Všichni, kdo usedají pravidelně za volant, by měli být zvláště v zimních měsících obzvlášť opatrní. Snížená viditelnost způsobená mlhou, zešeřením, tmou nebo mokrou vozovkou se může projevit dočasnou oční vadou, tzv. noční myopií.
Noční myopie, známá i jako tzv. noční krátkozrakost, je dočasně vznikla refrakční vada, ke které dochází právě za zhoršených světelných podmínek, zejména za šera nebo večer, a dokonce i v málo osvětlených místnostech. Oči se s úbytkem světla snaží vypořádat rozšířením zornic, čímž paprsky v oku získají větší rozptyl na sítnici a tím následně způsobí rozostřené vidění.
„U noční myopie jde v podstatě o to, že oko během večera reaguje na málo světla rozšířením zornic a mírným posunutím ohniska před místo nejostřejšího vidění. Vznikne tzv. čtvrteční krátkozrakost. A to i u člověka, který žádnou refrakční vadu nemá,” vysvětluje odborný oční garant FOKUS optik.
Je to způsobeno jednak okrajovými paprsky dopadajícími do oka, dále Purkyňovým jevem, na jehož základě oko ztrácí schopnost rozlišovat barvy a jeho citlivost se posouvá k modré části barevného spektra. Nepříjemné pocity pak zvyšuje i snaha za tmy více zaostřovat zrak pomocí mhouření očních víček a tím neostré vidění kompenzovat.
Ještě rizikovější ale může být noční krátkozrakost v případě, pokud jedinec již nějakou oční vadu má. Vnější podmínky zhoršují zrak všem lidem bez rozdílu, více však u těch, kteří již trpí krátkozrakostí, dalekozrakostí nebo astigmatismem. Tím, jak klesá dobrá viditelnost, snižuje se i ostrost jejich vidění a následná reakce. Například řidiči se šedým zákalem hůře vnímají oslnění reflektory protijedoucích aut, takže určitou dobu nic nevidí.
Je známo, že krátkozrací lidé vidí v noci hůře. Zatímco zdravé oko zpozoruje chodce ze vzdálenosti okolo 200 metrů, krátkozraké s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, a s vadou -2 dioptrie už je to jen 20 metrů. Pokud je špatně zvolená korekční pomůcka (brýle nebo kontaktní čočky), ostré vidění je jen při dobrém osvětlení a zúžené zornici, může být výsledná vzdálenost ještě menší.
Pokud se za jízdy v šeru nebo ve snížené viditelnosti „zhorší zrak“, je patrná únava oči nebo rozostřený obraz, je nutno navštívit očního lékaře nebo optometristu pro optimální úpravu zraku. Bude-li to nutné dá odpovídající korekci, ať už ve formě dioptrických brýlí či kontaktních čoček. Vhodné je také investovat do povrchové úpravy skel se speciálně tónovanými filtry, nejlépe s antireflexní úpravou.
Optimalizovaný design těchto skel pro řidiče přihlíží k tomu, že zornice jsou ve tmě a v nepříznivých světelných podmínkách přirozeně rozšířené. Tento typ úpravy přitom zvyšuje kontrast, zlepšuje vidění a omezuje možné zkreslení v periferních oblastech čoček.
Další variantou je nošení kontaktních čoček. Za předpokladu, že má člověk správné hodnoty dioptrií, průzkumy potvrzují, že čočky s asférickými plochami mohou zlepšovat kvalitu vidění i v horších světelných podmínkách. Dle TZ
Zdroj: medicina.cz