Klíšťovou encefalitidou se meziročně nakazilo o čtvrtinu lidí víc

 

Autor: Domácí lékař

Klíšťovou encefalitidou se ke konci září nakazilo o čtvrtinu lidí víc než loni. Nahlášeno bylo 540 případů, více je také nemocných s boreliózou. Vyplývá to ze statistika Státního zdravotního ústavu. Podle vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara zřejmě bude letošní rok nejhorší za posledních deset let.

„Zatímco vloni přibyly případy především na podzim, letošní nepříznivá situace s vysokým počtem infekcí a hospitalizací je zřejmá už od jara,“ uvedl Maďar. Kromě Libereckého, Královéhradeckého a Karlovarského kraje, na jejichž území jsou hory, to ve všech krajích byly desítky případů. Nejvíc nemocných je hlášeno z Jihočeského kraje, druhý je Jihomoravský kraj a třetí Vysočina. Pacienti, kteří se nakazí na výletě či dovolené, jsou ale zapsaní v místě bydliště.

„Zvýšenou aktivitu klíšťat lze očekávat až dokud vnější teplota neklesne pod pět stupňů Celsia,“ dodal. Kvůli teplému počasí jsou nyní klíšťata aktivní, a to zřejmě až do listopadu.

Zatímco k přenosu boreliózy dochází po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny. Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Infekci v první fází neodhalí často ani běžně dostupné laboratorní testy, zároveň ale zatím není postižen centrální nervový systém. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc obvykle ustoupí do dvou až sedmi dní. Nemoc jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V letech 2010 a 2011 to byla čtvrtina všech případů v EU. Nakažená klíšťata jsou častá také na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, Německu, Polsku a ve Skandinávii.

Ochrana před boreliózou, bakteriálním onemocněním, které postihuje kůži, klouby, srdce a nervovou soustavu, zatím neexistuje, dá se ale léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky. Očkování není hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny na něj ale přispívají řádově stovky korun. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Přeočkování je nutné po třech, později po pěti letech.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Revmatici v pohybu

 

Zdroj: Shutterstock

Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod?

Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný měsíc chtěli ujít, a s pomocí krokoměrů nebo aplikací na mobilních telefonech vysledují, zda cíle dosáhli a jakou vzdálenost reálně urazili. Výsledky průběžně zaznamenají do vlastního profilu na stránkách Revma Liga ČR.

Když se pacientovi podaří splnit svůj vytyčený cíl alespoň na 80 %, zařadí se do slosování o ceny, které dostanou každý měsíc tři pacienti. Mohou se těšit na knihy, trička či krokoměry.

Zároveň mohou posílat Revma Lize ČR fotografie, jak se jim daří, „postovat“ je na sociálních sítích a navzájem se povzbuzovat. „Cílem akce je motivovat pacienty s revmatickým onemocněním k pravidelnému pohybu a současně zvýšit jejich povědomí o důležitosti fyzické aktivity pro zlepšení zdravotního stavu. Už nyní je jasné, že se do akce zapojí minimálně 300 lidí, časem více,“ říká předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová. Nejaktivnější pacienti se mohou těšit na společná setkání a ceny. S revmatoidní artritidou (RA) se u nás potýká přibližně 69 000 nemocných. Podle fyzioterapeutky Mgr. Maji Špiritović, Ph.D. z pražského Revmatologického ústavu je pohyb pro revmatiky naprosto zásadní. „Pro dobrou kontrolu nad nemocí musí být v souladu duše i tělo a k tomu je pohyb vhodným prostředkem. Navíc u pacientů s revmatickými onemocněními fyzická aktivita zlepšuje rozsah pohybu v kloubech, snižuje bolesti, zlepšuje spánek, koordinaci těla, rovnováhu, motivaci, funkční stabilitu kloubů a je také schopna snížit postižení. Je vynikající protistresovou strategií,“ říká Maja Špiritović.
Artritida poškozuje klouby, takže mnoho lidí se bojí, že cvičení jejich stav zhorší. A naopak, když jsou pacienti unavení a bolest jim ztěžuje pohyb, cvičení se vyhnou. „Existuje však řada cvičení, která jsou vhodná pro lidi s RA a příliš nezatěžují klouby. Dobrá je například chůze, lehké posilovací cviky, jízda na kole, plavání, tanec, vodní aerobik nebo tai chi,“ doplňuje Špiritović

Projekt Revma v pohybu je primárně určen lidem, kteří s touto nemocí bojují, ale do budoucna počítá Revma Liga ČR se zapojením příbuzných a známých. „Postupně přidáme další pohybové aktivity a bude na každém účastníkovi, jaká forma cvičení mu bude nejvíce vyhovovat,” uzavírá Müllerová.

O nemoci

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Týden mobilních hospiců a papučový den

V pondělí 8. října 2018 se připomíná takzvaný papučový den. Odstartuje národní Týden mobilních hospiců, jehož cílem je upozornit hlavně na to, že je možné pečovat o nejbližší až do jejich posledního dne přímo doma, s podporou rozmanitých institucí a služeb. Papučový den může podpořit kdokoliv, stačí vyrazit do práce v papučích a poslat fotografii s hashtagem #papucovyden na sociálních sítích.

Podle výzkumů si 80 % lidí přeje zemřít právě ve svém domácím prostředí a v blízkosti rodiny a přátel. I proto začíná papučovým pondělím týdenní kampaň pro mobilní hospice, která se speciálním dnem snaží upozornit na to, že umírat doma je možné a že existují služby, které nabízejí doprovod. Odborný i lidský.

„Papučový den jsme vymysleli vloni, kdy měl svou premiéru. Letošní ročník bude mít mnohem intenzivnější podporu, protože se do jeho propagace zapojuje už na 15 mobilních hospiců. Což je skvělé. Pro nás je důležité, aby to byl den, o kterém se píše a mluví, který je vidět. Den, kdy umíme vysvětlit, proč mnozí z nás vypadají tak netradičně, protože kdokoliv se zapojí, předává vlastně určité poselství o tom, že chce změnit povědomí o umírání v České republice,“ říká k události Martina Dunděrová z Mobilního hospice Ondrášek, kde nápad na papučový happening vznikl.

Papučový den může podpořit kdokoliv tím, že se vydá do práce v papučích, případně se v práci do papučí přezuje, zdokumentuje svou snahu a zašle fotografii s hashtagem #papucovyden na sociálních sítích. Všechny takto uveřejněné fotky se objeví na webu www.papucovyden.cz, kde najdou všichni zájemci rovněž další informace o akci nebo ukázky z minulého ročníku. Papučovým dnem se zároveň začíná Týden mobilních hospiců, který vyvrcholí Světovým dnem paliativní hospicové péče. K tomu se na celém světě připojují vždy druhou říjnovou sobotu tisíce hospicových zařízení, ty české zvou veřejnost na různé akce, ať už se jedná o dny otevřených dveří, koncerty nebo výstavy.

„Mobilní hospice provázejí nevyléčitelně nemocného člověka v závěru jeho života. Přinášejí do domácnosti odbornou zdravotní péči, informace a podporu. Pomáhají rodině zvládnout péči o blízkého tak, aby mohl poslední chvíle života prožít dobře, smysluplně a v domácím prostředí. Týdenní kampaň, která začne zmíněným papučovým dnem, se snaží o všech těchto věcech informovat, ukázat, že to doma jde. A taky představit možnosti péče o blízké. Snaží se vrátit umírání domů,“ doplňuje Monika Marková z Fóra mobilních hospiců, které sdružuje poskytovatele mobilní specializované paliativní péče v České republice. Cílem Fóra je prosadit, aby v blízké budoucnosti mohlo s podporou kvalitní paliativní péče dožít v domácím prostředí až desetkrát více Čechů než dnes.

www.lesensky.cz
www.papucovyden.cz

Zdroj: medicina.cz

Limity pro ochranu před působením chemikálií při práci se zpřísní

 

Limity pro ochranu před působením některých chemikálií při práci se zpřísní. Česko musí sladit své limity s legislativou EU. Podle materiálu, který projedná vláda, se úprava dotkne 14.000 zaměstnanců. Náklady na úpravy výrobních procesů ponesou zaměstnavatelé, většinou se bude jednat o jednorázové investice. Vláda materiál projedná ve středu, na programu je už podruhé.

Směrnice Evropské komise také umožňuje při hlubinné těžbě a ražení tunelů využít přechodného období pro limity oxidu dusnatého, oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého do srpna 2023. Zavádí také nově limity například pro vystavení kyanidu draselnému, kyselině akrylové nebo nitroethanu. Sníží se například limit pro oxid vápenatý, dusnatý, dusičitý, kyanovodík, hydroxid vápenatý nebo mangan. Přísnější, než žádá EU, má Česko limit například pro oxid siřičitý, tetrachlormethan, kyselinu octovou. Ty zůstanou stejné.

„Podle informačního systému Kategorizace práce se navržené úpravy dotknou asi 14.000 zaměstnanců. Zejména asi 2500 zaměstnanců při práci s manganem, asi 6000 lidí při práci s oxidem uhelnatým, asi 1000 zaměstnanců při práci s kyselinou octovou a asi 900 zaměstnanců s tetrachloethenem a dále hydroxidem vápenatým,“ uvádí se v důvodové zprávě k dokumentu.

Podle zářijového vyjádření Českomoravské konfederace odborových svazů působí na 2,16 milionu lidí v Česku působil loni v práci některý z rizikových faktorů jako hluk, chemikálie, vedro, záření či vibrace. Přes 320.600 zaměstnanců bylo pak vystaveno pěti a více těmto faktorům. Podle vyhlášky jich je 13. Patří mezi ně nadměrná fyzická i psychická zátěž, chlad, zvýšený tlak vzduchu či záření a chemikálie.

Vláda upraví také nařízení o škodlivých účincích hluku. Podle zveřejněného materiálu bude hluk z tramvajové či trolejbusové trati vedené po silnici I. či II. třídy posuzován podle limitů pro tuto komunikaci, nikoliv pro dráhu samostatně. Vlastník takové tramvajové či trolejbusové trati je podle materiálu znevýhodněný.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Před 60 lety implantovali lékaři první kardiostimulátor

 

Třiačtyřicetiletý Švéd Arne Larsson se 8. října 1958 stal prvním člověkem na světě, kterému lékaři voperovali kardiostimulátor. Potíže se srdcem začaly tohoto inženýra pronásledovat po otravě z ústřice v roce 1955, kdy pracoval na Asuánské přehradě v Egyptě. Iniciativu při záchraně jeho života tehdy převzala Arneho manželka Else-Marie, která se doslechla o tom, že ve Stockholmu někdo pracuje na funkčním kardiostimulátoru.

Vědce vyhledala a přemluvila k operaci, i když švédské úřady v té době vynálezu ještě neudělily příslušné osvědčení. První kardiostimulátor fungoval v Arneho hrudi, ze které trčely dráty pro dobíjení baterie, jen šest hodin, než se nadobro rozbil. Larssonův život zachránila skutečnost, že ošetřující lékař měl doma ještě jeden exemplář. Doktor tedy nezaváhal, nasedl do taxíku a o něco později měl jeho pacient přístroj nový, ten už vydržel dva dny.

Během svého života vystřídal nakonec Arne Larsson 26 různých kardiostimulátorů – od prvního přístroje o průměru hokejového puku vážícího přes dva kilogramy až po moderní miniaturizovaný aparát měřící pár centimetrů a těžký pouhých pár desítek gramů. Všechny ovšem měly stejnou funkci – pomáhat elektrickými impulzy udržovat srdeční rytmus. Díky tomu se Larsson dožil požehnaného věku 86 let, zemřel v prosinci 2001 na komplikace vyvolané rakovinou kůže.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Za deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů

Zdroj: Shutterstock

Za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů, jsou nejčastější příčinou úmrtí. Loni na jejich následky zemřelo asi 49.000 lidí, o rok dřív to bylo 48.000 a v roce 2015 pak 51.000. V posledních letech má tato příčina úmrtí klesající tendenci. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Většímu riziku jsou vystaveni diabetici, obézní a lidé s vysokým tlakem či hladinou cholesterolu v krvi. V sobotu 29. září se připomínal Světový den srdce.

Nejčastějším srdečním onemocněním, jemuž Češi loni podlehli, byla ischemická choroba srdeční, kvůli které zemřelo přes 19.000 lidí. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev.

Srdečnímu selhání podlehlo přes 5000 lidí, infarktu kolem 4500. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. „Mezi nejčastější srdeční choroby patří hypertenze, neboli vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční,“ uvedla mluvčí druhé největší zdravotní pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZMPV), Hana Kadečková. ZPMV eviduje přes 260.000 klientů, kteří se s nemocemi srdce léčí, pojišťovna za ně vydala přes 2,4 miliardy korun.

Diabetiků se loni léčilo přes 936.000. Asi 80 procent jich mělo cukrovku druhého typu, která je získaná a souvisí s nezdravým životním stylem. Třikrát častěji než ostatní populaci jim hrozí infarkt a čtyřikrát častěji mrtvice. „Diabetes je onemocnění, u kterého je pro dlouhodobý úspěch léčby a prevenci chronických komplikací zcela zásadní aktivní zapojení pacienta a jeho motivace k dodržování dietních a režimových opatření,“ vysvětlil diabetolog Martin Haluzík z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Předcházet nemocem srdce diabetikům podle něj pomáhají i některé léky na cukrovku. Za loňský rok lékaři dali diabetes druhého typu do souvislosti s asi 2900 úmrtími a prvního typu asi se 730.

Zdroj: zdravi.euro.cz

Největší problémy pacientů s Alzheimerovou chorobou

Dne 21. září si celý svět připomene Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jeho cílem je upozornit na problematiku tohoto onemocnění a informovat o možnostech prevence a léčby. U nás je však problém alzheimeriků širší. Diagnostikována je jich pravděpodobně pouze polovina, a to ještě v pozdních fázích nemoci. Tito pacienti jsou tak zcela odkázáni na systém sociálních a medicínských služeb, který už však praská ve švech. Na místo ve specializovaných zařízeních se běžně čeká třeba i celý rok. Plnohodnotnou domácí péči si přitom většina rodin nemůže dovolit, příspěvek na péči totiž pokryje sotva třetinu reálných nákladů.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější příčinou demence (62 %) a její výskyt násobně stoupá se zvyšujícím se věkem. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění cca 0,5–1,5 %, mezi 70. a 80. rokem života už je to přibližně 8 %. V období mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina. „Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje. V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let. Demence nastupuje pozvolna a často nepozorovatelně pro pacienta i pro jeho okolí. Včasná diagnóza a zahájení léčby přitom dávají mnohem větší šance na terapeutickou úspěšnost. Pacienti se ale většinou dostaví k lékaři až v pozdějších fázích onemocnění, kdy již potřebují spíše jen významnou podporu sociálních a medicínských služeb, nikoliv terapeutickou péči,“ říká specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče MUDr. Ivana Doleželová, MBA.

Alzheimerova choroba je onemocnění způsobující postupný pokles kognitivních funkcí. Je charakteristická pomalým začátkem s postupným zhoršováním krátkodobé paměti, přidávají se problémy s prováděním každodenních úkonů a s vyjadřováním, zhoršuje se také racionální úsudek a projevují se i časté změny nálad a chování. Nemoc častěji postihuje ženy než muže, a to téměř ve dvou třetinách případů. V České republice je zhruba 155 tisíc osob lékařem diagnostikovanou demencí. I v nejvyspělejších státech je však diagnostikováno jen asi 50 % osob, lze tudíž předpokládat, že reálný počet osob trpících demencí je i dvakrát vyšší, než udávají statistiky. Prognózy odhadují, že počet lidí s demencí se během dvaceti let zdvojnásobí.

Vedle vysokého nárůstu pacientů jsou v České republice palčivými problémy i pozdní diagnostika a obtížná dostupnost specializovaných zařízení. Poskytovatelů specializovaných služeb je u nás velice málo a zajistit pro lidi s touto nemocí v pozdějších fázích kvalitní komplexní zdravotně sociální péči vůbec není jednoduché, zvlášť vzhledem k tomu, že jejich počet stále rychleji narůstá. „Na místo v našich specializovaných zařízeních čekají někteří zájemci i více než rok. Navyšujeme kapacitu, otevíráme nová centra, cítíme, že lidé kvalitní sociálně zdravotní služby pro své blízké samozřejmě potřebují, poptávka je velká,“ říká generální ředitel skupiny specializovaných zařízení Alzheimercentrum Ing. Václav Slovák, MBA, LL.M.

Péče o osoby s tímto onemocněním je také vysoce nákladná. Reálná cena komplexní péče zdravotní i pečovatelské v domácím prostředí se v České republice odhaduje na 30 až 50 tisíc korun měsíčně. To činí pro zhruba 160 tisíc nesoběstačných pacientů s demencí v ČR potřebných 57 až 95 miliard na rok. Dodejme, že doma pečující osoba většinou navíc přijde i o příjem ze zaměstnání nebo pravidelné výdělečné činnosti. Domácí péče o tento typ pacientů je pak reálně téměř nemožná, příspěvek na péči je totiž i při nejvyšším stupni závislosti pacienta pouhých 13 200 korun a pokryje tak pouhý zlomek všech potřebných měsíčních výdajů. Novou éru v léčbě Alzheimerovy nemoci snad přinesou léky biologické, které již podle klinických studií dokázaly umírnit či zcela zrušit klinické projevy demence. Dostupnost těchto léků pro pacienty v ČR se předpokládá v roce 2020, ale jejich úspěšnost bude nejspíše záležet na tom, v jakém stadiu demence jsou podány, respektive jak velké poškození mozku je již přítomno. Dle TZ

www.alzheimercentrum.cz

www.ewingpr.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová

Pivo a zdraví

 

Je mnoho studií, které dokládají pozitivní vliv pití piva na zdraví člověka. Všeobecně ale platí, že vždy záleží hlavně na množství jeho požití. Oblíbený zlatavý mok totiž obsahuje mnoho vitaminů a dalších látek, které při střídmé a odpovědné konzumaci působí na lidský organismus velmi příznivě. Dokonce i prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., ohodnotil pivo, včetně nealko pivaza nejlepší nápoje, které kdy lidstvo vynalezlo. Hodnotí je jako nejlepší iontové nápoje, zejména po sportovních výkonech.

 „Pojem zodpovědná konzumace v praxi představuje ideálně dva půllitry piva za den pro muže a maximálně dvě třetinky pro ženu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Tato dávka pokrývá stoprocentní doporučenou denní dávku vitamínu B1, navíc obsahuje antioxidanty a přirozenou kombinaci minerálů, zejména draslíku a hořčíku. Pivo je přirozeně prokvašený nápoj bez chemie a s vhodným obsahem iontů. Energetická hodnota piva je přibližně poloviční v porovnání se stejným objemem vína a lze ho pít i v podobě nealkoholického nápoje.

Umírněné popíjení piva má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Přispívá ke zvyšování hladiny „hodného“ cholesterolu o vysoké hustotě (HDL) a snižování hladiny „zlého“ cholesterolu o nízké hustotě (LDL). Snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění a vysoký krevní tlak. Pivo obsahuje 400 až 500 kilokalorií  na litr, a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo cola. Obsahuje také antioxidanty, látky, které snižují riziko rakoviny a zvyšují celkovou tělesnou odolnost. Pro přítomnost značného množství iontů draslíku, hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků se stává iontovým nápojem. Obsahkvalitní vody (až 92%) zabraňuje dehydrataci organismu.

Jeden litr piva obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Toto množství pokryje zhruba:

  • 3 % denní potřeby vitaminu B1 – thiaminu, který štěpí sacharidy, čímž dodává tělu energii, mimo to má také význam pro růst, trávení a nervovou aktivitu
  • 20 % vitaminu B2 – riboflavinu, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání a také má vliv na kvalitu pokožky a zraku
  • 35 % vitaminu B6 – pyridoxinu, který hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů, pomáhá správné funkci nervového systému a tvorbě červených krvinek.
  • 45 % denní potřeby Niacinu, který působí při uvolňování energie z tuků a sacharidů a při hromadění tělesné energie. Je součástí dvou koenzymů, pomáhá syntetizovat tělesný tuk a cholesterol
  • 52 % denní potřeby kyseliny listové, jenž je základním vitaminem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle

Z minerálů pivo především obsahuje vápník a hořčík, zinek, železo, fluor a další. Také funguje jako prevence osteoporózy (7 % denní potřeby vápníku a 40 % hořčíku v 1 litru piva) a Alzheimerovy nemoci.

Tým lékařů a zdravotníků  v čele s prof. MUDr. Milanem Šamánkem a DrSc., doc. MUDr. Zuzanou Urbanovou, CSc., vyhodnotila a porovnala tři evropské zdravotnické studie zaměřené právě na pití malého množství piva a jeho prospěšnosti na lidské zdraví.

Pivo je doporučováno při výskytu a tvorbě ledvinových kamenů, díky hořkým látkám, kyselině uhličité a tříslovinám přidávaným do piva z chmele, povzbuzuje chuť k jídlu. Látky v pivu obsažené zapříčiňují vyšší produkci slin a fermentů v ústech a napomáhají sekreci žaludečních šťáv, urychlují štěpení tuků a bílkovin, díky kterým se zlepšuje trávení. Hořké látky mají také antibakteriální a baktericidní účinky. V britské studii provedené u 7 735 mužů snížilo pravidelné pití malého množství piva ve srovnání s nepijáky celkovou úmrtnost o 16 %.

O chmelu je známo, že patří mezi 300 rostlin, tzv. léků „zelené medicíny, které mohou být zdrojem přírodních látek s estrogenním účinkem nebo s účinkem hormonům podobným (studie VŠCHT).
Je možné, že aktuální trend hledání různých druhů alternativní léčby, a zároveň všechny další pozitivní účinky umírněné konzumace piva, zavedou současnou medicínu právě až k chmelu
a tím i k pivu.

– Americká asociace pro rozvoj vědy AAAS – https://www.independent.co.uk/life-style/health-and-families/alcohol-small-amounts-live-over-90-study-health-university-of-california-wine-beer-a8217521.html

– Tribuna lékařů a zdravotníků – https://www.tribune.cz/clanek/40757-je-piti-maleho-mnozstvi-piva-stejne-zdravi-prospesne-jako-u-vina

– 8 různých studií – https://coolmaterial.com/feature/8-scientific-studies-that-prove-beer-is-good-for-you/

– US National Library of Medicine – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27118108

Dle TV

www.ceske-pivo.cz

www.nativepr.cz

Zdroj: medicina.cz

Jihočeský kraj zve na třetí ročník Seniorských hrátek. Návštěvníci se mohou opět těšit na Josefa Laufera

 

obrázkový předěl

pozvánka (17.23 KB)Ani v letošním roce nebudou chybět Seniorské hrátky. Pro zájemce je opět připraveno informačně-kulturní odpoledne v 7 městech Jihočeského kraje s bohatým doprovodným programem. Vstup na akci, která startuje v úterý 28. srpna v Českém Krumlově, je zdarma.

„Na Seniorských hrátkách 2018 se naši dříve narození spoluobčané mohou seznámit s kontaktními centry Senior Point, která poskytují sociální poradenství, pomohou s ovládáním moderních technologií, pořádají kroužky rukodělných prací nebo nabízejí možnost společenského setkávání,“ nastínila hejtmanka Ivana Stráská a doplnila, že na programu bude i navazující projekt Senior Pas, který nabízí držitelům slevy a různé další výhody. „Hlavně však chceme dát všem účastníkům Seniorských hrátek najevo, že jsou pro nás důležitou součástí společnosti, že si jich vážíme a chceme jim pomoci překonávat nástrahy každodenního života,“ zdůraznila hejtmanka.

Své místo v programu má i informační a osvětová činnost v oblasti zdravého životního stylu, zaměřená na význam prevence u civilizačních chorob, důležitost aktivního pohybu, měření tlaku krve, cukru v krvi či cholesterolu. Vyvrcholením celé akce bude bezesporu vystoupení šarmantního a nestárnoucí baviče i zpěváka Josefa Laufera. 

 

Čtyřicátníci mají nejvíce pracovních úrazů

 

Pracovní úrazy se v ČR nejčastěji stávají čtyřicátníkům, další nejohroženější skupinou jsou dvacetiletí zaměstnanci. Nejrizikovější den je pondělí a čas kolem desáté dopoledne. Upozorňují na to odborníci na bezpečnost práce s odvoláním na statistiky Státního úřadu inspekce práce. Zatímco dvacetileté pracovníky ohrožuje především nezkušenost, pro čtyřicátníky je nebezpečná hlavně profesní slepota a rutinérství. Za rok se ve firmách v Česku stane více než 47 tisíc úrazů, k čemuž přispívají neúčelně investované peníze do ochrany zaměstnanců i špatně nastavený systém bezpečnosti práce.

 „Čtyřicátníci patří ve fabrikách, na stavbách i průmyslových provozech ke zkušeným rutinérům. Dostali se do věku, kdy je nejvíc ohrožuje profesní slepota, klesá jim soustředěnost při práci a naopak roste pocit mazáctví. Nejzrádnější jsou pro ně rutinní a stále se opakující pracovní úkony například na montážních linkách. Tito zaměstnanci jsou z populačně silných ročníků, a proto je u nich statisticky nejvyšší počet pracovních úrazů. Reálně jsou ale nejrizikovější skupinou dvacátníci. Muže nejvíc ohrožuje „macho“ styl, frajeřina, zbrklost a ženy zase slabá znalost rizik při práci,“ upozorňuje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, poradce pro bezpečnost práce v průmyslu.

Podle školitele bezpečnosti práce z inspekční společnosti Bureau Veritas se lidem stane nejvíc úrazů v prvních dvou letech od nástupu do zaměstnání. Z poloviny případů se to týká nováčků a mladých lidí.

V Česku se každoročně stanou desítky tisíc úrazů. Velkou měrou se na nich podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce. Řada firem utrácí značné částky v rámci povinných nákladů na ochranu zaměstnanců, ale při snižování úrazovosti dosahují smíšených výsledků. Vývoj ochranných pracovních prostředků šel v posledních letech dopředu a bezpečností technici se na tomto trhu přestávají orientovat.

Mnoho firem vypisuje tendry, kde je rozhodujícím parametrem pouze nejnižší cena. To vede k snižování kvality a životnosti ochranných pracovních prostředků, k horšímu komfortu a menší ochraně zaměstnanců. Dále to přispívá ke zvyšování nákladů na nemocenské dávky, větší zátěži na logistiku a odpadové hospodářství. Místo úspor firmy prodělávají, protože k nejnižší ceně si nevědomky přikupují opakované výdaje. Dle TZ.

www.ardonsafety.cz

Zdroj: medicina.cz

1 2 3 86