ČEŠI PIJÍ STÁLE VÍCE – SUCHEJ ÚNOR BY MOHLA BÝT ŠANCE NA ZMĚNU

10. ročník abstinenční výzvy Suchej únor” přichází v době, kdy spotřeba alkoholu v České republice stoupá, roste obliba domácího popíjení a ordinace psychiatrů plní lidé bojující s problémy s alkoholem. Ty se týkají mužů i žen a cílem kampaně je vyzvat lidi k uvědomění, že pro spoustu z nás je alkohol běžnou součástí našich životů a Suchej únor může poukázat na jeho rizikové užívání.

Spotřeba alkoholu na hlavu byla v roce 2020 v České republice nejvyšší za poslední tři roky a celkově má již od roku 2014 stoupající tendenci. V průměru každý Čech vypije přes 14 litrů čistého lihu za rok. „Kladný vztah k alkoholu se v době tvrdých lockdownů ještě prohloubil. Když budeme hledat příčiny tohoto jevu, tak protipandemická opatření představují extrémní rizikový faktor, a to se týká nejen osob s problémovým pitím alkoholu. Stres, úzkosti, osamělost, existenční problémy, nejistota, ale i nuda, stereotyp – to vše způsobilo, že lidé mnohem více pijí alkohol. Navíc za hranou rizikového pití alkoholu je v České republice přes milion lidí,” říká psychiatr a odborník na závislosti MUDr. Stanislav Ostatník z Polikliniky AGEL Ostrava.

Z průzkumu Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR, který byl realizován v roce 2020, vyplývá, že zhruba pětina dotázaných (19,8 %) uvedla, že pije každý den nebo obden, což je dokonce o 2,4 % více než v roce 2019. Polovina mužů a 28 % žen konzumuje alkoholické nápoje alespoň jednou týdně. Samotný průzkum byl realizován na vzorku české populace ve věku nad 15 let.

„Tyto údaje z průzkumu mohu potvrdit i ze své praxe. Také se lišila samotná frekvence pití alkoholu, a to zejména v nárůstu výskytu velmi časté konzumace alkoholu (denně nebo téměř denně) u obou pohlaví. Navíc v důsledku pandemie byly dočasně znemožněny mnohé aktivity, což velmi často vedlo k tomu, že se lidé neměli jak odreagovat, byli uvězněni doma a došlo tak k nárůstu domácího pití alkoholu a to je velmi rizikové chování,” doplňuje MUDr. Ostatník.

A proč by se měla veřejnosti do iniciativy „Suchej únor“ zapojit? „Existuje opravdu mnoho objektivních důvodu. Pokud se budeme bavit pouze o měsíční abstinenci, tak většina lidí bude po jejím zvládnutí cítit hrdost na svůj výkon a navíc si mohou všimnout, že se jim výrazně zlepšil spánek, zhubli nějaké to kilo a cítili se plní energie. Co se týče dlouhodobého efektu života bez alkoholu, tak tam jsou výše zmíněné pozitivní efekty neoddiskutovatelné a pozoruji je i na svých pacientech,” vysvětluje psychiatr z ostravské Polikliniky AGEL.

Prevence a osvěta v oblasti alkoholismu a jiných závislostí je velmi důležitá. Speciálně v situaci, kdy česká společnost je tzv. „proalkoholová“ a úplný abstinent je považován za „podivína“ a velmi často musí čelit mnoha otázkám na téma, proč nepije. Primárně bych začal s prevencí už v rodině a hlavně u dětí. Je důležité jim vysvětlovat, že normální je nepít. V naší společnosti je to ale spíše opačně, a proto si tento zvyk děti přenášejí do dospělosti,”  doplňuje MUDr. Stanislav Ostatník.

Zdroj: doktorka.cz