Jak pijí české děti.

 

Česká studie AquaLife Institutu poukázala na zásadní význam ranního příjmu tekutin, který ovlivňuje celkovou hydrataci organismu v průběhu dne. Během dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne. Takto správně nepije polovina dětí. Pitný režim přitom ovlivňuje kognitivní i fyzické funkce těla. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje nejen stav hydratace, ale i chování jedince či školní výsledky. Voda je tekutina pro život nezbytně nutná.  Např. tělo sedmikilového kojence tvoří zhruba 4,8 l vody, tělo dospělého muže s hmotností 70 kg téměř 42 litrů. Za normálních okolností je příjem a výdej vody vyrovnán (ledviny, plíce, kůže, stolice) podle potřeby organismu.

Pitný režim u dětí je nutné hlídat, potřeba příjmu tekutin na jednotku hmotnosti je u nich totiž vyšší než u dospělých a na nedostatek tekutin reaguje jejich organismus citlivěji. Nedostatečný příjem tekutin se tak u dětí rychleji odráží ve změnách vnitřního prostředí, ve změně poměru červených krvinek a plasmy a následné dehydrataci. Fyziologicky se snížený příjem tekutin projeví pocitem žízně, kdy množství hromadících se osmoticky aktivních látek signalizuje mozku potřebu doplnit tekutiny.

Většina dětí (65 %) pije, až když pocítí žízeň. „Laicky řečeno, to že cítíme žízeň, znamená, že tělu již chybí tekutina a musí si o ni říkat. Pijeme-li tedy, až když nás donutí žízeň, je to pro náš organismus pozdě,“ upozorňuje vedoucí lékař studie AquaLife Institutu, MUDr. Petr Tláskal, CSc., Ústavní nutriční lékař FN Motol.

Vzhledem k tomu, že děti stejně jako senioři pociťují žízeň později, může u nich docházet k dehydrataci. Studie navíc ukázala na zajímavý fakt, že děti, které pociťují žízeň, pijí méně často, než ty, které pijí, aniž by čekaly, než je donutí žízeň.

Stadia dehydratace: mírná dehydratace úbytkem tělesní hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 5 %.Vyšší úbytek tekutin – zpomalení mozkových procesů, zhoršená koordinace, bolesti hlavy, závratě, těžká dehydratace – ztráta hmotnosti nad 10 %. Může způsobit smrt. Nutné podání tekutin nitrožilně.

Studie ukázala, že jedna pětina dětí, které vůbec nesnídají, nebo se pouze najedí, mají ráno mnohem vyšší osmolalitu moči a trpí dehydratací. Děti by měly ráno přijmout z nápojů i potravin cca 250 ml vody, za celé dopoledne pak přibližně 400 ml vody. Více než 90 % dětí pije slazené limonády pravidelně, necelá třetina pak více než dvakrát týdně, každé dvanácté dítě pije limonádu dokonce každý den. Polovina cukrů z denního příjmu sledovaných dětí se do těla dostane z nápojů. Naopak mléko i minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybí. Jedna pětina dětí mléko nepije vůbec.

Z analýzy příjmu tekutin a jídla u dětí vyplynulo, že mají nižší příjem některých důležitých látek jako například kalcium, železo, fluór či jód, jejichž hodnoty se pohybují pod doporučenou denní hodnotou. Nedostatek minerálních látek stejně jako tekutin ovlivňuje negativně kognitivní funkce organismu.

Hlavní zásadou zdravého pitného režimu u dospělého člověka i dětí je pít pravidelně v menších dávkách. Optimálně by měl dospělý člověk vypít 1,5 – 2 litry tekutin denně, v létě a při zvýšené zátěži pak i více a častěji, tak aby nenastával pocit žízně.

Mezi vhodné tekutiny patří především neslazené nápoje, minerální a pramenité vody, které doplní potřebné množství minerálních látek do těla. Naopak mezi nevhodné nápoje patří ty, které obsahují více než 2,5 % cukru. Dále pak hydrataci nepřispívá kofein a alkohol, protože mají močopudné účinky a tělo spíše odvodňují.  Tyto nápoje se proto do příjmu tekutin nezapočítávají.

Pro tělo je v létě nejvhodnější přijímat tekutiny v teplotě kolem 16 °C, tedy ne vychlazené nápoje či nápoje plné kostek ledu. Při sportu a fyzické zátěži se zvyšuje riziko dehydratace, proto je potřeba dbát na správný pitný režim a doplňovat tekutiny častěji.

MUDr. Peter Szitanyi, PhD., vedoucí oddělení pro větší děti a dorost Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, upozorňuje, že děti i starší lidé jsou nedostatkem tekutin nejvíce ohroženy. Stejně tak i starší lidé si musejí svůj pitný režim pečlivě hlídat. U starších lidí s věkem pocit žízně totiž vyhasíná, v důsledku narušení mozkového centra pro regulaci tekutin v těle.

Hlavním předmětem studie bylo zhodnocení pitného režimu dětí ve věku 9-13 let v rámci víkendu a následného dne dopolední školní docházky. Organizací studie byla pověřena pediatrická skupina AquaLife Institutu. Studii provedli: MUDr. Petr Tláskal, CSc. (vedoucí studie – Ústavní nutriční lékař FN Motol), Mgr. Tereza Vrábelová (nutriční terapeutka FN Motol), MUDr. Jakub Zieg, Ph.D. (Pediatrická klinika FN Motol) a RNDr. Marie Hladíková (statistik). Studie proběhla se souhlasem Etické komise FN Motol. Praktická část studie byla zahájena v listopadu 2015 a ukončena v březnu 2016. Studie se účastnilo 103 dětí, všechny zdravé, bez chronických či akutních onemocnění.  Dle TZ

Zdroj: medicina.cz

www.aqualifeinstitute.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *