Rok: 2017

Dvě kuchařky v červených čepcích se sklání nad talíři a finišují prezentaci hovězích závitků s řapíkatým celerem a mrkví. Kromě závitků připravily také jarní polévku s bramborami a tvarohový dezert s borůvkami bez mouky. V tu chvíli ještě netuší, že jejich menu bude vítězné. „Naše menu je klasika nanovo. Když jsme se o soutěži dozvěděly, z legrace jsme navrhly svíčkovou, ale zdravě. Takže jsme vymyslely zeleninový základ, do toho jsme daly protlak, divoké koření a jídlo zahustily špaldovou moukou. Do svíčkové to má sice daleko, ale chuť tam je zachována,“ řekla iDNES.cz kuchařka vítězného týmu Lenka Bláhová. Jejich škola patří…

Vědci v Británii vyrobili s pomocí rostliny příbuzné tabákovníku syntetickou vakcínu proti dětské obrně. Její výroba je podle nich snadná a náklady nízké, informoval včera zpravodajský server BBC. Virus dětské obrny, který útočí na nervovou soustavu, může do několika hodin způsobit trvalé ochrnutí. Mezi dětmi, obzvláště v nehygienických podmínkách válečných zón, se nemoc šíří rychle. Experti odhadují, že na každý případ dětské obrny, který svou oběť paralyzuje, připadá až 200 infekcí, u kterých se symptomy neprojevují. Nová vakcína by podle vědců mohla nejen pomoci vymýtit dětskou obrnu, ale také bojovat s nečekanými epidemiemi, jaké způsobily viry ebola či zika. Vakcína…

Brno zahájilo očkování lidí bez domova proti žloutence. Vyčlení na to 390.000 korun s cílem zajistit očkování pro 200 lidí, řekl včera mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Brno se rozhodlo vynaložit peníze na očkování bezdomovců loni v létě, kdy se v kraji významně rozšířila žloutenka. Za loňský rok hygienici na jižní Moravě zaznamenali 449 případů, letos od začátku roku mají 66 případů. Týdně přibývají jeden až dva nakažení. Nejvíce nemocných je v Brně a okolí. Očkovací dávka stojí kolem 1000 korun, podávají se dvě. Město zájemce očkuje ve spolupráci s Nemocnicí Milosrdných bratří. „Cílovou skupinou jsou lidé v noclehárnách, denních centrech,…

Ženský mozek je mnohem aktivnější než mužský, konstatují vědci. Studie realizovaná s pomocí zobrazovací techniky lidského mozku umožnila vědcům rozlišit rozdíly mezi pohlavími a v budoucnu může také pomoci zjišťovat riziko nemocí, jako je Alzheimerova choroba. Vědci analyzovali výsledky 46.034 zobrazení mozku získaných díky diagnostické zobrazovací metodě SPECT (jednofotonová emisní výpočetní tomografie), která využívá radioaktivní složky vysílající přímo paprsky gama, jež poskytují údaje ve 3D a umožňují měřit průtok krve v mozku a identifikovat zóny se zvýšenou neurologickou aktivitou. Vědcům z Amen Clinics v Newportu v Kalifornii se tak podařilo zjistit rozdíly mezi pohlavími. „Rozdíly, které jsme zjistili, jsou významné,…

Narůstající tlak na pracovní výsledky, časté změny a nenadálé situace v práci jsou součástí profesního života. Přestože většina Čechů je v práci spokojená, obvykle neumí čelit změnám ve firmě. Nové metody a přístupy, moderní technologie nebo rozvoj firem, vytváří na zaměstnance tlak, aby byli ještě rychlejší, flexibilnější, produktivnější. Podle zjištění vzdělávací společnosti MgC Group se však Češi se změnami špatně vyrovnávají a neumí se v nových situacích orientovat. Změny jsou nedílnou součástí života každé firmy. Bez nich by se firma neposouvala vpřed a stagnovala. Obrat ve strategii nebo rozvoji firmy ale vyvolává v českých zaměstnancích paniku. Často mají strach nejenom ze změn, ale také…

