů jsou v České republice palčivými problémy i pozdní diagnostika a obtížná dostupnost specializovaných zařízení. Poskytovatelů specializovaných služeb je u nás velice málo a zajistit pro lidi s touto nemocí v pozdějších fázích kvalitní komplexní zdravotně sociální péči vůbec není jednoduché, zvlášť vzhledem k tomu, že jejich počet stále rychleji narůstá. „Na místo v našich specializovaných zařízeních čekají někteří zájemci i více než rok. Navyšujeme kapacitu, otevíráme nová centra, cítíme, že lidé kvalitní sociálně zdravotní služby pro své blízké samozřejmě potřebují, poptávka je velká,“ říká generální ředitel skupiny specializovaných zařízení Alzheimercentrum Ing. Václav Slovák, MBA, LL.M.

Péče o osoby s tímto onemocněním je také vysoce nákladná. Reálná cena komplexní péče zdravotní i pečovatelské v domácím prostředí se v České republice odhaduje na 30 až 50 tisíc korun měsíčně. To činí pro zhruba 160 tisíc nesoběstačných pacientů s demencí v ČR potřebných 57 až 95 miliard na rok. Dodejme, že doma pečující osoba většinou navíc přijde i o příjem ze zaměstnání nebo pravidelné výdělečné činnosti. Domácí péče o tento typ pacientů je pak reálně téměř nemožná, příspěvek na péči je totiž i při nejvyšším stupni závislosti pacienta pouhých 13 200 korun a pokryje tak pouhý zlomek všech potřebných měsíčních výdajů. Novou éru v léčbě Alzheimerovy nemoci snad přinesou léky biologické, které již podle klinických studií dokázaly umírnit či zcela zrušit klinické projevy demence. Dostupnost těchto léků pro pacienty v ČR se předpokládá v roce 2020, ale jejich úspěšnost bude nejspíše záležet na tom, v jakém stadiu demence jsou podány, respektive jak velké poškození mozku je již přítomno. Dle TZ

www.alzheimercentrum.cz

www.ewingpr.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová

Pivo a zdraví

 

Je mnoho studií, které dokládají pozitivní vliv pití piva na zdraví člověka. Všeobecně ale platí, že vždy záleží hlavně na množství jeho požití. Oblíbený zlatavý mok totiž obsahuje mnoho vitaminů a dalších látek, které při střídmé a odpovědné konzumaci působí na lidský organismus velmi příznivě. Dokonce i prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., ohodnotil pivo, včetně nealko pivaza nejlepší nápoje, které kdy lidstvo vynalezlo. Hodnotí je jako nejlepší iontové nápoje, zejména po sportovních výkonech.

 „Pojem zodpovědná konzumace v praxi představuje ideálně dva půllitry piva za den pro muže a maximálně dvě třetinky pro ženu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Tato dávka pokrývá stoprocentní doporučenou denní dávku vitamínu B1, navíc obsahuje antioxidanty a přirozenou kombinaci minerálů, zejména draslíku a hořčíku. Pivo je přirozeně prokvašený nápoj bez chemie a s vhodným obsahem iontů. Energetická hodnota piva je přibližně poloviční v porovnání se stejným objemem vína a lze ho pít i v podobě nealkoholického nápoje.

Umírněné popíjení piva má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Přispívá ke zvyšování hladiny „hodného“ cholesterolu o vysoké hustotě (HDL) a snižování hladiny „zlého“ cholesterolu o nízké hustotě (LDL). Snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění a vysoký krevní tlak. Pivo obsahuje 400 až 500 kilokalorií  na litr, a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo cola. Obsahuje také antioxidanty, látky, které snižují riziko rakoviny a zvyšují celkovou tělesnou odolnost. Pro přítomnost značného množství iontů draslíku, hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků se stává iontovým nápojem. Obsahkvalitní vody (až 92%) zabraňuje dehydrataci organismu.

Jeden litr piva obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Toto množství pokryje zhruba:

  • 3 % denní potřeby vitaminu B1 – thiaminu, který štěpí sacharidy, čímž dodává tělu energii, mimo to má také význam pro růst, trávení a nervovou aktivitu
  • 20 % vitaminu B2 – riboflavinu, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání a také má vliv na kvalitu pokožky a zraku
  • 35 % vitaminu B6 – pyridoxinu, který hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů, pomáhá správné funkci nervového systému a tvorbě červených krvinek.
  • 45 % denní potřeby Niacinu, který působí při uvolňování energie z tuků a sacharidů a při hromadění tělesné energie. Je součástí dvou koenzymů, pomáhá syntetizovat tělesný tuk a cholesterol
  • 52 % denní potřeby kyseliny listové, jenž je základním vitaminem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle

Z minerálů pivo především obsahuje vápník a hořčík, zinek, železo, fluor a další. Také funguje jako prevence osteoporózy (7 % denní potřeby vápníku a 40 % hořčíku v 1 litru piva) a Alzheimerovy nemoci.

Tým lékařů a zdravotníků  v čele s prof. MUDr. Milanem Šamánkem a DrSc., doc. MUDr. Zuzanou Urbanovou, CSc., vyhodnotila a porovnala tři evropské zdravotnické studie zaměřené právě na pití malého množství piva a jeho prospěšnosti na lidské zdraví.

Pivo je doporučováno při výskytu a tvorbě ledvinových kamenů, díky hořkým látkám, kyselině uhličité a tříslovinám přidávaným do piva z chmele, povzbuzuje chuť k jídlu. Látky v pivu obsažené zapříčiňují vyšší produkci slin a fermentů v ústech a napomáhají sekreci žaludečních šťáv, urychlují štěpení tuků a bílkovin, díky kterým se zlepšuje trávení. Hořké látky mají také antibakteriální a baktericidní účinky. V britské studii provedené u 7 735 mužů snížilo pravidelné pití malého množství piva ve srovnání s nepijáky celkovou úmrtnost o 16 %.

O chmelu je známo, že patří mezi 300 rostlin, tzv. léků „zelené medicíny, které mohou být zdrojem přírodních látek s estrogenním účinkem nebo s účinkem hormonům podobným (studie VŠCHT).
Je možné, že aktuální trend hledání různých druhů alternativní léčby, a zároveň všechny další pozitivní účinky umírněné konzumace piva, zavedou současnou medicínu právě až k chmelu
a tím i k pivu.

– Americká asociace pro rozvoj vědy AAAS – https://www.independent.co.uk/life-style/health-and-families/alcohol-small-amounts-live-over-90-study-health-university-of-california-wine-beer-a8217521.html

– Tribuna lékařů a zdravotníků – https://www.tribune.cz/clanek/40757-je-piti-maleho-mnozstvi-piva-stejne-zdravi-prospesne-jako-u-vina

– 8 různých studií – https://coolmaterial.com/feature/8-scientific-studies-that-prove-beer-is-good-for-you/

– US National Library of Medicine – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27118108

Dle TV

www.ceske-pivo.cz

www.nativepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Jihočeský kraj zve na třetí ročník Seniorských hrátek. Návštěvníci se mohou opět těšit na Josefa Laufera

 

obrázkový předěl

pozvánka (17.23 KB)Ani v letošním roce nebudou chybět Seniorské hrátky. Pro zájemce je opět připraveno informačně-kulturní odpoledne v 7 městech Jihočeského kraje s bohatým doprovodným programem. Vstup na akci, která startuje v úterý 28. srpna v Českém Krumlově, je zdarma.

„Na Seniorských hrátkách 2018 se naši dříve narození spoluobčané mohou seznámit s kontaktními centry Senior Point, která poskytují sociální poradenství, pomohou s ovládáním moderních technologií, pořádají kroužky rukodělných prací nebo nabízejí možnost společenského setkávání,“ nastínila hejtmanka Ivana Stráská a doplnila, že na programu bude i navazující projekt Senior Pas, který nabízí držitelům slevy a různé další výhody. „Hlavně však chceme dát všem účastníkům Seniorských hrátek najevo, že jsou pro nás důležitou součástí společnosti, že si jich vážíme a chceme jim pomoci překonávat nástrahy každodenního života,“ zdůraznila hejtmanka.

Své místo v programu má i informační a osvětová činnost v oblasti zdravého životního stylu, zaměřená na význam prevence u civilizačních chorob, důležitost aktivního pohybu, měření tlaku krve, cukru v krvi či cholesterolu. Vyvrcholením celé akce bude bezesporu vystoupení šarmantního a nestárnoucí baviče i zpěváka Josefa Laufera. 

 

Čtyřicátníci mají nejvíce pracovních úrazů

 

Pracovní úrazy se v ČR nejčastěji stávají čtyřicátníkům, další nejohroženější skupinou jsou dvacetiletí zaměstnanci. Nejrizikovější den je pondělí a čas kolem desáté dopoledne. Upozorňují na to odborníci na bezpečnost práce s odvoláním na statistiky Státního úřadu inspekce práce. Zatímco dvacetileté pracovníky ohrožuje především nezkušenost, pro čtyřicátníky je nebezpečná hlavně profesní slepota a rutinérství. Za rok se ve firmách v Česku stane více než 47 tisíc úrazů, k čemuž přispívají neúčelně investované peníze do ochrany zaměstnanců i špatně nastavený systém bezpečnosti práce.

 „Čtyřicátníci patří ve fabrikách, na stavbách i průmyslových provozech ke zkušeným rutinérům. Dostali se do věku, kdy je nejvíc ohrožuje profesní slepota, klesá jim soustředěnost při práci a naopak roste pocit mazáctví. Nejzrádnější jsou pro ně rutinní a stále se opakující pracovní úkony například na montážních linkách. Tito zaměstnanci jsou z populačně silných ročníků, a proto je u nich statisticky nejvyšší počet pracovních úrazů. Reálně jsou ale nejrizikovější skupinou dvacátníci. Muže nejvíc ohrožuje „macho“ styl, frajeřina, zbrklost a ženy zase slabá znalost rizik při práci,“ upozorňuje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, poradce pro bezpečnost práce v průmyslu.

Podle školitele bezpečnosti práce z inspekční společnosti Bureau Veritas se lidem stane nejvíc úrazů v prvních dvou letech od nástupu do zaměstnání. Z poloviny případů se to týká nováčků a mladých lidí.

V Česku se každoročně stanou desítky tisíc úrazů. Velkou měrou se na nich podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce. Řada firem utrácí značné částky v rámci povinných nákladů na ochranu zaměstnanců, ale při snižování úrazovosti dosahují smíšených výsledků. Vývoj ochranných pracovních prostředků šel v posledních letech dopředu a bezpečností technici se na tomto trhu přestávají orientovat.

Mnoho firem vypisuje tendry, kde je rozhodujícím parametrem pouze nejnižší cena. To vede k snižování kvality a životnosti ochranných pracovních prostředků, k horšímu komfortu a menší ochraně zaměstnanců. Dále to přispívá ke zvyšování nákladů na nemocenské dávky, větší zátěži na logistiku a odpadové hospodářství. Místo úspor firmy prodělávají, protože k nejnižší ceně si nevědomky přikupují opakované výdaje. Dle TZ.

www.ardonsafety.cz

Zdroj: medicina.cz

Prosím, nenabízejte nám ovoce a zeleninu s mnoha pesticidy. Ničíte nám zdraví!

 

Před několika dny se v médiích objevila zpráva SZPI o záchytu „jedovatých jablek z Polska“(1). Tato situace nastala už popáté. Při překročení maximálního limitu reziduí pesticidu se takový případ dostává na stůl CZVP SZÚ, které posoudí, zda mohla tato potravina poškodit zdraví nebo „jen“ nebyla vhodná pro lidskou spotřebu. Je to poměrně složitá činnost, které říkáme „hodnocení zdravotního rizika“. Tento týden CZVP SZÚ uvedlo do praxe novou metodiku hodnocení  účinků směsí pesticidů na nervový systém a aplikovalo ji na vzorek kontaminovaných jablek.


SZÚ v posledních letech opakovaně apeluje na výrobce, dodavatele, ale i prodejce, aby podobně jako třeba v zahraničí (Německo), začali dbát na kvalitu dodávaného zboží a sledovali množství typů pesticidů, které se na plodinu použily. Nezřídka SZPI zachytí potraviny, ve kterých je až přes 20 různých zbytků pesticidů. Dosud se hodnotilo zdravotní riziko každého z nich samostatně. Pokud v potravině nebyly překročeny povolené limity jednotlivých pesticidů, pak takováto potravina vyhověla existujícím předpisům. Je ale jasné, že koktejl mnoha druhů pesticidů, byť v malém množství, nebude pro naše zdraví přínosem. Takové ovoce a zelenina nám můžou spíše škodit. Nejčastěji se zmiňuje vliv na nervový a endokrinní systém.

Jsou dvě metody, jak situaci řešit. Buď dobrovolně omezit kombinaci použitých pesticidů, např. na maximálně 5 druhů na plodinu, jak to dělají některé prodejní řetězce, které chtějí certifikát ke zboží, což je jistý způsob samoregulace v úctě ke zdraví zákazníka, nebo rozsáhle kontrolovat obsah pesticidů s tvrdými postihy. To je ale velmi nákladné pro všechny. Navíc věda zatím neměla dostatek technologií k tomu, aby podala nezvratné důkazy o škodlivosti těchto chemických koktejlů pro kontrolu. Ale časy se mění. Konečně.

Přichází nové metody hodnocení škodlivosti pro zdraví

Teď přichází věda s novými, přesnějšími metodami, které pomáhají odhalit škodlivost různých chemických koktejlů, v tomto případě pesticidů. CZVP SZÚ tento týden poprvé použilo návrh harmonizovaného přístupu založeného na metodice (2) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který sestavil postup pro hodnocení kumulativních dávek pesticidů na nervový systém člověka. Ne že by se principy neznaly již dříve, ale nyní to má praktickou a jednotnou podobu pro všechny země EU. Je to, jak se říká, první krůček odborníků v reálné praxi, ale velký krok k omezení nebezpečných praktik používáníí pesticidů u potravin. Myslíme, že si to všichni spotřebitelé zaslouží.

Jak to vlastně funguje

Abychom vám proces přiblížili, použijme případ výše uvedených jablek.

Vzorek jablek obsahoval dle analýz SZPI nepřípustné množství pesticidu bifenthrinu. Používá se k ničení hmyzu. Působí na jeho nervový systém. Vzorek ale obsahoval ještě další pesticidy: acetamiprid, boscalid, captan, carbendazim a benomyl, flonicamid, pyraclostrobin, pyrimethanil. Všechny ničí hmyz nebo brání rozvoji houbových chorob. Takový koktejl sice zajistí pěkný vzhled jablka (vypadá „zdravě“), ale za cenu „dopingu“ a „léčby“. Se zdravím člověka se to moc nesnoubí. Zbytky pesticidů totiž mohou ovlivnit zejména nervový systém a štítnou žlázu. Představte si, že by něco takového bylo napsáno na balení jablek. Tak si je nekoupíte. Maximálně se u některých druhů zboží dozvíte názvy použitých pesticidů. Ale to je spíše informace pro chemika a toxikologa, ne pro obyčejného spotřebitele. Vždy samozřejmě jde o množství zbytků pesticidů v potravině. K rozhodování slouží legislativa, která říká, jak velké množství jednotlivých pesticidů by zdraví ještě nemělo škodit. Už ale neříká, že některé z těchto pesticidů mohou působit na stejný orgán nebo systém v našem těle. Takže se tato malá množství pak mohou sčítat a ve svém konečném důsledku našemu zdraví uškodit. Někdy můžeme pozorovat účinek hned (akutní efekt), jindy nic nepozorujeme, ale nějaké zdravotní problémy máme až za čas – třeba se štítnou žlázou (chronický efekt).

Jakmile SZPI zjistilo překročení legislativních limitů u vzorku jablek, požádalo SZÚ o zhodnocení zdravotního rizika.

Jak CZVP SZÚ hodnotí škodlivost pro zdraví pro jednotlivé pesticidy

SZÚ používá k hodnocení metody, které jsou dnes harmonizovány (nebo doporučeny) na úrovni EU. Velkým krokem vpřed bylo zavedení výpočetního modelu „PRIMO 3“, který obsahuje databázi údajů o spotřebě jednotlivých druhů potravin v různých zemích EU, včetně ČR. Dále obsahuje spoustu informací pomocných a algoritmus výpočtů pro zdravotní efekty při jednorázové nebo opakované konzumaci kontaminované potraviny. Odborníci vloží do programu další konkrétní hodnoty definující případ a systém vypočte, jak velké množství kontaminované potraviny by mohla konzumovat jakákoli skupina spotřebitelů podle věku, pohlaví a země (hodnocení expoziční dávky). Tyto hodnoty se pak srovnají s tzv. toxikologickými referenčními hodnotami, které říkají, jak velké množství zkonzumovaného pesticidu již může pravděpodobně škodit zdraví. Pokud je pravděpodobné, že nějaká skupina populace v EU může být zdravotně ohrožena, je potravina označena jako „škodlivá pro lidské zdraví“. Toto je klasický postup, samozřejmě zjednodušeně popsaný. Jak se ale dá hodnotit směs různých pesticidů, které jsme s jablkem snědli?

Hodnocení směsí pesticidů – kumulativní působení na zdraví

Abychom vzali v úvahu přítomnost více pesticidů, musíme je roztřídit podle jejich mechanizmu účinku na zdraví, resp. na jednotlivé orgánové systémy v těle. Abychom „nesčítali jablka a hrušky“ dohromady. Je to práce pro toxikologa a pro nový expertní systém. Ten postup byl nyní aplikován právě pro pesticidy a efekt na nervový systém.

Každý nalezený pesticid se musí zařadit do skupiny látek s charakteristickým efektem. Například „způsobuje ovlivnění motorických činností těla působením na centra v mozku“. Každý pesticid ve skupině se musí také zhodnotit z hlediska jeho síly účinku. Ze skupiny se vybere jeden typický pesticid (Index Compound, IC) a přiřadí se mu síla účinku „1,0“. Další pesticidy pak toxikologové na základě testování indexují. Např. pesticid s poloviční silou účinku dostane index „0,5“. To umožní přepočítat působení všech pesticidů ve skupině na dávku (účinek) typického pesticidu (IC).  Pak se již použije hodnocení jako pro jednotlivé pesticidy. Samozřejmě je možné takto hodnotit nejen pesticidy, ale jakoukoli směs chemických látek. To ale vyžaduje ohromné množství toxikologických údajů a těch je zatím málo. Světová komunita na této problematice společně vytrvale pracuje. V dalších letech bude přibývat technologií, které viditelně změní použití směsí chemických látek v naší praxi.

V případě zmiňovaných kontaminovaných jablek vyšel v hodnocení nejhůře vliv pesticidů na motorickou činnost řízenou mozkem (hypoaktivita/hyperaktivita, třes, slabost, oslabení rovnováhy, atd.). Tento efekt vykazovaly přítomné pesticidy bifenthrin a acetamiprid. Nedošlo ale k překročení toxikologické referenční hodnoty jejich kumulativní dávky pro indexovou sloučeninu (IC), kterou je emamectin benzoát. Tentokrát tedy hodnocení nedeklarovalo „škodlivost pro zdraví“, pokud se hodnotil pouze neurotoxický efekt. Ještě ale neumíme oficiálně hodnotit další efekty – třeba na štítnou žlázu. A navíc těchto pesticidů bylo v jablkách také více než jeden.

Závěrem

Popisovaná jablka budou jistě z trhu stažena, protože překročila maximální limit reziduí. Nejsou vhodná pro lidskou spotřebu. Neoznačili jsme je ale tentokrát, na základě hodnocení zdravotních rizik, jako „škodlivá pro zdraví“.

Možná si kladete otázku, proč tento text vznikl. Dáváme tím najevo, že CZVP SZÚ má k dispozici další inteligentní nástroj pro ochranu lidského zdraví a hodlá ho využívat ve prospěch nás všech. Také tím ale apelujeme na producenty, zpracovatele a snad nejvíce na prodejce – nesete zásadní spoluodpovědnost za ochranu zdraví spotřebitele. Ten se sám bránit nemůže. Je na čase se k užívání pesticidů u některých druhů ovoce a zeleniny vrátit a iniciativně přispět k zlepšení kvality potravin. Když to jde třeba v Německu …

Literatura

  1. Aktuálně.cz, 14.8.2018; Inspektoři opět našli jedovatá jablka z Polska. Letos je to už popáté, co Češi utráceli za pesticidy. https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/inspektori-opet-nasli-jedovata-jablka-z-polska-baleni-obsaho/r~305c717c9fc911e899900cc47ab5f122/?redirected=1534399628
  2. European Food Safety Authority (EFSA); Establishment of cumulative assessment groups of pesticides for their effects on the nervous systém. EFSA Scientific Report, doi:10.2903/j.efsa.20YY.NNNN

J.Ruprich, CZVP SZÚ, 16.8.2018

Šetřete v horku svůj mozek a složitá rozhodnutí raději odložte na později

Jestliže horko narušuje koncentraci a ovlivňuje rozhodování, nemusí být snaha tlačit i v tropickém vedru práci za každou cenu kupředu tou nejlepší strategií.

Co třeba si odpočinout, osprchovat se, dát si siestu a komplexní rozhodnutí raději odložit na později? Profitovat z toho zřejmě může nejen tělo, ale i byznys.
Při zachování teploty není myšlení priorita

I když v to filozofové a lékaři občas v historii lidského poznání doufali, a někdy má někdo sklon se tak chovat i teď, člověk není stroj, který funguje stále stejně bez ohledu na okolnosti. Na to, jak horko ovlivňuje každého jednotlivce a jeho pracovní nasazení, je nejlepší zaměřit se u sebe vlastním pozorováním. To, jak je kdo na počasí citlivý a jak moc ho počasí ovlivňuje, třeba z hlediska momentální nálady, a jaké počasí konkrétně, je pochopitelně individuální. Někdo není na počasí citlivý vůbec, jiný nadměrně. Při tom, jak komfortní nebo problematické je pro někoho konkrétně horko, může záležet i na jeho věku, konstituci, fyzickém a psychickém zdraví.

Fakt ale je, že běžně má zdravé lidské tělo teplotu kolem 35,8 až 37 °C. Jeho termostatem je hypotalamus propojený s tepelnými senzory na kůži. V horku se člověk ochlazuje potem, víc se namáhá kardiovaskulární systém. A zjednodušeně řečeno, pokud je v horku pro tělo primární, aby si udrželo více méně stálou teplotu a důležitá je pro něj proto hlavně termoregulace, mozek je trochu na druhé koleji. Pomalejší přemýšlení, horší rozhodování nebo snadnější rozčilení se pak jeví jako poměrně logické důsledky, s nimiž je nejlepší předem počítat. O myšlení čtěte také článek Jak myslet? Zdánlivě jednoduchá otázka, která ovlivní vývoj vašeho byznysu.

Rozhodování podle počasí

Každopádně otázka, jak horko na lidi v mnoha ohledech přesně působí, je také předmětem vědeckého zájmu. A ukazuje se třeba právě to, jak horko ovlivňuje rozhodování. V horku se lidé rozhodují složitěji, když stojí před komplexním rozhodnutím. V chladnějším počasí, kdy tělo nestojí tolik energie regulovat teplotu, je pravděpodobně snazší zvážit různé varianty řešení a po potřebném uvážení jednu zvolit. Zatímco ve vedru je větší pravděpodobnost, že dotyčný při rozhodování skočí po tom řešení, které se nejjednodušeji nabízí a vyžaduje nejméně mentální práce. Ukazuje se také to, že horko narušuje koncentraci i produktivitu.

Když například Amar Cheema a Vanessa M. Patrick zkoumali vliv teploty v místnosti na chování spotřebitelů (svou studii Influence of Warm versus Cool Temperatures on Consumer Choice: A Resource Depletion Account publikovali v roce 2012 v Journal of Marketing Research), jeden z jejich pokusů se zaměřil na schopnost provést korekturu textu. Účastníky rozdělili do dvou místností, v jedné bylo 77 a ve druhé 67 stupňů Fahrenheita (tedy v přepočtu 25 a necelých 19,5 stupně Celsia). Ti, co čelili většímu teplu, nenašli skoro polovinu chyb v textu, oproti čtvrtině chyb u těch, co byli v chladnější místnosti. Tyto výsledky naznačují, že dokonce i jednoduché kognitivní úkoly mohou být nepříznivě ovlivněny nadměrným teplem okolí, tvrdí výzkumníci.

Ve větším teplu se lidé v jejich pokusech také mimo jiné s větší pravděpodobností rozhodli pro tradiční produkt, když si měli vybrat mezi ním a produktem inovativním. A také se častěji rozhodli pro sice na první pohled atraktivní tarif mobilního telefonu, ale ekonomicky méně výhodný, což v tu chvíli nevyhodnotili.

Nabízí se tedy preventivní doporučení dát si pozor na teplotu prostředí a s tím spojenou individuální pohodu. A to v situaci, kdy je třeba učinit závažnější pracovní rozhodnutí. Anebo při nákupech.

A i další výzkumy se zaměřují na to, jak horko ovlivňuje lidské chování v různých kontextech. Například v gastronomii se spojuje třeba se snížením chuti na hodně kořeněné, pikantní (zahřívací) jídlo. A také se zkoumá spojitost mezi vedrem a vyšší agresí.

Možnosti, jak se přizpůsobit

Ačkoliv se v uzavřených místnostech s umělým osvětlením a klimatizací nebo naopak vytápěním zdá, že na přírodních podmínkách už v práci (nejde-li o zemědělství) tolik nezáleží, není tomu tak. Vzít do hry počasí a pokusit se upravit své pracovní tempo nebo rozvržení konkrétní práce se pořád vyplatí. Stejně jako vzít do úvahy své spánkové potřeby nebo vlastní biorytmus. O tom čtete více v článku Jste firma pro skřivany, nebo sovy? Přizpůsobit pracovní dobu lidem se vyplatí.

Protože třeba i taková pravidla bezpečnosti práce a závazné předpisy, například pro poskytnutí nápojů na pracovišti, jsou sice jedna věc, ale druhá věc je to, jak je možné horku v práci čelit, i když to zrovna nenařizují zákony. Jen proto, aby nebyla práce momentálním utrpením a produktivita byla i ve vedru únosná. Pro podnikatelky a podnikatele to může být jednodušší, pokud jsou těmi, kdo si sami určují svou pracovní dobu a své aktuální pracovní nasazení.

Podle doporučení lékařky Heleny Kazmarové, jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami a zmírnit účinky extrémního horka, která vypracovala pro Státní zdravotní ústav (který vede), se v práci vyplatí zvolnit, celkově zpomalit a také se vyhýbat vypjatým situacím. Pokud to jde, není od věci omezit namáhavé činnosti a pochůzky venku nebo zvážit jejich přesunutí na ráno, což je nejchladnější část dne. S náročnějšími činnostmi je také podle ní lepší začínat zvolna, zvyšovat tempo postupně, při únavě si odpočinout a venku se pohybovat pomaleji. Doporučuje ostatně také polední a časně odpolední siestu a obecně i častější zařazování přestávek.

Mezi její tipy patří i klimatizace (jak se doporučuje, správně nastavená je tehdy, když se rozdíl teplot mezi venkovní teplotou a klimatizovanou místností pohybuje do 7 stupňů), užívání žaluzií a častější studené či chladné sprchy. A také rada přizpůsobit horku nejen pitný režim, ale také odlehčit stravu.

Zdroj: podnikatel.cz

 

MÁTE VYSOKÝ CHOLESTEROL? NOVÁ LÉČBA JE NA OBZORU!

Pro léčbu vysoké hladiny cholesterolu v krvi byla vyvinuta nová biologická léčba. Je určena pacientům, u nichž není možné snížit hladinu cholesterolu dietou či běžnou léčbou. Jedná se o tzv. inhibitory PCSK9. Chcete se o nich dozvědět víc? Čtěte dál!

Máte vysoký cholesterol? Nová léčba je na obzoru!

Alirocumab, nový lék na vysokou hladinu cholesterolu, účinkuje jinak než v současné době běžně používané přípravky – statiny. Jedná se o monoklonální protilátku, která cílí na protein zvaný PCSK9. Tento protein hraje důležitou roli ve využití cholesterolu v těle.

LDL cholesterol, tzv. zlý cholesterol, je rizikový proto, že se při vysokých hladinách může hromadit ve stěnách cév a zvyšovat tak riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. Běžná funkce proteinu PCSK9 tkví v tom, že snižuje množství receptorů v játrech, které se podílejí na snížení hladiny LDL cholesterolu.

Inhibitory PCSK9 tento protein zbavují aktivity a tím brání jeho funkci. Výsledkem je vyšší nabídka receptorů v játrech, a tedy rychlejší zbavování se LDL cholesterolu a snížení jeho hladiny. Statiny naproti tomu brzdí samotnou tvorbu cholesterolu v játrech.

Komu prospějí nové léky

Inhibitory PCSK9 jsou určeny zejména pacientům, u kterých není možné snížit hladinu cholesterolu běžnou léčbou. Alirocumab je jim podáván injekčně, a to každé 2 týdny nebo jednou za 4 týdny.

Užší skupině nemocných jsou nové léky určeny i proto, že se zatím přesně neví, jak dlouho bude trvat jejich účinek. Prokázáno není ani to, že snižují riziko srdečního infarktu – což je pro pacienty s vysokou hladinou cholesterolu zásadní. Studie ale ukazují, že dokážou snížit hladinu cholesterolu, v některých případech až dramaticky.

Alirocumab byl schválen po několika studiích, kterých se účastnili muži i ženy s vysokou hladinou cholesterolu. Všichni trpěli dědičnou chorobou – familiární hypercholesterolemií – a již předtím užívali statiny. Po užívání inhibitorů PCSK9 se hladiny cholesterolu u těchto pacientů značně snížily – až o 62 % více než u pacientů užívajících léky bez účinné látky.

Nežádoucí účinky jsou jen mírné

Jako všechny léky i inhibitory PCSK9 mohou mít nežádoucí účinky. Mezi časté patří například:

  • kožní vyrážka,
  • svědění, pálení nebo otok kůže v místě vpichu,
  • alergické reakce.

Je nutné podotknout, že lékaři dosud nevědí o všech nežádoucích účincích této nové léčby. Dobrou zprávou však je, že výzkumy zatím neukazují na nežádoucí vzájemné ovlivňování s jinými léky a určitě ne se statiny.

(cean)

Zdroj:
www.everydayhealth.com

Čechům stačí dvě děti (studie)

Rodiče by dle Čechů měli mít nejlépe dva potomky – vyplynulo to ze závěrů průzkumu* veřejného mínění agentury STEM/MARK prováděného pro internetový obchod Špuntík.cz. Pro dvě děti v rodině se vyjádřilo téměř 73 % respondentů. Jedno dítě je dostačující pro pouhých 6,9 % a tři děti považuje za ideální 13,9 % dotázaných. Ve městech je patrná větší zdrženlivost. V Praze preferuje jediného potomka 14,5 % lidí. To, že se ve věkové skupině mezi 26. a 35. rokem života setkáváme v 7,7 % s názorem, dle kterého je ideální nemít děti vůbec, lze považovat za alarmující trend do budoucna.

Od roku 1990 každoročně vzrůstá věková hranice, při jejímž dosažení Češi zakládají rodinu. V průměru se dnes pohybuje okolo 28. roku u žen i mužů, za ideální však ženy považují 25. a muži 30. rok života. Mezi 18. a 25. rokem má tendenci odkládat početí na neurčito více než polovina (55 %) lidí, po překročení této věkové hranice již tak výrazně odkládá těhotenství jen jeden z pěti dotázaných. Že však i nadále převládá poměrně rozvážný přístup k rodičovství, dokládá, že i v pozdějším věku lidé plánují rodičovství spíše v tříletém horizontu (ve věkové skupině od 26 do 34 let až v polovině případů) než v blízké době. Až 70 % Čechů si však zároveň je vědoma rizikovosti pozdního těhotenství pro matku i samotný plod.

Podle více než 72 % respondentů je nejvhodnější věkový rozdíl mezi sourozenci dva až tři roky. Alespoň jedno dítě chtějí během života počít 4 z 5 účastníků průzkumu. Poté ale touha po dalším početí výrazně klesá až na 36,5 %. Přes 43 % možnost dalšího dítěte ani nezvažuje a 15,5 % je na vážkách. Obecně platí, že další dítě chtějí spíše muži, kteří pro vícečlennou rodinu hlasují ve 40 % případů. U žen se přání dalšího potomka objevuje méně často, konkrétně v necelých 34 % případů.

Po 35. narozeninách se již téměř 3/4 cítí být na dítě příliš staří, zatímco do 25 let se zase polovina cítí příliš mladá. K plození dětí je tedy nejvíce otevřena generace ve věku od 26 do 34 let. Hlavní důvody, proč se dnes páry zdráhají založit rodinu, se hledají ve společenském prostředí. Každý řeší existenční otázky typu vlastního finančního zajištění i možnosti přijatelného bydlení. Je jasné, že pečovat o dítě je závazek, kvůli kterému se cítí větší zodpovědnost a zároveň nutí se těmito otázkami zabývat.

Časté jsou i motivy psychologického či sociopolitického charakteru, mezi kterými vyčnívají nedůvěra ve vlastní schopnost zajištění odpovídající životní úrovně pro dítě (z toho má obavu 55 % dotázaných) a také získaný dojem, že svět je nehostinné místo pro život příštích generací, který se nějakým způsobem projevuje ve 42 % případů.

* Průzkumu se formou online dotazování zúčastnilo 510 respondentů, přičemž v tomto reprezentativním vzorku byli paritně zastoupeni zástupci obou pohlaví ve věkovém rozmezí 18 – 45 let. Mezi ně byli zařazeni jak jedinci s maturitou i bez maturity, tak absolventi vysokých škol. Dle TZ

www.media-list.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová
Zdroj: medicina.cz
1 2 3 4 84