34. kongres pracovního lékařství s mezinárodní účastí

Dovoluji si Vás jménem organizátorů srdečně pozvat na 34. kongres pracovního lékařství s mezinárodní účastí do kulturního a konferenčního centra Casino v Mariánských Lázních ve dnech 24. – 25. září 2019.


Pod mottem „Nové výzvy vyžadují nové přístupy a společná řešení“ kongres usnadní mezioborovou spolupráci a poskytne prostor pro výměnu názorů odborníkům pracovního a všeobecného praktického lékařství, hygieny práce a epidemiologie, pneumologie, alergologie, neurologie, psychologie, toxikologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ergonomie, fyziologie a psychofyziologie práce a dalších příbuzných oborů.

Pracovní lékařství zažívá v posledních letech hodně změn, na něž je potřeba aktuálně reagovat a připravit setkání s kvalitním odborným programem i přitažlivými doprovodnými akcemi.  Hlavními tematickými okruhy budou:

  • Pracovnělékařské služby a oborová specifika
  • Nové směry v prevenci poškození zdraví z práce
  • Pracovní dlouhověkost
  • Analýza rizik: Nová a známá pracovní rizika
  • Praktický lékař a pracovní lékařství: společná budoucnost
  • Ergonomie a fyziologie práce v 21. století
  • Nemoci z povolání a pracovní úrazy
  • Průmyslová toxikologie a chemická bezpečnost<
  • Nanoprůmysl a nanotechnologie
  • Biomonitoring v pracovním prostředí
  • Práce a psychika
  • Ošetřovatelství v pracovním lékařství
  • Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání

Struktura kongresu bude členěna do úvodních přehledových přednášek (tzv. keynote lecture) s následnými prezentacemi původních vědeckých prací. Část programu proběhne formou kulatých stolů, diskuzního fóra, workshopů, sekcí pro zdravotní sestry, posterových prezentací.

Účast na kongresu bude hodnocena kredity ČLK v rámci celoživotního vzdělání. Věříme, že Vás program kongresu zaujme a budeme rovněž rádi, když se stane příjemným prostředím k získávání aktuálních informací a k dalšímu soustavnému vzdělávání v pracovním lékařství a příbuzných oborech. Těšíme se na setkání v Mariánských Lázních.

Bližší informace včetně registrace

prof. MUDr. Milan Tuček, CSc.
předseda výboru Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti J.E.Purkyně

Corriere della Sera: Jak překonat lenost a sportovat

 

Pravidelné sportování prospívá našemu zdraví, srdci a mozku, ale také dodává sebevědomí. Často se však hodí každá výmluva, abychom je odložili na zítřek: jsme unaveni, či vybavení pro sport je příliš drahé. Jak dosáhnout toho, abychom tyto nekonečné výmluvy odhodili a sportovali? Zde je několik způsobů, jak si chvíle fyzické aktivity zpříjemnit, píše italský deník Corriere della Sera.

Buďte kreativní.

Najít si čas pro vlastní zdraví by mělo být prioritou. Nemáte například během dne čas a večer končíte s prací pozdě? Vstávejte o půl hodiny dříve a každý den choďte. Využijte menších přestávek přes den, používejte automobil jen v případě nezbytnosti, stanovte si konkrétní cíle

Najděte si kamaráda.

Některé cvičení může být nudné, zvláště pokud ho provádíme sami. Ne všem se líbí běhání nebo plavání, ale je mnoho aktivit a sportů, které je možné provozovat ve skupině. Vyberte si sport, který se vám líbí, a zapojte do něho přátele a rodinu, zejména do aktivit pod širým nebem. Jestliže sportujeme ve skupině, pomáhá to neztrácet motivaci.

Začněte doma.

Jestliže se v posilovně necítíte dobře, protože ještě nejste dost ve formě, začněte cvičit doma. Časem získáte fyzičku i sebevědomí a navíc prospějete svému srdci.

Stanovte si malé cíle a neochabujte ve svém úsilí.

Ne vždy překonáme lenost. Stanovte si denně malé reálné cíle, plánujte svou fyzickou aktivitu tak, jako kdyby to byl důležitý pracovní úkol, zvláště na tu dobu, kdy se cítíte více naplněni energií. Jestliže si budete klást obtížné cíle, zvyšuje se riziko, že ztratíte motivaci. Začínejte naopak s malými dávkami, například s procházkou kolem vaší čtvrti nebo vyjděte jedno patro po schodech. Požadujte povzbuzení a podporu přátel a rodiny a odměňte se, jestliže svůj cíl splníte. To pomáhá v tom, abyste neochabovali a nevzdávali se, jestliže se cítíte unaveni: únava neodezní, když zůstanete rozvaleni na pohovce, naopak vzroste. Během doby fyzická aktivita překoná únavu, zlepší kvalitu spánku a dodá energii.

Nikdy není příliš pozdě.

Choroby nebo to, že zkrátka nejste typem atleta, mohou být důvodem pro to, abyste se vzdali fyzické aktivity. V těchto případech je lépe poradit se s lékařem a vytvořit si podle věku a zdatnosti vhodný program cvičení. Nikdy není příliš pozdě, abychom začali praktikovat sport nebo se ke sportu vrátili. Vycházejte z malých cílů a dosahujte jich beze spěchu, aby tělo mělo dost času zvyknout si na zvýšenou aktivitu.

Mnohé sporty a fyzické aktivity nic nestojí.

Nemusíte se zapisovat na sport nebo do fitness, abyste se hýbali a vyvíjeli fyzickou aktivitu. Doma můžete provádět cviky s využitím vlastní tělesné váhy, venku můžete chodit s přáteli a kolegy, můžete také šlapat do schodů a vyhýbat se výtahu, parkovat daleko od pracoviště a používat automobil co nejméně. Není to totéž, jako kdybyste dělali sport, ale vyhýbáte se tím sedavému způsobu života.

V rámci rodiny je fyzická aktivita nejpříjemnější.

Naprogramujte si takovou, do níž se zapojí rodina, hýbejte se společně s dětmi, o víkendu, na kole nebo pěšky. Jestliže rodina nemá dosud ve zvyku se hýbat, připomínejte jí výhody pravidelné fyzické aktivity. A když rodinní příslušníci nesdílejí vaše nadšení pro fitness, požadujete od nich, aby ho alespoň respektovali.

Zdroj: zdravi.euro.cz

JAK URYCHLIT HOJENÍ ZLOMENINY

Proces hojení zlomeniny je dlouhý a náročný a vyžaduje fixaci zlomené části a klid. Součástí léčby by měla být i vyvážená strava a dostatečný příjem vápníku a vitamínů podporujících jeho vstřebávání a ukládání do kostí.

Co se děje při zlomenině?

Úrazové zlomeniny vznikají v důsledku nárazu či pádu, kdy působící síla je větší než pevnost kosti. Poškozená tkáň na okraji zlomených kostí postupně odumírá a buňky zvané osteoklasty ji začnou odstraňovat. Po čtyřech až deseti dnech se v krevních zátkách začnou tvořit tzv. fibroblasty, které vytvářejí kolagenní vlákna a mezi dvěma zlomenými konci kosti začne vznikat jakýsi „most“ v podobě vazivového spojení, který se v další fázi přetvoří na kostěný. Tato fáze může přetrvávat i tři až čtyři měsíce, než dojde k úplnému hojení. V závěru léčebného procesu osteoblasty a osteoklasty přemodelují tuto část na pevnou kost.

Jak urychlit hojení?
Proces hojení zlomeniny je dlouhý a náročný a vyžaduje fixaci zlomené části a klid. Součástí léčby by měla být i vyvážená strava a dostatečný příjem vápníku – konkrétně dospělému člověku se doporučuje užívat 1 000 mg přírodního vápníku denně. S vápníkem to ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nezáleží totiž na absolutním obsahu vápníku v potravině, kterou si v dobré víře dáte, ale na jeho vstřebatelnosti. Nejvyšší obsah vápníku je v tvrdých sýrech typu ementál nebo parmezán, vysoká v ořeších nebo máku a relativně nízká v zelenině.Vápník lze užívat i ve formě doplňku stravy přírodního původu –ve formě tobolek s práškem z vaječných skořápek

Proč vápník nestačí?
Pro podporu hojení kostí, je třeba doplnit také vitaminy D3 a K2 bez nichž se vápník v těle nedostane tam, kam má. „Vitamin D3 má schopnost zvýšit vstřebávání vápníku střevem tím, že vytváří aktivní protein, který vápník váže. Při nedostatku vitaminu D3 se vstřebá pouze 10-15 % vápníku a jen 60 % fosforu přijatého stravou,“ popisuje prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Vitamin K2 potom směřuje vápník přímo do kostí a zubů a zabraňuje jeho ukládání do cév a měkkých tkání. Jak vysvětluje MUDr. Jana Čepová, PhD. z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF a FN v Motole: „Vitamin K2 působí na osteokalcin – čili bílkovinu potřebnou pro novotvorbu kostní tkáně a také na zvýšení osteoblastické aktivity (proces vzniku nové kostní tkáně). Zároveň se tento vitamin podílí na kostní novotvorbě zpomalením činnosti osteoklastů – čili buněk odbourávajících kostní hmotu.“  Zjednodušeně řečeno: vitamin K2 svým působením zlepšuje přestavbu kostní tkáně tak, že podporuje její tvorbu a tlumí její odbourávání.

Kam pro vitaminy?
Vitaminy D3 i K2 jsou rozpustné v živočišných tucích, nejvíce jich najdeme v tvrdých sýrech, mořských rybách (hlavně vitamin D), mase, tvarohu, vaječných žloutcích atd. Mnohé klinické studie z posledních let dokazují, že většina populace trpí jejich nedostatkem. „Dosáhnout správné hladiny vitaminů D3 a K2 pouze stravou a pobytem na slunci je v našich podmínkách prakticky nemožné, proto doporučuji doplňovat pestrou stravu vitaminovými doplňky,“ říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D.

Zdroj: doktorka.cz

L´Express: Hormon apelin by mohl pomoci slábnoucím seniorům

 

Hormon přítomný ve svalech by mohl být klíčem v boji proti ochablosti svalů spojené se stářím, která je jednou z hlavních příčin nesoběstačnosti seniorů. Vědci z francouzského Národního výzkumného ústavu INSERM a Toulouské univerzity Paula Sabatiera zjistili, že apelin, což je hormon vylučovaný při cvičení, je schopen obnovit schopnost svalů. Pokusy byly provedeny na starých myších, jimž byl apelin podáván, píše francouzský týdeník L´Express.

Injekce apelinu vedly ke zlepšení stavu svalů a k obnově svalových vláken. Tato pozorování vybízejí k hypotéze, že by apelin mohl být s to stimulovat jak buněčný metabolismus ve svalu, tak i regenerovat svalová vlákna.

Vlastnosti apelinu zajímají vědce, kteří v něm spatřují možnost využití k terapeutickým účelům v boji proti ztrátě svalové síly, hmoty a funkce (sarkopenie), která je spojena s věkem a je jedním z faktorů, proč senioři ztrácejí soběstačnost.

„Tyto výzkumy umožňují uvažovat o apelinu jako o nástroji včasné diagnózy sarkopenie, stejně jako o slibné léčbě v boji proti ztrátě funkcí svalů spojené s věkem,“ uvádí na internetových stránkách institutu INSERM Philippe Valet, spoluautor studie a profesor na Toulouské univerzitě Paula Sabatiera.

Je prokázáno, že senioři, kteří pravidelně praktikují umírněnou fyzickou aktivitu, mají nižší riziko úmrtí. A podle studie publikované v časopise Americké neurologické akademie jdou příznivé účinky sportu ještě dál, poněvadž zřejmě umožňují doslova omladit mozek. Vědci prokázali, že fyzická aktivita u starých lidí s kognitivními problémy zlepšuje schopnosti uvažovat. Po šesti měsících cvičení se jejich schopnosti zlepšily tak, jako kdyby omládli téměř o deset let.

Studie zahrnovala 100 osob ve věku kolem pětašedesáti let. Tyto osoby nebyly v pravém slova smyslu dementní, ale měly problémy s koncentrací, s rozhodováním a se zapomnětlivostí, jakož i některé rizikové faktory srdečních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak. Na počátku studie vedly všechny osoby sedavý styl života. Vědci je rozdělili do čtyř skupin: první pouze cvičila, druhá jen držela dietu, třetí cvičila i držela dietu a čtvrté se dostávalo školení ohledně výživy.

Senioři, kteří cvičili, chodili, běhali nebo šlapali na rotopedu tři čtvrtě hodiny třikrát týdně, tak u těch vědci po šesti měsících jejich výkonné funkce hodnotili. Tyto funkce zahrnují schopnost osoby ovládat své chování, věnovat něčemu pozornost a dosahovat svých cílů. Na konci studie se u těchto „nových sportovců“ zlepšily jejich schopnosti uvažovat ve srovnání s těmi seniory, kteří necvičili.

Autoři studie uvedli, že na počátku měli dobrovolníci výsledky testů výkonných funkcí odpovídající osobě staré třiadevadesát let, tedy o osmadvacet let více než byl jejich skutečný věk. Po šesti měsících jejich výkonné funkce odpovídaly věku čtyřiaosmdesát let, a to u skupiny, která cvičila a držela dietu. Jinak řečeno, jejich mozek omládl o devět let.

Vědci zdůraznili, že je nyní potřeba realizovat hlubší výzkum na větším počtu osob a ve větším časovém úseku, aby se zjistilo, zda jde o trvalé zlepšení schopností a jaký přístup je nejúčinnější.

Zdroj: zdravi.euro.cz

15 PROCENT LÉKOVÝCH INTERAKCÍ ZPŮSOBUJE PROBLÉMY A MŮŽE I OHROZIT NA ŽIVOTĚ

 

Vzájemné působení léků, které pacienti užívají, je podle odborníků podceňované téma. Z průzkumu lékáren BENU například vyplynulo, že 40 % z respondentů si neuvědomuje, že předepsané léky od různých specialistů a jejich vzájemné působení nikdo z lékařů systematicky nekontroluje.

Přitom pro pacienty, kteří musejí pravidelně konzumovat větší množství léků, by mělo jít o klíčovou otázku. Lékové interakce totiž můžou úplně zrušit účinek léčivé látky, nebo ho naopak extrémně zvýšit. A to může ve výsledku ohrozit i pacientův život.

Přibližně u 85 procent kombinací léků nehrozí žádné komplikace, zbylých 15 procent ale může způsobit nejen problémy, ale dokonce i ohrozit pacienta na životě. „Učebnicovým příkladem závažné interakce je kombinace dvou zcela běžně užívaných léků, a to antibiotika  klaritromycinu a statinů, které se používají na snížení hladiny cholesterolu v krvi. Může totiž dojít k výraznému zvýšení koncentrace léku na cholesterol, což může skončit až poškozením funkčnosti svalových buněk, tzv. myopatií. Ta se projevuje bolestí svalů, slabostí a špatnými svalovými reflexy,“ popisuje PharmDr. Michala Belasová, vedoucí odborných projektů lékáren BENU. A právě v této síti lékáren nabízejí několik možností, jak si ověřit, zda v lékárničce vaší nebo vašich blízkých neleží některá z nebezpečných kombinací.

Odhalit vzájemné nežádoucí účinky léků může například váš lékař, využít můžete i konzultací s proškoleným odborníkem v některé z lékáren sítě BENU. „Nabízíme bezplatné individuální lékové poradenství. Naši certifikovaní lékárníci pacientům poradí s užíváním léků a zkontrolují jejich případné interakce. Pokud zákazníci potřebují kromě běžně užívaných léků protřídit a popsat celou lékárničku, mohou ji přinést s sebou, lékárník léky označí, ověří, zda v ní nejsou léky s různými názvy, ale stejnou účinnou látkou, tedy duplicity, a vysvětlí, kdy a jak je užívat,“ vysvětluje Michala Belasová. Další možností pak je zkontrolovat si interakce online. Na https://www.benu.cz/lekove-interakce-zadani do formuláře zadáte seznam svých léků a systém následně vyhodnotí stupeň interakce a upozorní na možná rizika. Ale pozor, určitě není vhodné měnit medikaci jen na základě tohoto online výstupu, vždy je třeba poradit se s lékařem nebo s lékárníkem.

Na léky mohou působit i potraviny, nápoje a bylinky

Snížit či zvýšit účinky léků mohou i potraviny, třeba citrusové plody jako je grapefruit nebo pomelo. Ty totiž přispívají k blokování odbourávání daného léku v organismu, ten se pak v těle pacienta kumuluje a má vyšší účinek. „Například kombinace grepu a léku na cholesterol s účinnými látkami atorvastatin a simvastatin je typickou ukázkou problematického spojení. Citrusy ale interagují i s léky na léčbu vysokého krevního tlaku, problematické jsou například ty s účinnými látkami amlodipin a amiodaron. Citrusové plody negativně ovlivňují také působení léků na ředění krve, zpozornět by měli pacienti, kteří užívají léky s účinnou látkou clopidogrel,“ doplňuje Michala Belasová. Léky tedy rozhodně není vhodné zapíjet džusy nebo ovocnými šťávami, ideální je naopak čistá voda.

Pacienti by si měli dávat pozor také na bylinky. Například třezalka, která je oblíbená pro své uklidňující účinky, ovlivňuje celou řadu přípravků, například ty na ředění krve, antidepresiva nebo antikoncepci.

Autor: MK

Zdroj: doktorka.cz

Reforma: Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent problémů

 

Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice. Vést by k tomu měla reforma, která by měla v příštích osmi až deseti letech proměnit primární péči o děti i dospělé. Novinářům to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.

„Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů,“ popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. „Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.

Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.

Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.

Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. „Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech,“ dodal ministr.

Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. „Čekáme na poslaneckou iniciativu,“ vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. „Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít,“ dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Vzhledem k teplému počasí je možné očekávat klíšťata

 

Vzhledem k teplému počasí je možné očekávat první výskyt klíšťat, řekla primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocní Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Loni se od klíšťat nakazilo encefalitidou 712 lidí, za tři roky se počet nakažených zdvojnásobil.

„Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné klíšťata vzhledem k aktuálnímu počasí očekávat už nyní,“ řekla primářka. Klíšťata mají podle ní v oblibě především vlhké prostředí smíšených lesů a trav. Mohou se tak vyskytovat i na okrajích měst či v zástavbě, kde jsou parky a zeleň.

Za tři roky se počet nakažených klíšťovou encefalitidou zdvojnásobil. V roce 2015 jich bylo 251, loni už 712. Očkovaná je asi čtvrtina populace, hlavně děti. Nejvíc lidí se loni nakazilo v Jihomoravském a Olomouckém kraji

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. „V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných zvýšeným zájmem o očkování,“ dodala Roháčová. V Německo je očkovaných asi 43 procent lidí, v Rakousku 85 procent.

Z dat největší české zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), vyplývá, že meziročně počty očkovaných v ČR rostou. V roce 2017 se nechalo očkovat 103.000 jejích klientů, loni více než 114.000. V roce 2013 to bylo 13.000 lidí a v roce 2011 jen 3300. Pojišťovna přispívá asi 500 korun, celkem to loni bylo přes 57 milionů korun.

„Náklady na léčbu jednoho nemocného s klíšťovou encefalitidou se u VZP pohybují kolem 17.000 korun ročně, zdaleka ne vždy se však podaří vyléčit pacienta tak, aby byl zcela bez zdravotních problémů,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Klíšťata přenášejí dvě nebezpečná onemocnění. Lymeská borelióza se léčí pomocí antibiotik, proti viry způsobené klíšťové encefalitidě neexistuje léčba, jen očkování. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny.

Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc obvykle ustoupí do dvou až sedmi dní. Jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.

Nemocní s boreliózou jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.

Ochrana před boreliózou, bakteriálním onemocněním, zatím neexistuje, dá se ale léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky. Očkování není hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny na něj ale přispívají řádově stovky korun za rok. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Přeočkování je nutné po třech, později po pěti letech.

Spalničky útočí stále častěji

 

Onemocnění spalničkami považuje řada lidí za onemocnění, které patří do historie a je dávno zvládnuté. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme dokonce v řadě evropských zemí. Nezvyklou situaci ukazují vzrůstající počty onemocnění také v České republice. Světová zdravotnická organizace v roce 2018 zaznamenala nárůst počtu nahlášených onemocnění celosvětově o 30 %. Jen za první pololetí roku 2018 zemřelo v Evropě na nákazu spalničkami 37 lidí.  A to přesto, že se nám v minulosti díky očkování vakcínou podařilo onemocnění téměř vymýtit.

