Corriere della Sera: Jak se dožít ve zdraví sto dvaceti let

Zdroj: Shutterstock

Aktivní společenský život, který stimuluje mozek, správný jídelníček umožňující udržet si odpovídající váhu, přiměřená fyzická aktivita: to je recept na stárnutí ve zdraví, píše italský deník Corriere della Sera.

V dnešním hyper-efektivním světě, kde se vše zrychluje, není dovoleno zůstávat pozadu. Křehkost jakékoli povahy se netrpí a často je jen stěží tolerována. To platí i pro staré lidi, kteří tvoří čím dál tím početnější vrstvu populace. Stáří však s sebou přináší větší křehkost a zranitelnost, a proto jsou senioři vytlačováni ze společnosti a ze života. Křehkost však není osudem, který nás nezbytně po překročení pětašedesátého roku čeká.

„Je třeba jasně říci, že elixír dlouhověkosti neexistuje. Stárnout a přitom si udržet dobré zdraví je však možné, jestliže co nejvíce oddálíme nástup křehkosti a zranitelnosti,“ vysvětluje Nicola Ferrarová, předsedkyně italské Společnosti pro gerontologii a geriatrii (SIGG). „Křehký stařec na první pohled nevypadá tak zranitelný, ale funkčnost jeho organismu se postupně zhoršuje: tu si něco zlomí nebo prodělá chřipku, ale také smutek může nezvratně zhoršit jeho stav,“ dodává.

Křehkost přichází postupně, aniž bychom si to uvědomovali: myšlenky jsou méně jasné, krok je méně pevný, pohyby jsou pomalejší a svaly slábnou. Stačí pak maličkost, aby starý člověk přišel o svou rovnováhu. Zranitelnost se však může měřit, a tak můžeme zjistit, kolik kroků nás ještě od této hranice dělí.

„Jestliže má starý člověk problém udržet rovnováhu ve stoji, například když jednu nohu přednoží, jestliže se nedokáže snadno a bez podpory zvednout ze sedadla, jestliže se jeho chůze zpomalí na méně než jeden metr za vteřinu, pak ve dvou případech ze tří přijde do čtyř let o svou soběstačnost,“ říká viceprezident Italské společnosti pro geriatrickou kardiologii Niccolò Marchionni.

Zvláště správná chůze je podstatným faktorem umožňujícím zjistit stupeň zranitelnosti, protože to je aktivita, která hodně závisí na celkovém stavu nervstva a svalů: správná chůze se nedaří, jestliže se zhorší motorická koordinace, jak se to děje zároveň s poklesem kognitivních funkcí; jestliže člověk trpí zánětem nebo sarkopenickou obezitou, kdy jsou svaly prorostlé tukem a už nejsou funkční.

Dobrou zprávou je, že čas, kdy se staneme zranitelnými, není dán geneticky, a tedy může být oddálen. Recept je prostý: aktivní společenský život, aby se stimuloval mozek, odpovídající a nepříliš hojná strava, která je bohatá na výživné látky, pravidelná fyzická aktivita podle zdravotního stavu. Cílem je zabránit tomu, abychom ve stáří prožívali jen nemoci a utrpení.

Žít déle znamená žít déle v nemohoucnosti? Většinou je tomu tak, ale údaje z různých evropských zemí ukazují, že tu jsou výjimky, například Itálie a Španělsko, kde lidé žijí v nemohoucnosti kratší dobu. Opakem jsou Island a Finsko, kde se sice žije dlouho, ale hůře. Itálie a Španělsko jsou země, kde se nejvíce jí ovoce a zelenina, zatímco strava na Islandu nebo ve Finsku má ke středomořské dietě daleko. To svědčí o tom, že si můžeme udržet zdraví do vyššího věku životním stylem.

Je třeba říci, že se všichni nestaneme Metuzalémy: jestliže žijeme zdravě, stejně nepřekročíme maximální délku života, která se zřejmě pohybuje kolem sto dvaceti let. „Znamená to však, že se můžeme dožít vysokého věku v dobré fyzické kondici a samostatní,“ zdůrazňuje Niccolò Marchionni. „Stává se to stále častěji: v posledních deseti letech se v Itálii počet stoletých zvýšil o 300 procent, dnes jich je asi 17.000. A všichni jsou čilí a energičtí,“ dodává.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Vstupní lékařská prohlídka podle nových pravidel

Zákon o specifických zdravotních službách byl novelizován. Současně se čeká na novelizaci vyhlášky o specifických zdravotních službách.

 Změny jsou poměrně rozsáhlé, server Podnikatel.cz se jim věnoval samostatnými články. Nastal čas připomenout problematiku vstupních lékařských prohlídek, včetně aktuálních změn. Čtěte více:

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídky popisuje ustanovení § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Vstupní prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb na základě písemné smlouvy se zaměstnavatelem nebo u praktického lékaře uchazeče (platí pro zaměstnavatele, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce v kategorii první). Zaměstnavatel zajistí vstupní prohlídku vždy před vznikem:

  1. pracovního poměru,
  2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jestliže má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní prohlídku vyžadovat též, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
  3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu (platí např. pro služební poměry, soudce, úředníky atd.)

