Životní styl mnohých se v době pandemie mění

„Zajímáme se o zachycení různých názorů a oceníme zájem o účast v tomto on-line šetření. Tato vysoce nestandardní doba přináší změny chování v mnoha oblastech a pro nás je důležité získat co nejrelevantnější informace z oblasti konzumace alkoholu v naší populaci, a to i pomocí tohoto šetření. Sama jsem již dotazník vyplnila, stačí na to pár minut,“ uvádí národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky Mgr. Jarmila Vedralová.

Podle PhDr. Bartáka by šetření mělo přispět k zodpovězení otázky, zda se změnil, nebo nezměnil vztah obyvatel k alkoholu v důsledku přijatých epidemiologických opatření. Výzkum zároveň porovná situaci v České republice s dalšími zeměmi Evropy. Dotazník vznikl jako výsledek spolupráce odborníků na závislosti z různých evropských výzkumných organizací včetně Technické univerzity v Drážďanech či španělské Hospital Clínic de Barcelona. Hlavním řešitelem projektu je světová kapacita v oblasti alkoholu a veřejného zdraví a jeden z nejcitovanějších autorů v oboru prof. Jürgen Rehm z Institutu klinické psychologie a psychoterapie Technické univerzity v Drážďanech. Mezi další spolupracující instituce patří mimo jiné Technická univerzita v Košicích (Slovensko), Istituto Superiore di Sanità (Itálie), Serviço de Intervenção nos Comportamentos Aditivos e nas Dependências (Portugalsko), Instytut Psychiatrii i Neurologii (Polsko), Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf (Německo), Maastricht University (Nizozemsko) a Catalan Programme on Substance Abuse (GENCAT Drogues). Celkem je k dispozici 15 jazykových verzí dotazníku.

Nakolik se změnil životní styl v Česku?

Aktuální data z Česka již naznačují, že např. spotřeba alkoholu vzrostla. Průzkum realizovaný Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) v období od 14. do 16. 4. 2020 prostřednictvím agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 1 649 respondentů ZP MV ČR (18-65 let) ukazuje, že většině Čechů se i v době omezení pohybu při nouzovém stavu kvůli epidemii koronaviru dařilo dodržovat zdravý životní styl, i když někteří začali více jíst a jiní zvýšili spotřebu alkoholu.

Celkem 66 procent respondentů uvedlo, že se jim i v době vládních opatření dařilo dodržovat zdravý životní styl, kam je zahrnut správný pitný režim, dostatek spánku, pravidelný pohyb a zdravá strava. Téměř 70 procent lidí i nadále sportuje. Ze sportovních činností se Češi nejvíce věnují chůzi (47,5 %) a cyklistice (17,3 %). Cyklistiku preferuje 22 procent mužů, kdežto u žen vede cvičení na domácích strojích (14,3 %). Z domácího cvičení volí Češi nejčastěji cvičení na strojích (13,2 %) a jógu (7 %). Třetina lidí během nouzového stavu vůbec nesportovala (30,4 %). Oproti tomu téměř 40 procent Čechů začalo více jíst a téměř 18 procent dotázaných zvýšilo konzumaci alkoholu.

„Chtěli jsme zmapovat chování lidí ve výjimečných podmínkách a odpovědět na otázku, jaké příležitosti nebo hrozby pro zdraví lidí a nás jako jejich partnera z této mimořádné situace plynou. Zdraví našich pojištěnců je pro nás prioritní, dlouhodobě podporujeme zdravý životní styl a jsme rádi, že naše obavy z jeho zhoršení se naplnily jen částečně. Jsme mírně optimističtí, neboť si uvědomujeme možný doběh negativních důsledků v čase,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Psychika trápí především mladé

Celkově náročnější, a to jak psychicky nebo fyzicky, případně obojí, je období koronaviru pro více než polovinu Čechů (60,7 %). Ukázalo se, že psychicky hůře zvládají období nouzového stavu mladší ročníky do 35 let (37 %). Z nich 18,3 procenta je ve věku 18–26 let a 19 procent je v kategorii 27–35 let. Na třetím místě jsou lidé ve věku 54–65 let, kde situaci špatně snáší 16 procent z dotázaných.

Data potvrdila i to, že přes polovinu mladých více jí. Téměř 40 procent lidí uvedlo, že během „karantény“ konzumuje více jídla než obvykle. Více se přejídají ženy (42,1 %), muži si přilepšují ve více než 36 procentech případů. Nejvíce si v jídle začala dopřávat nejmladší kategorie respondentů ve věku 18–26 let (52 %).

Restriktivní opatření se podepisují na zvýšeném příjmu alkoholu Téměř 18 procent dotazovaných uvedlo, že během opatření konzumuje větší množství alkoholu. Více pijí muži (18,7 %) než ženy (16,4 %). Nejvíce konzumuje alkohol věková skupina 27-35 let (22,2 %) v závěsu s nejmladšími ročníky 18-26 let (20,6 %). Nejméně si alkoholu přidávají lidé ve věku 54-65 let (12,7 %).

Sexuální život ani rodinné vztahy netrpí

Celkem 80,3 procenta dotázaných uvedla, že na jejich sexuální život nemají nouzová opatření téměř žádný nebo žádný dopad. Pro téměř 6 procent respondentů je nyní sex dokonce lepší. Nejvíce se sexuální vztahy zlepšily u věkové kategorie 27–35 let (10 %). Zlepšení sexuálních vztahů vnímá 6,4 % mužů a 5,4 % žen.

Dobré zůstávají i rodinné vztahy. Přes 80 procent lidí odpovědělo, že se jejich vztahy s rodinou během karantény nezhoršily. Ve skupině, která uvedla, že došlo ke zhoršení vztahů, bylo 10,4 procenta případů zhoršení vztahů s partnerem, vztah s rodiči utrpěl ve 4,7 procenta, vztah s dětmi téměř ve čtyřech procentech. Stejné číslo ukazuje i na zhoršení vztahu s ostatními příbuznými (3,9 %). Nejreflektovanějšími problémy bylo zhoršení vztahů s partnerem, kterými nejvíce utrpěla věková skupina 27–35 let (13,2 %) a lidé ve věku 36-44 let (13 %). Zhoršením vztahu s partnerem více trpí ženy (11,7 %) než muži (9,2 %).