Spalničky mohou být velice nebezpečné, navíc jsou vysoce nakažlivé.  Onemocnění se projeví asi 10-12 dní po nákaze zvýšenou teplotou, rýmou, kašlem, slzením očí – a po dalších asi 3-7 dnech i následnou červenou vyrážkou, která přetrvává asi týden.  Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami může být celkem banální onemocnění, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve 30 % případů. Představují infekce ucha, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. Zejména jsou v ohrožení děti do 5 let a dospělí nad 20 let,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Šíření onemocnění napomáhá odmítání a odkládání povinného očkování částí naší populace a vymizení ochranných protilátek po více než 20 letech u řady lidí očkovaných v dětství. Dospělí, kteří byli před řadou let očkováni, a došlo u nich k vymizení protilátek, tvoří významnou část současných případů onemocnění.

Přitom lze snadno zjistit, zda je každý z nás proti onemocnění chráněn rychlým laboratorním vyšetřením protilátek proti spalničkám třídy IgG z krve. Výsledky bohužel ukazují častý nedostatek nebo pokles hladiny ochranných IgG protilátek v populaci. Zjistit, zda máme dostatečnou ochranu IgG protilátek proti onemocnění spalničkami je dnes možné nejen na doporučení lékaře, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu!

Vakcíny proti spalničkám jsou dnes sice na vysoké úrovni. Pro zajištění kolektivní imunity je však podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad 95 %, pak se nemoc již nešíří a chráněni jsou tak i lidé neočkovaní. V ČR je v současnosti podíl očkovaných již pod 90 % a čísla nadále klesají.

Světová zdravotnická organizace nyní zařadila právě odmítání očkování mezi deset největších hrozeb pro zdraví populace v roce 2019.  Riziko lokálního výskytu spalniček v České republice včetně velmi častých komplikací onemocnění zatím nejen trvá, ale i roste. Dle TZ.

 

www.euc.cz

Zdroj: medicina.cz

Mezinárodní den epilepsie. Správná pomoc při epileptickém záchvatu je snadná, může přitom zachránit život

 

Asi 80 000 pacientů trpí v České republice aktivní epilepsií. To znamená, že měli alespoň
jeden epileptický záchvat v průběhu posledních pěti let. Ročně přibude asi 5000 nových
pacientů. Správná první pomoc, která může zachránit život pacienta, je tématem
Mezinárodního dne epilepsie, který si připomínáme v pondělí 11. února.
Epileptické záchvaty, jimiž se toto nejčastější chronické onemocnění mozku projevuje,
mohou být spojeny s nenápadnými projevy, jako je záraz v činnosti či porucha vědomí. Na
druhou stranu existují i záchvaty dramatické, kdy nemocný spadne a je postižen velkými
křečemi. „Se správnou první pomocí při záchvatu je bohužel stále spojena celá řada mýtů. Zavádějící je například představa, že je potřeba nemocného zalehnout nebo mu vložit do úst klacík.
Opravdu život zachraňující je odstranit předměty, o které by se mohl poranit, podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku a nijak neomezovat,“ říká Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který se výzkumem epilepsie, příčin vzniku nemoci i mechanismů vzniku záchvatů zabývá.
„Klíčový je samozřejmě i intenzivní výzkum a rychlý přenos poznatků do klinické péče, který se ve spolupráci s Akademií věd ČR uskutečňuje například v nedávno otevřeném výzkumném centru EPIREC při FN v Motole,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Mezinárodní den epilepsie je důležitým momentem pro vzdělávání a osvětu v problematice
epilepsie. Akademie věd ČR proto v tomto směru úzce spolupracuje také s pacientskými
organizacemi Epistop z.s. a Společnost E, která připravila edukativní videa na téma první
pomoci při záchvatu: https://www.youtube.com/watch?v=cjlAdEqG_X4.
Rádi zodpovíme Vaše dotazy:
Ing. Jan Martinek, Kancelář AV ČR, e-mail: martinek@kav.cas.cz, tel.: 777 110 109
MUDr. Irena Doležalová, EpiStop, e-mail: irena.dolezalova@fnusa.cz, tel.: 777 017 840
Alena Červenková, Společnost E, e-mail: alena.cervenkova@spolecnost-e.cz, tel.: 607 859 301

Zdroj: epistop.cz

1 2 3 4 5 91