V horkém počasí trpíme všichni. U starších osob, osob se zdravotním postižením a osob s chronickými zdravotními stavy, jako je například cévní onemocnění nebo diabetes, nemusí nutně teplota dosáhnout až 38 stupňů, k tomu, aby byli vystaveni tepelnému stresu nebo dokonce smrtícímu tepelnému úžehu. Jak stárneme, ztrácíme postupně schopnost se potit a regulovat tělesnou teplotu. To je důvod, proč mají starší lidé tendenci se obléci více než je nutné – necítí už teplo stejným způsobem. Srdeční frekvence během cvičení nezrychlují ani se nevrací do normálu tak rychle. Starší kůže se také ztenčuje a poskytuje méně ochrany před sluncem. Špatná cirkulace, srdeční,…

Před pěti lety se až 120 renomovaných partnerských institucí v USA rozhodlo podpořit iniciativu, jak do roku 2017 preventivně snížit o milion každoroční výskyt akutních srdečních příhod a cévních mozkových příhod v populaci. Jejich výskyt a mortalita se sice významně snížily od 60. let minulého století, ale za posledních pět let údaje zase již stagnují. Mezi nové výzvy v širokém občanském pojetí se zařadilo stop kouření, omezení příjmu soli a transmastných kyselin. V medicíně se objevil akronym ABCS – užívání statinů a aspirinu, management krevního tlaku a cholesterolu a stop kouření. Nepříznivé faktory podporuje v současnosti narůstající obezita, zvyšování počtu diabetiků a nadužívání volně prodejných…

Dlouhodobý národní program monitoringu dietární expozice člověka organizovaný CZVP-SZÚ ukázal, že většina (více jak 99 %) české populace ve věku 4 – 90 let nekonzumuje ve své obvyklé stravě dostatečné množství vitaminu D (vitamin D 2 + D 3 ). Měl by být spíše považován za hormon, protože ovlivňuje obrovskou plejádu funkcí organizmu, od zdravých kostí až po výkonnou imunitu. I když se jedná o mikronutrient, který si organismus dokáže vyrobit sám z cholesterolu v kůži díky UV záření, nelze na tento způsob po značnou část roku, zejména u některých populačních skupin (malé děti, starší lidé…), plně spoléhat. Pokrytí potřeby vitaminu…

V létě dětských úrazů přibývá. Nejvíce se jich stane při organizovaném sportu (téměř 38 % všech úrazů) a dále při hře bez dohledu dospělého nebo při výletech (přibližně 34 %). Většině vážných úrazů lze přitom dobrou prevencí účinně předcházet. Klíčovou roli hraje správná edukace dítěte, dozor u menších dětí, bezpečnost prostředí a v neposlední řadě i důsledné používání prvků pasivní ochrany jako jsou přilby, chrániče, pásy, autosedačky apod. Úrazem vyžadujícím lékařské ošetření je v ČR každoročně postiženo každé páté dítě. Úmrtnost následkem úrazů sice v posledních letech klesá, nicméně celkový počet úrazů se zatím výrazně nesnižuje. Úrazy a děti k sobě v létě bohužel neodmyslitelně…

Látka obsažená v některých opalovacích krémech není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA, zjistili vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Ethylhexyl metoxycinamát se zkratkou EHMC se vyskytuje i v některých dalších výrobcích denní péče, třeba pleťových krémech, lacích na vlasy a parfémech. Postupně se přestává používat. O publikovaném výzkumu informovala ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Látka EHMC má výrobky chránit před znehodnocením prostřednictvím slunečního záření, sama však pod jeho vlivem mění prostorové uspořádání svých molekul. Dochází u ní k takzvané izomerizaci. Izomery jsou sloučeniny se stejným počtem atomů a stejnou chemickou značkou,…