Dosud se vstupní prohlídky vyžadovaly před uzavřením pracovněprávního vztahu. V praxi tím vznikaly problémy při přijímání nových zaměstnanců, zejména v případě zahraničních pracovníků nebo studentů vysokých škol, kdy je sjednán den nástupu do zaměstnání s určitým časovým odstupem od podpisu pracovní smlouvy. Pak musela být před samotným nástupem do zaměstnání provedena prohlídka nová. Řešením je nová právní úprava, podle které zajistí zaměstnavatel provedení vstupní lékařské prohlídky až před vznikem pracovněprávního vztahu (nástupem do práce).

V případě, že vstupní prohlídka není v souladu s ustanovením § 59 zákona o specifických zdravotních službách zajištěna, považuje se osoba ucházející se o zaměstnání za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena. Takové osobě nesmí být práce vůbec přidělena. Podle § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce nesmí zaměstnavatel připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Vstupní prohlídka a její úhrada

Vstupní prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Pokud zaměstnavatel s osobou ucházející se o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah, uhradí této osobě, tedy již zaměstnanci, náklady spojené se vstupní prohlídkou. Nově se zdůrazňuje i možnost zaměstnavatele uhradit vstupní prohlídku v případě, kdy k uzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu nedojde.

Jestliže se však zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou jinak (písemně – kupříkladu v pracovní smlouvě), nemusí zaměstnavatel vstupní prohlídku uchazeči uhradit. V této oblasti se nic nemění. Jak pro server Podnikatel.cz aktuálně potvrdila Štěpánka Čechová z ministerstva zdravotnictvíZáleží pouze na vzájemné dohodě zúčastněných stran. O náklady spojené s prohlídkou se mohou například i rozdělit, případně se dohodnout na úhradě po skončení zkušební doby. Dohoda ale nesmí být v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách nebo jiným právním předpisem.

Například vstupní prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci hradí zaměstnavatel vždy (dohoda je nepřípustná). V té souvislosti došlo i k úpravě zákoníku práce. Pracovnělékařské prohlídky související s noční prací budou nově upraveny v příloze k vyhlášce k pracovnělékařským službám. Jejich periodicita je stanovena na 2 roky (dosud jednou za rok).

V souladu s nově upravenou vyhláškou se vstupní prohlídka provádí také před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se přitom rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden. A to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce.

 Prohlídka v nákladech zaměstnavatele

Náklady spojené se vstupní prohlídkou jsou podle § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů vždy daňově uznatelné (pokladní doklad může být i na jméno zaměstnance a prohlídka může být proplacena až po zkušební době, jestliže se takto se zaměstnancem dohodnou). Mezi náklady spojené s prohlídkou patří i platba za výpis ze zdravotnické dokumentace zaměstnance vydaný na jeho žádost registrujícím lékařem a případné další speciální vyšetření vyžadované jako součást vstupní prohlídky smluvním lékařem.

Problematika daňové uznatelnosti nákladů spojených s pracovnělékařskou péčí, tedy i se vstupními prohlídkami, je podrobně rozebrána v č. 357/22.02.12 Pracovnělékařská a jiná zdravotní péče Koordinačního výboru komory daňových poradců a uzavřena vyjádřením GFŘ. Přístupno např. na webu České daňové správy.

Zdroj: podnikatel.cz

Linka bezpečí spouští kampaň proti šikaně

Linka bezpečí spouští spolu s Veolií kampaň “Postav se s námi proti šikaně”, která je zaměřená na děti školou povinné, studenty, rodiče a pedagogy. “Šikana představuje celospolečenské téma, jehož závažnost potvrzují i statistiky Linky bezpečí.

V roce 2016 bylo přijato 2239 hovorů o šikaně, což je nejvíc za poslední čtyři roky“, uvedl Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.

“Kampaň vyzývá rodiče, děti i pedagogy, aby se nebáli o šikaně mluvit, “postavili” se za oběť šikany a podpořili bezplatnou celostátní Linku bezpečí, kde se touto problematikou zabývají speciálně vyškolení konzultanti”, dodala Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí.
“Tématu šikany se věnujeme i na blogu Linky bezpečí, ve kterém se snažíme poradit rodičům, učitelům a všem dospělým, jak dětem lépe porozumět a jak postupovat v krizových situacích” říká Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky.

Za podpory společnosti Veolia vznikl videospot, který bude spuštěn na sociálních sítích v několika verzích a ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný- Postavit se proti šikaně a chránit její oběť, která potřebuje podporu, pozornost a pomoc. Patrony kampaně jsou i herec Filip Tomsa a zpěvák Sebastian. Na webových stránkách www.zastavsikanu.cz mohou lidé napsat vzkaz nebo natočit video a pomoci druhým svým vlastním příběhem nebo přispět na provoz Linky bezpečí, aby mohla obětem šikany pomáhat.

Zdroj: marketingovenoviny.cz

POCHOD PROTI DIABETU 14. 11. 2017 České Budějovice

 

Rekondiční  centrum  VŠTJ  Medicina  České  Budějovice

Svaz  diabetiků  ČR  –  PS  Č.  Budějovice

Krajská  rada  seniorů  Jč. kraje

 pod záštitou primátora Ing. J. Svobody

pořádá a zve Vás na

Pochod proti diabetu 14. 11. 2017

Začátek akce:                    10.00, nám. Přemysla Otakara II.

 

10.00 – 16.00:          Chodecká štafeta s holemi kolem náměstí, s cílem nachodit co nejvíce kilometrů. Zdravotní a pohybové konzultace s instruktory pohybových aktivit, diabetologickou sestrou, nutriční terapeutkou, lékařem, měření složení těla, krevního tlaku, glykemie. Setkání členů Banding klubu v 15:00. Po celou dobu akce je možno využít poradenství v oblasti protipožární ochrany od HZS Jč. kraje.

Pochod proti diabetu: formou štafety, v 10.00 vyrážíme ze stanu rekondičního centra naproti budově radnice města a obcházíme náměstí Přemysla Otakara II. (jeden okruh = 400 metrů).

Akci organizuje

RC VŠTJ Medicina České Budějovice

Matice školské 1786/17

České Budějovice

Svaz diabetiků ČR – PS Č. Budějovice

Žižkova 309/12, České Budějovice

Krajská rada seniorů Jč. kraje

Žižkova 12/309
370 01 České Budějovice
Partneři:

Magistrát města České Budějovice

Hasičský záchranný sbor Jč. kraje

PROMEDICA PRAGA GROUP a.s.

Novo Nordisk s r.o

PF JČU (Katedra výchovy ke zdraví)

L´Express: Když se zdravá strava stane posedlostí

 

Zdroj: Shutterstock

Veganství, vegetariánství, bezlepkové diety, diety bez laktózy, bez cukru, syrová strava, paleolitická dieta… Podobných způsobů stravování je spousta.

Zdravé jídlo je sice přínosné, pokud jde o naše zdraví, ale pokud se stane hlavním zdrojem našich starostí a snažíme se jíst stále zdravěji a zdravěji, dospějeme k poruše příjmu potravy nazývané ortorexie. Tento atypický stav je charakterizován posedlostí jídlem. Vědci jej neoznačují za chorobu, může ale vést k vážným následkům, napsal francouzský týdeník L´Express.

Ortorexie je charakterizována posedlostí jíst zdravě. Pokud se ale zajímáte o složení toho, co jíte, neznamená to ještě, že jste ortorektik. Ortorexii pojmenoval poprvé v roce 1997 doktor Steven Bratman: orthos znamená řecky správný a orexis chuť.

Jde o atypické chování, které nelze označit ani za anorexii, ani za bulimii. Je charakterizováno strachem z toho, že postižená osoba utrpí újmu, pokud nebude jíst zdravě. Takový člověk cítí velmi silnou vinu, jestliže poruší pravidla, která si stanovil. Pocit, že má svůj jídelníček pod kontrolou, jej uklidňuje.

Člověk trpící ortorexií vylučuje ze své stravy čím dál více pokrmů, aby mu bylo „stále lépe“. Ve vzácných případech, kdy konzumuje mimořádně redukovaný počet jídel, může nastat i smrt. Nejběžnějším následkem ortorexie je však vyloučení ze společnosti. Taková osoba nemůže jít do restaurace, protože by neměla kontrolu nad kvalitou, původem a přípravou pokrmu.

Ortorektik má také přehnané nároky na sebe sama a na své okolí. Tyto osoby trpí silným pocitem viny posilovaným touhou po dokonalosti. Obavy takového člověka ohledně kvality jídla ještě zvyšují často rozporné či nepravdivé informace o potravinách. Všechny skandály kolem průmyslové výroby potravin dávají ortorektikovi další důvod, jak omezit jídelníček. Ortorektik plánuje a kontroluje svůj jídelníček a trpí neustálým strachem. Rozeznává jen dvě kategorie potravin: dobré a špatné.

Nároky člověka trpícího ortorexií se stále zvyšují: jídlo není nikdy dost dobré. Celá jeho bytost se snaží o nedosažitelnou dokonalost a pokaždé propadá panice, když nemá náhradní plán, například když musí večeřet mimo domov. Jeho posedlost se týká všech oblastí spojených s potravou: její původ, pěstování, příprava a konzumace.

Pro ortorektika jsou náročné i nákupy: pečlivě studuje etikety, srovnává a vyžaduje co nejpodrobnější informace týkající se kvality potravin, jako je obsah vitaminů a minerálů či antioxidantů. Tráví i mnoho času plánováním jídelníčku, aby si mohl být jist, že jí přesně podle svého systému hodnot. Většinou pro něho nehrají žádnou roli chuťové vlastnosti potravin a radost z jídla. Ortorexie rovněž vyvolává problémy s okolím a ostré diskuse o jídle jsou zdrojem konfliktů.

Patologické chování může být dlouho skryté. Na lidi pečující o svou stravu se v dnešní společnosti pohlíží spíše kladně a nikdo se nediví, když se takový člověk při pozvání na večeři zajímá o to, zda při ní nebudou potraviny, které nejí. Jestliže máte podezření na ortorexii, může pomoci léčba úzkosti. Například můžete navštívit psychologa specializujícího se na poruchy příjmu potravy, který vám pomůže znovu poznat pocit hladu, sytosti a radosti z jídla.

Ptačí chřipka, kuřata živená hormony či kontaminovaná vejce mohou vzbudit obavy. To jsou však obavy odůvodněné, které z vás ještě nedělají ortorektika. Ani to, že chcete jíst zdravě, bez alergenů nebo že jste vegetarián či vegan. Zvýšená pozornost vůči tomu, co jíme, je důležitá pro naše zdraví. Ortorexie je extrémní karikatura snahy vyhýbat se nebezpečím skrytým v potravinách a je vyvolána jinými hlubšími úzkostmi.

Zdroj: zdravi.euro.cz

KHS Středočeského kraje jako první obhájila titul „Podnik podporující zdraví“

 

Foto: KHSSČK
Dne 31. října 2017 převzala ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Jarmila Rážová z rukou Hlavní hygieničky ČR ocenění „Podnik podporující zdraví“.
 KHS Středočeského kraje se tak jako první z krajských hygienických stanic podařilo titul obhájit a užívat jej může další 3 roky.

„Mám obrovskou radost, že se nám titul podařilo obhájit. V naší organizaci se snažíme vytvářet pro zaměstnance co nejlepší podmínky a získané ocenění dokládá, že se nám to daří. Do budoucna budeme v dalším rozvíjení podpory zdraví na pracovišti samozřejmě pokračovat a věřím, že budeme úspěšní. Všem kolegům, kteří se podílejí na naplňování koncepce zdravého podniku, za jejich úsilí velice děkuji,“ říká Jarmila Rážová.

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se do soutěže přihlásila poprvé před třemi lety (2014), uspěla a byla certifikována titulem „Podnik podporující zdraví I. stupně“. Jelikož je získaný titul udělován na dobu tří let, požádala letos KHS o jeho obhajobu. Audit, který na KHS proběhl v červnu 2017, byl zaměřen na kvalitu ochrany a podpory zdraví zaměstnanců. Vyplynulo z něj, že KHS Středočeského kraje je dobrým příkladem v oblasti péče o zdraví svých zaměstnanců a na základě výsledků v zajištění všech zákonných práv zaměstnanců v ochraně zdraví a snahu poskytovat stále lepší preventivní péči nad rámec zákona, obhájila titul Podnik podporující zdraví I. stupně na tříleté období, tedy do roku 2020.

Soutěž o titul „Podnik podporující zdraví“ je od roku 2005 každoročně vyhlašována Hlavním hygienikem ČR a organizována Státním zdravotním ústavem za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Mezi hlavní kritéria, která přihlášené subjekty musí splňovat, patří například podpora, ochrana a plánování zdraví na pracovišti, jejich uplatňování a výsledky podpory zdraví, politika firmy, ale také míra společenské odpovědnosti. Od roku 2007 jsou soutěžící podniky rozděleny do dvou kategorií: velké podniky (s více než 250 zaměstnanci) a malé a střední podniky (s méně než 250 zaměstnanci).

Na rozdíl od oblasti ochrany zdraví při práci, která je podrobně upravena naší legislativou, neexistují pro provádění podpory zdraví na pracovišti právní požadavky. Podniky se ale mohou řídit materiálem s názvem Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti. Tento manuál zaměstnavateli pomůže zhodnotit úroveň péče o zdraví zaměstnanců a na základě výsledků naplánovat a zavést nové aktivity a opatření k ochraně a podpoře zdraví zaměstnanců.

Zdroj: tribune.cz

Za městskou zeleň plaťme jako za zdravotní péči, říká nová studie

Nejen Central Park. V New Yorku lze najít i jiná místa oplývající zelení.

Na výsadbu a údržbu stromů ve městě bychom měli pohlížet jako na součást zdravotní péče. A stejně tak by měla být financována. Vplývá to ze studie portálu The Nature Conservancy.

Je prý dokázáno, že stromy zlepšují duševní zdraví, mají zásluhu na snižování obezity a dalších zdravotních rizik. Mohou i za to, že se lidé cítí celkově šťastnější. Jenže ve městech se na ně pohlíží spíše jako na luxusní veřejné statky než na něco, co spoluvytváří městkou zdraví prospívající infrastrukturu.

Podle nové studie, kterou zveřejnil portál The Nature Conservancy, jsou stromy důležitou součástí aktiv, která přispívají ke zvyšování úrovně veřejného zdraví a mělo by se k nim tak přistupovat i v otázce jejich financování. „Jestliže lidé ze zdravotnického sektoru chtějí, aby lidé ve městech víc chodili pěšky, navrhujeme, aby do své strategie na zlepšení zdravotního stavu městské populace začlenili zeleň jako její součást,“ řekl portálu Citylab.com Robert McDonald, jeden ze spoluautorů zmiňované studie.

Vázne to na koordinaci

McDonald rovněž vyjádřil naději, že města integrují výsadbu stromů případně i jiné zeleně do svých iniciativ, které se soustředí na zdraví, wellness a zkvalitňování životního prostředí. Doposud tomu tak prý není z několika důvodů. Tím hlavním je ale náročnost na koordinaci dalších městských agend, jako je doprava nebo vodovodní a kanalizační infrastruktura.

„Problém je navíc v tom, že každá městská složka či společnost řeší něco jiného a nemá kompetence k tomu, aby zasahovala do činnosti jiné,“ říká McDonald s tím, že vedení měst, ale někdy ani jejich obyvatelé nevidí přímou souvislost mezi jejich zdravotním stavem a množství stromů či jiné zeleně ve větších sídlech.

Jako příklad, který je hodný následování, uvádějí autoři studie kanadské Toronto. Tam městské organizační složky, které mají na starost výsadbu zeleně a zdravotní infrastrukturu, slaďují svou činnost. Výsledkem je nejen efektivní plánování „zalesňování“, ale také účinné ochlazování města. Mnoho budov v Torontu totiž není vybaveno klimatizací a teplota v nich rok od roku stoupá. Uvedené složky, ale dokázaly smysluplným vysazováním stromů do ulic dopady slunečního svitu na budovy zmírnit.

Stromy ušetří stamiliony dolarů

S péčí o městkou zeleň bezprostředně souvisí také otázka jejího financování. Podle portálu Trust for Public Land jsou obyvatelé měst veřejným výdajům na zeleň nakloněni. Tři čtvrtiny voličů ve Spojených státech prý souhlasí s tím, aby se na tuto oblast z veřejných rozpočtů vydávalo více peněz. Jenže data ukazují, že města své výdaje na péči o zeleň od roku 1980 snížila o čtvrtinu. Průměrné výdaje na osobu a rok tak nyní dosahují 5,83 dolarů.

Podle publikace výzkumníků ze SUNY College of Environmental Studies and Forestry mají stromy ve městech jednoznačný ekonomický přínos. Ve velkých aglomeracích prý ušetří v průměru 500 milionů dolarů, včetně půl milionu ušetřených přímých nákladů na provoz klimatizací v budovách nebo 11 milionů dolarů, které se uspoří díky lepšímu zadržování vody při přívalových deštích a bouřkách.

„Našim cílem je, aby lidé o stromech na ulici nepřemýšleli jen jako o zkrášlujícím doplňku měst, ale také jako o součásti infrastruktury, do které budou ochotni investovat, i kdyby to mělo být na dluh,“ říká McDonald s tím, že kvůli budování jiných typů infrastruktury města neváhají emitovat dluhopisy.

Soukromé finance zatím převažují

Některé samosprávy se však snaží přitáhnout pozornost vlády a jejích finančních zdrojů pro budování zelené infrastruktury skrze dobrovolné sbírky. Například newyorský program za výsadbu milionu stromů byl zčásti financován z darů obyvatel, firem nebo nadací jako je Bloomberg Philanthropies.

V roce 2016 darovalo konsorcium zdravotnických ziskových i neziskových společností Kaiser Permanente dva miliony dolarů organizacím, které se věnují ochraně, rozšiřování a zvelebování městských parků. Konsorcium je také partnerem mnoha vědců, kteří se soustředí na výzkum vlivu blízkosti přírody na zdraví městské populace. „To je první krok k propojení zdravotnického sektoru se subjekty, které se věnují péči o městskou zeleň,“říká McDonald.

Než se ale veřejné finanční prostředky více do výsadby stromů ve městech zapojí, Robert McDonald věří, že se bude i nadále dařit mobilizovat zdroje soukromé. „Když se podíváte na města, v nichž se dobře žije, většina z nich se zaměřuje na udržitelnost svého rozvoje,“ říká a je přesvědčen, že příroda a zdraví mají stát v samotném středu městských rozvojových koncepcí.

