Měsíc: Září 2017

V sobotu 16. září 2017 jste zváni do Třeboně na zajímavou akci, která se takto v září koná již několik let, a nabízí zajímavé pohledy na naše zdraví. Připravuje Město Třeboň. Každý rok je festival věnován jinému tématu a letos má velmi poetický podtitul, a sice „Srdeční záležitost“.  Hlavním tématem tak bude prevence kardiovaskulárních chorob. Aktivní spolupráci přislíbila nezisková organizace Loono; zaměří se na prevenci onemocnění srdce a jak bychom o sebe měli pečovat, abychom udrželi své srdce zdravé. Neziskovka Loono bude cílit hlavně na prevenci. Co ale dělat v případě, že proděláte například náhlou srdeční příhodu? Na to se zaměří další významný…

Vědcům z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR se podařilo objevit látku, která má pozitivní účinky při léčbě obezity a cukrovky druhého typu. Látka působí na jiné receptory než dosavadní obdobné přípravky, a proto by u některých pacientů mohla být vhodnější. Zatím se účinky potvrdily u myší. O další vývoj látky včetně klinických studií projevila zájem farmaceutická firma Novo Nordisk, vědci s ní podepsali smlouvu v polovině srpna. Martin Fusek z ÚOCHB včera řekl, že v ideálním případě by se mohl nový lék objevit na trhu za osm let. Látku objevil tým Lenky Maletínské, který se zaměřil…

Celkově výsledky naznačují, že dietní doporučení a všeobecné povědomí ohledně těchto základních dietních elementů se zásadně mýlí. Výzkumníci v rámci PURE sledovali pomocí dotazníků příjem potravy 135 tisíc lidí v 18 zemích světa od nejchudších po nejbohatší za průměrné období 7,4 roku. Výsledky byly předneseny ve dvou různých prezentacích na setkání Evropské kardiologické společnosti. Zároveň byly publikovány v časopisech The Lancet a v The Lancet: Diabetes & Endocrinology. Tuky a sacharidy: Nečekaná zjištění Doktorka Mahshid Dehghan z McMaster University v Hamiltonu v kanadském Ontariu se soustředila na souvislost mezi příjmem tuků a sacharidů a úmrtností na kardiovaskulární onemocnění. Zjistila, že…

V první desítce je podle studie Clinic Compare devět bývalých komunistických zemí ve střední a východní Evropě, desáté jsou Spojené státy s Litvou. Na druhém místě je Rusko, na třetím Slovinsko, sousední Slovensko je páté. V Česku se v průměru na osobu ročně zkonzumuje 13,7 litru alkoholu a země je na jedenáctém místě co do spotřeby tabákových výrobků. Celkově třetí Slovinsko je na šestém místě v množství vykouřených cigaret za rok, a sice 2637 na osobu. USA se do první desítky dostaly kvůli rozšířené obezitě, která postihuje 35 procent jejich obyvatel. Jinak nejobéznější jsou obyvatelé tichomořských ostrovů – Samoa má takto postiženo…

Nejčastějšími příčinami smrti v demograficky vyspělých zemích jsou stále v posledním desetiletí nemoci oběhové soustavy. Téměř za polovinou úmrtí v České republice stojí špatné srdce a cévy. Na srdeční choroby v ČR nejčastěji umírají muži ve věku 55 až 59 let, ale postihují i ženy, ale nevyhýbají se ani mladým lidem. Ačkoliv v případě těchto nemocí hraje svou roli také genetika, existuje množství faktorů, které ovlivnit můžeme. V rámci Světového dne srdce, který připadá na 29. září, přinášíme preventivní tipy, jak o své srdce a cévy pečovat. Ačkoliv je hubnutí primárně tématem pro ženy, jsou to podle statistik častěji muži, kdo trpí nadváhou. V České republice mají nadváhu…

Každých pár let se objeví nový článek popisující „tipy na dlouhověkost“ od dlouho žijícího stoletého člověka. I když mohou být tyto rady užitečné, zapomínají vysvětlit, že jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na dlouhověkost je genetika, bez ohledu na to co jíte a kolik kilometrů uběhnete. V nové studii identifikovali vědci některé z genů, zodpovědné za dlouhověkost a doufají, že nám výsledky pomohou lépe porozumět, proč a jak se někteří lidé dožívají sta a více let. Studie, která byla online publikována v časopise Journals of Gerontology: Biological Sciences, identifikovala nové vzácné varianty genu, spojené s extrémní délkou života a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze a…

Skip to content Foto: Shutterstock Každý den nás média informují o tragických událostech a nehodách, při nichž byl ohrožen lidský život. Včasné a správné poskytnutí první pomoci může v takových případech rozhodovat o tom, jakým směrem se bude vyvíjet zdravotní stav zachraňovaného.  A to nejen v daný okamžik, ale také v budoucnu. „Při život ohrožujících stavech jde doslova o každou vteřinu, zachránce nemůže ztrácet čas váháním či hledáním správného postupu první pomoci. Měl by znát základní pravidla, jak nejlépe postupovat, aby postiženému pomohl a zároveň neohrozil další osoby, včetně sebe,” zdůrazňuje Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. Česká lékárnická komora…

Počet lidí, kteří v Česku umírají na mozkovou mrtvici, klesá. Za rok jich nyní nepřežije mrtvici přibližně 10.000. Před šesti lety to bylo přibližně o 3000 více. Ke snižování počtu obětí mozkové mrtvice pomáhá síť iktových center v Česku. Řekl to primář neurologické kliniky motolské nemocnice Aleš Tomek během cerebrovaskulárního semináře, který se koná v Táboře. Systém iktových center, jichž je v Česku 45, funguje od roku 2011. „Každý pacient s mozkovou mrtvicí by měl být v takových centrech léčen. Víme, že pokud se člověk dostane včas do nemocnice, existuje velká naděje na jeho přežití,“ řekl. Dodal, že v Česku…

Chřipka ohrožuje nejvíc seniory a chronické pacienty, častější jsou u nich komplikace i úmrtí. V Česku jsou to asi čtyři miliony lidí. Chřipkou onemocní každoročně pět až deset procent dospělých a až pětina dětí. Epidemie přicházejí na přelomu kalendářního roku, trvají čtyři až osm týdnů. Na včerejší tiskové konferenci k představení nové vakcíny proti chřipce to řekl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl. „Úmrtí, která lze dát do souvislosti s komplikacemi způsobenými chřipkou, je asi 1500 ročně. To je dvojnásobně víc než třeba při dopravních nehodách,“ uvedl Kynčl. Statistiky SZÚ uvádějí, že hospitalizováno bylo v…

Epilepsie je neurologické onemocnění, charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Typů epilepsie je nyní již určeno více než 40. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku.  Jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější…