Vliv nadváhy a obezity na onemocnění COVIDEM-19

 

Odborný časopis British Medical Journal publikoval v červnu 2020 editorial, který se zabýval vztahem mezi obezitou a onemocněním COVID-19. Riziko se zvyšuje s nárůstem tělesné hmotnosti. Obezita má vliv na imunitní odezvy organismu, snižuje i kapacitu plic.

Podle autorů přibývají důkazy naznačující, že obezita je nezávislý rizikový faktor pro onemocnění COVID-19 a následné úmrtí. V populační studii uskutečněné ve Velké Británii mělo z 428 225 osob s diagnostikovaným onemocnění COVID-19 44 % nadváhu a 34 % bylo obézních. Po vyloučení jiných rizikových faktorů (věk, pohlaví, etnikum, apod.) zvyšovala nadváha riziko onemocnění o 44 % % (relativní riziko 1,44, 95 % interval spolehlivosti 1,08 až 1,92) a téměř zdvojnásobila riziko pro osoby obézní (1,97, interval spolehlivosti 1,46 až 2,65).

Podobná zjištění vyplývají i ze studie OpenSAFELY, která využívá data z elektronických zdravotních záznamů 17 425 445 osob. U onemocnění COVID-19 mělo 29 % nadváhu a 33 % bylo obézních. Riziko se zvyšovalo s nárůstem tělesné hmotnosti. Osoby v první kategorii obezity (index tělesné hmoty (BMI) 30-34,9) měly riziko zvýšené o 27 % (relativní riziko 1,27, interval spolehlivosti 1,18-1,36), u osob s BMI> 40 bylo riziko více než dvojnásobné (relativní riziko 2,27, interval spolehlivosti 1,99 až 2,58). Studie menšího rozsahu z Asie a Tichomoří, Evropy a USA docházejí k obdobným zjištěním.

Vztah mezi nadváhou či obezitou a onemocněním COVID-19 by mohlo vysvětlit více mechanismů účinku. Virus SARS-CoV-2 využívá pro vstup do buněk enzym angiotensin konvertázu (ACE-2), který je přítomen ve větším množství v organismu lidí s obezitou.

Obezita má vliv na imunitní odezvy organismu, jak se ukazuje v případech virů chřipky. V neposlední míře obezita snižuje kapacitu plic, plíce musí překonávat větší odpor v dýchacích cestách. Na jednotkách intenzivní péče je obtížnější nasytit organismus obézních potřebným množství kyslíku.

Onemocnění COVID-19 vyvolává ještě naléhavější potřebu se důrazněji věnovat problematice pandemie obezity, která je důsledkem vyššího příjmu kalorií než odpovídá jejich výdeji.Trendy ve spotřebě potravin ukazují stále vyšší konzumaci cukru a soli.

Jednotlivé vlády udělaly relativně málo v propagaci správné stravy a zdravého životního stylu. Samotná opatření proti šíření onemocnění COVID-19 zvyšování tělesné hmotnosti spíše nahrávala. Lidé trávili více času doma, sportoviště byla zavřená. V důsledku toho došlo k poklesu fyzických aktivit. Často panické nákupy vedly k předzásobení potravinami s delší trvanlivostí, které mohou obsahovat více cukrů, soli a nasycených mastných kyselin.

Preventivní opatření budoucnosti by mělo být cíleno na ozdravění populace. To platí i pro Českou republiku, kde preventivní programy směřované na oblast správné výživy a zdravého životního stylu byly v poslední době z nepochopitelných důvodů výrazně utlumeny. Přitom je dokázáno, že účinné programy prevence v oblasti zdraví přináší v dlouhodobém horizontu výrazné úspory národního rozpočtu. Dle TZ

Zdroj: BMJ 2020; 369: m2237 | doi: 10.1136/bmj.m22372

www.vimcojim.cz

Zdroj: medicina.cz