Prevence kardiovaskulárních chorob je stále nutná

Zdroj: medicina.cz

 

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou stále na prvním místě  příčinou úmrtí v ČR i v celé Evropě. V ČR ročně na nemoci srdce a cév zemře téměř 50 000 lidí, v Evropě více než 4 miliony, což je dvakrát víc než na rakovinu. Ročně přibude v Česku 14 000 nových pacientů s infarktem myokardu. Přitom pomáhá primární prevence, změna životního stylu a stále se zlepšující léčba.

V naprosté většině případů srdečně-cévních onemocnění je způsobena aterosklerózou, která postupně ničí cévy celého těla. Prapůvodní příčiny jejího vzniku nejsou stále zcela jednoznačně objasněny, ale zdá se, že aterosklerotický proces probíhá na základě genetických odchylek (neovlivnitelné rizikové faktory) faktorů životního stylu (kouření, obezita, nedostatek pohybu, stres) ve spojení s řadou onemocnění přispívajících k urychlení poškození cévní stěny (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, diabetes mellitus 2. typu). Hladina krevních tuků (zejména LDL cholesterolu) hraje důležitou roli při narušení endotelu (výstelky cév) a je počátkem aterosklerotických cévních změn. „Ateroskleróza a její rizikové faktory (nejen) v české populaci představují vůbec nejčastější chronická onemocnění,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Téměř polovina české populace (42 %)[1] svou hladinu cholesterolu nesleduje a nezajímá se o ni, Češi obecně podceňují preventivní prohlídky a nedbají na zdravý životní styl. Vzhledem k tomu, že onemocnění často probíhá bezpříznakově, bývá prvním signálem aterosklerózy až srdeční infarkt. Ten spolu s chronickou ischemickou chorobou srdeční a cévní mozkovou příhodou patří k nejčastějším příčinám kardiovaskulárních úmrtí. Těchto úmrtí bylo v roce 2015 mezi muži v ČR 23 380 a u žen 24 802, což je 41,8 a 44,9 % ze všech zemřelých v daném roce. I proto je cílem současné medicíny vytipovat včas potenciální pacienty, kteří mají zvýšené riziko rozvoje aterosklerózy a tím i kardiovaskulárního onemocnění (KVO).K tomu slouží například i Národní kardiovaskulární program. „Ten se sice daří plnit v oblasti léčebné, avšak právě v otázkách prevence máme stále ještě značné rezervy,“ dodává prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., kardiolog a přednosta II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

V rámci prevence KVO vznikla z iniciativy Evropské kardiologické společnosti 6. společná evropská pracovní skupina (2016)[2], která vydala řadu doporučení. Mezi nimi stanovila i doporučené cílové koncentrace LDL cholesterolu podle kategorie rizika.

 

Výše rizika Ohrožená skupina Cílová hladina LDL cholesterolu
 

Velmi vysoké riziko

Např. lidé po infarktu, po mozkové mrtvici, diabetici 1. a 2. typu s prokázaným orgánovým poškozením, lidé se závažným chronickým ledvinným

onemocněním

< 1,8 mmol/l
Vysoké riziko Např. lidé s velmi vysokým krevním tlakem či hladinou cholesterolu > 8 mmol/l < 2,6 mmol/l
Středně vysoké riziko Např. lidé se dvěma rizikovými faktory < 3,0 mmol/l


 

Středně vysoké riziko Např. lidé se dvěma rizikovými faktory < 3,0 mmol/l
Nízké riziko Většinou lidé s žádným nebo jedním rizikovým faktorem < 3,0 mmol/l

 

Srdečně-cévní onemocnění jsou léčitelná, v současné době s velmi dobrými výsledky. Při infarktech se provádí angioplastika, kdy se do koronárních arterií zavádějí stenty (trubičky, které rozšiřují
a udržují průsvit věnčitých tepen), zúžená místa se přemosťují bypassem (cévou odebranou z jiné části cévního řečiště). U ischemických mozkových mrtvic se někdy daří rozpustit krevní sraženinu.

Než řešit následky kardiovaskulárních onemocnění, je ateroskleróze předcházet nebo alespoň nepodporovat/zpomalovat  její rozvoj. To je v zásadě možné dodržováním zásad zdravého životního stylu – čím déle, tím lépe – proto nejlepších výsledků dosáhneme, když zdravý životní styl jako normu prosadíme u dětí. V dospělé populaci často úprava životního režimu nestačí a musíme použít léčiva. Dnes víme, že zejména léky snižující hladiny krevního cholesterolu a krevního tlaku mimo jakoukoli pochybnost významně snižují riziko rozvoje komplikací aterosklerózy.

Důrazně omezit živočišné tuky (zvyšují LDL cholesterol v krvi), dopřát tělu bohatě rostlinných variant tuků (obsahují důležité mastné kyseliny, které jsou zdraví prospěšné a hladiny cholesterolu v krvi negativně neovlivňují). Zrady mohou číhat ve fit tyčinkách (vysoký obsah nezdravých olejů), v másle (má 3x vyšší obsah nasycených mastných kyselin než sádlo), obecně v potravinách s vysokým obsahem tuku a cukru (typicky průmyslově vyráběné trvanlivé sladkosti). Dodávat tělu vlákninu (rozpustnou – například pektin v rybízu, jablkách, avokádu, i nerozpustnou – celozrnné výrobky, zelenina). Snažit se udržovat si váhu (BMI není vždy rozhodující, i štíhlí jedinci mohou mít v těle velké množství vnitřního tuku).

Pohyb patří k základním „lékům“. Je prokázáno, že fyzická aktivita snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Cvičením se zlepší využití kyslíku v srdci, zvýší tolerance fyzické zátěže, naopak sníží tukové zásoby, krevní tlak a zlepší kompenzace diabetu. Doporučeno je 3krát týdně se po 30 až 40 minut věnovat aerobním aktivitám (jízda na kole, běh, plavání, rychlá chůze, bruslení, fotbal, tenis…).

Další dobrou zprávou je, že se daří kombinací úpravy životního stylu a medikací udržovat
u pacientů příznivou hladinu cholesterolu. „Koncem dubna se navíc v Praze uskuteční výroční kongres European Atherosclerosis Society, kde světová vědecká elita přiblíží cestu, jak dále zlepšit možnosti prevence a léčby oběhových onemocnění a komplikací aterosklerózy. Poprvé v Evropě budou na této akci projednávána zcela nová data o nedávno objevených léčebných možnostech ke snižování hladin cholesterolu v krvi.

Dle TZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *