ÚZIS: Data ukazují od loňska pokles nemocí způsobených kouřením

 

Zdroj: Pixabay

Statistická data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o počtech hospitalizací u nemocí způsobených kouřením ukazují pokles za pět měsíců od zákazu kouření v restauracích. Výraznější je u lidí do 60 let. Novinářům to řekl Ondřej Májek z ÚZIS.

 Poslanci mají návrh na zmírnění zákona, který zakazuje kouření v restauracích a na dalších místech, projednat na schůzi začínající v úterý. Vláda návrh nepodpořila. Statistici srovnali počty hospitalizací za červenec až listopad v letech 2016 a 2017, zákaz kouření platí od konce loňského května. Pacientů mladších 60 let skončilo kvůli infarktu v nemocnici o 13,1 procenta méně, celkově bylo asi o 730 hospitalizací méně.
 U angíny pectoris to bylo přes 16 procent a u ischemické choroby srdeční o téměř 15 procent u mladších 60 let a o asi 11,6 procenta u starších. Celkem ubylo přes 7200 hospitalizací. U astmatu se počet hospitalizací u mladších snížil kolem 11 procent. Celkově to bylo podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové téměř o 10.000 hospitalizací méně za pět měsíců, celkem se za to období skončilo v nemocnicích asi milion lidí.

Analýza je podle Májka předběžná, potvrzená data za loňský rok budou v polovině roku. „Ze zahraničních dat je poměrně přesvědčivě prokázaná souvislost kouření s nádorovými onemocněními. Není to jen rakovina plic, ale i nádory hlavy a krku a trávicí soustavy,“ uvedl. Každoročně podle něj v Česku na ischemické choroby srdeční umírá v důsledku kouření přibližně 4000 lidí, na mozkovou mrtvici přibližně 1000 a další 4000 na rakovinu plic, asi 2000 na chronickou plicní nemoc.

U nádorových onemocnění se podle odborníků pozitivní dopad projeví za delší čas. Podle Králíkové počty nových případů rakoviny plic stále mírně stoupají, diagnózu si každoročně vyslechne kolem 6500 lidí. Mírně klesá počet lidí, kteří na ni každoročně zemřou. Klesá počet nemocných mužů, u žen narostl počet pacientek asi o třetinu za posledních deset let a počet zemřelých o pětinu.

„Číslo jedna v účinné prevenci jsou vysoké daně. Dvojka jsou nekuřácké prostory,“ dodala Králíková. Český stát podle ní stojí kouření asi 100 miliard koruně ročně, z daní na tabák a dalších souvsejících daní se vybere asi 60 miliard. Podle jejího hrubého odhadu se kouří průměrně asi 11 cigaret denně. Dospělí prakticky kouřit nezačínají, jen jeden z deseti kuřáků si poprvé zapálí až po 18. narozeninách. Průměrně si dali první cigaretu v deseti až 12 letech.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.

První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) tehdy řekl, že mezi ministry převážil názor, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května.

Novela předložená Sněmovně, za níž stojí poslanec ODS Marek Benda, předpokládá úlevu z úplného zákazu kouření pro menší hospody nebo bary. Na zařízení s plochou do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo, by se restrikce nevztahovala. Provozovatelé by se tedy mohli rozhodnout, zda bude jejich podnik kuřácký, nebo nekuřácký.

Zdroj: zdravi.euro.cz