TÉMĚŘ POLOVINA ČECHŮ NEZNÁ SVOU HLADINU CHOLESTEROLU A HAZARDUJE TAK SE ZDRAVÍM

Češi stále podceňují důležitost primární prevence a o svou hladinu cholesterolu v krvi se příliš nezajímají. Jak vyplývá z březnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou společnost pro aterosklerózu (ČSAT), téměř polovina populace České republiky (42 %) svůj cholesterol vůbec nesleduje. Třetina Čechů (32 %) pak nevěří, že hladinu cholesterolu lze ovlivnit. Přesto si 85 % dotázaných uvědomuje, že vysoká hladina cholesterolu je nebezpečná. V porovnání se západoevropskými zeměmi mají ale Češi ve svém postoji k hladině cholesterolu ještě značné rezervy.

obese-2.jpgVysoký cholesterol je v české populaci poměrně rozšířený. Alarmující ovšem je, že více než 42 % Čechů svou hladinu cholesterolu v krvi nezná a nezajímá se o ni. V porovnání se západoevropskými zeměmi je to o téměř 11 % více. Vysoké hodnoty cholesterolu v krvi přitom napomáhají rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen, které vede ke kardiovaskulárním onemocněním. Riziko pokročilé aterosklerózy se zvyšuje s přibývajícím věkem – ženy bývají více ohroženy po 55. roce života a po přechodu, zatímco muži již po 45. roce.

Češi i Západoevropané se vyšší hladiny cholesterolu bojí

Česká populace si je nebezpečnosti zvýšené hladiny cholesterolu vědoma – s tím, že představuje větší či menší riziko souhlasí 85 % Čechů. Zde se shodujeme s obyvateli západní Evropy – 84 % z nich věří, že vysoké hladiny LDL cholesterolu bychom se měli obávat. Kardiovaskulární onemocnění jsou přitom hlavní příčinou úmrtí v Evropě i u nás, a ačkoli je patrný klesající trend, stále stojí za 4 miliony úmrtí ročně. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění se liší regionálně a Česká republika se počtem blíží spíše východní Evropě, kde je mortalita vyšší. „Ve většině zemí západní Evropy se dlouhodobě daří udržet úmrtnost na oběhová onemocnění na nižší úrovni než u nás. Jedním z faktorů, který k tomuto nepříznivému trendu přispívá, může být i neuspokojivá kontrola vysoké hladiny cholesterolu,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Třetina Čechů stále nevěří, že hladinu cholesterolu v krvi lze ovlivnit

Výsledky dotazníku také ukázaly, že cholesterol v krvi si nechá měřit 57 % Čechů, z toho minimálně jednou ročně 31 % z nich. „Jedná se o poměrně vysoké procento, ale stále je zde velký prostor pro zlepšení. Lidé by si měli nechat měřit cholesterol pravidelně
a současně se přizpůsobit radám lékaře,“
vysvětluje prof. MUDr. Richard Češka, CSc. FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti (ČIS) a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. I když třetina české populace (téměř 32 %) nevěří, že je možné hladinu cholesterolu snížit, větší část Čechů (68 %) uvedla správně opak. Nejčastěji (v 90 %) se respondenti shodují, že na snížení hladiny cholesterolu v krvi má vliv změna stravovacích návyků. Na pozitivním efektu zvýšení množství pohybu se shoduje 80 % populace. Například zanechání kouření ale vnímá jako důležitý faktor pro snížení hladiny cholesterolu pouze 51 % Čechů.

Současná medicína v léčbě vysoké hladiny cholesterolu výrazně pokročila

Je zajímavé, že používání léků pro snižování cholesterolu v krvi věří jen 72 % Čechů a 18 % respondentů má dokonce pochyby o jejich účinnosti. „Přitom u nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu, statinů, máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečně-cévních příhod,“ uvádí doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM. „Vedle statinů je v České republice
k dispozici i tzv. kombinační terapie vyznačující se velmi dobrou snášenlivostí, která poskytuje rychlé dosažení cílových hodnot cholesterolu,“
doplňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.„Navíc v loňském roce byly pro léčbu vysokého cholesterolu schváleny nové léky, které dokáží jeho hladinu snížit ještě účinněji než ty dosud dostupné. Podávají se podkožně jednou za dva až čtyři týdny a nebyly u nich popsány závažné vedlejší účinky. Z předchozích studií máme navíc velice dobrou zkušenost při jejich podávání samotnými pacienty. To přináší ohromnou příležitost, jak dále prospět vysoce rizikovým osobám, u kterých ani statiny nestačí či jimi nejsou tolerovány,“ říká doc. MUDr. Jan Piťha, CSc.

Redakce Medispot

Zdroj: Tomáš Kaplan, AMI Communications

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *