Automobilka Hyundai vybudovala pro své zaměstnance Centrum zdraví

 

Zdroj: Hyundai

Automobilka Hyundai vybudovala pro své zaměstnance Centrum zdraví, které bude sloužit k léčbě příznaků počínajících nemocí i prevenci onemocnění. Centrum je v nošovickém areálu automobilky a pracovníkům nabízí například vodoléčbu, elektroléčbu, laserovou terapii, masáže nebo posilovnu.

Vybudování centra stálo 19,6 milionu korun, na další milion přišlo vybavení. Představitelé automobilky to řekli při včerejším otevření centra. „Jsme si vědomi toho, že práce ve výrobě automobilů je fyzicky náročná, a toto je forma, řekněme, nápravy určitých počínajících zdravotních problémů. Hlavní úloha tohoto centra je v oblasti prevence, jak těm onemocněním předcházet. Vnímáme to jako silný element z hlediska naší společenské odpovědnosti a udržitelnosti, protože lidé jsou opravdu to nejcennější, co společnost má,“ řekl mluvčí automobilky Petr Vaněk.

„Veškeré služby jsou poskytovány kmenovým i agenturním zaměstnancům zdarma,“ řekla vedoucí fitness ve zdravotním centru Kimberley Oborná. Na některé procedury budou zaměstnanci docházet přímo v pracovní době, jiné mohou absolvovat bezplatně, ale ve svém volnu. Speciální procedury a doporučené druhy cvičení pracovníkům určuje po odborném vyšetření lékařka. K dispozici je i psycholožka.

Vedoucí sekce náboru na oddělení lidských zdrojů Klára Klepáčová řekla, že o služby Centra zdraví mají zaměstnanci obrovský zájem. „Především jsme se chtěli zaměřit na prevenci. To znamená, budeme se snažit dávat všem zaměstnancům možnost jednou za rok, jednou za rok a půl rehabilitovat, naučit se zdravě žít, naučit se o sebe starat a samozřejmě mít možnost v případě nějakých zdravotních obtíží je tady řešit. Myšlenka byla taková – zajistit tady takový servis a takové vybavení, aby jakákoliv rehabilitace i po nějakém případném úraze byla řešitelná na místě,“ řekla Klepáčová. Doplnila, že centrum se zaměřuje nejvíce na problémy se zády, posílení rukou a zpevnění celého těla.

Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku zaměstnává 3300 lidí. V loňském roce vyrobili 356.700 automobilů, což bylo o 1700 vozů (0,5 procenta) méně než v roce 2016, ale o 6700 aut (1,9 procenta) více, než ukládal plán. Letos má továrna v plánu vyprodukovat 330.000 aut. V roce 2016 vzrostl automobilce zisk o 2,97 miliardy korun na 8,47 miliardy korun a tržby o 17,1 miliardy na 142,75 miliardy korun. Letos slezská továrna oslaví deset let od zahájení výroby.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Hlíva jako královna naší imunity. S čím vším vám pomůže?

Hlíva jako královna naší imunity. S čím vším vám pomůže?

Houby pomáhají lidem již téměř po 30 tisíc let. Jejich blahodárné účinky znali už staří Římané, kteří je zařazovali do svého jídelníčku a vyráběli z nich léčiva. Pojďme si něco povědět o nám nejdostupnější a jedné z nejznámějších hub, hlívě ústřičné, která vám pomůže s imunitou, se zažíváním i s únavou.

Hlíva jako královna naší imunity. S čím vším vám pomůže?

Hlíva ústřičná je přímo královnou hub. Její účinky i lékaři a farmaceuti označují za jedny z nejprospěšnějších. Prokazatelně totiž prospívá lidskému organismu. Má nejen výbornou chuť, obsahuje také mnoho látek a vitamínů, které podporují imunitní systém i zažívání.

Co na té hlívě všichni mají…?

Hlíva ústřičná je k dostání téměř v každém zelinářství a supermarketu. A je určitě jen dobře, když ji zařadíte do svého jídelníčku. Prozradíme vám ale, jak dostanete z hlívy ty nejdůležitější látky, které vašemu tělu pomohou například se zlepšením metabolismu, startují imunitní systém a pomáhají i se snížením hladiny cholesterolu v krvi.

Sáhněte po doplňcích stravy s hlívou ústřičnou. Jsou v nich perfektně koncentrované a v takovém množství, aby vám to bylo co nejprospěšnější. Díky speciálnímu extrahování těchto látek mají v jedné dávce větší množství než několik kilogramů tepelně upravené nebo sušené hlívy.

Tápete, jak hlívu zařadit do svého jídelníčku? V tom vám určitě pomůže náš další článek o hlívě.

Koktejl vitamínů

Co dělá hlívu tak zdraví prospěšnou, jsou látky s názvem beta-glutany, které dokážou v našem těle aktivovat imunitu. Hlíva má v sobě ale daleko větší koktejl blahodárných látek. Najdeme v ní řadu vitamínů, proteiny, stopové prvky, steroly (ty působí na náš cholesterol), vlákninu, anebo třeba chitosan, který brzdí vstřebávání cholesterolu a urychluje metabolismus.

Kdo všechno může zavolat hlívu na pomoc

  • Lidé, které trápí problémy se srdcem. Účinně totiž upravuje hladinu cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak.
    Všichni, koho trápí zažívací potíže. Hlíva pomáhá při čištění střev.
  • Ti, kdo trpí záněty nebo kloubová a kožní onemocnění. Hlíva dokáže odstraňovat i bradavice virového původu a léčit ekzémy.
  • Doporučená je i těm, které trápí játra, ledviny nebo slinivka. Zlepšuje totiž metabolismus a dokáže regenerovat vnitřní orgány.
  • Ženy i muže ve středním věku jistě potěší, že hlíva regeneruje buňky a zpomaluje proces stárnutí.
  • Lidé podstupující chemoterapii mohou po hlívě sáhnout také, neboť omezuje její vedlejší účinky. Pomáhá také při léčbě některých nádorových onemocnění. Zvyšuje také obranyschopnost organismu.
  • Pokud máte náročné povolání, zkuste také doplňky stravy s hlívou ústřičnou. Hlíva umí i zmírnit únavu a pomáhá i při stresu a zátěži organismu.

Skvělý parťák hlívy? Rakytník!

O tom, že je hlíva ústřičná přímo nabitá látkami, víme už dávno. Co ale k jejím pozitivním účinkům přidat ještě další? Na scénu přichází rakytník! Olej z rakytníku, získaný z tmavě oranžových plodů rostliny Rakytník řešelátkový, obsahuje celý arzenál vitamínů a biologicky aktivních látek. Je výjimečně bohatý na účinné látky, má v sobě velké množství vitamínu A, a to až několikanásobně více než mrkev. Najdeme v něm i vysoký obsah vitamínu E, vitamíny B a K, nenasycené mastné kyseliny, kyselinu listovou i další. Regeneruje také poškozenou kůži a sliznice.

Rakytníkový olej proto dokáže ve správném množství ještě zvýšit účinky hlívy. Pro dodání vaší životní energie, vitality a pro zlepšení imunity jsou proto doplňky stravy s hlívou ústřičnou a rakytníkovým olejem silnými spolubojovníky. Sáhnout po takto silných přírodních pomocnících v boji s neduhy se vám určitě vyplatí.

OZNÁMENÍ

 

INDIVIDUÁLNÍ PORADENSTVÍ v redukci nadváhy SE T.Č. NEPROVÁDÍ (MOŽNOST VYUŽÍT NABÍDKY BC. ET BC. IVETTY BENÝŠKOVÉ  TÉŽ NA  EUC KLINICE – TELEFON: 773 253 040 – EMAIL:  ivetta@fitbee.cz, (konzultace v češtině, angličtině). www.fitbee.cz )

Zpráva evropských akademií věd: Potřebujeme změnu ve výživě a životosprávě

Autor: Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Tým vědců z celé Evropy provedl rozsáhlou analýzu perspektivy dostupnosti potravin, kvality výživy, zemědělství a zdraví.

Zpráva evropských vědeckých akademií požaduje okamžité změny v oblasti zajištění potravin a výživy: Evropa bude muset změnit způsob výživy a více se zabývat spojitostí mezi výživou, změnou klimatu a zdravím.

V rámci unikátního globálního projektu InterAcademy Partnership zpracovaného sto třiceti vědeckými akademiemi provedl tým vědců z celé Evropy rozsáhlou analýzu perspektivy dostupnosti potravin, kvality výživy, zemědělství a zdraví.

Na základě této nezávislé zprávy, kterou zveřejnila Vědecká poradní rada Evropské akademie (EASAC), vědci z národních akademií po celé Evropě požadují neodkladnou změnu v potravinářské a výživové oblasti.

Tato důkladná analýza je určena politickým představitelům, kteří se zabývají problematikou potravin, výživou, zdravím, životním prostředím, změnou klimatu a zemědělstvím.

Boj proti podvýživě a nevhodné životosprávě v jejích nejrůznějších formách je problémem, kterému čelí všechny země. Výzkum a inovace budou proto i nadále klíčové pro řešení těchto lokálních i globálních multidisciplinárních otázek. Evropská politika v této oblasti musí čerpat z vědeckých poznatků – musí skutečně fungovat jako znalostní politika. Zpráva doporučuje být mnohem ambicióznější při využívání možností, které věda nabízí: současná vědecká základna může zásadně formovat porozumění na straně nabídky i poptávky a vyplnit mezery ve znalostech.

