Rubriky
Aktuality

Jen správné otužování má smysl

Otužování ve smyslu celkového systematického zvyšování odolnosti organismu, které je vnímáno jako dlouhodobý proces, může zdraví skutečně velmi prospívat. Naopak neuvážlivý nebo zbrklý postup v něm může vyústit i v hazard se zdravím. Otužování znali již staří Římané. Velmi populární bylo v 19. století, kdy vznikly dnes známé metody pánů Kneippa nebo Priessnitze. V moderní době se o něm píše každý rok na podzim, kdy přicházejí respirační infekce. Letos je důsledkem koronavirové infekce, která zaplavila celý svět, ještě aktuálnější. Také proto, že otevřené vodní toky jsou vhodnou variantou v době, kdy jsou jiná sportoviště uzavřena. Otužováním lze pomoci k celkové odolnosti organismu, ale podle odborníků je potřeba provozovat ho správně.

Otužováním se nejčastěji myslí zvyšování odolnosti organismu vůči nízké teplotě a jeho účelem je upevnění zdraví, zejména pak posílení imunity vůči respiračním infekcím. Obvykle to je sprchování studenou vodou či plavání ve studené vodě, případně saunování. Ale může se jednat i o celoroční sportování ve volné přírodě a další praktiky, jako je spaní při otevřeném okně, „kneipování‘, tj. střídání tepla a chladu na ploskách nohou, a jiné. Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně potvrzuje, že otužování neznamená pouze zvyšování odolnosti proti chladu, ale celkově má mít příznivý vliv na schopnost se vyrovnat se také s jinými zátěžemi, třeba i neočekávanými.

Zda otužování prospívá, záleží na mnoha faktorech, kam patří i skutečnost, koho se vlastně týká. Rozhoduje zdravotní stav daného jednotlivce, jak otužování praktikuje a jak často jej provádí. Prospěšné je totiž pouze takové, které je prováděno pravidelně a přiměřeně v souladu s dalšími významnými součástmi zdravého životního stylu, jako je správná výživa, dostatek spánku, pravidelný pohyb, duševní pohoda a další. Pokud je pravidelné, postupné a přiměřené je prospěšné nejen imunitnímu systému, ale také systému srdečněcévnímu. Jedním z popisovaných mechanismů je zvýšení prokrvení dýchacích cest při vdechování studeného vzduchu a následné zvýšení produkce hlenu včetně slizničních protilátek.

Při otužování je zásadní pravidelnost a přiměřenost, extrémy jsou naopak škodlivé. Vzhledem k tomu, že definice otužování je poměrně široká, měl by si každý vybrat, co mu vyhovuje. V zásadě stačí, když se nebude přetápět v místnosti, spát při otevřeném okně – pokud nevede na rušnou křižovatku. Je dobré se občas se osprchovat studenou vodou a pravidelně se pohybovat na čerstvém vzduchu. Saunování, jako náročnější způsob otužování, není pro každého vhodné.

Otužovat se je tedy nutné systematicky a celoročně. Běžný způsob otužování by měl zahrnovat pravidelný pobyt a pohyb venku s přizpůsobením stylu oblečení plánované aktivitě. Součást otužování je využití studené vody, ať již ve formě studené sprchy, nebo ve formě koupele ve studené vodě. Kontakt se studenou vodou by měl být krátkodobý – v řádu desítek sekund až jednotek minut, a hlavně, aby jedinec celkově vnímal proceduru jako příjemnou. Nepříjemně vnímaná procedura totiž vede k uvolnění nadměrného množství hormonu nadledvin kortizolu, který může imunitu naopak oslabit. Koupání v ledové řece je nutno natrénovat ve venkovních nádržích či tocích od léta přes podzim až do zimních měsíců, aby se tělo postupně adaptovalo na snižující se teplotu.

Podle odborníků by si také děti na chlad měly zvykat už od malička. Otužování malých dětí lze dosáhnout od spánku v kočárku venku za každého počasí, nepřetápěním v domácnosti, pravidelným plaváním v létě v přírodních vodách a v zimě ve vnitřních bazénech. U miminek je důležitý pobyt a pohyb venku za každého počasí, samozřejmě s přiměřeným oblečením. Při návštěvách obchodních center v zimních měsících (neplatí pro současnou epidemickou situaci!) pochopitelně je nutno dítě vyjmout z kožešinového pytle. Také u dětí je otužování součást celkového zdravého způsobu života spolu se zdravou výživou, fyzickou aktivitou, dostatečným spánkem a duševní pohodou. Samotné otužování není samospásné.

Z redakčního článku Bc. Kateřiny Hájkové, který vznikl z rozhovoru s prof. MUDr. Jiřinou Bartůňkovou, DrSc., přednostkou Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol, a s prof. MUDr. Hanou Matějovskou Kubešovou, CSc., přednostkou Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

www.uLekare.cz

Zdroj: medicina.cz