Rubriky
Nezařazené

Nové odběrové centrum krevní plazmy v Budějovicích

Koncem června 2021 se oficiálně otevřely brány odběrového centra krevní plazmy Cara Plasma pro veřejnost. Dárci se kromě příjemného prostředí a profesionální zdravotní péče mohou těšit také na zajímavé odměny za pravidelné darování. Dá se tak udělat dobrý skutek pro toho, kdo potřebuje pomoc. Na každého dárce čeká finanční odměna.
Nové odběrové centrum na Pražské třídě má nejmodernější vybavení a inovativní technologii odběru plazmy, která je pro dárce šetrnější a rychlejší. Kromě dobrého pocitu na dárce čeká také finanční odměna 700,-Kč za každý odběr. Darovat krevní plazmu lze v České republice každé dva týdny. V rámci věrnostního programu za pravidelné odběry dárci získávají body, které mohou vyměnit za hodnotné dárky dle vlastního výběru. V průběhu odběru má každý dárce nárok na teplý nápoj a v letních měsících i na zmrzlinu.

V případě návštěvy centra mají všichni dárci, kteří se na místo dopravují autem, parkování zdarma. Objednat se je možné s předstihem a rezervovat tak odběr na přesně daný čas.

Krevní plazma je nenahraditelnou složkou krve a zásadní surovinou pro výrobu léků pro celou řadu pacientů s poruchami imunitního systému a srážlivosti krve. Darování krevní plazmy pomáhá také při akutních úrazech a popáleninách a při léčbě onkologických pacientů. Darování plazmy je pro organismus mnohem menší zátěží než darování krve. Krevní plazma se v lidském těle sama obnoví do 48 hodin. Výhodou dárcovství plazmy je také pravidelná návštěva lékaře přímo v centru, která zajišťuje dárcům přehled o jejich zdravotním stavu.

Objednat se na odběr je možné s předstihem – telefonicky na čísle 380 603 333 nebo přímo na webových stránkách www.caraplasma.cz . Nové odběrové centrum v Českých Budějovicích sídlí na adrese Galerie Mariánská, Pražská třída 1815/1.

Dle TZ

www.topicpr.cz

Zdroj: medicina.cz
Rubriky
Nezařazené

Proč jsme v létě méně nemocní

Vliv ročních dob na lidské zdraví je poměrně dobře zdokumentován. Zima bývá rizikové období pro řadu onemocnění, zejména respiračních, v létě se nemocem vyhýbá snadněji. Důvod není zcela jasný, ale zřejmě se jedná o kombinovaný vliv vnějších faktorů, které komplikují „práci“ virů, jednak spouštějí vnitřní mechanismy organismu. Podle výzkumu odborníků z University of Cambridge a jejich spolupracovníků z Londýna a Německa to vypadá, že sezónnost ovlivňuje i aktivitu našich genů. Například změna aktivity genu ARNTL tak během zimního období vede k útlumu imunitního systému a vyšší tendenci organismu k zánětlivým procesům.

 

Sníženou nemocnost může ovlivnit přísun vitamínu D, který organismus čerpá ze slunečního záření. Vitamín D hraje důležitou roli v posilování imunity, je nutný pro aktivaci protizánětlivé reakce i při rozvoji přirozené a adaptivní imunity. Přirozená imunita je důležitá hlavně při obraně proti mikrobiálním patogenům, nemá paměť na konkrétní antigen, ale poskytuje okamžitou obecnou reakci. Adaptivní imunitu reprezentují T a B lymfocyty, produkuje protilátky a vytváří si paměť na specifický antigen. Zároveň vitamín D vykazuje schopnost zablokovat přehnané reakce přirozené imunity – autoimunitní reakci.

Přirozené světlo, kterého je v létě daleko více než v zimě, podporuje zdraví tím, že pomáhá produkovat vitamín D, reguluje cirkadiánní rytmus (denní hodiny) a pomáhá lépe spát. Už hodinové vystavení slunci dokáže podpořit produkci hormonu spánku melatoninu, který je pro kvalitní spánek klíčový a tím i pro imunitní systém. Melatonin přispívá k vyrovnání hladiny stresového hormonu kortizolu, takže pomáhá zbavit se stresu. K psychické pohodě přispívá přímo sluneční svit, díky němuž se organismus zaplavuje hormonem štěstí serotoninem.

