Odmítání očkování – jedna z deseti hrozeb světového zdraví

 

Kromě vědeckého pokroku a dodržování hygienických pravidel je očkování jednou z nejúčinnějších forem prevence nemocí. Přes pokrok, který současná medicína nabízí, přes rostoucí dostupnost očkovacích látek, je lidské zdraví ohroženo zbytečnou váhavostí nebo neochotou se očkovat.

Očkování je jedním z nákladově nejúčinnějších způsobů, jak se vyhnout chorobám – v současnosti zabraňuje 2-3 milionům úmrtí ročně a dalšímu 1,5 milionu by se dalo vyhnout, kdyby se globální pokrytí očkováním zlepšilo. Jedním z příkladů, kam může odmítání očkování vést, je současný strmý nárůst případů spalniček, V celosvětovém měřítku se jejich výskyt zvýšil o 30 %. Důvody tohoto nárůstu jsou složité, a ne vždy je důvodem odmítání očkování. Některé země, které se blížily k vymýcení nemoci, však zaznamenaly její oživení. Podle poradní skupiny WHO k důvodům, proč se lidé rozhodnou neočkovat, patří lhostejnost, obtížný přístup k očkovacím látkám a nedostatek důvěry.

Očkování chrání 2,7 milionu osob před spalničkami, 2 miliony před novorozeneckým tetanem a 1 milion před černým kašlem. Očkování proti sezonní chřipce pak zamezí onemocnění chřipkou u zhruba 2 milionů osob. Vedlo k vymýcení pravých neštovic, téměř odstranilo dětskou obrnu a zabránilo nesčetným úmrtím na mnoho dalších nemocí.

Nedůvěra v očkování společně se systémem dobrovolného (pouze doporučeného) očkování v některých zemích Evropské unie vedla k nižší proočkovanosti proti některým dětským nemocem až zániku kolektivní imunity. Kvůli nepovinné vakcinaci například v Rakousku klesla proočkovanost dětí proti spalničkám pod úroveň některých velmi chudých rozvojových zemí.

Odmítání či zpochybňování významu očkování společně s globalizací, otevíráním hranic, migrací, cestováním obzvláště do exotických a rozvojových zemí vede ve svém důsledku ke zvýšenému riziku nákazy neočkovaných jedinců během cest či zavlečení u nás již téměř vymýcených nemocí. Epidemiologická situace ve výskytu infekčních nemocí v rozvojovém světě se stále mění – příkladem může být výskyt viru obrny (poliomyelitidy v odpadních vodách v Izraeli v roce 2013). Izrael na tuto situaci reagoval okamžitou vakcinační akcí s použitím živé vakcíny.

Místem, kde jsou cestující vystaveni zvýšenému riziku nákazy infekčních nemocí, patří letiště a dopravní prostředky. Všichni si jistě pamatujeme zvýšená bezpečnostní opatření při epidemiích SARS. Jak prokázal průzkum finských vědců publikovaný v roce 2018, letiště je rizikovým prostředím i mimo období těchto velmi specifických epidemií. Respirační viry byly detekovány na zábradlích, plastových boxech používaných při bezpečnostní kontrole, plastových hračkách v dětských koutcích či platebních terminálech. Patří mezi ně rinoviry (nejvýznamnější vyvolavatelé akutních respiračních infekcí horních cest dýchacích, rýmy apod.), koronaviry (významnými vyvolavateli akutních respiračních infekcí nejčastěji v horních cestách dýchacích, vyvolavatelé průjmových onemocnění, popřípadě dalších infekcí), chřipkový virus A.

Cestující by měli tedy dbát na prevenci před cestami, a to i vnitroevropskými. Očkováním si mohou ušetřit zbytečné zdravotní komplikace jako je onemocnění chřipkou, která se může při oslabení organizmu zkomplikovat až v závažný zápal plic, ale vyhnout se i řadě dalších závažných infekcí. TZ

www.mhw.cz

Zdroj: medicina.cz