Změna klimatu bude mít negativní dopad na potravinové systémy, což nutně vyžaduje zavedení inteligentního precizního zemědělství zohledňujícího změny klimatu, jako je například přijetí nových postupů a strategii v oblasti pěstování rostlin s ohledem na působení a výskyt aktuálního sucha. Současný systém zemědělství a současná životospráva významně přispívají ke změně klimatu. Zmírnění tohoto dopadu závisí na hospodářských systémech, jako jsou praktiky šetrného hospodaření a hospodaření na bázi progresivních fytotechnik spolu se snahami o ,,smart“ ovlivnění chování spotřebitelů.

Současné chování spotřebitelů je spojeno s nadměrnými emisemi skleníkových plynů v zemědělství, včetně nadměrných spotřeb kalorií a konzumace masa. Změna životosprávy by mohla prospět nejen zdraví, ale mohla by zmírnit i dopad změn klimatu.

Nejdůležitější poznatky:

Zdraví spotřebitelů je závislé i na změnách v samotné spotřebě potravin

  • S ohledem na lidské zdraví a i životní prostředí se bude muset změnit obvyklý způsob životosprávy. Důležité je poznat individuální reakci na výživu a zdraví, zejména u zranitelných skupin.
  • V rámci změn ve zvyklostech stravování by mohlo být důležité snížení spotřeby živočišných bílkovin.
  • Autoři vyzývají politiky, aby řešili problematické a škodlivé marketingové podsouvání konzumace vysoce kalorických jídel a podporovali cenově dostupnou výživu.
  • Je potřeba lépe objasnit způsob dosažení udržitelnosti spojené s konzumací zdravé stravy.
  • Musí být precizněji identifikovány zdroje kontaminace potravin s cílem snížit obavy o bezpečnost potravin.

Evropské země se musí zavázat k shromažďování většího množství dat týkajících se i produkce odpadu v potravinářských systémech a účinnosti opatření na snížení těchto odpadů na místní a regionální úrovni. Nové přístupy ke zpracování potravin a snižování odpadu budou mít zásadní význam pro dosažení cílů cirkulární ekonomiky a biohospodářství.

Farmářství a zemědělství mají významný dopad na lidské zdraví a životní prostředí:

  • Autoři požadují obnovení společné zemědělské politiky, která by se zaměřila spíše na financování inovací než na dotace zemědělcům. Evropa musí nalézt inovativní způsoby podpory zemědělství, protože zemědělské vědy hrají klíčovou roli v evropské konkurenceschopnosti a bioekonomii.
  • Evropa je ve značné míře stále závislá na dovozu potravin a krmiv. Tato závislost ji dělá zranitelnou vůči trhu a fluktuacím trhu. Tato skutečnost se významně dotýká mnoha rozvojových zemí, které budou nejvíce postiženy změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí.
  • Je třeba udělat ještě mnoho, abychom porozuměli determinantům volatility trhu a obchodu.
  • Úloha odvětví živočišné výroby v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (GHG) je také zásadní. Změny v postupech řízení živočišné výroby by mohly přispět ke zmírnění produkce skleníkových plynů. Významnější úpravy ale vyžadují i změnu poptávky po živočišných produktech.
  • Alternativy k tradičním formám živočišných bílkovin, které by Evropa mohla využít: potraviny z oceánů, laboratorně pěstované maso a hmyz.
  • Je nutné více pochopit důsledky opatření vedoucích ke zvýšení akceptance inovativních potravin a stravy spotřebitelem.
  • Maso kultivované in vitro může mít mírnější dopad na životní prostředí než klasická produkce zvířat a tento jeho potenciál musí být také součástí výzkumné agendy.
  • Co se týče volby biopaliv, bezprostřední výzkumné cíle pro novou generaci biopaliv zahrnují zkoumání potenciálu celulózových surovin.
  • Je zapotřebí většího úsilí o pochopení funkcí půdy v sekvestraci uhlíku a biodiverzitě.

Evropa by se měla zabývat možnostmi editace genomu plodin, precizního zemědělství a využití rozsáhlých datových souborů:

  • Průlomy v oblasti úpravy genomu a dalšího genetického výzkumu budou klíčové pro budoucnost potravin a zemědělství v Evropě. Autoři vyzývají evropské politické činitele, aby využili vědecký pokrok v oblasti genomiky pro zlepšení zdraví a produktivity zvířat a plodin.
  • U rostlin stejně jako u zvířat je důležité chránit a identifikovat genetické soubory a pokračovat v sekvencování a funkčním hodnocení produkčního a nutričního potenciálu genetických zdrojů.
  • Precizní zemědělství nabízí mnoho příležitostí ke zvýšení produktivity s omezeným dopadem na životní prostředí.
  • Velké datové soubory jsou zásadním nástrojem pro podporu inovací v celém potravinovém systému.

Základem doporučení vědců je jasná výzva ke skutečně reálnému začlenění výzkumu a inovací do řešení všech uvedených problémů, kde stále zůstává řada otevřených otázek. Evropa musí využívat příležitostí ke spoluvytváření výzkumu napříč odvětvími, aby lépe porozuměla spojitosti mezi potravinami, vodou a dalšími ekosystémovými složkami a aby informovala o lepší koordinaci příslušných politických nástrojů, včetně společné zemědělské politiky, rámcové směrnice o vodě a směrnice o přírodních stanovištích. Úsilí o zvýšení efektivity potravinových systémů by se nemělo zaměřit na zvýšení produktivity bez ohledu na environmentální dopady.

Poznámky pro editory

Tato zpráva je součástí globálního projektu vedeného InterAcademy Partnership a bude doplněna třemi zprávami zaměřenými na Ameriku, Afriku a Asii. Tento globální projekt podpořilo 130 vědeckých akademií z celého světa ve snaze spojit nejnovější poznatky o budoucnosti potravin, zdraví a životního prostředí. Globální srovnávací zpráva bude zveřejněna v polovině roku 2018. Projekt IAP zvyšuje hodnotu práce, kterou již podnikla řada dalších skupin.

Projekt byl prověřen hodnocením kvality, zejména prostřednictvím postupů vzájemného hodnocení. Vědecké akademie zapojené do projektu jsou vděčné za finanční podporu poskytovanou německým federálním ministerstvem školství a výzkumu (BMBF).

Studii najdete na webových stránkách EASAC zde.

Připravil: Ústav výzkumu globální změny AV ČR 
Z anglického originálu přeložil: Michal V. Marek, Ústav výzkumu globální změny AV

Zdroj článku: enviweb.cz

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

 0

Chcete žít déle? Vsaďte na pohyb, i drobná aktivita se počítá

 

Pravidelný pohyb je klíčem k lepšímu zdraví a delšímu životu. Abyste toho dosáhli, rozhodně nemusíte několik hodin denně doslova potit krev v posilovně. Jak uvádějí vědci, stačí jakékoli, i nenáročné, pohybové aktivity. Jednoduše – každá snaha se počítá.

Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Ve studii, která byla uveřejněna v odborném časopise Journal of the American Geriatrics Society, se odborníci zaměřili na ženy ve věku 65 let a starší a na jejich pohybovou aktivitu. Zjistili, že i běžné denní činnosti v rozsahu alespoň 30 minut denně, jako pochůzky nebo úklid domu, jsou významně spojeny s nižším rizikem úmrtí, a to až o 12 procent.

Mírně intenzivní cvičení, jako nenáročná jízda na kole nebo svižnější chůze, pak redukují riziko úmrtí o celých 39 procent. Jak odborníci uvádějí, pravidelné lehké a nenáročné cvičení může být téměř stejně efektivní jako fyzicky náročná aktivita, co se týče prevence různých onemocnění a prodloužení života.

Každá aktivita se počítá

Jak uvádí rodinná lékařka Andrea LaCroixová z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu, je třeba přehodnotit pohled na mírné formy cvičení a jejich vliv na zdraví.

„Vždy se tvrdilo, že jednoduché pohybové aktivity nejsou dostatečně účinné, co se týče pozitivního vlivu na zdraví. Ale my jsme ve své studii spolehlivě zjistili, že i velmi lehká pohybová činnost u žen redukuje riziko úmrtí ve výhledu nejbližších tří až čtyř let,” uvedla pro server Time.

Podle odbornice je jejich zjištění velkou motivací do budoucna pro lidi, kteří právě kvůli velké náročnosti cvičení nejsou schopni nebo ochotni ho dále provozovat, jak postupně stárnou. V tu chvíli totiž většinou nastává zásadní zvrat, mnozí kvůli věku a menší výdrži s cvičením přestanou úplně, což je škoda. A protože věří, že malá aktivita nemá na zdraví žádný vliv, nevěnují se ani té.

„Považuji naše výsledky za převratné. Už jen kvůli zjištění, že i lehká a nenáročná aktivita může mít pozitivní vliv na zdraví. Věřím, že to bude pro mnohé vítanou zprávou a že pochopí, co pro své zdraví mohou udělat,“ uzavřela odbornice.

Nové Krajské centrum sdílení dobré praxe v oblasti školního stravování v Praze vznikne za aktivní účasti hygieniků

Autor: HSHMP
Tisková zpráva HSHMP ze dne 28. 12. 2017.

Vznik Krajského regionální centra sdílení dobré praxe v oblasti školního stravování. Takový je cíl Memoranda o spolupráci podepsaného v těchto dnech mezi Hygienickou stanicí hlavního města Prahy a Asociací školních jídelen České republiky, Státním zdravotním ústavem, Městskou částí Praha – Kunratice a Základní školou Kunratice. Nové krajské centrum bude působit právě při Základní škole Kunratice.  

Smyslů vzniku tohoto regionálního centra je hned několik. Bude především sdílet a propojovat zajímavé a odborné projekty školních jídelen a pozitivně propagovat význam školního stravování. Vedle toho bude také rozvíjet a zvyšovat zdravotní a nutriční gramotnost zaměstnanců školních jídelen. Ta bohužel není vždy na optimální a přijatelné úrovni. Úsilí bude věnováno také systematickému zvyšování teoretických znalostí a praktických dovedností personálu školních jídelen v oblasti výživy i bezpečnosti potravin. Celkově se tím bude přispívat k naplňování programu Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020.

Centrum v Základní škole Kunratice se stane jednotným zázemím pro sdílení odborných informací, praktických rad a názorných ukázek praxe. Pod metodickou záštitou Asociace školních jídelen ČR se zde budou konat pravidelná setkání zaměstnanců škol a školních jídelen, jejichž cílem bude další vzdělávání a sdílení dobré praxe. Odbornou garanci a kvalitu práce centra zajistí v rámci metodické podpory a spolupráce také Hygienická stanice hlavního města Prahy. Očekává se, že se k podepsanému memorandu postupně připojí další městské části hlavního města Prahy a také další pražské školy.
A jak komentují podpis memoranda zástupci jednotlivých organizací a institucí?

RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA
ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy

Někdy se setkávám s tím, že hygiena rovná se represe a kontroly. Je nutné si však uvědomit, že jedním z hlavních cílů hygienické služby je mimo kontrolní činnosti právě zvyšování zdravotní gramotnosti a preventivní aktivity. Každoročně tak realizujeme mnoho zdravotně-výchovných aktivit zaměřených například na prevenci chronických neinfekčních chorob s cílem zlepšit zdravotní stav Pražanů. Naším cílem je nejen poskytovat široké veřejnosti relevantní a spolehlivé informace z oblasti podpory zdraví, ale také iniciovat a podporovat zájem Pražanů o jejich vlastní zdraví formou propagace zdravého životního stylu. Jsem proto velmi rád, že se pražská hygiena pod mým vedením do tohoto projektu zapojila, a že se nám podařilo s Asociací školních jídelen ČR vytipovat právě Základní školu Kunratice, kde se Krajské centrum sdílení dobré praxe zrealizuje jako první na území hlavního města Prahy. A pevně doufám, že se do tohoto projektu zapojí i další městské části a další školy a školní jídelny v Praze, protože možnost pozitivního ovlivňování zdraví dětské populace je z mého pohledu velmi důležitá a žádoucí.
 

Ing. Jitka Sosnovcová
ředitelka Státního zdravotního ústavu

Státní zdravotní ústav se začal školním stravováním intenzivně a systematicky zabývat již v roce 2013, kdy vznikl projekt Zdravá školní jídelna. S Asociací školních jídelen ČR spolupracujeme od roku 2014, byli jsme u založení Krajských center sdílení dobré praxe, od počátku jsme se podíleli na definici jasného cíle i záměru krajských center. V prvním krajském centru v Plzni jsme měli možnost pro 80 školních jídelen prezentovat principy našeho projektu Zdravá školní jídelna. A právě z řad našich certifikovaných Zdravých školních jídelen se nyní stávají Krajská centra. Spolupráce s Asociací školních jídelen se rozvíjí i v jiných projektech. Zvyšování nutriční gramotnosti se nám daří realizovat v rámci projektu Dny mezinárodní kuchyně ve školních jídelnách. Za účasti odborníků SZÚ se uskutečnily dny norské a thajské kuchyně ve školách. Ve spolupráci s Asociací byla upořádána dvoudenní konference „S chutí do světa výživy aneb setkání teorie s praxí“, kdy naši zaměstnanci sestavili jak teoretickou, tak praktickou část konference a účastníci měli možnost odnést si řadu informací v souvislostech, ale i nevšední zážitek. Velmi vítáme vznik nového Krajského centra sdílení dobré praxe právě v Praze, navíc v prostorách školy podporující zdraví a zároveň již certifikované Zdravé školní jídelny. Velice se těšíme na spolupráci, která pomůže naplnit cíle, které si projekt Krajských center stanovil.

Mgr. Michal Malát
prezident Asociace školních jídelen České republiky

Velice nás těší a opravdu si vážíme vstřícného přístupu všech partnerů projektu Krajských center sdílení dobré praxe. Naším cílem je vytvářet podobné platformy po celé České republice. Místa, kde dostanou prostor jak odborníci v daném oboru na straně jedné, tak i zaměstnanci školních jídelen, jejichž praktická každodenní zkušenost je neméně významnou informací vhodnou ke sdílení. Fungující propojení teorie s praxí, obohacení teorie o praktické zkušenosti, podtrhnutí celospolečenského významu systému školních jídelen, je naší hnací silou.

Ing. Lenka Alinčová
starostka Městské části Praha – Kunratice

Vznik Krajského regionální centra sdílení dobré praxe v oblasti školního stravování rozhodně vítám. Vím, jak byly těžké začátky, když se naše školní jídelna přihlásila ke zdravému vaření. Měli jsme spoustu přešlapů, strávníci i rodiče žáků nebyli spokojeni. Dokonce jsme založili stravovací komisi, kde byli zastoupeni učitelé, rodiče žáků, senioři, mateřská škola a radnice. Postupně se podařilo sestavit takový jídelníček, který odpovídá spotřebnímu koši, zdravé výživě a ještě navíc jídlo strávníkům chutná. Předávání zkušeností může pomoci jiným školám, které tak nemusí projít naším těžkým obdobím.

Mgr. Ing. Vít Beran
ředitel Základní školy Kunratice

Je príma, že naše pracovnice školní jídelny vařit zdravě baví, mají skvělou paní vedoucí a nám snad i díky tomu chutná. S proměnou školní jídelny jsme začali před deseti lety. Chtěli jsme, aby si všechny děti k obědu vzaly nápoj a pořádně se napily. Nic snazšího a místo jednoho nápoje, například čaje, paní kuchařky zavedly šest druhů nápojů: mléko, ochucené mléko, čaj, dva druhy ovocných nápojů a vodu s citronem. Dalším krokem byl salátový bar a vaření nejprve ve výběru dvou jídel, později jídel tří. Každý den jiná polévka. Do jídelníčku se dostávalo více zeleniny a ovoce. Logickým krokem byl vstup do projektu Zdravá školní jídelna a obhájení titulu. Když chtějí lidi, tak jde vše. V Kunraticích máme skvělý tým. Díky.

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

 

Ministr Adam Vojtěch přivítal prvního českobudějovického občánka

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navštívil na Nový rok porodnici Nemocnice České Budějovice, kde přivítal prvního českobudějovického občánka, a následně Domov důchodců Dobrá Voda.

„Jako českobudějovický rodák jsem moc rád, že jsem mohl předat malý dárek mamince malé Soni, která se narodila dnes ráno a stala se prvním občánkem Českobudějovicka,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který se v českobudějovické porodnici sám narodil. Malé Soně, která se narodila 1. ledna 2018 ráno v 6,52 hodin ráno mamince Václavě Šlechtové z Velic na Českobudějovicku, předal zlatý přívěsek s časem a datem jejího narození. Drobný dárek dostaly i ostatní maminky, které první den letošního roku trávily v porodnici.

Ministra Vojtěcha  při návštěvě Nemocnice České Budějovice doprovodila hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská. „V jihočeském kraji musíme řešit společně se zdravotními pojišťovnami i řadu reálných a v podstatě dlouhodobých problémů především v oblasti obsazenosti ambulantními praktiky a dostupnosti lékařské péče. Proto jsme využili dnešní příležitosti a s paní hejtmankou jsme hovořili i o tom, jak podpořit řešení nedostatku praktiků nejen v příhraničí a další problémy regionu,“ zhodnotil ministr Vojtěch.

Ministr se setkal také se zástupci managementu Nemocnice České Budějovice a primáři Petrem Sakem a Milanem Hanzlem. „Jako Jihočech jsem velmi rád, že Nemocnice České Budějovice patří společně s dalšími jihočeskými nemocnicemi k nejlépe hodnoceným zařízením v rámci celé České republiky, a to jak v kvalitě péče, tak finanční kondici,“ ocenil ministr Vojtěch.

Poté ministr zdravotnictví navštívil Domov důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic, kde se setkal s jeho ředitelkou Janou Zadražilovou. Děkuji paní ředitelce za celou řadu praktických poznatků a podnětů, které jsem měl možnost na návštěvě získat, například z oblasti lékové politiky či odměňování zdravotních sester. Setkání pro mne bylo velmi inspirativní a jsem rád, že jsem mohl poznat provoz i tohoto typu zařízení,“ uvedl ministr Vojtěch s tím, že právě tento typ služeb představuje styčnou plochu mezi zdravotnictvím a sociálními službami.

 

Zdroj: mzcr.cz

Kapří hranolky a další tipy, jak připravit rybu jinak

Rybám moc nedáme, ale když, tak sázíme na lososa, pstruha a kapříka z českého rybníka. Ideálně obalené a osmažené, anebo v rybím salátu. Jenže rybu můžete připravit i jinak, a možná i snáze a chutněji.

Za feudalismu se rybí maso jedlo jako všední, sváteční i obřadní potravina, která nahrazovala jiná masa v období půstu. Ryby se konzumovaly dokonce tak často, že si čeládka vymiňovala, aby se připravovaly jen dvakrát týdně. I za tyhle dvě porce ryb by ale dnešní výživoví poradci byli rádi, dnes totiž rybám moc nedáme. Máme sice širší výběr a víc peněz, ale za ryby je rozhodně neutrácíme. Ročně sníme rybího masa jen kolem pěti kilogramů. Když už si rybu dáme, tak smaženou nebo v rybím salátu.

 

Nejprodávanější? Kapr, pstruh, losos a pangas

V restauracích si často rybu nedáváme, pokud ano, tak sázíme na zahraniční kousky. „Češi mají rádi lososa, tresku či mořskou štiku na všechny možné způsoby a preferují jídla s velkým podílem zeleniny,“ uvádí Marek Sedlák z rybí restaurace Nordsee. Když se podíváme do našich domácích kuchyní, tak zde nemá kapr v závěru roku žádného většího konkurenta. „Podle zkušeností z našich prodejen zákazníci jednoznačně preferují tradičního českého kapra a jeho díly – v prosinci je realizováno až devadesát procent celoročních prodejů této sladkovodní ryby. Trendem je pohodlný nákup porcovaného kapra,“ řekla nám tisková mluvčí společnosti Ahold Barbora VankoV rámci celoročního hodnocení průměrné měsíční spotřeby však kapr zaostává za lososem a pstruhem, mnohem častěji jíme také pangase, přestože jeho pověst je nevalná.

Oblibu lososa i pro domácí vaření potvrzuje i tisková mluvčí Lidlu Zuzana Holá„Dle našich zkušeností mají zákazníci celoročně největší zájem o lososa (filet) a pstruha.“ Zrovna se pstruhem to ale v obchodech není moc slavné, poptávka totiž čtyřnásobně převyšuje jeho nabídku. I tak ho ale nabízejí v Tescu, kde stojí na špici prodejnosti: „Vedle kapra, jehož hlavní sezóna je na Vánoce a pak i Velikonoce, je v oblibě také pstruh,“potvrzuje Václav Koukolíček, tiskový mluvčí Tesca, a podotýká, že i u nich roste zájem o lososa, který se dobře prodává celoročně a v některých domácnostech nahradil kapra při štědrovečerní večeři.

Losos netradičně

Lososa můžeme připravit třeba v netradiční podobě se zázvorem a česnekem. Zkuste, je to lahůdka.

Losos s česnekem

  • 4 filety lososa
  • 4 stroužky česneku
  • kousek čerstvého zázvoru
  • sůl, pepř

Česnek nakrájejte na malé kostičky, zázvor nasekejte na drobno, smíchejte, přidejte sůl a trochu pepře. A v této směsi obalte filety lososa. Opečte na rozpálené pánvi a ihned podávejte.

 Nejraději máme ryby smažené

Když už rybu koupíme a doma hodláme připravit, tak ne v papilotě pečenou, ale dopřáváme si ji hlavně v rybím salátu, který si alespoň jednou do měsíce koupí přes šedesát procent dotázaných. Ovšem ne každý ví, že rybí saláty nazvané „s jogurtem“ jsou plné majonézy.

Více než polovina lidí si jednou měsíčně dopřává smažené i pečené ryby, na grilu si je připravuje čtyřicet čtyři procent dotázaných. Mezi velké hity patří fish and chips, ale i kapří hranolky.

Třeboňské kapří hranolky

  • 600 g filetů z kapra
  • sůl, mletý zázvor, drcený kmín, sladká mletá paprika
  • 30 ml sójové omáčky
  • 4–5 stroužků česneku
  • 50 g škrobové bramborové moučky
  • 50 g hladké mouky
  • 200 ml oleje na smažení

Postup: Půlku kapra je nutné prokrájet hustými řezy v místech, kde jsou tenké rozeklané kostice v rybí svalovině. Řezy veďte od hřbetu dolů ostrým nožem tak, abyste prořízli kosti na přibližně dvoumilimetrové kousky a zároveň neprořízli kůži. Ta pak drží pohromadě prořezané maso. Zároveň z ryby krájejte tenké delší proužky (hranolky). Do 100 ml vody rozmíchejte sójovou omáčku, lisovaný česnek, koření a sůl. Vzniklou marinádu pak důkladně zamíchejte do rybích hranolků. Nechte hodinku odležet a pak kousky rybího masa obalte ve směsi mouky a škrobu. Smažte je v rozpáleném oleji a dbejte na to, aby se hranolky k sobě příliš neslepovaly.
Podávejte s bramborami, na salátu nebo jen s chlebem a smetanovým dresinkem.
Zkuste také kapří hranolky jen upéci v troubě na pečicím papíru. V tom případě přidejte přímo do marinády bramborový škrob a mouku úplně vynechte. Na pečicím papíru rozložené hranolky kapra budete mít pečené za čtyři nebo pět minut v troubě vyhřáté předem na 205 °C.

Zdroj: Oznaceni.eu

Rybí polévka je u nás neoblíbená

Jak je to mastné, tak nám to prostě chutná, problém máme spíše s rybou vařenou a s tím související rybí polévkou, kterou prakticky nikdo z jedenácti set respondentů nejí.

 Ale když si zkusíte připravit rybí krémový vývar, možná se pro něj zcela nadchnete.

Krémový rybí vývar s krupicovými bylinkovými nočky

  • 400 g kapra (stačí odřezky masa)
  • 1 cibule
  • 50 g másla
  • 1/2 celeru
  • 1 petržel
  • 1 mrkev
  • 2 brambory typu B
  • 500 ml zeleninového vývaru
  • 2 kuličky nového koření
  • 250 ml smetany 33%
  • petržel

Postup: Rybí odřezky dejte do hrnce. Přidejte cibuli, kterou i se slupkou rozkrojte na poloviny. Zalijte vodou, aby maso bylo ponořené (zhruba litr) a vařte asi patnáct minut. Vývar sceďte, cibuli vyhoďte, maso si nechte stranou do polévky. Na másle orestujte nadrobno nakrájenou kořenovou zeleninu a brambory. Zalijte rybím i zeleninovým vývarem, přidejte nové koření, osolte a opepřete. Vařte do změknutí zeleniny a brambor, asi 5 minut. Polévku rozmixujte v krém. Přidejte do ní smetanu a kousky ryby. Během vaření polévky připravte noky: Máslo utřete s vejcem. Postupně přidávejte mléko a krupici, dosolte a nakonec rozmíchejte nasekané bylinky. Nechte chvilku odležet. Noky tvarujte lžící a vkládejte je do vařící se polévky. Vařte ještě osm minut. Nakonec polévku ozdobte petrželkou.

Zdroj: Tesco

 Zdroj: vitalia.cz

 

Vědci vyšlechtili zlaté brambory

 

Tzv. zlaté brambory nejsou sice ze zlata, zato jsou plné vitamínů, a to i těch, které běžné brambory neobsahují.

 

Odborníci o bramborách říkají, že jsou bez nadsázky nejlepším potravinovým koncentrátem na světě a zároveň levným zdrojem energie a nutričně významných látek. Čerpáme z nich asi čtrnáct procent pokrmové energie. Jsou bohaté na minerály, vitamíny, bílkoviny a jsou téměř bez tuku. Pokud jde o vitamíny, představují relativně levný, ale důležitý zdroj vitamínu C. Celkem bohaté jsou také na některé ze skupiny vitamínů B a některých dalších, naopak obsah vitamínu A a E není významný. To by se mohlo změnit.

Zlaté brambory mají být ještě zdravější než běžné odrůdy

Po zlaté rýži a banánech představili vědci světu další zbraň v boji proti nedostatku vitamínu A, tzv. zlaté brambory, informuje web Biotrin, zaměřený na informace o moderních biotechnologiích. „Tuto plodinu si výzkumníci nevybrali jen tak náhodou. Brambory jsou třetí nejrozšířenější potravinou na světě. V rozvinutých i rozvíjejících se zemích patří mezi základní složky potravin, které jsou snadno a finančně dostupné. Výhodou je vysoký podíl škrobu a vitamínu C. Na druhou stranu jim však chybí vyšší obsah vitamínu A a E, které jsou nezbytné pro eliminaci nemocí spojených s nedostatkem těchto vitamínů v rozvíjejících se zemích,“ uvádí server.

Nyní vědci ze Státní univerzity v Ohiu ve spolupráci s odborníky z Italské národní agentury pro nové technologie vyvinuli tzv. zlaté brambory, které mají zvýšený obsah karotenoidů a xantofylů, barviv s antioxidačními účinky. Vědci také zkoumali využitelnost těchto živin z vařených běžných brambor a ze zlatých brambor v průběhu lidského zažívání.

Vědci porovnávali využitelnost živin z běžných brambor (vlevo) a ze zlatých brambor (uprostřed a vpravo)Autor: The Ohio State UniversityVědci porovnávali využitelnost živin z běžných brambor (vlevo) a ze zlatých brambor (uprostřed a vpravo)

Výsledky ukazují, že konzumace 150 g zlatých brambor poskytuje dětem 42 % doporučené denní dávky vitamínu A a 34 % vitamínu E. Stejná porce by u žen v reprodukčním věku pokryla 15 % doporučené denní dávky vitamínu A a 17 % vitamínu E. „Zlaté brambory jsou tedy nadějným příslibem národních i mezinárodních programů cílených na prevenci nedostatku vitamínu A a E u dětí a rizikových skupin lidí v rozvíjejících se zemích světa,“ uvádí Biotrin.

Přínos tzv. zlatých brambor potvrzuje Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského. „Myslím si, že toto je správná cesta, jak vyrovnat deficit nejen vitamínů pro rizikové skupiny v rozvojovém světě,“ říká. Na druhou stranu asi zklame české spotřebitele, zlatých brambor, které ostatně zatím nejsou komerčně dostupné, se u nás hned tak nedočkáme: „Tyto brambory by sice u nás pěstovat šly, ale ve skutečnosti není jejich pěstování v EU povoleno,“ doplňuje odborník a pro zájemce o podrobnosti ohledně obsahu vitamínů i dalších látek v bramborách doporučuje publikaci Máme rádi brambory, která je ke stažení na webu ústavu.

Zdroj: vitalia.cz

1 2 3 82