Životní styl mnohých se v době pandemie mění

 

V souvislosti se šířením onemocnění covid-19 v Evropě byla vládami evropských států přijata celá řada opatření, která vedla ke změnám v našem každodenním životě doma i na veřejnosti. Zjistit, k jakým změnám chování dochází, je nyní cílem řad průzkumů, které probíhají nebo již proběhly jak v ČR, tak v celé Evropě.
Například celoevropský výzkum se zaměřil na zjištění souvislostí mezi aktuální pandemií SARS-CoV-2 a spotřebou alkoholických nápojů. Účastnit se mohou i Češi (česká verze dotazníku). Výzkum o vztahu Evropanů k alkoholu za současné epidemiologické krize probíhá on-line. Šetření na téma alkohol a SARS-CoV-2 právě započalo, přičemž dotazník bude přístupný dva měsíce, tj. do června 2020. „Vyplnění dotazníku by nemělo zabrat více než 10 minut. Šetření je zcela anonymní. Jméno, ani žádná jiná informace, která by identifikovala konkrétní osobu, nebude zaznamenána či jakkoliv spojována s odpověďmi,“ uvádí PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., autor české verze dotazníku a vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

„Zajímáme se o zachycení různých názorů a oceníme zájem o účast v tomto on-line šetření. Tato vysoce nestandardní doba přináší změny chování v mnoha oblastech a pro nás je důležité získat co nejrelevantnější informace z oblasti konzumace alkoholu v naší populaci, a to i pomocí tohoto šetření. Sama jsem již dotazník vyplnila, stačí na to pár minut,“ uvádí národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky Mgr. Jarmila Vedralová.

Podle PhDr. Bartáka by šetření mělo přispět k zodpovězení otázky, zda se změnil, nebo nezměnil vztah obyvatel k alkoholu v důsledku přijatých epidemiologických opatření. Výzkum zároveň porovná situaci v České republice s dalšími zeměmi Evropy. Dotazník vznikl jako výsledek spolupráce odborníků na závislosti z různých evropských výzkumných organizací včetně Technické univerzity v Drážďanech či španělské Hospital Clínic de Barcelona. Hlavním řešitelem projektu je světová kapacita v oblasti alkoholu a veřejného zdraví a jeden z nejcitovanějších autorů v oboru prof. Jürgen Rehm z Institutu klinické psychologie a psychoterapie Technické univerzity v Drážďanech. Mezi další spolupracující instituce patří mimo jiné Technická univerzita v Košicích (Slovensko), Istituto Superiore di Sanità (Itálie), Serviço de Intervenção nos Comportamentos Aditivos e nas Dependências (Portugalsko), Instytut Psychiatrii i Neurologii (Polsko), Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf (Německo), Maastricht University (Nizozemsko) a Catalan Programme on Substance Abuse (GENCAT Drogues). Celkem je k dispozici 15 jazykových verzí dotazníku.

Nakolik se změnil životní styl v Česku?

Aktuální data z Česka již naznačují, že např. spotřeba alkoholu vzrostla. Průzkum realizovaný Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) v období od 14. do 16. 4. 2020 prostřednictvím agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 1 649 respondentů ZP MV ČR (18-65 let) ukazuje, že většině Čechů se i v době omezení pohybu při nouzovém stavu kvůli epidemii koronaviru dařilo dodržovat zdravý životní styl, i když někteří začali více jíst a jiní zvýšili spotřebu alkoholu.

Celkem 66 procent respondentů uvedlo, že se jim i v době vládních opatření dařilo dodržovat zdravý životní styl, kam je zahrnut správný pitný režim, dostatek spánku, pravidelný pohyb a zdravá strava. Téměř 70 procent lidí i nadále sportuje. Ze sportovních činností se Češi nejvíce věnují chůzi (47,5 %) a cyklistice (17,3 %). Cyklistiku preferuje 22 procent mužů, kdežto u žen vede cvičení na domácích strojích (14,3 %). Z domácího cvičení volí Češi nejčastěji cvičení na strojích (13,2 %) a jógu (7 %). Třetina lidí během nouzového stavu vůbec nesportovala (30,4 %). Oproti tomu téměř 40 procent Čechů začalo více jíst a téměř 18 procent dotázaných zvýšilo konzumaci alkoholu.

„Chtěli jsme zmapovat chování lidí ve výjimečných podmínkách a odpovědět na otázku, jaké příležitosti nebo hrozby pro zdraví lidí a nás jako jejich partnera z této mimořádné situace plynou. Zdraví našich pojištěnců je pro nás prioritní, dlouhodobě podporujeme zdravý životní styl a jsme rádi, že naše obavy z jeho zhoršení se naplnily jen částečně. Jsme mírně optimističtí, neboť si uvědomujeme možný doběh negativních důsledků v čase,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Psychika trápí především mladé

Celkově náročnější, a to jak psychicky nebo fyzicky, případně obojí, je období koronaviru pro více než polovinu Čechů (60,7 %). Ukázalo se, že psychicky hůře zvládají období nouzového stavu mladší ročníky do 35 let (37 %). Z nich 18,3 procenta je ve věku 18–26 let a 19 procent je v kategorii 27–35 let. Na třetím místě jsou lidé ve věku 54–65 let, kde situaci špatně snáší 16 procent z dotázaných.

Data potvrdila i to, že přes polovinu mladých více jí. Téměř 40 procent lidí uvedlo, že během „karantény“ konzumuje více jídla než obvykle. Více se přejídají ženy (42,1 %), muži si přilepšují ve více než 36 procentech případů. Nejvíce si v jídle začala dopřávat nejmladší kategorie respondentů ve věku 18–26 let (52 %).

Restriktivní opatření se podepisují na zvýšeném příjmu alkoholu Téměř 18 procent dotazovaných uvedlo, že během opatření konzumuje větší množství alkoholu. Více pijí muži (18,7 %) než ženy (16,4 %). Nejvíce konzumuje alkohol věková skupina 27-35 let (22,2 %) v závěsu s nejmladšími ročníky 18-26 let (20,6 %). Nejméně si alkoholu přidávají lidé ve věku 54-65 let (12,7 %).

Sexuální život ani rodinné vztahy netrpí

Celkem 80,3 procenta dotázaných uvedla, že na jejich sexuální život nemají nouzová opatření téměř žádný nebo žádný dopad. Pro téměř 6 procent respondentů je nyní sex dokonce lepší. Nejvíce se sexuální vztahy zlepšily u věkové kategorie 27–35 let (10 %). Zlepšení sexuálních vztahů vnímá 6,4 % mužů a 5,4 % žen.

Dobré zůstávají i rodinné vztahy. Přes 80 procent lidí odpovědělo, že se jejich vztahy s rodinou během karantény nezhoršily. Ve skupině, která uvedla, že došlo ke zhoršení vztahů, bylo 10,4 procenta případů zhoršení vztahů s partnerem, vztah s rodiči utrpěl ve 4,7 procenta, vztah s dětmi téměř ve čtyřech procentech. Stejné číslo ukazuje i na zhoršení vztahu s ostatními příbuznými (3,9 %). Nejreflektovanějšími problémy bylo zhoršení vztahů s partnerem, kterými nejvíce utrpěla věková skupina 27–35 let (13,2 %) a lidé ve věku 36-44 let (13 %). Zhoršením vztahu s partnerem více trpí ženy (11,7 %) než muži (9,2 %).

Zdroj: tribune.cz