Proti kouření a depresím budou bojovat rozšířené ambulance

Kouření zvyšuje riziko deprese, potvrdily mezinárodní studie. U lidí, kteří vykouří 20 a více cigaret denně, je dokonce trojnásobné množství sebevražd proti nekuřákům. Pomoci by měla reforma psychiatrické péče, kdy budou zavedeny tzv. rozšířené ambulance.

Kouření zvyšuje riziko deprese a naopak zanechání kouření ji zmírní. Potvrdily to studie, v nichž bylo zapojeno v 16 zemích ve 140 centrech 8000 kuřáků, z nich polovina s psychickým onemocněním. Hospitalizovaným s těžkou depresí ale radí lékaři odvykání odložit, až se příznaky deprese zmírní, řekl předseda České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J.E.Purkyně docent Martin Anders.

“Pokud pacient přestane kouřit, tak má daleko větší šanci, že se z deprese dostane. Je ale pravda, že u pacientů s těžkou depresí, kteří kouří, v této fázi nedoporučujeme zanechání kouření. Snažíme se pacienta  motivovat do dalších etap léčby. A pokud se to podaří, má lepší výsledek léčby nejen zdravotního stavu, ale i depresivního onemocnění,” shrnul.

Mezi pacienty hospitalizovanými na psychiatrii je až 70 procent kuřáků. Na uzavřených psychiatrických odděleních v Česku jsou proto zřizovány kuřárny, což je už v řadě zemí nemyslitelné. Například na slavné Mayo Clinic v USA byl vydán zákaz kouření už v roce 1992.

“Víme, že řada duševních onemocnění může být příčinou, ale také následkem kouření,” uvedl Anders s tím, že právě mezi kouřením a etipatogenezí depresivní poruchy je velmi úzký vztah.

Situaci v léčbě komplikuje podle něj to, že zdravotní pojišťovny hradí jen psychoterapii, nikoli náhradní terapii, kam se řadí hned několik léků. Měsíční dávka těchto léků stojí zhruba 2000 korun, což je pro pacienta výdej, jako by si kupoval jednu krabičku cigaret denně. Některé pojišťovny na léky částečně přispívají, většina ale vůbec ne.

Úhradu náhradní terapie by podle Anderse měla zohlednit reforma psychiatrické péče, na níž odborná společnost spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví. “Nyní je ryze na pacientovi, jestli si tento pomocný prostředek zakoupí. A samozřejmě vzniká problém při hospitalizaci, kdy řada pacientů, kteří jsou z nižších socioekonomických skupin, tyto prostředky nevolí a raději kouří,” vysvětlil.

Hrazení léků na odvykání kouření je v koncepci reformy sice záležitost okrajová, podle Anderse ale důležitá. “Nabízí se systém rozšířených ambulancí, kdy součástí týmu bude i adiktolog nebo psychiatrická sestra, která by prošla školením, a pacientovi by poskytovali specifickou intervenci. Řadu pacientů je nutno motivovat opakovaně,” řekl Anders.

Rozšířená ambulance se má stát jedním z pilířů psychiatrické péče. Koncept je zakotven ve věstníku ministerstva zdravotnictví, v ambulanci by vedle psychiatra byli adiktolog, sociální pracovnice, klinický psycholog a psychiatrická sestra. V současnosti posílá psychiatr za další odbornou péčí pacienta na jiná pracoviště. Tým rozšířené ambulance by poskytoval služby na jednom místě, včetně například návštěvní služby doma.

Péče v rozšířených ambulancích by byla doplňkovou službou vedle center duševního zdraví, ta by ale měla širší týmy a víc peněz, protože každé centrum se má starat o 150 až 250 pacientů s nejvážnějšími formami duševních poruch.

K reformě Anders doplnil, že ministerstvo zdravotnictví podepsalo s odbornou společností a zdravotními pojišťovnami v půli června memorandum. Z něho vyplývá, že psychiatrie dostane v příštích letech víc peněz než dosud a stane se pro ministerstvo i pojišťovny jednou z priorit. Ročně jde na psychiatrickou péči kolem deseti miliard korun, částka by postupně měla narůst, peníze budou směřovat zejména do budování a na chod center duševního zdraví.

“My dnes jsme ve fázi, kdy jsou definována centra duševního zdraví po personální a technické stránce, psychiatrická oddělení a koncept rozšířených ambulancí. Probíhá jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí o vypisování výzev z výzvy Zaměstnanost 039, jednotlivé projekty už procházejí schvalovacím řízením a zanedlouho budou vypsány k čerpání,” popsal aktuální stav Anders.

Souběžně se jedná o využití peněz Integrovaného regionálního operačního programu, které by měly sloužit pro stavbu a vybavení center duševního zdraví, rozšířených ambulancí a mobilních týmů. Z evropských fondů by obor mohl získat na reformu zhruba čtyři miliardy korun.

Reforma psychiatrické péče je naplánována do roku 2025. Počítá s přesunem části péče z velkých léčeben, kterých je v Česku 22, do komunitních center duševního zdraví. Do dvou let by jich měly být po celé zemi otevřeny zhruba tři desítky. Vedle toho se pracuje na dalších pilířích reformy, jako humanizace léčeben, kampaň pro destigmatizaci osob s duševním postižením, programy pro školy či spolupráce s neziskovými organizacemi.

Zdroj: tribune.cz

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *