Rubriky
Aktuality

O postcovidové pacienty budou pečovat plicní lékaři

Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se. Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s COVIDEM-19 neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat se očekává nejpozději v únoru 2021.

Podle profesorky MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP celá řada lidí, kteří prodělali COVID-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. Péče o tyto pacienty bude nyní zajištěna plicními lékaři. Péče také dostane oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde se budou shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři. Většina lidí, která plicního lékaře vyhledá ať už sama nebo na doporučení, si stěžuje na únavu. Příčinu zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce (rtg, spirometrie, funkční vyšetření plic apod.). Obdobné nálezy byly zjištěny na více pracovištích, zatím téměř u nikoho nebyla shledána závažná poškození plic. Jistá patologie –například snížená plicní difuze či ventilační porucha, která přetrvává u nízkého procenta pacientů se nadále sleduje, zda se porucha sama časem nezlepší nebo bude vyžadovat další terapii.

Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali COVID-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Právě tato fakultní nemocnice nově otevřela Centrum postcovidové péče.

Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Nejčastěji se jedná o poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. COVID-19 je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů.

Působení COVID-19 se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od COVIDU-19 nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. (Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii.) Z celé skupiny těch, kteří onemocněli COVID-19 má potíže více než 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky.

Postcovid- syndrom je soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních, při COVID pneumonii a syndromu akutní dechovou tíseň, zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního COVID a post-akutního COVID, přímým účinkem viru. Dle TZ

www.mavepr.cz

Zdroj: medicina.cz