Technologie v diabetologii. Hypertenze u nemocných s diabetes mellitus a možnosti její detekce

Foto: Shutterstock

Medical Tribune
Zdroj: MT
Autor: Prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc.
Zvýšený krevní tlak nad hodnoty 140/90 mm Hg patří mezi významné kardiovaskulární rizikové faktory. Hypertenze je přítomna u 40 procent dospělé populace, ve věku nad 60 let je zjištěna u více než poloviny jedinců. U nemocných s diabetes mellitus 2. typu je její prevalence dvojnásobná ve srovnání s nediabetiky.
 To znamená, že 70–80 procent z nich trpí zvýšeným krevním tlakem. Tato skutečnost má zásadní význam, protože rozsáhlé klinické studie ukázaly, že účinná léčba hypertenze je spojena se signifikantním snížením kardiovaskulárního rizika, a to zejména u diabetiků.

Pro stanovení diagnózy hypertenze a kontrolu účinné léčby je proto důležité správné změření a dlouhodobé sledování hodnot krevního tlaku. Zlatým standardem měření krevního tlaku je správně změřený krevní tlak v ambulanci lékaře. Nicméně krevní tlak může být zvýšen jen u lékaře, ale mimo ordinaci je normální, což je charakteristické pro dobře známý fenomén bílého pláště. Na druhou stranu se ale setkáváme i se situací, kdy je krevní tlak u lékaře ještě v mezích normy, ale jeho hodnoty v průběhu dne i noci jsou zvýšené. Hypertenze tak nemusí být zjištěna měřením v ordinaci lékaře, ale mohou se zjistit důsledky zvýšeného krevního tlaku – hypertrofie levé srdeční komory, změny cévní stěny, přítomnost bílkoviny v moči, změny na očním pozadí. Teprve podrobné sledování krevního tlaku v průběhu dne potvrdí přítomnost zvýšených hodnot krevního tlaku. Tento obraz zvýšeného krevního tlaku byl pojmenován maskovaná hypertenze. Detekce maskované hypertenze je důležitá, protože její kardiovaskulární riziko je stejné jako u hypertenze setrvalé, která je běžně diagnostikována během vyšetření u lékaře.

Prevalence maskované hypertenze v celé populaci je pět procent, avšak u nemocných s diabetes mellitus dosahuje až 30 procent. Vysvětlení její zvýšené četnosti není zcela jasné. Pravděpodobně se uplatňuje více faktorů, jako je obezita, kouření, porucha lipidového metabolismu, nedostatek fyzické zátěže. U diabetiků je ještě významná přítomnost autonomní neuropatie. U diabetiků je z uvedených důvodů vhodné nejenom krevní tlak měřit a sledovat při návštěvě u lékaře, ale také nemocného poučit a doporučit mu pravidelné měření krevního tlaku v domácím prostředí. Tento postup umožní nejenom časnou detekci maskované hypertenze, ale je také vhodný pro zhodnocení účinnosti léčby hypertenze.

Vedle domácího měření krevního tlaku je možné provést jeho 24hodinové monitorování, kdy hodnoty krevního tlaku jsou měřeny a zaznamenávány automaticky v pravidelných intervalech, které je možné dle potřeby modifikovat. Obvykle je krevní tlak měřen v intervalech 20 až 30 minut v denních hodinách a 30 až 60 minut v hodinách nočních. Předností tohoto vyšetření je zejména změření nočního krevního tlaku, kdy u diabetiků s autonomní neuropatií často nedochází k jeho fyziologickému poklesu. Vyšetření je také indikováno u syndromu spánkové apnoe, která je pravidelně doprovázena zvýšením krevního tlaku během apnoických pauz. Vzhledem k tomu, že v průběhu vyšetření je krevní tlak změřen mnohokrát, není překvapující, že průměrný 24hodinový krevní tlak je pro stanovení kardiovaskulárního rizika významnější než tlak změřený v ordinaci lékaře. Opakované vyšetření může dokumentovat efektivitu podávané léčby. Přes tyto výhody není ale doporučováno paušálně provádět toto vyšetření u všech nemocných s diabetes mellitus. Naopak je třeba je podobně jako u zobrazovacích nebo laboratorních vyšetření indikovat po pečlivém klinickém vyšetření a rozvaze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *