Starejme se o své zdraví, nic cennějšího nemáme! Světový den zdraví 2018: Zdraví pro všechny

 

Světový den zdraví, vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každoročně na 7. dubna, se letošní rok věnuje myšlence všeobecného zdravotního pokrytí.

„V České republice je dostupnost zdravotní péče srovnatelná s nejvyspělejšími zeměmi světa, a to včetně dostupnosti nejmodernějších technologií, léků a doporučovaných postupů. V českém systému zdravotnictví máme např. pravidelné preventivní prohlídky ze zákona hrazené ze zdravotního pojištění. Přesto však s prodlužující se dobou dožití Čechů nestoupá počet let prožitých ve zdraví. Znalostem toho, jak se o své zdraví starat a co dělat pro jeho zlepšení a udržení, tedy tzv. zdravotní gramotnosti, se věnuje rovněž program Zdraví 2020, který dlouhodobě prosazuje Ministerstvo zdravotnictví,“ vysvětluje u příležitosti Světového dne zdraví náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která má implementaci národního programu Zdraví 2020 na starosti.

„Zdraví je vskutku to nejcennější, co máme. Každý z nás má nejen právo na zdravotní péči, ale také morální povinnost si své zdraví chránit. Nejen pro stát, ale i pro nás samotné je samozřejmě ekonomicky výhodnější si zdraví udržovat, než léčit případné nemoci. Jde tu totiž nejen o délku a nákladnost, ale především o kvalitu našeho vlastního života. Měli bychom se naučit už od dětství a v průběhu celého života se o své zdraví co nejpoctivěji starat, aby nám vydrželo co nejdéle. Musíme si uvědomit hodnotu vlastního zdraví a svou osobní zodpovědnost za něj,“ apeluje náměstkyně Alena Šteflová.

 

O tom, co již dnes můžete udělat pro své zdraví a jeho udržení udělat, se dočtete v Doporučení k prevenci a k péči o vlastní zdraví, které je přílohou této zprávy.

 

Světový den zdraví se pod záštitou Světové zdravotnické organizace slaví již od roku 1950, a to vždy 7. dubna. Letošním tématem je všeobecné zdravotní pokrytí, jedna z prioritních oblastí Světové zdravotnické organizace, v rámci níž se snaží dosáhnout toho, aby všichni lidé mohli využívat kvalitní zdravotní služby, aniž by se dostávali do finančních potíží. Letošní Světový den zdraví je významný také tím, že si Světová zdravotnická organizace připomene 70. výročí své existence.

Prohlášení Dr. Zsuzsanny Jakab, ředitelky Regionální úřadovny WHO pro Evropu, pro Světový den zdraví 2018 naleznete v příloze této zprávy.

 

Jak vyplývá z níže uvedených studií, prodlužující se život Čechů se navyšuje o roky života v nemoci, nikoliv ve zdraví. Ze srovnání tzv. zdravotní gramotnosti Česká republika rovněž nevychází pozitivně, umístila se až daleko za okolními rozvinutými zeměmi. Tyto neveselé výsledky jsou zjednodušeně řečeno způsobeny tím, že se Češi o své zdraví dobře nestarají a nevědí, jak si ho co nejdéle udržet. Proto je zvyšování zdravotní gramotnosti součástí strategického programu Zdraví 2020, jehož implementace patří mezi úkoly Ministerstva zdravotnictví. V rámci programu jsou připravovány různé edukační a preventivní programy či kampaně a také např. portál zdravotní gramotnosti, který by měl v budoucnu zajistit kvalitní a standardní informace pro veřejnost i zdravotníky.

 

Srovnání vývoje délky života ve zdraví a v nemoci u mužů a žen v ČR a ve Švédsku mezi roky 1962 a 2010(Zdroj: HFA WHO)

 

 

Zajímavá zjištění

 

  • Ačkoli se průměrný věk mužů v ČR za posledních dvacet let zvýšil o 7,5 a žen o 5,5 roku, je přesto úmrtnost naší populace výrazně horší než ve vyspělých evropských státech.
  • O kvalitě prožitého života více vypovídá ukazatel délky života prožitého ve zdraví, který vyjadřuje, kolik let v průměru prožijí lidé ve zdraví, tj. bez nemoci a zdravotních omezení – ten je pro českou populaci v průměru 62 roků.
  • Průměrný počet let prožitých ve zdraví byl v ČR roce 2010 stejný, jako byl v roce 1962.
  • Prodlužování délky života tudíž v ČR spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci.
  • Např. ve Švédsku se za stejnou dobu prodloužila doba prožitá ve zdraví v průměru o 9 let a lidé zde prožijí ve zdraví 71 let, což je o 9 roků více, než v ČR.

 

Doporučení ke změně

  • Existují fakta a přesvědčivé argumenty pro to, že „zdraví má významný dopad na hospodářskou produktivitu a investice do zdraví se odráží v prosperitě státu“.
  • Některá fakta o stavu české populace jsou pro budoucnost a prosperitu tohoto státu již nyní alarmující.
  • Mezinárodní prostředí nám dává řadu podnětů, výzev a závazků. Jedním z nich je celoevropská politika WHO Health 2020.
  • Pilířem českého programu Zdraví 2020 je „Investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu a vytváření možností pro posilování zodpovědnosti občanů ke zdraví“.
  • Program Zdraví 2020 zahrnuje 13 akčních plánů, z nichž mnohé se věnují oblasti výživy, prevenci obezity, rizikového chování a také zvyšování zdravotní gramotnosti.

 

Zdravotní gramotnost

V národní strategii implementace programu Zdraví 2020 představuje zdravotní gramotnost jedno z klíčových průřezových témat, která pronikají všemi obsahovými oblastmi zdravotní péče, prevence a podpory zdraví.

Je definována jako „rozšiřování znalostí a dovedností, které vedou ke zlepšení zdraví, a to včetně schopnosti orientovat se v komplexním systému zdravotní a sociální péče a postarat se o své zdraví“. Akční plán zvyšování zdravotní gramotnosti je součástí Zdraví 2020.

 

Snížená úroveň zdravotní gramotnosti souvisí se zhoršeným pocitem zdraví, častějšími návštěvami lékaře, vyšším BMI a nižší úrovní pohybových aktivit.

Zdravotní gramotnost má rovněž společenský rozměr, který se projevuje hodnotami, kterým společnost dává přednost, a to ve veřejné správě, v jednotlivých institucích, organizacích a v neposlední řadě i ve zdravotnictví.

Pro zvyšování zdravotní gramotnosti české populace hrají zásadní roli praktičtí lékaři. Praktický lékař má k občanovi nejblíže, představuje pro něho první kontakt se zdravotnictvím a vytváří si s ním dlouhodobý vztah. Předávané informace a instrukce by měly být pacientovi poskytovány s ohledem na úroveň jeho zdravotní gramotnosti. Z výzkumu mezi praktickými lékaři vyplývá, že pochopit různé typy instrukcí mají dvě třetiny až tři čtvrtiny pacientů. Nižší úroveň zdravotní gramotnosti vede k častějším návštěvám lékaře (jejich frekvence v ČR patří k nejvyšším na světě) a v konečném důsledku k vyčerpání celého systému zdravotní péče.

 

Studie zdravotní gramotnosti realizovaná v ČR v r. 2015

Podpořena finančně MZ a WHO (BCA), realizována prostřednictvím Státního zdravotního ústavu za supervize experta WHO prof. Pelikána. Výzkum uskutečněn agenturou ppm.factum v lednu 2015, studie v ČR se zúčastnilo 1037 respondentů ze všech krajů ČR starších 15 let.

 

Nejdůležitější zjištění:

Celková zdravotní gramotnost v ČR je v porovnání s průměrem osmi zemí EU nižší, zaostává především za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, tj. Nizozemsko, Irsko, Německo a Polsko.

 

Porovnání  zdravotní gramotnosti v jednotlivých oblastech

 

Z tabulky vyplývá, že občané snáze získávají informace týkající se fungování systému zdravotní péče, a na jejich základě se rozhodují, než informace týkající se jejich zdravého životního stylu a posilování jejich vlastního zdraví.

Zdroj: mzcr.cz

 

  1. dubna 2018

 

Prohlášení Dr. Zsuzsanny Jakab, ředitelky Regionální úřadovny WHO pro Evropu,

pro Světový den zdraví 2018: zdraví pro všechny

 

Myšlenka všeobecného zdravotního pokrytí je jednoduchá: znamená, že všichni lidé mohou využívat kvalitních zdravotnických služeb tehdy a tam, kde je potřebují, aniž by jim to způsobovalo finanční potíže. Jedná se o základní lidské právo a WHO tuto vizi ve spolupráci s jednotlivými zeměmi prosazuje od svého založení před 70 lety.

 

Nicméně přes výrazné pokroky v evropském regionu WHO nebyly ani ty nejrozvinutější země schopny ochránit každého před finančními potížemi v důsledku přímých plateb za zdravotní péči, kdy nejtěžší břemeno dopadá na chudé a zranitelné osoby.

 

Je nepřijatelné, aby dnes kdokoli – senior, rodič samoživitel, nezaměstnaný, váš či můj soused – byl uvržen do chudoby tím, že musí platit za potřebné ošetření. Nikdo by neměl být nucen volit mezi tím, zda si koupí léky nebo jídlo, případně zda zaplatí nájemné.

 

Evropa má za sebou dlouhou historii uznávání práva na zdraví pro všechny s rovným přístupem ke zdravotní péči. Toto jsou směrodatné hodnoty pro naše zdravotnické systémy.

 

Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 si za globální cíl stanovila zajistit „všeobecné zdravotní pokrytí, včetně ochrany před finančními riziky, přístup ke kvalitním základním zdravotnickým službám a přístup k bezpečným, účinným, kvalitním a cenově dostupným základním lékům a očkovacím látkám pro všechny“. WHO a její členské státy se letos zavázaly k plnění ambiciózního pětiletého plánu k urychlení postupu při zajišťování všeobecného zdravotního pokrytí.

 

Při výročí 70 let od založení WHO bychom neměli jen přemýšlet o značném pokroku ve zdraví, kterého bylo za našeho života dosaženo – například od rutinního očkování proti dětským nemocem až po výrazné zlepšení zdraví matek, zaměření na zdravé životní prostředí, ochranu před ohrožením zdraví a silný právní rámec pro zastavení užívání tabáku – ale také se znovu zavázat k prosazování nejzákladnějšího cíle zdraví pro všechny.

 

V tento Světový den zdraví vyzývá WHO představitele v evropském regionu, aby ve vzájemné shodě podnikli kroky k zajištění všeobecného zdravotního pokrytí. Všeobecný přístup k silnému a odolnému zdravotnickému systému zaměřenému na občany, jehož základem je primární péče a který sdružuje komunitní služby, podporu zdraví a prevenci nemocí, je sociálním a ekonomickým přínosem jak pro jednotlivce, tak pro společnost.

 

Máme na čem stavět. Letos si také připomínáme 40. výročí Deklarace z Alma-Aty a 10. výročí Tallinské charty: zdravotní systémy pro zdraví a blahobyt. Čelní představitelé v roce 1978 vyjádřili svůj závazek zajistit zdraví pro všechny prostřednictvím primární zdravotní péče. Pilíře Deklarace – všeobecné pokrytí, rovnost ve zdraví, spolupráce mezi odvětvími a účast komunit – jsou relevantnější než kdy dříve a my musíme dokončit práci, kterou jsme začali.

 

Konkrétně snížení finanční spoluúčasti na zdravotní péči, která vede k finančním potížím, vyžaduje vyšší financování z veřejných prostředků a pečlivě vypracované zásady pokrytí se zaměřením na méně majetné osoby a jiné zranitelné skupiny.

 

Abychom podpořili informovaná rozhodnutí jednotlivých zemí, vypracovala Evropská úřadovna WHO svoji regionální analýzu síly finanční ochrany a politik zdravotního pokrytí, které mají vliv na činnost zdravotnických systémů ve 25 zemích. Ze zjištění vyplývá, že všechny země by si při  zajištění všeobecného zdravotního pokrytí mohly vést lépe.

 

Analýza také nabízí řadu osvědčených postupů ukazujících, jak mohou jednotlivé země každému poskytnout silnou finanční ochranu. Na zasedání WHO na vysoké úrovni v Estonsku na téma „Zdravotnické systémy pro prosperitu a solidaritu: nikdo nezůstane opomenut“, konané u příležitosti 10. výročí Tallinské charty, budou přednesena základní politická sdělení.

 

Zdraví je to nejvzácnější, co máme. Nesmí být luxusem vyhrazeným jen pro privilegované. Všichni máme společenský, hospodářský a environmentální prospěch ze světa, který usiluje o zdraví pro všechny. Nastal čas, abychom se spojili a společně šli za tímto cílem.

 

####