Rubriky
Aktuality

Hygienicko-protiepidemická doporučení Ministerstva zdravotnictví stanovená pro zajištění sezóny letní dětské rekreace v roce 2022

Legislativní rámec

Zotavovací akce pro děti a jiné podobné akce pro děti jsou upraveny § 8 až § 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), a dále prováděcím právním předpisem vyhláškou č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o zotavovacích akcích“).

Příměstské tábory nejsou legislativou orgánu ochrany veřejného zdraví upraveny. Nejedná se o akce pobytové, ale o akce s denní docházkou. Pod výkon státního zdravotního dozoru orgánu ochrany veřejného zdraví standardně spadají provozovny stravovacích služeb, které často zajišťují stravování účastníků příměstských táborů. Pořadatelé příměstských táborů mohou v souladu s doporučením ministerstva, v   rozsahu aplikovatelném pro daný konkrétní typ příměstského tábora, postupovat.

Zotavovací akce pro děti je definována jako organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě umožnit získat specifické znalosti nebo dovednosti.

Jiná podobná akce pro děti je organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší než je definována zotavovací akce, tj. akce s počtem do 29 dětí do 15 let nebo s dobou trvání do 5 dnů.

Pořádajícím osobám jiných podobných akcí pro děti se doporučuje, s ohledem na obecné principy ochrany zdraví, postupovat v souladu s povinnostmi uloženými zákonem o ochraně veřejného zdraví zotavovacím akcím pro děti v § 8 až §11, a to včetně ohlášení akce u místně příslušné krajské hygienické stanice a zajištění hygienických požadavků v souladu s vyhláškou o zotavovacích akcích. V této souvislosti upozorňujeme, že ustanovení § 10 se na jiné podobné akce pro děti, ve spojení s § 12 zákona o ochraně veřejného zdraví, vztahuje.

Putovní tábory jsou typem zotavovací nebo jiné podobné akce pro děti a na jejich pořádání se vztahuje stejná právní úprava jako na klasické pobytové tábory (zákon č.  258/2000 Sb. a vyhláška č. 106/2001 Sb.). Pořadatelům putovních táborů, konaných v režimu jiné podobné akce pro děti, se doporučuje postupovat v souladu s výše uvedeným doporučením pro pobytové jiné podobné akce pro děti. V souvislosti s obecnými principy ochrany zdraví se dále doporučuje pro zajištění noclehu preferovat izolovaná nocležiště před veřejnou infrastrukturou kempů. V případě využití veřejných kempů využít vyhrazená okrajová místa pro tábory, kde lze účastníky tábora oddělit od ostatních návštěvníků, včetně možného vyčlenění hygienického zařízení pro děti v rámci hygienického zařízení veřejného tábořiště.

Jednotlivá ustanovení tohoto doporučení se na putovní tábory vztahují v rozsahu, který lze u daného typu tábora naplnit.


Zajištění ochrany zdraví účastníků akce

Při naplňování povinností uložených § 11 zákona o ochraně veřejného zdraví se zvláštní důraz klade na provedení vstupního zdravotního filtru u dětí, a nad rámec zákona lze provést i u ostatních účastníků akce, dále na stanovený zdravotní dohled v průběhu konání akce a na vedení veškeré zdravotnické dokumentace, včetně zdravotnického deníku, a na předání informace o zdravotním stavu dítěte rodičům po ukončení akce.

Dále se klade důraz na dodržování pravidel osobní i provozní hygieny všech účastníků akce, a to v souladu s obecně platnými protiepidemickými opatřeními – mytí rukou, event. dle aktuální situace použití dezinfekce, použití roušek v návaznosti na vykonávanou činnost (např. pro zdravotníka při ošetřování nemocného nebo z nákazy podezřelého), dodržování principů respirační hygieny při kašlání, kýchání a rýmě (zakrytí nosu a úst, užití kapesníku na jedno použití, odstranění použitého kapesníku do odpadu, očista rukou), kontrola dodržování zásad osobní hygieny dětmi a ostatními účastníky akce, sanitace prostor a prostředí, tj. provozní hygiena všech prostor tábora, se zvláštním zřetelem na hygienická zařízení a jejich vybavení (toaletním papírem, tekoucí pitnou event. teplou vodou, mýdlem v dávkovači, dle možností jednorázovými ručníky, nebo každé dítě musí mít k dispozici  vlastní ručník, dle potřeby dezinfekcí s s plným virucidním účinkem), pravidelné větrání všech prostor v pevném objektu.
Zvláštní důraz je kladen na osobní a provozní hygienu osob činných při přípravě stravy ve stravovacím provozu (stravovacím úseku), včetně vyčleněného samostatného hygienického zázemí pro personál kuchyně. Obdobně je důraz kladen na dodržení vysokého hygienického standardu v prostorách izolace nemocných nebo z nákazy podezřelých, včetně vyčlenění hygienických zařízení pro tyto osoby.

Konkrétní hygienické požadavky se odvíjí od typu akce (pevný objekt, chatky, stanové tábory) a od standardního způsobu zajištění jednotlivých činností v daném typu akce, tj. pravidelný denní úklid s použitím dezinfekčních prostředků s plným virucidním účinkem a pravidelné větrání všech provozních i ubytovacích prostor (např. 2x denně úklid a dezinfekce WC, umýváren a jídelny před každým jídlem) a dle konkrétní situace úklid a dezinfekce celého areálu tábora v průběhu akce s důrazem na úklid mezi jednotlivými běhy. Z tohoto důvodu by měl být mezi jednotlivými běhy zajištěn jeden volný den. Pokud nelze z provozních důvodů zajistit, lze připustit provedení úklidu a potřebné dezinfekce celého areálu, včetně vyvětrání všech pobytových prostor tak, že bude dodržena časová prodleva mezi jednotlivými běhy bez přítomnosti dětí.
Při střídání běhů je vhodné, v návaznosti na místní podmínky, minimalizovat kontakt mezi dětmi z jednotlivých běhů.

Úklid areálu tábora a ubytovacích prostor za účasti dětí je prováděn standardním způsobem, a to za podmínek dodržování zásad osobní hygieny a pod dohledem fyzické osoby činné na akci. U malých, především stanových táborů, kde jsou stanovené činnosti součástí denního režimu, lze pod dohledem fyzické osoby (vedoucích) a za podmínek zvýšené hygieny, umožnit dětem mytí nádobí (tj. nádobí určené pro přípravu pokrmů a vlastního nádobí, přičemž platí zásada, že vlastní nádobí si každé dítě myje samo a dále zajistit, aby poslední oplachová pitná voda vlastního nádobí byla tekoucí).
Vždy se však děti vylučují z úklidu hygienických zařízení, ošetřovny, izolace, výrobní části stravovacího úseku, provádění dezinfekce.

Suché záchody musí být vybaveny omyvatelným a dezinfikovatelným prknem, popř. obklady u dřevěných latrín, event. dle možností dalšími omyvatelnými a dezinfikovatelnými povrchy, musí být zajištěno pravidelné vrstvení přírodním materiálem a denní dezinfekce.

V případě mobilních WC musí být zajištěna stanovená očista a dezinfekce.

WC musí být zřízeny v dostatečném počtu, podle možností se užívají odděleně dle skupin dětí. Pro zajištění podmínek osobní hygieny po použití toalety musí být zajištěno mytí rukou v tekoucí vodě a v návaznosti na aktuální místní epidemiologickou situaci na konkrétní akci, lze užít dezinfekční přípravek na ruce s plným virucidním účinkem.

V této souvislosti upozorňujeme, že základním hygienickým opatřením je zajištění pravidelného a správného mytí rukou (v souladu s doporučením MZ) v tekoucí teplé vodě za použití tekutého mýdla a ručníku na jedno použití. Pokud se z důvodu místní epidemiologické situace použije na dezinfekci rukou přípravek s plným virucidním účinkem, aplikuje se na osušené ruce s použitím dostatečného množství prostředku tak, aby vystačil i na hřbet rukou a nejen na prsty a dlaně.

V případě řešení mimořádné epidemiologické situace na akci se doporučuje dezinfekční přípravek s plným virucidním účinkem k dezinfekci rukou umístit do prostor hygienického zařízení, do jídelny, kuchyně, ošetřovny a izolace, prostor určených ke shromažďování, na místo určené k zajištění pitného režimu a na místo určené k manipulaci s pitnou vodou, v případě její donášky nebo dovozu.

Přípravu stravy je nutné zajistit v souladu se správnou hygienickou a výrobní praxí, a to v návaznosti na způsob a rozsah poskytovaného stravování (kuchyň v pevném objektu, táborová příprava stravy), podle požadavků platné právní úpravy pro daný typ stravovacího provozu, za zvýšených hygienických požadavků u personálu, což je především důsledná hygiena rukou, dle potřeby doplněná dezinfekcí, a dále podle typu stravovacího provozu (na základě vyhodnocení zdravotních rizik konkrétního stravovacího provozu a místní epidemiologické situace) s užitím jednorázových ochranných rukavic, pracovního pláště apod., včetně důsledné hygieny prostoru kuchyně a jídelny a dalších souvisejících prostor, podle možností s preferencí užití vlastního jídelního nádobí a příborů pro každého účastníka akce, v návaznosti na typ akce.
Účast dětí na přípravě stravy lze připustit v rozsahu stanoveném vyhláškou o zotavovacích akcích. Aktuální zdravotní stav dětí, které se účastní na přípravě stravy, musí být posouzen zdravotníkem a děti musí důsledně dodržovat vysoký standard osobní hygieny, tj. především účinné mytí rukou.

Pod kontrolou musí být celý řetězec stravování od nákupu bezpečných potravin, použití pitné vody, dodržení skladovacích podmínek, rozdělení pracovních ploch a pomůcek, zabránění křížové kontaminaci, správného tepelného ošetření, uchovávání pokrmů při bezpečných teplotách, zajištění provozní čistoty a vysokého stupně osobní hygieny.

Nutno zajistit oddělené mytí nádobí od nádobí použitého infekčně nemocnými účastníky, včetně jeho případné dezinfekce. Samozřejmostí je oddělené mytí provozního nádobí od nádobí stolního, používaného strávníky ke konzumaci.

Pro osoby zajišťující přípravu stravy (potravináře) musí být vyčleněno hygienické zařízení (samostatné WC a umyvadlo). Tyto osoby musí mít zajištěny podmínky pro vysoký standard osobní hygieny, který zahrnuje i účinné mytí rukou, event. možnost jejich dezinfekce a osušení ručníky na jedno použití.

U stanových táborů se suchými záchody a s absencí běžných podmínek pro mytí rukou, musí být pro potravináře vyčleněno samostatné mycí místo – zvlášť při manipulaci s potravinami a zvlášť po použití WC, a to včetně bezpečného následného osušení rukou.

Z ostatních zásad se nesmí zapomenout na oddělenou a bezpečnou manipulaci s čistým a použitým prádlem a na manipulaci s odpadem, vždy s důrazem na zajištění příslušných standardních hygienických a protiepidemických opatření.

Nadále je kladen důraz na opakovanou edukaci dětí a personálu, před a v průběhu akce, v obecně platných hygienických a protiepidemických opatřeních, u personálu dále v manipulaci s biocidními přípravky.

Pro personál zajišťující stravování, úklid a pro zdravotníka je nutné zajistit vhodné osobní ochranné pracovní pomůcky.

 

Režimová opatření – standardní postup   

V případě nepříznivé místní epidemiologické situace se doporučuje, v návaznosti na velikost akce, tj. celkový počet účastníků, omezit případné šíření infekčního onemocnění vytvořením homogenních skupin dětí (což je řešeno standardně nejčastěji v podobě oddílů), a dále omezit kontakt mezi účastníky v rámci celotáborových akcí. Obdobně dle možností zabezpečit časově nebo prostorově oddělený skupinový výdej stravy.

 

Postup v případě výskytu infekce – standardní postup   

V případě podezření na výskyt infekčního onemocnění s epidemickým výskytem, event. závažného infekčního onemocnění, včetně infekce covid-19, nebo při vzniku jakýchkoliv pochybností, bezodkladně informovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici/Hygienickou stanici hl. m. Prahy, která rozhodne o dalším postupu na základě posouzení konkrétní epidemiologické situace a místních podmínek a pořádající osobě uloží příslušná protiepidemická opatření.

Doporučuje se ověřit si aktuálnost kontaktních údajů na rodiče/jiného zákonného zástupce dítěte pro případ vzniku zdravotní indispozice u dítěte, a to z důvodu zajištění jeho možného bezodkladného návratu do rodiny. Proto je nutné s touto povinností seznámit rodiče před zahájením akce.

Dále se provozovatelům akce doporučuje požádat rodiče/jiného zákonného zástupce dítěte o nahlášení výskytu závažného infekčního onemocnění u dítěte, v době do 21 dnů po návratu z akce, místně příslušné krajské hygienické stanici/Hygienické stanici hl. m. Prahy, na jejímž území, tj. v kraji, byla akce pořádána, a to vzhledem k tomu, že v některých případech zůstává personál tábora v místě konání akce po celou dobu prázdnin.

V případě propuknutí infekčního onemocnění anebo jen v okamžiku podezření na nákazu,  je nezbytné bezodkladně izolovat všechny nemocné nebo z nákazy podezřelé osoby tak, aby bylo zamezeno jejich kontaktu se zdravými osobami. Zvlášť je třeba izolovat úzké kontakty s infekčně nemocným nebo z nákazy podezřelým (např. spolubydlící ubytované v bezprostřední blízkosti s nemocnou osobou).

Z tohoto důvodu musí být prostor pro izolaci připraven k využití kdykoliv. K izolaci musí být předem vyčleněno WC s možností bezprostředního mytí rukou v tekoucí pitné vodě, podle možností teplé, a následnou dezinfekcí rukou za užití přípravku s plným virucidním účinkem.

Bezodkladně musí být proveden úklid a dezinfekce prostor, kde byl nemocný (dítě nebo jiná osoba přítomná na akci) ubytován, nebo se pohyboval, během epidemiologicky významné doby. Dále musí být zajištěn úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor, kde nemocný pobýval, včetně provětrání lůžkovin a matrací po dobu 24 hodin.

Pro všechny infekčně nemocné nebo z nákazy podezřelé bude vyčleněno hygienické zařízení a jídelní nádobí. Pokud nelze vyčlenit celé hygienické zařízení bude pro nemocné (děti i dospělé) vyčleněno a označeno samostatné WC a mycí místo pro hygienu rukou po použití WC (podmínka platí i pro stanové tábory), a to včetně zajištění dezinfekce rukou.

Pokud nejsou hygienická zařízení pro jednotlivé skupiny účastníků oddělena, musí být minimálně WC a výtokové kohouty pro osobní hygienu vyčleněny a označeny zvlášť pro izolaci, osoby pečující o nemocné, osoby vykonávající epidemiologicky závažné činnosti (příprava stravy, manipulace s pitnou vodou v případě její donášky nebo dovážení) a pro ostatní účastníky akce.

Pozornost se musí věnovat i ručníkům, i když ve většině případů mají děti své vlastní textilní, standardně se doporučuje používat ručníky na jedno použití, pravidelně dezinfikovat výtokové kohouty a další kontaktní místa, plochy apod. Pro osoby vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a pro potřeby izolace a ošetřovny musí být vždy užity ručníky na jedno použití.

K mytí rukou se vždy použije tekuté mýdlo v dávkovači.

Z ostatních zásad se nesmí zapomenout na pravidelné větrání v pevných objektech, oddělenou a bezpečnou manipulaci s čistým a použitým prádlem, důsledné dodržení požadavku na zajištění průchodu mezi lůžky (tj. dodržení vzdáleností) a na manipulaci s odpadem s důrazem na zajištění příslušných protiepidemických opatření.

V případě ošetřování nemocných dětí, resp. dalších osob, musí zdravotník na táboře, jednak s ohledem na ochranu svého zdraví a jednak z důvodu zamezení dalšího šíření nákazy, používat  osobní ochranné pomůcky, mít zajištěny podmínky pro bezpečné mytí a dezinfekci rukou. Velkou pozornost je nutné věnovat bezpečné manipulaci s prádlem nemocného a celkově podmínkám jeho ošetřování.

Způsob zásobování pitnou vodou

Postupuje se dle standardních postupů zajištění zdroje pitné vody, a to včetně dovozu a donášky, viz. materiál „Návod k bezpečnému zásobování letních táborů pitnou vodou (metodické doporučení SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu)“.

http://szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/MP_letni_tabory.pdf
 

Desatero správné manipulace s dováženou vodou na táborech

Jako zdroj pitné vody, zejména na stanových táborech konaných v přírodě, je nejčastěji používána dovážená voda v barelech. Dostatek pitné vody musí být zajištěn k pití, čištění zubů, vaření, mytí nádobí, čištění pracovních ploch v kuchyni a k provozu ošetřovny a izolace. Vzhledem k tomu, že voda může být v průběhu odběru, transportu a uchovávání kontaminována, musí být dodržováno několik zásad pro udržení jakosti pitné vody tak, aby nedošlo k ovlivnění organoleptických vlastností vody (barva, chuť, pach), popř. nebylo ohroženo zdraví spotřebitelů.

Pro udržení jakosti vody se doporučuje dodržovat následující body:

  • vybírat si přednostně k odběru vodu z veřejného vodovodu, popřípadě veřejné studny, která je pod neustálým dohledem. Pokud by tomu tak nebylo, ověřit si nezávadnost odebírané vody, vyžádat si rozbory vody, zjistit, zda v blízkosti studny není nějaký možný zdroj znečištění (jímka, hnůj, chlév, …). Vždy je lépe vyžádat si více rozborů, aby se dalo posoudit, zda je kvalita vody ve zdroji stálá nebo proměnlivá,
  • s „dodavatelem“, který poskytuje pitnou vodu sepsat o této skutečnosti smlouvu, včetně uvedení o jaký zdroj pitné vody se jedná, v případě individuálního zdroje vody uvést skutečnost, že jsou pravidelně prováděny rozbory vody, které prokazují její jakost, je nutno mít kopii protokolu o posledním rozboru vody u sebe,
    tento protokol nesmí být starší 3 měsíců,
  • vyčlenit a označit barely či jiné nádoby pro uchovávání či transport pitné vody a k manipulaci s touto vodou vyhradit a označit nádobí a náčiní (pomůcky, které se používají k přelévání, nabírání a k jiné manipulaci) tak, aby nedošlo k záměně a případné kontaminaci nečistotami z okolního prostředí, případně užitkovou vodou. Barely či jiné nádoby musí být uzavřené a zhotovené z materiálů určených k přímému styku s pitnou vodou nebo potravinami a vyčleněné k tomuto účelu,
  • k převozu pitné vody používat pouze čisté nádoby vhodné pro styk s potravinami či pitnou vodou, nádoby musí být zakrytovány, aby se minimalizovalo riziko kontaminace pitné vody nečistotami z vnějšího prostředí, a tím k ohrožení jakosti a nezávadnosti pitné vody,
  • před každým použitím nádobu určenou pro pitnou vodu vymýt (mechanicky očistit), aby se zlikvidovaly zbytky případných nečistot, které se mohou usazovat
    na stěnách a zejména na dně nádob a následně vydesinfikovat vhodným dezinfekčním přípravkem. Po dezinfekci provést vždy oplach pitnou vodou,
  • pitnou vodu v nádobě lze ošetřit vhodným dezinfekčním přípravkem, který napomůže k udržení jakosti pitné vody. Vždy je potřeba se řídit pokyny výrobce tohoto přípravku, který uvádí účel použití, tedy vhodnost pro ošetření pitné vody, dobu expozice a koncentraci,
  • nádoby s vodou skladovat na vhodném místě (stinné, chladné, zastřešené místo), při nevhodném skladování může dojít k pomnožení mikroorganismů a k ovlivnění chuti, případně i pachu pitné vody,
  • vodu z nádob spotřebovat v co nejkratším možném čase, při delší stagnaci dochází k pomnožování mikroorganismů, k tvorbě biofilmu, což vede ke zhoršeným organoleptickým vlastnostem vody,
  • voda v nádobě musí být vždy vypotřebována, není možno doplňování vody, důvody jsou obdobné, tzn. ve vodě, která v nádobě stagnovala delší dobu, dochází k pomnožení mikroorganismů, tím pádem dochází ke kontaminaci vody dolévané a ta pak nemá požadovanou kvalitu a rychleji ztrácí jakost,
  • s pitnou vodou smí manipulovat pouze odpovědná osoba, která je držitelem zdravotního průkazu, což ji předurčuje k tomu, že smí vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, kam právě manipulace s pitnou vodou spadá,
    a má znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Při práci je nutné dodržovat vysoký stupeň osobní hygieny. 

Doplnění

Pokud je voda přiváděná ze spolehlivého zdroje k místu spotřeby hadicí, tak je nezbytné pamatovat na to, že by měla být hadice vyrobená z materiálů vhodných pro styk s pitnou vodou. Spoje hadice nesmí ležet na zemi, kde se tvoří (např. při dešti) kaluže vody, popř. v blátě. Pozor na stagnaci vody v hadici. Dle Státního zdravotního ústavu je nutné objem vody v hadici po noční stagnaci nebo po několikahodinové stagnaci během teplého dne před odběrem pro pitné účely vypustit.  Opět platí, že hadice musí být používána výhradně k tomuto účelu, musí být správně udržována, důkladně propláchnuta, případně dezinfikována pokud došlo ke zhoršení kvality vody. Mimo sezónu musí být skladována v čistém prostředí.

K osobní hygieně se často používají studánky a prameny. Předně je nutné upozornit, že se jedná o nejzranitelnější zdroje, protože kvalita vody v nich podléhá nejrychlejším změnám. Dle doporučení Státního zdravotního ústavu je důležité kontrolovat vzhled vody v uvedených zdrojích zejména po dešti – pokud se voda po dešti zakalí, nejde o spolehlivý a bezpečný zdroj. V průběhu tábora je vhodné každý den ráno pohledem zkontrolovat stav studánky, (ne)přítomnost viditelných nečistot v pramenní jímce a vzhled, pach a chuť vody. Rozhodně je nutné si všímat bezprostředního i širšího okolí pramene, zda tam nedochází nebo nedošlo k činnostem, které by mohly ovlivnit kvalitu vody.

 

Nakládání s odpady

Hygienické požadavky pro nakládání s odpady a splaškovými odpadními vodami řeší vyhláška o zotavovacích akcích.

Nakládání s odpady musí odpovídat zákonu č.541/2020 Sb., o odpadech. Všechny vzniklé odpady musí být ukládány do odpovídajících obalů, které lze snadno čistit a dezinfikovat. Třídění odpadů musí odpovídat platným právním předpisům. Shromažďovací místo by mělo být v dostatečné vzdálenosti od ubytovacího a hracího prostoru.

Kuchyňské odpady musí být shromažďovány samostatně, nejlépe v chlazeném prostoru. V případě, že není k dispozici chlazený prostor, musí být zajištěna taková četnost odvozu odpadu, která by zabránila kvašení a hnilobným procesům v odpadu. Odpady se skladují mimo prostory, kde se manipuluje s potravinami.

Požadavky na záchody jsou uvedeny ve vyhlášce o zotavovacích akcích. V případě, že budou používány suché záchody je nutné denně záchody zasypávat vhodným materiálem např. zeminou a pravidelně dezinfikovat. 

V souvislosti s účastí dítěte na zotavovací akci se pořádající osobě dokládá:

1. Potvrzení o bezinfekčnosti dítěte

 Bezinfekčnost dítěte, v souladu s ustanovením § 9 zákona o ochraně veřejného zdraví, potvrzuje písemným prohlášením rodič nebo jiný zákonný zástupce, event. jiná fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil, toto písemné prohlášení nesmí být starší než jeden den (rozhodné datum je den přijetí na akci).

V prohlášení se uvede: že dítě nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 kalendářních dnech před odjezdem nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy a ani mu není nařízeno karanténní opatření.

2. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na akci

Zdravotní způsobilost dítěte k účasti na zotavovací akci, v souladu s ustanovením § 9 zákona o ochraně veřejného zdraví, ověřuje a posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, jiný poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, vzor lékařského posudku upravuje vyhláška o zotavovacích akcích, platnost posudku je dva roky od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte.

Zdroj: mzcr.cz

Rubriky
Aktuality

Český registr pacientů bojuje s migrénou

Biologická léčba významně snižuje počet dní, které musí lidé prožít s migrénou, a zlepšuje tak výrazně kvalitu jejich života. Vyplývá to z dat nově založeného Českého registru pacientů s migrénou na nové preventivní léčbě (ReMig), který je zveřejňuje vůbec poprvé. Zatímco před zahájením biologické léčby prožili pacienti v průměru 10,9 dní s migrénou měsíčně, po devíti měsících od zahájení terapie došlo k výraznému poklesu – na 3,1 dnů. Lidé trpící migrénou podle dat z registru také přestali už po šesti měsících nadužívat akutní léky na bolest hlavy.

„Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ vysvětluje sledování této hodnoty předseda správní rady ReMig MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.

Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 % celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety. Očekává se, že údaje z registru povedou k lepšímu pochopení potřeb pacientů, k včasnému odeslání správně diagnostikovaných do specializovaných center a ke zmapování efektu biologické léčby této nemoci. Přestože zdravotní pojišťovny již biologickou léčbu proplácí více než dva roky, v Česku ji užívá jen zlomek těch, kteří by na ni měli nárok. Důvodem je mimo jiné to, že řada lidí nemoc před svým okolím tají – bojí se zlehčování a posměchu – a odhadem 40 % pacientů vůbec neví, že jejich problémy má na svědomí právě migréna. Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů.

Lékaři mohou biologickou léčbu nasadit v centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterých je v Česku jednatřicet, jejich seznam lze nalézt například na www.migrena-kompas.cz/centra-pro-lecbu/. Pacient musí splnit určitá kritéria – mít více než čtyři záchvaty měsíčně a projít klasickou preventivní léčbou. Teprve když ta nezabere, může odborník uvažovat o léčbě monoklonálními protilátkami. Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu. U biologických léků se  také pozoruje minimum nežádoucích účinků.

Registr v současné době nabírá data ze specializovaných center. K závěru loňského roku poskytlo údaje deset z nich, a to o 231 pacientech na biologické léčbě, z toho podíl žen činil 87,9 %. Průměrný věk pacientů byl 46,8 let, nejmladšímu bylo 21 a nejstaršímu 75 let. Většina pacientů (55 %) je středoškolsky vzdělaná, dalších více než 30 % má vysokou školu. Přes 70 % lidí v registru pracuje na plný úvazek, 10 % na částečný, invalidní důchod pobírá jen 7,4 % pacientů. Více než 64 % léčených má migrénu v rodině. Většina si nepamatuje, co jejich nemoc poprvé spustilo. Ti, co si to pamatují, uvádí nejčastěji stres, 9,5 % pacientek uvedlo jako spouštěcí událost první menstruaci. Celkem 58,9 % pacientů trpí kromě migrény dalším přidruženým onemocněním, nejčastěji psychiatrickým (32,4 %), především depresemi a úzkostmi, poté nemocemi srdce (28,7 %).

Registr ReMig je český registr pacientů s migrénou na biologické terapii. Registr byl založen v roce 2021 a správcem je nadační fond Hedalga ve spolupráci s výborem Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP (Czech Headache Society). Provoz registru, technické zabezpečení a analýzu dat zajišťuje společnost Value Outcomes s.r.o.  Dle TZ

www.remig.cz

www.migrena-kompas.cz

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Návrat nemocí proti kterým se očkovalo

Zavedení očkovacích programů pomohlo výrazně snížit výskyt nebezpečných nemocí a zachránit miliony životů. V důsledku dnešního propojeného světa a klesající proočkovanosti se však některé z těchto nemocí v naší zemi znovu objevují a jejich výskyt se dokonce zvyšuje. Riziku vážných zdravotních problémů způsobených některými „dětskými“ nemocemi jsou vystaveni lidé s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Těmto infekcím lze i v dospělosti nejlépe předcházet očkováním.

Povinné očkování v dětství pomáhá chránit ty nejmenší před řadou nebezpečných nemocí. Některé z nich však mohou ohrožovat člověka i v dospělosti, například pokud trpí nějakým chronickým onemocněním. Na povinné očkování v dětství navazuje v dospělém věku pouze přeočkování proti tetanu každých 10 až 15 let, které je i plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Věk a chronické nemoci však zůstávají rizikovým faktorem. S přibývajícím věkem se přirozená obranyschopnost organismu snižuje a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Řada infekčních onemocnění, která by pro mladého a zdravého člověka nebyla život ohrožující, může mít pro chronicky nemocného nebo staršího pacienta velmi závažný průběh,“ vysvětluje praktický lékař z Prahy, MUDr. Michal Lazák.

 Protilátky z očkování v dětství nebo dokonce překonání samotné nemoci nemusí chránit po celý život. Například v případě černého kašle (pertuse) dochází k poklesu protilátek již 3 až 12 let po očkování, v případě záškrtu (difterie) je to po 10 letech. Člověk se tak stává k těmto nemocem opět vnímavý.Některé z onemocnění se začínají navíc objevovat navzdory účinným očkovacím programům. V případě černého kašle tvoří děti v současné době pouze třetinu pacientů a jeho výskyt se v posledních letech zvýšil zejména u osob starších 65 let a u osob s chronickým plicním onemocněním.

Lidé trpící astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí jsou obecně náchylnější k respiračním infekcím, a to v důsledku chronického zánětu a destruktivních změn dýchacích cest, způsobených jejich chronickým onemocněním. Současně dlouhodobá léčba kortikosteroidy stabilizujícími chronický zánět dýchacích cest vede k oslabení funkce slizničního imunitního systému.Tito lidé pak mají v případě onemocnění černým kašlem vyšší pravděpodobnost vzniku komplikací v podobě těžkého zápalu plic, rozvoje srdečního a respiračního selhání, dehydratace a selhání ledvin, zhoršení celkového stavu včetně poruch vědomí, dezorientace, inkontinence apod.Dalším závažným onemocněním, rovněž postihujícím dýchací systém, je i záškrt, který způsobují bakterie produkující nebezpečný toxin. Na záškrt umírá v průměru 5 až 10 % pacientů, ale až 20 % dospělých nad 40 let.

Nejúčinnějším způsobem prevence těchto onemocnění je očkování v dospělosti. Termín je přitom vhodné spojit s pravidelným očkováním proti tetanu a nechat se očkovat kombinovanou vakcínou obsahující očkovací látky proti tetanu a také proti černému kašli a záškrtu. V současné době se doporučuje očkovat touto vakcínou alespoň jednou v dospělosti. Přeočkování dospělých je vhodné rovněž v rámci prevence přenosu těchto onemocnění na nejmenší děti, tedy hlavně u členů rodiny, kteří jsou v kontaktu s novorozenci, dále také u cestovatelů či humanitárních pracovníků, kteří jsou v úzkém kontaktu s místním obyvatelstvem mimo zemí Evropy a Severní Ameriky.

Zažádat o kombinovanou vakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu finančně přispívá. Dle TZ

www.insighters.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Konference o kyberbezpečnosti ve zdravotnictví

Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví bude hlavním tématem konference pořádané společností Atos 9.-10. června 2022 v brněnském OREA Congress Hotelu Brno. První den bude věnován tématu z pohledu vrcholového managementu nemocnic, druhý den se pak zaměří na manažery kybernetické bezpečnosti. Jednotlivé přednášky, diskuze a ukázky poskytnou také rady, jak vhodně využít dostupné fondy z Evropské unie.

„Kyberbezpečnost je velmi aktuální téma, u nemocnic a dalších zdravotnických zařízení je však potřeba jej brát snad ještě vážněji než kde jinde. Jde totiž o lidské životy, které mohou být v ohrožení. Mnoho českých nemocnic se útoku v poslední době nevyhnulo, jde o reálný problém, který je potřeba řešit rychle a celistvě,“ říká specialista na kyberbezpečnost a jeden z organizátorů konference ze společnosti Atos IT Solutions and Services.

Konference bude edukovat zástupce vrcholového managementu a odborníky na kyberbezpečnost v nemocnicích. První jmenované skupině bude věnován především program 9. června, druhá skupina si přijde na své v průběhu 10. června. Zástupci obou skupin se ale mohou zúčastnit obou dnů konference, vstup je bezplatný, zúčastnění si hradí pouze případné ubytování.

Cílem konference je představit kyberbezpečnost jako komplexní problematiku, kterou je potřeba řešit v rámci celého ekosystému od klimatizace po ty nejsložitější zdravotnické přístroje. Účastníci se dozví informace o různých bezpečnostních řešeních a scénářích ochrany nebo tipy odborníků. Ze zkušeností se ví, že nákupy kyberbezpečnostních řešení v minulosti v nemocnicích probíhaly poměrně impulzivně, a proto je snaha tuto situaci napravit.

Očekávat mohou účastníci také případové studie reálných situací napadených nemocnic, které ochromil kyberútok. Následky kyberútoku jsou často připisovány pouze IT oddělení nemocnice, což je ale většinou chybná úvaha. Vždy je potřeba hlavně podpora z vedení nemocnice.

Datum konání: 9.-10. června 2022

Místo: OREA Congress Hotel Brno

Program konference a registraci naleznete na  atos.net/cs.

Cílem společnosti Atos je napomáhat ve vytváření budoucnosti informačních technologií. Svými odbornými znalostmi a službami podporuje rozvoj vědomostí, vzdělávání a výzkumu multikulturním přístupem a přispívá k rozvoji vědeckotechnické excelence. Působí na českém trhu od 1. září 2011.

Dle TZ

www.atos.net

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Po 15. roce věku kouří zhruba čtvrtina Čechů, časté a nadměrné pití alkoholu přiznává více než každý desátý dospělý

V roce 2021 bylo v populaci České republiky celkem 24,4 % kuřáků tabákových výrobků starších 15 let. V porovnání s rokem 2020 (23,1 %) zaznamenáváme nárůst o 1,3 procentního bodu. Denně kouří 22,0 % mužů a 13,3 % žen. I přes občasné roční odchylky lze ale ve sledovaných letech 2012 – 2021 pozorovat trvalé snižování podílu kuřáků v populaci (prevalence).  Co se týká alkoholu, časté pití nadměrných dávek týdně nebo častěji, přiznává skoro 12 procent dospělých (11,6 %) . Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které jsou každoročně uveřejňovány Státním zdravotním ústavem (2).


Každoročně zemřou na následky kouření tisíce lidí, v rámci České republiky se ročně jedná o 16 až 18 tisíc osob, které umírají nejčastěji v souvislosti se zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic, případně chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Na jednoho zemřelého kuřáka připadá 15 ztracených let života (Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2021, 2022).

Ze současných kuřáků více než tři čtvrtiny představují denní kuřáci, přesně 17,6 % všech respondentů. Denně kouří 22,0 % mužů a 13,3 % žen. „Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý. Celkově je kuřáky nejčastěji uváděna spotřeba 15‒24 cigaret denně, stejně jako v roce 2020. Z pohledu průměrného počtu vykouřených cigaret, ale je vidět v loňském roce pokles v denně vykouřených cigaretách, a to zhruba o 2 kusy. Z 12,7 kusů cigaret v roce 2020 na 10,9 kusů cigaret v roce 2021,“ upřesňuje vývoj MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví.

U mužů je nejčastější spotřeba 15‒24 cigaret denně, zatímco u žen 5‒9 cigaret denně. Muži v průměru vykouří o téměř 3 cigarety denně více než ženy. V porovnání let 2020 a 2021 statisticky významně poklesl podíl kuřáků, kteří průměrně vykouří 25 a více cigaret denně, a to ze zhruba 9% na necelá 3%. (9,1 % vs. 2,9 %) U nejmladší věkové kategorie 15–24 let zaznamenáváme dokonce pokles z více než 8% na nulu. (8,3 % na 0,0 %)

„Důležitou skutečností, na kterou je třeba upozornit je fakt, že zdraví škodlivým účinkům tabákových výrobků, jsou vystaveni také ti, kteří užívají elektronické cigarety a zahřívané tabákové výrobky. Mnozí se přitom mylně domnívají, že pokud nekouří přímo tabák v podobě cigaret, doutníků či dýmky, tak vlastně nedělají pro své zdraví nic špatného. To je ale velký omyl. I náplň pro elektronické cigarety totiž většinou obsahuje až 20% nikotinu. I v případě výrobcem deklarovaného nulového obsahu nikotinu se při zahřátí e-liquidu částečně rozkládají látky jako glycerol a propylenglykol a další chemikálie. V aerosolu některých elektronických cigaret byl v minulosti zjištěn i zdraví škodlivý trimethylpyrazin, formaldehyd, těžké kovy a další škodlivé látky,“ (1) připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková s tím, že také zahřívané tabákové výrobky, kdy je tabák zahříván jiným zdrojem než přímým hořením, logicky nesou rizika příjmu nikotinu a dalších jedovatých látek.

V roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 % osob, přitom 4,0 % respondentů denně. Přibližně polovina (52,5 %) uživatelů elektronických cigaret uvádí, že kouří současně i klasické cigarety a skoro 30 procent (28,2 %) uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo.

Zahřívané tabákové výrobky v současné době užívá 7,0 % dotázaných. V porovnání s rokem 2020 (4,1 %) můžeme pozorovat nárůst o skoro 3 procentní body (2,9 p. b.).

V roce 2020 byla do dotazníku nově zařazena také otázka užívání nikotinových sáčků bez obsahu tabáku. Nejvyšší zastoupení uživatelů nacházíme v nejmladší věkové skupině 15-24 let (6,6 %).

„Obecně lze říci, že pokud tyto alternativní výrobky pomáhají kuřákům v procesu odvykání, mohou být pro tuto dobu méně škodlivé danému člověku, než klasická cigareta. Je tu ale nebezpečí, a statistika to potvrzuje, že podporují v závislosti na jiné formě příjmu nikotinu i lidi, kteří nikdy před tím nekouřili. Vidíme, že skoro 30 procent uživatelů elektronických cigaret dříve nekouřilo klasické cigarety. Je proto nutné zdůrazňovat, že žádná forma e-cigaret, zahřívaných tabákových výrobků a podobných verzí, není zdraví dlouhodobě prospěšná, jak se snaží často veřejnost přesvědčit někteří výrobci.,“ upozorňuje dále MUDr. Nejedlá.   

Téměř třetina (30,4 %) současných kuřáků také udává, že se v průběhu roku 2021 pokusila přestat kouřit. Nejvíce jich bylo ve skupině nejmladších kuřáků (15–24 let). Podařilo se to jen asi 1,5% z nich (1,4 %).

Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním, s nižším vzděláním toto úsilí klesá. V porovnání s rokem 2020 (34,8 %) je množství osob, kterým lékař doporučil přestat kouřit, vyšší (37,7 %).

Přístup současných kuřáků ke kouření v souvislosti s tzv. protikuřáckým zákonem zůstává ve skoro 70% (68,9 %) beze změn, přes 20% (22,2 %) ale udává, že kouří méně.

Údaje výzkumu byly získány od výběrového souboru 1788 jedinců. Výzkum je reprezentativní pro obyvatelstvo České republiky ve věku nad 15 let z hlediska věku, pohlaví a regionální příslušnosti.

 

2. Alkohol

„Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen asi čtvrtina (22,1 %) kuřáků, avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků kolem 40 procent, tedy výrazně více. Zdravotní rizika se přitom zcela logicky pro lidský organismus zesilují konzumací obou těchto škodlivých návykových látek, tedy tabáku i alkoholu, připomíná doktorka Marie Nejedlá.

Pravidelné pití alkoholu (tj. denně nebo obden) uvedlo 15,4 % dotázaných. Proti předchozímu roku jde o pokles o 4,4 procentního bodu.

Trvalou (celoživotní) abstinenci uvádí 4,0 % dotázaných (v roce 2020 to bylo 3,6 %). Abstinenci v posledním roce uvedlo 13,7 % dotázaných osob. Dlouhodobou abstinenci udává celkem 17,7 % reprezentativního vzorku. V roce 2020 to bylo dlouhodobě abstinujících 15,8 %. Míra abstinence roste od roku 2019.

„Průměrnou roční spotřebu na osobu lze na základě dat z dotazníkového šetření odhadnout na skoro 7 litrů (6,9) čistého alkoholu, respektive přes 8 litů (8,3), pokud do výpočtu nezahrneme abstinenty. Roční průměrná spotřeba byla ale v roce 2021 výrazně nižší ve srovnání s rokem 2020, kdy dosáhla 8,0 litrů, respektive 9,5 litru bez započtení abstinujících,“ přibližuje dále situaci MUDr. Marie Nejedlá.

Časté pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní příležitosti (binge drinking), tj. týdně nebo častěji, udává 11,6 % dotázaných (muži 17,8 %, ženy 5,6 %).

Pivo je nejrozšířenějším druhem alkoholických nápojů, je výrazně preferováno skoro 50 % mužů (47,5 % mužů pije pivo týdně nebo častěji). Preferovaným nápojem žen je víno, pravidelně týdně a častěji ho konzumuje skoro čtvrtina (21,4 %) dotázaných žen. Destiláty pilo týdně a častěji 16,1 % mužů a 6,1 % žen.

Do kategorie „škodlivá spotřeba alkoholu“ spadá 7,3 % dotázaných, 10,6 % mužů a 4,1 % žen. Za škodlivou spotřebu alkoholu je v této studii považován průměrný denní příjem 60 a více gramů etanolu pro muže a 40 a více gramů etanolu u žen.

U skoro poloviny (48,5 %) respondentů zjišťovali lékaři jejich konzumní zvyklosti a více než 8 procentům (8,3 %) doporučili omezit pití alkoholu. Ale náhled na nutnost omezit svou spotřebu byl mezi respondenty nízký, reflektuje ji jen 1,5 % dotázaných.

„Kritická analýza konzumních zvyklostí dospělých Čechů za posledních deset let naznačuje vysokou míru stability. V mezinárodním měřítku patří Česká republika mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu. To má samozřejmě negativní zdravotní, sociální a ekonomické dopady. Snížení těchto škod vyžaduje nastavit účinnější systém opatření v omezení poptávky i nabídky,“ shrnuje situaci ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.

Kompletní výsledky Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v České republice 2021 jsou k dispozici na webu SZÚ zde: http://www.szu.cz/narodni-vyzkum-uzivani-tabaku-a-alkoholu-v-ceske-republice

Průzkum pravidelně zveřejňujeme u příležitosti Světového dne bez tabáku, který připadá vždy na 31. 5. a Světová zdravotnická organizace ho pořádá už od roku 1987.

Centrum podpory veřejného zdraví SZÚ také pořádá 31. 5. akce pro veřejnost, jejichž přehled naleznete zde: http://szu.cz/publikace/svetovy-den-bez-tabaku-31-5-2022?fbclid=IwAR0pn09Ov9reGO_fCm0bWbBtOFZIZz2XGbbLmIvVQ0_4HpdJATBlOLOd6wE#content

3. Literatura

1. CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., JANÍKOVÁ, B., ROUS, Z., ČERNÍKOVÁ, T., CIBULKA, J., MRAVČÍK, V. 2022. Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2021 [Summary Report on Addictions in the Czech Republic in 2021] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky.

2. CSÉMY L., DVOŘÁKOVÁ Z., FIALOVÁ A., KODL M., MALÝ M., SKÝVOVÁ M. Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice 2021 (NAUTA). Praha: Státní zdravotní ústav; 2022.

Zdroj: szu.cz

Rubriky
Aktuality

Evropský den melanomu – 30. květen

Rakovina kůže patří v dnešní době k nejčastějším nádorovým onemocněním. Výskyt její nejrizikovější formy, melanomu, navíc neustále stoupá. Jen v České republice na něj zemře kolem 400 lidí ročně. U příležitosti Evropského dne melanomu, který připadá na 30. května, VoZP informuje, jak zhoubný nádor včas odhalit.

Melanom označuje nejrozšířenější a zároveň nejzávažnější typ rakoviny kůže.  Zhoubný nádor vzniká z pigmentových buněk kůže, které se začnou nekontrolovatelně množit a tvořit tak dceřiná ložiska. Právě kvůli schopnosti metastázovat se jedná o jednu z nejzhoubnějších forem rakoviny.

Onemocnění má různé příznaky a pacienti si proto často neví rady s jeho odhalením. Nejčastěji se nemoc projevuje jako zvětšující se skvrna, může však dojít i k růstu nad okolí kůže nebo ke změně pigmentace znaménka. Pro nejsnazší zapamatování příznaků vznikla jednoduchá anglická pomůcka v podobě tzv. systému ABCDE. Každé písmeno této zkratky totiž označuje, na co u znaménka dát pozor – asymetrie (nepravidelnost), border (ohraničení), color (barva), diametr (průměr) a elevace (vyvýšení). Díky této poučce může každý sledovat kožní změny na svém těle. Při jakékoli pozorované odchylce je doporučena urychlená návštěva u ošetřujícího kožního lékaře.

Pokud dermatolog objeví podezřelý projev, chirurgicky ho odstraní a odešle k histologickému vyšetření ke stanovení stádia nemoci. Poté zpravidla dochází k odstranění kůže v místě původního melanomu. „V pokročilých stádiích onemocnění je nutnost podání chemoterapie, radioterapie či dojde k nasazení biologické léčby. Pokud se však melanom rozšíří do více ložisek (tzv. metastází), jsou možnosti léčby poměrně omezené. Nádor totiž není na běžné léčebné metody příliš citlivý.

Kromě důsledného sledování kožních změn na těle patří k prevenci také pravidelná kontrola mateřských znamének u dermatologa, kterou by měl každý dospělý podstoupit alespoň jednou ročně.  Čím dříve člověk k lékaři s podezřelým znaménkem přijde, tím větší šanci má na uzdravení. Vojenská zdravotní pojišťovna svým klientům nabízí příspěvek ve výši 400 Kč na vyšetření kožních znamének u dermatologa.  Dle TZ

www.vozp.cz

www.stance.cz
Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Týden štítné žlázy 25. 5. – 31. 5.

Letošní 14. ročník osvětové kampaně s názvem Týden štítné žlázy a podtitulem Rozumíte řeči štítné žlázy? se koná od 25. do 31. 5. 2022 a zaměří se na komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.

Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem, jak upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy. Suchá kůže, hrubší hlas, zácpa, zimomřivost, slabost svalů, únava mohou značit, že má člověk nemocnou štítnou žlázu. Neobvyklé či příliš obecné problémy však lidé často přisuzují úplně něčemu jinému. Na to, že se štítnou žlázou nemusí být vše v pořádku, se tak obvykle přijde při vyšetření krve v laboratoři v rámci preventivní prohlídky u praktika, nebo u jiných specialistů. Desítky tisíc lidí o nemoci neví vůbec.

„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ upozorňuje doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Se štítnou žlázou se v Česku léčí více než 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají.

„Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. Pokud se však nastaví správná léčba, zejména u hypotyreózy, příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.

Pokud je pacient již v péči endokrinologa, je důležité, aby si porozuměli. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy je užívají pravidelně každý den, léky si různě půlí nebo je zapomenou užívat, a pak se snaží „dohnat léčbu“ před návštěvou u endokrinologa. Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv. Často se jedná o nesprávné užívání léků, což je nutné důkladně pacientovi vysvětlit.

V současné době jsou však ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak málo prostoru. V některých zemích proto jsou samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V ČR  tyto personální zdroje bohužel nejsou, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá.

Situaci zkomplikovala covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“. Ordinace endokrinologů jsou zase přeplněné. Řada pacientů v době pandemie nepožádala ani o nový recept, takže léčba byla přerušená a onemocnění se zhoršilo. Také hojné užívání různých vitaminových přípravků a potravinových doplňků ve snaze se uchránit před COVIDem-19 ovlivňovalo správné vstřebávání léků na štítnou žlázu.

V České republice projekt podporuje společnost Merck a je odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP.  Dle TZ

www.endokrinologie.cz

www.tydenstitnezlazy.cz

www.mavepr.cz

 Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Aktuality

Vědecké programy na podporu zdraví 1. LF UK v Praze

Několika vědeckým týmům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se ve spolupráci s dalšími institucemi podařilo dosáhnout na prostředky ve výši přesahující půl miliardy korun z Národního plánu obnovy, který vznikl v reakci na krizi způsobenou pandemií COVIDu-19 a její ekonomické dopady. Podle děkana 1. LF UK prof. MUDr. Martina Vokurky získané finance zvýší krizovou připravenost České republiky, zdravotní odolnost jejích obyvatel a pomůže i ve vědecké výchově budoucích lékařů a dalších zdravotníků.

Reformy Národního plánu obnovy, které mají České republice přinést až sedm miliard eur, zahrnují také investice do specifických biologických, lékařských a společenskovědních oborů. Jednou ze zásadních priorit je zdraví české populace, a právě díky tomu získali vědci a lékaři z 1. LF UK v Praze v rámci programu EXCELES pět velkých projektů, které mají zdraví obyvatel zvýšit.

Vedle ústřední koordinace vzniku Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) se odborné týmy z 1. LF UK podílí také na vzniku Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, disperzního Národního institutu virologie a bakteriologie a Národního ústavu pro neurologický výzkum. V souvislosti s novými vědeckými institucemi přijde na 1. LF UK během 3,5 roku přibližně 600 milionů korun, tedy asi 170 milionů ročně.

Národní ústav pro výzkum rakoviny, jehož hlavním koordinátorem je přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK profesor MUDr. Aleksi Šedo, nyní propojí pracoviště provádějící špičkový výzkum v oblasti onkologie do celorepublikové sítě. Výzkum v oblasti onkologie není v současné době nijak koordinován a je roztříštěn do jednotlivých institucí. Ustanovení Národního ústavu pro výzkum rakoviny bude znamenat propojení špičkové vědecké expertízy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko-zdravotnických informačních zdrojů.

Od spolupráce vědeckých týmů si odborníci slibují větší šíři přístupů, která je nezbytná pro strategický rozvoj moderního onkologického výzkumu a koncentraci na prioritní oblasti lékařského vzdělávání. „Velkou výhodou propojení vědeckých týmů v rámci národního ústavu je, že dojde k rozvoji a modernizaci stávajících kapacit a lidských zdrojů. Tento postup je vysoce efektivní a dlouhodobě finančně udržitelný,“ popisuje Aleksi Šedo. Síť spolupracujících pracovišť bude složena ze tří „uzlů“, které budou svým dopadem pokrývat celou Českou republiku. Uzel Praha se sídlem koordinátora na 1. LF UK a pracovišti Akademie věd ČR, Uzel Brno s pracovišti na Masarykově Univerzitě a v Masarykově onkologickém ústavu a Uzel Olomouc s pracovišti na tamní Univerzitě Palackého. Stát si od této investice slibuje významné posílení produktivity především aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci, vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, který bude následovat transfer znalostí do průmyslu a zdravotního systému.

V souvislosti s dramatickým růstem průměrného věku populace stoupá také výskyt neurologických, a především neurodegenerativních chorob, jejichž příčiny ani léčba nejsou dostatečně známy. Nově vzniklý Národní ústav pro neurologický výzkum umožní spojit nejlepší výzkumné týmy z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Univerzity Karlovy, Masarykovy Univerzity a Akademie věd ČR. Odborníci podrobí špičkovému výzkumu poruch vývoje a stárnutí mozku nejen Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc, ale například i schizofrenii, vrozené neurovývojové poruchy u dětí – také u těchto nemocí je totiž za příčinu označována neurodegenerace a úhyn nervových buněk – nebo úrazy lebky a mozku spojené s kontaktními sporty.

„Téma neurodegenerace je v současné době aktuální zejména v souvislosti s pandemií COVIDu-19, která je spojena s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění. Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění. Právě porucha čichu spojená s COVIDem-19 nápadně připomíná začínající Parkinsonovu nemoc, i zde je ztráta či omezení čichu průvodním jevem. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,“ poodhaluje nová výzkumná témata neurolog, profesor MUDr.Robert Jech, který je za 1. LF UK jedním z vedoucích národního projektu Neurodegenerace a její etiopatogeneze.

Choroby metabolismu, zejména obezita, diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality v civilizovaném světě včetně ČR. V nárůstu obezity a diabetu je ČR na jednom z prvních míst v EU a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je u nás stále vyšší než ve většině vyspělých zemí EU. To je také důvod, proč vznikl Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia). Proto bude součástí vědecké práce institutu ozřejmění fungujících preventivních a podpůrných léčebných strategií u pacientů s COVIDem-19, a především sledování chronických důsledků této nemoci s důrazem nejen na kardiovaskulární, ale také na endokrinní a gastrointestinální systém člověka. Vznik pracoviště vychází z již existující infrastruktury na Masarykově univerzitě v Brně a v Praze. Zde se vedle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Fyziologického ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie za 1. LF UK podílí také Národní centrum lékařské genomiky.

Čtvrtým výzkumným centrem, které díky prostředkům Národního plánu obnovy vzniklo, je Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SyRi). Společenská rizika typu pandemie totiž přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Institut se zaměří například na studium masových i sociálních médií, komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a důvěru v expertní vědění a politické instituce. Vznikne strategie institucionální a komunitní odolnosti, která podpoří stabilitu státu, bezpečí a soudržnost aktérů v české veřejné správě. Dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti. Dle TZ

www.lf1.cuni.cz

Zdroj: medicina.cz

 

Rubriky
Aktuality

NAUČTE DĚTI PRVKY SEBEZÁCHRANY VE VODĚ

Je známo, že štěstí přeje připraveným. A tak na nic nečekejme a začněme děti učit základní prvky sebezáchrany ve vodě ještě teď před prázdninami.

V bazénu k tomu budou ideální podmínky, říká Štěpánka Štrougalová z dětského plaveckého centra Baby Club Juklík.

„Nejprve s dítětem vyzkoušejte vstup do bazénu po schůdkách. S dopomocí a pak bez dopomoci.

Zařaďte skoky z dřepu, následují skoky ze stoje a pak z vyvýšených překážek. A pokaždé je jiný způsob, jak se dostat po skoku do bezpečí. Napřed můžete dítěti pomáhat, ale postupně se jednotlivými prvky samo propracuje k úplné samostatnosti. Tady je pro inspiraci osm jednotlivých prvků – od nejjednoduššího po nejtěžší – které můžete s dětmi natrénovat,“ dává své tipy Štěpánka Štrougalová z dětského plaveckého centra Baby Clubu Juklík, které patří k těm nejprofesionálnějším u nás a je už od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání a konzultantem při tvorbě jeho hygienických norem.

Jak a kde vlézt nebo skočit do bazénu

1. Po skoku rodič zachytí dítě nad hladinou.

2. Po skoku rodič zachytí dítě pod hladinou.

3. Po skoku dítě samo vyplave a chytne se rodiče.

4. Po skoku dítě samo vyplave a zachytí se pomůcky.

5. Dítě skáče s pomůckou a samo se navrátí k okraji.

6. Dítě skáče na pomůcku (destičku, žížalu …) a samo se navrátí k okraji.

7. Dítě skáče bez pomůcky do vody, otočí se a chytne se pomůcky (tyč, lano, žížala…), kterou mu podává rodič, který stojí na břehu.

8. Po skoku dítě samo vyplave, otočí se, doplave a zachytí se okraje bazénu.

 

Jak a kde vylézt z bazénu

Ujistěte se, že dítě ví a umí bezpečně vylézt z bazénu. Že zná místo, kde jsou schůdky, případně, kde je nízký okraj s přepadovým žlábkem, a že umí samo z bazénu vylézt. Opravdu to umí? Zkontrolujte si ho. Můžete zařadit i ručkování kolem bazénu a pozorování a zjišťování, kde se co nachází.

K prvkům sebezáchrany patří i pohyb po nestabilních plochách

Děti mají rády větší desky, surfy… Zařaďte tento nácvik do hry. A jistě i prvek, kdy dítě skočí do vody a na vodní hladině se zachytí a vyleze na velkou desku.

Jen si tak lehnout

„I dobrý plavec se může dostat do nesnází. Proto je důležité naučit se odpočívat. Každé dítě by mělo umět vyplavat na hladinu a lehnout si na záda do takzvané hvězdičky. A v této poloze se udržet delší časový úsek,“ připomíná Štěpánka Štrougalová.

Podplavání překážky, odstranění překážky

Na výuku těchto dovedností se často zapomíná. A přitom jsou tak důležité. „Vezměte si velkou desku do prostoru, kde dítě nestačí. Nechte ho ručkovat kolem celé desky. Nechte ho nejprve podplavat užší stranu, a pak i tu širší. Nechte dítě potopit se pod hladinu a položte nad něj velkou desku. Musí ji umět odstrčit či podplavat pod ni. Je to prvek, který si dítě vyzkouší, zažije ten pocit překvapení a pak bude umět zareagovat. Někomu to může připadat jako hloupost. Ale opravdu není. Může se stát, že je dítě ve venkovním bazénu a vítr sfoukne osušku na hladinu…, anebo posune velkou nafukovací hračku nad něj… Je důležité, aby dítě umělo v takové situaci správně zareagovat,“ zdůrazňuje Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.

Plavání v oblečení

Určitě také zařaďte do výuky. Stačí triko a nějaké kraťasy, holčičky si mohou vzít šatičky. Když pak náhodou spadnou do vody v oblečení, nebude to pro ně neznámá situace.

Kde ale trénovat nácvik padání do vody v oblečení? Ve veřejných bazénech v době běžných otvíracích hodin to moc nejde. Právě proto jsou tu ovšem specializovaná plavecká centra pro děti, jako je Baby Club Juklík, kde jsou podobné aktivity běžnou součástí výuky.

Neznámý obličej

Jé! Dítě vykoukne z vody a kouká na něj neznámá osoba! „Ano, i tato zkušenost se může hodit. Je vás u vody víc rodičů? Dejte si své dítě zády k sobě. Potopte se se svým dítětem pod vodu proti kamarádce s dítětem a děti si pod vodou předejte. Různé obměny jsou vítány,“ doporučuje Štěpánka Štrougalová.

Jaké další prvky sebezáchrany můžete zařadit?

Mohli bychom popsat ještě celé stránky, ale uveďme aspoň pár tipů, které stojí za vyzkoušení.

1. Zapojte starší sourozence a vzájemnou spolupráci dětí – jeden stojí na břehu a podává kamarádovi pomůcku, za kterou ho pak přitáhne ke břehu.

2. Naučte se plavat ve dvojicích. Rodič plave na břiše, dítě se drží za ramena a nechá se vézt. Pokud jste zkušení plavci, můžete zkusit plavat i na zádech a vézt své dítě tak, že si koukáte do očí.

3. Držte se břehu bazénu a podávejte dítěti pomůcku, ale zkuste také třeba jenom podat ruku, nohu.

Vyzkoušejte, jak velkým pomocníkem při nesnázích může být i obyčejná PET lahev.

4. Zařaďte opravdu složité prvky – s vyřazením zrakového vjemu. Plavání v bazénu, kde je pouze slabé osvětlení, také můžete zkusit být ve vodě se šátkem přes oči. I běžný život kolem vodních toků přináší naprosto nečekané situace. Budeme na ně – a hlavně naše děti – připraveni.

Určitě to není zbytečné…

„Možná se vám mohou zdát tyto informace jako samozřejmé, ale není tomu tak. Naučte se, nebo si aspoň ověřte, že vaše dítě bezpečně a za všech okolností zvládá výše jmenované dovednosti. Uvedené prvky jsou zaměřené na předškolní děti, ale pokud je vhodně upravíte a přidáte na obtížnosti, budou vhodné i pro nácvik sebezáchrany starších dětí. A pozor – základem rozhodně je, že dítěti nevadí voda v uších a v očích,“ připomíná na závěr Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.

Zdroj: juklik.cz
Rubriky
Aktuality

LÉKY NEPATŘÍ MEZI ODPADKY ANI DO WC, MUSÍ DO SPALOVNY

Lidé by neměli vyhazovat léky do běžného odpadu ani do WC, protože mohou ohrozit další osoby, zvířata nebo kontaminovat pitnou vodu. Skončit by měly jedině ve spalovně, připomněla dnes Česká lékárnická komora. Zásoby léků a jejich dobu použitelnosti je podle ní ideální kontrolovat dvakrát ročně.

„Nebudeme se tak vystavovat nebezpečí z užití znehodnoceného léku a zamezíme situacím, kdy například v noci při akutním nachlazení zjistíme, že je lék na snižování teploty prošlý, aniž bychom měli k dispozici jiný, bezpečný,“ uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.

Vyhodit je třeba nejen léky prošlé, ale i nevhodně skladované nebo dlouho otevřená balení. Vyřazené pak nemají končit v běžném komunálním odpadu, ale zpět v lékárně, odkud budou odvezeny ke spálení.

„Pokud léky skončí v běžném odpadu, mohou se k nim dostat jednak menší zvířata, v některých případech i lidé. Těm mohou způsobit při požití zdravotní problémy,“ uvedla komora. Nevhodné je i splachování léčiv do toalety, protože se jimi kontaminuje odpadní voda. Čistírny vody nemusí látky obsažené v léčivech spolehlivě odstranit a v řekách pak mohou škodit tamním živočichům. Vyčištění vody od léků, aby byla znovu pitná, je navíc i dražší.

Naopak papírové obaly mohou do běžných kontejnerů na tříděný papírový odpad. Doplňky stravy nebo kosmetiku není nutné do lékáren vracet, ani když tam byly zakoupené.

Na léky má každá lékárna speciální kontejner, kam odevzdaná léčiva ukládá, dokud je nevyzvedne firma s certifikátem na jejich likvidaci. Ve spalovně se spálí za vysoké teploty, kontrolují se i emise.

„Tento způsob zamezuje dvěma největším rizikům, že se léky dostanou do rukou nepovolané osoby a že jejich neodborná likvidace bude mít negativní dopad na zdraví lidí či zvířat a na životní prostředí,“ doplnil viceprezident komory Martin Kopecký. Zároveň varoval, aby lidé léky spalovali sami doma, třeba v kamnech, protože nezajistí dostatečnou teplotu a nevyhnou se úniku emisí do ovzduší.

Zdroj: ozdravotnictvi.cz

zdroj: ČTK