Méně než 1% osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy

 

Možná si myslíte, že vitamin D, rozpustný v tucích, je potřeba jen pro správnou stavbu kostí v mládí (křivice) a lehce si potřebu naplníte tím, že se pohybujete s odkrytou tváří na denním světle. To je ale stará a zkreslená představa.  Potřebujetme ho po celý život, s rostoucím věkem snad ještě více. Všichni snad už ví, co znamená osteoporóza (řídnutí kostí) nebo vyšší vnímavost k infekcím. Nové výsledky CZVP SZÚ potvrzují, že méně než 1% osob ve věku 18-90 roků naplní svou potřebu z obvyklé české stravy. A to představuje negativní vliv na zdraví zejména přes podzim a zimu, kdy je nedostatek UV záření.


Vitamin D je nezbytný celý život, díky chronickým onemocněním s věkem význam ještě roste

Odborníci tvrdí, že vitamin D plní vice než 200 různých rolí v organizmu a někteří neváhají označit ho dokonce za vitamin s hormonálním charakterem.  Je jasně potvrzeno, že hraje důležitou roli v prevenci různých chronických onemocnění, včetně infekcí. U starších osob tento vitamin snižuje riziko pádů, ztrátu rovnováhy a síly, zlomenin, mobility a předčasné smrti. Většina okolních zemí signalizuje, že jejich populace trpí nedostatkem vitaminu D. V ČR zatím taková studie na lidech probíhá. Snad budou výsledky k dispozici v tomto roce. Již nyní ale předpovídáme, že výsledky budou stejně špatné jako jinde, alespoň podle výsledků analýzy obvyklé české stravy. Ta je totiž poměrně chudá na tento významný vitamin.

Vitamin D sice tvoříme v kůži, ale nestačí to

Vitamin D (tvoří si vitamin D3) si sice tělo tvoří z cholesterolu vlivem UV záření dopadajícího na naši kůži, bohužel však prakticky většina roku lidem nedovoluje přiměřené slunění tak, aby byla pokryta jeho potřeba. Vitamin proto potřebujeme I z potravin. Tam je ale obsažen jen v malém množství. Nová nutriční doporučení hovoří o potřebě 15 ug (EFSA, EU, 2011) nebo dokonce až o 20 ug (DACH, Německo, 2015)  na osobu a den. Podobná doporučení existují I v USA (dle IoM (2011): 15 ug/den u osob do 71 let, nad 71 let pak 20 ug/den).Starší doporučení, včetně těch českých, doporučovala 5 ug na osobu a den.

Kolik vitaminu D máme mít preventivně v krevním séru a kolik máme z potravin

Názory preventistů hovoří o potřebě naměřit v krevním séru alespoň 50 nmol 25-hydroxyvitaminu D (25 (OH) D / l.  Podle odborníků proto, pokud nemáte dostečnou endogenní tvorbu, potřebujete v obvyklé stravě až 20 ug/den. To platí pro věk od 1 roku po celý život.  V obvyklé stravě se ve střední Evropě zjišťují hodnoty pouze v rozsahu cca 2 – 4 ug vitaminu D (suma vitamin D2 + D3). Rozdíl musí pokrýt endogenní tvorba v kůži nebo z doplňků stravy, není li jiné řešení. Tím řešením může být take fortifikace potravin. I na našem rhu známe rostlinné tuky obohacené vitaminem D, občas se objeví I obohacené mléko. To se používá jako přirozený nosič vitamin D. Např. v USA se tato fortifikace používá po desítky roků.

Výsledky studie dietárního přívodu vitamin D pro dospělou populaci v ČR

Jednou z hodnocených populačních skupin byly dospělé osoby ve věku 18 – 90 let. K výpočtům byl použit sofistikovaný výpočetní system pro hodnocení chronické expozice, do něhož byla vložena data o individuální spotřebě potravin (SISP04) a aktuálně naměřené hodnoty obsahu vitaminu D2 a D3 ve vice než 130 typech potravin (dlouhodobý program  Monitoringu dietární expozice). Hodnocení ukázalo, že dospělá populace v ČR přijímá z obvyklé stravy (tj. bez doplňků stravy) v průměru 3,6 ug vitaminu D/den. Staré národní doporučení 5 ug/osobu a den  by splnilo jen asi 18% osob, nové doporučení 15-20 ug/osobu a den ale méně než  1 % dospělých osob. Přívod je nižší u žen, průměrně 3,1 ug vitaminu D/den, než u mužů 4,2 ug vitaminu D/den. Je to dáno rozdíly ve spotřebě potravin, zejména živočišného původu.

Které potraviny nejvíce přispívají k celkové dávce vitaminu D

Samozřejmě záleží na individuálním složení jídelníčku. Pokud vezmeme v úvahu potraviny obsahující vitamin D a zároveň zohledníme jejich spotřebu, tak za nejvýznamnější expoziční zdroje vitaminu D lze považovat: vejce, pečivo jemné (tvarohové buchty…), margaríny (fortifikace vit. D), ryby sladkovodní (kapr), máslo, mléko, maso vepřové, rybí produkty (rybí saláty, rybí konzervy), ryby mořské (treska…), marinované (zavináče…), uzené (uzená makrela…). U osob s nejvyšším přívodem vitaminu D vždy vidíme jako největší zdroje (přes 50%) různé ryby a rybí výrobky. To není žádné překvapení. Bohužel je spotřeba tučných ryb  v ČR velmi nízká (vitamin D je v tuku ne ve svalovině).

