Jihočeští senioři šlapou do Ria

 

Jihočeští senioři si „vyšlápnou“ do olympijského Ria

autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice  

Jihočeští senioři si „vyšlápnou“  do olympijského Ria (na letní olympijské hry 2016) v rámci kampaně „Jižní Čechy olympijské 2016“ zajišťované Jihočeským krajem ve spolupráci s Českým olympijským výborem.

Cílem kampaně je propagovat cyklistiku a pěší turistiku jako důležité formy pohybových aktivit vhodných i pro seniory v každém věku k rozvoji zdravého životního stylu, ale i sportovní aktivity pro seniory s handicapem (chůze s hůlkami, jízda na rotopedu). Hlavními organizátory jsou Krajská rada seniorů Jihočeského kraje ve spolupráci s Klubem českých turistů oblasti Jižní Čechy a Rekondičním centrem Medipont České Budějovice.

Zúčastnit se mohou senioři nad 60 let, muži i ženy, seniorské organizace od 1. dubna do 30. srpna 2016 v disciplínách cyklistika, pěší turistika a šlapání na rotopedech.
Kolikrát společně zvládnou 9800 kilometrů na kole nebo pěšky, či chůzí s hůlkami?
Přihlaste se na www.klubaktiv.cz

Světový den zdraví 2016 – 7. duben – prevence a léčba cukrovky

7. duben – Světový den zdraví je v roce 2016 zaměřen na prevenci a léčbu cukrovky.

Cílem Světového dne zdraví 2016 je rozšířit a zlepšit prevenci cukrovky a zdokonalit péči o pacienty

Hlavní cíle kampaně Světového dne zdraví 2016 jsou:

• Zvýšit povědomí o nárůstu diabetu a jeho ohromující zátěži a následcích, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy;

• Spustit soubor specifických, účinných a cenově dostupných opatření k potlačení nárůstu onemocnění cukrovkou. Opatření mají zahrnovat kroky v prevenci diabetu a jeho diagnóze, v léčbě a péči o pacienty.

• Uvést první souhrnnou zprávu o diabetu, která zdokumentuje zátěž a důsledky diabetu a vyjádří nutnost zavedení silnějších systémů zdravotní péče, které by zajistily zlepšení dohledu, zvýšenou prevenci a efektivnější řízení léčby diabetu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v roce 2008 bylo na světě 347 milionů lidí nemocných cukrovkou a jejich počet stále roste, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.

V roce 2012 byla cukrovka bezprostřední příčinou asi 1,5 milionu úmrtí, z čehož více než 80 % připadalo na země s nízkými a středními příjmy. WHO předpokládá, že v roce 2030 bude diabetes 7. nejčastější příčinou úmrtí.

V evropském regionu má cukrovku asi 60 miliónů lidí a jejich počet stoupá ve všech věkových skupinách. Cukrovka v některých členských státech postihuje již 10-15 % populace.

Rostoucí počet případů cukrovky je způsoben především častější nadváhou a obezitou, nezdravou stravou, nedostatkem fyzické aktivity a sociálně-ekonomickým znevýhodněním.

Diabetes není zátěží jen pro ty, kteří žijí s touto nemocí, ale také nadměrně zatěžuje regionální ekonomiku a systémy zdravotní péče.

Co je diabetes?

Diabetes je chronické onemocnění, kterému se dá do značné míry předcházet. Onemocnění cukrovkou může vést ke kardiovaskulárním chorobám, slepotě, selhání ledvin, ztrátě končetin a dokonce k úmrtí.
K onemocnění cukrovkou dochází, když slinivka břišní neprodukuje dostatek inzulínu nebo když tělo neumí inzulín účinně využívat. Inzulín je hormon, který reguluje hladinu cukru v krvi a pomáhá našemu tělu získat potřebné množství energie.

Existují dva základní typy cukrovky. Lidé s diabetem typu 1 nemohou vytvářet vlastní inzulin a nutně potřebují inzulínové injekce. Lidé s diabetem 2. typu, což je přibližně 90 % případů, obvykle produkují vlastní inzulin, ale ne v dostatečném množství nebo ho jejich tělo neumí správně metabolizovat. Diabetes 2. typu je obvykle spojen s nadváhou, nezdravým jídlem a nedostatkem fyzické aktivity (to jsou okolnosti, které zvyšují osobní potřebu inzulínu).

Diabetes je vážným problémem veřejného zdraví

1. V mnoha zemích epidemie cukrovky rychle narůstá, zvláště dramaticky v zemích s nízkými a středními příjmy.

2. Cukrovce je možné ve většině případů předcházet. Bylo zjištěno, že jednoduché změny životního stylu jsou účinné při prevenci nebo oddálení nástupu diabetu 2. typu.

Udržování normální tělesné hmotnosti, zapojení se do pravidelné fyzické aktivity a zdravá strava, mohou významně snížit riziko vzniku cukrovky.

3. Cukrovka je léčitelná. Diabetes může být kontrolován a řízen, aby se zabránilo komplikacím. Velmi důležité je zlepšení přístupu k diagnostice, sebevzdělání a cenově dostupné léčbě.

4. V evropském regionu je obnovený zájem o cukrovku nezbytný pro dosažení jednoho z cílů Zdraví 2020 (evropské strategie v oblasti zdraví): snížení předčasné úmrtnosti z nepřenosných chorob (neinfekční nemoci) o 1,5 % ročně do roku 2020.
Zlepšení prevence a léčby diabetu je rovněž důležité k dosažení třetího cíle celosvětově udržitelného rozvoje: snížení předčasné úmrtnosti z nepřenosných chorob (neinfekční nemoci) o jednu třetinu do roku 2030.

V boji s cukrovkou hraje roli mnoho sektorů společnosti včetně vlád, zaměstnavatelů, učitelů, výrobců, občanské společnosti, soukromého sektoru, médií a samotných jednotlivců.
Zdroj:  Světová zdravotnická organizace (WHO)

Neurologických onemocnění přibývá

 

Nervovou soustavu a její řídící orgán, mozek, postihuje přes 600 druhů neurologických onemocnění. Mezi nejzávažnější z nich patří Alzheimerova a Parkinsonova choroba či roztroušená skleróza. Představují velkou zátěž nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale také pro zdravotní a sociální systém. Se stárnutím populace se navíc očekává nárůst výskytu onemocnění a s ním i další náklady.

mozek, neurologie, psychiatrie

Zdroj: Shutterstock

TISKOVÁ ZPRÁVA AIFP

Odpovědí na vzrůstající tlak na veřejné rozpočty mohou být investice do vědy. Výzkumná pracoviště a farmaceutické společnosti sbírají nové poznatky o onemocněních a vyvíjí více než 400 nových léků. Ty mohou zachránit životy pacientů a ušetřit miliardy z veřejných prostředků. Význam a přínos neurologického výzkumu si připomínáme u příležitosti Evropského dne mozku (11.3.).

Lidský mozek obsahuje více než 100 miliard neuronů, které řídí veškeré naše myšlenky a aktivity. Je nejsložitějším a nejméně probádaným orgánem. Proto je i léčba mnoha ze 600 druhů neurologických poruch a onemocnění komplikovaná.

„Kromě nepříjemných projevů a psychické zátěže pro rodinu, s sebou nese i velké náklady pro zdravotní a sociální systém. Jen léčba demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, u nás stojí kolem 39 miliard ročně. Populace navíc stárne, v roce 2050 bude 31 % Čechů ve věku nad 65 let a očekává se, že počet případů demence se zdvojnásobí. S tím vzrostou i náklady na péči,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Investice do budoucnosti se vyplatíOdpovědí na rostoucí tlak na systém veřejného zdravotnictví mohou být investice do výzkumu. S každým rokem víme o nemocech mozku a nervové soustavy více. „Současný výzkum je blízko novým objevům o progresi Alzheimerovy choroby, které by mohly vést k oddálení nástupu nemoci, jejímu zpomalení nebo dokonce i úplnému zastavení. Odhaduje se, že pokud by se podařilo oddálit propuknutí nemoci o pět let, vedlo by to k úsporám na zdravotní péči až ve výši 50 %, tedy v řádech několika miliard korun,“ informuje Jakub Dvořáček.

Kromě finančních úspor přináší výzkum a vývoj nových léků lepší vyhlídky pro pacienty a výrazné zlepšení kvality jejich života. „V laboratořích farmaceutického průmyslu se aktuálně vyvíjí 444 inovativních léků k prevenci a léčbě neurologických poruch. Pracuje se také na nových diagnostických metodách, protože včasné odhalení nemoci vede k efektivnější léčbě a snížení celkových nákladů na péči,“ informuje Jakub Dvořáček a dodává: „Pokud se v budoucnu máme vyrovnat s výzvou, kterou přináší stárnutí populace, jsou další investice do výzkumu a vývoje nezbytné.“

Neméně významnou roli má v tomto ohledu i prevence v podobě dodržování zásad zdravého životního stylu. Vyvážená strava a dostatek pohybu mohou pomoci předcházet demenci, migréně a dalším neurologickým onemocněním. Zásadní jsou především pravidelné preventivní prohlídky, které včas zachytí případně potíže a umožní tak včasnou diagnózu a zahájení adekvátní léčby.

TÉMĚŘ POLOVINA ČECHŮ NEZNÁ SVOU HLADINU CHOLESTEROLU A HAZARDUJE TAK SE ZDRAVÍM

Češi stále podceňují důležitost primární prevence a o svou hladinu cholesterolu v krvi se příliš nezajímají. Jak vyplývá z březnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou společnost pro aterosklerózu (ČSAT), téměř polovina populace České republiky (42 %) svůj cholesterol vůbec nesleduje. Třetina Čechů (32 %) pak nevěří, že hladinu cholesterolu lze ovlivnit. Přesto si 85 % dotázaných uvědomuje, že vysoká hladina cholesterolu je nebezpečná. V porovnání se západoevropskými zeměmi mají ale Češi ve svém postoji k hladině cholesterolu ještě značné rezervy.

obese-2.jpgVysoký cholesterol je v české populaci poměrně rozšířený. Alarmující ovšem je, že více než 42 % Čechů svou hladinu cholesterolu v krvi nezná a nezajímá se o ni. V porovnání se západoevropskými zeměmi je to o téměř 11 % více. Vysoké hodnoty cholesterolu v krvi přitom napomáhají rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen, které vede ke kardiovaskulárním onemocněním. Riziko pokročilé aterosklerózy se zvyšuje s přibývajícím věkem – ženy bývají více ohroženy po 55. roce života a po přechodu, zatímco muži již po 45. roce.

Češi i Západoevropané se vyšší hladiny cholesterolu bojí

Česká populace si je nebezpečnosti zvýšené hladiny cholesterolu vědoma – s tím, že představuje větší či menší riziko souhlasí 85 % Čechů. Zde se shodujeme s obyvateli západní Evropy – 84 % z nich věří, že vysoké hladiny LDL cholesterolu bychom se měli obávat. Kardiovaskulární onemocnění jsou přitom hlavní příčinou úmrtí v Evropě i u nás, a ačkoli je patrný klesající trend, stále stojí za 4 miliony úmrtí ročně. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění se liší regionálně a Česká republika se počtem blíží spíše východní Evropě, kde je mortalita vyšší. „Ve většině zemí západní Evropy se dlouhodobě daří udržet úmrtnost na oběhová onemocnění na nižší úrovni než u nás. Jedním z faktorů, který k tomuto nepříznivému trendu přispívá, může být i neuspokojivá kontrola vysoké hladiny cholesterolu,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Třetina Čechů stále nevěří, že hladinu cholesterolu v krvi lze ovlivnit

Výsledky dotazníku také ukázaly, že cholesterol v krvi si nechá měřit 57 % Čechů, z toho minimálně jednou ročně 31 % z nich. „Jedná se o poměrně vysoké procento, ale stále je zde velký prostor pro zlepšení. Lidé by si měli nechat měřit cholesterol pravidelně
a současně se přizpůsobit radám lékaře,“
vysvětluje prof. MUDr. Richard Češka, CSc. FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti (ČIS) a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. I když třetina české populace (téměř 32 %) nevěří, že je možné hladinu cholesterolu snížit, větší část Čechů (68 %) uvedla správně opak. Nejčastěji (v 90 %) se respondenti shodují, že na snížení hladiny cholesterolu v krvi má vliv změna stravovacích návyků. Na pozitivním efektu zvýšení množství pohybu se shoduje 80 % populace. Například zanechání kouření ale vnímá jako důležitý faktor pro snížení hladiny cholesterolu pouze 51 % Čechů.

Současná medicína v léčbě vysoké hladiny cholesterolu výrazně pokročila

Je zajímavé, že používání léků pro snižování cholesterolu v krvi věří jen 72 % Čechů a 18 % respondentů má dokonce pochyby o jejich účinnosti. „Přitom u nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu, statinů, máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečně-cévních příhod,“ uvádí doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM. „Vedle statinů je v České republice
k dispozici i tzv. kombinační terapie vyznačující se velmi dobrou snášenlivostí, která poskytuje rychlé dosažení cílových hodnot cholesterolu,“
doplňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.„Navíc v loňském roce byly pro léčbu vysokého cholesterolu schváleny nové léky, které dokáží jeho hladinu snížit ještě účinněji než ty dosud dostupné. Podávají se podkožně jednou za dva až čtyři týdny a nebyly u nich popsány závažné vedlejší účinky. Z předchozích studií máme navíc velice dobrou zkušenost při jejich podávání samotnými pacienty. To přináší ohromnou příležitost, jak dále prospět vysoce rizikovým osobám, u kterých ani statiny nestačí či jimi nejsou tolerovány,“ říká doc. MUDr. Jan Piťha, CSc.

Redakce Medispot

Zdroj: Tomáš Kaplan, AMI Communications

 

 

Výživa pro oči – osvětový projekt zaměřený na makulární degeneraci.

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je nejčastější příčinou úplné ztráty či dramatického zhoršení zraku u osob nad 50 let. Nízké povědomí o nemoci se snaží změnit nový projekt Zaostřeno na váš zrak, který pomocí webu, edukativní publikace i odborné poradny na riziko upozorňuje.

oko, oftalmologie

Zdroj: Shutterstock

Začíná to nenápadně – dříve ostré hrany budov či dopravních značek jsou jemně zvlněné a vidění je mírně rozostřené. A končí to nemilosrdně – zející černé díry v zorném poli či úplná ztráta zraku.

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je mimořádně zákeřné oční onemocnění, které je bohužel nevratné a neléčitelné. K jeho plíživému průběhu příspívá i, jinak užitečná vlastnost našeho mozku, která v tomto případě působí mimořádně kontraproduktivně.

„S jakýmikoliv drobnějšími poruchami vidění se náš mozek vyrovnává sám a obraz si dokresluje a stabilizuje. Zakrývá tak jediné počáteční příznaky, kterými se nám náš zrak snaží říct, že ‚něco je špatně‘,“ uvedl přední odborník na makulární degeneraci Pavel Němec.

Informovanost a včasné odhalení

Co lze tedy proti věkem podmíněné makulární degeneraci dělat? V prvé řadě: nepodcenit prevenci. Na webu www.vyzivaprooci.cz se tak mohou návštěvníci dozvědět vše o této nemoci, o přechodu suché formy ve vlhkou, o možnosti samovyšetření či látkách, které jsou pro náš zrak prospěšné.

Na webu je v provozu i on-line poradna, ve které se mohou lidé se svými dotazy ohledně zdravotního stavu očí obracet přímo na oftalmologa Pavla Němce. Stejně tak si lze zadarmo stáhnout publikaci Zaostřeno na váš zrak, jenž zasvěcuje do problematiky věkem podmíněné makulární degenerace. Zároveň se díky přiložené Amslerově mřížce mohou pacienti sami vyšetřit. Jednoduchým několikaminutovým testem tak mohou odhalit nemoc již v její počáteční fázi.

Péče a vyvážená strava„Jediným způsobem, jak předejít věkem podmíněné makulární degeneraci, je strava bohatá na klíčové látky – antioxidanty, karotenoidy, vitamíny i minerály. Konkrétně tedy lutein, zeaxanthin, vitamín C, vitamín E, zinek, omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, hořčík, selen či měď. Toho je třeba docílit promyšleným složením stravy nebo kvalitními potravinovými doplňky,“ osvětluje prevenci Pavel Němec.

Věkem podmíněná makulární degenerace je závažné degenerativní onemocnění, které patří mezi nejčastější oční choroby současnosti. Jde dokonce o suverénně nejobvyklejší příčinu ztráty zraku u lidí nad padesát let. Průběh by se dal charakterizovat jako stárnutí centrální části sítnice (makuly), které je typické rozpadem funkční tkáně.

Počáteční příznaky jsou: rovné linie se mění ve zvlněné, potřeba více světla k běžným činnostem (čtení, psaní), chybějící písmena při čtení, změna barevného vidění či zastření centra vidění. Rizikovými faktory jsou hlavně vyšší věk, dědičnost, nadváha, kouření, nekvalitní strava, kardiovaskulární onemocnění, zvýšené namáhání očí (vystavení silným zdrojům záření).

Zdroj: zdravi.e15.cz

Světový den spánku 2016

 

  • … je každoroční událost věnovaná zvýšení povědomí o spánkových poruchách a jejich dopadu na společnost.
  • Světový den spánku 2016 se uskuteční 18. března 2016.
  • Méně než jedna třetina nemocných vyhledá odbornou pomoc, přestože většině spánkových poruch lze předejít nebo jsou léčitelné.
  • Problémy se spánkem představují globální epidemii, která ohrožuje zdraví a kvalitu života až 45 % světové populace.
  • Lepší pochopení problematiky spánku a další výzkum v této oblasti pomohou snížit dopad spánkových poruch na společnost.
  • Statistika ukazuje, že ve spánku strávíme až jednu třetinu našeho života. Spánek je základní lidskou potřebou, podobně jako jídlo a pití a má zásadní vliv na naše celkové zdraví a pohodu.
  • Spánek je – stejně jako cvičení a výživa – nezbytný pro metabolickou regulaci u dětí. Existují důkazy o vztahu mezi délkou spánku a dětskou obezitou. Tyto nálezy jsou více patrné u dívek. Délka spánku závislá na proměnlivých časech usínání a probouzení má vliv na regulaci hmotnosti.
  • Pravidelné dýchání během spánku hraje zásadní roli při udržení pohody a zdraví. Přerušované dýchání během spánku se nazýváspánková apnoe. Jedná se o všudypřítomné a časté onemocnění, které postihuje 4 % mužů a 2 % žen.
  • Spánkové apnoe způsobují únavu a ospalost během dne a mohou vést k dalším komplikacím jako jsou hypertenze, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a diabetes.
  • Nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek mají negativní vliv na naše zdraví v dlouhodobém i krátkodobém horizontu. Mezi krátkodobé účinky nekvalitního spánku patří negativní dopad na naši pozornost, paměť a schopnost učení. Efekty v delším časovém horizontu jsou nyní zkoumány, nicméně nekvalitní spánek nebo jeho nedostatek se pojí s významnými zdravotními problémy jako jsou obezita, diabetes, oslabení imunitního systému a dokonce i některé typy rakoviny.
  • Nedostatek spánku se týká také mnoha psychických potíží, jako jsou deprese, úzkosti a psychózy.
  • Nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek jsou častou příčinou dopravních nehod. Člověk trpící nespavostí má sedmkrát větší pravděpodobnost stát se účastníkem dopravní nehody s následkem smrti nebo vážného zranění než člověk bez spánkové poruchy.
  • Kvalita spánku má klíčový význam pro zajištění dobrého zdraví a kvality života.
  • 35 % lidí má pocit, že trpí nedostatem spánku, což se odráží na jejich fyzickém a duševním zdraví.
  • Nespavost postihuje 30-45 % dospělé populace.
  • Obstrukční spánková apnoe (OSA) postihuje přibližně 4 % dospělé populace.
  • Bez řádné léčby může mít OSA zásadní vliv na pohodu a lidské zdraví.
  • Primární insomnie (nespavost bez základního onemocnění) postihuje 1-10 % běžné populace a až o 25 % více lidí mezi staršími ročníky.
  • Syndrom neklidných nohou je běžná porucha mezi 3-10 % populace. Počet postižených osob a závažnost stavu se však v různých zemích liší.
  • Lidé, kteří trpí OSA přestávají opakovaně ve spánku dýchat. Apnoe jsou způsobeny zablokováním horních cest dýchacích. Kolaps dýchacích cest může být způsoben faktory, jako je zbytnělý jazyk, hypertrofie tkáně nebo pokles svalového napětí, které drží dýchací cesty otevřené.
  • Zástava dýchání trvá od 10 sekund přes více než minutu a pokaždé způsobí snížení hladiny kyslíku. Tyto příhody se mohou objevit 5-30 krát za hodinu nebo dokonce častěji. Zatěžují srdce a tak napomáhají vzniku řady vážných zdravotních obtíží

Zdroj: denspanku.cz

http://www.denspanku.cz/

Národní týden trénování paměti

Zhoršením paměti trpí po padesátce polovina lidí, po sedmdesátce tři čtvrtiny. Vědci přitom zjistili, že mozek má schopnost učit se do devadesátky a pracuje stejně dobře jako mozky mladší. Ani paměť nutně neupadá s věkem, pokud se cvičí. Upozorní na to Národní týden trénování paměti.

V řadě měst je od 14. do 20. března pro zájemce připraveno 305 osvětových přednášek, vstup na ně je zdarma. Při některých těchto akcích se lidé mohou na místě přihlásit do kurzů trénování paměti.

Podle trenérky paměti Evy Fruhwirtové mozek trénink potřebuje. „Mozek je jako sval, když ho posilujete, můžete se na něj spolehnout,“ tvrdí.

Poruchy paměti se projevují zapomínáním slov a horším vybavováním správného výrazu. S věkem klesá schopnost pamatovat si čísla. Naruší se schopnost soustředění a myšlení se zpomaluje.

Přednášky jsou zaměřené zejména na to, aby si lidé poradili s každodenními problémy. S pomocí jednoduchých paměťových technik si například zapamatují nákupní seznam, jména, termíny schůzek, telefonní čísla či tváře.

Průzkumy prokázaly, že trénování paměti v kombinaci s fyzickou aktivitou přispívají k ochraně před demencí. Prevencí zhoršování paměti je dostatek spánku, pravidelný pohyb, nejlépe tanec nebo chůze čtyři kilometry denně, malé množství červeného vína a středomořská kuchyně s rybami, saláty a olivovým olejem. Paměť posilují také vitaminy C, E a ginkgo biloba.

Pokud mají senioři vážnější problémy s pamětí, odborníci je na akcích národního týdne nasměrují do kontaktního místa České alzheimerovské společnosti. Tam si ověří, zda jejich problémy jsou normálním projevem stárnutí, nebo příznakem onemocnění, které se musí léčit.

Zdroj: čtk

Negativní trendy v životním stylu mládeže potvrzují aktuální výsledky HBSC studie

 

Michal Kalman při prezentaci nelichotivých výsledků.
Foto: Martin Višňa
15. března 2016

České děti se málo hýbou, tráví volný čas u počítače, jsou nadprůměrné v pití alkoholu či kouření marihuany. To jsou hlavní závěry výzkumné studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), mapující životní styl mladé generace. U příležitosti vydání nové mezinárodní zprávy byly aktuální výsledky představeny na fakultě tělesné kultury.

Studie se zaměřuje na jedenácti-, třinácti- a patnáctileté děti a mapuje jejich úroveň pohybové aktivity, trávení volného času, šikanu, užívání alkoholu, tabákových výrobků, marihuany a další determinanty zdraví v sociálním kontextu rodiny, školy a vrstevníků.

„Z některých srovnání nevycházíme vůbec dobře. Je důležité si uvědomit, že prosperita našeho státu bude jednou ležet na této generaci. Trendy, které můžeme ve studii vysledovat například u konzumace alkoholu, kouření a vůbec veškerého rizikového chování, nám kladou za cíl zaměřit naše síly tak, abychom tento stav zvrátili,“ uvedla na tiskové konferenci Alena Šteflová, ředitelka Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice.

Úroveň v pohybu v průměru, ale alarmující

Pro příklad několik klíčových zjištění studie: České děti začínají ve srovnání s mezinárodním průměrem výrazně dříve pít alkohol, kouřit cigarety a marihuanu, opakovanou opilost uvádí téměř třetina patnáctiletých. Pravidelnou konzumaci zeleniny uvádí zhruba čtvrtina dětí. Přibližně polovina patnáctiletých pravidelně nesnídá, což také řadí Českou republiku pod mezinárodní průměr. Co se týče výskytu nadváhy a obezity, české děti se od průměru neliší – nadváhu má nebo je obézní 29 procent jedenáctiletých a 23 procent patnáctiletých chlapců, u dívek je výskyt zhruba poloviční.

Taktéž se v mezinárodním kontextu neliší od průměru úroveň pohybové aktivity českých dětí. „Nicméně pokud sledujeme trendy za posledních patnáct let, celosvětově úroveň pohybové aktivity mírně roste, v České republice klesá. Ještě před patnácti lety byl český školák poměrně aktivní a plnil nadprůměrně pohybové doporučení, teď jsme průměrní. I přesto je úroveň pohybové aktivity v zapojených zemích alarmující. Jen šestnáct procent patnáctiletých dětí plní pohybové doporučení, které je hodina pohybu denně,“ komentoval výsledky hlavní řešitel studie u nás Michal Kalman z fakulty tělesné kultury.

Je to v dospělých

Do aktuálního šetření bylo zapojeno 220 tisíc školáků ze 42 zemí světa, jen u nás dotazníky vyplnilo patnáct tisíc dětí z 250 náhodně vybraných škol. Studie HBSC je tak klíčovým zdrojem dat o životním stylu mladé generace a zároveň důležitým nástrojem preventivních snah v této oblasti. Její výsledky již například posloužily při tvorbě strategie Zdraví 2020, kterou vloni schválila česká vláda a na níž se podíleli i odborníci z Univerzity Palackého.

Podle Jarmily Rážové z ministerstva zdravotnictví je účast univerzity na tak důležité studii velmi dobrým příkladem zapojení akademického prostředí do života společnosti. „Pohybová aktivita a výživa jsou těmi nejstěžejnějšími a z hlediska primární prevence i nejpalčivějšími místy, protože jde o dva zásadní rizikové faktory chronických neinfekčních onemocnění, kterými Česká republika i s ohledem na stárnutí populace velmi trpí. A současný stav, kdy je v patnácti letech 23 procent chlapců obézních, nevěstí nic dobrého pro budoucnost, pokud s tím něco neuděláme,“ dodala ředitelka odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva.

Kalmanův kolega Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na neředínské fakultě, v té souvislosti podotkl, že je třeba situaci řešit komplexně, nejen ojedinělými krátkodobými opatřeními. A také že problematika má dvě roviny – národní v podobě politického rozhodování a strategií a rodinnou. „Ač se to zdá neuvěřitelné a všechny vědecké důkazy nám říkají, že je to špatně, jsme schopni dát tříletému dítěti do ruky tablet, ať si hraje. Odmalička tak vychováváme děti k tomu, aby aktivní nebyly. Není to v těch dětech, ale je to v nás dospělých,“ uvedl Hamřík.

Mezinárodní zprávu o zdraví a životním stylu za všechny zapojené země můžete stáhnout tady, zpráva týkající se dětí v zemích Visegrádské čtyřky a na Ukrajině je ke stažení zde. Národní zpráva o životním stylu českých dětí bude k mání zhruba za měsíc. Další informace můžete sledovat na www.hbsc.upol.cz.

 

1 2