Manifest skupiny #vyprazdnitcekarny

Tváří v tvář současné světové krizi vstupuje zdravotnictví do nové éry, ve které se bude muset naučit přemýšlet a fungovat novým způsobem. Pandemické situace, jako je ta současná, se navíc budou pravděpodobně opakovat.
Pro přežití těch následujících se musíme maximálně poučit ze současné situace. Nejcennější lekcí, kterou právě dostáváme, je fakt o překvapivě vysoké zranitelnosti první linie zdravotníků – ambulantních lékařů, lékárníků a zdravotních sester.

Zdá se, že bychom se měli naučit lépe pracovat s pacienty. Přirozeným způsobem jim ukázat nové možnosti kontaktu s lékařem, a tím i změnit dlouhodobě zažité zvyklosti, např. plné čekárny a hodiny strávené tam. Ne každý pacient musí za každou cenu fyzicky k lékaři. Doba, kdy si nemocný prostě přijde ráno sednout před ordinaci a čeká, až na něj přijde řada, pomalu končí.

Proč? Protože systém pacienty v podstatě nutí, aby se ve chvíli strachu z nemoci vydali na jediné místo, kde se nemoci prokazatelně vyskytují, tedy do čekárny lékaře či do nemocnice. To nebylo správné ani před epidemií COVID‑19 a na základě nových zkušeností již není vhodné tuto praxi dále akceptovat.

Klíčové je dosáhnout co nejmenšího počtu pacientů v čekárnách, lékárnách, tedy na místech, kam jdeme ve chvílích zdravotních potíží pro pomoc. Sami lékaři tuto situaci vnímají citlivě, proto existuje řada ordinací, jež mají režim návštěv pro nemocné, kontroly a konzultace. Jenže jde stále o to samé. Přijít na místo, kde se s infekcí velmi pravděpodobně setkáme.

Naším cílem je vyprázdnit čekárny a toho se dá nejlépe dosáhnout pomocí kombinace nových procesů a moderních IT řešení. Například pomocí plánování objednávání a pohybu pacientů, které musí lékař skutečně fyzicky vyšetřit, a videokonzultací s těmi, kteří fyzické vyšetření nepotřebují.

Zároveň je třeba změnit i fi losofi i samotné čekárny. Potřebujeme automatický odbavovací systém, který po příchodu do ordinace pacienty roztřídí a bude také fungovat pro pacienty, kteří do ordinace přijdou bez objednání. Tomu se totiž zabránit nedá, přesto však můžeme pacienty informovat o tom, kdy na ně přijde řada atd.

Vše, celý nový systém prázdných čekáren, se dá prakticky, rychle a efektivně zvládnout. Nevymýšlíme žádné sci‑fi scénáře, jen přejímáme modely, které jsou v některých zemích již běžné. Existující IT řešení upravujeme dle potřeb našeho zdravotnictví.

Nejde nám o žádnou revoluci. Chceme přirozený, ale zrychlený vývoj. A teď v období krize je nejlepší čas měnit věci k lepšímu! Klíčovými hodnotami jsou přitom rychlost a trvalá udržitelnost. Nelze zastavit zdravotnictví na celou dobu pandemie. Lidé mají také jiné zdravotní obtíže než koronavirus. Vše, co děláme, musí být použitelné i po pandemii. Měli bychom usilovat o trvalou, nikoli jen dočasnou změnu.

Spojujeme tři světy: pacienty, zdravotníky a instituce. I vás se toto téma týká. Přidejte se k nám. Podpořte nás na vyprazdnitcekarny.cz. Názorem, diskusí, sdílením. Společně totiž můžeme #vyprazdnitcekarny

Zdroj: tribune.cz

Centralizace jako odpověď na hledání efektivity v telemedicíně

Medical Tribune 07/2020

Telemedicínská služba z Brna MDT zpracovává EKG pro kardiology v Česku, na Slovensku, ale i ve Finsku nebo Francii. Šetří jim tak čas na pacienty. „Současná pandemie COVID‑19 ukazuje, že telemedicína může být i pro určité skupiny pacientů naprosto nezbytná a že není na co čekat,“ říká spolumajitelka MDT Veronika Bulková.
Množství dat, které může přinést telemedicína, dokáže jednotlivého lékaře naprosto zahltit. Tolik dat o stavu pacientů dříve nebylo možné získat. Měření EKG je jeden z příkladů. Dálková monitorace EKG trvající několik dní, nebo i týdny, přináší možnost zachytit poruchy, které se u pacienta neprojevují každý den. Jenže co je technicky jednoduché, nemusí být snadné i po organizační stránce. Probrat měsíční záznam pacienta trvá dlouhé hodiny.

Kardiologové si proto zvykli nechávat data z EKG zpracovat externě. Koncentrace této práce na jedno specializované pracoviště může být jednoduchá a efektivní. „Ukazuje se, například i na základě zkušeností z USA, že integrace či jistá centralizace telemedicíny umožňuje zajistit standardizaci péče a nastavit nezbytné interní procesy,“ říká Mgr. Veronika Bulková, Ph.D., spolumajitelka společnosti MDT‑Medical Data Transfer, Mezinárodní centrum pro telemedicínu, a výkonná ředitelka Centra kardiovaskulární péče brněnské Nemocnice Milosrdných bratří.

Společnost MDT sídlí v Brně, založena byla v roce 2008 a dalšími spolumajiteli jsou MUDr. Jana Gandalovičová, která vede klinické oddělení MDT, a Ing. Jiří Brada, který má na starosti technický tým. Za rok 2018 fi rma vykázala obrat 64 milionů korun, o dvanáct milionů více než v předchozím roce. Její tým stojí na více než čtyřiceti biomedicínských inženýrech, nepostradatelní jsou v něm kardiologové, mezi nimi arytmologové, ale také programátoři. „Provoz telemedicínského centra není spojen pouze s prací biomedicínských inženýrů a kardiologů, ale také s prací specializovaného týmu pro IT podporu, specialistů na GDPR nebo například lidí starajících se o vyzvedání zásilek apod. Tým MDT čítá v dnešní době více než 70 zaměstnanců, a jen proto můžeme ošetřit přes 20 000 pacientů za rok,“ uvádí Bulková.

V praxi obvykle vypadá průběh péče o pacienta tak, že pacient přijde ke svému kardiologovi, který rozhodne o monitoraci a provede online objednávku. MDT zašle pacientovi poštou přístroj, pacient se může obrátit na telemedicínské centrum MDT a řešit technické dotazy, případně může využít psychickou podporu. Po skončení monitoringu pacient zasílá zásilkovou společností nebo poštou přístroj zpátky do MDT a MDT posílá lékaři zpracovaný záznam.

„Online vyšetřování pacientů poskytuje MDT už od roku 2008. Specializujeme se především na dálkovou monitoraci EKG. Doba monitorace trvá řádově dny až týdny, což umožní zachytit poruchy srdečního rytmu, které se nevyskytují každý den. Za dobu činnosti jsme vyšetřili online více než 60 000 pacientů. Tuto službu využívají prakticky všechna kardiocentra v ČR,“ uvádí Bulková. Posílání přístroje poštou znamená optimální využití záznamníků. „A nejen to, v dnešní době pandemie COVID‑19 se ukazuje, že je to cesta, jak nepřestat vyšetřovat, a přitom chránit ohroženou skupinu seniorů a imunitně kompromitovaných pacientů,“ říká Bulková.

Vedle toho nabízí MDT také offl ine zpracování holterovských záznamů. Množství offl ine monitorací EKG, které od roku 2009 MDT centrum provedlo, se blíží sto padesáti tisícům. „Offl ine analýzu poskytujeme jako službu ambulantním kardiologům pro jejich pacienty. Používají ji také například menší nemocnice, které začínají trpět nedostatkem kardiologů. Díky této službě můžeme pomoci s nepopulárním ‚čištěním‘ holterovských záznamů a kardiolog nemocnice už jen nález zkontroluje, dá jej do kontextu se znalostí klinického stavu pacienta a využije jej k další léčbě. V principu fungujeme v podstatě stejně jako biochemická laboratoř. Naším úkolem je vyhodnotit EKG záznam a jeho interpretace a využití pro léčbu je na ošetřujícím kardiologovi, jenž ale ušetří čas, který může věnovat pacientům,“ popisuje Bulková.

Kromě kardiologických pacientů jsou další významnou vyšetřovanou skupinou pacienti po prodělané kryptogenní cévní mozkové příhodě. „U nich se pomocí dlouhodobé monitorace EKG pátrá po asymptomatické fi brilaci síní jakožto příčině tromboembolického iktu. Na tomto sledování spolupracujeme s Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti ČLS JEP a na koordinaci péče se podílí většina iktových center. Takto se nám daří vyšetřit přibližně dvě třetiny potřebných pacientů po kryptogenní CMP,“ dodává Bulková.

Koncentrace dat na jedno místo vede podle Bulkové k větší efektivitě hned několika způsoby. „Integrovaný systém, kdy telemedicínské centrum poskytuje služby pro mnoho subjektů, může díky šíři svých služeb a své specializaci mnohem lépe individuálně poskytnout adekvátní typ, a zvýšit tak efektivitu záchytu arytmií už při prvním vyšetření. Kromě toho je pro poskytování telemedicíny zásadní, že její logistika se naprosto liší od běžných ambulantních vyšetření a že vybudovat ji je úkol na léta. Je také nesmyslné, aby do této logistiky investoval každý subjekt, který se oborem kardiologie nebo neurologie zabývá. A to nehovořím o pracovní síle, kterou by všechny tyto subjekty musely pro hodnocení telemedicínských služeb vyčlenit, a tím pádem odebrat od přímé péče o pacienty. Každý, kdo někdy zpracovával 24hodinový holterovský záznam, ví, že k tomu potřebuje zhruba 20 až 60 minut času. V MDT u každého pacienta pracujeme průměrně s 20denním záznamem. Díky umělé inteligenci a specializovanému soft waru, který vyvíjíme ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd, se nám sice daří zkrátit čas potřebný na analýzu, ale stále musíme každý den procházet jednotlivé záznamy a kontrolovat přijaté EKG křivky, abychom mohli reagovat na případné závažné nálezy,“ uvádí Bulková. „I když tato služba není koncipována jako nepřetržité sledování, přesto každý týden ještě v průběhu monitorace doporučíme na základě záchytu nebezpečné arytmie urgentní hospitalizaci asi pěti pacientů,“ dodává.

Z povahy vzdáleného vyhodnocování EKG vyplývá, že se tahle soutěž hraje na mezinárodní úrovni. MDT získalo v zahraničí několik zajímavých klientů a o další usiluje. „Spolupracujeme s velkou sítí kardiocenter ve Finsku, která využívají především offl ine analýzu 24hodinových holterovských monitorací. Online analýzu provádíme pomocí epizodních záznamníků pro kardiocentra ve Francii, Německu, USA a Kanadě. V těchto zemích ošetříme ročně asi tři tisíce pacientů,“ vypočítává Bulková. „Nejvíce zahraničních pacientů pak ošetříme na Slovensku, kde úzce spolupracujeme s kardiocentry. Ročně se jedná zhruba o čtyři a půl tisíce pacientů,“ doplňuje.

Svoje služby nabízejí i přímo pacientům včetně vzdáleného vyhodnocení záznamu z chytrých hodinek. Po dobu nouzového stavu kvůli epidemii COVID‑19 nabídla MDT online kardiologickou poradnu zdarma. Také ve spolupráci s pojišťovnou OZP umožnila vzdálené sledování EKG přes internet, aniž by pacienti museli osobně navštívit svého kardiologa. Možnost využily stovky klientů OZP.

Některé zdravotní pojišťovny na dlouhodobou online EKG monitoraci přispívají, jiné ji plně hradí. Offl ine hodnocení se hradí v rámci úhrady zdravotního výkonu holterovská monitorace. V případě, že si pacient platí dlouhodobou online monitoraci jako samoplátce, cena se pohybuje od 1 500 do 3 000 korun.

Další rozvoj takových telemedicínských služeb, jaké nabízí MDT, bude záviset podobně jako u jiných inovací na úhradě. Bariérou další implementace je zastaralá metodika výpočtu úhrad v sazebníku výkonů. Náklady telemedicínského centra rostou a potřebovalo by vytvoření nového výkonu v sazebníku. Zpracování měsíčního záznamu EKG zabere zhruba 8 hodin práce biomedicínského technika a následně asi půl hodiny na kontrolu a sepsání závěru atestovaným kardiologem, tvrdí MDT. Velmi významné jsou ovšem další náklady, které nesouvisejí s prací zdravotníků. „Úhradová vyhláška pracuje s metodikou z 90. let, která neumí vzít v úvahu náklady na nákupy specializovaných serverů, jejich nájmy v sítích, jednotlivé paušály na mobilní telefony, specializovaná pojištění, všechny náklady spojené s GDPR, implementace komunikace do nemocničních rozhraní a další. Doufáme, že se nám ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami podaří najít metodiku nutnou pro vznik těchto specializovaných výkonů,“ uvádí Bulková.

Brzda pochopitelně bývá i na straně zdravotních pojišťoven, které mají obavy z navyšování nákladů – telemedicínská řešení znamenají zvýšení kapacity systému, který tak dokáže poskytnout péči většímu množství pacientů.

Tak jako další osobnosti z oblasti e‑health i ředitelka Bulková doufá, že aktuální situace kolem epidemie COVID‑19 a protiepidemických opatření pomůže oboru ke skokovému posunu. „Současná pandemie COVID‑19 ukazuje, že telemedicína může být i pro určité skupiny pacientů naprosto nezbytná a že není na co čekat,“ říká Bulková.

Zdroj:tribune.cz

HealthCare Institute a AMI Digital – online komunikace s pacienty

Od začátku února 2020 realizuje HealthCare Institute již 15. ročník celostátního projektu „Nejlepší nemocnice ČR“, který sleduje bezpečnost a spokojenost pacientů a zaměstnanců v českých nemocnicích. Potřetí bude také vyhlášena i kategorie „Nejlepší online komunikace nemocnic“, jejímž garantem je digitální agentura AMI Digital a největší česká PR agentura AMI Communications. V loňském roce obsadila 1. místo Fakultní nemocnice Brno v kategorii fakultních nemocnic a 1. místo mezi ostatními zařízeními Stodská nemocnice. V kategorii zdravotních pojišťoven obsadila první místo Všeobecná zdravotní pojišťovna. Výsledky letošního hodnocení budou vyhlášeny na konci listopadu roku 2020.

Při hodnocení se specialisté na online komunikaci zaměřují na internetové stránky jednotlivých nemocnic dle různých parametrů. Jedná se především o jejich použitelnost, přívětivost a funkčnost pro návštěvníky. Stejně tak důležitými ukazateli jsou i obsah, aktuálnost informací nebo přívětivost webu k handicapovaným osobám. Bez kvalitních webových stránek dnes nemůže optimálně fungovat žádná organizace, natož nemocnice. Zvláště v této době současné epidemei koronaviru, se ukazuje, jak jsou informace z jednotlivých nemocnic pro pacienty důležité.

Do hodnocení bude zahrnuto 154 nemocnic po celé České republice. Výsledky budou vyhlášeny na 15. ročníku odborné konference „Efektivní nemocnice 2020 – Strategie zdravotních pojišťoven a nemocnic“, která se uskuteční 24. listopadu 2020 v Praze. Celostátní projekt „Nejlepší Nemocnice ČR“ každým rokem vyhlašuje nejlepší nemocnice ve čtyřech klíčových oblastech: Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů, Bezpečnost a spokojenost ambulantních pacientů, Bezpečnost a spokojenost zaměstnanců nemocnic a Finanční zdraví nemocnic.

Více o projektu Nejlepší nemocnice ČR a výsledky minulých ročníků: http://www.hc-institute.org/cz/. Dle TZ

www.amic.cz

Zdroj: medicina.cz

Vychází čtvrté vydání brožury Rádce pacienta

 

Jedná se o aktualizované vydání brožury z roku 2016, která obsahuje nové postupy, terminologii a změny vzniklé v souvislosti s vydáním nových legislativních předpisů či novelou stávajících.

Rádce pacienta 2019 je publikace, která slouží občanům-pacientům k lepší orientaci ve světě zdravotnictví se zaměřením na poskytování zdravotních služeb. Brožura uvádí zejména úpravy a změny, které nastaly v oblasti nakládání s osobními údaji pacientů a zákonných zástupců, vzdělávání sester, předepisování a vydávání léčiv, péče v posledním stádiu života a mnoho dalších. Rozšířili jsme kapitoly pojednávající o zdravotnické dopravní službě, stravě v nemocnici, právech dítěte nebo právech osob se zdravotním postižením. Doplněny byly také informace o lázeňské léčebně rehabilitační péči a pohotovosti.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo Rádce pacienta 2019 také v anglickém jazyce. Anglická verze je určena především pro cizince, kteří dlouhodobě pobývají v ČR.

Tištěné vydání příručky ke zlepšení bezpečí pacientů se připravuje, následně bude distribuováno na celé území ČR prostřednictvím vybraných poskytovatelů zdravotních služeb v přímé působnosti MZ ČR a také prostřednictvím krajských úřadů. Pro pacienty bude k dispozici zdarma.

Rádce pacienta 2019 – příručka ke zlepšení bezpečí pacienta (český jazyk)

 

Patient Guide 2019 – Guide for imporoving patient safety (English language)

Zdroj:mzcr.cz

Světový den meningitidy 2020

 

Invazivní meningokoková onemocnění patří k nejzrádnějším chorobám dneška. Světový den meningitidy – 24. duben 2020, se každoročně snaží poukázat na tuto hrozbu i na možnosti prevence. Celosvětově postihují invazivní meningokoková onemocnění ročně kolem půl milionu lidí. V České republice se tato nemoc každoročně týká přibližně pěti desítek osob. V loňském roce onemocnění postihlo 49 osob, z nichž 3 zemřeli. Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí ve věku od 13 do 25 let – ti navíc bývají nejčastěji takzvaně bezpříznakovými nosiči. V ČR se v posledních letech šíří především séroskupiny meningokoka B a C.

MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ upozorňuje na celosvětové šíření virulentního klonu meningokoka skupiny W: Tento klon meningokoka může způsobit onemocnění s atypickým klinickým průběhem, který provází například potíže spojené s trávicím traktem. Má zvýšenou schopnost rychlého šíření v populaci a také ho provází zvýšená smrtnost. Proti všem těmto séroskupinám meningokoka existuje očkování.

Letošní Světový den meningitidy chce zdůraznit především důležitost prevence, správné diagnostiky a léčby a poukazuje také na ničivé následky na životy pacientů a jejich rodin. Hlavním mottem je, že všichni mohou přispět k boji s meningokokovou meningitidou – a to očkováním.  V současnosti se lze kombinací dvou vakcín (jedna je proti séroskupinám A,C,W,Y, druhá proti séroskupině B) ochránit před onemocněním. Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Dle doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP je očkování důležité zejména pro věkové skupiny novorozenců a malých dětí do 4 let a pro dospívající a mladé dospělé (13 – 25 let). U této druhé skupiny je navíc vakcinace zásadní vzhledem k častému výskytu bezpříznakového nosičství.

Dle TZ

www.focus-age.cz

Zdroj: medicina.cz

Životní styl mnohých se v době pandemie mění

 

V souvislosti se šířením onemocnění covid-19 v Evropě byla vládami evropských států přijata celá řada opatření, která vedla ke změnám v našem každodenním životě doma i na veřejnosti. Zjistit, k jakým změnám chování dochází, je nyní cílem řad průzkumů, které probíhají nebo již proběhly jak v ČR, tak v celé Evropě.
Například celoevropský výzkum se zaměřil na zjištění souvislostí mezi aktuální pandemií SARS-CoV-2 a spotřebou alkoholických nápojů. Účastnit se mohou i Češi (česká verze dotazníku). Výzkum o vztahu Evropanů k alkoholu za současné epidemiologické krize probíhá on-line. Šetření na téma alkohol a SARS-CoV-2 právě započalo, přičemž dotazník bude přístupný dva měsíce, tj. do června 2020. „Vyplnění dotazníku by nemělo zabrat více než 10 minut. Šetření je zcela anonymní. Jméno, ani žádná jiná informace, která by identifikovala konkrétní osobu, nebude zaznamenána či jakkoliv spojována s odpověďmi,“ uvádí PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., autor české verze dotazníku a vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

„Zajímáme se o zachycení různých názorů a oceníme zájem o účast v tomto on-line šetření. Tato vysoce nestandardní doba přináší změny chování v mnoha oblastech a pro nás je důležité získat co nejrelevantnější informace z oblasti konzumace alkoholu v naší populaci, a to i pomocí tohoto šetření. Sama jsem již dotazník vyplnila, stačí na to pár minut,“ uvádí národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky Mgr. Jarmila Vedralová.

Podle PhDr. Bartáka by šetření mělo přispět k zodpovězení otázky, zda se změnil, nebo nezměnil vztah obyvatel k alkoholu v důsledku přijatých epidemiologických opatření. Výzkum zároveň porovná situaci v České republice s dalšími zeměmi Evropy. Dotazník vznikl jako výsledek spolupráce odborníků na závislosti z různých evropských výzkumných organizací včetně Technické univerzity v Drážďanech či španělské Hospital Clínic de Barcelona. Hlavním řešitelem projektu je světová kapacita v oblasti alkoholu a veřejného zdraví a jeden z nejcitovanějších autorů v oboru prof. Jürgen Rehm z Institutu klinické psychologie a psychoterapie Technické univerzity v Drážďanech. Mezi další spolupracující instituce patří mimo jiné Technická univerzita v Košicích (Slovensko), Istituto Superiore di Sanità (Itálie), Serviço de Intervenção nos Comportamentos Aditivos e nas Dependências (Portugalsko), Instytut Psychiatrii i Neurologii (Polsko), Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf (Německo), Maastricht University (Nizozemsko) a Catalan Programme on Substance Abuse (GENCAT Drogues). Celkem je k dispozici 15 jazykových verzí dotazníku.

Nakolik se změnil životní styl v Česku?

Aktuální data z Česka již naznačují, že např. spotřeba alkoholu vzrostla. Průzkum realizovaný Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) v období od 14. do 16. 4. 2020 prostřednictvím agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 1 649 respondentů ZP MV ČR (18-65 let) ukazuje, že většině Čechů se i v době omezení pohybu při nouzovém stavu kvůli epidemii koronaviru dařilo dodržovat zdravý životní styl, i když někteří začali více jíst a jiní zvýšili spotřebu alkoholu.

Celkem 66 procent respondentů uvedlo, že se jim i v době vládních opatření dařilo dodržovat zdravý životní styl, kam je zahrnut správný pitný režim, dostatek spánku, pravidelný pohyb a zdravá strava. Téměř 70 procent lidí i nadále sportuje. Ze sportovních činností se Češi nejvíce věnují chůzi (47,5 %) a cyklistice (17,3 %). Cyklistiku preferuje 22 procent mužů, kdežto u žen vede cvičení na domácích strojích (14,3 %). Z domácího cvičení volí Češi nejčastěji cvičení na strojích (13,2 %) a jógu (7 %). Třetina lidí během nouzového stavu vůbec nesportovala (30,4 %). Oproti tomu téměř 40 procent Čechů začalo více jíst a téměř 18 procent dotázaných zvýšilo konzumaci alkoholu.

„Chtěli jsme zmapovat chování lidí ve výjimečných podmínkách a odpovědět na otázku, jaké příležitosti nebo hrozby pro zdraví lidí a nás jako jejich partnera z této mimořádné situace plynou. Zdraví našich pojištěnců je pro nás prioritní, dlouhodobě podporujeme zdravý životní styl a jsme rádi, že naše obavy z jeho zhoršení se naplnily jen částečně. Jsme mírně optimističtí, neboť si uvědomujeme možný doběh negativních důsledků v čase,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Psychika trápí především mladé

Celkově náročnější, a to jak psychicky nebo fyzicky, případně obojí, je období koronaviru pro více než polovinu Čechů (60,7 %). Ukázalo se, že psychicky hůře zvládají období nouzového stavu mladší ročníky do 35 let (37 %). Z nich 18,3 procenta je ve věku 18–26 let a 19 procent je v kategorii 27–35 let. Na třetím místě jsou lidé ve věku 54–65 let, kde situaci špatně snáší 16 procent z dotázaných.

Data potvrdila i to, že přes polovinu mladých více jí. Téměř 40 procent lidí uvedlo, že během „karantény“ konzumuje více jídla než obvykle. Více se přejídají ženy (42,1 %), muži si přilepšují ve více než 36 procentech případů. Nejvíce si v jídle začala dopřávat nejmladší kategorie respondentů ve věku 18–26 let (52 %).

Restriktivní opatření se podepisují na zvýšeném příjmu alkoholu Téměř 18 procent dotazovaných uvedlo, že během opatření konzumuje větší množství alkoholu. Více pijí muži (18,7 %) než ženy (16,4 %). Nejvíce konzumuje alkohol věková skupina 27-35 let (22,2 %) v závěsu s nejmladšími ročníky 18-26 let (20,6 %). Nejméně si alkoholu přidávají lidé ve věku 54-65 let (12,7 %).

Sexuální život ani rodinné vztahy netrpí

Celkem 80,3 procenta dotázaných uvedla, že na jejich sexuální život nemají nouzová opatření téměř žádný nebo žádný dopad. Pro téměř 6 procent respondentů je nyní sex dokonce lepší. Nejvíce se sexuální vztahy zlepšily u věkové kategorie 27–35 let (10 %). Zlepšení sexuálních vztahů vnímá 6,4 % mužů a 5,4 % žen.

Dobré zůstávají i rodinné vztahy. Přes 80 procent lidí odpovědělo, že se jejich vztahy s rodinou během karantény nezhoršily. Ve skupině, která uvedla, že došlo ke zhoršení vztahů, bylo 10,4 procenta případů zhoršení vztahů s partnerem, vztah s rodiči utrpěl ve 4,7 procenta, vztah s dětmi téměř ve čtyřech procentech. Stejné číslo ukazuje i na zhoršení vztahu s ostatními příbuznými (3,9 %). Nejreflektovanějšími problémy bylo zhoršení vztahů s partnerem, kterými nejvíce utrpěla věková skupina 27–35 let (13,2 %) a lidé ve věku 36-44 let (13 %). Zhoršením vztahu s partnerem více trpí ženy (11,7 %) než muži (9,2 %).

Zdroj: tribune.cz

V ČR přibývá hackerských útoků na nemocnice

 

V Česku se množí kybernetické útoky na zdravotnická zařízení. Od začátku letošního roku hackeři napadli Fakultní nemocnici v Brně a nedávno Psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech. Loni v prosinci zaútočili na nemocnici v Benešově a před dvěma lety na plicní nemocnici v Janově. „V minulém roce hackeři napadli zhruba pětinu českých nemocnic s různou intenzitou útoku. Mezi nejzákeřnější patří útoky pomocí vyděračských programů, které nemocnicím zašifrují data a požadují výkupné za jejich zpřístupnění. Provozní ztráty jsou měsíčně v desítkách milionů korun, nemluvě o komplikacích, které hackeři způsobí pacientům kvůli omezení provozu nemocnic.