Není sporu o tom, že virům se více daří v chladnějším a sušším počasí, které oslabuje obranné funkce sliznic. Se vzrůstající teplotou toto riziko klesá. Jiným nemocem však teplo může svědčit, zvlášť v kombinaci s vlhkem. Jsou to hlavně bakteriální a plísňová onemocněních, záněty a mykózy. Letní horka nejsou pro imunitu ideální. Organismus je ohrožen přehřátím i prudkou změnou teplot –např. přechodem z rozpálené ulice do klimatizované kanceláře nebo obchodu. Teplotní šok tělu přitom lze způsobit i vnitřně – konzumací ledového nápoje nebo zmrzliny.

Léto ale nabízí dobrou příležitost, jak posílit zdraví a imunitní systém. Využíváním prospěšných účinků slunečního svitu, pohybem na čerstvém vzduchu, konzumací čerstvého ovoce a zeleniny. Celoročně, a tedy i v létě, je možno stravu obohatit kvalitními kvalitní doplňky stravy z čistě přírodních zdrojů. V horkém počasí řada lidí odlehčuje svůj jídelníček i s ohledem na plavkovou sezónu. A redukce tělesné hmotnosti, je-li prováděna zdravě, má samozřejmě na imunitní systém a celkové zdraví blahodárný vliv.

Podle MUDr. Bohumila Ždichynce, spolupracovníka fy Vegall

www.lesensky.cz

www.vegall.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Nezařazené

Nebezpečí vysokého krevního tlaku

 

V České republice trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí až 40 % lidí ve věku 25-64 let, s přibývajícím věkem křivka ještě roste. Rizikové faktory tohoto onemocnění, včetně prevence a včasné diagnózy připomíná článek, který vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací Loono. Problematikou  hypertenze se zabývá v rámci osvětové kampaně Žiješ srdcem.

V prvé řadě je důležité vysvětlit, co je krevní tlak. Jde o tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cévy. Následně působí také na všechny orgány a tkáně v těle. Měří se takzvaný systolický tlak (nejvyšší tlak, kterého je dosaženo během stažení srdce) a diastolický tlak (nejnižší tlak, kterého je dosaženo během ochabnutí srdce). Vysoký krevní tlak neboli hypertenze se pak definuje hodnotami nad 140 mmHg systolického nebo 90 mmHg diastolického krevního tlaku.

Hypertenzi dělíme na dvě základní skupiny – primární a sekundární. „U primární hypertenze, která postihne až 90 % pacientů, příčinu neznáme. Podílí se na ní kombinace genetických faktorů, vlivů zevního prostředí a poruch vnitřních regulačních mechanismů,“ říká prof. MUDr. Petr Toušek, Ph.D., vedoucí divize intervenční kardiologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a dodává: „Naproti tomu ta sekundární je způsobena onemocněním určitého orgánu, například ledvin, nadledvinek či štítné žlázy.“ Odstraněním tohoto problému pak lze zmírnit nebo odstranit samotnou hypertenzi.

Vysokému krevnímu tlaku se často přezdívá tichý zabiják. Je totiž zrádný svou plíživostí a téměř nijak se neprojevuje. Počáteční mírně zvýšený tlak většina lidí ani nezaznamená. Už v ten moment ale působí na naše orgány v těle. Ohrožené jsou zejména cévy, srdce, mozek nebo oči. Později pak můžeme trpět bolestmi hlavy, pociťovat podrážděnost, zvýšenou únavu či tlak na hrudi.

Neléčeným vysokým krevním tlakem si pak lidé zbytečně zvyšují riziko srdečního infarktu, srdečního selhání a mrtvice.

Onemocnění lze předcházet, důležitým faktorem je zdravá strava. Jídelníček by měl obsahovat hlavně zeleninu a ovoce, ryby, luštěniny, ořechy a důležité je také jídlo zbytečně nesolit. Omezit konzumaci jídla připraveného z polotovarů, z restaurací a fast-foodů. Tato jídla obvykle obsahují velké množství soli a tuku. Zásadní je nezapomínat na pravidelný pohyb. Vyhradit si každý den 30-60 minut na fyzickou aktivitu, jakou je například delší procházka. Podle odborníků je třeba také vyhýbat se pravidelnému nebo většímu množství užívání alkoholu, nekouřit a vyhýbat se místům, kde kouří ostatní. Zásadní vliv má také aktuální stres, který je třeba eliminovat na minimum. O problémech se nebát mluvit. Pomoci může i meditace, jóga nebo kontakt s blízkými a přáteli.

Další zajímavé tipy, jak si udržet zdravé srdce a cévy, se lze dozvědět i v podcastu Loono v díle s doktorem Touškem, nebo na www.loono.cz. V rámci kampaně #zijessrdcem, jak správně změřit tlak v domácích podmínkách nebo jak se vyhnout infarktu a mrtvici.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Dle TZ

www.loono.cz

–Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Nezařazené

Pro zdravé zuby

 

Zdravé a hezké zuby jsou cílem většiny lidí. Kolem péče o chrup však stále panuje celá řada mýtů a nejasností. Některé dokonce brání v tom, aby lidé ochotněji chodili na preventivní prohlídky, které by mohly včas zachytit vážný problém.  Novinky a zásady péče o zuby z kliniky Schill Dental Clinic.

Představa návštěvy zubního lékaře často vyvolává nervozitu a strach z bolesti. Tato obava je do značné míry zbytečná. V 21. století jsou již prostředky, jak pacientovi celý zákrok maximálně zpříjemní a ušetří bolesti i úzkost. Podává se ve formě tablety, která zbavuje obavy z vyšetření. Na rozdíl od celkové narkózy je pacient stále při vědomí a se zubařem spolupracuje.

Také pro výběr zubního kartáčku platí dvě základní pravidla. Čím je jednodušší, tím je i lepší – vysoké štětiny ani gumové vychytávky zubní péči nevylepší. Především by ale měl být měkký. Plak, který se nachází v dutině ústní, je tak měkký, že ho lze setřít i kapesníčkem, proto k jeho odstranění není třeba tvrdých štětin a ani velký tlak. Pokud na zubech cítíte povlak, který ani po urputném čištění nelze odstranit, jedná se nejspíše o zubní kámen, který už člověk není schopen doma odstranit a je nutné navštívit dentální hygienu.

Lidé si také často pletou zánět zubu s kazem. Obě potíže spolu sice úzce souvisí, přesto se nejedná o identický problém. Zubní kaz je infekční onemocnění, které vzniká při dlouhodobém působení bakterií na povrch zubu. V důsledku přítomnosti bakterií a jejich metabolismu klesá pH, tedy prostředí je kyselejší. Pokud se zub v takovémto prostředí nachází dlouhodobě, nebo velmi často, začne se jeho sklovina rozpouštět. Bakterie se dostanou přímo do zubu a vzniká kaz, který ale člověk většinou necítí, takže o něm neví a ten se dále šíří. Jakmile se kaz přiblíží zubní dřeni, místo konečně začne bolet. Pak je nutné kaz rychle odstranit a zub zaplombovat. Včasné řešení může zubní dřeň zklidnit a zub zachránit.

Pokud se kaz neodstraní, objeví se zánět, silná pulzující bolest vystřelující do oka, do ucha, či do ramene.  Analgetika většinou nezabírají. Řešením je vyčistit všechny kanálky a zub uzavřít. A samozřejmě chodit na preventivní prohlídky, které kaz odhalí v době, kdy o něm člověk vůbec neví a kdy lze živý zub zachovat.

O pečetění zubu se rovněž málo ví. Jsou-li na zubech různé rýhy či jamky, jedná se o vstupní bránu pro bakterie, které způsobují zubní kaz. Jedním ze způsobů, jak se nepříjemnosti vyhnout, je zapečetění zubů, které se provádí až u dospělého chrupu. Pečetění je preventivní, neinvazivní procedura, při které se zub zalije ochranným pečetidlem. Probíhá zcela bezbolestně. Nejprve se vyčistí žvýkací plocha zubu, následně se prázdná místa vyplní speciálním plastickým nátěrem. Tento materiál lze konzistencí přirovnat k lepidlu. Co se barvy týče, existuje množství různých alternativ od bílé, přes průhlednou až po odstíny žluté. Metoda však není vhodná pro situace, kdy už se kaz objevil.

Také zubní kámen pacienti často podceňují – sám o sobě totiž nebolí. Přesto může být zdrojem velkých nepříjemností. Zubní kámen je vlastně jakýmsi nástupcem nebo vývojovým stádiem zubního plaku. Zubní povlak je vrstva zbytků potravy, slin a bakterií, která se hromadí na zubech a v mezizubních prostorech. Tato vrstva je téměř neviditelná a správnou dentální hygienou ji lze odstranit.