-usi- Zdroj: ekonomicky-denik.cz

 

Onkopochod zakončí Růžový měsíc vycházkou na Kavčích horách

 

Letošní druhý Onkopochod zakončí symbolicky měsíc rakoviny prsu, označovaný rovněž jako Růžový měsíc. Jeho účastníci se sejdou 30. října 2017 v parku na Kavčích horách v Praze 4.

Lidé si opět natrénují správnou chůzi s holemi nordic walking, společně se rozcvičí a vyzkouší si kruhový trénink v senior parku. Na místě budou pacientkám k dispozici nutriční a fyzioterapeutičtí poradci, bude možné využít i konzultace lékaře. Akce bude probíhat od 14 do 16 hodin. Hlavní pochod odstartuje v 15 hodin. Účastníci si budou moct podle svých fyzických možností vybrat ze tří tras s různou obtížností.

Cílem Onkopochodu je upozornit pacientky i širokou veřejnost na přínos pohybu ke zlepšení zdravotního stavu a na důležitost přístupu pacientek k té nejmodernější léčbě. Podle dotazníkového šetření ONKO Unie z minulého roku si 80 % pacientek uvědomuje důležitost aktivit v oblasti fyzioterapie a relaxačních cvičení a polovina dotázaných pacientek vidí rezervy v současných možnostech léčby. „Pro onkologické pacientky je velice důležité žít normální život, starat se o rodinu a své blízké a věnovat se bez obtíží běžným činnostem, svému zaměstnání, ale i aktivitám, které přinášejí radost,“ říká Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie o.p.s. a dodává: „Pokud mají mít pacientky možnost žít co nejkvalitnější život, musí mít také šanci léčit se novými léčebnými možnostmi. Věřím, že se moderní léky budou k nemocným dostávat daleko rychleji, než je tomu doposud a pacientky tak budou moci zůstat aktivní, protože každý rok i krok se počítá k dobru!“

Onkopochod pod záštitou Městské části Praha 4 je součástí projektu KroKus zdraví. Organizátory projektu jsou ONKO Unie o. p. s. ve spolupráci s VŠTJ Medicína. První letošní pochod se konal začátkem října na stejném místě.

Tímto srdečně zveme všechny pacientky, jejich blízké a přátele, aby svou účastí tuto aktivitu podpořili!
Na pochod se lze zdarma registrovat na stránkách www.onko-unie.cz.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Soutěže Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017 mají své vítěze

Soutěže Obec přátelská rodině 2017 a nově také Obec přátelská seniorům 2017 mají své
vítěze. Obce, města i městské části z celé ČR soutěžily o finanční dotaci na aktivity, které
podpoří rodiny či seniory v regionech. Za MPSV předal ocenění a šeky vítězům náměstek
člena vlády Tomáš Petříček spolu se zástupci dalších organizací v Hrzánském paláci v Praze.
V soutěži Obec přátelská rodině 2017 si ceny převzalo pět zástupců obcí a měst. V druhé
soutěži Obec přátelská seniorům 2017 si vítězství převzalo celkem 15 představitelů
samosprávy.
„Jednou z nejlepších cest jak si zachovat obyvatele, s jejichž odlivem se potýkají zejména malé obce,
je právě prostředí přátelské rodinám a seniorům. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje toto
dotační řízení, aby obcím pomohlo v přípravě na demografické změny,“ řekla ministryně Michaela Marksová.
„Tímto způsobem se snažíme podporovat obce a města v jejich aktivitách, které jsou zaměřené na zlepšení služeb pro rodiny a seniory v menších regionech,“ dodal náměstek ministryně Tomáš Petříček.
Soutěž Obec přátelská rodině pravidelně vyhlašuje MPSV a Stálá komise pro rodinu, rovné
příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny ve spolupráci s Asociací center pro rodinu, Sítí pro rodinu, Svazem měst a obcí ČR a sdružením místních samospráv. Prvním rokem MPSV ve
spolupráci s Radou vlády pro seniory a stárnutí populace a Sdružením místních samospráv vyhlásilo rovněž soutěž Obec přátelská seniorům.
Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí, které byly rozděleny podle počtu obyvatel do pěti velikostních kategorií. Mezi vítězné obce bude rozděleno šest milionů korun ve formě neinvestičních dotací pro realizaci prorodinných aktivit na místní úrovni.
Vítězi za rok 2017 jsou:
 Vrchoslavice
 Vacenovice
 Krásná Lípa
 Svitavy
 Olomouc
Soutěže Obec přátelská seniorům 2017 se účastnilo 36 obcí, které byly také rozděleny podle počtu obyvatel do pěti velikostních kategorií. Mezi vítězné obce bude rozdělena vyšší částka než u soutěže Obec přátelská rodině vzhledem k výplatě z jiné kapitoly rozpočtu. Bude rozděleno cca 13mil. Kč ve formě neinvestičních dotací pro realizaci proseniorských aktivit na místní úrovni. V každé velikostní kategorii byly uděleny tři místa.
Vítězi za rok 2017 jsou:
 Městys Dub
 Věžnice
 Dubičné
 Nové Hrady
 Lípa
 Kouřim
 Psáry
 Městská část Praha 22
 Zašová
 Městská část Praha 17
 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
 Městská část Praha 7
 Statutární město Ostrava – městský obvod Poruba
„Prioritou každé obce by mělo být vytvářet přátelské prostředí pro rodiny a seniory. Tak, aby rodiny v obcích rády žily, zůstávaly v nich po generace a našly tu zázemí i pro trávení volného času. A nejen senioři také vřelé mezilidské vztahy, kterou jim ukáží, že jsou pro společnost stále potřební nezávisle na věku,“ řekl výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.
Vítězové předchozích ročníků soutěže – Obec přátelská rodině peníze využili například na podporu příměstských prázdninových táborů, dovybavení dětských hřišť, zajištění seminářů o rodičovství a výchově dětí, založení dětských koutků, organizovaní akcí podporujících mezigenerační solidaritu apod., což se objevovalo i v letošních přihláškách do soutěže. U soutěže Obec přátelská seniorům se velmi často objevovaly aktivity pro aktivní stárnutí, například vzdělávání v oblasti užívání moderní technologie, semináře, kulturní akce, poznávací výlety, ale i zřizován senior pointů.
Soutěží se mohou účastnit všechny obce, města, statutární města a městské části z celé České republiky. Obce soutěží v pěti velikostních kategoriích. Více informací o soutěžích najdete na webových stránkách MPSV https://www.mpsv.cz/cs/14475.
Petr Habáň
tiskový mluvčí

