Jaké vlastnosti prodlužují aktivní život?

 

Nová studie zjistila, jak překvapivě širokou škálu oblastí – ekonomickou, sociální, psychologickou i zdravotní – zasahuje i ve vyšším věku pět důležitých lidských vlastností.

Emoční stabilita, odhodlanost, sebeovládání, optimismus a svědomitost hrají klíčovou roli při úspěchu ve vzdělávání i v zaměstnání u mladších lidí. Ukázalo se, že jsou stejně důležité pro blahobyt a duševní pohodu také u starších osob. Studie, publikovaná v časopisu americké akademie věd PNAS, se zaměřila na tyto atributy u více než osmi tisíc mužů a žen ve věku nad 52 let, kteří participovali na anglické dlouhodobé studií stárnutí. Výzkumníci vzali v úvahu rovněž kognitivní funkce, vzdělání a rodinné zázemí. Zjistili, že jedinci, kteří se uvedenými vlastnostmi vyznačují, se těší širší škále životních úspěchů, jako je finanční stabilita, menší sklon k depresím, nižší úroveň sociální izolace lepší zdraví a méně chronických onemocnění.

Objektivně se přitom u nich projevují příznivé biomarkery, jako nižší hladina cholesterolu a CRP, který je spojen s rizikem mnoha nemocí. V porovnání s lidmi, kteří takovými vlastnostmi nedisponují, mají také menší obvod pasu, kde se akumuluje tuk, spojovaný s rizikem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.

Například významné symptomy deprese se pohybovaly kolem 22,8 % osob u těch, kteří měli jen málo z uvedených vlastností, zatímco ti, kdo jich měli čtyři nebo pět, to bylo pouze 3,1 % osob.

Mezi těmi, kdo nejvíce trpěli osamělostí, bylo téměř 50 % těch, kdo měli nejméně z popsaných vlastností. Osoby s jejich nejvyšším počtem však byli osamělí pouze v 10,5 %. Jako špatný popisovalo svůj zdravotní stav 36,7 % osob s nižším počtem důležitých vlastností, ale jen 6 % těch, kdo jich měli vice. Ti se také vyznačovali rychlejší chůzí, přičemž tempo chůze je u starší populace objektivním prostředkem pro predikci budoucí mortality.

„Žádná z těchto vlastností není významnější než ty ostatní. Zdá se, že efekt závisí pouze na jejich kumulaci,“ uvedl profesor Andrew Steptoe z institutu Epidemiologie a veřejného zdraví při University College London, kde výzkum probíhal.

Zdroj: tribune.cz