Omega-3 mastné kyseliny mohou bránit rozvoji Alzheimerovy nemoci

Zdroj: JAMA Neurology
Autor: cin
Nedostatečná konzumace „mořských plodů“ může zvýšit riziko ukládání amyloidu v mozkové tkáni a rozvoje Alzheimerovy choroby (AD), objevil nový výzkum zveřejněný online v JAMA Neurology.

diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek

 „Vyšší koncentrace dokosahexaenové esenciální mastné kyseliny (DHA) byly spojeny s nižším stupněm cerebrální amyloidózy, větším objemem mozku a lepšími kognitivními funkcemi u kognitivně zdravých pacientů,“ uvedl Hussein N. Yassine z University of Southern California, Los Angeles v článku zveřejněném online v JAMA Neurology.

Do studie Aging Brain Study bylo zařazeno 61 starších pacientů. Zjistilo se, že sérová koncentrace DHA byla o 23 % nižší u pacientů se signifikantně vyšším stupněm cerebrální amyloidózy než u ostatních pacientů (0,97 oproti 1,25).

Sérové koncentrace DHA inverzně korelovaly se stupněm výskytu depozit amyloidu v mozkové tkáni (r = -0,32), což bylo měřeno zobrazováním pozitronovou emisní tomografií (PET) s pomocí Pittsburské sloučeniny B (PIB).

Vyšší koncentrace DHA v krvi byly pozitivně spojeny s objemem mozku v levém subiculu (r = 0,38) a v levém entorhinálním kortexu (r = 0,51). „Tyto regiony jsou typicky postiženy u AD,“ poznamenal Yassine a vyslovil tezi, že metabolismus DHA může hrát důležitou roli při ukládání amyloidu v mozku v preklinickém nebo časně symptomatickém stadiu tohoto neurodegenerativního onemocnění.

Nebyla naopak shledána žádná korelace mezi DHA a primárním motorickým kortexem – oblastí, jež nebývá při AD postižena. To naznačuje, že DHA nepůsobí protektivně ve všech regionech mozku. “Tyto nálezy podnítily zájem směrem k pochopení složitého metabolismu ω-3 mastných kyselin v mozku se zaměřením na mechanismy regulující jejich přísun do mozkové tkáně a na jejich úlohu v neuronálním přežití, funkcích a synaptogenezi.”

Joseph F. Quinn z Oregon Health and Science University v Portlandu v editorialu uvedl, že studie také ukázala lepší skóre neverbální paměti u pacientů s vyšší plazmatickou koncentrací DHA (r = 0,28), čímž potvrdila výsledky preklinických studií ukazujících na neuroprotektivní účinky DHA.

Upozornil však, že studie nebyla dostatečně velká, aby prokázala antiamyloidní účinky DHA. “Plazmatická DHA může být jen nespecifickým markerem zdravého životního stylu a vůbec nemusí být nositelem protektivního efektu při depozici amyloidu v mozku,”podotkl.

Proto je podle Quinna patrně nejlepší radou pro lékaře, aby trval na dodržování guidelines úřadu Centers for Disease Control and Prevention a také American Heart Association a American Stroke Association, podle kterých všechny instituce doporučují jíst ryby dvakrát až třikrát týdně, primárně s ohledem na vaskulární zdraví.

„Důkazy, že snižením vaskulárního rizika snížíme i rizika cerebrovaskulárního onemocnění stejně tak jako ukládání cerebrálního amyloidu, mohou lékaři sloužit jako vodítko pro konzultaci s pacientem s rizikem AD,” dodal Quinn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *