Rubriky
Aktuality

Propad v prevencích je znatelný. Snad se podaří dohnat

 

Celosvětové a nyní české statistiky hlásí významný propad preventivních prohlídek, a to především v roce 2020. Aby se zdravotní důsledky zmírnily, spouští Ministerstvo zdravotnictví informační kampaň „Dřív než bude pozdě“. Materiály pro pacienty budou distribuovány partnerskou sítí lékáren.
Preventivní prohlídky (v době mimo pandemii) pravidelně absolvuje 63 % Čechů, 26,5 % chodí na preventivní prohlídky nepravidelně a 10 % řeší jen akutní zdravotní problémy. Nejvíce prevenci zanedbávají mladí dospělí ve věkové skupině mezi 27 a 44 lety (téměř polovina). Obava z infekce SARS-CoV-2 počet preventivních prohlídek u dospělých ještě snížila (Ipsos, 2021).

Téměř 90 % praktických lékařů zaznamenalo během pandemie (v roce 2020) pokles počtu pacientů ve své ordinaci: v 25 % se jednalo o pokles o více než polovinu, ve 28 % šlo o pokles mezi 25 a 50 % a mírný pokles v návštěvnosti do 25 % zaznamenalo 36 % lékařů (průzkum proběhl v červenci 2021, Survio).

Přes 67,3 % praktických lékařů se během pandemie setkalo s případy, kdy oddálení návštěvy lékaře vedlo ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. Zhoršení se týkalo nejčastěji diabetu (37 %), srdečních onemocnění (36 %) a onkologických onemocnění (33 %). Zhoršení psychických problému u pacientů zaznamenala téměř třetina (31 %) lékařů.

Za nejčastější důvody zhoršení zdravotního stavu praktičtí lékaři označují odložení plánovaných výkonů (58,5 %), sociální izolaci, stres a neaktivitu (58,8 %) a post-covidové problémy (51,7 %). Celkem 94,4 % praktických lékařů využívá v důsledku pandemie častěji komunikaci s pacienty na dálku.

 

Vzrůstající kardiovaskulární morbidita a mortalita

Podle docenta Bohumila Seiferta je ve srovnání s jinými státy preventivní zaměření zdravotní péče v ČR nadstandardní. Bohužel už před pandemií se pokles kardiovaskulární mortality zastavil a pandemie problematiku ještě přiostřila. Bez změny přístupu k prevenci se bude situace jen zhoršovat, upozorňuje docent Seifert.

V době zahlcení nemocnic pacienty s COVID-19 došlo k propadu hospitalizací pro akutní infarkt myokardu až o 20 %, pro srdeční selhání až o 28 % v porovnání s rokem 2019 (data ÚZIS). Důvodem může být nedostupnost zdravotní péče, ale pravděpodobně se v mnoha případech jednalo o přehlížení potíží samotnými pacienty, kteří ve strachu z infekce lékařskou pomoc nevyhledali. To dokládá i pokles výjezdů (pražské) záchranné služby k akutním srdečním onemocněním, což se odrazilo i ve zvýšené kardiovaskulární mortalitě v inkriminovaném období.

Také ambulantní kardiologové udávali nižší návštěvnost ve svých ordinacích, ale v květnu 2021 se již počty pacientů dostaly na úroveň doby před pandemií. Lze důvodně očekávat, že tyto trendy se promítnou do celkové mortality a také do objemu potřebné péče po zvládnutí epidemie, upozorňuje profesor Dušek.

Počet preventivních prohlídek u praktických lékařů podle dat ÚZIS poklesl v roce 2020 o 17–20 %. V jarních měsících 2021 dochází opět k nárůstu preventivních prohlídek.

Potěšitelné však je, že k propadu preventivních prohlídek v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost prakticky nedošlo (data ÚZIS).

 

Onkologický screening v době pandemie

Systém plošných onkologických screeningů v Česku snese srovnání se zeměmi západní Evropy. Na zhoubné onemocnění ročně v ČR umírá kolem 27 tisíc nemocných, z nichž minimálně v jedné třetině jde o preventabilní nádor, uvádí profesor Ladislav Dušek.

• Screeningové mamografie: v roce 2020 bylo v ČR provedeno o 6,9 % méně než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (-65,8 %).

V 1. pololetí roku 2021 bylo provedeno o 1,5 % více screeningových mamografií než v prvním pololetí roku 2019. Největší pokles byl zaznamenán v lednu 2021 (- 0,7 %).

• Cervikovaginální screeningové cytologie: v roce 2020 bylo provedeno o 7,1 % vyšetření méně než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (-63,9 %).

V prvním pololetí roku 2021 bylo provedeno o 4,4 % méně screeningových cytologií než v prvním pololetí roku 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu 2021 (-13,8 %).

• Screeningový test na okultní krvácení (TOKS): v roce 2020 bylo provedeno o 16,9 % méně testů než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (- 75,6 %).

V 1. pololetí roku 2021 bylo provedeno o 7,2 % méně screeningových TOKS než v 1. pololetí roku 2019. Největší pokles nastal v lednu 2021 (-20,6 %).

• Screeningové kolonoskopie: v roce 2020 bylo v ČR provedeno o 12,0 % méně vyšetření než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (-58,1 %).

V 1. pololetí roku 2021 bylo provedeno o 0,4 % méně screeningových kolonoskopií než v 1. pololetí roku 2019. Největší pokles nastal v květnu 2021 (- 7,0 %).

 

Profesor Ladislav Dušek upozorňuje, že diagnóza kolorektálního karcinomu je v ČR ročně stanovena u sedmi až osmi tisíc pacientů, z čehož jde téměř v polovině případů o III. a IV. stadium s nepříznivou prognózou. Při včasném záchytu je kolorektální karcinom plně vyléčitelný, podle pětiletého přežití až v 90 % případů. Tato diagnóza je plně preventabilní, protože při kolonoskopii lze odstranit adenom, který představuje prenakcerózu. Právě screening kolorektálního karcinomu, který již dosahoval téměř 50% pokrytí, zaznamenal nevyšší propad. Jde však o nádor s pomalejším růstem a část nezachycených karcinomů může být ještě relativně včas zachyceno.

 

Souhrn propadu onkologického screeningu

Největší meziroční pokles počtu provedených vyšetření byl u všech screeningových programů zaznamenán v dubnu 2020. Naopak v prvním pololetí 2021 byl propad významně nižší. Ve srovnání s rokem 2019 poklesl v roce 2020 počet provedených vyšetření ve všech onkologických screeningových programech: screeningové mamografie o 6,9 %, cervikovaginální screeningové cytologie o 7,1 %, screeningové TOKS o 16,9 %, screeningové kolonoskopie o 12 %. Jde sice o významný o propad preventivní péče, který však lze v následujících měsících „dohnat“, doplnit.

 

Plánovaný screening karcinomu plic

Od 1. ledna 2022 bude spuštěn screening karcinomu plic, v němž bude mít též praktický lékař zásadní roli: identifikuje rizikového pacienta (věk mezi 55 až 74 lety, kuřáka s expozicí 20 balíčko-roků), vysvětlí mu význam screeningu, poskytne intervenci při zanechání kouření a doporučí vyšetření u pneumologa, respektive v akreditovaném screeningovém centru. Tam bude provedeno nízkozátěžové CT a podle výsledku se bude odvíjet další postup – buď léčba ve specializovaném centru nebo kontrola v určitém intervalu.

Kampaň Dřív než bude pozdě vznikla s cílem podpořit zájem o prevenci mezi širokou veřejností. Má ambici vrátit občany na prevence do ordinací lékařů. Projekt vznikl ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Sdružení praktických lékařů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a České asociace farmaceuticích firem, s distribucí letáků pomáhá Asociace provozovatelů lékárenských sítí.

Zdroj: tribune.cz