Závěr – co z toho plyne

Je vcelku jasné, že současná obvyklá strava většiny populace preventivní doporučení pro vitamin D nesplňuje. Dovolíme si proto tipovat, že ani studie hladin sérového 25-hydroxyvitaminu D (25 (OH) D (50 nmol / l) nebude dosažena u významného podílu zkoumané populace. Asi je proto vhodné začít tuto problematiku vice diskutovat s cílem zlepšit tento zdravotně-výživový parameter. Ideální by bylo zvýšit spotřebu tučných ryb. To se ale asi nepovede. Za dané situace nelze nic namítat proti užití doplňků stravy s vitaminem D (I když velmi vysoké dávky mohou být toxické – pozor u těhotných žen!). Další obvyklou metodou je fortifikace potravin. Obohacování rostlinných tuků není dostačující. Fortifikovat se může mléko, pečivo nebo I jiné potraviny, zkouší se např.i houby. Pohyb na čerstvém vzduchu spojený se sluněním je nezbytný, ale “nezdravé opalování” doporučovat nelze. Měla by to být kombinace všech těchto přístupů. Možná by měla vzniknout pracovní skupina, která by situaci řešila a podpořila cesty zlepšení situace. A není to jen věc zdravotníků, stejným problémem mohou trpět I zvířata. Proto se jejich krmivo již dávno fortifikuje.

J.Ruprich a kol.

Brno, 25.2.2017

Zdroj: szu.cz

Zdravotní riziko zearalenonu, atropinu a skopolaminu v bylinném čaji Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou

 

Na základě telefonických dotazů veřejnosti, po zveřejnění identifikace výrobku a obsahu kontaminantů ze strany SZPI, zveřejňuje SZÚ výtah informací týkajících se rychlého hodnocení zdravotního rizika. CZVP SZÚ tento výrobek neoznačil za „zdraví škodlivý“ pro spotřebitele, ale v souladu s platnými odbornými poznatky a legislativou označil výrobek za „nevhodný pro lidskou spotřebu“ (hygienicky závadný). Nikdy neoznačil výrobek za „potravinu vyvolávající halucinace“. Tyto nepravdivé závěry si udělala média a spotřebitelé pouze  na základě tiskových prohlášení SZPI.


Atropin a skopolamin (tropanové alkaloidy)

Skupinová akutní expoziční dávka ARfD = 0,016 μg sumy TA/kg t.hm. a den. Odhad expoziční dávky v rozsahu 0,022 μg sumy TA/kg t.hm. a den je nižší než EFSA uvažovala pro nejnižší jednotlivou terapeutickou dávku (1,6 μg sumy TA/kg t.hm. a den). Lze usuzovat, že ani u citlivých jedinců by kontaminovaný bylinný čaj nevyvolal zdravotní reakce, včetně např. bradykardie, která byla prokázána až při dávce 0,480 μg sumy TA/kg t.hm. a den.

Zearalenon (mykotoxin)

Chronická expoziční dávka TDI = 0,25 μg ZEN/kg t.hm. a den. Odhad expoziční dávky v rozsahu 0,084 μg ZEN/kg t.hm. a den je nižší než TDI. Lze usuzovat, že dávka nevyvolá zdravotní reakce.

Závěry rychlého hodnocení zdravotních rizik pro tropanové alkaloidy a zearalenon

Na základě výše uvedených skutečností, při vědomí nejistot spojených s omezenými informacemi o spotřebě potraviny a analytických výsledků, nelze „bylinný čaj Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou“ považovat za bezpečný, podle čl. 14, odstavec 2. b), nařízení EP a R (ES) č. 178/2002, pro vysoký obsah tropanových alkaloidů překračující hodnotu skupinové ARfD. Obsah zearalenonu, podle současných hledisek, nepředstavuje zdravotní riziko.

prof. J.Ruprich

vedoucí centra

Brno, 27.2.2017

Zdroj: szu.cz

Průvodce sociální oblastí České Budějovice je k dispozici zdarma

 

Aktualizovaná verze brožurky s názvem Průvodce sociální oblastí města České Budějovice, kterou pracovníci odboru sociálních věcí každoročně připravují, je opět k dispozici všem zájemcům zcela zdarma.

„Obsahuje kompletní přehled poskytovaných sociálních služeb a služeb návazných na území města s kontakty na organizace a konkrétní osoby. Brožurku je možné získat na magistrátu, ale kromě toho je distribuována také všem poskytovatelům služeb i starostům obcí správního obvodu,“ říká radní Michal Kohn. Průvodce je jedním ze zásadních výstupů procesu plánování.

„Síť těchto specifických služeb je skutečně rozmanitá a zahrnuje v podstatě celé spektrum sociální problematiky, od seniorů, osob se zdravotním znevýhodněním, děti a mládež, osoby závislé na návykových látkách až po osoby v krizi. V elektronické podobě lze brožurku najít i na webových stránkách www.c-budejovice.cz –  ikona rozvojový plán sociálních služeb,“ dodává radní Michal Kohn.

http://rpss.c-budejovice.cz/cz/dokumenty/stranky/pruvodce-socialni-oblasti-mesta-ceske-budejovice-2017.aspx

Studie: Délka života se bude dál zvyšovat, překročí 90 let

 

Průměrný předpokládaný věk dožití bude ve světě v příštím desetiletí dál narůstat a v některých zemích by už do roku 2030 mohl překročit hranici 90 let. Podle rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž závěry vyšly v britském lékařském časopisu Lancet, se musí politická sféra systematicky připravovat na další stárnutí populace.

Světoví šampioni v dožívání budou podle studie Jihokorejci. Střední délka života ženy, která se narodí v Jižni Koreji v roce 2030, dosáhne 90,8 roku, zatímco jihokorejsksý muž bude mít naději na dožití 84,1 roku. Studie to vysvětluje kvalitní výživou dětí, nízkým krevním tlakem populace, dobrým přístupem ke zdravotní péči a novým zdravotnickým technologiím.

V Evropě budou mít nejdelší naději na dožití francouzské ženy, které se po narození v roce 2030 dožijí v průměru 88,6 roku. Po Jižní Koreji a Francii mohou ženy čekat nejdelší život ve Španělsku a Japonsku. Muži se budou dožívat nejdéle rovněž v Jižní Koreji, kde to má být 84,1 roku, dále v Austrálii a Švýcarsku.

Jednu z nejnižších středních délek života z nejvyspělejších zemí očekává studie v USA, kde to bude u mužů 79,5 roku a u žen 83,3 roku. Na konci žebříčku 35 zemí jsou pak Švédsko, Řecko, Makedonie a Srbsko.

Studie odhaduje, že ženy budou nadále žít výrazně déle než muži. Jejich náskok se však bude ve většině sledovaných zemí snižovat.

„Mnozí si mysleli, že 90 let je pro střední délku života horní mezí. Tento výzkum ale ukazuje, že tuto hranici prolomíme . . . Nevěřím, že se už nacházíme blízko takové meze, pokud nějaká vůbec existuje,“ uvedl ke studii její vedoucí Majid Ezzati, profesor londýnské Imperial College. „To, že se budou naše životy dál prodlužovat, znamená, že se musíme zamýšlet nad posílením našich systémů zdravotní a sociální péče tak, aby dokázaly podporovat stárnoucí populaci,“ dodal.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě z roku 2014 uvedla, že střední délka života se od roku 1990 do roku 2012 celosvětově výrazně zvýšila. Dítě narozené v roce 2012 tak může podle propočtů WHO žít průměrně o šest let déle než člověk, který přišel na svět v roce 1990. Čeští muži si od roku 1990 polepšili z 68 na 75 let a ženy ze 75 na 81 let.

Zdroj:tribune.cz

Nový průzkum SZÚ: přes 80% veřejnosti v ČR podporuje výběr z širší nabídky školních obědů

 

Reprezentativní sociologický výzkum občanů ČR v závěru roku 2016 položil otázku, zda dotazovaní preferují podávání jednoho druhu oběda ve školních jídelnách či výběr z více druhů. Zcela jednoznačně lze konstatovat, že více než 4/5 (82,5%) občanů ČR preferuje nabídku školního oběda v podobě možnosti vybrat si z více druhů, tedy větší možnosti z hlediska individualizované pestrosti stravy. Pro školní oběd v podobě jednoho druhu se vyjádřilo pouze 17,5% respondentů. Bylo dotazováno celkem 1841 osob. Závěry výzkumu, provedeného Lékařským informačním centrem, s.r.o., jsou reprezentativní pro občany ČR z hlediska jejich pohlaví, věku a regionu (kraje).


K čemu je takový průzkum dobrý

Pokud si kladete otázku, proč je takový dotaz vůbec důležitý, pak odpověď je celkem jednoduchá. Každý z nás v daních přispívá na podporu školního stravování. Má pak také právo vyslovit svůj názor na věc, protože děti a jejich zdraví nám všem zdaleka není lhostejné.Jde o to, jak dál koncipovat školní stravování, aby byl naplněn atribut tzv. nutriční adekvátnosti = určité % naplnění denní doporučené dávky živin.

Jak je školní stravování koncipováno

Novinkou posledních desetiletí se stala nabídka z více variant oběda (např. A, B, C menu nebo hlavního chodu). Jestliže školní jídelna nabízí celý měsíc pouze jednu variantu, může celkem pohodlně zabezpečit nutriční adekvátnost obědů, očekávanou podle platné legislativy (vyhláška č. 107/2005 Sb.; novela č. 17/2015). Ta říká, že v měsíčním průměru by oběd měl pokrýt 35% denní doporučené dávky živin. Pokud ale jídelna nabízí např. 3 druhy obědů každý den a dítě či rodič může denně volit jinou nabídku (což se spíše podobá „školní restauraci“), může teoreticky za 22 dnů v měsíci vybírat z více než 31 miliard kombinací měsíčního menu. Dobré pro zákazníka, ale neřešitelné pro jídelnu, pokud by měla striktně plnit požadavky legislativy.

Chování dětí versus zdraví

Rozhodnutí o nabídce má docela zásadní charakter. Jak z hlediska zdravotního (bezpečnost a nutriční adekvátnost), přičemž je dobré si uvědomit, že výživa dětí se neodehrává pouze ve škole, tak i z hlediska chování, kde např. chuť obědů hraje docela důležitou roli. Chutě dětí se, díky evoluci, trochu liší od chutí dospělých, přirozeně preferují sladší a tučnější potraviny. Návyk z rodiny je také velmi významný, často více než vrozené vlohy k výběru potravin. Chutnost je významný faktor, protože oběd může být nutričně adekvátní, ale není mezi dětmi příliš oblíben. A obráceně. Je to velká výzva, ideál pro všechny asi neexistuje.

Co z toho plyne

Je asi načase uvědomit si, že širší výběr z obědů znamená současně daleko větší odpovědnost rodičů/dětí za adekvátní výběr a že „stát“ nemůže z vcelku jasných důvodů jen tak vymáhat plnění současných legislativně zakotvených požadavků.

Má to nějaké řešení?

Snad ano, např. rozvolnit striktní požadavek v legislativě a současně nabídnout technické řešení pro rodiče, aby si mohli sami kontrolovat průměrnou měsíční nutriční adekvátnost obědů již při volbě z nabídky.  Nebo chceme raději jen jedinou volbu oběda, proti preferencím veřejnosti? Liberální přístupy v sobě nesou požadavek na vyšší individuální odpovědnost, jak je známé.

 

Příloha

Jak se názory naší veřejnosti na věc liší podle různých socio-demografických faktorů: (vše uvedené je statisticky významné)

Co názory ovlivňuje

Názor občanů na tuto otázku významně souvisí s věkem, rodinným stavem, počtem osob v domácnosti, vzděláním, počtem dětí i se skutečností, zda občan vychovává v současnosti děti ve věku od 6 do 19 let. Významně ovlivňuje tyto názory i velikost obcí, výše čistého měsíčního příjmu na domácnost, povolání i vztah k náboženské víře. Jediným demografickým znakem, u kterého nebyla zjištěna statisticky významná odlišnost, je pohlaví – názor mužů a žen na to, zda má mít školní oběd podobu výběru z více jídel nebo podobu jednoho jídla, se statisticky významně neliší.

Mladí a svobodní podporují širší výběr z obědů více

Platí, že podobu školního oběda v podobě možnosti vybrat si z více jídel preferují zejména mladší věkové skupiny, s rostoucím věkem se podpora této podoby oběda snižuje a nejnižší je v nejstarších věkových skupinách. Názory na tuto otázku významně ovlivňuje rovněž rodinný stav. Největší podporu má výběr z více jídel u svobodných, významně menší je tato podpora u ovdovělých. V tomto případě může prostřednictvím rodinného stavu působit věk.

Vyšší vzdělání = preference širšího výběru z obědů

Názory na podobu školního oběda významně ovlivňuje též vzdělání. S rostoucím vzděláním roste rovněž podpora školního oběda v podobě výběru z více jídel. Méně tuto podobu podporují respondenti se základním vzděláním a vyučení, více respondenti s maturitou a vysokou školou.

Mladí a současní rodiče preferují širší výběr z obědů

V případě počtu dětí, které respondent během svého života měl, preferují školní oběd v podobě výběru z více jídel ti respondenti, kteří uvedli, že dosud neměli žádné děti, tedy mladí a svobodní. Naopak respondenti se 3 a více dětmi podporují tuto podobu školního oběda ve významně menší míře. Pokud ale respondent v současné době pečuje o děti ve věku 6 – 19 let, významně více podporuje možnosti výběru z více obědů.

Město se v názorech liší od vesnice

Platí rovněž, že významně menší podporu má možnost výběru z více jídel v obcích od 500 do 5000 obyvatel, s rostoucí velikostí obcí roste i podpora školního oběda v podobě výběru z více jídel.

Příjem domácnosti hraje roli v preferencích

Menší podporu má podoba školního oběda s výběrem z více jídel u domácnosti s nižším měsíčním příjmem, s rostoucím příjmem roste i podpora možnosti výběru z většího množství jídel.

Ateisté preferují širší výběr z obědů více

Pokud se týká vztahu k náboženské víře, více podporují školní oběd v podobě možnosti výběru z více jídel občané – ateisté, významně méně věřící občané – členové církví a náboženských společností.

Jak se liší preference podle povolání

Z hlediska povolání významně méně podporují možnost výběru z více jídel zemědělci, důchodci a nezaměstnaní, významně více naopak studenti a osoby v domácnosti či na rodičovské dovolené.

J.Ruprich et al.

Brno, 21.2.2017

Zdroj: szu.cz

Klinika pracovního lékařství v Praze slaví 70 let

Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK v Praze již 70 let zajišťuje pracovně-lékařské služby, posuzování a hodnocení klinického stavu sledovaných chronicky nemocných s profesionálními chorobami a podílí se na hlášení nových nemocí z povolání. Úkolem pracovního lékařství je upozorňovat na nová rizika vznikající kvůli inovaci technologií, aktualizovat Seznamy nemocí z povolání nebo učinit rozhodnutí o odškodnění pacientů. Díky preventivním opatřením na pracovištích i včasnému odhalování počátečních forem poškození se podařilo v posledních letech počet nemocí z povolání snížit.

Pracovní lékařství, zahrnující diagnostiku a léčení nemocí z povolání, je relativně mladým oborem. První ambulantní zařízení v Československé republice vzniklo v roce 1932 při II. interní klinice vedené profesorem Pelnářem na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tuto poradnu pro nemoci z povolání založil profesor MUDr. Jaroslav Teisinger, DrSc., který se 15. ledna 1947 stal přednostou první Kliniky nemocí z povolání v Československé republice a později dosáhl světového věhlasu zejména v oboru průmyslové toxikologie. Klinika v roce 2009 změnila název na Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK.

Dnes je součástí kliniky Toxikologické informační centrum, Centrum pracovního lékařství, Laboratoř funkčního vyšetřování plic a také Toxikologická laboratoř. Klinika zajištuje výuku mediků a probíhá zde vědecká činnost aktuálně orientovaná především na zdravotní účinky nanočástic a metanolu.

Díky tomu, že se v posledních desetiletích daří snižovat pracovní rizika, zejména prašnost a expozici toxickým látkám technickými opatřeními, ale také biologická rizika především očkováním, došlo  k poklesu v počtu nemocí z povolání. Změnila se také jejich struktura. Nejpočetnějšími nemocemi z povolání jsou v současné době onemocnění periferních nervů (na prvním místě je syndrom karpálního tunelu), cév a pohybového systému, způsobená přetěžováním končetin a vibracemi, která sice znepříjemňují, avšak neohrožují život pacienta.

„Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, který se zabývá studiem vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav pracovníků. Zároveň se věnuje prevenci, diagnostice, léčbě a posudkovým aspektům nemocí způsobených nebo zhoršovaných pracovními podmínkami. Zasahuje téměř do všech oblastí medicíny a vyžaduje až encyklopedické znalosti odborníků pro pracovní lékařství,“ uvádí prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT, přednostka Kliniky pracovního lékařství VFN a 1. LF UK. Pole působnosti oboru se stále rozšiřuje, neboť technický pokrok přináší nové pracovní postupy a s nimi i dříve neznámá pracovní rizika, která mohou zasáhnout nejrůznější orgány lidského těla.

Jedním z důležitých úkolů pracovního lékařství je včas upozorňovat na nová rizika plynoucí z inovací a nových průmyslových technologií (např. v souvislosti se sprejováním barev na textil, výrobou popkornu nebo při výrobě „sametového“ povrchu papíru nebo textilu z drobně sekaných syntetických mikrovláken). Účinky průmyslově vyráběných nanočástic v současnosti můžeme jen odhadovat. Zkušenosti ukazují, že nikdy nelze vyloučit nepříjemná překvapení, která se mohou vymstít i několika generacím, jak jsme tomu svědky u azbestu. Následky práce s azbestem se bohužel i po desetiletích odstupu stále objevují v podobě nádorových onemocnění, mezi něž patří mezoteliom pohrudnice a pobřišnice, karcinom plic a hrtanu nebo vaječníků.

Další důležitou činností kliniky je proto aktualizace Seznamů nemocí z povolání a zařazování nově se objevivších nemocí. A to nejen kvůli možnosti odškodnění postižených osob, uvedení nové diagnózy na Seznam nemocí z povolání má současně preventivní význam, neboť se rychleji rozšíří informace o novém riziku. Vedle toho je třeba upozorňovat i na onemocnění, která sice nejsou neznámá, ale u nás je zatím uznat a odškodnit nelze. Týká se to například syndromu vyhoření, posttraumatického syndromu nebo onemocnění páteře z expozice vibracím.

Nelze očekávat, že nemoci, vyvolané prací někdy zcela zmizí. Důležité je tato onemocnění rychle detekovat a připravit preventivní kroky, jak jim předejít. Existují proto elektronické systémy, kde lze konzultovat nová rizika i nové symptomy nemocí, jako například MODERNET (Monitoring trends in Occupational Diseases and tracing new and Emerging Risks in a NETwork) http://modernet.org/, jehož byla Česká republika jedním ze zakládajících členů.

Hranice znalostí je třeba stále posunovat dál, protože jen díky kvalitním vědeckým informacím lze zajišťovat takové pracovní podmínky, které mohou snížit pravděpodobnost vzniku nemocí z povolání na minimum. Stále je třeba mít na mysli, že jde o nemoci, které vznikají zbytečně! Dle TZ.

www.vfn.cz

www.lf1.cuni.cz

www.amic.cz

Nutrivigilance – za řadu obtíží po konzumaci potravin si spotřebitelé mohou sami

 

Nutrivigilance – za řadu obtíží po konzumaci potravin si spotřebitelé mohou sami

Bischofová, S. – Hortová, K. – Ruprich, J. Centrum zdraví, výživy a potravin (CZVP) – SZÚ, Palackého tř. 3a, Brno bischofova@chpr.szu.cz

Za uplynulé 2 roky existence systému Nutrivigilance, který sbírá a analyzuje hlášení týkající se výskytu zdravotních potíží (primárně neinfekčního charakteru) po konzumaci vybraných druhů potravin a doplňků stravy, bylo zaznamenáno více jak 40 hlášených případů. Při bližším zkoumání se ukázalo, že za některé obtíže, které po vyřazení potraviny vymizely, si spotřebitelé mohou sami. V čem dělají spotřebitelé nejčastější chyby, se můžete dočíst v textu níže.

1. Konzumace prošlých potravin, nedodržení doporučených podmínek skladování

Do této skupiny lze na základě hlášení v systému Nutrivigilance a na základě zkušeností pracovníků hygienických stanic, zapojených v činnosti systému, zařadit hned několik případů. Např. konzumaci doma připravené pomazánky, do které spotřebitelka přidala mj. i žluklý olej. Primárně však byla hlášena jako viník zdravotních obtíží (nevolnost, průjem a závrať) sezamová pasta, která vzhledem k negativním mikrobiologickým aj. testům, potíže vyvolat nemohla. Jako další příklady lze uvést konzumaci potravin, které nebyly skladovány dle doporučení výrobců a byly konzumovány po vypršení doby min. trvanlivosti (výskyt průjmu po vypití zelné šťávy; přítomnost křečí v žaludku, průjmu, brnění a zčernání jazyka po konzumaci tatarské omáčky). Ve všech případech lze konstatovat, že příčinná souvislost mezi vzniklými obtížemi a udávanými potravinami je nepravděpodobná.

2. Špatné dávkování, konzumace potravin z neoriginálního balení

I v této skupině se vyskytlo několik případů, kdy by zdravotní potíže šly připsat na vrub spíše spotřebiteli, než samotné potravině. Jako příklad lze uvést konzumaci 1000 ml energetického nápoje, přestože výrobce doporučuje nepřekročit hranici 500 ml, a výskytu bolesti hlavy, bolesti za hrudní kostí a bušení srdce. Za doplňky stravy pak lze jako příklad uvést užívání tablet obsahující výtažek houby reishi (Ganoderma lucidum), které u spotřebitelky vyvolaly kolikovité bolesti v oblasti jater, sleziny, bolest žaludku, svalů, štítné žlázy. Šetření hygienické stanice laboratorními analýzami neprokázalo žádné nedostatky. Z anamnézy ovšem vyplynulo, že spotřebitelka konzumovala 3 tablety denně namísto doporučené jedné tablety. Konzumace doplňku stravy s obsahem mletého kořene vilcacory (Uncaria tomentosa, kočičí dráp, česky řemdihák plstnatý) vyvolala pálení v žaludku u spotřebitelky, která si koupila rozvažovanou formu produktu. Chemické a mikrobiologické šetření pracovníků hygienické stanice neprokázaly žádné nedostatky. Při užívání tohoto produktu postupovala spotřebitelka dle zkušeností a doporučeného dávkování od jiného výrobce, od kterého doplněk stravy odebírala v minulosti v originálním balení a žádné obtíže po něm nevykazovala. Přestože zahraniční zdroje uvádějí, že se při užívání této rostliny mohou ojediněle mj. gastrointestinální obtíže jako je žaludeční diskomfort, případně nevolnost a zvracení objevit , mělo by být dodrženo doporučené dávkování a doporučený postup přípravy, který se může u jednotlivých výrobců např. vlivem kvality vstupní suroviny, přítomností dalších složek apod. lišit.

3. Konzumace doplňků stravy bez konzultace s odborníkem

Ve specifických případech je vhodné konzultovat užívání doplňku stravy i se svým ošetřujícím lékařem/lékárníkem, který může v případě kontraindikací (těhotné ženy, děti, lidé chronicky nemocní, užívající léky na snížení srážlivosti krve, či jiné léky…) poučit spotřebitele o nevhodnosti jejich užívání. Tato situace mohla nastat i u spotřebitele, který užíval doplněk stravy na klouby, šlachy a vazy, jež u něj vyvolával krvácení z nosu. Při analýze jednotlivých složek doplňku se zaměřením na nežádoucí účinek „krvácení“ se ukázalo, že u některých z nich je popisováno, že může existovat zvýšené riziko krvácení, a to u osob s poruchami srážení krve, či u osob užívajících léky, či doplňky stravy, které riziko krvácení samy o sobě mohou zvyšovat (kys. acetylsalicylová, heparin, warfarin, ginko biloba, třezalka…) . Vzhledem ke skutečnosti, že hlášení o tomto případu se do systému Nutrivigilance dostalo přes krajskou hygienickou stanici a spotřebitel zůstal v anonymitě, nebylo možné doplnit chybějící údaje (zda např. neužívá nějaké léky, či jiné doplňky stravy apod.). Příčinná souvislost byla v tomto případě vyhodnocena jako sporná.

3.1 Potraviny a doplňky stravy pro sportovce V systému Nutrivigilance byl zaznamenán 1 případ v souvislosti s konzumací nápoje určeného osobám na podporu fyzického výkonu. Jednalo se o nápoj s obsahem kofeinu, taurinu a L-karnitinu. Spotřebitelka udávala jako hlavní nežádoucí účinek po konzumaci nápoje pocit pálení, poleptání v hrdle. Šetření krajské hygienické stanice neprokázala při analýzách žádný nedostatek. Na základě dalšího šetření pracovníků CZVP a lékařské zprávy, byla příčinná souvislost u této kauzy vyhodnocena jako sporná. S problematikou zdravotních potíží po užívání doplňků stravy určených sportovcům mají více zkušenosti odborníci z Francouzského úřadu pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES). V rámci francouzského systému nutrivigilance, kde jsou informace sbírány od odborné veřejnosti na základě legislativní povinnosti (u nás tato povinnost není), bylo zaznamenáno 49 hlášení nežádoucích účinků (tachykardie, arytmie, mrtvice, úzkost, poruchy nálad), které pravděpodobně souvisely právě s konzumací doplňků stravy určených k budování svalové hmoty, či k redukci tukových zásob. ANSES na základě vědeckého posouzení vydal doporučení, v němž varuje před konzumací doplňků stravy podporující rozvoj svalové hmoty, či snížování množství tělesného tuku, a to především u osob se srdečními onemocněními, poruchou funkce jater nebo ledvin, nebo s neuropsychiatrickými poruchami, u dětí a mladistvých, u těhotných a kojících žen. Spotřebitelům dále doporučuje, aby se před a během sportovní činnosti vyhýbali konzumaci doplňků stravy s obsahem kofeinu (u nás se stále tato doporučení opakují, např. pro turistickou cyklistiku), nekonzumovali více doplňků stravy najednou nebo je užívali v kombinaci s léčivými přípravky. Důvod konzumace by měli spotřebitelé ideálně konzultovat s odborníkem. Spotřebitelé by si měli dávat pozor na složení produktu a měli by užívat pouze výrobky, které splňují zákonné předpisy, jejichž výroba a distribuce je dohledatelná a výrobce je jasně identifikován. U profesionálních sportovců, ale nejen u nich, by nutnost užívání doplňků mělo být záležitostí multidisciplinárního  posouzení (lékaři, trenéři…

4. Nedostatečná znalost principů výživy

V několika případech nežádoucích účinků po konzumaci potravin byla viníkem potíží nedostatečná znalost spotřebitelů v oblasti výživy. Na základě zkušeností a šetření pracovníků hygienických stanic, které byly konzultovány v rámci skupiny nutrivigilance na semináři v listopadu 2016 na CZVP v Brně, lze v rámci této kategorie jako příklady uvést zdravotní reakce po konzumaci fazolové polévky u dětí na letním táboře. Šetřením byly vyloučeny všechny infekční, hygienické aj. příčiny. Reakci (nevolnost, zvracení, prudké bolesti břicha, průjmem) patrně vyvolaly přítomné lektiny v nedostatečně tepelně upravených fazolích, které byly součástí polévky. Obdobný efekt se vyskytl v minulosti u osob konzumujících nedostatečně tepelně upravené „zdravé těstoviny“ obsahující fazolovou mouku. Dalším příkladem v této kategorii byly gastrointestinální potíže (průjem, žlutooranžová stolice) po konzumaci máslové ryby (butter fish) v restauraci. Ta je známá obsahem některých toxických látek, vyvolávajících uvedenou reakci při vyšší konzumaci.

4.1. Lektiny v luštěninách

Lektiny jsou látky bílkovinné povahy, které jsou přirozenou součástí mnoha plodin, které běžně konzumujeme (luštěniny, zelenina, ovoce, obiloviny, rýže…). Konzumace většího množství lektinů a jejich nedostatečná kulinární úprava může vést k k toxického efektu. Nejbohatším zdrojem lektinů v běžné dietě jsou fazole. Akutní obtíže se obvykle dostaví 1 – 3 hodiny po konzumaci syrových, nedostatečně tepelně upravených semen, či výrobků z nich (např. fazolí v polévce, těstovin vyrobených z nekvalitní fazolové mouky…), a to v podobě gastroenteritidy (zánětu žaludku a střeva), bolesti břicha, zvracení, průjmu. Zotavení je obvykle rychlé a bez následků. Ke snížení možného nežádoucího účinku lektinů přispívá namočení fazolí ve vodě po dobu alespoň 5 hodin, přičemž vodu je nutné poté slít a při následném vaření použít vodu čerstvou. Takto předem namočené fazole se musí vařit při teplotě blízké 100C 10-15 minut, aby byly lektiny znehodnoceny7 . Teplota nižší (probublávání, vaření na malém plameni) nemusí být k inaktivaci dostatečná. Vaříme-li fazole v tlakovém hrnci, doba inaktivace lektinů je ještě o něco kratší (7,5 min.). Vůči suchému teplu jsou lektiny odolnější, proto např. sójový olej, či potraviny se sójovou mouku mohou lektiny obsahovat a u konzumentů se tak při dostatečně velké dávce těchto lektinů mohou zdravotní potíže také projevit8 . Ke vzniku příznaků postačuje dávka lektinu ze 2-3 velkých fazolí, často např. jen ze zeleninového předkrmu.

4.2 Máslová ryba (Butterfish, Oilfish)

Pod pojmem „máslová ryba“ se mohou skrývat 3 druhy ryb – Modrohlav, Pamakrela temná a Pamakrela olejnatá. V mase těchto ryb se nachází látky tukové povahy (konkrétně tzv. gempylotoxin), které jsou nevstřebatelné a vyvolávají zrychlenou pasáž střevním traktem. Zdravotní obtíže v podobě průjmu (žlutooranžová olejovitá stolice), který může být doprovázený i žaludečními křečemi, nevolností, bolestmi hlavy, břicha a zvracením, se mohou objevit od 30 do 36 hodin po konzumaci a mohou trvat i několik dní (obvykle 24 -48 hodin). Potíže se většinou vyskytují jen u citlivých jedinců se zvýšenou vnímavostí. U běžné populace se při dodržení maximální denní dávky (130g – 170 g masa u dospělých a 100 g u dětí) a vhodném způsobu úpravy (kulinární příprava bez přídavku tuku, např. na grilu, aby nebyly zvyšovány projímavé účinky) zdravotní komplikace obvykle nevyskytují. Přesto by měl být každý zákazník, ať už v prodejně (povinná informace od výrobce na obalu), či restauraci (informace od personálu) předem informován, že produkty rybolovu čeledi Gempylidae, zejména Ruvettus pretiosus a Lepidocybium flavobrunneum, mohou obsahovat látky s nežádoucími gastrointestinálními účinky .

Doporučení pro spotřebitele vyplývající z uvedených příkladů

Potraviny s prošlou dobou použitelnosti (na etiketě definováno jako „Spotřebujte do…“) nejsou považovány za bezpečné a neměly by být do oběhu uváděny. Patří sem ty, které podléhají rychlé zkáze a musí být rychle spotřebovány (ryby, chlazená drůbež, lahůdkové výrobky…). Potíže mohou nastat, když takovýto výrobek „projde“ v době, kdy ho spotřebitel má již doma, a je pak věcí volby, zda ho zkonzumuje. Za riziko vzniku případných potíží nese odpovědnost samotný spotřebitel 10 . Potraviny s prošlou dobou min. trvanlivosti (na etiketě definováno jako „minimální trvanlivost do…“) se sice do oběhu uvádět mohou, ale za předpokladu, že jsou zdravotně nezávadné (odpovědnost je v době prodeje na prodejci), musí být označeny jako prošlé a v obchodech umístěny odděleně. Patří sem potraviny, které nepodléhají zkáze tak rychle (konzervy, čokoláda, těstoviny…). Po ukončení data minimální trvanlivosti nelze však zaručit stejnou chuť, ani nutriční aj. kvalitu výrobku

Proto volba konzumace a případných následků zůstává opět na spotřebiteli.Je důležité si uvědomit, že roli hraje také dodržování doporučených skladovacích podmínek a např. i to, zda načatou potravinu konzument dojí hned, nebo až za nějakou dobu. Měli bychom proto uchovávat a skladovat potraviny v domácím prostředí dle doporučení výrobců a otevřený výrobek spotřebovat v rozumném časovém intervalu. V případě užívání doplňků stravy by spotřebitelé měli produkty kupovat od výrobce, který je schopen zřetelně deklarovat kvalitu výrobku na štítku či v příbalovém letáku (úplné složení, původ suroviny, výsledky analýzy svědčící o bezpečnosti…), a měli by dodržovat doporučené dávkování a způsob přípravy. Ve specifických případech (těhotné ženy, děti, mladiství, starší osoby, lidé užívající léky, lidé chronicky nemocní …) je vhodné konzultovat užívání doplňku stravy i se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem, který může v případě kontraindikací poučit spotřebitele o nevhodnosti užívání. Před a během sportovního výkonu není dle odborníku z ANSES doporučeno užívat doplňky stravy s obsahem kofeinu, dále není doporučeno konzumovat více doplňků stravy najednou nebo je užívat v kombinaci s léčivými přípravky. Doplňkům podporujícím rozvoj svalové hmoty, či snižování množství tělesného tuku by se měly vyhnout osoby se srdečním onemocněním, poruchou funkce jater nebo ledvin, osoby s neuropsychiatrickými poruchami, děti a mladiství, těhotné a kojící ženy. Objeví-li se během konzumace jakýchkoliv doplňků stravy nezvyklé obtíže, CZVP doporučuje obrátit se neprodleně na svého ošetřujícího lékaře, který by měl doporučit vhodný způsob řešení zdravotních obtíží. Základní znalosti týkající se výživy, by si měl osvojit každý člověk při povinném vzdělávání ve škole. Hlubší znalosti již vyžadují trvalé samostudium v podobě aktivního vyhledávání informací o potravinách, čtení etiket a doporučených návodů, v případě nejasností pak konzultace s odborníky vzdělanými ve zdravotnickém, nutričním, potravinářském, hygienickém směru.

Zdroj + odkazy na www.szu.cz

IKEM: Náhlá smrt hrozí každému desátému mladému sportovci

foto: Shutterstock.com
Zdroj: MT
Autor: kol
Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny v rámci pilotního projektu testovali 100 mladých sportovců. Dospěli k alarmujícímu zjištění, že u každého desátého byl odhalen vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale i život mladého sportovce.
 Na onemocnění srdce a cév ročně umírá v Česku 45 procent nemocných. Navíc v roce 2015 se po mnoha letech počet úmrtí na KVO oproti předchozím rokům zvýšil. Kardiovaskulární problémy ale ohrožují stále mladší ročníky, a proto se moderní medicína snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt. Právě ta ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc nemyslí.

“Největší podíl na náhlé smrti má kardiální příčina, která se projevuje typicky stenokardií, dušností a následnou ztrátou vědomí. Tyto příznaky mohou trvat jen pár minut. V současné době se náhlá smrt čím dál častěji vyskytuje ve spojitosti se sportovními výkony. Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, CSc.

Náhlá smrt (NS) může vzniknout při nadměrné tělesné námaze, psychické zátěži, následkem opakovného neléčení či nedoléčení např. infekce dýchacích cest, silného podchlazení či přehřátí organismu. Jde o úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží, které mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. V celých 60 – 80procentech jsou příčinou NS právě kardiovaskulární choroby, nejčastěji pak o infarkt myokardu.

Výsledky projektu šokovaly

Odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM se zaměřili právě na ohroženou skupinu osob a spustili pilotní projekt, jehož součástí bylo klinické vyšetření, echokardiografie, zátěžové vyšetření srdce, laboratorní paramentry a genetické vyšetření stovky mladých sportovců. Šlo v 99 procentech o muže, výhradně profesionální sportovce (hráče rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou), ve věku 18 – 37 let.

Alarmující je, že u každého desátého byl odhalen vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale v krajním případě může způsobit i smrt. „Doufala jsem, že nebudeme mít žádný patologický nález, že všichni sportovci vědí o svém zdraví, ale byla jsem zklamaná. Sportovci vůbec nejsou tak zdraví, jak jsme se domnívali. Kompletně jsme sledovali a hodnotili 98 jedinců a výsledky byly více než alarmující. Ačkoli šlo o mladé lidi, kteří procházejí pravidelnými kontrolami, cítí se dobře, podstupují vrcholové tréninky s velkými dávkami zátěže, po echokardiografickém vyšetření jsme odhalili výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 procent z nich. Ta by u člověka, který by nesportoval, vedla v páté dekádě života k potřebě výměny chlopně, ale u těchto sportovců se vzhledem k velké zátěži nutnost takového zásahu posouvá zhruba o 20 let dříve,” vysvětluje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

U třinácti procent sledovaných pak byla zjištěna porucha převodního systému srdečníku, kterou je nutno kontrolovat a představuje již určité omezení pro svého nositele. Běžně nemusí způsobovat vůbec žádné obtíže a bývá zjištěna až po zkolabování pacienta. “U dalších deseti procent sportovců pak byla odhalena závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí, z toho dvakrát diabetes, o němž jsem si myslela, že dnes člověk nemůže nevědět,“ upozorňuje lékařka s tím, že několika sportovcům bylo doporučeno vrcholového sportu zanechat. I proto by podle odborníků bylo potřeba vymyslet a zajistit kontinuální sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezily.

“Mezi často bagatelizované příčiny náhlé smrti u sportovců patří komoce srdce (následkem prodkého nárazu do hrudníku) člověk nemá modřinu, neteče krev, zdá se, že mu nic není a přitom na následky otřesu srdce může zemřít,” vysvětluje prof. Adámková s tím, že z 24 případů komoce srdce po úderu do hrudi, který je u sportů jako basebal, hokej, rugby či softbal hodnocen jako běžný, dvanáct lidí i přes resuscitaci zemřelo.

Příčinou NS ale může být i neznámá, dosud podceňovaná vrozená srdeční vada nebo akutní zánět srdeční svaloviny, který se řadí obecně k nejtěžším diagnózám interní medicíny, protože nemá žádný jasný doklad v laboratoři ani ve změnách EKG.

Velká Británie – příčiny NS u 357 případů (1994 – 2014)

* Náhlá smrt na podkladě arytmie – 42 %

* Nemoci mykardu – 40 %

* Arytmogenní kardiomyopathie – 13 %

USA – příčiny NS sportovců do 35let

* Kardiomyopathie – 22 %

* Komoce srdce – 19 %

* Vada chlopní – 10 %

* Zánět srdečního svalu – 6 %

V Itálii bylo vyšetřeno 3200 sportovců, přičemž u 22 byla zjištěna kardiomyopathie a ukázalo se, že v některých případech šlo o genetickou zátěž. Lidé o onemocnění věděli, ale protože neměli žádné problémy a sport je lákal, nález bagatelizovali.

Jak těmto úmrtím předcházet je podle odborníků velmi obtížné, navíc stále ještě neexistují souhrnná česká ani evropská data. Lékaři ale poukazují na nutnost systémového řešení, na němž se pracuje již od roku 2005. Dosud se všechny mezinárodní odborné společnosti však neshodly na ničem jiném než na potřebě kvalitní anamnézy, fyzického vyšetření a 12svodové EKG, což podle prof. Adámkové nestačí a i proto bylo přistoupeno k pilotnímu projektu.

Jak totiž zdůrazňuje, relativní riziko vzniku závažné zdravotní komplikace pro sportovce do 35let je 2,5krát vyšší než v běžné populaci. Na vznik kardiovaskulárních onemocnění má vliv nejen životní styl, jako jsou stravovací návyky, nedostatek pohybu a užívání návykových látek, ale i genetika. U sportovců by pak v rámci prevence měl být samozřejmostí základní screening prováděný tělovýchovným lékařem týmu, na což byly vyvinuty speciální programy, a při jakémkoli podezření by měl být sportovec ihned poslán ke kardiologovi.

kol

 

1 2 3 71