Zdravotnická zařízení patří mezi nejzranitelnější, nemocnice evidují měsíčně stovky pokusů o zavirování. Zákeřné vyděračské program často dorazí do nemocnice v běžné elektronické poště jako příloha. Potom stačí jen neopatrná aktivace zaměstnancem, který na nebezpečný soubor klikne. Výsledkem je ochromená nemocnice, kde nejdou např. spustit zdravotnické přístroje, nefunguje přenos informací z laboratoří do databázového systému, lékaři se nemohou dostat ke kartám svých pacientů nebo dochází k odkladům plánovaných operací. Provozní ztráty po vážném kybernetickém útoku se mohou vyšplhat i na desítky milionů korun za jediný měsíc.

Rostoucí množství odhalených kybernetických útoků v Česku dokazují také policejní statistiky. Od roku 2011 se jejich celkový počet zvýšil více než pětinásobně, oproti předloňsku pak vzrostla kyberkriminalita skoro o 20 procent. Největší podíl představují různé formy podvodného jednání. Téměř o třetinu stoupl počet případů tzv. hackingu spojených s neoprávněným přístupem k počítačovému systému. Skutečné číslo kybernetické kriminality je v Česku mnohem vyšší, protože řada napadených nemocnic, firem a dalších subjektů má snahu bezpečnostní incidenty spíše utajit.

Hackeři útočí na zdravotnická zařízení po celém světě a současná krize kvůli COVID19 jim jenom nahrává. Nemocnice a další organizace jsou snadným terčem. Jsou placené z veřejných rozpočtů a mají podfinancovaný stav, který se projevuje nedostatkem zkušených IT pracovníků a celkově slabším povědomím o bezpečnosti. Slabinou jsou rovněž zastaralé operační systémy, které není vždy snadné aktualizovat.

Dlouhou dobu nebyl dostatečný tlak na zabezpečení informačních systémů. Chybí dostatečně proškolený personál, který by dokázal odhalit nebezpečné programy nejen v emailové poště. Důležité je, aby nemocnice měly segmentovanou síť, to znamená, aby oddělovaly části nepostradatelné pro chod nemocnice od částí, které jsou méně podstatné. Slabinou velkého počtu nemocnic je zastaralý software, dále chybí potřebné finanční i odborné kapacity na správu informačních systémů. Riziková je nejen ztráta citlivých dat k pacientům a jejich potenciální nelegální prodej na černém trhu, ale i omezení chodu zařízení, či další rizika spojená s kybernetickým útokem.  Kritické je to zejména u zdravotnických zařízení, jejichž systémy neprošly například penetračním testováním či nebyla provedena nápravná opatření na základě jeho výsledků. Dle TZ

www.botticelli.cz

Zdroj: medicina.cz

Světový den zdraví 2020

Světový den zdraví: Co pro sebe můžete denně udělat

O tom, že zdraví není samozřejmost, jsme se během posledních týdnů přesvědčili vrchovatě. Svět ohromila novodobá pandemie covid-19 a život jako by se zastavil. Většina postižených zemí věnuje na boj s nákazou maximální úsilí a mnoho z nás nastalá situace nutí k zamyšlení, co pro své zdraví děláme a dělat můžeme. Téma je o to aktuálnější, že dnešní den byl vyhlášen Světovým dnem zdraví.

Rok 2020 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) jako “Rok sestry a porodní asistentky”. Stejné téma následně vyhlásila i pro Světový den zdraví, který už 70 let připadá vždy na 7. dubna. 

Hlavní myšlenkou a cílem dne, který je zdraví věnován, je přimět každého jednotlivce k zamyšlení, jak si svého zdraví váží. Co pro sebe v tomto směru dělá a jak se mu daří udržet své tělo i mysl v dobré kondici. Klíčovou roli samozřejmě hrají zdravý životní styl a složení stravy. A s tím následně souvisí i naše imunita a to, jak si dokážeme poradit s případnou zdravotní indispozicí.

Rizika obezity

Rizika obezity

  • vysoký krevní tlak
  • dyslipidémie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi a vyšší hladina triglyceridů)
  • poruchy glukózové tolerance a/nebo cukrovka 2. typu
  • jaterní steatóza
  • potíže s klouby a celkově nadměrné zatížení pohybového aparátu
  • psychické, hormonální a gynekologické komplikace
  • vyšší riziko kardiovaskulárních i nádorových onemocnění
  • zkrácení doby života a jeho nižší kvalita

Zatímco jedinci se silnou imunitou nemusí při napadení virem či bakterií nijak zvlášť pocítit, že v těle probíhá boj s “nepřítelem”, jakkoli oslabení lidé vnímají příznaky i průběh intenzivněji. Svou roli hraje i skutečnost, zda jde o známého, či nového protivníka, se kterým organismus ještě nezískal potřebnou zkušenost. Proto je žádoucí podporovat svou imunitu průběžně a pomocí vhodného životního stylu, případně malých, ale systematických změn k lepšímu, docílit dobré obranyschopnosti a pevnějšího zdraví v přítomnosti i do budoucna.

Do zdravotně ohrožené skupiny osob patří lidé trpící nadváhou a obezitou. Ti mají obvykle slabší imunitu a jsou náchylnější k mnoha nemocem. S rostoucími tukovými zásobami probíhají i nežádoucí změny v organismu a v souvislosti s vysokým množstvím viscerálního tuku se zvyšuje tvorba zánětlivých faktorů. Alarmující jsou už samotná čísla, kdy 25 procent žen a 22 procent mužů v Česku trpí obezitou a dalších 25 procent nadváhou.

Zdroj: zena.aktualne.cz

 

Prevence nákazy koronavirem: jak předejít infekci a neohrozit ostatní?