Avšak množství lidí důkladné a správné čištění zubů zanedbává. V takovém případě se plak hromadí a začnou se v něm zachycovat minerální látky ze slin. Kombinace těchto škodlivých faktorů tedy v konečném důsledku vrcholí právě zubním kamenem.  Nejde jen o estetickou záležitost. Zubní kámen je jen začátek, pokračováním může být parodontitida. Zanedbané zuby jdou ruku v ruce se zánětem dásní, a kdy se dostaví je už opravdu jen otázkou času.

V takovém případě totiž již není napaden jen samotný zub. Problém prorůstá hlouběji do dásně a pomalu ale jistě začíná infikovat a rozpouštět kost. Oslabená kost není dále schopna pevně držet zub, a ten tedy v nejvážnějších případech parodontitidy vypadává. Se zubním kamenem se pojí i další zdravotní komplikace, jako je např. nesprávné trávení. Dle TZ

www.shrtcut.cz

www.schilldentalclinic.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Nezařazené

Cvičení pomohlo před závažnými komplikacemi COVID-19

Fyzická aktivita nám pomáhá cítit se lépe a předchází nebo zpomaluje řadu onemocnění, včetně srdečních chorob, rakoviny a demence. Pomáhá nám žít déle. Doporučuje se alespoň 150 minut mírné fyzické aktivity týdně. Studie publikovaná v časopise British Journal of Sports Medicine naznačuje, že rutinní pohybová aktivita může pomoci chránit lidi, kteří onemocní COVID-19, před vážným onemocněním.  Doporučujeme, aby úsilí o podporu fyzické aktivity bylo orgány veřejného zdraví upřednostňováno a začleněno do běžné lékařské péče.


Cvičení je znak vitality

Zdravotníci z velkého kalifornského zdravotnického systému Kaiser Permanente se běžně ptají všech svých pacientů na dvě jednoduché otázky týkající se jejich fyzické aktivity. Společně se nazývají „cvičební vitální znak“. Kolik dní v týdnu se v průměru věnujete středně náročnému až náročnému cvičení (například rychlé chůzi)? Možnosti odpovědí jsou 0 až 7 dní. Kolik minut se v průměru věnujete cvičení na této úrovni? Možnosti odpovědí jsou 0, 10, 20, 30, 40, 50, 60, 90, 120, 150 nebo více minut.

Výzkumy ukazují, že tyto otázky poměrně dobře měří úroveň aktivity lidí. Předpovídají také některé zdravotní problémy, jako je vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cukru v krvi. Nedostatek fyzické aktivity – jako je nadváha, obezita, cukrovka a srdeční choroby – je také spojeno s větším rizikem závažných komplikací onemocnění nebo i úmrtí na COVID-19. Zatím jen málo studií přímo zkoumalo nedostatek fyzické aktivity jako možný rizikový faktor.

Pandemie viru COVID-19 stále pokračuje. Díky vakcinaci je v řadě zemí pomalu na ústupu. Vakcíny se v reálném světě ukazují být téměř stejně účinné jako v klinických studiích. Některé vlády zmírnily některá preventivní opatření, zejména pro osoby, které jsou plně očkované, a zejména pokud se pohybují v otevřeném prostoru. Vědci pokračují ve zkoumání nových léčebných postupů a sledují nové varianty viru.

Studie zahrnula 48 000 dospělých osob s COVID-19

Vědci analyzovali anonymizované údaje od více než 48 440 dospělých osob starších 18 let, u kterých byl v období od ledna do října 2020 potvrzen virus COVID-19. Všichni byli pacienty společnosti Kaiser Permanente po dobu nejméně šesti měsíců před pozitivním testem na COVID-19 a měli v souboru alespoň tři měření „cvičebních vitálních znaků“.  V rámci tohoto zdravotnického systému tvoří 43 % pacientů Latinoameričané, 34 % běloši, asi 11 % černoši a asi 10 % Asiaté nebo obyvatelé tichomořských ostrovů. Nejvyšší míra výskytu COVID-19 byla mezi osobami latinskoamerického původu: 65 % ve srovnání s 18 % (běloši), 7 % (černoši) a 6 % (Asiaté nebo pacifičtí ostrované).

Pacienti byli rozděleni do tří kategorií podle aktivity

Pacienti byli třikrát dotazováni na fyzickou aktivitu:

  1. delší než 150 minut týdně
  2. neaktivitu, pouze 0 až 10 minut týdně
  3. rozmezí 11 až 149 minut týdně nebo u nichž byla variabilita ve třech měřeních

Výzkum zahrnul věk, pohlaví, rasu, kouření, rozedmu plic, obezitu (BMI 30 až 39) nebo těžkou obezitu (BMI 40 a více), cukrovku, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin, oslabenou imunitu a zda byli v průběhu šesti měsíců před stanovením diagnózy COVID-19 na pohotovosti nebo hospitalizováni.

Co vědci zjistili o fyzické aktivitě a COVID-19?

Po korekci všech charakteristik měli lidé, kteří byli trvale neaktivní, výrazně vyšší riziko hospitalizace, přijetí na jednotku intenzivní péče a úmrtí po onemocnění COVID-19 než ti, kteří byli aktivní alespoň 150 minut týdně. Navíc ti, kteří byli aktivní více než 10 minut týdně, měli určitou výhodu před závažnými komplikacemi nebo úmrtím v důsledku COVID-19 i když ne tak velkou, jako ti, kteří byli aktivní celých 150 minut. Lidé bílé pleti měli o něco vyšší pravděpodobnost, že splňují pokyny pro vyšší fyzickou aktivitu.

Epidemiologická analýza

Pacienti s COVID-19, kteří byli trvale neaktivní, měli vyšší riziko hospitalizace (OR 2,26; 95% CI 1,81 až 2,83), přijetí na jednotku intenzivní péče (OR 1,73; 95% CI 1,18 až 2,55) a úmrtí (OR 2,49; 95% CI 1,33 až 4,67) v důsledku COVID-19 než u pacientů, kteří důsledně dodržovali pokyny pro fyzickou aktivitu. Pacienti, kteří byli důsledně neaktivní, měli také nižší pohybovou aktivitu, vyšší riziko hospitalizace (OR 1,20; 95% CI 1,10 až 1,32), přijetí na jednotku intenzivní péče (OR 1,10; 95% CI 0,93 až 1,29) a úmrtí (OR 1,32; 95% CI 1,09 až 1,60) z důvodu COVID-19 než pacienti, kteří vykonávali nějakou fyzickou aktivitu.

Každá osoba by se měla zavázat k většímu pohybu

Proč podporovat a propagovat fyzickou aktivitu pro všechny? Firmy by mohly poskytovat posilovny nebo členství ve fitness, stání u stolu a přestávky na pohyb. Vládní finance na cyklostezky a pěší stezky by usnadnily bezpečnost pohybu. Každá osoba by si ale také měla zavázat k většímu pohybu! Prevence je hodně zanedbaná. Všimněte si, kolik aut přibylo, jak každý používá auto. Ruší se některé dopravní spoje a není to kvůli tomu, že by se práce přesunula do „home office“. Ostatně se už ví, že se ukázalo narušení sociálních vztahů mezi lidmi v týmech. Produktivita klesla, ceny rostou.

Důsledná fyzická aktivita pomáhá chránit, pokud onemocníte COVID-19

Očkování samozřejmě poskytuje mnohem větší ochranu. Provádění obojího může být zvýšenou potencí. Víme, že každodenní pohyb našeho těla, i kdyby to měla být jen chůze, přináší mnoho výhod od hlavy až k patě. Ve společnosti musíme každému usnadnit a zajistit, aby byl fyzicky co nejaktivnější.

Doporučujeme, aby úsilí o podporu fyzické aktivity bylo orgány veřejného zdraví upřednostňováno a začleněno do běžné lékařské péče.

 

prof. J.Ruprich, CZVP SZÚ, 22.6.2021

Zdroj:

Monique Tello, MD, MPH; Harvard Medical School, 9. 6. 2021

SALLIS R, et al. Physical inactivity is associated with a higher risk for severe COVID-19 outcomes: a study in 48 440 adult patients. Br J Sports Med 2021;0:1–8. doi:10.1136/bjsports-2021-104080

Zdroj: szu.cz

Rubriky
Nezařazené

Dobrý cukr: seriál pro lepší život s cukrovkou

Již rok využívají lidé s cukrovkou a jejich blízcí vzdělávací seriál Dobrý cukr, který v sedmnácti krátkých videích mapuje základní situace, které diabetici nejčastěji řeší. Autorkami Dobrého cukru jsou dvě lékařky – MUDr. Dagmar Bartášková a MUDr. Vladimíra Nekvindová, které mají s péčí o diabetiky bohaté zkušenosti z vlastní praxe.

„Přinášíme praktické informace, návody a tipy, jednoduše a srozumitelně. Videa se odehrávají v ambulanci, naší zvídavou pacientku hraje Bára Štěpánová.  Pacienti s diabetem si tak mohou doma v klidu připomenout, co a jak mají správně dělat,“ vysvětlují autorky projektu.

Bára Štěpánová v roli pacientky paní Dobré absolvuje první návštěvu u diabetologa, naučí se měřit hladinu cukru v krvi, zvládne aplikaci inzulínu, pozná hypoglykémii a dozví se vše podstatné o dietě, obezitě, vysokém cholesterolu a dalších věcech, které jsou pro život s diabetem.

Série videí je zdarma dostupná YouTube kanálu (Dobrycukr), či na webových stránkách www.dobrycukr.cz, kde mohou pacienti najít i doporučené odkazy na další ověřené zdroje informací o cukrovce a zdraví.

Výuková videa jsou hojně využívána pacienty i při covidové pandemii, kdy osobní setkání nahradily vzdálené kontroly telefonem či emailem. Řada nemocných pochopila, že o své zdraví musí každý pečovat hlavně sám. Aktivní přístup a znalost důležitých informací z ověřených zdrojů jsou správnou cestou.

Závěrem aktuálně nejdůležitější informace pro diabetiky. Cukrovka, obezita, vysoký krevní tlak znamená výrazně vyšší riziko těžkého průběhu nemoci COVID – 19.  Myslete na sebe. Pokud jste nemoc zatím neprodělali, určitě se nechte očkovat. Přínosy vakcinace převažují nad riziky možných nežádoucích účinků po očkování.

Dle autorek.

www.dobrycukr.cz

Zdroj: medicina.cz

Rubriky
Nezařazené

Dobré nitro: Jak se můžeme lépe vyspat?

 

Spánek je nesmírně důležitý pro regeneraci těla i duše. Doporučení, co lze udělat pro správnou spánkovou hygienu dává nezisková organizace Loono v rámci nové kampaně Dobré nitro, která se zabývá prevencí duševních onemocnění.

Jedno z nejdůležitějších pravidel správné spánkové hygieny je ulehání vždy ve stejný čas. Tělo si navykne na pravidelný režim (měl by být i o víkendech!) a probuzení bude s větší energií. „Výkyvy ve spacím režimu zbytečně rozhazují hladiny hormonů (konkrétně melatoninu, dopaminu, serotoninu a kortizolu) a způsobují pak problémy s usínáním,” upozorňuje MUDr. Martina Čermáková, odborná garantka Loono.

Po jednom takovém víkendovém ponocování lze dokonce zažít pocit, který přichází po delším létání letadlem, tzv. „sociální jet lag“. Ten se projevuje potížemi se spánkem, které mohou vyústit až ve spánkovou deprivaci. Chronická spánková deprivace, tedy dlouhodobý nedostatek spánku, má negativní vliv na bdělost, paměť nebo emoční stabilitu. V horších případech bývá spojována i se závažnými onemocněními jako jsou cukrovka, srdeční onemocnění nebo deprese.

Problém s usínáním zmenšuje dobře vyvětraná místnost s optimální teplotou mezi 18–20°C. Je nutné dodržovat potřebu usínat v tichu a tmě. V posteli být opravdu jen po dobu spánku, tedy 6–9 hodin během noci. Před spaním nejíst těžká jídla, nepít alkohol ani kávu, černý či zelený čaj. Platí i pro kolové nápoje a kakao.

Lidé mohou mít často problém s usínáním, že nedokáží utišit mysl a neustále přemýšlí nad tím, co všechno mají udělat, nebo je trápí nějaký aktuální problém. V tom případě je dobré přemýšlet o těchto problémech cíleně během dne (tzv. worry time). Pokud se nedaří usnout do třiceti minut, je dobré vstát z postele a věnovat se nějaké příjemné monotonní činnosti. Pak teprve znovu ulehnout.

Do denní rutiny je nutno zařadit také pohyb, nikoliv však náročnou fyzickou aktivitu. Krátká procházka po večeři může jen prospět. Těsně před spaním vypnout telefon i počítač. Elektronika vyzařuje modré světlo, které snižuje vyplavování melatoninu – spánkového hormonu. Proto je důležité před spaním vypnout všechny tyto rušivé elementy nebo alespoň využívat speciální filtry obrazovek.

O spánkové hygieně více v Loono podcastu s MUDr. Jitkou Buškovou.  Od 2.6. 2021 Loono v rámci nové kampaně Dobré nitro uvádí online diskusi s názvem Pravda o duševním zdraví, která je zdarma a probíhat bude živě na Facebooku Loono. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy. Dle TZ

 

www.loono.cz

www.dobrenitro.cz.

Zdroj: medicina.cz

 

Rubriky
Nezařazené

Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt Pacientský hub

Unikátní projekt Ministerstva zdravotnictví Pacientský hub zahájil svoji činnost. Jeho cílem je poskytovat zázemí pro rozvoj a vzdělávání občanské společnosti ve zdravotnictví. Prostory Pacientského hubu na neformálním setkání s novináři a pacientskými organizacemi představil náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.

Pacientský hub je projekt Ministerstva zdravotnictví ČR financovaný z Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska 2014–2021 z programu Zdraví.

Projekt je jedinečný svým zaměřením na podporu pacientských organizací a pacientů. Projekt má primárně za cíl pacientským organizacím zajišťovat komplexní vzdělávací program, a to prostřednictvím seminářů, workshopů a setkávání s odborníky. Sdílený pracovní a komunitní prostor v pražských Vršovicích poskytuje prostor pro práci, spolupráci a sdílení dobré praxe. Kromě fyzických prostor Pacientský hub taktéž spravuje interaktivní webový portál a aktivně se podílí na rozvoji online komunity na sociálních sítích.

„Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje důležitost pacientských organizací a jejich práce pro pacienty. V tomto ohledu hrají skutečně nezastupitelnou roli. Věřím, že činnost Pacientského hubu výrazně přispěje k posílení jejich soběstačnosti, nezávislosti a kompetentnosti pro obhajování zájmů a práv pacientů,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Do programu se mohou registrovat a plně jej využívat členové a členky pacientských organizací. Prostor však bude otevřen i široké veřejnosti, a to skrze volnočasové, komunitní a osvětové aktivity, stejně tak jako pro akce s cílem zvýšit zdravotní gramotnost.

„Letošní rok byl pro všechny z nás ve znamení dramatických událostí a zkoušek. V porovnání s tím, čím procházíme, je otevření Pacientského hubu balzámem na duši,“ řekl náměstek pro legislativu a právo Radek Policar a dodal: „Věřím, že se již brzy dočkáme plného zprovoznění, jakmile se zlepší epidemická situace.“

Pacientský hub však nezahálí ani v době mimořádných opatření. Vzdělávací program probíhá čile v online podobě. V listopadu proběhl webinář k negrantovému fundraisingu, začátkem prosince uspořádal hub diskuzní setkání k digitalizaci a webinář k pořádání akcí online.

V oblasti vzdělávání je pro Pacientský hub důležitá bilaterální spolupráce s partnerskou organizací Norsk Revmatikerforbund (NRF). Jedná se o jednu z největších norských pacientských organizací s více než 34 000 členy, která je zaměřena na prevenci a boj s revmatickými onemocněními a na muskuloskeletální poruchy. NFR bude Pacientskému hubu poradcem zejména při tvorbě e-learningových vzdělávacích programů, se kterými má letité zkušenosti.

Projekt rovněž významně podpořila Městská část Praha 10, která Ministerstvu zdravotnictví poskytla nově zrekonstruované a bezbariérové prostory. Spolupráce bude nadále pokračovat propojováním aktivit hubu s činnostmi organizací i obyvatel této městské části.

Jak vypadají prostory Pacientského hubu?

Prostory Pacientského hubu se nacházejí na adrese U Vršovického nádraží 30, Praha 10 – Vršovice. Prostor o celkové rozloze 340 m2 bude v provozu každý všední den od 8:30 do 17:00 hodin. Návštěvníci mohou v tomto čase využívat multifunkční prostor o rozloze 72 m2, který bude především plnit funkci pracovního zázemí se stoly s nastavitelnou výškou a sdílenými počítači. Snadno jej ale lze proměnit na konferenční sál, galerii či promítací místnost.

Registrovaným členům budou dále k dispozici 3 plně vybavené zasedací místnosti o rozloze 10 m2, 12 m2 a 30 m2, kuchyň včetně prostoru pro odpočinek a relaxaci a sociální zařízení. Na zbylé ploše se nachází 6 kanceláří, z nichž 2 v tuto chvíli slouží jako zázemí pro zaměstnance Ministerstva zdravotnictví ČR a 4 využijí další subjekty, jež se o prostory budou moci v nadcházejícím roce ucházet v rámci veřejné soutěže.

Co jsou Fondy EHP a Norska?

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Patří mezi ně také Česká republika, která má s těmito fondy dlouhodobě vynikající spolupráci.

Zdroj: mzcr.cz

Rubriky
Nezařazené

Zinek podporuje imunitní paměť

Tělo má neuvěřitelnou schopnost si pamatovat. Především s jakým virem v minulosti bojovalo, jak nebezpečný byl, jak se projevoval a co bylo nutné pro jeho likvidaci. Pokud tělo napadne běžný patogen (vir či bakterie), se kterým se vypořádalo v minulosti už nesčetněkrát, relativně snadno si poradí. Někdy je ale důležité imunitní paměť osvěžit.

Organismus se silnou imunitou má šanci, že si s patogenem dříve či později poradí. Pro lidi se sníženou imunitou (onkologičtí pacienti, diabetici, kardiaci, s obezitou atd.), kterých je v České republice nemalý počet, může mít jakékoliv onemocnění dramatičtější průběh a následky. Právě proto je důležité podporovat imunitu a imunitní paměť, aby tělo dokázalo rychle reagovat a minimalizovat škody.

Rychlost imunitní reakce závisí na tom, kolik je celkově imunitních buněk, mezi něž patří i buňky imunitní paměti. Zde se projeví, zda tělo je dostatečně zásobeno vitamíny, nebo zda některé chybí. Často to bývá právě zinek, esenciální prvek, který je součástí několika set enzymů regulujících metabolismus. Podílí se na stavu imunity tím, že podporuje množení, růst, tvorbu a také funkci imunitních buněk, jejichž počet a funkčnost jsou při obraně organismu velmi důležité.

Význam zinku výrazně roste i při obraně tělních buněk. Pokud si organismus včas „nevzpomene“, vir se dostane až k jádru buňky, pronikne dovnitř a začne se množit. I tomu zamezuje dostatečné množství zinku, který obstoupí tělní buňky a chrání je.

„Jeho nedostatek vede ke snížení obranné kapacity imunitní soustavy.  Zinek je nezbytný pro množení všech imunitních buněk, což je pro rychlou imunitní odpověď nezbytné,“ jmenuje nejdůležitější funkce zinku v těle prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zinek se také podílí na celistvosti kůže a sliznic.

Zdrojem zinku jsou živočišné potraviny, např. játra, červené maso, žloutek nebo tvrdé sýry. Mnozí lidé se těmto složkám z osobních i zdravotních důvodů vyhýbají. Přitom z živočišných zdrojů je nejlépe využitelný. Přítomný je také v některých druzích zeleniny, ale jeho vstřebatelnost je výrazně nižší. Příjem zinku u většiny lidí je nedostatečný, přitom je pro tělo naprosto nezbytný. Zdrojem zinku mohou být doplňky stravy, které mají výhodu, že se nemohou předávkovat. Nepotřebný zinek je totiž průběžně z těla vylučován. Dle TZ

www.focus-age.cz

Zdroj: medicina.cz

 

Rubriky
Nezařazené

Rumové kuličky

RUMOVÉ KULIČKY

SEZNAM PŘÍSAD

100 g lískové či jiné oříšky
120 g kokos
100 g máslo
100 g kvalitní hořká čokoláda
100 g rozinky
30 ml tuzemák
1 sáček vanilkový cukr
oříšky či kokos na obalení

POSTUP PŘÍPRAVY

OŘÍŠKY NASEKÁME A SPOLU SE STROUHANÝM KOKOSEM OPRAŽÍME PŘI NÍZKÉ TEPLOTĚ NA PÁNVI DOZLATOVA A NECHÁME VYCHLADNOUT. MEZITÍM SI NASTROUHÁME ČOKOLÁDU. ZMĚKLÉ MÁSLO SPOJÍME S NASEKANÝMI ROZINKAMI NAMOČENÝMI V RUMU (NEJLÉPE PŘEDEM PŘES NOC), PŘIDÁME KOKOS S OŘÍŠKY, ČOKOLÁDU A VANILKOVÝ CUKR. VŠECHNO DOBŘE PROMÍCHÁVÁME, DOKUD NEVZNIKNE KOMPAKTNÍ HMOTA, KTEROU NECHÁME KRÁTCE V CHLADNIČCE ZATUHNOUT. Z HMOTY VYTVARUJEME MALÉ KULIČKY, KTERÉ OBALÍME VE STROUHANÉM KOKOSU ČI OŘÍŠCÍCH A ULOŽÍME DO CHLADNIČKY ZTUHNOUT.

Zdroj: coopclub.cz