Rubriky
Aktuality

Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce

 

Jak ovlivní válka na Ukrajině a růst životních nákladů v Česku rozvoj nemocí srdce? O tomto a dalších tématech debatovalo 2 500 členů České kardiologické společnosti (ČKS) na svém 30. výročním sjezdu, v neděli od 8. do 10. března 2022 v Brně. Horkým tématem  byl m.j. nárůst srdečních selhání i podceňování prvních známek infarktu ze strany pacientů. Prostor dostal také COVID-19, který pacienty může trápit i po roce od nákazy.

„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií se ví, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně vede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce. Data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 například potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání apod. o více než 10 %,“ upozornil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).

S nárůstem infarktů, srdečních selhání a dalších chorob srdce již kardiologové počítali v souvislosti s pandemií koronaviru, která sužovala poslední dva roky celý svět. Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky. To, co pandemie koronaviru rozjela, v současnosti umocnila Putinova agrese na Ukrajině, která v lidech budí úzkost.

Epidemii nemocí srdce se kardiologové snaží zabránit všemi dostupnými způsoby. Apelují především na dodržování prevence – hlídat hladinu cholesterolu, chodit na pravidelné kontroly, užívat správně léky, nekouřit, pravidelně se hýbat a zdravě jíst.

Proti srdečním selháním, kterým ročně onemocní 60 tisíc pacientů, pomáhá nyní kardiologům moderní léčba – tzv. glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Do té doby na léčení přispívaly pouze diabetikům. Lék výrazně zmírňují dušnost i otoky. (Dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání.)

Čeští kardiologové musí také řešit ošetřování uprchlíků, kteří do tuzemska přicházejí z Ukrajiny sužované válkou. Počty těchto pacientů zatím nejsou příliš velké, ale do budoucna se počítá s jejich nárůstem. U příchozích pacientů se zjišťují jisté nesrovnalosti. V porovnání se standardy v ČR je u některých z nich léčba nedostatečná, v některých případech naopak nadbytečná. Týká se např. léčby vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, arytmií, chlopenních vad, ale i hyperlipidemie. „Kardiologové se snaží o úpravu tak, aby léčba odpovídala platným doporučením,“ popisuje MUDr. Ivan Karel, předseda České asociace ambulantních kardiologů České kardiologické společnosti (ČKS). Kapacita kardiologických ambulancí je zatím dostačující, ale do budoucna bude vše záležet na počtech pacientů, kteří péči kardiologů vyhledají.

Na výročním sjezdu zazněla i další témata týkající se onemocnění srdce; jak přimět pacienty, kteří dostali infarkt, aby co nejrychleji volali sanitu pro hospitalizaci (každá minuta totiž v tomto případě rozhoduje o životě, nebo smrti), nebo postcovidové kardiální potíže pacientů přetrvávající i rok po prodělání původní nemoci. Americká studie potvrzuje, že lidé, kteří prodělali COVID-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu.
Dle TZ

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz