Index prosperity České republiky

 

Česká republika obsadila třetí příčku v eurounijním srovnání, které se zaměřilo na úroveň zdraví a bezpečnosti. Nad ostatní státy EU nás posouvá 5. nejlepší dostupnost zdravotní péče, vyšší počet nemocničních lůžek či jedno z celosvětově nejlepších zabezpečení proti kyberútokům. Z hlediska obezity a nadváhy dokonce patříme k nejslabším státům. Vyplývá to z desátého pilíře Indexu prosperity Česka. V desátém pilíři Indexu prosperity se Česko poprvé umístilo na pomyslných stupních vítězů. Třetí příčka nám patří v oblasti zdraví a bezpečnosti, a to i přesto, že jsme v každém z jedenácti indikátorů skončili nejlépe na páté pozici. První pozici obsadilo Německo a druhou poměrně překvapivě Litva, která exceluje v kyberbezpečnosti. Vůbec nejhoršího výsledku pak dosáhlo Irsko.

Ačkoliv do zdravotnictví investujeme průměrně a v EU nám v tomto ohledu náleží 13. příčka, dostupnost tuzemské péče je v porovnání se zahraničím 5. nejlepší. Zdravotní péči si u nás nemůže dovolit jen 0,3 % obyvatelstva. Celková dostupnost zahrnuje finance, vzdálenost i čekací dobu. Vůbec nejlépe česká zdravotní péče dopadla z hlediska financí. „Český zdravotní systém zajišťuje občanům relativně širokou škálu preventivních prohlídek či vyšetření, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To i v rámci zemí EU není tak úplně běžné. Přesto nejsou tyto možnosti českými pacienty dostatečně využívány,“ vysvětluje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Podstatně horší situace ve zdravotnictví panuje ve fyzické dostupnost. Vzhledem k velké vzdálenosti nenavštěvuje svého lékaře v případě potřeby až 5,1 % Čechů, což odpovídá 5. nejhoršímu výsledku v EU. Problém může v tomto případě spočívat v tom, že lékaři jednoduše chybí v menších obcích, a lidé tak musí dojíždět neúměrně velké vzdálenosti. VZP dostupnost péče sleduje dlouhodobě, z jejích dat vyplývá, že problémy se týkají skutečně zejména menších obcí či příhraničních oblastí. Největším problémem dostupnosti napříč Unií je čekací lhůta, kvůli které v Česku lékařskou péči nevyhledává přes 14 % populace. Ve srovnání se zbytkem Evropy jde při tom jen o lehce nadprůměrný stav.

Lepší umístění ČR ve srovnání rozvoje zdraví a bezpečnosti zajišťuje i dostatek nemocničních lůžek. Na 100 tisíc obyvatel připadá 658 lůžek v nemocnicích, což je 6. nejvyšší poměr. V posledním Švédsku je tento výsledek třetinový. Páté nejlepší umístění Česko získává i v jinak smutné statistice kojenecké úmrtnosti, která se u nás v roce 2020 zastavila na 2,3 ‰ (tedy dvě úmrtí na tisíc živě narozených), což je opět 5. nejlepší výsledek napříč Unií.

Česko však má paradoxně velký prostor ke zlepšení v samotném zdraví a péči o něj. V naději na dožití ve zdraví se propadá k evropskému průměru. Než se dostaví závažnější zdravotní komplikace, prožije se průměrně 62 let života. Lidé nevnímají zdraví jako kapitál, který dostávají a je o něj třeba pečovat. Český zdravotnický systém nijak významně nemotivuje a neodměňuje chování vedoucí k prevenci nemocí. A přitom je právě počet let strávených ve zdraví pro kvalitu lidského života mnohem významnější než absolutní délka dosaženého života, jejíž poslední pětina probíhá v Česku v trvalé nepohodě – duševní, fyzické a často v kombinaci,“ dokresluje problematiku MUDr. Tomáš Šebek, chirurg a zakladatel platformy Ministr Zdraví.

Dalším závažným dlouhodobým problémem je obezita. BMI v hodnotě přes 30 kg/m3 má v Česku více než 19,3 % Čechů, což je 18. nejvyšší výsledek v rámci EU. Na 23. příčku se propadáme, když se zaměříme i na stádium těsně před obezitou a až 25. místo nám přísluší při sledování nadváhy, kterou u nás trpí až 58 % obyvatel. S tím se pojí další řada zdravotních komplikací jako metabolická, srdeční a cévní onemocnění, vyšší riziko nádorů, psychické poruchy či přetížení pohybového aparátu.

Podobně dobře jako v kvalitě zdravotnictví si Češi stojí i v bezpečnosti. Podle žebříčku Global Peace Index je ČR osmým nejmírumilovnějším národem na světě a předběhla tak například i Japonsko, Švýcarsko nebo Kanadu. „Bezpečnostní situace u nás je poměrně stabilní, možná i proto bývá Česká republika označována za devátou nejbezpečnější zemi na světě,“ vysvětluje Martin Vondrášek, prezident Policie ČR. Zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště nahlásilo policii podle Eurostatu zhruba 6 % Čechů, a ještě lépe se nám daří v ohledu vážných trestných činů, jako je vražda, loupežné přepadení či sexuální napadení. Na 100 tisíc Čechů totiž připadá celkem 29 případů z této kategorie, což je 7. nejnižší výsledek v celé EU. Například v poslednímu Švédsku je závažná trestná činnost ve srovnání s Českem téměř desetinásobná (284,5 trestných činů na 100 tisíc obyvatel).

„Kategorií trestných činů, ve které se Česko řadí k horší polovině zemí EU, jsou krádeže motorových vozidel. Na sto tisíc obyvatel připadalo v roce 2019 celkem 63 krádeží vozidel, což byl 9. nejvyšší počet v EU,“ vysvětluje analytička České spořitelny, která ale zároveň doplňuje: „Počet krádeží vozidel v Česku se nicméně v posledních letech velmi výrazně snížil. Ještě v roce 2015 jsme totiž s počtem 288 krádeží na tisíc obyvatel suverénně obsazovali první příčku.”

Podle srovnání National Cyber Security Index si Česko vede dobře i v oblasti kyberbezpečnosti. Na základě 46 různých metrik se české online prostředí stalo 5. nejbezpečnějším nejen v Evropě, ale i celosvětově. V kontextu probíhajících krizí ale podle policejního prezidenta kyberkriminalita sílí. „Zaznamenáváme nárůst závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti a zejména její přesun do kyberprostoru. Důvody mohou být různé, patří mezi ně i pokles životní úrovně některých skupin obyvatel vlivem vysoké inflace a s tím související zvyšující se míra nejistoty,“ popisuje současné trendy Martin Vondrášek.

Závažnost útoků potvrzuje i Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen, která zastřešuje značky Avast, AVG, Norton a další. „V Česku blokujeme přes 100 milionů unikátních útoků ročně. Stále více na české uživatele útočí hrozby především typu phishing a scam.“ Zároveň upozorňuje, že kromě útoků na běžné uživatele se hackeři často zaměřují i na české státní instituce, jejichž kyberochrana by mohla být na výrazně lepší úrovni.

O poznání hůř jsme na tom podle Eurobarometru v online bankovních podvodech a podvodech s platebními kartami, se kterými se v minulosti setkalo 6 % Čechů, což nás v EU řadí k průměru. „V posledním roce jsme mezi různými formami phishingu zaznamenali výrazný nárůst podvodných telefonátů, který se v meziročním srovnání zvýšil šestinásobně. Celkový počet podvodných útoků se pak ve srovnání s předchozím rokem dramaticky nezvýšil, ale například počet útoků pomocí elektronické komunikace se zdvojnásobil,“ vysvětluje šéf bezpečnosti České spořitelny.

Nejslabším článkem obrany proti phishingu a dalším kyberútokům je lidská důvěřivost. Neustále se vylepšují naše systémy a hledají se cesty, jak podvodům zabránit a klienta včas varovat. Pořád ale platí, že ať budeme mít sebelepší technologie, které zaručí bezpečnost klientů, nejslabším článkem zůstává lidský faktor. Čechům tak pomáhá prevence, osvěta a informační kampaně v oblasti kyberbezpečnosti, aby se v online světě chovali bezpečněji. Dle TZ

Více na www.Indexprosperity.cz.

www.dfmg.cz

Zdroj: medicina.cz