Jak působí vakcína proti COVID-19

S masivním uvedením prvních vakcín proti COVID-19 založených na mRNA do klinické praxe se objevila také řada spekulací, domněnek a nepřesných informací, a to nejen mezi laickou veřejností, ale dokonce i částí veřejnosti odborné. Následující text shrnuje základní poznatky umožňující porozumět mechanismu jejich fungování i naprostým laikům.

Úkolem vakcín je naučit imunitní systém , aby rozpoznal část viru zodpovědnou za vznik onemocnění. Očkovací látky tradičně obsahují buď oslabený či usmrcený virus, nebo jeho bílkoviny (proteiny) v čisté formě. Vakcína na principu mRNA namísto toho obsahuje ribonukleovou kyselinu, která nese informaci o výrobě virového proteinu (bílkoviny).

Pro lepší představu si ukážeme následující analogii: Buněčné jádro je jako knihovna, ve které jsou uloženy těžké objemné v kůži vázané knihy s recepty na výrobu bílkovin. Těmto receptům říkáme geny. Zapsány jsou pomocí genetického kódu v molekulách deoxyribonukleové kyseliny (DNA) složené do chromozomů. V každé knize je kromě receptů (genů) také spousta stránek s „nesmyslným“ textem (tzv. nekódující oblasti DNA). Protože při vaření není praktické tahat se s obrovskou bichlí, je dobré si příslušný recept opsat na papírek. A to je právě mRNA – poslíček (messenger) na cestě v molekulární kuchyni od genetické informace k jejímu vyjádření.

S tímto receptem pak jdeme do části buňky zvané cytoplazma, kde se protein „uvaří“. Když se papírek ošoupe nebo je potřeba udělat změnu, buňka ho prostě zničí a recept si přepíše na nový. A protože kuchařů je hodně, zatímco kuchařská kniha je jen jedna, lze tím pádem snadno vyrábět najednou víc než jednu kopii proteinu.

Po podání očkování si svalová buňka přečte „recept“ dodaný vakcínou a začne podle něj vyrábět malé množství tzv. spike (S) proteinu viru SARS-CoV-2, nového koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. Imunitní systém na přítomnost cizorodého proteinu zareaguje tvorbou protilátek. Během několika dnů se cizorodá mRNA odbourá pomocí fyziologických procesů, které buňka běžně provádí, a protein se přestane tvořit.

Cizorodá nukleová kyselina změnit geny nemůže. Vakcína obchází nutnost uměle vytvořit a přečišťovat virový protein, který by se injekčně aplikovali. Je to recept, aby si ho buňka ze svalu, kam píchneme mRNA, vytvořila sama. Není možné, aby mRNA měnila genetický kód. Na přepis cizorodé RNA do DNA člověk nemá enzymy. To umí jen retroviry, což vědí dobře tvůrci sci-fi seriálů, kteří pokaždé, když potřebují něco předělat, je použijí.  Použitá ribonukleová kyselina by se sice dala označit jako genetický materiál (jde o instrukci pro výrobu proteinu), ale tato informace se nemůže přenést do další generace.

Mnoho lidí znepokojuje rychlost, s jakou byla mRNA vakcína vynalezena a schválena. Ale její technologie výroby a celý její výrobní proces již byly známé, otestované a jednoduše přizpůsobitelné. Jediné, co chybělo, bylo přečíst genetickou informaci viru a vybrat, který kousek proteinu bude dobře fungovat při tvorbě protilátek.

Nukleová kyselina se rychle rozpadá, pokud není hluboce zmrazená nebo je vystavena slunečnímu či ultrafialovému záření. Ve tkáních jsou navíc přítomny enzymy odbourávající RNA (RNázy), které znesnadňují doručení účinné látky na místo určení. Pro stabilizaci mRNA se používají lipozomy, zjednodušeně řečeno molekula RNA se nachází v kapičce tuku, kam na ni RNáza nemůže, i přes to je však nutné vakcínu důsledně chladit po celou dobu od výroby až k jejímu podání.

Koronavirus sám o sobě je „špatná zpráva“ (RNA) zabalená do bílkoviny. mRNA vakcína přináší upravený kousek této špatné zprávy, aby naučila tělo virus rozeznávat, aniž by bylo potřeba složitě vyrábět kvanta viru, zabíjet ho a izolovat z něj proteiny, jako se to dělá třeba při přípravě vakcíny proti chřipce. Podařilo se tak tedy obejít zdlouhavou výrobu virového proteinu. Technologie mRNA vakcin se jeví jako velmi slibná i pro případ budoucích epidemií infekčních onemocnění.

Podle Mgr. Evy Stejskalové, PhD.

www.uLekare.cz

Zdroj: medicina.cz

5 ZPŮSOBŮ, JAK BÝT V TOMTO ROCE PSYCHICKY I FYZICKY ODOLNĚJŠÍ

Vypadá to, že pandemie brzo neskončí. Možná se budeme muset vypořádávat s různými změnami. Přinášíme 5 tipů, jak získat osobní sílu, abyste vše zvládli ve zdraví a v co největší pohodě.
Tip 1: Zmírněte stres pomocí mindfulness

V současné době je rozhodujícím faktorem, ovlivňující naše fyzické a duševní zdraví, pracovní výkon i mezilidské vztahy, to, jak umíme zvládat stres. Jakmile se člověk dostane do klidu, je v harmonii a naučí se orientovat ve svých pocitech, začnete se mu dařit takřka ve všech oblastech jeho života. Nejúčinnější v tomto směru je technika zvaná mindfulness, kterou využíval i slavný Steve Jobs a která je oblíbená i u řady celosvětově úspěšných firem jako třeba Google. „Základem mindfulness jsou jednoduché techniky, z nichž mnohé vycházejí z jógy a dalších cvičebních a filozofických směrů Východu. Z mých zkušeností mohu potvrdit, že stačí 20 minut denně a začnete se na svět dívat jinýma očima. Přestanete věci tolik prožívat, a naopak získáte nadhled a případné problémy lépe zvládnete,“ tvrdí zakladatelka a instruktorka pražských Domů Jógy Věra Vojtěchová.

Jednoduchý návod, jak začít praktikovat mindfulness

Mindfulness praktikujte hned ráno. Jakmile otevřete oči, usmějte se. Představte si úsměv i ve své hlavě. Tělo totiž dokáže reagovat na pouhou představu úsměvu, i když ve skutečnosti často není čemu se smát. Řekněte si, že dnešek bude krásný den, že jste na začátku nejlepšího dne svého života. Nezáleží na tom, že tomu nevěříte. Opakujte si to jako mantru a stále v sobě udržte představu úsměvu. Než vstanete z postele, protáhněte se. Věnujte tomu alespoň 2–3 minuty. Budete překvapeni, o kolik lépe se vám bude vstávat. „Pokud máte alespoň čtvrt hodiny času navíc, zkuste několik minut vědomé relaxace, kdy prostě jen sedíte v pohodlné pozici a pokoušíte se zcela uprázdnit svou mysl – žádné myšlenky, žádné obrazy, žádné vzpomínky, žádné plány. Sledujete jen nádech a výdech. Udržet svou mysl pouhou minutu uprázdněnou je velmi těžké, ale nesmírně užitečné. S psychikou to často dělá divy. Zbytek času věnujte každodennímu cvičení. Vyberte podle svých možností cvik Pozdrav slunci, který existuje i ve variantách na židli, sestavu pěti Tibeťanů, sestavu paní Mojžíšové, nebo cokoliv jiného, co vám bude dělat dobře,“ radí Věra Vojtěchová.

Zajímavost: Věděli jste, že mindfulness funguje až u 90 % lidí? Chce to pouze čas. U někoho to jde pomaleji, u někoho rychleji. Jen je nutné vydat každý den trochu osobního úsilí a místo neustálého přemýšlení o negativních věcech se zaměřit na pozitiva. Jako pozitivně myslící člověk budete přitahovat pozitivní věci a změní se optika vašeho vnímání.

 

Tip 2: Zbavte se bolesti skenováním svého těla

Další skvělou technikou vycházející rovněž z principu mindfulness, která má z dlouhodobého hlediska pozitivní vliv na naše zdraví, je skenování vlastního těla neboli body scanning. „Spousta psychických a zdravotních potíží vzniká proto, že lidé neumějí poslouchat signály svého těla a pokud je něco bolí, řeší to tím, že spolykají prášky na bolest. To však skutečným řešením není. Klíčové je naučit se signály svého těla poslouchat, nikoliv je umlčovat. To je možné právě díky technice body scanning, při které jsme schopni se uvolnit a víc si uvědomovat vlastní tělo,“ říká Věra Vojtěchová. V praxi skenování vypadá tak, že se soustředíte na prsty u nohou a vnímáme pocity v nich. Stejným způsobem postupujeme velmi zvolna vzhůru po jednotlivých částech těla, až skončíte na temeni hlavy.

Zajímavost: Podle různých studií mindfulness ovlivňuje soustředěnost, empatii a kognitivní dovednosti. Dokáže ovlivnit emoce i zmírňovat stres. Například podle studie provedené výzkumným institutem v Německu – Max Planck Institute of Human Cognitive and Brain Sciences, kdy účastníci průzkumu praktikovali denně po dobu tří měsíců různé meditační metody, bylo zjištěno, že část jejich mozku, která má na starosti sociální dovednosti (vděčnost, láska, empatie, i zvládnutí těžkých emocí), se změnila. Díky pravidelným meditacím byli tito lidé schopni podívat se na situaci z jiného úhlu – z pohledu druhého člověka.

 

Tip 3: Přeneste pozornost k dechu

Zaměření se na dech je součástí mindfulness, které má i přes svou jednoduchost takřka magické účinky. Navíc ho je možné provádět během dne kdykoliv a při jakékoliv činnosti. Stačí si uvědomit nádech a výdech, kde v těle dech cítíte a jak se vám zrovna dýchá. V případě, že jste vystaveni nějaké nepříjemné situaci či stresu, je dobré provést aspoň pět hlubokých nádechů nosem a výdechů lehce pootevřenými ústy. Hluboké dýchání má zklidňující účinky na nervovou soustavu. Není to však pouze zmírnění stresu, ke kterému správné dýchání přispívá. „Existují dechové techniky, které léči či umějí zmírňovat fyzickou bolest. Intenzivní dýchání snižuje práh bolestivosti až o polovinu. I z toho důvodu se klade důraz na dýchání při porodu. Méně rozšířeným faktem je pak to, že dýchání může zmírnit bolest při úrazech či chirurgických zákrocích,“ tvrdí Věra Vojtěchová.

Zajímavost: Máte-li chytré hodinky, s největší pravděpodobností máte možnost nastavit v nich upozornění na dýchání, případně si můžete stáhnout aplikaci do mobilu, která vám s vědomým dýcháním pomůže a zároveň vás to motivuje, abyste si každý den vyhradili pár minut na uvolnění a soustředěné dýchání.

 

Tip 4: Zaměřte se na to, co jíte

Podobně jako je potřeba k upevnění duševního zdraví věnovat pozornost dechovým cvičením a meditaci, je pro obecné zdraví nezbytné věnovat pozornost tomu, co jíme. „Jídlo má vliv na naši fyzickou kondici. Získáváme z něj živiny, vitamíny, minerální látky a energii, proto bychom měli jíst co nejkvalitněji. Není to však pouze výběr pokrmů, co ovlivňuje to, jak se cítíme. Roli hraje třeba i to, co během jídla děláme,“ tvrdí Ing. Michaela Ryglová, odborná garantka výživy za společnost Bonavita. V praxi to znamená, že bychom se měli jídlu, které máme před sebou na talíři plně věnovat. „Lidé mají čas na to, aby si připravili hezky vypadající snídaňovou kaši a udělali fotku na Instagramu, ale jsou tak zaneprázdněni, že nevěnují pozornost její chuti. Zkuste si alespoň jedno jídlo denně vychutnat s maximální pozorností,“ radí Michaela Ryglová.

Zajímavost: Znáte tzv. slow eating neboli pomalé jedení? Spočívá v tom, že si  uvědomíte barvu, složení, texturu, teplotu a samozřejmě chuť konzumované potraviny. Jakmile se na všechno tohle zaměříte, objevíte nové chutě, zcela jiný požitek z jídla a zcela přirozeně začnete postupně jíst i zdravější pokrmy.

 

Tip 5: Jezte skutečné potraviny v pohodovém prostředí

Jedním z nejčastějších předsevzetí na Nový rok je hubnutí. Pokud jste neodolali a během půlnočního přípitku jste si slíbili, že v roce 2021 už opravdu zhubnete, zkuste to letos jinak než nastavením přísné diety. Cesta k získání štíhlé postavy a zároveň i větší odolnosti, lepší imunitě a v neposlední řadě zdraví vede přes kvalitní skutečné jídlo. Tím jsou myšleny základní a minimálně zpracované potraviny, ideálně lokální, sezónní, čerstvě připravované. „Začnete-li jíst skutečné potraviny, najdete si na jídlo čas, pomocí mindfulness poznáte své tělo a k tomu se budete pravidelně hýbat, tělo i mysl se dostanou do harmonie a s tím automaticky může upravit i vaše tělesná váha a upevníte své zdraví,“ uzavírá instruktorka jógy Věra Vojtěchová.

Zdroj: doktorka.cz

Přejídání může být vznikem kardiovaskulárních chorob

Téměř 70 % Čechů ve věku 50 až 60 let má zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Údaj vyplývá z posledního testování Zdraví národa společností SYNLAB, kterého se v srpnu zúčastnilo 1 000 zájemců. Nejlépe na tom nejsou ani třicátníci, u nichž se zvýšená hladina cholesterolu naměřila téměř v 50 procentech. Po Vánocích přitom může být situace ještě mnohem horší. Nedostatek pohybu během období nouzového stavu, přejídání a sváteční jídelníček, který je většinou složený převážně z tučného jídla, může křivku hladiny cholesterolu v populaci ještě značně zvýšit.

Část cholesterolu si lidské tělo umí vytvářet samo, další část pak přijímá ve formě stravy. Jedná se o nenahraditelnou látku, která se vyskytuje v krvi, a je součástí každé naší buňky. Podílí se na tvorbě buněčných membrán a tvoří se z ní důležité hormony nebo vitamín D. Pokud je totiž cholesterolu, který je jinak prospěšný, v organismu nadbytek, ukládá se na stěně cév ve formě aterosklerotických plátů, což vede k jejich zúžení a omezení průtoku krve.

Vliv cholesterolu na zdraví člověka se většinou posuzuje na základě obsahu lipoproteinů v krvi, na které se cholesterol váže. Dva druhy cholesterolu s rozličným působením. HDL neboli High Density Lipoprotein, obsahuje vysoký podíl bílkovin, má v lidském těle za úkol přenos cholesterolu z krve do jater. Cholesterol v lipoproteinu HDL má ochranný účinek, nebezpečná pro organismus je jeho nízká hladina. LDL čili Low Density Lipoprotein, obsahuje vyšší podíl tuků, má oproti HDL pouze jednoznačně negativní efekt na zdraví a představuje riziko vzniku aterosklerózy.

Pro posouzení vlivu cholesterolu na zdravotní stav je třeba absolvovat krevní test. Při vyšetření cholesterolu a posouzení míry rizika jeho vlivu na zdravotní stav se měří hladina celkového cholesterolu v krvi, množství jeho složek HDL a LDL. Důležitou součástí testu je také vyšetření triglyceridů, jejichž zvýšená hladina rovněž přispívá k rozvoji aterosklerotických plátů.

Test hladiny cholesterolu pravidelně provádí praktický lékař při preventivních prohlídkách. Na ni máte nárok jednou za dva roky. Dle lékařů je však pro zabránění rozvoje vážných onemocnění plynoucích z jeho vysoké hladiny adekvátní absolvovat vyšetření jednou za rok. Jeho hladinu, včetně HDL, LDL a vyšetření triglyceridů lze změřit například v odběrových pracovištích SYNLAB.

Nadbytek cholesterolu se v organismu začne tvořit v důsledku příjmu nezdravé stravy. Jeho hladinu zvyšuje převážně nadbytek živočišných tuků v jídelníčku, negativně ji ale také ovlivňuje nízká tělesná aktivita, přejídání, stres nebo kouření.

Byť jsou živočišné tuky zdraví v mnoha směrech prospěšné, nesmí se to s nimi přehánět. Stačí je částečně nahradit kvalitními rostlinnými tuky, rybami či luštěninami. Rybu či řízek lze připravit „na přírodno“ a bez nadměrného použití tuků. Na chlebíčky také lze dát pomazánku z avokáda a chipsy nahradit oříšky. Nezapomenout ale také na pohyb a eliminaci stresu a kouření.

  • Adekvátní hladina celkového cholesterolu v krvi je do 5,00 mmol/l.
  • Množství 6,5 mmol/l je hladina cholesterolu považována za zvýšenou.
  • Nad 6,6 mmol/l hovoříme o vysoké hladině cholesterolu.
  • Hladina LDL cholesterolu by neměla přesáhnout 3 mmol/l.
  • HDL by u mužů mělo dosahovat hodnoty nad 1 mmol/l, u žen pak nad 1,2 mmol/l.

Dle TZ

www.synlab.cz
www.epicpr.cz

Zdroj: medicina.cz

Studie na přítomnost protilátek COVID-19 v ČR

Sérologická studie zjišťující, zda jsou v těle protilátky nemoci COVID-19, v jakém množství a jak dlouhou dobu, probíhá od října 2020 v rámci celé ČR. Zatím se do ní přihlásilo více než 5 000 klientů Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Projekt realizuje společně s Asociací laboratoří QualityLab a svým klientům – účastníkům výzkumu jednotlivé odběry z větší části hradí. Zájemci o účast ve studii mají. možnost se do ní přihlásit do konce března 2021.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR prodloužila termín, do kdy je možné absolvovat první ze tří nezbytných odběrů krve.  Na všechny tři odběry pojišťovna svým klientům přispívá 500 Kč. Výsledky studie jsou přínosem pro každého jednotlivce, který se do ní zapojí. Dozví se, jak reaguje konkrétně jeho imunitní systém na setkání s novým typem koronaviru. Data získaná ze studie pomohou lépe monitorovat i skutečný podíl populace, která virus prodělala, i to, jak dlouho je člověk proti nemoci imunní. Měla by být i kritériem pro rozhodnutí, zda je vhodné konkrétního člověka očkovat, i pro výběr vakcíny.

Odborným garantem garantem sérologické studie je profesor MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. z Centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Centrum poskytlo svoji biobanku pro uložení zkoumaných vzorků. Do výzkumu je zapojeno 190 laboratoří po celé ČR.

Samotná sérologická studie trvá u jednoho testovaného člověka zhruba rok a půl. Určuje se pomocí vzorku krve, který poskytují testovaní stejné laboratoři celkem třikrát, vždy s odstupem šesti měsíců., Aby výsledky měly vypovídací hodnotu, je nutné, aby účastník studie absolvoval postupně tři odběry. Do studie se může přihlásit kdokoli starší 18 let, kdo v čase odběru krve a předchozích třech týdnech netrpěl žádnými akutními potížemi souvisejícími s onemocněním COVID-19. Jeden test vyjde zájemce o účast ve studii na 600 Kč, klientům ZP MV ČR hradí pojišťovna 500 Kč za každý odběr, celkem tedy 1500 Kč. Ostatní odběry si musí účastník hradit.

Proděláním nemoci si tělo vytváří několik typů protilátek. V případě infekce se v časné fázi vytvářejí IgM protilátky, následně IgA a IgG protilátky paměťové. Protilátky lze využít i ke sledování imunitní odpovědi při vyšetření. U SARS-CoV-2 viru se jedná o slizniční infekci, která může dokonce vést i k vytvoření systémové imunitní odpovědi. Záchyt a sledování tvorby paměťových protilátek umožňuje jak pohled do minulosti v rámci proběhlé imunitní reakce po infekci, tak výhled do budoucnosti v rámci přípravy na zvládnutí opětovné infekce u konkrétního člověka. Navíc paměťové IgG protilátky v séru lze sledovat také v případě vyhodnocení imunitní odpovědi po očkování.

Podle profesora Thona zatím není přesně známo, jak dlouho protilátky v organismu přetrvají, neboť záleží také na dalším opakovaném přirozeném setkání s infekcí, a tím na opětovném zesílení specifické imunitní odpovědi, jež vede také k tvorbě protilátek. Odhadem se podle něj může jednat řádově o měsíce až roky. I na tuto otázku by měla studie přinést konkrétní odpověď. Dle TZ

www.qualitylab.cz

www.zpmvcr.cz

www.insighters.cz

Zdroj: medicina.cz

Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt Pacientský hub

Unikátní projekt Ministerstva zdravotnictví Pacientský hub zahájil svoji činnost. Jeho cílem je poskytovat zázemí pro rozvoj a vzdělávání občanské společnosti ve zdravotnictví. Prostory Pacientského hubu na neformálním setkání s novináři a pacientskými organizacemi představil náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.

Pacientský hub je projekt Ministerstva zdravotnictví ČR financovaný z Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska 2014–2021 z programu Zdraví.

Projekt je jedinečný svým zaměřením na podporu pacientských organizací a pacientů. Projekt má primárně za cíl pacientským organizacím zajišťovat komplexní vzdělávací program, a to prostřednictvím seminářů, workshopů a setkávání s odborníky. Sdílený pracovní a komunitní prostor v pražských Vršovicích poskytuje prostor pro práci, spolupráci a sdílení dobré praxe. Kromě fyzických prostor Pacientský hub taktéž spravuje interaktivní webový portál a aktivně se podílí na rozvoji online komunity na sociálních sítích.

„Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje důležitost pacientských organizací a jejich práce pro pacienty. V tomto ohledu hrají skutečně nezastupitelnou roli. Věřím, že činnost Pacientského hubu výrazně přispěje k posílení jejich soběstačnosti, nezávislosti a kompetentnosti pro obhajování zájmů a práv pacientů,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Do programu se mohou registrovat a plně jej využívat členové a členky pacientských organizací. Prostor však bude otevřen i široké veřejnosti, a to skrze volnočasové, komunitní a osvětové aktivity, stejně tak jako pro akce s cílem zvýšit zdravotní gramotnost.

„Letošní rok byl pro všechny z nás ve znamení dramatických událostí a zkoušek. V porovnání s tím, čím procházíme, je otevření Pacientského hubu balzámem na duši,“ řekl náměstek pro legislativu a právo Radek Policar a dodal: „Věřím, že se již brzy dočkáme plného zprovoznění, jakmile se zlepší epidemická situace.“

Pacientský hub však nezahálí ani v době mimořádných opatření. Vzdělávací program probíhá čile v online podobě. V listopadu proběhl webinář k negrantovému fundraisingu, začátkem prosince uspořádal hub diskuzní setkání k digitalizaci a webinář k pořádání akcí online.

V oblasti vzdělávání je pro Pacientský hub důležitá bilaterální spolupráce s partnerskou organizací Norsk Revmatikerforbund (NRF). Jedná se o jednu z největších norských pacientských organizací s více než 34 000 členy, která je zaměřena na prevenci a boj s revmatickými onemocněními a na muskuloskeletální poruchy. NFR bude Pacientskému hubu poradcem zejména při tvorbě e-learningových vzdělávacích programů, se kterými má letité zkušenosti.

Projekt rovněž významně podpořila Městská část Praha 10, která Ministerstvu zdravotnictví poskytla nově zrekonstruované a bezbariérové prostory. Spolupráce bude nadále pokračovat propojováním aktivit hubu s činnostmi organizací i obyvatel této městské části.

Jak vypadají prostory Pacientského hubu?

Prostory Pacientského hubu se nacházejí na adrese U Vršovického nádraží 30, Praha 10 – Vršovice. Prostor o celkové rozloze 340 m2 bude v provozu každý všední den od 8:30 do 17:00 hodin. Návštěvníci mohou v tomto čase využívat multifunkční prostor o rozloze 72 m2, který bude především plnit funkci pracovního zázemí se stoly s nastavitelnou výškou a sdílenými počítači. Snadno jej ale lze proměnit na konferenční sál, galerii či promítací místnost.

Registrovaným členům budou dále k dispozici 3 plně vybavené zasedací místnosti o rozloze 10 m2, 12 m2 a 30 m2, kuchyň včetně prostoru pro odpočinek a relaxaci a sociální zařízení. Na zbylé ploše se nachází 6 kanceláří, z nichž 2 v tuto chvíli slouží jako zázemí pro zaměstnance Ministerstva zdravotnictví ČR a 4 využijí další subjekty, jež se o prostory budou moci v nadcházejícím roce ucházet v rámci veřejné soutěže.

Co jsou Fondy EHP a Norska?

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Patří mezi ně také Česká republika, která má s těmito fondy dlouhodobě vynikající spolupráci.

Zdroj: mzcr.cz

Zinek podporuje imunitní paměť

Tělo má neuvěřitelnou schopnost si pamatovat. Především s jakým virem v minulosti bojovalo, jak nebezpečný byl, jak se projevoval a co bylo nutné pro jeho likvidaci. Pokud tělo napadne běžný patogen (vir či bakterie), se kterým se vypořádalo v minulosti už nesčetněkrát, relativně snadno si poradí. Někdy je ale důležité imunitní paměť osvěžit.

Organismus se silnou imunitou má šanci, že si s patogenem dříve či později poradí. Pro lidi se sníženou imunitou (onkologičtí pacienti, diabetici, kardiaci, s obezitou atd.), kterých je v České republice nemalý počet, může mít jakékoliv onemocnění dramatičtější průběh a následky. Právě proto je důležité podporovat imunitu a imunitní paměť, aby tělo dokázalo rychle reagovat a minimalizovat škody.

Rychlost imunitní reakce závisí na tom, kolik je celkově imunitních buněk, mezi něž patří i buňky imunitní paměti. Zde se projeví, zda tělo je dostatečně zásobeno vitamíny, nebo zda některé chybí. Často to bývá právě zinek, esenciální prvek, který je součástí několika set enzymů regulujících metabolismus. Podílí se na stavu imunity tím, že podporuje množení, růst, tvorbu a také funkci imunitních buněk, jejichž počet a funkčnost jsou při obraně organismu velmi důležité.

Význam zinku výrazně roste i při obraně tělních buněk. Pokud si organismus včas „nevzpomene“, vir se dostane až k jádru buňky, pronikne dovnitř a začne se množit. I tomu zamezuje dostatečné množství zinku, který obstoupí tělní buňky a chrání je.

„Jeho nedostatek vede ke snížení obranné kapacity imunitní soustavy.  Zinek je nezbytný pro množení všech imunitních buněk, což je pro rychlou imunitní odpověď nezbytné,“ jmenuje nejdůležitější funkce zinku v těle prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zinek se také podílí na celistvosti kůže a sliznic.

Zdrojem zinku jsou živočišné potraviny, např. játra, červené maso, žloutek nebo tvrdé sýry. Mnozí lidé se těmto složkám z osobních i zdravotních důvodů vyhýbají. Přitom z živočišných zdrojů je nejlépe využitelný. Přítomný je také v některých druzích zeleniny, ale jeho vstřebatelnost je výrazně nižší. Příjem zinku u většiny lidí je nedostatečný, přitom je pro tělo naprosto nezbytný. Zdrojem zinku mohou být doplňky stravy, které mají výhodu, že se nemohou předávkovat. Nepotřebný zinek je totiž průběžně z těla vylučován. Dle TZ

www.focus-age.cz

Zdroj: medicina.cz

 

P.F. 2021

Příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku 2021 hodně zdraví pro vás a vaše blízké, lásku do rodiny a štěstí do domu.

Klíšťovou encefalitidu zastaví zima jen na čas

Ke konci listopadu 2020 se v České republice nakazilo klíšťovou encefalitidou 811 lidí, tedy více než za celý loňský rok, kdy se jednalo o 774 případů. Počet pacientů s tímto závažným onemocněním, u kterého může dojít k celoživotním následkům, roste již pět let po sobě. Ačkoliv je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů, využívá možnost očkování jen 29 % populace. Na současnou skutečnost upozorňuje MUDr. Dita Smíšková, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí z Nemocnice Na Bulovce.

V roce 2019 byl zaznamenán nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy za posledních 8 let, letos to bude ještě více. I když je naše země v porovnání s jinými státy Evropské unie malá, počet případů klíšťové encefalitidy je nejvyšší. Mírné zimy nahrávají rozšíření klíšťat a ta se vyskytují de facto na celém území naší republiky, včetně městských parků a zahrad. Je chybou spoléhat na běžná preventivní opatření, která si spojujeme se zabráněním přichycení klíšťat při cestách do přírody nebo na to, že se počet případů klíšťové encefalitidy sníží bez našeho přičinění. Je důležité, aby praktičtí lékaři informovali o dalších možnostech prevence, konkrétně o očkování.

Klíšťová encefalitida má u mnoha pacientů dlouhodobé i trvalé následky – časté bolesti hlavy, poruchy paměti a soustředění, zhoršení nebo ztrátu sluchu, ale i těžká, mnohdy trvalá ochrnutí končetin. Každoročně několik pacientů na klíšťovou encefalitidu umírá. Často vídáme, že rodinní příslušníci pacienta, kteří byli přímými svědky jeho onemocnění, se poté nechávají očkovat, pro pacienta samotného je ale už pozdě.

Přitom očkování je možné po celý rok. Ideální je začít s očkováním tak, abychom byli chráněni před začátkem sezony. Zima klíšťata zastaví jen na čas. První pacienti s klíšťovou encefalitidou se na našem oddělení každoročně objevují již v dubnu a rychle přibývají v dalších měsících.

Základní očkovací schéma se skládá ze 3 dávek s tím, že účinnost je možné očekávat 14 dní po 2. dávce. Ideální dobou pro objednání se k lékaři je tedy zima. K přeočkování stačí už jen jedna dávka vakcíny, aplikovaná nejprve po 3 letech a poté po 3 až 5 letech, v závislosti na věku. I v tomto případě nemá cenu čekat na to, až se klíšťata v březnu probudí. Při dodržování doporučených preventivních opatření není nutné se návštěvy praktického lékaře obávat z důvodu rizika nákazy COVID-19, případně je možné využít i služeb speciálních očkovacích center. Dle TZ

www.focus-age.cz.

 Zdroj: medicina.cz

Podpora imunity betaglukany

 

V souvislosti s koronavirem a sezónou akutních respiračních onemocnění připravila Česká lékárnická komora přehled vhodných preventivních opatření a možností podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity. V rámci těchto doporučení uvedla farmaceutka PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D., z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno mimo jiné betaglukany.

Betaglukany jsou unikátní přírodní komplexní polysacharidy, schopné podporovat obranné reakce organismu proti bakteriálním a parazitárním chorobám. Na trhu je doslova záplava produktů ve formě doplňků stravy. Jak vybrat kvalitní a účinný produkt s betaglukanem?

Ze všeho nejdůležitější, a přitom často opomíjená, je čistota nabízeného betaglukanu. Prof. Dr. Václav Větvička, prezident Mezinárodní společnosti pro výzkum glukanu experimentálně dokázal, že preparáty obsahující pouze rozdrcenou houbu mají minimální (pokud vůbec nějakou) účinnost. V případě kvasnic platí to stejné, jinak by bylo čisté droždí již dávno lékem a Češi jakožto národ pivařů, by byli tím nejzdravějším národem. Problém je totiž v tom, že náš žaludek nedokáže polysacharidy dokonale trávit, to plně dokážou jen býložravci. Proto je nutná izolace a složité přečistění suroviny.

Za kvalitní se považuje betaglukan od 70% čistoty a výše. Ani to však není tak jednoduché, protože zároveň záleží na tom, co zůstává v oněch tzv. nečistotách. Přesto by měly firmy čistotu dodávaného betaglukanu uvádět, a pokud tak nečiní, nemají se asi čím chlubit. Odborníci totiž zastávají názor, že nečistoty zabraňují navázání betaglukanu na receptory imunitních buněk a tím jejich aktivaci. Platí zde tedy jednoduchá nepřímá úměra – čím více nečistot, tím menší účinnost.

Na zdroji samotném překvapivě moc nezáleží, protože když je betaglukan dostatečně vyčištěn a v dostatečném množství, má relativně stejné účinky. Je tedy jedno, zda je získán z hub, kvasinek, mořských řas nebo z obilí. Nám Evropanům je ale geneticky a historicky biologicky nejblíže betaglukan z kvasinek, protože se tu s pomocí kvasnic peče chleba a pije pivo tisíce let.

Pro dospělou osobu obvykle postačí 200 mg betaglukanů denně, v případě důkladné prevence je možné zvýšit dávku až na 1 000 mg denně. Betaglukan sice není lék, ale může výrazně zvýšit šanci, že se nám virová infekce vyhne nebo bude mít alespoň mírnější průběh. Předávkování nehrozí, obranné reakce se rovněž nebezpečně nezvyšují. Navíc nemá betaglukan žádné negativní účinky.

https://www.lekarnici.cz/Media/Tiskove-zpravy/S-moznostmi-prevence-i-podpurne-terapie-covid-19-p.aspx

Dle TZ

Zdroj: medicina.cz

www.clk.cz

Několik komentářů k očkování

V současné době se objevují různé úvahy i pochybnosti o prospěšnosti očkování. Zejména u onemocnění jako jsou pravé neštovice, přenosná dětská obrna a černý kašel, která provázela vysoká nemocnost a úmrtnost, však očkování spolu s dalšími protiepidemickými opatřeními významně přispělo k eradikaci, tedy k celosvětovému vymýcení původce nákazy a vymizení infekčního onemocnění, jako se to podařilo poprvé na světě u pravých neštovice, k eliminaci, tedy dlouhodobému územnímu přerušení procesu šíření nákazy, jako se to podařilo poprvé na světě v Československu v roce 1960 u poliomyelitidy, a k výraznému snížení výskytu onemocnění (černý kašel/pertuse) a omezení dopadu každoročních chřipkových epidemií.  Aktualizace z roku 2015.


Nekolik_komentaru_aktualizace_2020_pertuse_KF_1_.pdf Několik komentářů k očkování.

Zdroj: szu.cz

1 2 3 4 108