 

Žížaly v kanceláři. Zlikvidují bioodpad a při schůzkách prolomí ledy

 

Kompostování už nepatří jen na zahrady nebo balkóny, ale i do pracovních prostor. Kdo třídí odpad a potřebuje další výzvu, může vsadit na kalifornské žížaly.

Ve třídění odpadu patří Češky a Češi k evropským premiantům. A téma rezonuje i ve firemním prostředí. Jsou ale společnosti, které jdou v třídění ještě dál.
V kancelářích se zaměřily také na využití bioodpadu – na slupky z ovoce a zeleniny, na vylouhovanou kávu nebo čaj -, který se dá proměnit na organické hnojivo. To je možné využít k hnojení květin. Kompostování tak už nepatří jen na zahrady, ale i do pracovních prostor. S vermikompostérem, výrobkem, který ke kompostování slouží a často je i pohledným designovým objektem (nebo jde vyrobit metodou „do it yourself“), v němž bioodpad zpracovávají žížaly, totiž lze s bioodpadem pracovat i v byznys prostředí. Vermikompostér může stát ve sdílené kuchyňce, na chodbě nebo přímo v kanceláři. Nijak totiž nezapáchá.

Pálit bioodpad? Zbytečné

Jak tvrdí Soňa Valčíková, kompostovací konzultantka společensky prospěšného podniku Kokoza, třídění organických zbytků má smysl, ale ještě není v Česku tak obecně známé a rozšířené, jako je třídění plastů, papíru nebo skla. Důvodů, proč bioodpad třídit, je přitom podle ní hned několik. Obecně především ten, že organické zbytky končí zcela zbytečně na skládkách či ve spalovnách, místo aby byly zkompostovány a vzniklo kvalitní přírodní hnojivo, tvrdí. Jako další důvod uvádí, že při třídění bioodpadu přestane zapáchat běžný odpadkový koš a popelnice. Do kanceláře se přitom podle ní hodí vermikompostér, v němž se o zbytky starají kalifornské žížaly. Pro zpracování většího množství organických zbytků je možnost využít různé typy zahradních kompostérů, popřípadě sofistikované elektrické zařízení, dodává.

Podle Soni Valčíkové se pomalu objevuje čím dál více zodpovědných firem, které téma nakládání s bioodpadem řeší. Bioodpad se, jak informuje, třídí například v coworkingovém centru Impact Hub. Restaurace Chickin, Chutnej fast food a Incruenti si nechaly nainstalovat tzv. vermireaktor, který vyvinuli vědci z České zemědělské univerzity. Malé kompostovací zařízení z Anglie, Rocket, umístili lidé z Kokozy do české firmy Lifefood a do Freshbedýnky.cz. A oblíbený je podle ní i vermikompostér Urbalive, který vyrobila česká firma Plastia a jež získal i designovou cenu Red Dot.

Kompostování jako teambuilding

Jaké jsou tedy zkušenosti těch, kteří už v práci na žížaly vsadili? Veronika Jáchimovávermikompostér na svém pracovišti, v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, testuje teprve druhý týden. Vermikompostér slouží celé instituci, takže je tu umístěný na viditelném místě, u vchodu naproti vrátnici. Původně chtěli koupit tři kompostéry a umístit je do všech kuchyněk hned vedle nádob na tříděný odpad. Jelikož jsem byla trochu skeptická, zda budou lidé ochotni bioodpad třídit, rozhodli jsme se zatím pouze pro jeden zkušební, dodává otevřeně. Kompostér se ale podle ní rychle plní a její kolegové se pro krmení žížal nadchli. I když se nejprve bála, zda budou ochotní celý den shromažďovat bioodpad v kanceláři a pak ho odnést k vrátnici, motivovat je nakonec vůbec nemusela. Z vermikompostéru se naopak stala atrakce, protože v akademickém prostředí je zatím spíš raritou.

S vermikompostérem v práci má zkušenost i Tereza Salte, která je spojená s blogem Tereza In Oslo a spoluzakladatelka společnosti Elite BloggersDoufala jsem, že žížaly zkonzumují odkrojky a sníží se nám odpad. I když začátky kompostování byly trochu náročnější, musíte se s kompostováním trochu sžít, moje očekávání se naplnila,odpovídá na otázku, s čím do kompostování šla. Tak zvaný žížalí čaj, který žížaly ze zbytků vyrobí, je navíc podle ní úžasně výživný pro pokojové rostliny. Kompostování je rovněž skvělý ice breaker při obchodních schůzkách a zábavná forma každodenního miniteambuildingu, dodává.

Krmit žížaly lidi baví

Před nákupem vermikompostéru do práce je podle Terezy Salte důležité zvážit, jestli mají lidé ve firmě opravdu chuť a vůli se do kompostování vrhnout. Proces to není jednoduchý a je důležité to na začátku hned nevzdat, doporučuje. Za další důležitou věc považuje zvážit, zda bude ve firmě dost odkrojků z ovoce a zeleniny, čajové sáčky nebo kávový lógr, aby měly žížaly dost potravy. I když žížaly jsou skvěle přizpůsobivé, a pokud máte odkrojků méně, můžete pořídit méně žížal, říká.

V kanceláři je také třeba vyřešit, kam vermikompostér se žížalami umístit. My jsme vermikompostér měli ze začátku v hlavní místnosti – v takovém našem obýváku. Skvěle se tam vyjímal. Akorát jsme ho po nějaké době, než jsme se s vermikompostérem naučili pracovat a než nás přestal trápit problém s octomilkami, přemístili do chodby, uvádí Tereza Salte praktickou zkušenost. Nadchnout kolegy v kanceláři pro kompostování podle ní není až tak složité. Nechte je žížaly párkrát nakrmit a uvidíte, že budou nadšení. Je to nádhera mít kus přírody v kanceláři, uzavírá.

Pádné argumenty a jeden správce

Veronika Jáchimová se na nákup vermikompostéru pečlivě připravovala a zjišťovala si různé informace o kompostování i umístění kompostéru, konzultovala to s lidmi, kteří kompostují doma. Chtěla být připravená na jeho prosazování a být schopná zodpovědět všechny otázky. Například tu nejčastější, zda vermikompostér nezapáchá. Je třeba také zvážit, zda se žížaly v naší instituci vůbec uživí. Do vermikompostéru nepatří veškerý bioodpad a měl by být také trochu pestrý – naše žížaly jsou zatím hodně krmené kofeinem a čajovými sáčky, méně teď na podzim ovocem a zeleninou, tak se to snažím vyrovnávat a nosit i něco z domova, aby měly pestrou stravu, objasňuje s tím, že do vermikompostéru naopak nepatří zbytky jídla, které si člověk přinese třeba v krabičce z domova a nedojí, mastné výrobky nebo větší objem citrusů.

Když se vermikompostér začal rychle plnit, musela Veronika Jáchimová dokonce poprosit kolegyně a kolegy, aby do něj nedávali odpad z domova, ale skutečně jen ten vyprodukovaný v práci. A motivuje je k tomu, aby kompostovali i doma. Ke kompostéru jsem umístila též různé články o vermikompostování, včetně návodu, jak si vermikompostér vyrobit doma, dodává.

 A přidává praktické informace, jak přijetí kompostéru v práci podpořila. Po umístění vermikompostéru jsem rozesílala informační e-mail, kde jsem se snažila odpovědět na základní otázky – co do kompostéru dávat, na jakém principu funguje a co je to za zázračné žížaly, které jsou schopné rychle tvořit kompost, říká. Doporučuje také, aby se o vermikompostér staral jeden člověk, na kterého je možné se v případě potřeby obrátit a který zodpoví další dotazy, hlídá, zda kompostér nezapáchá či není plesnivý, jsou v něm jen ty potraviny, které do něj patří, a nakonec se také postará o vermikompost, neboli tekutý žížalí čaj. My jej využijeme pro hnojení květin v instituci. Pokud by nebyl o kompost zájem, je možné jej nabídnout na různých fórech, upřesňuje.
Zdroj: podnikatel.cz
1 2 3 4 5 82