Poliomyelitis – Deklarace WHO k mimořádné události mezinárodního dopadu pro veřejné zdraví

Vzestup případů onemocnění paralytickou poliomyelitidou a počtu postižených zemí s průkazem cirkulace divokého polioviru v posledním roce vyústil po řadě jednání mezi EK (Evropskou komisí), ECDC (Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí), členy HSC (Výboru pro zdravotní bezpečnost), a především v návaznosti na jednání Krizového výboru WHO k vydání stanoviska WHO – Deklaraci k mimořádné události mezinárodního dopadu pro veřejné zdraví. Stanovisko respektovalo rozhodnutí Výkonného výboru WHA (Světového zdravotnického shromáždění) z ledna 2014 o nutnosti koordinace mezinárodní reakce na vzniklou situaci.
Hlášené počty případů onemocnění vyvolaných divokým poliovirem vzrostly v roce 2013 o 82% oproti roku 2012 (406 případů oproti 233), jen v Pákistánu o 60%. Poprvé v historii byla všechna onemocnění vyvolána WPV1 (divokým poliovirem typu 1). Poslední onemocnění vyvolané WPV3 (divokým poliovirem typu 3) byla hlášena v listopadu 2012 z Nigérie (dle jiných zdrojů v dubnu 2012 z Pákistánu). Cirkulující WPV2 (divoký poliovirus typu 2) nebyl ve světě detekován od roku 1999. Celkem 63 případů paralytických onemocnění vyvolaných cirkulujícím poliovirem typu 2 odvozeným od vakcinálního kmene se vyskytlo v sedmi zemích s velmi nízkou proočkovaností, nejvíce v Pákistánu a Nigérii, dále na hranicích Kamerunu, Čadu, Nigeru a Nigérie. Např. v postižených oblastech Pákistánu a Nigérie je odhadováno, že 530 000 dětí zůstalo nedosažitelných pro vakcinaci, v postižených oblastech Somálska 500 000 dětí.

Riziko dalšího mezinárodního šíření divokého polioviru zůstává vysoké, zvláště ve střední Africe (z Kamerunu), na Středním východě (z Pákistánu) a v oblasti Afrického rohu (ze Sýrie). Bylo dohodnuto zesílení rutinních imunizačních aktivit v deseti prioritních zemích. Všechny země by měly do roku 2016 zavést do rutinní imunizace nejméně jednu dávku IPV (inaktivované poliovakcíny). Kromě tOPV (trivalentní orální poliovakcíny) by měly umožnit přístup k bivalentní bOPV1+3 (živé orální poliovakcíně typu 1+3) a vytvoření zásoby monovalentní mOPV2 (živé orální poliovakcíny typu 2). K určení definitivního odstranění komponenty typu 2 z OPV dojde až po absenci persistujícího cirkulujícího od vakcinálního kmene derivovaného typu 2 po dobu nejméně 6 měsíců. Aktualizovaný WHO „Polio Eradication and Endgame Strategic Plan 2013-2018“ bude k dispozici pro konzultaci s odbornou veřejností ještě v roce 2014.

Globální požadavky na finance pro polioeradikační program v roce 2014 přesáhly původní rozpočet 1033 milionů US dolarů o dalších 286 milionů a to v důsledku suplementárních imunizačních aktivit (SIA) a zavádění IPV do imunizačních programů. Takže již v lednu 2014 se nedostávalo 487 milionů US dolarů v plánovaném rozpočtu na rok 2014.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *