Soutěže Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017 mají své vítěze

Soutěže Obec přátelská rodině 2017 a nově také Obec přátelská seniorům 2017 mají své
vítěze. Obce, města i městské části z celé ČR soutěžily o finanční dotaci na aktivity, které
podpoří rodiny či seniory v regionech. Za MPSV předal ocenění a šeky vítězům náměstek
člena vlády Tomáš Petříček spolu se zástupci dalších organizací v Hrzánském paláci v Praze.
V soutěži Obec přátelská rodině 2017 si ceny převzalo pět zástupců obcí a měst. V druhé
soutěži Obec přátelská seniorům 2017 si vítězství převzalo celkem 15 představitelů
samosprávy.
„Jednou z nejlepších cest jak si zachovat obyvatele, s jejichž odlivem se potýkají zejména malé obce,
je právě prostředí přátelské rodinám a seniorům. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje toto
dotační řízení, aby obcím pomohlo v přípravě na demografické změny,“ řekla ministryně Michaela Marksová.
„Tímto způsobem se snažíme podporovat obce a města v jejich aktivitách, které jsou zaměřené na zlepšení služeb pro rodiny a seniory v menších regionech,“ dodal náměstek ministryně Tomáš Petříček.
Soutěž Obec přátelská rodině pravidelně vyhlašuje MPSV a Stálá komise pro rodinu, rovné
příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny ve spolupráci s Asociací center pro rodinu, Sítí pro rodinu, Svazem měst a obcí ČR a sdružením místních samospráv. Prvním rokem MPSV ve
spolupráci s Radou vlády pro seniory a stárnutí populace a Sdružením místních samospráv vyhlásilo rovněž soutěž Obec přátelská seniorům.
Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí, které byly rozděleny podle počtu obyvatel do pěti velikostních kategorií. Mezi vítězné obce bude rozděleno šest milionů korun ve formě neinvestičních dotací pro realizaci prorodinných aktivit na místní úrovni.
Vítězi za rok 2017 jsou:
 Vrchoslavice
 Vacenovice
 Krásná Lípa
 Svitavy
 Olomouc
Soutěže Obec přátelská seniorům 2017 se účastnilo 36 obcí, které byly také rozděleny podle počtu obyvatel do pěti velikostních kategorií. Mezi vítězné obce bude rozdělena vyšší částka než u soutěže Obec přátelská rodině vzhledem k výplatě z jiné kapitoly rozpočtu. Bude rozděleno cca 13mil. Kč ve formě neinvestičních dotací pro realizaci proseniorských aktivit na místní úrovni. V každé velikostní kategorii byly uděleny tři místa.
Vítězi za rok 2017 jsou:
 Městys Dub
 Věžnice
 Dubičné
 Nové Hrady
 Lípa
 Kouřim
 Psáry
 Městská část Praha 22
 Zašová
 Městská část Praha 17
 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
 Městská část Praha 7
 Statutární město Ostrava – městský obvod Poruba
„Prioritou každé obce by mělo být vytvářet přátelské prostředí pro rodiny a seniory. Tak, aby rodiny v obcích rády žily, zůstávaly v nich po generace a našly tu zázemí i pro trávení volného času. A nejen senioři také vřelé mezilidské vztahy, kterou jim ukáží, že jsou pro společnost stále potřební nezávisle na věku,“ řekl výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.
Vítězové předchozích ročníků soutěže – Obec přátelská rodině peníze využili například na podporu příměstských prázdninových táborů, dovybavení dětských hřišť, zajištění seminářů o rodičovství a výchově dětí, založení dětských koutků, organizovaní akcí podporujících mezigenerační solidaritu apod., což se objevovalo i v letošních přihláškách do soutěže. U soutěže Obec přátelská seniorům se velmi často objevovaly aktivity pro aktivní stárnutí, například vzdělávání v oblasti užívání moderní technologie, semináře, kulturní akce, poznávací výlety, ale i zřizován senior pointů.
Soutěží se mohou účastnit všechny obce, města, statutární města a městské části z celé České republiky. Obce soutěží v pěti velikostních kategoriích. Více informací o soutěžích najdete na webových stránkách MPSV https://www.mpsv.cz/cs/14475.
Petr Habáň
tiskový mluvčí

 

Žížaly v kanceláři. Zlikvidují bioodpad a při schůzkách prolomí ledy

 

Kompostování už nepatří jen na zahrady nebo balkóny, ale i do pracovních prostor. Kdo třídí odpad a potřebuje další výzvu, může vsadit na kalifornské žížaly.

Ve třídění odpadu patří Češky a Češi k evropským premiantům. A téma rezonuje i ve firemním prostředí. Jsou ale společnosti, které jdou v třídění ještě dál.
V kancelářích se zaměřily také na využití bioodpadu – na slupky z ovoce a zeleniny, na vylouhovanou kávu nebo čaj -, který se dá proměnit na organické hnojivo. To je možné využít k hnojení květin. Kompostování tak už nepatří jen na zahrady, ale i do pracovních prostor. S vermikompostérem, výrobkem, který ke kompostování slouží a často je i pohledným designovým objektem (nebo jde vyrobit metodou „do it yourself“), v němž bioodpad zpracovávají žížaly, totiž lze s bioodpadem pracovat i v byznys prostředí. Vermikompostér může stát ve sdílené kuchyňce, na chodbě nebo přímo v kanceláři. Nijak totiž nezapáchá.

Pálit bioodpad? Zbytečné

Jak tvrdí Soňa Valčíková, kompostovací konzultantka společensky prospěšného podniku Kokoza, třídění organických zbytků má smysl, ale ještě není v Česku tak obecně známé a rozšířené, jako je třídění plastů, papíru nebo skla. Důvodů, proč bioodpad třídit, je přitom podle ní hned několik. Obecně především ten, že organické zbytky končí zcela zbytečně na skládkách či ve spalovnách, místo aby byly zkompostovány a vzniklo kvalitní přírodní hnojivo, tvrdí. Jako další důvod uvádí, že při třídění bioodpadu přestane zapáchat běžný odpadkový koš a popelnice. Do kanceláře se přitom podle ní hodí vermikompostér, v němž se o zbytky starají kalifornské žížaly. Pro zpracování většího množství organických zbytků je možnost využít různé typy zahradních kompostérů, popřípadě sofistikované elektrické zařízení, dodává.

Podle Soni Valčíkové se pomalu objevuje čím dál více zodpovědných firem, které téma nakládání s bioodpadem řeší. Bioodpad se, jak informuje, třídí například v coworkingovém centru Impact Hub. Restaurace Chickin, Chutnej fast food a Incruenti si nechaly nainstalovat tzv. vermireaktor, který vyvinuli vědci z České zemědělské univerzity. Malé kompostovací zařízení z Anglie, Rocket, umístili lidé z Kokozy do české firmy Lifefood a do Freshbedýnky.cz. A oblíbený je podle ní i vermikompostér Urbalive, který vyrobila česká firma Plastia a jež získal i designovou cenu Red Dot.

Kompostování jako teambuilding

Jaké jsou tedy zkušenosti těch, kteří už v práci na žížaly vsadili? Veronika Jáchimovávermikompostér na svém pracovišti, v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, testuje teprve druhý týden. Vermikompostér slouží celé instituci, takže je tu umístěný na viditelném místě, u vchodu naproti vrátnici. Původně chtěli koupit tři kompostéry a umístit je do všech kuchyněk hned vedle nádob na tříděný odpad. Jelikož jsem byla trochu skeptická, zda budou lidé ochotni bioodpad třídit, rozhodli jsme se zatím pouze pro jeden zkušební, dodává otevřeně. Kompostér se ale podle ní rychle plní a její kolegové se pro krmení žížal nadchli. I když se nejprve bála, zda budou ochotní celý den shromažďovat bioodpad v kanceláři a pak ho odnést k vrátnici, motivovat je nakonec vůbec nemusela. Z vermikompostéru se naopak stala atrakce, protože v akademickém prostředí je zatím spíš raritou.

S vermikompostérem v práci má zkušenost i Tereza Salte, která je spojená s blogem Tereza In Oslo a spoluzakladatelka společnosti Elite BloggersDoufala jsem, že žížaly zkonzumují odkrojky a sníží se nám odpad. I když začátky kompostování byly trochu náročnější, musíte se s kompostováním trochu sžít, moje očekávání se naplnila,odpovídá na otázku, s čím do kompostování šla. Tak zvaný žížalí čaj, který žížaly ze zbytků vyrobí, je navíc podle ní úžasně výživný pro pokojové rostliny. Kompostování je rovněž skvělý ice breaker při obchodních schůzkách a zábavná forma každodenního miniteambuildingu, dodává.

Krmit žížaly lidi baví

Před nákupem vermikompostéru do práce je podle Terezy Salte důležité zvážit, jestli mají lidé ve firmě opravdu chuť a vůli se do kompostování vrhnout. Proces to není jednoduchý a je důležité to na začátku hned nevzdat, doporučuje. Za další důležitou věc považuje zvážit, zda bude ve firmě dost odkrojků z ovoce a zeleniny, čajové sáčky nebo kávový lógr, aby měly žížaly dost potravy. I když žížaly jsou skvěle přizpůsobivé, a pokud máte odkrojků méně, můžete pořídit méně žížal, říká.

V kanceláři je také třeba vyřešit, kam vermikompostér se žížalami umístit. My jsme vermikompostér měli ze začátku v hlavní místnosti – v takovém našem obýváku. Skvěle se tam vyjímal. Akorát jsme ho po nějaké době, než jsme se s vermikompostérem naučili pracovat a než nás přestal trápit problém s octomilkami, přemístili do chodby, uvádí Tereza Salte praktickou zkušenost. Nadchnout kolegy v kanceláři pro kompostování podle ní není až tak složité. Nechte je žížaly párkrát nakrmit a uvidíte, že budou nadšení. Je to nádhera mít kus přírody v kanceláři, uzavírá.

Pádné argumenty a jeden správce

Veronika Jáchimová se na nákup vermikompostéru pečlivě připravovala a zjišťovala si různé informace o kompostování i umístění kompostéru, konzultovala to s lidmi, kteří kompostují doma. Chtěla být připravená na jeho prosazování a být schopná zodpovědět všechny otázky. Například tu nejčastější, zda vermikompostér nezapáchá. Je třeba také zvážit, zda se žížaly v naší instituci vůbec uživí. Do vermikompostéru nepatří veškerý bioodpad a měl by být také trochu pestrý – naše žížaly jsou zatím hodně krmené kofeinem a čajovými sáčky, méně teď na podzim ovocem a zeleninou, tak se to snažím vyrovnávat a nosit i něco z domova, aby měly pestrou stravu, objasňuje s tím, že do vermikompostéru naopak nepatří zbytky jídla, které si člověk přinese třeba v krabičce z domova a nedojí, mastné výrobky nebo větší objem citrusů.

Když se vermikompostér začal rychle plnit, musela Veronika Jáchimová dokonce poprosit kolegyně a kolegy, aby do něj nedávali odpad z domova, ale skutečně jen ten vyprodukovaný v práci. A motivuje je k tomu, aby kompostovali i doma. Ke kompostéru jsem umístila též různé články o vermikompostování, včetně návodu, jak si vermikompostér vyrobit doma, dodává.

 A přidává praktické informace, jak přijetí kompostéru v práci podpořila. Po umístění vermikompostéru jsem rozesílala informační e-mail, kde jsem se snažila odpovědět na základní otázky – co do kompostéru dávat, na jakém principu funguje a co je to za zázračné žížaly, které jsou schopné rychle tvořit kompost, říká. Doporučuje také, aby se o vermikompostér staral jeden člověk, na kterého je možné se v případě potřeby obrátit a který zodpoví další dotazy, hlídá, zda kompostér nezapáchá či není plesnivý, jsou v něm jen ty potraviny, které do něj patří, a nakonec se také postará o vermikompost, neboli tekutý žížalí čaj. My jej využijeme pro hnojení květin v instituci. Pokud by nebyl o kompost zájem, je možné jej nabídnout na různých fórech, upřesňuje.
Zdroj: podnikatel.cz

Světový den obezity – 11. října 2017

 

Obezita je závažným onemocněním dnešní doby. Počty obézních lidí se stále zvyšují, takže se odhaduje, že v roce 2025 bude až 2,7 miliard obézních, z nichž nejméně 177 miliónů bude potřebovat náročnou finanční léčbu. Mezinárodní diabetologická federace (IDF) odhaduje, že během následujících 25 let dojde v Evropě v souvislosti s obezitou také k nárůstu počtu diabetiků o jeden milion nově nemocných ročně. World Obesity Federation chce tomuto neradostnému vývoji předejít, a proto pořádá již třetím rokem Světový den obezity, aby upozornila na závažnost celosvětového zdravotního problému a na nutnost jej řešit. Idea letošního dne je proto: „Řešte obezitu nyní a vyhněte se následkům v budoucnu.“

Se svou hmotností nejsou spokojeny téměř tři pětiny (57 %) české populace starší 15 let a více než polovina populace je přesvědčena, že trpí nadváhou (54 %). Vyplývá to z průzkumu společnosti GFK. Průzkum zjistil také to, že o redukci váhy usiluje zhruba 64 % české populace. Zhubnout se pokouší 75 % žen a 52 % mužů. Z průzkumu Stenmark již z roku 2013 vyplynulo, že (již tenkrát) se nadváha dotýkala 34 % dospělých a obezita 21 %.

Na TK České lékařské společnosti JEP a České obezitologické společnosti k danému tématu 10. 10. 2017 v Praze se vyjadřovali odborníci – prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., předseda České Lékařské společnosti JEP, především k léčbě, která není jen redukcí hmotnosti, ale vždy komplexní postup snižující rizika komplikací obezity.

V léčbě je mimo moderní léky – antiobezika (které však pojišťovny nehradí), pochopitelně klíčový pohyb, psychologická i dietní léčba. .K možnostem léčby pro diabetiky i nediabetiky jsou vhodné také výkony bariatrické chirurgie, která by měla nejen snížit hmotnost pacientů, ale měla by dlouhodobě působit a udržet redukovanou hmotnost, jak na TK uvedl prof. MUDr. Martin Fried, CSc., předseda Obezitologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

V oblasti chirurgické léčby (metabolická chirurgie) došlo k značnému pokroku, což znamená, že léčba diabetu operací je vhodná i pro diabetiky s pouhou nadváhou, nejen s obezitou. U zhruba 75 %  z nich dochází k úplnému vymizení diabetu, u dalších asi 15 % dochází k výraznému zlepšení cukrovky.

O konkrétních aktivitách ke Světovému dni obezity hovořila na TK rovněž PhDr. Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB, která již více než 25 let vyvíjí aktivity přispívající k prevenci nadváhy a obezity. Letos to je např. jedenadvacátý ročník Dne zdraví, který se koná 22. října v Praze Modřanech (info: www.stob.cz , www.stobklub.cz ).

Také projekt Nebudu obézní (www.nebuduobezni.cz) se snaží na tuto epidemii třetího tisíciletí upozornit. Pro všechny zájemce proto u příležitosti Světového dne obezity 11. října přichystal osvětový den. Více informací na:  www.nebuduobezni.cz

TZ

Zdroj: medicina.cz

Národní den epilepsie – 30. září

 

Epilepsie je neurologické onemocnění, charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Typů epilepsie je nyní již určeno více než 40. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku.  Jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavními vrcholy jsou první rok života a období stáří.  Ve světě trpí epilepsií více než 40 miliónů lidí, v Evropě 6 miliónů lidí, z toho přibližně 2 milióny dětí.

Chronickou epilepsii má v České republice v aktivní fázi přibližně 80 000 lidí. Nejméně dalších 160 000 osob se někdy pro epilepsii v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale jsou více než 5 let v remisi. Na problematiku epilepsií chtějí odborníci upozornit v rámci Národního dne epilepsie.

„I v dnešní době se lidé setkávají se stigmatizací, strachem okolí z jejich nemoci a jistou formou diskriminace, především v práci,“ říká lékařka Centra pro epilepsie FN Motol MUDr. Jana Zárubová, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop. „Nemoc je stále opředena mýty, které se nedaří odstranit. Pacienti s epilepsií bývají často pracovně znevýhodněni, zaměstnavatelé se jejich nemoci bojí. Děti s epilepsií mívají problém zúčastnit se aktivit jako jsou různé tábory, výlety. Nemoc někdy tají samotní pacienti, obávají se odmítnutí.”

Tuto zkušenost potvrzuje i zastupitel pražské městské části a režisér dabingu Ivan Holeček (37). „Epilepsie se mi poprvé objevila v 16 letech, a přestože mi lékaři hned nasadili antiepileptika, záchvaty se později opakovaly. Když jsem, už na vysoké škole, dostal záchvat přímo na ulici, cítil jsem stud a zbytečnou potřebu se za nemoc omlouvat.” Díky kvalitní lékařské péči už 13 let neprodělal jediný záchvat. Jak se staví k nemoci někteří zaměstnavatelé, si vyzkoušel v praxi.

„Přestože jsem byl OSVČ, chtěl jsem zjistit, jak zaměstnavatelé na epilepsii hledí. Přihlásil jsem se na pracovní pozici a úspěšně prošel všemi koly. Závěrem jsem letmo zmínil, že mám epilepsii. Následně přišlo odmítnutí,” vzpomíná režisér. Podle MUDr. Zárubové laická veřejnost lidi s tímto onemocněním pasivně odmítá. „Pacienti tak bohužel cítí, že se nevyplatí nemoc přiznat,” uvádí MUDr. Zárubová.

V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 % pacientů. Tito lidé nemají záchvaty. U třetiny lidí ale farmakologická léčba neúčinkuje. Části z nich lze podle lékařů pomoci operací, stimulací bloudivého nervu nebo hlubokou mozkovou stimulací.

Aby se  mohai epilepsie účinně léčit, je nutno znát její přesnou příčinu u konkrétního pacienta. Epileptologie je v ČR na vysoké úrovni, a to díky diferencované péči. Jednodušší případy zůstávají v péči neurologů. Pokud záchvaty neustanou do 1 roku od vzniku onemocnění, jsou odesláni epileptologům. Jestliže záchvaty neustávají do 2 let, mají být lidé s epilepsií odesláni do Center vysoce specializované péče pro farmakorezistentní epilepsie. Zde se multidisciplinární tým snaží odhalit příčinu, kandidáty pro operační a stimulační léčbu a najít optimální postup, který záchvaty odstraní nebo zmírní a zároveň pacientům dovolí žít mezi záchvaty kvalitní život. Status takového centra je nyní Ministerstvem zdravotnictví ČR přiznán Neurologické klinice ve FN Motol,  FN U svaté Anny v Brně a Neurologickému oddělení v Nemocnici Na Homolce.

Dle odborníků ale u epileptiků v ČR stále pokulhává péče sociální, psychologická, či ergoterapeutická (jejím cílem je umožnit lidem si zachovat maximální soběstačnost v běžných denních činnostech). Tento nedostatek se snaží zmírnit sociální pracovnice a ergoterapeutka EpiStop. Dalším problémem je tzv. rescue (pohotovostní) léčba, kterou mohou někteří lidé s epilepsií zabránit rozvoji záchvatu před tím, než propukne v plné síle nebo mohou blízcí a pečovatelé zastavit spontánně nekončící velký epileptický záchvat ještě před dojezdem Rychlé záchranné služby.

Zdravotní pojišťovny proplácejí rescue medikaci ve formě, kdy se zavádí do konečníku, což je pro pacienta na veřejnosti nedůstojné a někdy i nemožné. Přitom zde je lék, který se stříkne do úst či do nosu, pro použití mnohem jednodušší, ten však zdravotní pojišťovny proplácí výjimečně a po složité administrativní proceduře.

V září, v souvislosti s Národním dnem epilepsie, probíhá několik sportovních a společenských aktivit vhodných pro pacienty s epilepsií. První je běh pro epilepsii Epi©Run, který se v letošním roce konal 13. 9. 2017 (http://www.epistop.cz/archiv/4-pro-sponzory/393-epi-c-run-2017). 23. 9. odstartoval 15. ročník „EPPI“ vodáckého triatlonu ve Veselí nad Lužnicí (www.vodackytriatlon.cz). Závod byl upravený tak, aby se ho mohli zúčastnit pacienti s epilepsií. Například namísto plavání pádlují na lodích. 26. 9. se koná koncert „Be happy s epi“ na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Od června do konce září, stejně jako každý rok, mohou posílat děti a jejich rodiče malůvky do výtvarné soutěže pro děti s epilepsií „Líbí se ti, mami?“. (www.libisetimami.cz). Letošní ročník je v pořadí pátý.

Zapsaný spolek EpiStop vytváří platformu pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií (pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy, zástupců médií) s cílem zlepšit postavení těchto osob ve společnosti. Na webu www.epistop.cz je řada volně dostupných edukačních textů, zásady správné první pomoci a informace pro lidi s epilepsií i jejich blízké. Dle TZ

www.epistop.cz

Zdroj: medicina.cz

Česko je nejnezdravější zemí světa, tvrdí britská studie – kouření + alkohol + obezita

 

Česká republika je nejnezdravější zemí na světě, pokud jde o kombinaci konzumace alkoholu a tabáku a o počet obézních lidí. Vyplývá to ze srovnávací studie 179 zemí světa, o které informoval britský server Clinic Compare, který se opírá o veřejně dostupná data Světové zdravotnické organizace, americké Ústřední zpravodajské služby a Světové plicní organizace.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Petr TopičMAFRA

V první desítce je podle studie Clinic Compare devět bývalých komunistických zemí ve střední a východní Evropě, desáté jsou Spojené státy s Litvou. Na druhém místě je Rusko, na třetím Slovinsko, sousední Slovensko je páté.

V Česku se v průměru na osobu ročně zkonzumuje 13,7 litru alkoholu a země je na jedenáctém místě co do spotřeby tabákových výrobků. Celkově třetí Slovinsko je na šestém místě v množství vykouřených cigaret za rok, a sice 2637 na osobu. USA se do první desítky dostaly kvůli rozšířené obezitě, která postihuje 35 procent jejich obyvatel. Jinak nejobéznější jsou obyvatelé tichomořských ostrovů – Samoa má takto postiženo 41,6 procenta populace.

Podle studie společnosti Clinic Compare je Česko nejnezdravější zemí světa. Při...Podle srovnávací studie je Česká republika nejnezdravější zemí světa. Při hodnocení se posuzovala spotřeba alkoholu, cigaret a míra obezity (Clinic Compare)

„Nejzdravější“ zemí světa je v této srovnávací studii Afghánistán s pouhými 2,7 procenta obézních obyvatel. Země je také ve skupině dvaceti států světa, kde se nejméně kouří a pije alkohol. Do skupiny deseti „nejzdravějších“ jsou zařazeny další velmi chudé země jako Guinea, Niger nebo Eritrea, Somálsko a Etiopie. Studie tak nezohledňuje okolnost, že jde o regiony postižené častým ozbrojeným násilím, opakujícími se epidemiemi a rozšířenou podvýživou.

Britský list The Independent v komentáři uvádí, že obyvatelé České republiky vycházejí ze studie jako jedni z největších „ochmelků“ na světě. Neupozorňuje ale na fakt, že konzumace je evidována zeměpisně, a tedy že se na ní podílejí například i zahraniční turisté, včetně těch britských, kteří hromadně pořádají víkendové nájezdní výlety do pražských restauračních zařízení.

Autor: ČTK
Zdroj: zpravy.idnes.cz

Měsíc září patří prevenci srdečních chorob

 

Nejčastějšími příčinami smrti v demograficky vyspělých zemích jsou stále v posledním desetiletí nemoci oběhové soustavy. Téměř za polovinou úmrtí v České republice stojí špatné srdce a cévy. Na srdeční choroby v ČR nejčastěji umírají muži ve věku 55 až 59 let, ale postihují i ženy, ale nevyhýbají se ani mladým lidem. Ačkoliv v případě těchto nemocí hraje svou roli také genetika, existuje množství faktorů, které ovlivnit můžeme. V rámci Světového dne srdce, který připadá na 29. září, přinášíme preventivní tipy, jak o své srdce a cévy pečovat.

Ačkoliv je hubnutí primárně tématem pro ženy, jsou to podle statistik častěji muži, kdo trpí nadváhou. V České republice mají nadváhu téměř dvě třetiny mužů a skoro polovina žen. A právě nadváha a obezita jsou jednou z hlavních příčin nemocí srdce, významně přispívají k riziku aterosklerózy i kardiovaskulárních onemocnění. Udržováním normální tělesné hmotnosti a zdravým životním stylem lze přitom riziko kardiovaskulárních nemocí ovlivnit až z devadesáti procent.

Nejzásadnější prevencí je pohyb. Pouhá půlhodina mírně intenzivního cvičení denně může zabránit nebo alespoň oddálit riziko srdečních a cévních nemocí. Také kouření zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění, riziko infarktu myokardu je u kuřáků až dvojnásobné oproti nekuřákům. Navíc v průměru zkracuje lidský život až o 10 let. Cigarety jsou sice častěji spojovány s rizikem rakoviny, ale pravdou je, že velký počet kuřáků později ve svém životě čelí právě některému z typů srdečně-cévních onemocnění.

V Česku v uplynulých letech vznikl jeden z nejlepších systémů akutní péče na světě, proto je v současnosti šance na přežití infarktu velmi vysoká. I přesto jsou ale nemoci srdce a cév – jako například právě infarkt myokardu či mozková příhoda – jedny z nejzákeřnějších, jelikož zabíjejí náhle. Bohužel i v případě přežití a včasného zásahu lékařů nám mohou způsobit trvalá a nenávratná poškození.

Cholesterol, látka tukové povahy, je pro celkové prospívání a zachování základních životních funkcí organismu nezbytná. Je důležitý například pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Ale i přesto, že bez něj nemůžeme žít, nesmí ho být v krvi příliš. Nadbytečné množství cholesterolu se usazuje v cévních stěnách a tvoří takzvané sklerotické pláty, což vede k zúžení prostoru v cévách nebo též k tvorbě sraženin. „Podle místa ucpání cévy pak dochází buď k srdečnímu infarktu, nebo mozkové příhodě,“ jak vysvětluje MUDr.Tomáš Sláma ze společnosti Aimil Pharmaceuticals, která nabízí přírodní doplněk stravy upravující hladinu cholesterolu v krvi. (Kombinací vybraných bylin lze dlouhodobě udržovat cholesterol v normě bez vedlejších účinků. Bylinné doplňky navíc nezatěžují další důležité orgány, jako například játra či žaludek. Důležitý je i dostatek vitamínů, zejména vitamínu C.)

Mezi faktory, které nelze ovlivnit, patří zejména rodinná anamnéza, věk a rovněž příslušnost k mužskému pohlaví. Podle českého statistického úřadu umírají nejčastěji na nemoci oběhové soustavy muži ve věku 55 až 59 let a dále pětašedesátiletí a starší muži. U žen je situace odlišná, ženy ve věku 55 až 69 let nejčastěji umírají kvůli rakovinovým novotvarům a až od věku 70 let představují jejich nejčastější příčinu úmrtí nemoci oběhové soustavy.

Spadá-li člověk do zmíněných rizikových kategorií, o to více by se měl snažit zmírňovat právě faktory, které ovlivnit může. Těmi jsou již výše zmíněné kouření, obezita, nedostatek pohybu a špatná životospráva. Rizikové je ale rovněž nadměrné pití alkoholu.

Pharmaceuticals EU na evropském trhu nabízí ajurvédské produkty a doplňky stravy. Dle TZ.

www.bgr34.cz
www.lesensky.cz

Zdroj: medicina.cz

„EXTRÉMNĚ VYSOKÝ VĚK“ MÁ VÍCE CO DOČINĚNÍ S GENETIKOU NEŽ SE ZDRAVÍM

 

Každých pár let se objeví nový článek popisující „tipy na dlouhověkost“ od dlouho žijícího stoletého člověka. I když mohou být tyto rady užitečné, zapomínají vysvětlit, že jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na dlouhověkost je genetika, bez ohledu na to co jíte a kolik kilometrů uběhnete. V nové studii identifikovali vědci některé z genů, zodpovědné za dlouhověkost a doufají, že nám výsledky pomohou lépe porozumět, proč a jak se někteří lidé dožívají sta a více let.

Studie, která byla online publikována v časopise Journals of Gerontology: Biological Sciences, identifikovala nové vzácné varianty genu, spojené s extrémní délkou života a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze a Alzheimerovy choroby. Rovněž potvrdila varianty již dříve spojovaných s dlouhověkostí, uvádí Bostonská univerzita.

„Předpokládáme, že mnohem více ne běžných genetických variant zůstává ještě neobjeveno pomocí sekvenování vzorků od těchto dlouhožijících lidí“, vysvětlují výzkumníci. „K detekci souvislostí vzácných variant, je potřeba vyšetřit větší počet vzorků a proto slibně vypadající souvislosti, které postrádají hranice genomu, je potřeba rozsáhle diskutovat.“

Výzkum je v podstatě kombinace čtyř předchozích studií o extrémní dlouhověkosti a zahrnuje informace o 2070 lidech.

Genetické varianty jsou malé změny v našich genech, které mohou vézt k malým rozdílům v našem zdraví a vzhledu. Například, zatímco DNA každého z nás používá stejná čtyři písmena A, T, C a G, aby vytvořila geny, může v nich existovat drobný rozdíl. Všichni máme geny, které determinují naši barvu vlasů, ale některé varianty genu mohou způsobit, že někteří lidé mají blond vlasy, zatímco u jiných povedou k hnědým vlasům. Varianty genu mohou také způsobit jiné rozdíly mezi jednotlivci, jako například rozdílnou délku života.

Extrémní dlouhověkost je opravdu vzácná, CBS uvádí, že pouze 0,02% populace USA žije do 100 let či déle. CBS rovněž uvádí, že většina Američanů ve věku 100 a více let, jsou ženy, většinou vdovy a překvapivě většina z nich žije v chudobě. Dále se uvádí, že 17% z nich žije pod hranicí chudoby, což je téměř dvojnásobné číslo než u lidí ve věku 65 let a starších.

Výzkum otevřel vědcům oči, všimli si, že jeden z genů, u kterého je nejvíce patrná spojitost s dlouhověkostí, se vyskytoval pouze u velmi malého procenta stoletých lidí. To znamená, že tento gen nemusí být příčinou dlouhověkosti.

Je toho mnoho co ještě nevíme o roli genů v našem stárnutí a zatímco některé geny vám mohou umožnit žít extrémně dlouho, jiné vás mohou chránit reálného stárnutí. Tak jako je tomu v případě Gabby Williamsové, 8 leté holčičky, která zůstává velká jako nemluvně, kvůli neznámé genetické nemoci, která ji brání v tom, aby vyrostla.

Někteří vědci, jako je např. Richard F.Walker, kteří zkoumali Williamsovou, věří, že objev genu, jež zastavuje stárnutí, by nás jednou mohl zavést k tomu, abychom byli schopni v určitém věku „vypnout stárnutí“ a tím pádem nezestárli.

Zdroj: Sebastiani P, Gurinovich A, Bar H, et al. Four Genome-Wide Association Studies Identify New Extreme Longevity Variants. Journals of Gerontology: Biological Sciences. 2017

Zdroj: dustojnestarnuti.cz

Počet lidí umírajících na mozkovou mrtvici v ČR klesá

Zdroj: Shutterstock

Počet lidí, kteří v Česku umírají na mozkovou mrtvici, klesá. Za rok jich nyní nepřežije mrtvici přibližně 10.000. Před šesti lety to bylo přibližně o 3000 více.

Ke snižování počtu obětí mozkové mrtvice pomáhá síť iktových center v Česku. Řekl to primář neurologické kliniky motolské nemocnice Aleš Tomek během cerebrovaskulárního semináře, který se koná v Táboře. Systém iktových center, jichž je v Česku 45, funguje od roku 2011. „Každý pacient s mozkovou mrtvicí by měl být v takových centrech léčen. Víme, že pokud se člověk dostane včas do nemocnice, existuje velká naděje na jeho přežití,“ řekl. Dodal, že v Česku zemře ročně 100.000 lidí a 10 procent z nich právě na mozkovou mrtvici. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí v republice.

Tomek se domnívá, že současný počet iktových center je s ohledem na rozlohu Česka odpovídající. Původně o zřízení těchto pracovišť usilovalo ještě 20 jiných nemocnic. Ale Tomek uvedl, že hustší síť by měla i negativní dopad. „Nelze to totiž udělat tak, aby to centrum bylo příliš malé. Léčilo by málo pacientů, a lékaři by tak nebyli tolik zkušení. Proto je lepší pracoviště soustředit do větších a lépe vybavených center, díky tomu se ta úspěšnost léčení zvyšuje,“ řekl Tomek.

Mozková mrtvice nejčastěji zasahuje starší lidi. Nejrizikovější skupinou jsou senioři nad 80 let. Příčinou onemocnění je vysoký krevní tlak, srdeční arytmie, cukrovka nebo vysoký cholesterol. „Jako prevence pomáhá aktivní život,“ uvedl Tomek.

Mozková mrtvice je rozšířenější ve východní části Evropy. Podle Tomka za tím stojí fakt, že v těchto zemích není zdravotní systém na dostatečné úrovni. „Česká republika je druhá v Evropě ve statistice počtu pacientů s mozkovou mrtvicí, kteří se léčí moderními metodami. V tomto směru je lepší pouze Německo,“ dodal Tomek.

Zdroj: zdravi.euro.cz

 

Současné guidelines pro výživu odporují novým zjištěním

 

Foto: Shutterstock
Autor: uza
Mimořádně rozsáhlá retrospektivní studie zpochybnila řadu dosud tvrdošíjně opakovaných pravd o skladbě potravy a o jejímu vlivu na lidské zdraví, včetně toho, že dieta bohatá na tuky včetně nasycených nezvyšuje riziko úmrtí, ale zato dieta s vysokým obsahem sacharidů ano.
Studie, nazvaná PURE (Prospectivě Urban Rural Epidemiology), rovněž zjistila, že pro získání maximálního užitku z příjmu ovoce, zeleniny a luštěnin stačí tři až čtyři porce denně, vyšší konzumace už další benefity nepřináší.

Celkově výsledky naznačují, že dietní doporučení a všeobecné povědomí ohledně těchto základních dietních elementů se zásadně mýlí.

Výzkumníci v rámci PURE sledovali pomocí dotazníků příjem potravy 135 tisíc lidí v 18 zemích světa od nejchudších po nejbohatší za průměrné období 7,4 roku.

Výsledky byly předneseny ve dvou různých prezentacích na setkání Evropské kardiologické společnosti. Zároveň byly publikovány v časopisech The Lancet a v The Lancet: Diabetes & Endocrinology.

Tuky a sacharidy: Nečekaná zjištění

Doktorka Mahshid Dehghan z McMaster University v Hamiltonu v kanadském Ontariu se soustředila na souvislost mezi příjmem tuků a sacharidů a úmrtností na kardiovaskulární onemocnění. Zjistila, že vysoký příjem sacharidů zvyšuje pravděpodobnost úmrtí, zatímco dieta s vysokým podílem tuku celkově i nasycených i nenasycených tuků toto riziko snižuje.
Konzumace tuků nesouvisí s výskytem kardiovaskulárních onemocnění ani s úmrtností na ně, přičemž příjem nasycených tuků naopak tato rizika u mozkové mrtvice snižuje.

„Ve světle těchto zjištění by se měla přepracovat všeobecná výživová doporučení,“ podotýká dr. Dehghan. Souvislosti objasňuje i článek v Lancet: Diabetes & Endocrinology, který se zabývá jejich efektem na krevní lipidy a krevní tlak.

Autoři rovněž zjistili, že vysoký příjem sacharidů má „nejhorší vliv na rozvoj rizikových kardiovaskulárních faktorů“, zatímco mononenasycené tuky jsou prospěšné a nasycené tuky mají neutrální efekt.

„Omezování nasycených mastných kyselin a jejich nahrazování sacharidy má negativní vliv na riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ tvrdí. „Naše zjištění nepodporují současná doporučení na celkové omezení příjmu tuků včetně nasycených mastných kyselin.“

Ovoce, zelenina, luštěniny: omezené benefity

Druhá prezentace a článek zveřejněný v The Lancet od Andrewa Mente, PhD, rovněž z McMaster University, zpochybňuje taktéž široce rozšířené přesvědčení, že pokud jde o ovoce, zeleninu a luštěniny, tak platí, že čím více, tím lépe.

Studie potvrdila, že rozumný příjem ovoce, zeleniny a luštěniny prospívá zdraví. Neprokázalo se však, že by tyto benefity rostly zároveň se zvýšenou konzumací. Naopak vědci v rámci PURE zjistili, že maximální prospěšnosti se dosáhne při příjmu tří až čtyř porcí za den. Současné guidelines ovšem doporučují pět porcí denně. Autoři poznamenávají, že mnoho lidí v zemích s nižšími příjmy obyvatelstva si takovou míru konzumace stejně nemohou dovolit.

„Optimální zdravotní výsledky mohou být dosaženy s mnohem umírněnější konzumací, což je ostatně mnohem schůdnější přístup,“ píší autoři PURE.

Umírněný, nikoliv nízký příjem

„Naše studie poprvé poskytla globální pohled na realitu lidského stravování v mnoha zemích a podala jasnější obraz na příjem tuků a sacharidů,“ napsala dr. Dehghan v průvodní tiskové zprávě. „Současné zaměření na nízký příjem tuků zcela ignoruje skutečnost, že strava většiny populace v zemích se středními a nízkými příjmy má vysoký obsah sacharidů, což zjevně souvisí s horším zdravotním stavem. V nízko- a středněpříjmových zemích, kde se strava často sestává z více než 65% energie získávané ze sacharidů, by se výživové guidelines měla přeorientovat od doporučení snížit příjem tuků na snížení příjmu sacharidů. Pro zdraví je pak nejlepší poměr 50 až 55% sacharidů a kolem 35% tuku celkově, a to jak nasycených tak i nenasycených.

Jako observační studie je PURE schopná pouze nacházet souvislosti, kauzalitu určit nedokáže. Přesto se autoři ve své všestranné analýze pokusili posoudit všechny známé rizikové faktory.

Výsledky PURE jsou obzvlášť relevantní pro chudší země a chudší oblasti bohatších států, kde sacharidy – obvykle nízké kvality – představují tři čtvrtiny energetického příjmu. „Je zapotřebí snížit příjem sacharidů na nižší úroveň. Naše údaje nepodporují vyloženě nízký příjem sacharidů, ale rozhodně podporují umírněný příjem kolem 55% z celkového příjmu,“ uvádí Mente.

Připomíná zároveň, že existující guidelines doporučují příjem tuků pod 30%, ale nespecifikují, které by to měly být. To je podle něj cílem jejich dalšího výzkumu.

Ve správné perspektivě

Mente rovněž zdůraznil, že výsledky PURE je třeba brát ze správné perspektivy. Ačkoliv zjištěné souvislosti mají velké dlouhodobé následky v celkové populaci, na individuální úrovni jsou účinky takřka zanedbatelné, což mnoho lidí nedokáže „skousnout“.

„Efekt je ale pouze omezený, pohybuje se někde kolem 20 % snížení relativního rizika. Takže pokud je roční/absolutní riziko úmrtí 1 %, pak se sníží na 0,8 %. Na individuální úrovni je zanedbatelné. A rozhodně se nedá srovnávat s údaji pro souvislost mezi kouřením a rakovinou plic – je asi dvěstěkrát menší,“ uvedl Mente. Nicméně z hlediska veřejného zdraví a dopadu na populaci jsou tyto zjištění velmi důležité.

Zdroje: Mente A, PhD, et al. Association of dietary nutrients with blood lipids and blood pressure in 18 countries: a cross-sectional analysis from the PURE study, The Lancet, Published: 29 August 2017http://dx.doi.org/10.1016/S2213-8587(17)30283-8

Dehgan M, PhD., et al. Associations of fats and carbohydrate intake with cardiovascular disease and mortality in 18 countries from five continents (PURE): a prospective cohort study. The Lancet, Published: 29 August 2017
DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S0140-6736(17)32252-3

Autor: uza

 Zdroj: tribune.cz

Chřipka ohrožuje nejvíc seniory a chronické pacienty

 

Zdroj: Shutterstock

Chřipka ohrožuje nejvíc seniory a chronické pacienty, častější jsou u nich komplikace i úmrtí. V Česku jsou to asi čtyři miliony lidí.

Chřipkou onemocní každoročně pět až deset procent dospělých a až pětina dětí. Epidemie přicházejí na přelomu kalendářního roku, trvají čtyři až osm týdnů. Na včerejší tiskové konferenci k představení nové vakcíny proti chřipce to řekl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl.

„Úmrtí, která lze dát do souvislosti s komplikacemi způsobenými chřipkou, je asi 1500 ročně. To je dvojnásobně víc než třeba při dopravních nehodách,“ uvedl Kynčl. Statistiky SZÚ uvádějí, že hospitalizováno bylo v souvislosti s chřipkou na jednotkách intenzivní péče minulou sezonu 333 osob a 114 zemřelo. Podle Kynčla jde ale jen o nahlášené případy, reálně jich bude mnohem víc. „Chřipka se jako jediná infekce projevuje se i na celkové křivce úmrtnosti,“ dodal.

Úmrtí na chřipku a související zápal plic během epidemie je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací kardiovaskulárních a plicních chorob, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris, ale i vysoký krevní tlak.

Odborníci neumí průběh epidemie chřipky předem odhadnout. Minulý rok bylo nejvíce nemocných chřipkou, tedy přes 1500 případů na 100.000 obyvatel, od začátku roku do poloviny února.

Chřipka se projevuje teplotou přes 39 stupňů Celsia, výraznou únavou, vyčerpaností a bolestí svalů a kloubů. Podle odborníků je prevencí kromě pravidelné hygieny a posilování imunity také očkování, které ale musí být každoroční. Ze zdravotního pojištění je placené lidem nad 65 let, se závažnými nemocemi srdce a cév, dýchacích cest, ledvin či diabetem. Zdarma je také pro klienty domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem či pro osoby se zdravotním postižením a pacienty v zařízeních dlouhodobé lůžkové péče. Většina zdravotních pojišťoven ho platí svým klientům jako benefit.

Současná vakcína chrání přibližně na 60 procent, protože působí jen na některé kmeny chřipky. Podle Kynčla ale zásadně snižuje rizika komplikací. Nově bude dostupná vakcína, která postihne čtyři kmeny chřipky, pojišťovny ji ale v plné míře proplácet nebudou. Pacienti si na ní budou muset přispět do 100 korun.

Očkováno je v rizikových skupinách podle ekonoma Tomáše Doležala, který vypracoval analýzu ekonomických dopadů chřipky, odhadem 16 procent osob, u seniorů 20 až 30 procent. V celé populaci je to asi pět až sedm procent, v západní Evropě až třikrát tolik.

Evropská komise doporučuje, aby bylo očkováno až 75 procent seniorů a rizikové populace včetně zdravotníků a lékařů. V takovém případě by se podle Doležala ušetřilo ročně 90 milionů korun ze systému zdravotního pojištění.

Zdroj: zdravi.euro.cz

 

1 2 3 79