Počet lidí, kteří se nakazili novým typem koronaviru v Evropě zatím neustále stoupá. K šíření nákazy totiž přispívá fakt, že až 80 % potenciálních přenašečů neprojevuje vůbec žádné příznaky, a tak nemoc nevědomky roznáší dál do svého okolí. O to důležitější roli hraje prevence. Přinášíme proto přehled kroků, které je nutné dodržovat, aby se šíření epidemie co nejefektivněji zabránilo.

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který momentálně paralyzuje takřka celý svět, se oproti svým předchůdcům MERS-CoV a SARS-Cov šíří v mnohonásobně větším měřítku. Rychlosti, jakou se virus a s ním spojené onemocnění COVID-19 dostává mezi širokou veřejnost, totiž nahrává fakt, že až u 80 % nakažených probíhá infekce bez příznaků či jako nenápadné nachlazení. Tito potenciální přenašeči vůbec nic netuší a virus nevědomky šíří dál.

Obecně se tak děje dvěma způsoby, a to přímo, tedy přímým kontaktem s nakaženým, či nepřímo skrze předměty a povrchy, kterých se tento člověk dotkl.

Přímá nákaza koronavirem

Jak už asi dobře víte, SARS-CoV-2 se přenáší kapénkovou infekcí. Zjednodušeně řečeno se jedná o drobné, okem neviditelné kapičky, které obsahují infekční virové částice. Ty kolem sebe infikovaný šíří

  • Dýcháním
  • Mluvením
  • Kýcháním
  • Kašláním

Zdravý jedinec se tak nejčastěji nakazí tak, že tyto infekční kapičky vdechne anebo mu vletí přímo do oka. Takto se může nakazit na vzdálenost až 2 metrů. Za naprosto bezpečný se ale považuje až rozestup 5 metrů. Nakažená osoba může koronavirus přenášet i přímým dotykem, a to například tak, že si nejprve zakašle do dlaně a bez toho, aniž by si ruce důkladně umyla, se pak dotkne jiné osoby.

Nepřímá nákaza koronavirem

Jak už zaznělo výše, k přenosu infekce může docházet i takzvaně nepřímo, což znamená přes kontaminované předměty a povrchy. Kapénky, které se z organismu nemocného uvolňují, mohou jednoduše přistát na oblečení, telefonu, klávesnici od počítače či jiném předmětu. Je nutné si uvědomit, že potenciální riziko představují veškeré věci, které se nachází v okolí nakaženého. Při jejich používání pak samozřejmě dochází k dalšímu přenou. Typicky se tak děje v momentě, kdy se zdravý jedinec kontaminované věci dotkne a následně si neumytýma rukama sáhne do očí, na ústa či nos.

Důležitou roli v tomto ohledu hraje doba, po kterou se SARS-CoV-2 na předmětech udrží. Ta je totiž u každého povrchu jiná. Zatímco v aerosolu, tedy ve vzduchu, podle posledních informací vydrží až 3 hodiny, na mědi až 8 hodin, na železných materiálech zhruba 24 hodin a na plastech dokonce dvakrát déle. Na papírech, tedy i na bankovkách, se pak virus dokáže držet po celý den.

Jak co nejvíce sterilizovat domácnost?

Vzhledem k tomu, co již zaznělo, je jasné, že stoprocentní ochrana neexistuje. Virus si domů můžete přinést na jakémkoli kontaminovaném předmětu či na sobě samých. Jeho šíření lze avšak alespoň částečně zabránit pravidelným úklidem a používáním správných přípravků. Vědci doporučují zakoupit roztok ethanolu o minimální koncentraci 70 %. Vhodný je také 0,5% roztok peroxidu vodíku. Dezinfekční přípravek si lze ale vyrobit i doma, konkrétně roztok 0,5% chlornanu sodného. Toho docílíte tak, že smícháte 5% SAVO s vodou, a to v poměru 1:10.

Pokud nemáte k dispozici žádnou z těchto dezinfekcí, můžete povrchy umýt pomocí mýdla či jakéhokoli jiného saponátu, který je k tomu určený. Myslete také na to, že ne všechny povrchy lze těmito způsoby dezinfikovat. Zvláště velký pozor si dávejte při používání roztoku chloridu sodného, který by mohl některé citlivé materiály poničit. V žádném případě si tímto roztokem nedezinfikujte ruce! Mohlo by dojít k poranění kůže.

Pravidelně uklízejte především kuchyň a koupelnu. Utěrky, které používáte na nádobí nechte vždy perfektně uschnout a často je měňte. A stejně tak i ložní prádlo. To by se společně s utěrkami, ručníky a spodním prádlem mělo prát vždy minimálně na 60 stupňů Celsia. Nádobí, pokud možno, myjte v myčce. Jestli tuto možnost nemáte, používejte alespoň horkou vodu.

Důležitý je i přísun čerstvého vzduchu, proto domácnost vždy na pár minut vyvětrejte, a to hned několikrát denně. Dbejte rovněž na správnou přípravu potravin, to znamená:

  • Udržujte potraviny v chladu
  • Maso vždy upravte alespoň na 70 stupňů Celsia
  • Pečlivě omývejte ovoce a zeleninu
  • Vyhněte se kontaktu se syrovými živočišnými produkty i jejich konzumaci

Jak ochránit sebe a své okolí?

Základem prevence je bezpochyby pravidelné a hlavně pečlivé mytí rukou mýdlem, které se v boji s koronavirem ukázalo účinnější, než dezinfekce. Ruce bychom si měli mýt:

  • Před opuštěním domu a po návratu
  • Před a během přípravy jídla
  • Po návštěvě toalety
  • Po kašlání, kýchání a smrkání
  • Po kontaktu se zvířaty
  • Před a po kontaktu s nemocným

Mytí rukou je samozřejmě k ničemu, pokud ho nepraktikujete správně. Ideálně byste měli mýdlo na ruce aplikovat po všech stranách i ve všech záhybech a následně je alespoň 20 až 30 sekund třít. Nezapomeňte dostatečnou pozornost věnovat kloubům, konečkům prstů, rubu zápěstí a meziprstí.Následně opláchněte pod teplou tekoucí vodou a usušte čistým ručníkem. Pokud nemáte po ruce mýdlo, to samé ale bez oplachu proveďte s dezinfekcí.

Snažte si nesahat na obličej, a to ani v domácím prostředí, nekašlejte si do dlaní, ale raději použijte jednorázový kapesník, v případě nutnosti miřte alespoň na loket. Pokud se kolem vás nacházejí lidé projevující příznaky, například kašel, držte si rozestup alespoň na dva metry.

Nevycházejte z domu bez ochrany úst a nosu. Ideální volbu představují respirátory FFP3, které bakterie a viry nepustí dovnitř ani ven. Těch je ale v Česku momentálně velký nedostatek, a tak využijte alespoň chirurgické jednorázové roušky či bavlněné roušky vlastní výroby, která vás ochrání alespoň částečně. Co je také důležité, zachytí kapénky z vašeho nosu a úst, čímž zamezí šíření viru za předpokladu, že byste patřili k 80 % nakažených, kteří neprojevují žádné symptomy. V případě nouze sáhněte alespoň po šátku či šále, protože i minimální ochrana je lepší než nic.

V neposlední řadě rozhodně nepodceňujte příznaky. Zároveň je ale nutné si uvědomit, že zvýšená teplota a kašel automaticky neznamená, že trpíte nemocí COVID-19. Pokud jste tedy nepřišli do kontaktu s někým, kdo se vrátil z ohrožených zemí anebo u něj byla přítomnost viru potvrzena, rozhodně není nutné volat záchrannou službu ani hygienickou stanici.

Určitá možnost infekce ale stále existuje, a tak byste neměli zbytečně opouštět svůj domov. Spojte se telefonicky se svým praktickým lékařem, který vám s dalšími kroky poradí. Je rovněž k dispozici také speciální telefonní linka 1212, která je určená pro lidi se zdravotními obtížemi.

Pokud máte důvodné podezření, že jste se novým typem koronaviru nakazili, to znamená:

  • vrátili jste se z rizikových zemí,
  • byli jste v kontaktu s někým, kdo v těchto zemích byl a současně máte příznaky nemoci,
  • byli jste v kontaktu s někým, u koho se nákaza potvrdila,
  • máte horečku nad 38 stupňů Celsia a dýchací potíže,

bez zbytečných odkladů volejte příslušnou krajskou hygienickou stanici. V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete rovněž využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva zdravotnictví.

Zdroj: zdravi.euro.cz

SZPI aktuálně ke koronaviru

 

Informace SZPI ke koronaviru v souvislosti s potravinami

Může se virus přenášet potravinami?

Nový koronavirus je respirační virus. K přenosu dochází primárně kontaktem s infikovanou osobou, která zejména při mluvení, kašlání a kýchání šíří infekční kapénky na své okolí. Přenos je možný také předměty čerstvě kontaminovanými sekrety infikovaného člověka.

Přenos potravinami je nepravděpodobný, a to díky jeho nízké stabilitě v prostředí. Dosud se neprokázalo, že by k tomu u nového koronaviru došlo.

Zdroj: SZÚ

Jaká preventivní opatření by měli dodržovat provozovatelé potravinářských podniků?

Jedinci nakažení virem 2019-nCoV aktivně vylučují virus prostřednictvím částic sputa a hlenu. Tyto projevy potenciálně kontaminují okolní prostředí a vše, co je v něm obsaženo, včetně potravinářských výrobků.

Provozovatelé potravinářských podniků jsou odpovědní za zajištění bezpečnosti potravin a hrají důležitou úlohu při prevenci nemocí přenášených potravinami. Měli by proto zajistit:

  • aby zaměstnanci byli informováni o situaci COVID-19 (Koronavirus)
  • proškolení personálu v oblasti dodržování správné hygienické praxe
  • odpovídající zařízení a prostředky pro udržování osobní hygieny
  • účinný dohled nad dodržování hygienických zásad ze strany pracovníků (např. pravidelné mytí rukou, zamezení nehygienického chování na pracovišti – kouření, konzumace potravin, kýchání či kašel nad nechráněnými potravinami apod.)
  • aby pracovníci oznámili onemocnění, které může být přenášeno potravinami, nebo jeho příznaky
  • vyloučení osob s infekčním onemocněním nebo jeho příznaky ze všech činností, při kterých dochází k manipulaci s potravinami nebo vstupu do prostor, kde se s potravinami manipuluje, z důvodu možné kontaminace potravin
  • dodržování preventivních zásad a technologických postupů při manipulaci s potravinami, jako např. důkladné tepelné opracování surovin/potravin, opatření k zamezení kontaminace potravin

Provozovatelé maloobchodních prodejen by měli s ohledem na aktuální riziko respiračních nemocí způsobených koronavirem věnovat zvýšenou péči a pozornost čištění a desinfekci prostor i vybavení prodejen včetně nákupních košíků.

Při maloobchodním prodeji by měl být zvláštní důraz kladen na zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro prodej nebalených potravin, zejména nebalených pekařských výrobků, které jsou spotřebiteli konzumovány zpravidla bez další úpravy.

Zdroj: SZPI

1 2 3 4 5 103